Golfský proud

Teplý Golfský proud plyne z Karibiku kolem Floridy a Bahamských ostrovů na sever k Islandu a nakonec až k severnímu pobřeží Ruska. Golfský proud je zhruba 100 kilometrů široký a 800 až 1200 metrů hluboký. Rychlost proudění je nejvyšší u povrchu, přičemž maximální rychlost je obvykle asi 2,5 metru za sekundu. Proteče v něm asi 20 milionů kubických metrů vody za sekundu. Má významný vliv na klima, především v oblasti severní části západní Evropy. Severní větev Golfského proudu tam zmírňuje zimy, které jsou tím pádem teplejší než v jiných oblastech světa se srovnatelnou zeměpisnou šířkou.

  • Změnou salinity vody (rozpouštěním ledovců např. Arktidy a Grónska vzniká sladkovodní voda, která ředí slanou vodu), klesá produkce kyslíku (omezuje se produkce bioplanktonu) světovými oceány (plíce planety), snižuje se síla termo hydrodynamického čerpadla (Golfský proud, Kurošio atd.), narůstá teplota, roste hladina oceánů, mění se tryskové proudění v atmosféře, dochází k posunu klimatických pásem (aktuálně o 1000 km) směrem na sever, mění se albedo, současně pulzuje Slunce a také termojaderný reaktor v jádru Země (jako Jin a Jang). 

Příčiny změn hladiny oceánu

Období, jemuž říkáme mladší Dryas, nastalo někdy před 12 800 lety (severní polokouli Země zalila vlna mimořádně chladného počasí. Během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová) a trvalo více než tisíciletí. Předcházelo mu oteplení, ke kterému dochází i nyní.

  • Průměrná roční teplota tehdy poklesla až o 10 °C a zalednění v Evropě se rozšířilo až kamsi přes Dánsko k českým hraničním horám. 
  • Příčinou ochlazení bylo přerušení termohalinní ("teploslané") cirkulace v oceánech poblíž Arktidy a přestala fungovat doprava teplé vody Golfským proudem. Na vině byl zřejmě příval obrovské masy studené sladké vody, šlo snad až o deset tisíc krychlových kilometrů. Odkud se tam vzala?  Pravděpodobně jde o vylití jezer (jezero vylilo kvůli náhlé změně teplot směrem vzhůru) v místě dnešního Winnipežského jezera (a v blízkosti dalších, jako jsou Manitoba nebo Winnipegosis) se nacházela vodní plocha o výměře 440 000 čtverečních kilometrů. 

V případě, že by silný Labradorský proud vychýlil ze směru teplý Golfský, teplota v Evropě by rapidně poklesla. Například klima ve Velké Británii by mělo průměrnou roční teplotu o pět stupňů nižší a severní Norsko by na tom bylo ještě hůře - tam by průměrná roční teplota poklesla dokonce o deset stupňů.

  • Golfský proud slábne a v současnosti je nejslabší přinejmenším zhruba od pátého století našeho letopočtu. 

Tentokrát se žádné sladké jezero do oceánu nevylilo, ale úplně postačí zvýšené tání ledovců v Grónsku a Arktidě - dubnová měření prokázala, že tají nejrychleji za posledních 450 let. To se děje zároveň se zvyšujícím se obsahem oxidu uhličitého, který má také vliv na teplotu vody v oceánech. Kdy nastane onen kritický bod zlomu, bohužel nevíme.

Golfský proud je totiž něco jako horké kafe. Ale tím přibývajícím se ledem se z něj postupně stane ledová káva, která je tak studená, že se to nedá pít. A co se stane, když vychladne teplý Golfský proud? Vypne se. I to je možný scénář známý z minulosti. V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy. (30.8.2020, Prof. Miroslav Bárta)

Planeta dýchá pulsuje a nasává vodu v souladu s precesním rokem, kterou následně vypustí a dojde k potopě světa (pokaždé v polovině precesního cyklu v den rovnodennosti jedno a 13 000 roků dojde k apokalypse - potopě). Voda nad a pod zemí (symbol Vodnáře) zajišťuje cyklický kyvadlový proces (mezi souhvězdím Draka a Orionu), který je propojen s precesními cykly rovnodennosti (nástup věku Lvu a věku Vodnáře). Nyní se voda ztrácí, jako jako před Tsunami a následně dojde k jejím zmnožení (Viktor Schauberger). Minerál, který akumuluje vodu pod povrchem se jmenuje Ringwoodit - v přechodové zóně pláště v hloubce 410 do 660 km je jeden až třikrát ekvivalent vody ve světě. Tento proces je provázán se "solární zábleskem" a transformací člověka (Vědomý člověk).

Rozdíly z roku na rok

Největší vliv na meziroční rozdíly v globální fytoplanktonové produktivitě je klimatický model El Niño-Southern Oscillation (ENSO). Cykly ENSO jsou významné změny od typických teplot povrchu moře, vzorců větru a srážek v Tichém oceánu podél rovníku.

Během událostí EL Niño produktivita fytoplanktonu v rovníkovém Pacifiku dramaticky klesá, protože východní obchodní větry, které normálně vedou vzhůru, rostou stále nebo dokonce opačným směrem. Přechod mezi El Niño a jeho protějškem, La Niña, je někdy doprovázen dramatickým nárůstem produktivity fytoplanktonu, protože náhle se obnovuje nátok hlubinné vody bohaté na živiny. 

Události El Niño ovlivňují vzorce počasí za Pacifikem; například ve východním Indickém oceánu kolem Indonésie se během El Niño zvyšuje produktivita fytoplanktonu. Produktivita v Mexickém zálivu a západním subtropickém Atlantiku se během událostí El Niño v uplynulém desetiletí zvýšila, pravděpodobně proto, že zvýšené srážky a odtok dodávaly více živin než obvykle.

Ve srovnání se změnami produktivity v tropickém Pacifiku souvisejícími s ENSO jsou meziroční rozdíly v produktivitě ve středních a vysokých zeměpisných šířkách malé.více: https://earthobservatory.nasa.gov/features/Phytoplankton/page4.php

Vztah požárů v USA o mořských proudů

El Niño je jev, jenž souvisí se zeslabením studeného oceánského Humboldtova proudu, což následně vede k rozsáhlým a dodnes důkladně neprobádaným atmosférickým procesům. James Randerson tvrdí, že pomocí satelitů NASA a NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru), které budou mapovat teplotu povrchu oceánu, mohou vědci lépe předpovídat vztah mezi jevem El Niño a obdobími požárů jak v Jižní Americe, Střední Americe, tak i v částech Severní Ameriky, Indonésie, Jihovýchodní Asie a rovníkové Asie.

  • Požáry v přírodě se pokouší dát do souvislosti se změnou podnebí a lidskou činností.
  • Oheň potřebuje horko a sucho a pak jiskru, atmosférické podmínky určují, jak bude oheň intenzivní a jak se bude šířit, potom si příroda pomůže třeba mocnými lijáky. 
  • On-line mapa požárů.

Existuje harmonický stav mezi koloběhem živin v půdě a také mezi pevninou, oceány a naopak, procesy fotosyntézy, mořské proudy, salinita vody, požáry, sucha, přívalové deště, eroze půdy a další procesy.

Hydrodynamické čerpadlo (Termohalinní výměník) 

https://www.whoi.edu/multimedia/the-ocean-conveyor/

Globální systém proudů, často nazývaný oceánský dopravník, nese teplé povrchové vody z tropů na sever. Ve vysokých zeměpisných šířkách se vody ochlazují, uvolňují teplo do atmosféry a zmírňují zimní klima v oblasti severního Atlantiku. Chladnější (a hustší) vody klesají a tekou na jih v hlubokém oceánu, aby se dopravní pás pohyboval. (Ilustrace Jacka Cooka, oceánografická instituce Woods Hole).

Klíčovou součástí klimatického systému Země je Atlantik Meridional Overturning Circulation (AMOC). Přepravuje teplé a slané povrchové vody do severního Atlantiku, kde ztrácí teplo do atmosféry. Vody se stávají chladnější a hustší a klesají u Grónska a tekou na jih, aby pokračovaly ve smyčce. Vědci očekávají, že globální oteplování zpomalí tuto cirkulaci, protože tající led a další srážky přidávají vzteklou sladkou vodu do oblasti, kde se voda potápí. Zvýšené vypařování v nižších zeměpisných šířkách na jih by však mohlo toto zpomalení kompenzovat přivedením slanějších vod na sever. Malé víry pomáhají šířit tuto slanou vodu na sever mícháním okrajů gyrů. (Natalie Renier, kreativní studio WHOI). 

Dnešní klimatický systém je ovlivňován oceánským dopravním světovým oběhem. Studená slaná voda klesá, aby poháněla dopravník, a teplé povrchové proudy doplňují smyčku. 

https://www.whoi.edu/know-your-ocean/ocean-topics/ocean-circulation/el-nio-other-oscillations/

https://www.whoi.edu/oceanus/feature/a-hitchhiker-s-guide-to-the-ocean/

Golfský proud, zprávy z tisku:

8.3.2021 Klimatoložka Levke Caesar z irské Maynooth University se svými kolegy zjistila, že se Golfský proud zásadně zpomaluje. Je teď zřejmě pomalejší, než kdy byl v posledních tisících let. Podle badatelů je to z valné část výsledkem postupujícího globálního oteplování. Toto zpomalení může ovlivnit podnebí na obou stranách Atlantiku.

Pokud se situace zásadně nezmění a oteplování bude postupovat stejným tempem i nadále, mohlo by podle Caesarové kolem roku 2100 zpomalování Golfského proudu dosáhnout kritického bodu. Jeho zpomalování by pak nejspíš nebylo možné zvrátit, ani kdybychom zastavili globální oteplování. Golfský proud by pak, přinejmenším dočasně, zřejmě vymizel. Pokud dojde k dalšímu zásadnímu zpomalení Golfského proudu anebo k jeho úplnému zhroucení, důsledky budou dalekosáhlé. Na východním pobřeží USA by podle simulací mohla stoupnout hladina Atlantiku a v celé oblasti Golfského proudu by se mohlo podstatně zhoršit počasí, včetně například vyššího výskytu extrémních projevů. Vědci se shodují, že by bylo rozumnější to raději nezkoušet a usilovat o omezení globálního oteplování před tím, než se dramaticky podepíše na Golfském proudu.

https://www.stoplusjednicka.cz/golfsky-proud-zpomaluje-na-samotnou-hranici-unosnosti-mohl-zmizet<br>

26.2.2021 Systém Golfského proudu, který dalekosáhle ovlivňuje klima na planetě, zpomalil na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Ve dvou nových studiích k tomuto závěru dospěli vědci, podle jejichž měření oceánský proud, který přináší teplou vodu k Evropě, zeslábl vinou globálního oteplování více než se předpokládalo. Může to mít velmi znepokojující důsledky, napsal deník Financial Times.

Golfský proud je oceánské proudění, které unáší teplou vodu z tropů podél východního pobřeží severoamerického kontinentu. Proud, kterým teče stokrát více vody než korytem Amazonky, se cestou postupně ochlazuje a v oblasti Grónska klesá ke dnu a chladnou vodu unáší jižním směrem do Atlantického oceánu.

Za poslední století proud zpomalil o 15 procent a podle Rahmstorfa už tím citelně ovlivňuje vzorce počasí, například v jižní Evropě jsou kvůli tomu častější vlny extrémních veder. Atlantické proudění je ale komplexní fenomén a kromě proudění teplé vody k Evropě hraje roli například v tom, že Británie má mírné zimy; ovlivňuje i tvorbu bouří.

Jedním z důvodů, proč atlantický systém proudění zpomaluje, je tání ledu v Grónsku, kde se do oceánu dostává obrovské množství chladné sladké vody, která ovlivňuje proces zanořování proudu ke dnu. Svou roli hrají i vyšší srážky v Severní Americe, kde se do oceánu dostává větší množství sladké vody, a také stoupající teplota oceánu, která snižuje rozdíl teplot vody mezi tropy a pólem. 

