Serotonin

Serotonin, stabilizátor nálady, "hormon štěstí a radosti".

Serotonin je neurotransmiter (látka, která pomáhá přenášet nervové vzruchy - impulsy) a dle některých vědců zároveň i hormon (ovlivňuje chemické procesy v těle). Překvapivě nejvíce (cca 90%) se ho vyskytuje v trávicím ústrojí (okolo střev), dále pak v krevních destičkách a v menším množství v mozku (asi 10 %, nejvíce v epifýze = šišince). A právě toto malé množství serotoninu v mozku ovlivňuje podle výzkumů naše nálady, emoce a chování. A dokonce prý i délku našeho života. V těle existují dva typy serotoninu.

• Jeden se syntetizuje v těle (kolem střev), serotonin vytvořený v těle se do mozku krevním oběhem nemůže dostat. Jeho molekula je příliš velká.
• Druhý v mozku, který se vytváří lokálně z L-tryptofanu nezávisle na serotoninu vyrobeném v těle. L-tryptofan se do mozku z krve dostane, protože má menší molekulu. K přeměně L-tryptofanu na serotonin je ještě třeba jedna specifická podmínka, a to přítomnost vitamínu B6 (pyridoxinu) a železa (Fe). Zároveň je dobré udržovat i správnou hladinu vitamínu B3, protože ten se při jeho nedostatku vytváří přeměnou právě z tryptofanu. A protože chceme mít dostatek tryptofanu pro přeměnu na serotonin, nechceme, aby nám ji snižovala právě jeho přeměna na vitamín B3.

Názory na to, jestli a jak můžeme jídlem ovlivnit množství serotoninu v mozku se různí. Některé studie tvrdí že ano, jiné tuto možnost rozporují. Logicky ale, když tělo neumí samo L-tryptofan vyrobit, tak nevidím jinou možnost než příjem ze stravy.

• Serotonin obsahují například vlašské ořechy, extrakt z ořechovce (Carya genera), ananas, banány, kiwi, švestky a rajčata. Po snědení takového ovoce či semen funguje serotonin ve střevech jako "urychlovač" peristaltiky. Předpokládá se, že je to kvůli tomu, aby se semeno co nejdříve dostalo "ven" ze střev (nepoškodilo se) a někde se mohlo zachytit a začít růst.

V CNS (centrální nervový systém = mozek + mícha) serotonin působí hlavně v procesech, které se podílejí na vzniku nálad a které ovlivňují učení a paměť. Jeho nedostatek zhoršuje přenos nervových vzruchů a tím způsobuje změny nálad, celkovou depresi , případně i poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu. Hladina tohoto neurotransmiteru má vliv i na vznik migrény. Poruchy tvorby a odbourávání serotoninu mohou odpovídat také za určitá psychická onemocnění jako maniodepresivní psychóza, chorobná úzkost apod.

• lidé s depresemi mají nízkou hladinu serotoninu, lidé s pozitivním přístupem a schopnostmi vést mají normální nebo zvýšenou hladinu serotoninu - sebevědomí, vzpřímená postava (neurochemické procesy ovlivňují náš postoj, ale i nás postoj ovlivňuje biochemii mozku

Jak udržet správnou hladinu serotoninu v těle přirozeným způsobem

• Pozitivním myšlením a kontaktem s přáteli - výzkumy ukázaly, že pozitivní přístup ke každodenním záležitostem a kontakt s optimisticky naladěnými přáteli výrazně zvyšuje hladinu serotoninu.
• Cvičením - mělo by stačit 30-60 minut lehčí aktivity (jako procházka nebo výlet na kole) 3-5 x týdně pro pocity spokojenosti a správnou funkci hormonálního systému. Tím, že rozproudíme krev a unavíme tělo, umožníme tryptofanu a vitamínu B3 snadněji "dotéct" do mozku.
• Pobytem na sluníčku, denním světle - na produkci serotoninu v těle má velký vliv množství slunečního světla. To pozastavuje tvorbu melatoninu a podporuje vznik serotoninu. Proto se nedostatek serotoninu projevuje hlavně v zimě, kdy máme méně slunce a lidé v tomto období častěji trpí úzkostnými stavy, depresemi a mohou být podráždění.
• Pravidelným odpočinkem, spánkem a dodržováním denního režimu - spánek je příležitostí pro tělo odpočinout si, detoxikovat a připravit se na další den. Důležitá je pravidelnost a denní režim. Mělo by nám stačit v průměru 7- 8 hodin kvalitního spánku denně. Podle výzkumů však neprospívá ani příliš dlouhý spánek (delší než 9 hodin). Mluvím teď o pravidelném spánku, ne o tom, že se jednou za čas potřebuji déle vyspat, když ponocuji. Nedostatek spánku obecně narušuje hormonální rovnováhu a to může být příčinou nedostatku serotoninu. Minimálně hodinu před spaním je dobré zmírnit naše aktivity a ztlumit světlo. Tím umožníme pomalý nástup melatoninu, vládce noci a nástupce serotoninu. V případě, že už jsme se dostali do hormonální nerovnováhy, můžeme si pomoci tím, že si vezmeme potravinový doplněk s vápníkem, hořčíkem, L-tryptofanem a vitamínem B. Tímto doplníme stavební látky pro tvorbu serotoninu ve dne a melatoninu v noci.
• Vyváženou stravou a vyhýbáním se chemikáliím v jídle, v kosmetice, oblečení, čistících prostředcích apod. - dodáme-li tělu vyváženou stravu, která obsahuje "substance" pro výrobu serotoninu a nezatěžujeme-li ho zbytečnými pro tělo jedovatými látkami (z komerční kosmetiky, drogerie, chemické ustalovače, barviva v jídle apod.) máme z poloviny vyhráno! Více o jídle v článku "12 jídel, které jedí šťastní lidé".
• Výtažky z rostliny Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) - hlavní látky, které obsahuje tenhle "druhý žen-šen" a které údajně zvyšují hladinu serotoninu v mozku a tím zlepšují naši náladu, jsou rosavin a salidroside. Rozchodnice růžová má navíc pozitivní účinky na sexuální funkce, imunitní systém, paměť a celkovou regeneraci organizmu.
• ​Šťávou z rostliny Noni (Morinda citrifolia) - ve šťávě z této rostliny byla zjištěna látka skopoletin, která podporuje funkci epifýzy (šišinky) a zvyšuje hladinu serotoninu a melatoninu v organizmu. Zmírňuje napětí a stres, podporuje úpravu rytmu spánku a bdění, menstruačního cyklu, napomáhá ke zlepšení nálady a k celkovému uvolnění. Ještě obsahuje další zajímavé sloučeniny - xeronin a proxeronin, které mají antidepresivní účinky, protože zvyšují produkci endorfinu. O endorfinu je známo, že zlepšuje náladu.
• Používáním Kudzu - prášku z kořene divoké révy. Vědci potvrdili, že kořen této rostliny stabilizuje nervový systém, protože 1. podporuje produkci serotoninu a dopaminu v mozku. 2. díky kudzu zůstává serotonin a dopamin déle v krvi 3. pomáhá regeneraci alkoholem zničeného organismu.

Zvýšená hladina serotoninu může být také nebezpečná! Vyvolává projevy předávkování jako je velká citlivost, halucinace, třesavka, zvracení, vysoký tlak apod. Tomuto stavu se říká "serotoninový syndrom" a může být až smrtelný. Lékaři varují, že k němu může dojít například nevhodnou kombinací některých antidepresiv a léků proti bolesti hlavy.

Pozor na nezdravé zvyšování serotoninu!

• Alkoholem a nikotinem - obě látky podporují uvolňování serotoninu na nervových spojích (synapsích), ale jen krátkodobě. Ano, pod vlivem alkoholu můžeme mít lepší náladu, ale bývá to většinou jen na chvíli. Po odeznění vlivu alkoholu a nikotinu se situace obrací. Serotoninu je méně.
• Užíváním LSD, psilocybinu a psychedelických drog - tyto drogy využívají stejné receptory v mozku jako serotonin a vyvolávají pocity spokojenosti, přijetí, citové empatie a zvýšené citlivosti. Ale opět, funguje to stejně jako s alkoholem a nikotinem, jen na omezenou dobu a pak platíme cenu v podobě opačných stavů.
• Kokain, amfetamin a některá antidepresiva na bázi inhibitorů zpětného vstřebávání serotoninu blokují odbourávání serotoninu po přenesení nervového impulsu a tím pádem prodlužují dobu "účinkování serotoninu a příjemných pocitů". Opět působí ve stejných místech (na stejných receptorech) v mozku jako serotonin a tělo jich pro dosažení stejných účinků potřebuje stále více a více. Jakmile je nemá, dostává se "do depky".

Hlavní funkce serotoninu v mozku

V CNS (centrální nervový systém = mozek + mícha) serotonin působí hlavně v procesech, které se podílejí na vzniku nálad a které ovlivňují učení a paměť. Jeho nedostatek zhoršuje přenos nervových vzruchů a tím způsobuje změny nálad, celkovou depresi , případně i poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu. Hladina tohoto neurotransmiteru má vliv i na vznik migrény. Poruchy tvorby a odbourávání serotoninu mohou odpovídat také za určitá psychická onemocnění jako maniodepresivní psychóza, chorobná úzkost apod. Serotonin souvisí s :

• cyklem spánku a bdění - serotonin "vládne" ve dne a v noci vládu přebírá melatonin , který nám pomáhá odpočívat. Ten vzniká chemickou přeměnou ze serotoninu. Největší množství serotoninu je v krvi ráno cca v 7:30, během dne jeho množství klesá. Cca ve 21h hod začíná uvolňování melatoninu, které končí zhruba v 7:30 ráno.
• příjmem potravy - když cítíme vůni jídla , dopamin zvýší chuť k jídlu a serotonin naopak chuť k jídlu snižuje, když už nějaké jídlo jíme. Máme-li nedostatek serotoninu, nemusíme cítit, že jsme najedení a to může vést k přejídání a obezitě.
• s pocity nevolnosti a nucením ke zvracení - v případě, že jsme snědli něco, co tělo nemá rádo, z buněk kolem střev se vyplaví serotonin, aby "to špatné" střevy prošlo co nejrychleji. Jednoduše dostaneme průjem. Když je ale serotoninu uvolněno moc (snědli jsme fakt něco hodně toxického), informace o velkém množství uvolněného serotoninu se dostane na speciální místo v mozku (area postrema) a my jídlo vyzvracíme. Buňky kolem střev jsou citlivé i na ozařování a chemoterapii, proto se při léčení těmito postupy používají chemické léky, které "zablokují" uvolňování serotoninu ve střevech.
• se sexualitou či agresivním chováním. Je totiž spojený s naším "vnímáním dostupnosti zdrojů". A zdroje pro člověka (jako vyššího živočicha) znamenají nejen dostupnost toho základního - jídla, ale i postavení ve společnosti a úspěšnost v sociálním systému. S čímž pak souvisí příležitost k rozmnožování. Pokusy například dokázaly, že v mozku tzv. alfa samců opic makaků je 2x větší množství serotoninu, než u podřízených samců a samic v dané skupině. Když byl alfa samec ze skupiny odstraněn, po bojích o vedoucí pozici a po nastavení nové hierarchie se u "nového" alfa samce hladina serotoninu opět 2x navýšila oproti ostatním jedincům. Zajímavé je, že u samic nikdy k tomuto navýšení nedocházelo.

Další funkce serotoninu v těle

• Spolupodílí se na snížení bolesti.
• Při poranění napomáhá ke shlukování krevních destiček v místě zranění. Dojde k uvolnění serotoninu z krevních destiček a jeho působením k vazokonstrikci (stažení cév) v místě poranění. Tímto pomáhá k zastavení krvácení.
• Zajišťuje kontrakci (stahování) hladké svaloviny (hlavně v trávicím a krevním systému) a kontroluje peristaltiku (pohyb) střev.
• Napomáhá regeneraci orgánů (například jater).

https://www.emocnifitness.cz/clanek/serotonin

Hormony

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového