Ing. Markéta Šichtařová

Markéta Šichtařová, (29.10.1976), česká ekonomka, spisovatelka, manažerka, maminka 6 dětí a čeká další, blogerka a podnikatelka. Působí jako ředitelka poradenské společnosti Next Finance (www.pikosichta.cz), kterou v roce 2004 založila.

• jeden z tvůrců ekonomického programu Trikolóry
• Kniha: Jak nepřijít o peníze
• Základem jakékoliv svobody je svoboda slova a cenzura nepatří do demokracie (2016).
• marketa.sichtarova@nextfinance.cz

Markéta Šichtařová, názory, doporučení:

3.10.2023 Kdo si kvůli bance zažije horké chvíle?

• Dříve nebo později na budou lidem a firmám zdražovat úroky, který nyní mají zafixované a objeví se spousta neplatičů a do toho budou dále klesat jak dluhopisy, tak akcie. To znamená, že se bankám bude zhoršovat tzv. investiční portfolio. Bude jim zhoršovat ocenění jak cenných papírů, které spekulativně nakoupili.
• Bankám se tedy bude zhoršovat portfolio úvěrů a bankám se bude zhoršovat portfolio cenných papírů. Tuplovaně to platí zejména pro americké a regionální banky. 
• Já si myslím, že před námi je období, kdy bude mít klidné srdíčko ten, kdo má peníze uložené ve velkých systémových bankách. Lidé (zejména v USA, ale nejen) kteří mají peníze uložené v menších bankách, protože se nechali zlákat výhodnými úrokovými sazbami, tak tito lidé zažijí dost perné chvilky.  
• Na jaře 2023 nám proběhla menší krize bank v USA a Evropě (Credit Suise), toto bylo první dějství, a vypadá to, že se bankám bude komplikovat život.
• https://www.youtube.com/watch?v=n_vHijIiR28
  

8.9.2023 Markéta Šichtařová | Xaver s hostem

• Jaký je rozdíl mezi běžným občanem a státem? Základní rozdíl je v tom, že lidé se peníze nenatisknou, ale stát si je natiskne. Stát ty peníze bude mít vždy. Jenomže čím více jich bude tisknout, tím menší hodnotu budou mít. To je tragédie světové ekonomiky posledních desítek roků. Dlouhodobě po malých krůčcích to jde se světovou ekonomikou z kopce. Vytištěné peníze ztrácí hodnotu. To je ta inflace skoro 20 % v roce 2022. Státům je to jedno, ale šla bych dále, ten stát tu inflaci potřebuje, protože aby stát mohl fungovat potřebuje státní úředníky. Státní úředník je tím silnější, čím má větší rozpočet na kterém sedí. A čím větší rozpočet, tím je větší osobní a politická síla a moc daného úředníka, či politika. Touhou každého politika je utrácet "naše peníze". K tomu, aby ten stát mohl utrácet peníze, tak jich potřebuje hodně, potřebuje si je tisknout, potřebuje dělat dluhy. TY DLUHY JSOU NESPLATITELNÉ bez inflace a toto světové ekonomiky a lídři vědí již více jak 100 roků. 
• Již první centrální banky (FED) vznikaly za účelem vyrobit inflaci. Jedním z hlavních úkolů té banky bylo vyrobit inflaci. Tiskla peníze a to způsobovalo mírnou inflaci. Inflace během 20 století v různých zemích postupně narůstala a pomáhala k tomu, že se hradily státní dluhy, které politici nasekali. Proces neustále zrychloval a čím bylo v ekonomice více peněz, tím si mohli dovolit rychleji se zadlužovat, splácet rychleji dluhy a tím ta inflace byla vyšší atd. 
• Stát nesedí na balíku peněz, ale na balíku dluhů. Peníze jsou dnes pohledávkami za bankami, či centrální bankou. Pravé peníze byly svým způsobem zrušeny, když byl zrušen zlatý standard. I balík dluhů je mocný nástroj, jak ovládat ekonomiku.
• Exponenciální byznys.
• Transformujeme se (ekonomický systém) ke slušnýmu socáči (v Evropě probíhá devadesátková transformace pozpátku k socíku, úspěšný Západ jde postupně do kytiček). 
• BRICS - mám čím dál tím větší pocit, že celý západní svět si sedí na vedení (máme pocit, že jsme pupkem světa a že za hranicemi Evropy nic neexistuje, ale tak to není). Tyto země nechtějí, aby byl USD dominantní měnou ve světovém obchodu. A dělají vše proto, aby nebyli závislí na amerických dluhopisech, dolaru atd (Dedolarizace, které postupně probíhá). My se musíme těm změnám přizpůsobit a zorientovat se v tom a uvědomit si, že nějaká jiná měna začíná být také důležitá. Já si myslím, že je píárko, že jsou blízko zlatému standardu, je to spíše přání otce myšlenky. Spíše jim podaří založit nějakou měnu, která bude trochu virtuální a trochu založená na koši měn a podaří se jim USD vytlačit z obchodu. Já bych BRICS nepodceňovala, je to prudce sílící zóna světa a rozvíjí se dynamičtěji než u nás.
• Já BITCOINU věřím. Se SBDC (je to pravý opak kryptoměn v jedné oblasti, kryptoměny jsou decentralizovaná technologie, kryptoměny existují v síti) a se může stát, že někdo vás odpojí od nich. (Bitcoin je síťová struktura a CBDC je pyramidová struktura). Když u nás bude blackout, tak tam ty vaše kryptoměny zůstanou (softwarový trezor), je to technologie budoucnosti - Blockchain, tato technologie jednou bude vládnout světu a to pochopili i centrální banky, protože kryptoměny budou obrovskou konkurencí pro naši FIAT měnu (měny s vynuceným oběhem) centrální banky (CZK, USD, EURo). Když bude blackout či změna finančního systému tak může přijít o peníze CBDC (nad touto měnou má stát 100% kontrolu). Problém je v tom, že je  to v rukách státu. My už jsme si řekli, že státu nevěřit.
• Zlatý standard (Bretton Woods 2) byl opuštěn protože, USA již neměli na to, aby ho dál ufinancovali. Peněz v oběhu již bylo tolik, že nebylo možné je krýt zlatem. Zlatý standard způsoboval, že cenová volatilita byla mnohem menší, než byla po zrušení zlatého standardu.
• Jsem skeptická k tomu, že by šel dnes zavézt zlatý standard.
• S paní Švihlíkovou se lišíme zásadně, je politicky hodně vlevo, já se považuji za kovaného libertariána (pravicový pohled na ekonomiku a liberální pohled na ekonomii).
• Mám pocit, že ČNB pod vedením Michla je měnová politika vůbec není špatná, navrátila se ke kořenům  a dochází k navyšování zlata v devizových rezervách a nenechala se zlákat do obrovského zvyšování sazeb v důsledku inflace (další zvyšování sazeb by nevedlo ke snižování inflace).
• Víra (slepá víra je špatně, důležitá je znalost faktů) je něco nepodloženého fakty. Já zlato doporučuji, protože k tomu mám podklady a fakta (statistiky říkají, že zlato dokáže nejvíce konzervovat hodnotu), to je ten rozdíl s vírou ve zlato. Na zlato se nemůžeme dívat jako na investici, ale musíme se na to dívat jako na formu hodnoty uložení peněz.
• Piráti jsou neomarxisti. ODS není pravicová strana. To co tady nyní je je někde na pomezí kapitalismu a socialismu a to se dá číselně doložit, pokud přerozdělování přesáhne polovinu HDP, tak je to socialismus a pokud je to méně než 50% je to kapitalismus. EU jako celek je socialistická a Francie je tvrdě nad 70% toho co přerozděluje. Před rokem 1989 bylo přerozdělováno asi 82% HDP.
• Musíme jít více do leva, abychom zchudli, aby byla společenská poptávka po řešení , které popisuji (ekonomika se rozsypala a na jejím základě postavit nové), zatím je poptávka po větším přerozdělování a nastane extrém- náraz a potom kyvadlo půjde doprava.. A během dalších 10 roků se to moc nezlepší.
• Lepší a logičtější krok by bylo zrušit veřejnoprávní média (musí být financovány z daní, protože se jinak neuživí), než zvyšovat poplatky.
• Pro mě neexistuje,  že něco vzdám, jdu do toho naplno, abych vyhrála.
• https://www.youtube.com/watch?v=OZNLFpBywQQ
  

