Dlouhověkost a nesmrtelnost, singularita.

Lidstvo směřuje k nesmrtelnosti. Může to znamenat konec náboženství, tvrdí futurista. V roce 2045 dospěje lidstvo do bodu singularity, kdy díky rozvoji umělé inteligence začne nezvratný a překotný technologický rozvoj světa. To předpověděl americký IT odborník, vynálezce, futurista a někdejší technologický šéf Googlu Ray Kurzweil před téměř dvěma desítkami let. Později doplnil, že ve stejném roce by měli lidé pokročit v medicíně a technologiích natolik, že se smrt stane jen volbou.

• Ray Kurzweil mluví o dvou magických datech. První z nich je 2030 (naším krevním řečištěm budou proudit nanoboti, kteří budou provádět opravy a propojovat naše mozky s cloudem), kdy umělá inteligence dosáhne singularity. V té době dosáhneme bodu, kterému se říká "únik k dlouhověkosti". Budeme stárnout dál, ale díky pokroku v medicíně a biologii od té doby každý rok získáme jeden rok života navíc. A pak se dostaneme do roku 2045, kdy budou k dispozici i omlazovací technologie (smrt se stane jen volbou).
• Rok 2029 je konzistentní datum, kdy umělá inteligence projde platným Turingovým testem," řekl Kurzweil časopisu Futurism s odkazem na experimenty, které vyzývají počítače, aby myslely jako my a dosáhly tak lidské úrovně inteligence. Myšlenka singularity je okamžikem, kdy umělá inteligence přesahuje lidskou kontrolu a rychle mění společnost.
  
• Karel Čapek - R.U.R.

• Bojíme se smrti (máme dvě smrti, fyzickou a emocionální).

Dvě "materiální (rozumové)" cesty pro dosažení cíle, dlouhověkosti a nesmrtelnosti.

• Přesunutí lidského vědomí do stroje (lidské tělo bude nahrazeno strojem).
• Úprava lidského genomu (tělo nebude stárnout) s využitím umělé inteligence a nano robotů.

Umělá inteligence s roboty pravděpodobně nebudou mít myšlenky, nápady, emoce atd. (někteří lidé prostřednictvím nich tvoří, umělecká díla, hudbu, vlastní realitu atd.) a společně s prožitky a žitím vedou často k novému poznání, které ovlivňuje náš vnitřní vývoj.

Zprávy z tisku, dlouhověkost a nesmrtelnost:

8.12.2023 Vědci z Číny a USA zjistili, že nositelé mutací zvyšujících pravděpodobnost reprodukčního úspěchu se výrazně méně dožijí 76 let než ostatní lidé. To potvrzuje oblíbenou hypotézu, že mezi stárnutím a plodností existuje genetická souvislost, uvedla v pátek tisková služba Americké univerzity v Michiganu (UM).

"Výsledky našich pozorování poskytují přesvědčivé důkazy ve prospěch hypotézy, že stárnutí je vedlejším produktem evoluce zaměřené na ranou reprodukci a maximalizaci počtu potomků. Přirozenému výběru je jedno, jak dlouho po rozmnožení žijeme, protože životní úspěch každého jednotlivce je již ve skutečnosti 100% určeno touto dobou. Výpočty provedené profesorem Zhang Jianzhi a vědci ukázaly, že přítomnost velkého nebo středního počtu mutací, které přispívají k reprodukčnímu úspěchu v DNA dobrovolníků, výrazně snížila pravděpodobnost, že se dožijí 76 let nebo více. Například pro účastníky UK BioBank s velkým počtem takových genových variací byla šance asi 80 %, zatímco u mužů a žen s malým počtem se blížila 85 %.

Vědci navíc zjistili, že počet genových variací, které podporují plodnost a snižují očekávanou délku života, se v genomu účastníků UK BioBank postupně z generace na generaci zvyšuje. To naznačuje, že přírodní výběr tlačí lidi ke zvýšené plodnosti, což má vedlejší účinek zkrácení průměrné délky života.

Vědci zároveň zdůrazňují, že genové variace, které zkoumali, ovlivňují typickou délku života jednotlivce a celého lidstva jako celku mnohem méně než různé sociální a ekonomické faktory, včetně kvality medicíny, špatných návyků a stravovacích návyků. Nicméně další studium těchto mutací, profesor Zhang Jianzhi a vědci doufají, pomůže vědců,

https://nauka.tass.ru/nauka/19495761

20.11.2023 Do roku 2030 budeme schopni zásadně prodloužit lidský život. Podle jeho slov budou naším krevním řečištěm proudit nanoboti, kteří budou provádět opravy a propojovat naše mozky s cloudem. Až se tak stane, budeme moci posílat videa nebo e-maily přímo z mozku a také zálohovat své vzpomínky.

Vývojem miniaturních robotů, kteří bodu schopni opravovat lidská těla se řadu let zabývají mnohé vlády. Například v USA už vynalezli mikroroboty, které jsou po spolknutí schopné detekovat nádor v žaludku. Pozadu však nezůstávají ani čeští vědci, kteří pod vedením Martina Pumera pracují na vývoji umělých mikroskopických "plavců". Ty si můžete představit jako milimetrové a mikrometrové roboty, od velikosti blechy do velikosti bakterie, kteří jsou konstruovaní v laboratoři.

https://www.fonetech.cz/prvni-lide-budou-nesmrtelni-uz-za-par-let-tvrdi-slavny-americky-vedec-skoro-nikdy-se-nemyli/?

https://www.popularmechanics.com/science/health/a43297321/humans-will-achieve-immortality-by-2030/

12.11.2023 Lidstvo směřuje k nesmrtelnosti. Může to znamenat konec náboženství, tvrdí futurista. V roce 2045 dospěje lidstvo do bodu singularity, kdy díky rozvoji umělé inteligence začne nezvratný a překotný technologický rozvoj světa. To předpověděl americký IT odborník, vynálezce, futurista a někdejší technologický šéf Googlu Ray Kurzweil před téměř dvěma desítkami let. Později doplnil, že ve stejném roce by měli lidé pokročit v medicíně a technologiích natolik, že se smrt stane jen volbou.

• Na Kurzweila navázal ve své knize The Death of Death (česky Smrt smrti) jeho žák, venezuelsko‑španělský ekonom, technik a futurista José Cordeiro. Ten věří, že stále ještě relativně nový lékařsko‑technologický obor s názvem longevity (v češtině se také někdy říká dlouhověkost), který bude zahrnovat i prostředky k dosažení nesmrtelnosti, se v budoucnu stane podle obratu největším odvětvím na světě.
• Do výzkumů zastavení stárnutí investují miliardy dolarů podnikatelé a vizionáři jako zakladatel Amazonu Jeff Bezos, šéf Facebooku a Mety Mark Zuckerberg, ředitel OpenAI Sam Altman nebo Saúdská Arábie prostřednictvím své nadace Hevolution.
  
• Problém je, že telomery se při dělení buněk zkracují (po zkrácení telomery na kritickou mez se buňka přestane dělit, příslušná tkáň se tak přestane obnovovat - pozn. red.). Výjimkou jsou rakovinné buňky, které produkují telomerázu, což je enzym, díky němuž telomery dorůstají. Každopádně první bakterie neměly telomery. Narodily se a byly nesmrtelné. Cílem života je život, ne smrt.
  
• Vývoj se zrychluje a v příštích 20 letech budeme svědky většího technologického pokroku než za posledních dva tisíce let. Díky Yamanakovi víme, že omlazení je možné. Pokusy s kožními buňkami myší provedl in vitro, tedy mimo tělo. V roce 2020 další velmi slavný vědec David Sinclair, který prováděl výzkum na mé alma mater MIT a nyní je profesorem na Harvardu, udělal se studenty vlastně totéž jako Yamanaka, ale in vivo, přímo v orgánu, a sice v očích myší. Výzkum dělal na starých myších, jež ztratily zrak. Vstříkl jim do oka něco jako vakcínu z Yamanakových faktorů a díky této genové terapii jim oči fakticky omládly. Nyní vědci pracují s dalšími orgány a se zvířaty, která jsou člověku bližší než myši.
  
• Ray Kurzweil mluví o dvou magických datech. První z nich je 2030. V té době dosáhneme bodu, kterému se říká "únik k dlouhověkosti". Budeme stárnout dál, ale díky pokroku v medicíně a biologii od té doby každý rok získáme jeden rok života navíc. A pak se dostaneme do roku 2045, kdy budou k dispozici i omlazovací technologie.
  
• Terapie bude dostupná pro kohokoliv, protože možnost nesmrtelnosti bude součástí systému sociálního a zdravotního zabezpečení. Změní se totiž myšlení v tom, co je ve veřejném zdravotnictví důležité. Každý produktivní rok lidského života navrch má obrovský přínos pro ekonomiku. Říká se tomu dividenda z dlouhověkosti. Na druhou stranu zdaleka největší výdaje ve zdravotnictví jdou na léčbu člověka v jeho posledních letech. I přesto nakonec zemře. Proto se investice ve zdravotnictví postupně přenesou do období, kdy je člověk mladý, a půjdou hlavně na to, aby nezestárl, protože to bude ekonomicky daleko efektivnější.
• Vědci však pracují na tom, abychom byli neomezeně mladí, nikoliv neomezeně staří. V každém případě to bude volitelné. Každý bude moct zemřít, pokud bude chtít. Fakticky ale i na nesmrtelného člověka bude smrt dál číhat za každým rohem. Bohužel k nehodám bude pravděpodobně docházet vždy, pořád také budou nejspíš existovat vraždy a sebevraždy.
• Konec smrti může přinést konec náboženství, protože náboženství žije ze smrti. A pokud smrt vyjmete z náboženských tradic, je to problém. Náboženství jako judaismus, křesťanství či islám mluví o vzkříšení. Ale k tomu potřebujete smrt. A východní náboženství, jako je hinduismus a buddhismus, mluví o reinkarnaci. Ale to také souvisí se smrtí.
• https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/lidstvo-smeruje-k-nesmrtelnosti-muze-to-znamenat-konec-naboz/r~91ba5cb67eeb11ee8d680cc47ab5f122/? 

10.11.2023 Za rok umíme stáhnout biologický věk o dekádu, říká Šrámek. Provozuje specializované kliniky v Česku i USA. Lidstvu nic jiného než investovat do dlouhověkosti nezbývá. Demografický vývoj je neúprosný a jediné, co může zmírnit jeho důsledky, je schopnost udržet lidi ve zdraví co nejdéle. A začít se dá třeba tak, že si každý zjistí, zda je pro něj zdravé pít kávu.

• Lidský život lze za dodržování jistých pravidel prodloužit až o 24 let. 

• sektor longevity 
  

• https://specialy.hn.cz/c1-67256530-za-rok-umime-stahnout-biologicky-vek-o-dekadu-rika-sramek-provozuje-specializovane-kliniky-v-cesku-i-usa
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového