Kontroverzní americký televizní moderátor a politický komentátor Tucker Swanson McNear Carlson (54) je vnímán jako člověk blízký americkému exprezidentu Donaldu Trumpovi.

Prof. Ing. Petr Sklenička CSc.
Petr Sklenička (1. února 1964), je český pedagog, od února 2018 rektor České zemědělské univerzity v Praze, emeritní děkan Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Od srpna 2019 je předsedou České konference rektorů. Specializuje se na ochranu krajiny a půdy z pohledu krajinně-ekologického, krajinně-architektonického, ekonomického i plánovacího
- chytrá krajina Amálie, patří k vůbec nejsušším oblastem v České republice
Prof. Petr Sklenička, názory, komentáře:
18.6.2020
- Sucho je extrém, který do určité míry lze předpovědět, díky čemuž jsme dostali čas se na něj připravit. V posledních letech stát začal konat více, ale stále to nestačí. Potřebujeme zrychlit tempo našich adaptačních opatření v krajině, protože v tuto chvíli je rychlost změny klimatu pořád o dost větší.
- Měli bychom nastoupit cestu, kdy stát nejrůznějšími pobídkami, dotacemi, daňovými zvýhodněními a dalšími nástroji motivuje vlastníky a uživatele půdy i jiných nemovitostí, aby sami iniciovali a realizovali opatření proti suchu.
dříve
- Pod mimoprodukční funkce zahrnujeme především schopnost půdy zadržet vodu a relativně přirozeně a vyváženě s ní dál hospodařit, dále schopnost zdravé zemědělské půdy regulovat teplotu povrchu, je půda pro život rostlinných a živočišných organismů nebo prostředím pro koloběh živin.
- Výstavba na zelené louce nesmí být první volbou, protože jde o nevratný proces, v němž definitivně přicházíme o svrchní vrstvu půdy, měníme tím hydrologické a ekologické charakteristiky daného místa, ale taky ráz krajiny v širším okolí
- sucho v roce 4. 2019 zasáhlo už 99 procent území Česka, nestíháme se přizpůsobovat klimatickým změnám, stav je alarmující (v české krajině chybí 3 - 4 miliardy m3 vody - tj. dluh cca 20 roků)
- Co nás čeká v české krajině v příštích letech? Jeďte se podívat do Řecka, Itálie, Španělska, Portugalska a uvidíte...., by jste viděli realitu nejezděte do turistických resortů a podívejte se do vnitrozemí...
- Jaké faktory ovlivňují současnou situaci sucha: jsou přírodní cykly, které nemůžeme ovlivnit, činnost člověka, která tomu přispívá, neadaptace na měnící se podmínky v přírodě
- Co můžeme v České krajině udělat? rozdělit obrovské bloky na menší celky do 30 ha, změnit nastavení dotací, zvýšit zádržnost vody v půdě tzv. organikou a v krajině (budování a obnova rybníků, mokřad a navrátit toky do původních meandrujících koryt)
- podle rektora prof. Skleničky voda z Česka pouze odtéká, neakumuluje se v krajině, na zadržování vody chybí cca 50 - 70 000 menších a středních rybníků (tj investice min. cca 250-600 miliard Kč rozložená do 20 roků)
- obrovské bloky orné půdy jsou další příčinou, která problém sucha ještě zvětšuje (rozdělit max. výměru bloků polí na 30 ha) a měli bychom se také vrátit k tradici, tj. vracení hnoje do půdy (půdy nejvíce trpí technickými plodina např. kukuřice a řepka olejka)
- na univerzitě byl v létě 2018 zahájen projekt "Chytrá krajina" ve spolupráci s Izraelen, který je založen na sofistifikovaném zavlažovacím systému, který společně s různými typy nádrží (zvýšení retenční schopnost krajin), bude sloužit l přečerpávání zadržené vody znovu na zavlažování (realizace na 500 ha polí vyjde na cca 60 milionů kč, na celé území Česka by to stálo vyšší stovky miliard kč)
- "Důležité je pracovat s krajinou a nastavit takové podmínky pro zemědělce, lesníky i další oblasti, abychom půdě vrátili její původní retenční potenciál, který jsme o třetinu snížili"
- systém motivace pro zemědělce (navíc je 75 - 80% půdy je pronajaté, není tam vlastnický vztah hospodáře) a dalších hospodářů (např lesní monokultury smrků) by měl jít přes systém dotací, pokud podmínky nesplníš, tak je nedostaneš (dle expertního odhadu: nyní správně hospodaří cca 25% zemědělců, kteří dokáží zadržovat vodu v krajině), efekty u zemědělců budeme vidět do 20 roků u lesníků to bude podstatně déle...
Už v Mezopotámii před 4500 lety byly spory o vodu, sucho a teplo bylo také příčinou společenského kolapsu mayské civilizace říká prof. Petr Sklenička
Podle rektora Prof. Ing. Petra Skleničky CSc: Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení
Petr Sklenička vydané knihy:
- Základy krajinného plánování, 2003
- Pronajatá krajina, 2011
Nejnovější články na našem blogu
Přečtěte si, co je nového
Davos 2024, 15.–19. ledna 2024
Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.
Vstup do eurozóny, debata o přijetí eura
Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.
Jsme v bankovní a finanční krizi?
Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...
DAVOS WEF 2023
V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.
Co je příčinou růstu cen plynu a elektřiny?
Díky kroků, které podnikla EU a další státy v roce 2021 a 2022, jsme v situaci, kterou můžeme připodobnit k efektu vařené žáby přestože budeme možná v zimě mrznout.
DAVOS 22.-26.5.2022
Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.
Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.
Zástupný konflikt Rusko x Ukrajina
Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...
Evropa v letošním roce zažívá prudký růst cen plynu, který vede i ke zdražování elektřiny. Bohužel neexistuje důvod, proč by cena elektřiny a plynu měla ve střední Evropě zásadně klesnout. Spíše naopak. Hlavně v důsledku odstavení německých jaderných elektráren. Navíc po celé Evropě se plánuje v nejbližších letech zavírání dalších jaderných a...
Aktuální stav globálního oteplování
Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.
Země se otepluje rychleji, než se očekávalo.
Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.
Budou se recyklovat baterie elektromobilů?
Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...
Podle vědců je přenos SARS-CoV-2 aerosolem jedním z nejdůležitějších způsobů šíření viru.
O šíření koronaviru aerosolem i vhodných ochranných prostředcích pojednává dokument, který z německého originálu přeložili čeští odborníci. Podle vědců je přenos SARS-CoV-2 aerosolem jedním z nejdůležitějších způsobů šíření viru. Přehledový text má přispět k lepšímu povědomí o roli aerosolu, uvedli zástupci VUT v Brně.
Jsme v planetární nouzi." Lidské činnosti destabilizují naše podnebí a potravinové systémy a ničí přírodní ekosystémy, na kterých jsme závislí, rychleji, než se dokážou sami doplnit.
Zpráva o globálních rizicích roku 2021
COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.
Davos, agenda 2021
Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...
USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...
Jak se objevují případy koronavirů ve Spojených státech a na celém světě, vědci objevují náznaky, že imunita u těch, kteří měli COVID-19, může trvat nejméně šest měsíců, ne-li déle.
Předpokládané obavy se na přelomu roku 2020 a 2021 nenaplnili. Jak to bude v zimní sezóně 2021 a 2022?
Máme zachraňovat ekonomiku?
Před odpovědí je důležité si položit otázku: víme v jaké části vývojovém cyklu civilizace se nacházíme? (stav světové ekonomiky lze přirovnat k lepení děr starého chladiče). Koloběh, který probíhá v přírodě i v ekonomice můžeme demonstrovat na životním cyklu stromů (zrození ze semene, růst, plody, zánik a rozklad, který vytváří prostředí pro...
Podle nizozemských vědců z Maastrichtu je dobré v době koronakrize v "normálním množství" jíst například špenát, zelená zelenina, sýry, vejce, borůvky, japonské natto (fermentovaná sója) či brokolici., které jsou zdrojem vitamínu K (K1, K2 - menachinon, K3), protože pomáhá při nákaze koronavirem.