26.8.2023 Analytici varují před největší krizí eurozóny od doby jejího vzniku.

• Analytici Bloomberg říkají, že Evropě hrozí na přelomu 2024-2025 největší krize od doby jejího vzniku. Dle mě to může přít i dříve, nebo později. Ekonomiku čeká výraznější pokles.
• Finanční instituce jsou všechno, jenom né zdravé a bude to mít své důsledky. 
• V USA úroková sazba hypotéky na 30 roků vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 2000. To se také dá prezentovat tak, že klesla cena dlouhodobých dluhopisů. Mnoho finančních institucí nezvládne ten fakt, že klesají ceny cenných papírů.
• https://www.youtube.com/watch?v=Pe79Jr1DOhA
  

4.8.2023 Dá se odhadnout příští krize? Ano, dá!!!

• K položení bankovního systému při začátku finanční krize 2007 stačilo, aby se lidé pokusili vybrat 12% peněz ze svých běžných účtů. Už tento objem výběru v hotovosti by vyčerpal rezervy všech komerčních bank v Eurozóně. 
• Mnohé banky v EU a USA jsou pouhými skořápkami, které rezignovaly na úvěrový byznys a na místo toho jen investují do cenných papírů, které velmi levně získávají od centrální banky. Kdyby na tyto banky najednou vznikl run (hromadný výběr vkladů), tak v roce 2023 se pohybujeme ještě v křehčím a nebezpečnějším prostředí, než v roce 2008. Dříve banky nebyly tak provázané a měly větší množství vlastního kapitálu. Nyní banky fungují v režimu tzv. frakčního bankovnictví.
• Banky fungují v režimu tzv. frakčního bankovnictví, to znamená, že když vy si uložíte peníze na účet do banky, tak banka je bez ptaní požije na to, aby z nich poskytla úvěr někomu dalšímu (peníze tedy fyzicky ani digitálně neleží v bance, ale jsou dále v oběhu). Banky se staly mnohem náchylnější na to, aby padly v okamžiku, kdy mají takto nízké rezervy, velmi nízký vlastní kapitál a kdy čelí runu na banky. Existuje fond pojištění vkladů, kdy stát ručí za vklady do výše 100 000 EUR.
• Jsou nafouknutá aktiva (roste množství signálů a roste riziko, že bankovnictví v USA i Evropě je mnohem nebezpečnější), a hrozí, že by ceny mohli klesat a to znamená, že se kumulují rizika, kdy by mohlo dojít k systémovým problémům bank, podobně jako v roce 2008 (nafouklá cena nemovitostí).

https://www.youtube.com/watch?v=92AdOHSxk1w

5.1.2023 Příčinou současné inflace (je monetární jev =znehodnocení peněz) jsou 3 faktory: monetární politika (tisk peněz), fiskální politika (dluhy vlád) a zelená politika (skrze určité mechanismy zdražuje např. energetické zdroje vypnutím uhelných a jaderných zdrojů - došlo k převisu poptávky nad nabídkou - to zdražuje energii a v druhém kroku se to propisuje, coby náklad, do dalších cen v ekonomice).

• To, že v EU máme vyšší míru inflace než v USA je důsledkem toho, že v USA na tu inflaci působí pouze dva ze tří faktorů (monetární a fiskální politika). V Evropě se přidává ještě zelená politika a to je jasný důvod, proč u nás máme inflaci bez započítání té státní dotace na strop cen energie, poslední údaj je 18,7 %. USA se pohybujeme skoro na poloviční hodnotě inflace.
• V celé Evropě došlo k jednomu nepromyšlenému jevu, již někdy od roku 1990 (téměř 100% tvořili stabilní zdroje elektrické energie) začal velmi pomalinku měnit energetický mix, když se podíváme na Evropu jako celek. Od roku 1990 pomalinku začínal nabíhat podíl obnovitelných zdrojů (nestabilní zdroje elektrické energie. občas svítí, občas fouká, není to stabilní). Přenosová soustava neumí tyto výkyvy vyřešit. V Evropě je nyní situace taková, že výroba nedokáže sytit poptávku. A pokud nebudeme schopni vyrobit energie více, to může být i několik roků, a tak energie bude dražší a to způsobuje inflaci. Zelený zdroj bude působit inflaci dlouhodobě na rozdíl od USA, který tento problém nemá. Zastropování cen problém neřeší, ty tlaky budou v ekonomice nadále (nedostatek disponibilní energie) a budou nějakým způsobem překryté. A tím zastropováním se zase zvýší deficit státního rozpočtu a tím působí druhý faktor v ekonomice - fiskální (rozpočtová) politika. Jediná oblast, kde došlo ke změně je oblast monetární politiky, centrální banky pochopili, že už takto dál už to nepůjde a nemohou již dále dlouhodobě tisknout peníze, protože by tím poháněli přímo inflaci příliš rychle. Většina bank již zahájila zpětný chod, ale ECB ještě ne. Pozor, nenechme se mýlit. To, že mírně zvyšuje úrokové sazby, neznamená, že netiskne peníze. Ona je tiskne dál, protože dál kupuje za nekryté peníze například dluhopisy jihoevropských zemí, tedy dál monetizuje jejich dluh. Takže se stále do oběhu dostává víc peněz, než kolik je z oběhu stahováno, i když to na první pohled vypadá trochu jinak. Ale dejme tomu, že ve většině zemí už měnová politika zařadila zpětný chod, a tedy tato část inflace už zmírňuje. Proto také, když se podíváme na inflační čísla, tak vidíme jisté zpomalování rychlosti inflace. Zatím inflace ještě moc neklesá, ale řekněme, že už alespoň tak extrémně moc neakceleruje, a to je právě způsobeno tím, že měnová politika už začíná zabírat. Ale my tady máme pořád v chodu dva zdroje, a ty jsou velmi silné. To znamená, že nebudeme schopni inflaci srazit někam ke dvěma procentům, jak jsme byli dlouhodobě zvyklí. My srazíme inflaci o pár procentních bodů, v každé zemi jinak, podle toho, jak tam ten který zdroj hraje prim, ale inflace zůstane zvýšená dlouhodobě. Už jenom to, že v Evropě je nedostatek energie, nejsme schopni spravit přes noc. Všimněte si, že mnozí politici varují, že příští zima, to znamená zima 2023 a 2024 bude energeticky zřejmě náročnější než ta stávající, což jinými slovy znamená, že energie bude ještě méně než teď. Jinými slovy, bude ještě dražší než teď. Tedy bude ještě vyšší tlak na inflaci z titulu energie.
• https://www.radiouniversum.cz/sichtarova-marketa-1d-zacatek-naseho-konce-takzvani-ekonomove-kteri-uprednostnuji-ideologickou-cistotu-misto-efektivity/
  

https://www.youtube.com/watch?v=HykcLmDQklw

29.12.2022 V posledním roce se opakovaně setkávám s jednou otázkou. A setkávám se s ní s rostoucí frekvencí. Ta otázka zní: Bude měna? Frekvence dotazů ještě zesílila, když na konci listopadu japonská finanční skupina Nomura vydala varování, že údajně některým středoevropským zemím hrozí měnová krize.

