Hyperinflace

Co je to tedy hyperinflace? Konvence, které se drží akademická literatura, hovoří v této souvislosti o překročení hranice 50% měsíční inflace. Takto ji zadefinoval v roce 1956 Phillip Cagan. Ekonom Hanke následně na základě svých kalkulací tvrdí, že nejvyšší hyperinflace byla zaznamenána v Maďarsku v červenci 1946, kdy se ceny v průměru zdvojnásobily každých 15 hodin. Zimbabwe roku 2008 figuruje na místě druhém, ale daleko za Maďarskem. Denní inflace totiž v této evropské zemi dosahovala 207 %, zatímco v Zimbabwe "jen" 98 %. Na třetím místě se podle ekonoma nachází Jugoslávie s denní inflací na úrovni necelých 65 %. Do povědomí veřejnosti se asi nejvíce zapsala hyperinflace v Německu, ta se ale v pomyslném žebříčku dostává až na páté místo. Zde totiž ceny rostly za den o 20,9 %.
Venezuela obdobím hyperinflace stále prochází, začalo přitom v dubnu 2020 roku a roční míra inflace se pohybuje nad 2 000 %. "Co se týče zpráv v médiích, držím se svého pravidla 95 %. To znamená, že 95 % toho, co čteme, je buď nepravdivé, nebo irelevantní," uzavírá Hanke. 

  • Stagflace je kombinace stagnujícího růstu a vysoké inflace

Řešení současných nesplatitelných dluhů:

Současné dluhy států rostou ještě rychleji, než před rokem 2019 a to díky covidu a klimatickým změnám (elektromobilita, konec fosilních paliv atd.) a dá se očekávat že můžeme očekávat růst úrokových sazeb, díky rostoucí inflaci. Nesplatitelné dluhy států je možno v zásadě řešit trojím způsobem:

  • Velkým vojenským konfliktem.
  • Hyperinflací.
  • Kombinací předchozích dvou možností (nejhorší varianta).

Možný příchod hyperinflace bude pravděpodobně spojený s pádem současného finančního systému  (2022 -2025) a příchodem nového digitálního finančního systému (digitální EURO, JUAN, USD atd.) a tím skočí i hotové peníze.

22.10.2020 Slovo hyperinflace se v médiích objevuje snad každý den. Může to být v souvislosti se zeměmi, jako je Írán, Zimbabwe či Venezuela. Ovšem třeba Írán si prošel obdobím vysoké inflace na podzim roku 2012, ale nešlo o hyperinflaci. Zimbabwe si obdobím hyperinflace prošlo, a to v letech 2007-2008 a pak v roce 2017, nyní jej ale hyperinflace nesužuje. Na stránkách Cato Institute na to poukazuje ekonom Steve H. Hanke s tím, že v podobných případech se slovo hyperinflace používá nesprávně. Kde je naopak namístě?

Ekonom tvrdí, že namístě je zmíněný výraz nyní pouze u Venezuely a Libanonu. Je tak podle něho zřejmé, že "novináři a ti, se kterými hovoří, používají tento výraz velmi volně". V následující tabulce Hanke shrnuje výši inflace podle svého vlastního odhadu (druhý číselný sloupec) a čísla oficiální (poslední sloupec). Podle ekonomova odhadu nyní inflace ve Venezuele dosahuje více než 2 000 %, v Zimbabwe 431 % a v Libanonu 401 %:
 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4522500/hanke-hyperinflace-a-pravidlo-95-procent.html

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...