Radim Tolasz

RNDr. Radim Tolasz, Ph.D. (19. března 1964), klimatolog a meteorolog, pracuje pro Český hydrometeorologický ústav. Je expertem WMO pro klimatická data a databáze, českým zástupcem v GEO a v IPCC. V letech 2008 až 2012 byl členem dozorčí rady ÚFA AV ČR. Od roku 2013 se stal vedoucím redaktorem časopisu Meteorologické zprávy. Od dubna 2014 své působení v klimatologii rozšířil o funkci národního kontaktu pro IPCC. Od roku 2011 působí v tzv. GEO Principal - zastupuje Českou republiku v GEO.

  • https://www.tolasz.cz/ 

Radim Tolasz, názory, komentáře, víze:

17.6.2021

Letos v zimě bylo hodně sněhu, v únoru neobvykle mrzlo, duben byl chladný a květen dokonce nejstudenější měsíc za mnoho let. Teď nás naopak čekají tropické dny. Je to pro Česko výjimečné? A jak se mění naše klima?

  • Před deseti lety jsem říkal, že až se vrátí průměrný rok, tak si všichni budou říkat, co se děje. A už je to tady. Máme průměrné roky a všem se to zdá podivné. Máme pocit, že je třeba hrozně zima, přitom není, protože je to návrat k tomu, jaké počasí tu bylo před třiceti, čtyřiceti lety.
  • Na takový "standard" si ale nemáme zvykat. "Normální" roky prý může jednoduše vystřídat extrémní sucho nebo naopak povodně. 
  • Ohradil se proti tomu, že by omezení průmyslové výroby nebo dopravy za koronaviru mohlo mít na změny klimatu nějaký vliv. "Pokud jde o emise, říkám, že každá molekula se počítá. To, že došlo k poklesu výroby a dopravy samozřejmě klima pozná, ale ten pokles emisí byl ale dočasný," řekl s tím, že aby snížení emisí mělo na klima vliv, musel by jejich pokles, který byl v loňském roce asi 7 %, trvat nejméně deset let.  
  • Spousta lidí věří, že kvůli koronavirovému omezení průmyslu a mobilty v Česku loni na jaře více pršelo. To podle klimatologa není pravda a pokud by to tak bylo, počasí by se zachovalo přesně naopak. "Pokud se atmosféra vyčistí od kondenzačních jader, tak kdyby to tak fungovalo, mělo by být méně deště.
  • Střední Evropa čelí nárůstu teplot. Třeba proti preindustriální době narostla teplota v Česku o 1,5 °C. Podle předpovědí klimatologů by to mohlo být v roce 2050 dokonce přes 2 °C. To, že se oteplí v Evropě, ale podle Tolasze neznamená, že takto stoupne celosvětový průměr. "Severní polokoule se obecně otepluje více, než je globální průměr.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/klimatolog-pocasi-se-po-triceti-letech-vratilo-k-normalu-ale-nezvykejte-si-167586# 

24.7.2020

  • V posledních týdnech dostávám až příliš často otázky, které nemají oporu v reálném světě. Proč je letos taková zima? Proč je v červenci teplota jako v říjnu? Proč pořád jenom prší? Kde máte to 500leté sucho? A může za to hrozné počasí covid? Je těžké na takové dotazy odpovídat, protože najednou všichni vidíme, že musíme upravit své víkendové letní plány nejen kvůli covidu, ale i podle počasí. Už jsme odvykli typickému letnímu počasí a myslíme si, že v létě má být teplo a nepršet. Není tomu tak. Červen a červenec jsou u nás typicky nejsrážkovější měsíce v roce a zdárně jim sekunduje srpen. V průměru v létě (červen až srpen) u nás naprší 247 mm srážek, přičemž ¼ ročního úhrnu je jen 172 mm. Tak proč máme pocit, že prší příliš? Jednoduchá odpověď - odvykli jsme si. 
  • Před pár dny jsem vysvětloval, že letošní červenec opravdu nemá teploty jako v říjnu a že propršený červen byl zkrátka jen takový malý Medard, který naše předky nijak neudivoval. Nebudu to hledat, ale už před pár lety jsem mediálně předpokládal, že nás jednou průměrné počasí překvapí, protože mu odvykneme. A je to tady. A nejlepší na tom je hledání různých konspiračních teorií, které by takové pěkně průměrné počasí měly vysvětlovat. V souvislosti s covidem létá méně letadel a méně se vyrábí. To je globální realita, která však není příčinou deštivého počasí. Čistší atmosféra propouští více slunečního záření a mělo by tedy být o dost tepleji než v předchozích rocích. V atmosféře je méně aerosolů, nemohou se tedy tvořit mraky a méně prší. Ještě nějaký nesmysl mám přinést do těchto konspirací? Raději ne, nechám si to až na 1. duben. 

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radimn-tolasz-studene-a-proprsene-leto

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...