Lidé si většinou neumí pod otázkou, zda bude "měna", představit nic příliš konkrétního. Vlastně je zajímá, zda budou "nějaké problémy týkající se měny". Ale takových "problémů s měnou" může být dosti široká škála - od banálních až po zásadní. Každý z nich se jmenuje jinak. A zatímco některé z nich jsou velmi málo pravděpodobné, jiné vyloučit nelze.

• Například měnová reforma je něco zcela odlišného než měnová krize, devalvace, oslabení měny, dluhová krize, finanční krize. Měnová reforma, kterou lidé většinou mají na mysli pod slovem "měna", nemá v realitě nic společného s "měnovou krizí", kterou předpovídala japonská Nomura.
• Stojí za to ohlédnout se za 20. stoletím, které jen na našem území přineslo hned tři zásadní měnové reformy. Měnovým reformám často předcházela nějaká celospolečenská změna - zánik jednoho státu a vznik nového, konce válek nebo změny politického režimu. Československá měnová reforma roku 1919 měla za úkol oddělit československý peněžní systém od ostatních částí bývalého Rakousko-Uherska. Dalším z důvodů měnové reformy pak bylo zlikvidovat inflační peníze, které vznikly během první světové války. Další měnová reforma proběhla 1. listopadu 1945. Díky ní skončila takzvaná měnová dualita. Vláda tehdy znovu zavedla československou korunu jako jedinou fiat měnu a snížila objem peněz v oběhu. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se používaly protektorátní koruny a v omezené míře i německá marka, na Slovensku koruna slovenská a maďarské pengő. Všechny peníze byly vyměněny v poměru 1 : 1 za československé státovky. Každý si mohl vyměnit pouze 500 Kčs, částky převyšující 500 Kčs byly nuceně složeny na vázané vklady.
• Československá měnová reforma 1953 je dodnes největším strašákem a zásahem za dobu více než stoleté existence koruny. Navíc dodnes zanechala pachuť u těch, kteří si na ni ještě pamatují. Byla provedena 1. června 1953. Měnovou reformou se tehdejší komunistická vláda snažila dosáhnout hned několika cílů najednou - znehodnocení měny, vypořádat se s přídělovým systémem, zastavit černý trh a také snížit nepoměr vysoké poptávky vůči chudé poválečné nabídce. Tehdejší propagandou byla reforma prezentována jako "vítězství pracujícího lidu" a úder buržoazii. Ekonomickou realitou ale bylo znehodnocení úspor, propadnutí vázaných vkladů všech obyvatel a pokles životní úrovně. Ekonomickou terminologií anulováním dluhů státu vůči domácímu obyvatelstvu šlo o faktický vnitřní státní bankrot. 
  

• Abychom pochopili příčiny měnové formy, musíme se vcítit do tehdejší doby. Na začátku 50. let 20. století, tedy několik let po konci druhé světové války a krátce po nástupu komunistického režimu, panovala v Československu hluboká ekonomická krize. Spotřebního zboží byl na trhu nedostatek, jeho distribuce byla proto (už od válečného roku 1939) zajišťována na příděl a obyvatelstvo nemělo kde realizovat svou kupní sílu. Kvůli tomu logicky rostl význam černého trhu. To s sebou samozřejmě také neslo dvojí ceny. Inflace plynoucí z přetlaku peněz nad dostupným zbožím sice oficiálně neexistovala, ale prakticky se projevovala růstem cen na černém trhu. (Před roky 2021-2022 inflace oficiálně skoro nebyla, ale prakticky se projevovala růstem cen nemovitostí a cenných papírů. Před rokem 1929 to samé.)

• Jinými slovy, vždy když je peněz v oběhu hodně a zboží je málo (to platí i dnes, po 14 letech tisku peněz), musí dojít k inflaci. Zhruba 14 let se tiskly peníze před velkým krachem na burzách v roce 1929, 14 let trval přídělový systém před měnovou reformou v roce 1953. Z této číselné shody sice nelze nic moc zásadního vyvozovat, ale jeden závěr lze učinit přece: dlouhodobá nerovnováha mezi objemem peněz v ekonomice a objemem dostupného zboží a služeb VŽDY NEVYHNUTELNĚ vede k inflaci a ekonomickému rozvratu. V tržním systému se problém vyřeší sám spontánně (jako v roce 1929 krachem burz a následnou krizí), v centrálně řízeném systému je řešen administrativně (jako v roce 1953 měnovou reformou neboli bankrotem státem).

• Když důvody měnové reformy sečteme, tak provedením měnové reformy se stát záměrně rozhodl připravit občany o peníze, protože jim za ně neměl co nabídnout. Kdyby stát lidi nepřipravil o peníze, nebyl by už schopen déle udržet stav, kdy oficiálně neexistuje inflace (která byla považována za ohavný kapitalistický jev, tedy byla v socialismu politicky neakceptovatelná).

  Z pohledu monetární politiky jsme tržní ekonomikou s plovoucím kurzem. S kurzem (cenou) koruny tak hýbe střet nabídky a poptávky. Navíc tu máme Českou národní banku, která může nadměrné výkyvy v ekonomice korigovat. Hlavním nástrojem České národní banky je v tomto případě nastavování úrokových sazeb. Pak ale Česká národní banka ve svém arzenálu disponuje i silnějšími polotržními nástroji typu devizové intervence. Vzhledem k současnému kurzovému režimu (plovoucí kurz) a díky existenci nástrojů centrální banky nedává smysl provedení měnové reformy ve stylu 50. let minulého století.

• V dnešní situaci lze vidět mnohé analogie s rokem 1953: existuje značná disproporce mezi množstvím peněz v oběhu a nabídkou zboží a služeb. Stát proti inflaci bojuje (zcela nefunkčně) cenovými stropy - analogicky jako v roce 1953 oficiálně inflace nesměla existovat. A čím je větší disproporce mezi tržní cenou a cenovým stropem (nebo oficiálním a černým trhem v roce 1953), tím obtížněji se iluze nízkých cen udržuje. Přesto si musíme uvědomit, že struktura ekonomiky vypadá ve 21. století úplně jinak než v polovině minulého století.

• Dodejme ale, že v jistém slova smyslu měnová reforma vlastně už probíhá. Jak jsme si již řekli, měnová reforma je akt, při kterém je zásahem státu změněna hodnota platidla. Když si uvědomíme, že inflace byla vyvolána činy státu (expanzivní měnová politika a navyšování peněžní zásoby při současných lockdownech zabraňujících tvorbě zboží a služeb), podmínka zásahu státu je splněna. A pokud jde o ztrátu hodnoty měny, ta je krom jiného dána kupříkladu tím, že úspory v penzijních fondech kombinací nastavení dosažitelných výnosů a inflace jsou a budou znehodnocovány. Tedy v jistém slova smyslu jakási "soft" měnová reforma vlastně probíhá. 
  

• https://echo24.cz/a/HfzgJ/uhel-pohledu-sichtarova-menova-reforma?

28.10.2022 Evropa připravuje plány na kolaps eura. Kdyby k tomuto kroku ECB přistoupila před čtyřmi nebo dvěma roky - ano, čtete správně, před dvěma roky, tedy skutečně uprostřed doby covidové -, jednoznačně bych jej považovala za dobré rozhodnutí. Úrokové sazby ECB byly příliš nízké po příliš dlouhou dobu a to bylo pro ekonomiku nejen eurozóny, ale zprostředkovaně celé Evropy extrémně špatně, protože ji to enormně přehřálo, nafouklo to ohromnou bublinu v cenách cenných papírů i nemovitostí a vyvolalo to větší díl dnešní inflace. Kdyby tedy ECB zvýšila své úrokové sazby dříve, znamenalo by to, že by zabránila přehřátí do dnešní naprosto extrémní podoby.

• Jenomže to se nestalo, ECB nechala ekonomiku přehřát, ceny nemovitostí i cenných papírů nafouknout, inflaci vyšplhat na 10 procent - a v ten okamžik začala úrokové sazby zvyšovat. A tak jako byly předtím úrokové sazby nízké do extrémních hodnot, také dneska je zvyšuje podobně extrémním tempem. A v tento okamžik už hodnocení dobře/špatně není tak černobílé.

• Pokud totiž v této situaci ECB začne zvyšovat úrokové sazby, velmi tím přibližuje dluhovou krizi. Totiž situaci, kdy subjekty od domácností přes firmy až po státy, které si nabraly v minulých letech mimořádně levné úvěry, najednou přestanou být schopné tyto úvěry splácet.

V takové situaci dlužníci přestanou být schopní úvěry splácet nejen proto, že úroky z nich najednou vzrostou, ale také proto, že reálně chudnou, protože zisky firem a platy zaměstnavatelů nejsou schopné kompenzovat vysokou inflaci. Půda pro dluhovou past jak vyšitá. Kdo se v Evropě také ocitnul v dluhové pasti? Řecko, které kvůli tomu zbankrotovalo, a Kypr, jenž kvůli tomu byl donucen zmrazit vklady v bankách.

A najednou v tomto kontextu začíná dávat mnohem větší smysl událost, o které tento týden informovala česká média: totiž že nizozemské ministerstvo financí tento týden zveřejnilo na svých stránkách dopis, ve kterém ministryně Sigrid Kaagová informuje dolní komoru parlamentu, že během několika týdnů předloží poslancům důvěrné informace o krizových scénářích týkajících se eura. Chystaný dokument bude obsahovat podrobnosti o postupu Nizozemska v případě "krize eura" a půjde z důvodu "diplomatických zájmů" o dokument tajný.

Co má tato "krize eura" konkrétně znamenat, se již neuvádí, tento termín oficiálně ekonomie nezná, ale my můžeme předpokládat, že se má jednat právě o kyperskou analogii, totiž o dluhovou krizi spojenou s hromadným vybíráním vkladů z bank. Je logické, že takové zprávy mnoho podniků zneklidňují. A právě zde přichází ono zmiňované uklidnění:

• Hypotetická dluhová krize, o které se stále víc v Evropě uvažuje jako o možném scénáři, by do střední Evropy apokalypsu nepřinesla, respektive neznamenala by totální kolaps ekonomiky, jak si mnozí představují, byť by to znamenalo problémy dosti velké. Znamenalo by to s největší pravděpodobností tolik, že v některých zemích a u některých bank by dočasně mohly být v horizontu dnů zmrazeny bankovní vklady, ale to v té nejextrémnější a nejméně pravděpodobné variantě. A také by se to nevztahovalo na celou eurozónu (včetně zemí typu Slovenska), natož na země mimo eurozónu typu Česka. Následná hluboká recese by však byla nevyhnutelná.