"Stále se vede široká debata o tom, zda bod zvratu v atlantickém proudění už je na spadnutí," řekl Lohmann. "Máme díky klimatickým změnám v historii přesvědčivé důkazy o tom, že už dříve AMOC přešla ze stavu podobného tomu, v němž se nacházíme nyní... až k úplnému zastavení.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/golfsky-proud-je-nejpomalejsi-za-1000-let# 

12.1.2020 Golfský proud slábne. Hrozí nám ledový kolaps jako před 12 800 lety? Ledovce tají nejrychleji za posledních 450 let, k "bodu zlomu" nás žene i zvyšující se obsah oxidu uhličitého. Z geologického hlediska to není tak dávno, kdy severní polokouli Země zalila vlna mimořádně chladného počasí. Během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová. Období, jemuž říkáme mladší dryas, nastalo někdy před 12 800 lety a trvalo více než tisíciletí. Předcházelo mu oteplení, ke kterému dochází i nyní.

Průměrná roční teplota tehdy poklesla až o deset stupňů Celsia a zalednění v Evropě se rozšířilo až kamsi přes Dánsko k českým hraničním horám. Co se stalo? Příčinou ochlazení bylo přerušení termohalinní ("teploslané") cirkulace v oceánech poblíž Arktidy a přestala fungovat doprava teplé vody Golfským proudem. Na vině byl zřejmě příval obrovské masy studené sladké vody, šlo snad až o deset tisíc krychlových kilometrů. 

VYLITÍ JEZER

V severní Kanadě, v místě dnešního Winnipežského jezera (a v blízkosti dalších, jako jsou Manitoba nebo Winnipegosis) se nacházela vodní plocha o výměře 440 000 čtverečních kilometrů, tedy větší, než kterékoli dnešní jezero včetně Kaspického. Jeho vody zadržoval nekoherentní val. Proč byl narušen a proč se vody tohoto prehistorického jezera nazvaného Agassiz (pojmenovaného podle švýcarského geologa a glaciologa, s tenisem to nemá nic společného) vylily, je doposud předmětem spekulací.

Tentokrát se žádné sladké jezero do oceánu nevylilo, ale úplně postačí zvýšené tání ledovců v Grónsku a Arktidě.

https://www.flowee.cz/planeta/4297-golfsky-proud-slabne-hrozi-nam-ledovy-kolaps-jako-pred-12-800-lety

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.

Před odpovědí je důležité si položit otázku: víme v jaké části vývojovém cyklu civilizace se nacházíme? (stav světové ekonomiky lze přirovnat k lepení děr starého chladiče). Koloběh, který probíhá v přírodě i v ekonomice můžeme demonstrovat na životním cyklu stromů (zrození ze semene, růst, plody, zánik a rozklad, který vytváří prostředí pro...

Evropské a světové banky vysílají signál snižováním úroků a dalších stimulů: utrácejte peníze jsou levné, nemá smysl spořit a v některých zemích mají úspory i záporný úrok. Spotřebitelé však zatím dělají pravý opak, protože v období současné nejistoty a společenských změn zvyšují svoje úspory a omezují nákup spotřebního zboží (výdaje). Tento...

Obchodní válka (nyní probíhá hybridní válka, ale i technologická, měnová, špionážní, dezinformační, ideologická, geopolitická, surovinová, civilizační atd.) mezi USA a Čínou se transformovala do další fáze jménem STUDENÁ VÁLKA 2.0, nebo je to počátek procesu směřující k 3. světové válce? Je to jen vážná hrozba před volbami v USA? Nebo se vyostřuje ...

Vizionáři, akademici a komentátoři již přemýšlejí (navrhují a modelují různé scénáře budoucího vývoje) nad tím, co udělají dopady pandemie koronaviru následně, až jednou utichne, se společností a ekonomikou. Svět po pandemii se přesouvá do digitálního prostředí, důsledkem bude ztráty svobod, větší koncentrace majetku a moci, budeme závislí na...