Nakonec tak zůstává jediné hlavní poselství, které však už známe dlouho a jež není nové: euro je vnitřně značně nepevnou měnou, která čelí důsledkům monetizace veřejných dluhů v eurozóně. Protože koruna po skončení intervencí ČNB nejspíš k euru oslabí a jelikož euro nejspíš oslabí k mnoha měnám světa, skutečně stabilní rezervní měnou tak zůstává dolar. A to je také odpověď na otázku, v jaké měně držet část úspor, pokud ne v měně domácí. A samozřejmě pořád tu je globální měna zlato.

https://www.youtube.com/watch?v=JmHY77mr7P8

https://echo24.cz/a/SbCnM/komentar-sichtarova-ecb-euro-dluhova-krize-koruna?

16.7.2022

• V eurozóně je na spadnutí dluhová krize a v mnoha zemích vyšší míra nezaměstnanosti. Vychýlením z rovnováhy jsme navíc naprosto zničili v Evropě konkurenceschopnost v porovnání s USA a Asií. "Stále více dovážíme a méně vyvážíme.  
  
• Naše zboží je ale čím dál více zmetkové a nedokáže čelit světu. To, že u nás jsou energie drahé, není jen dočasné, ale jde o nový normál. Budeme si muset zvyknout.
  
• Porušili jsme tržní ekonomiku, jak se skrze dotace a zadlužování během covidu sypalo do oběhu mnoho peněz, roli hrály také centrální banky a nízké úrokové sazby. "Válka je nesprávně považována za hlavní hybatel, ale ona dílo zkázy jen dokonala. Hlavním důvodem je přebujelá hospodářská politika 'peníze, kam se podíváte a pro každého'," 
  
• Lidé měli zchudnout na počátku pandemie. Ale tím, že jsme skrze balíčky rozdali mnoho peněz, odložil se tento okamžik o dva roky. Lidé už nechápou, že začátek pandemie prožívají teprve teď a nejsou schopni si to spojit s pravou příčinou. Na rozdaných penězích jsme byli schopni ekonomicky frčet, ale teď se ukazuje, že finance pořádně nepomohly. 
  
• https://cnn.iprima.cz/zchudnout-jsme-meli-pred-dvema-lety-na-vysoke-ceny-si-musime-zvyknout-tvrdi-ekonomka-112938?

28.12.2020 Penzijní fondy se vykrádají, státní dluhopisy se nevyplatí. Lídrem bude Čína

• To, že světové nadnárodní instituce doporučují zadlužování, to není žádný objektivní názor (protlačování kolektivismu, nikoliv socialismus) - politici místo vlastní odpovědnosti se schovávají za mezinárodní instituce, nyní jsme v období, kdy odpovědnost nepřijímá nikdo. Podobně je to i u politiků a epidemiologů, kterými se zaštiťují, ty opatření se nám ve zlém vrátí. Paní Šichtařová se také zaštítila (schovala) studiemi...
• Abychom přiměli lidi k ideologii kolektivismu, musíme vyrobit viníky, protikoronovirová opatření jsou pouze prostředkem a požehnáním proto, aby se kolektivismus mohl snáze ve světě prosazovat. Čína je nyní paradoxně nejvíce kapitalistickou zemí na celém světě z ekonomického pohledu.
• Zadlužování, kterým nyní procházíme je nebezpečné, protože nám to vrátí úplně stejně jako každému podniku či rodině, které se zadluží příliš.
• Politici přijmuli tezi, že peníze rostou jako tráva, nebo se dají očesat ze stromu jako jablka, ztratili ponětí o tom, že peníze jsou pouze matematickým vyjádřením hodnot. Začali peníze tisknout, jako bezcenné papírky, bez jakéhokoliv krytí a nestojí za nimi žádné hodnoty, žádná skutečně vytvořená práce a bohatství. Může to fungovat tak dlouho, dokud se tato pyramidová hra udrží v chodu a dojem, že peníze jsou kryté. Pokud většina lidí toto prohlédne a systém se začne bortit (stejně jako předlužená domácnost nebo podnik).
• My v Evropě oddaluje bankroty uměle tím, že ECB stále tiskne peníze a předlužené země těmito penězi financuje, systém je neudržitelný
• Inflace stoupá, pouze to není vidět, protože to je jiný tisk peněz než ten předválečný, kdy byla hyperinflace a peníze se dostávali mezi lidi a to se nyní neděje, protože jsme přešli na tzv. kvantitativní uvolňování (sofistikovaná forma tisknutí peněz), vytištěné peníze se dostávají do oběhu prostřednictvím velkých investorům (bankám a korporacím), nejsou investovány do zboží a služeb (aby je lidé utráceli v obchodech), ale do cenných papírů a zůstává za nimi na trhu stopa v podobě celosvětově nízkých až záporných sazeb. To vede k tomu, jak jsou zlikvidovány všechny investiční příležitosti a současně jsou extrémně levné hypotéky, tak lidé nemají jinou možnost, jak uchovat svou hodnotu bohatství tím, že si berou extrémně levné hypotéky. Inflace se projevuje ve 2 kanálech: extrémně vysoká cena cenných papírů (akcií) a růstu cen nemovitostí (po celém světě). Není normální, abychom v nejhlubší recesi, aby tak prudce rostli ceny nemovitostí a akcií. To je příznakem neviditelné inflace.
• To způsobuje rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými (čím jsou bohatší, tím si kupují více nemovitostí)
• Když jsme v recesi, akcie by měli jít dolů, opak je pravdou akciové trhy jsou na historických maximech (důsledkem je skrytá inflace a doplatí na to chudí a důchodci s úsporami v penzijních fondech)
• Jak se můžeme dostat z těchto dluhů? Pokud se nezmění filosofie, tak se nezmění ani směřování světa a to bude trvat poměrně dlouho.
• Korona je záminkou politiků, proč se dále zadlužovat.
• Kurzarbeit je naprosté zvěrstvo. Když je tu recese, tak musíme počítat s tím, že vzroste nezaměstnanost. Nyní je pracovní trh a očistný proces tímto opatřením zablokovaný.
  
• Zhoršování portfolií bank nastane (může to trvat roky), když už to nebude nikdo čekat a korona je dávno zapomenuta. Propouštění jsme díky Kurzarbeitu odsunuly do budoucna (podobně jako dluhy) a potom díky růstu nezaměstnanosti se začnou zhoršovat portfolia bank. 
• Doporučuje investice do zlata (v minulosti bylo zakázáno držet fyzicky v USA během velké hosp. krize i V. Británii), to že EU nezkonfiskuje zlato nikdo nezaručí, stejně jako nikdo nezaručí, že nebudou vykradeny penzijní fondy (které jsou již dnes vykrádány inflací cenných papírů). Nikdo nezaručí, že nedojde k pozemkové reformě. 
• Nebezpečí vidím v ideologii, která sdílenou ekonomiku prosazuje a protěžuje.
• Ideologie a emoce je technika (jak zmanipulovat veřejnost), která se používá proti kacířům a dezinformacím. A jako k technice k ní musíme přistupovat.

4.12.2020

• Je to poněkud frustrující zjištění, ale konstatuji, že vlády a centrální banky, tedy tvůrci hospodářských politik ovlivňujících směřování světových ekonomik, vykazují sotva pochopitelnou míru nepoučitelnosti. Konstatuji, že mizerný stav, ve kterém se v roce 2020 ekonomiky Evropy i Ameriky nacházejí, nejsou nějakým objektivním nevyhnutelným jevem; jsou výsledkem nevýslovného diletantství právě těchto "autorit". 
• https://echo24.cz/a/Stgt3/banky-se-riti-do-problemu?<br>

20.8.2020

• na akciových trzích je jasná cenová bublina, dlouhodobý investoři by se měli cenným papírům na velkým obloukem vyhnout, byť mohou krátkodobě ještě růst díky tištění peněz (FED dodává likviditu cca 150 miliard USD /měsíc)

14.6.2020

• podle Markéty Šichtařové spustilo finanční krizi v roce 2008 ekonomicky chybné chování americké centrální banky 
  
• máme ekonomický problém a musíme si projít krizí. Tečka, musíme se zbavit ekonomických neefektivit a vrátit se zpátky do rovnováhy
  
• tím, že jsme vymysleli zelené problémy, začali jsme si zcela programově likvidovat naše automobilky, v okamžiku, kdy je doprava prakticky zastavená (koronakrize), tak ve městech dál rostou, nebo případně stagnují, emise NOx, to znamená, že zákazy dieselů ve městech byly úplně zbytečné
  
• kdo jiný než blázen by dneska koupil spalovací motor, protože za prvé není zjevné, kdy skončí krize - a za druhé není zjevné, zda až krize skončí, bude smět koupené auto používat
  
• koronavirová krize je pro mě jakási mentální krize, kolem sebe vidím obrovskou iracionalitu a strach lidí
  
• obávám se trochu, že situace kolem koronaviru by mohla být pokračováním drolení Evropské unie. Pokud za začátek drolení považujeme brexit, tak situace kolem koronaviru by mohla vyprovokovat Itálii, aby měla podobné zaječí úmysly. Podobné referendum, které bylo vypsáno v Británii, by se mohlo třeba během příštích pěti let odehrát i v Itálii
  
• Nemyslím, že by to byl definitivní konec globalizace, i když je pravda, že určité návraty k lokálním ekonomikám v malém měřítku jsme pozorovali už v posledních 12 letech 
  
• To, že momentálně mají peníze v mnoha zemích zápornou hodnotu, vede k tomu, že jsme si v podstatě úplně zlikvidovali střední třídu, a obrovsky se rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými.  
  
• My se dostaneme na cestu japanofikace ekonomiky (to je období dlouhodobé stagnace, ekonomika moc neporoste, budeme mít velký dluh, většina lidí bude mít práci, ale nebude to žádné terno, nebude tady žádná silná střední třída a lidé budou dlouhodobě cítit jakousi špatnou náladu)
  
• celý svět přešel na víru, že je možno beztrestně tisknout nekryté peníze, že žádný dluh není dostatečně velký a tak dále. To jsou všechno teorie, které sice už byly ekonomy dávno vyvráceny, nicméně masy a politici se k nim znovu a znovu vrací, a to i ve státech jako Spojené státy americké
  
• Teď se opravdu snad všude, kam se podíváme, peníze sypou z vrtulníků, takže se přiznám, že už skoro začínám mít obavy o evropský monetární systém, protože tenhle zběsilý tisk peněz prostě nemůže dopadnout dobře 
• Spotřebitelskou inflaci zboží vystřídala inflace zdražující cenné papíry, tedy zejména akcie, dluhopisy a také nemovitosti, a to je právě ten důvod, proč kvůli této inflaci mizí střední třída, protože najednou jsou nedostupné úspory, které najednou nic nenesou, a něco nesou jenom předražené cenné papíry, případně reality, které jsou ale pro chudší lidi nedostupné
• Skončil západní blahobyt? Zatím ještě ne, ale obávám se, že brzy skončit může
  

9.6.2020

• současnou krizi by řešila odpuštěním daní z příjmů za rok 2020 a současně bychom měli nechat proběhnout očistnou krizi aby vyselektovala, kdo je a kdo není životaschopný (oddalováním si pouze kupujeme čas a problém bude větší) jinak nám hrozí japonizace ekonomiky (vysoký státní dluh, dlouhodobě nízké úroky, a nulový růst, lidé mají psychické problémy atd.)
• jako ekonomka si neumím představit odpuštění dluhů (do znamená věnovat peníze dlužníkovi a ukrást je věřiteli (to je morální hazard)
• banky z krize 2008 vyšli s oslabenými bilancemi, a stres testy ukázali, že jsou banky slabé a mají problém (státy je zachraňovali a to neměli dělat) -na bankách ekonomika stojí, jsou její páteří
• pád Lehmann Brothers v roce 2008 byl jen důsledek toho, jak se chovali centrální banky nikoliv začátek krize (krizi spustilo chybné chování FEDu, maskovala problémy bank, banky se zachraňovaly opět z daní lidí, protože byli příliš velké, aby padli
• díky nulovým nebo záporným sazbám nám uložené peníze ukrajuje inflace a proto musíme jít do rizikovějších obchodů, tentýž problém mají i banky v Evropě, aby měli zisk (hromadně se chovají rizikověji)
• odpouštění plateb bankami, je morální hazard v ekonomice, protože to bude chtít každý
• křivdu vůči lidem, kterou způsobila vláda (stopla ekonomiku, omezila vycházení atd.) nemůže posouvat dál a obírat věřitele, aby platily dlužníkům, tím křivíme myšlení lidí (standardem je, že křivda přesouvá někam dál a dluhy se neplatí a smlouvy se nedodržují). vláda má sanovat způsobené škody, nikoliv banka, stát může odpouštět daně a tímto způsobem může tuto křivdu alespoň částečně napravit
• odpustit daně je jediné pragmatické řešení jak ze situace ven

26.3.2020

• již v únoru jsme říkali, že ČNB udělala chybu a zvyšování sazeb dlouho nevydrží, již dvakrát v březnu snižovala sazby, koruna na toto poslední snížení o 0,75% vůbec nereagovala
• ČNB se snižováním sazeb neskončila, oddalování splátek je pro banky výhodnější (roste riziku nesplácení kvůli koronaviru), varuje před kurzem koruny, je náchylnější k poklesům až na 29kč - hrozí intervence (mohla by nastat investice), pro ekonomiku a její export je její oslabování výhodné...

12.3.2020

• díky krizi zanikají zombie firmy, praskají bubliny a dlouhodobě se ekonomika uzdravuje, epidemie koronaviru je pouze rozbuškou
• další snižování sazeb ze strany ECB by mohlo vést k vybrání hotovosti z bank a mohli by padat jako domino, naopak ECB může uměla vykupovat státní dluhopisy zejména Itálie (tím podpoří Itálii do té doby než se bude schopna zmátořit)
• akcie padají zejména díky tomu, že centrální banky neumějí vykomunikovat svoji politiku, proto je na trzích panika, v tuto chvíli se jen hraje o to, jak hluboká recese bude
• iracionálně klesla cena zlata, cena zlata se chová inverzně k cenám cenných papírů, protože zlato je považováno za bezpečný přístav v době recese a paniky a to je dobrá příležitost ke koupit (zlata)
• investoři by po korekcích již mohli vstupovat zpět na trh, v Evropě už dno burz není příliš daleko (5.3.2020), 6.3. 2020 Index Stoxx 600 padá až o 3,2 %, zapisuje nová letošní minima
• v Číně se již výroba normalizuje, v Evropě ještě nejsme na vrcholu hysterie (koronavirus), snižování úrokových sazeb ani pumpování peněz do ekonomiky bohužel nezabrání tomu, když někde chybí dodávky nebo nevyrábí fabriky
• ČNB bude do konce roku snižovat úrokové sazby

Kniha: S androidkou v posteli (2019)

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového