Epidemie

• více
• koronavir

Epidemie, historie 

Epidemie označuje náhlé vypuknutí onemocnění, které se rychle šíří a postihuje velkou část populace. Pandemie je epidemie velkého rozsahu zasahující řadu zemí, případně i celé kontinenty. 

Neštovice, mor, chřipka, ale také tyfus, tuberkulóza, dětská obrna či cholera trápily Evropu až do konce 20. století. Tehdy se díky vakcinaci, antibiotikům a dodržování základních hygienických pravidel podařilo ty nejhorší nemoci vymýtit. Objevují se nové nemoci jako AIDS, ebola, BSE (nemoc šílených krav). Viry mutují ze zvířat na člověka (ptačí chřipka, prasečí chřipka, SARS, MERS) a je jen otázkou času, až se objeví takový, který bude stejnou měrou smrtící jako nakažlivý. 

• Covid - 19 (2019 - 8.8.2021), zemřelo cca 4 200 000 lidí, vý typ koronaviru se začal šířit začátkem loňského prosince v čínském Wu-chanu v provincii Chu-pej, postupně se rozšířil do 212 zemí světa. Světová zdravotnická organizace šíření nákazy 11. března vyhlásila za pandemii. (přesné místo šíření viru nebylo potvrzeno)
• Ebola (2014 -2016), zemřelo cca 11 300 lidí, nemoc byla poprvé zaznamenána v Kongu v roce 1976. Pandemie eboly zasáhla zejména západní Afriku, dodnes se šíří zejména v africkém Kongu. WHO kvůli šíření eboly vyhlásila v roce 2014 globální stav nouze. Nemoc má velkou smrtnost, umírá na ní 50-90 procent nakažených.
• MERS (2012 - dnes), zemřelo cca 890 lidí, nemoc se začala v roce 2012 šířit z Blízkého východu. Zasáhla celkem 27 zemí, nejvíce případu zaznamenala Saúdská Arábie a Jižní Korea. Nemoc se šíří dodnes, v roce 2019 bylo zaznamenáno přes 200 případů 
• Prasečí chřipka (2009 -2010), zemřelo cca 18 500 lidí, virus, který se poprvé objevil v Mexiku, vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Šíří se vzduchem, nejčastěji kýchnutím. V Česku se nemocí nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo.
• SARS (2002 - 2003), zemřelo cca 800 lidí, objevil se v Číně, během osmi měsíců se rozšířil do přibližně 30 zemí světa. V červenci 2003 WHO oznámila, že globální šíření nemoci bylo zastaveno 
• Jedním z nejvíce děsivých zabijáků této planety je virus pravých neštovic (Variola) ve své moderní verzi. Jen ve 20. století pozabíjel 300 až 500 milionů lidí a ohromné množství jich také zohyzdil. Pravé neštovice byly významnou příčinou úmrtí a utrpení ve světě 
  
• HIV/AIDS (1981 - dnes), zemřelo cca 35 milionu lidí, vir HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu a způsobuje nemoc AIDS. Bez léčby nemocní do několika let umírají. Léčba je však v současnosti velmi efektivní, pacienti mohou s virem žít i dlouhý a naplněný život. Na světě jsou dokonce dva lidé, kteří jsou považováni za vyléčené. Oba absolvovali transplantaci kostní dřeně od dárce s neobvyklou genetickou mutací, díky níž jsou nositelé imunní vůči viru HIV.  
• Světová pandemie cholery (1965 -1975) se začala šířit v roce 1961 z Indonésie, pokračovala do Bangladéše a Indie. Po přechodu SSSR se epidemie přemístila do severní Afriky, odtud do Itálie i Japonska. Celkem se po světě nakazilo téměř šest set tisíc lidí a smrtnost, která původně dosahovala až poloviny případů, postupně klesala pod deset procent. https://archiv.ihned.cz/c1-66759570-zadna-epidemie-tady-nebyla-komunisticke-organy-se-rozmach-cholery-snazily-utajit-vcetne-tajne-karanteny
• Hongkongská chřipka (1968 -1968), zemřelo cca 1 milion lidí, poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi.
• Asijská chřipka (1957 - 1958), zemřelo 2 miliony, nemoc se objevila ve střední Číně, přesunula se do Hongkongu a s přispěním letecké dopravy se následně rychle rozšířila do celého světa. Nejvíce nemocných bylo ve věkových skupinách mladých dospělých lidí, kteří rychle ztráceli imunitu vůči viru. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi.
• Pravé neštovice (do roku 1980, zemřelo 300 milionu lidí), pravé neštovice se poprvé vyskytly zřejmě před více než 3000 lety v Indii a v Egyptě a po celá staletí patřily k největším metlám lidstva, mají zřejmě na svědomí více obětí než všechny války dohromady. Jen v uplynulém století zabily přes 300 milionů lidí. Neštovice se v historii podílely na pádu celých říší, zdecimovaly i americké Indiány.
  Jednalo se o bolestivé virové onemocnění, které se zpočátku projevovalo jako chřipka, následně se objevily typické kožní projevy s hnisajícími vředy, které mohly zasáhnout i sliznice. Část pacientů zemřela na otravu krve, oběhové či dechové selhání.
  V roce 1959 zahájila Světová zdravotnická organizace (WHO) boj s touto chorobou, oficiálně byly neštovice prohlášeny za vymýcené o 21 let let později. Významný podíl na úspěchu měli i českoslovenští vědci, koncepci boje vypracoval epidemiolog Karel Raška, který byl šéfem oddělení přenosných nemocí WHO v Ženevě. 
• virus z čeledi Poxviridae, původce pravých neštovic. První příznaky nemoci jsou podobné chřipce, pak se objeví typická vyrážka. Horečka vystřelí nahoru, puchýřky zhnisají a prasknou a za dva týdny je překryje pevná krusta. Většina postižených zemře na oběhové selhání, u hemoragické formy na vykrvácení do podkoží. Ti, kteří přežijí, zůstanou do smrti poznamenaní hlubokými bledými jizvami. Tato nebezpečná choroba, latinsky zvaná Variola vera, zahubila jen během 20. století podle odhadů až pět set miliónů lidí.  
• Nejhroznějším zabijákem byla na počátku 20. století španělská chřipka (pandemie začala 4. března 1918 v kansaském vojenském táboře Funston a trvala ve třech vlnách do roku 1920, zemřelo cca 25 - 50 milionů lidí, umírali zejména mladí lidé, původ byl v USA v Březnu 1918). Virus typu A/H1N1, který ji vyvolal, zmutoval zřejmě v Asii přenosem z ptáků na člověka. Útočil hlavně na imunitní systém zejména na mladé ve věku 20 až 40 let. virus H1N1 dokázal množit i v plicích, takže úmrtnost 20 % stačila na to, aby nemoci podlehlo za půl roku až 50 milionů lidí. Jen pro srovnání: 1. světová válka stála 15 milionů lidských životů. Chřipka obešla svět v několika vlnách. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých odborníků mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového plynu yperitu. Z Francie se chřipková vlna rozšířila do Španělska, kde si vyžádala mnoho obětí (proto španělská chřipka). Umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Odhady obětí se pohybují mezi 20 až 40 miliony mrtvých.
• Ruská chřipka (1882 - 1892), zemřelo cca 1 milion lidí, začala v roce 1889 na území dnešního Uzbekistánu, poté se přes Rusko rozšířila až do západní Evropy. V roce 1890 postihla jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V následujících letech se ještě vrátila do Evropy, pandemie dohasínala až v roce 1894.
• Cholera (1817 - dnes), zemřelo cca 5 milionu lidí, proběhlo již sedm pandemií cholery, přičemž poslední z nich trvá dodnes. První pandemie se rozšířila na přelomu 10. a 20. let 19. století z Indie a zasáhla i Čínu či Indonésii. Podle údajů WHO se cholerou nakazí každý rok přibližně 2,9 milionu lidí a podlehne jí okolo 95 000 osob. Nemoc se dnes vyskytuje ve více než 47 zemích světa, jen v Africe žije okolo 40 milionů lidí v oblastech, kde se cholera běžně šíří. WHO si dala za cíl do roku 2030 snížit počet obětí cholery až o 90 % a radikálně omezit její výskyt.
• Poslední velká epidemie v českých zemích se datuje k letům 1713 až 1715, kdy v důsledku moru zemřelo okolo dvou set tisíc lidí.  
  
• K trojici nejobávanějších zabijáků v našich dějinách patří bakterie Yersinia pestis, která u lidí způsobuje mor. Ať už šlo o mor plicní, kdy postižený kašle krev, dýmějový s hnisavými boláky, nebo septický, při němž maso černá a odpadá z kostí, výsledkem bývala skoro stoprocentní úmrtnost během několika dnů. 
• Velký londýnský mor 1665 -1666, zemřelo cca 100 000 lidí. Jedna z posledních velkých morových epidemií v Evropě zasáhla v druhé polovině 60. let 17. století Anglii. V té době už si celá Evropa myslela, že ji mor opustil, a tak katastrofu nikdo nečekal. Nejvíce se nemoc rozšířila v hlavním městě, zemřela čtvrtina celkové londýnské populace.
• Během třicetileté války (1618-1648) zahynulo cca 8 milionu lidí (lidé umíraly a mor a epidemie)
• Epidemie cocoliztli (v jazyce Aztéků to znamená Velký mor) řádila mezi lety 1545 - 1570. Byla to jedna z mnoha epidemií, které sužovaly celou oblast dnešního Mexika. Výskyt nemocí měli na svědomí Evropané, kteří je s sebou zavlekli na americký kontinent. Místní populace tyto nemoci neznala, neměla proti nim žádné protilátky, a tak byly tyto epidemie velmi devastující. nemoc způsobila bakterie Salmonela enterica, která způsobuje břišní tyfus. Ten se projevoval vysokými teplotami, krvácením z úst, očí a uší a bolestmi hlavy. Aztékové neměli vytvořené žádné protilátky a nemoc si mezi nimi vybírala krutou daň. Nakažený člověk zemřel za několik dní ve velkých bolestech. Dříve se vědci domnívali, že cocolitzli byla epidemie spalniček nebo neštovic. Břišní mor nebyla jediná nemoc, která Aztéky ničila, postihly je také epidemie neštovic, která měla na svědomí 8 milionů životů. Cocolitzli si vyžádalo ještě více obětí, vyhladila 80 % celé populace Aztéků a de facto zničila jejich říši. Kromě opakovaných epidemií, z nichž tři včetně cocolitzli byly opravdu rozsáhlé, Aztéky také v daném období postihly vlny mimořádných veder. Sucha způsobila nedostatek úrody, hlad a podvýživa také přispěly k celkové nízké imunitě Aztéků. cocolitzli mohla být i jiná nemoc. V kostech Aztéků se ovšem kromě Salmonely entericy žádné další patogeny nenašly, takže vědci vycházejí pouze z tohoto jednoho nálezu. Připouští, že zkoumaný vzorek je příliš malý a mohly by se v budoucnu najít i jiné patogeny. Břišní tyfus se zatím jeví jako nejpravděpodobnější. https://www.extrastory.cz/vedci-konecne-prisli-na-to-co-vyhladilo-azteky.html?
  
• Anglický pot (1485 až 1551) zasáhl Evropu v 15. a 16. století v několika vlnách jedna z nejpodivnějších a nejvíce smrtících nemocí v dějinách. Záhadná nemoc pokaždé vypukla na britských ostrovech a že jedním z jejích nejvýraznějších příznaků byl odporně páchnoucí pot. Nemoc zasáhla Anglii v pěti vlnách v letech 1485 až 1551. Poprvé se objevila na konci války růží po bitvě u Bosworthu, když se Jindřich VII. po porážce Richarda III. vrátil do Londýna. V tak zvaném "studeném" stadiu trpěli bolestmi hlavy, svalů a kloubů, zimnicí a závratěmi, v "horkém" stadiu pak následovala strašlivá žízeň, nevolnost, zvracení, horečky, delirium, bezvědomí, krvácení z nosu, nadměrné pocení a rychlé vyčerpání organismu. Zvláštností choroby bylo, že útočila převážně na boháče, aristokraty a mladé a silné jedince (podobně jako Španělská chřipka). Umírali vévodové, biskupové, starostové a studenti. Podle vědců je možné, že chudina měla proti epidemii jakousi tajnou zbraň - díky tomu, že byla v dětství vystavena více nemocem než zámožnější vrstvy, měla silnější imunitní systém. Po pár měsících anglický pot zmizel stejně rychle, jako se objevil. Znovu se vrátil v letech 1507, 1517, 1527-1529 a na přelomu let 1551/1552. Po roce 1517 se pak rozšířil i na evropský kontinent, kde v některých městech vymřela až polovina obyvatelstva. Po roce 1551 se pak už nikdy neobjevil.
• Pro původní obyvatele Ameriky, kam je španělští dobyvatelé zavlekli na přelomu 15. a 16. století, byly však decimující. Pád říší Inků a Aztéků nezpůsobily jen "hromové hole" a vychytralá taktika conquistadorů - i když se hrdlořezové jako Francisco Pizarro a Hernán Cortés hodně snažili. Kdo nepodlehl variole, toho vyhladily dvě vlny epidemie zvané cocoliztli, zřejmě paratyfu C. Za pouhých sto let od objevení Ameriky v roce 1492 bylo vyhlazeno až 90 % původních obyvatel. Kolonizace Ameriky byla také spojená, pod Ondřeje Habra s konjunkcí - Saturna a Pluta v Kozorohu (1518, má epochální charakter, 500 letý cyklus), s vymíráním původního obyvatelstva během 50 -100 roků, tak ten divoký západ v opačném gardu s největší pravděpodobností souhlasí (v roce 2020 je také Saturn a Pluto v Kozorohu)
  
• Černá smrt (1347 - 1351, zemřelo cca 25 - 50 milionů lidí), mor se zrodil v píscích mongolské pouště Gobi a stačila mu jediná generace, aby zlikvidoval dvě třetiny obyvatel Číny. Poté ho mongolští nájezdníci dovezli na Krym, odkud ho janovští námořníci zavlekli do Evropy. V říjnu 1347 přistála nakažená obchodní flotila v sicilské Messině. Místní bezostyšně rabovali opuštěné lodi, jejichž posádky vymřely, takže nemoc brzy roznesli po ostrově a na pobřeží Itálie. Do konce roku zpustošil mor Janov, Benátky a Pisu, dva roky poté už pohltil Francii, Španělsko, Německo, Anglii a do tří let pronikl až do Ruska. Pandemie zahubila asi třetinu obyvatel Evropy a Asie, vyplenila také Konstantinopol a oblasti ovládané muslimy: Káhiru, Asuán, Antiochii, Damašek, Jeruzalém, Tunis, Mekku. Jen samotné první vlně v letech 1348 až 1350 padlo za oběť okolo pětadvaceti milionů lidí, epidemie se vracela až do 20. století. Celkově si mor vyžádal ke dvě stě milionům životů. Pandemie prohloubila krizi, v níž se Evropa nacházela na konci 13. století kvůli zhoršení podnebí, a urychlila společenské změny: oslabila šlechtu, posílila pozice měšťanstva. Někde vedla nejistota k eskalaci náboženského fanatismu, jinde prožité hrůzy podlomily víru v církev a lidé začali volat po její očistě. Nepřímým důsledkem zoufalé situace těch nejchudších byly mimo jiné i husitské války. 
• 541 -570 - (Justiniánský mor) Pandemie způsobená bakterií Yersinia pestis propukla v roce 541 v Etiopii. Podle vládnoucího císaře dostala název Justiniánský mor. Prohnala se jako smršť celým Středomořím a pronikla až do Galie a Irska. A několikrát se vrátila, takže v rozmezí let 541 až 750 skosila až padesát milionů lidí. Pandemie na dlouhou dobu zlomila vojenskou moc Byzance, což umožnilo rozšíření islámu ve Středomoří. 
• 535 -536 n.l. (Pluto ve Vodnáři, stejně jako 2023-2044), (klesla průměrná teplota o 1,5-2,5 °C.) výbuch sopky Krakatoa nebo jiné sopky z oblasti Indonésie (alternativou je dopad meteoritu nebo sopečná erupce v Salvadoru), dramatické ochlazení severní polokoule, hladomor, zemědělci neměli úrodu (vědci našli síru ve vrstvách ledu), největší za posledních 2 000 let. Ochlazení mohlo být příčinou hladomoru, stěhování národů, příchodu Avarů, rozpadu Sámovy říše a zániku kultury Nazca. Ochlazení, způsobené výbuchem, které následně nepřímo přispělo k šíření dýmějového moru (Justiniánský mor), navíc prodloužil druhý výbuch, zřejmě v roce 540 a 541, přičemž následoval teplotní pokles o dalších 1,4-2,7 °C. Nejhorší rok v dějinách tedy vysoce pravděpodobně způsobila erupce sopky, která šla ruku v ruce se změnou klimatu a dalšími výbuchy. Spolu pak vytvořily podhoubí pro éru nejprudšího ochlazení, jaké vědci za poslední dvě milénia na severní polokouli zaznamenali.
• Neštovice zavlekli do starověkého Říma druhé poloviny 2. století, za vlády Marka Aurelia, legionáři. Podle vládnoucího rodu Antoninovců dostala epidemie přízvisko Antoniánský mor (Galénův). Podlehla jí čtvrtina obyvatel, asi pět milionů lidí. Podle anglického historika Edwarda Gibbona patřila epidemie neštovic ke spouštěcím mechanismům, jež vedly o dvě století později k rozpadu římské říše. 
• Antoniánský či Galénův mor  - neštovice + spalničky (Řím, cca 100-200 n.l.), podlehlo pět milionů lidí. Podle anglického historika Edwarda Gibbona patřila epidemie neštovic ke spouštěcím mechanismům, jež vedly o dvě století později k rozpadu římské říše. (879 n.l. výbuch Vesuvu)
• Zhruba před 4400 lety přinesli lidé na Sibiř mor, což mohlo vést až ke kolapsu tamní populace. Vyplývá to z výsledků genetické analýzy švédských vědců. Morová nákaza mohla ovlivnit genetickou strukturu obyvatel severovýchodní Asie, kteří zhruba před 5500 lety migrovali do Severní Ameriky. 
  
• Neštovice řádily již kolem roku 10 000 př. n. l a také mumie faraona Ramesse V. datována do roku 1160 př. n. l. vykazuje typické známky neštovic
• https://domaci.ihned.cz/c1-66762930-od-moru-ve-14-stoleti-po-covid-19-s-jakymi-pandemiemi-se-lidstvo-uz-muselo-vyporadat
  

V říjnu 2019 proběhla v USA epidemiologická "válečná hra" Event 201. Odborníci z různých oborů při ní nasimulovali, jak by probíhala pandemie fiktivního koronaviru. Výsledek? "Nákaza" se za půl roku rozšířila z Brazílie do celého světa, o rok později už měla na kontě 65 milionů "mrtvých" a vyvolala globální finanční krizi. Ani ne čtvrt roku poté se v čínském městě Wu-chan objevil skutečný nový koronavirus, který dostal název SARS-CoV-2 a způsobuje nemoc Covid-19. Pokud by byl stejně smrtící jako nakažlivý, mohla by lidstvo zachvátit pandemie, kterou popsal Event 201.

Zprávy z tisku:

2.1.2022 532 -553 n.l. Pluto ve Vodnáři (2023-2044). Rok 536 našeho letopočtu byl opravdovým peklem na Zemi. Možná jste čekali například rok 1918, kdy španělská chřipka zabila odhadem až 100 milionů lidí nebo třeba rok 1349, kdy epidemie moru vyhladila polovinu Evropy. Rok 536 možná není tolik známý jako výše zmíněná data, ale lidstvo skutečně trpělo. Sopečná erupce tehdy totiž způsobila, že Evropa, Střední východ a Asie potemněly dnem i nocí. Tuto informaci lze nalézt v zápiscích byzantského historika Procopia. Teploty se v létě měly pohybovat mezi 1,5 °C až 2,5 °C, bylo zahájeno nejchladnější desetiletí za posledních 2.300 let, kterému dnes říkáme vulkanická zima. O nedostatku světla se zmiňuje římský senátor Cassiodorus: "Zdá se, že slunce ztratilo své obvyklé světlo a jeví se jako namodralé. Divíme se, že v poledne nevidíme žádné stíny našich těl a cítíme, jak mocná síla jeho tepla je promarněna ve slabost." Dodnes není jasné, zda se jednalo o jednu sopečnou erupci, či jich bylo více. Vědci se domnívají, že mohla vybuchnout sopka na Islandu či nechvalně proslulá Krakatoa. Jeden z odborníků má dokonce za to, že se síla výbuchu rovnala dvě tisícovkám jaderných bomb velikosti Hirošimy). V důsledku klimatických změn se neurodilo, a lidé tak hladověli. Oslabený organismus byl náchylnější k nemocem, netrvalo dlouho a v roce 541 se začal v egyptském přístavu zvaném Pelusium šířit dýmějový mor. Ten se přenášela nakažená zvířata a blechy. Nemoc je to skutečně vážná, způsobí zánět lymfatické soustavy, který se projeví boulemi (dýmějemi). Ty se postupně naplní hnisem a pronikají skrze kůži, což člověku způsobuje bolest. Postupně se tvoří vředy, přidává se horečka a někdy i zápal plic. Situace byla tak vážná, že údajně mělo docházet k tomu, že mrtvoly nikdo nestíhal odklízet, a tak se těla povalovala na ulicích. Smrtnost této choroby byla vysoká, odhaduje se, že tehdy vyhladila třetinu až polovinu populace východořímské říše. Epidemie prý mohla urychlit pád tohoto impéria. Klimatické změny se zdaleka netýkaly jen Evropy. Doplatili na ně i indiáni z Peru, Močikové. Jejich říše patřila v 6. století k nejmocnějším ve svém regionu. Močikové se do té doby nemuseli obávat o nedostatek potravin, měli na svou dobu vybudovaný skvělý zavlažovací systém a také se věnovali rybolovu. Rok 536 ale změnil vše. Historici se domnívají, že klimatické změny vedly k tomu, že se oceánská voda začala ohřívat a ryby v ní umíraly. Močikové tak měli přijít o svůj primární zdroj potravy. V kombinaci s tím, že silné záplavy měly zničující vliv na zavlažovací systém, vedly tyto události k hladomoru i zde. Dodnes však není zcela jasné, proč jejich kultura zanikla. 

• https://www.expresfm.cz/mix/ze-zijeme-ve-strasne-dobe-dle-harvardskeho-historika-uz-bylo-hur-rok-536-byl-hotovym-peklem-na-zemi/#

28.10.2022 Nový výzkum potvrzuje, že pravěké viry a bakterie si budou stále více pronikat do našeho prostředí v důsledku tání ledovců. Jaké staré patogeny mohou probudit a jak velké je nebezpečí pro lidi.

• Ledovce a permafrost jsou obří ledničky planety. Jsou tam zachovány mikroorganismy - s možností oživení. Vlivem globálního oteplování odtávají ledové mumie zvířat, která zemřela v pravěku, a s nimi i patogeny.
  
• Změna klimatu spustila dva procesy. Na jedné straně se zvýšilo množství odpadních vod, a tím i prastaré patogeny, které přenášejí. Na druhou stranu se biotop zvířat schopných stát se distributory oživených nemocí přesouvá na sever. Rozmražený virus se dříve nebo později setká s vhodným čtyřnohým nebo dvounohým rezervoárem. "To může mít dramatické následky.
• Rusko bude nejvíce trpět táním permafrostu, včetně možné virové nálože. Zamrzlé půdy tvoří dvě třetiny země. Navíc nikde jinde na světě není v této zóně tak rozsáhlá ekonomická aktivita. Tající kryosféra poškozuje infrastrukturu - zejména vodovodní potrubí. Jakmile tam jsou, škodlivé mikroorganismy mohou infikovat lidi. 
  
• https://ria.ru/20221028/virusy-1826888546.html
  

13.8.2022 Smyslem covidových lockdownů bylo snížit šíření tohoto onemocnění mezi lidmi. Teď se ale s ještě větší intenzitou šíří nemoci, které v posledních dvou letech takřka utichly. Plané neštovice se letos v porovnání s lety před epidemií covidu-19 vyskytují mnohem častěji, a to dokonce i v létě. Podle epidemiologů bychom se tak měli připravit, že na podzim udeří v plné síle a vypukne epidemie.

Většina z nás si jimi projde v útlém věku a dobře si je pamatuje: malátnost, specifická svrbivá vyrážka a červené pupínky naplněné čirou až mléčnou tekutinou. Toto vysoce nakažlivé herpetické infekční onemocnění, které se šíří kapénkovým přenosem během kontaktu s nakaženou osobou, se v době, kdy se lidé nevídali, přirozeně stáhlo do ústraní.

"Ochrana dýchacích cest, kterou většina z nás v posledních dvou letech nosila, včetně žáků škol, zamezila tomu, aby se neštovice šířily stejně jako každý rok," tvrdí hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Neštovice se teď ale šíří daleko více než v předchozích letech. Meziročně se podle statistik SZÚ objevilo v letech 2013 až 2019 v průměru na 31 tisíc případů. Letos je to ale více než 42 tisíc případů, a to jsme teprve v polovině roku.

• Na rozdíl od své starší sestry, pravých neštovic (variola), na kterou v minulosti umírala téměř jedna třetina onemocnělých, nejsou plané neštovice (varicela) až na výjimečné případy smrtelné. 
  

https://domaci.hn.cz/c1-67102380-na-podzim-prijde-epidemie-planych-nestovic-epidemiologove-nedoporucuji-promorovaci-party  

13.12.2021 Vikingští bojovníci byli nositeli nejsmrtelnějšího viru dějin. Zamořili Evropu!

Tým výzkumníků z univerzity v Cambridge se zaměřil na viry extrahované ze zubů koster Vikingů, které byly vykopány v Dánsku, Norsku, Švédsku, Rusku a Velké Británii. Prokázalo se přitom, že se virus pravých neštovic šířil severní Evropou už v 6. století n. l. Šlo ovšem o staré kmeny, které teprve během staletí zmutovaly do podoby, v jaké jsme je poznali v novověku.

Zaručeně ale víme, že Vikingové umírali s neštovicemi v krevním řečišti," prohlásil jeden z vedoucích studie Dr. Terry Jones. "Nikdo z týmu nečekal, že u Vikingů najdeme stopy po pravých neštovicích. Už dlouho jsme tušili, že se tato nemoc vyskytovala na jihu Evropy již okolo roku 600. Nyní ale máme důkaz, že se v té době šířila i mezi Seveřany," dodal Jones.  

• V raném novověku zabíjel přibližně třetinu nakažených a další třetina si odnesla trvalé následky v podobě jizev nebo slepoty. Odhaduje se, že ještě během 20. století na tuto zákeřnou chorobu zemřelo 300 milionů lidí. Z celého světa se ji podařilo díky očkování vymýtit až v roce 1980.
• Vikingové bezpochyby k šíření viru světem výrazně přispěli, neboť byli aktivními cestovateli. Stejně jako dnes se koronavirus dostal do všech koutů světa díky letecké dopravě, Variola ve středověku putoval do nových končin na lodích Vikingů. 
• ejvíce obětí si nicméně vybral mezi americkými Indiány, kteří se nakazili od prvních evropských kolonizátorů a jejich populace byla vůči neznámému viru méně imunní. Smrtnost mezi nimi dosahovala hrůzných 90 procent. 
• Účinnější způsob vyvinul v roce 1796 britský vesnický lékař Edward Jenner. Všiml si, že vesničané, kteří se od dobytka nakazili neštovicemi kravskými, mívají jen mírné příznaky, a navíc se zdá, že jsou naprosto imunní vůči vražedným neštovicím lidským. Začal proto zájemcům aplikovat hnis z kravské verze nemoci a svou metodu nazval "vakcinací", přičemž název odvodil z latinského výrazu pro krávu - "vacca". 
  
• https://www.dotyk.cz/magazin/vikingove-virus-30001210.html?
  

13.2.2021 Lidé jsou nepoučitelní. Stále více a hlouběji pronikají do přírody a logicky se tak pohybují v místech, kde žijí zvířata. To však znamená hrozbu dalších pandemií, které budou horší než covid-19 i než černá smrt. Říká to Dr. Josef Settele z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí a varuje před další závažnou chorobou, která má pracovní název Disease X.

Studie publikovaná v Nature Communications ukazuje jihovýchodní Asii, jižní a střední Afriku, oblasti kolem Amazonky a východní Austrálii jako oblasti, které jsou vystaveny nejvyššímu riziku výskytu nových chorob.  

https://www.ctidoma.cz/zpravodajstvi/horsi-nez-covid-i-cerna-smrt-disease-x-zpusobi-kazdy-paty-rok-pandemii-zabije-desitky?

5.2.2021 Bylo hůř a bude líp: Morová epidemie v Praze roku 1016 vyhubila devět desetin obyvatelstva, pokud k ní tedy vůbec došlo. Morové epidemie byly na českém území v období mezi 14. a 18. stoletím poměrně časté. Tuzemští obyvatelé jich zažili desítky, přičemž k té úplně první mohlo dojít již 4. února roku 1016. Ničivý mor měl tehdy zasáhnout město Prahu a vyhubit téměř devadesát procent tamějšího obyvatelstva. Jediným problémem je, že možná o žádnou morovou epidemii vlastně nešlo. Veškeré informace o ní totiž vyplývají z nechvalně známé Kroniky české od Václava Hájka z Libočan, která je často považována spíše za literární dílo muže s bujnou fantazií než za faktograficky přesný popis historických skutečností.

https://g.cz/bylo-hur-a-bude-lip-morova-epidemie-v-praze-roku-1016-vyhubila-devet-desetin-obyvatelstva-pokud-k-ni-tedy-vubec-doslo/

11.1.2021 Zhruba před 4400 lety přinesli lidé na Sibiř mor, což mohlo vést až ke kolapsu tamní populace. Vyplývá to z výsledků genetické analýzy švédských vědců. Morová nákaza mohla ovlivnit genetickou strukturu obyvatel severovýchodní Asie, kteří zhruba před 5500 lety migrovali do Severní Ameriky. Mezi vzorky se nacházel vetřelec, DNA bakterie Yersinia pestis, která je spouštěčem morové infekce u lidí. Vědci ji našli u dvojice kosterních ostatků. Není jasné, jak se poprvé nemoc do této části světa dostala. Stalo se tak asi před 4500 lety, tedy v době, kdy se černá smrt šířila po jiných oblastech Eurasie

Vědci porovnali DNA starodávných obyvatel Sibiře, Evropy, Asie a Severní Ameriky s DNA současných lidí z různých koutů světa. Podle výsledné analýzy se skupiny obyvatel okolo jezera Bajkal a z regionů dále na východ od doby kamenné až po středověk prolínaly s různými populacemi na Sibiři i mimo ní.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2775-praveke-obyvatele-sibire-drancoval-mor-nechal-za-sebou-stopu-v-podobe-dna.html

7.12.2020 Bohužel se ale zdá, že s důsledky koronaviru se budeme potýkat ještě hodně dlouhou dobu. Stále více lékařských týmů, které měly možnost provádět studie na základě dat získaných od velkého vzorku pacientů, tvrdí, že Covid-19 je zrádný v působení dlouhodobých následků, kterých se lidé nemohou zbavit ani dlouho poté, co se ze základních příznaků nemoci vyléčili.

Vědci nyní zjistili, že u každého pátého člověka, který projde nákazou koronavirem, se poměrně záhy rozvine psychická porucha. Nejčastěji jde o deprese, úzkost či nespavost. Tyto stavy zaznamenává 20 % vyléčených do 90 dnů od nákazy. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity, kterou publikovali v prestižním časopise Lancet Psychiatry. Mimochodem, Oxford je ve zkoumání koronaviru velmi činný. Vznikla zde také jedna ze tří aktuálně schvalovaných vakcín. Jde o tu, kterou bude vyrábět společnost AstraZeneca a jež se má ve velkém dostat i do České republiky.

Vědci ve své studii dokonce konstatují, že Covid-19 zvyšuje riziko vzniku demence. Důvodem je skutečnost, že může poškozovat mozek. "Obávali jsme se, že pacienti, kteří přežili Covid-19, budu vystaveni vyššímu riziku problémů s duševním zdravím. Ukazuje se, že je to skutečně pravděpodobné," uvádí profesor psychiatrie na Oxfordské univerzitě, Paul Harrison.

Podle Harrisona je naprosto nutné, aby se vědci pustili do zkoumání příčin, které stojí za tím, že Covid-19 způsobuje psychiatrické poruchy a v extrémních případech až demenci. Je také nutné, aby se zdravotnictví připravilo na to, že těmto lidem bude v příštích letech nutné poskytovat adekvátní péči. Mluví přitom o tom, že největší problém budou mít lidé, kde koronavirus proběhl s největší razancí. K nim ve druhé vlně patří také Česká republika. Oficiálně se zde nakazilo přes půl milionu lidí, ale reálně koronavirem prošly miliony Čechů.

Tato studie je přitom výjimečná v tom, že pracuje s obrovským souborem dat. Vědci měli k dispozici záznamy 69 milionů lidí ve Spojených státech, z nichž 62 tisíc prodělalo Covid-19. Do tří měsíců od pozitivního testu se u pětiny z těchto osob projevila úzkost, deprese nebo nespavost. Jde přitom o diagnostikované případy. Ve skutečnosti jich tedy bude mnohem více, ať už těch, kteří neměli zjištěný koronavirus a pak se u nich psychická porucha objevila nebo těch, kteří zatím nevyhledali psychiatrickou pomoc.

https://www.mix24.cz/obavy-lekaru-se-naplnily-predstavili-vazne-priznaky-ktere-do-3-mesicu-postihnou-velkou-cast-lidi-vylecenych-z-covidu-19/?

7.12.2020 Další epidemie na obzoru? Indie se potýká s vlnou záhadné nemoci, která se podobá covidu, ale pacienti jsou negativní. Více než tři sta lidí bylo za jeden jediný den hospitalizováno ve východoindickém městě Eluru s neznámou chorobou. Několik lidí už nemoci podlehlo. Příznaky jsou přitom podobné jako v případě Covidu-19 nebo epilepsie. Pacienti však měli negativní test na koronavirus. O případech informoval deník The Hindu.

Místní všeobecná nemocnice hlásí nápor pacientů, kteří trpí závratěmi, bolestí hlavy a také příznaky, které se podobají epilepsii. Pacientů s těmito symptomy přitom přibývá nebývale rychle. V sobotu večer zdravotnická zařízení evidovala 50 takových pacientů, v neděli ráno už 170 a v neděli večer se jejich počet přiblížil ke 400. Další lidé s těmito příznaky potom skončili v soukromých klinikách, případně zůstali doma.

https://www.mix24.cz/dalsi-epidemie-na-obzoru-indie-se-potyka-s-vlnou-zahadne-nemoci-ktera-se-podoba-covidu-ale-pacienti-jsou-negativni/?

5.11.2020 Pokud naše civilizace nepřejde na udržitelnější životní styl, bude pandemií přibývat, upozorňuje zpráva expertů. Čeká nás budoucnost plná pandemií, které zabijí víc lidí a způsobí větší škody v ekonomice než současný covid-19. Takovou chmurnou prognózu předkládá ve své nové zprávě Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Experti v dokumentu připomínají, že covid vyvolal šestou globální pandemii od španělské chřipky z roku 1918. Jeho původcem je virus přenášený zvířaty a stejně jako všechny dřívější pandemie stála za jeho vznikem lidská činnost. Dokument upozorňuje, že u savců a ptáků se vyskytuje kolem 1,7 milionu dosud nepopsaných druhů virů, z nichž až 850 tisíc může nakazit lidi. Je tedy jen otázkou času, kdy náhodná mutace dalšího viru vytvoří smrtící kmen, jehož dopad bude znásoben globalizovanou společností. Riziko takového scénáře je tím vyšší, čím budou přirozená místa výskytu volně žijících zvířat roztříštěnější.Je to vlastně jednoduchá závislost: Viry mutují a je jasné, že v přírodě vznikají i viry, které jsou s to zabít větší počet lidí než koronavirus SARS-CoV-2. Jenže mnohé kmeny vzniklé náhodnými mutacemi se nikdy nepotkaly s lidskými hostiteli, a tak zanikly, nebo se další mutací proměnily ve viry, které nám neškodí.

• Čím víc ale rozbíjíme přírodní celky ke svému obrazu a čím více se z někdejších lesů stávají ostrůvky klidu v oceánech urbanizovaných celků, tím více se populace setkává s přenašeči. Smrtící viry se proto do lidské populace budou dostávat častěji než v minulosti.
  
• Můžeme uniknout éře pandemií, ale to vyžaduje, abychom se zaměřili na prevenci místo na reakci, k tomu by ovšem bylo nutné zastavit rozbíjení přírodních sídel zvířat a vrátit přírodě pevnější hranice. To by vyžadovalo úspornější hospodaření na zemědělské půdě, racionálnější nakládání s vodou a omezení při expanzi lidských sídel.
• Autoři navrhují vládám, aby k se snažily dosáhnout těchto cílů zdaněním produkce i spotřeby masa a omezením dalších rizikových činností z hlediska vzniku virových epidemií, například obchodu s divokými zvířaty a lovu volně žijících živočichů. Zpráva odhaduje, že pandemie covidu způsobila do července 2020 škody osm až šestnáct bilionů dolarů. Odborníci přitom upozorňují, že budoucí ještě závažnější epidemie mohou vést k ještě větším ekonomickým, ale i lidským ztrátám.
• https://nedd.tiscali.cz/uderi-horsi-zabijaci-nez-covid-varuje-zprava-expertu-498774?<br>

29.7.2020 Dříve velmi děsivý, dnes již prakticky vyhubený virus neštovic podle analýz sekvencí dávných kostí a zubů vznikl zřejmě nejméně před 1 700 lety. To je mnohem dříve, než jsme si mysleli. V 6. století našeho letopočtu byly pravé neštovice běžné po celé Evropě, tehdy naštěstí ve výrazně méně zabijácké variantě než moderní pravé neštovice. Choroby navlas podobné pravým neštovicím vyskytovaly přinejmenším před 3 tisíci let. Podle egyptských mumií s nálezy odpovídajícími neštovicím tato choroba řádila již před 3570 lety.

https://www.osel.cz/11291-dna-z-doby-vikingu-ukryvala-neznamou-historii-nestovic.html?

14.7.2020 Mongolsko se potýká s dýmějovým morem. Smrtelné chorobě podlehl 15letý chlapec v provincii Gobi-Altaj. Desítky lidí, s nimiž přišel do styku, jsou v přísné izolaci, karanténa byla uvalena na dalších pět okresů, píše deník Daily Mail. Teenager se nakazil poté, co snědl uloveného sviště. Zemřel tři dny poté, co nakaženého hlodavce snědl.

Dýmějový mor se projevuje boulemi v oblasti lymfatických uzlin. Ve středověku byl znám jako černá smrt. Jde o vysoce infekční a mnohdy smrtelné onemocnění, které ve 14. století zahubilo 50 milionů lidí v Evropě, Africe a v Asii. Obvykle se přenáší štípnutím blechy, moderními antibiotiky se dá léčit, ale bez rychlého nasazení léčby může způsobit vážné komplikace i smrt. 

https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/obrat-e-shopu-v-cesku-v-pololeti-stoupl-na-83-miliard-rust-tahly-potraviny-1371492?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

14.7.2020 Léto bývá obdobím nových známostí, větší sexuální aktivity, ale bohužel i rizik. Tím nejčastějším není kapavka, syfilis nebo jiná ze známých sexuálně přenosných chorob. Je jí nákaza viry HPV, tedy lidskými papilomaviry. Stala se nejrozšířenější pohlavní infekcí. Nejvíce hrozí lidem, kteří vystřídali příliš mnoho sexuálních partnerů.

S papilomaviry se setká víc než 80 procent z nás. To, že jsme se jimi nakazili, naprostá většina z nás nezaznamená. Infekce se totiž nijak neprojevuje. Tím jsou tyto viry záludné. Imunitní aparát se s nimi ve většině případů obvykle úspěšně vypořádá. Není tomu ale tak vždycky.

Imunita některých lidí si s nimi neporadí tak, jak by měla. Viry zůstanou přítomné v organismu a čekají na svou příležitost. Obvykle řadu let.

Jakmile začne být imunitní systém z nějakého důvodu oslabený, začnou viry postupně měnit zasažené tkáně. Například na sliznici děložního čípku infikované ženy proběhnou změny, které odborníci označují jako prekancerózní, tedy přednádorové. A v takto postižené tkáni pak postupem času snadno vznikne karcinom děložního čípku, který je druhým nejčastějším zhoubným nádorem u žen.

https://www.novinky.cz/zena/zdravi/clanek/zakerne-papilomaviry-utoci-az-po-letech-40330340#

10.7.2020 Na údajné šíření neznámé nemoci způsobující zápal plic upozornila ve čtvrtek čínská ambasáda v Kazachstánu. Mělo na ni zemřít téměř 1 800 lidí a výrazně se podle zprávy začala šířit v půlce června.

Na zprávu čínské ambasády v Kazachstánu upozornila CNN s tím, že kazašská vláda se k výzvě k potvrzení informací zatím nevyjádřila.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/neznama-nemoc-smrtelnejsi-nez-covid-19-se-podle-ciny-siri-kazachstanem-112035#

20.5.2020 Pandemie koronaviru je hrůzostrašná, ale na svou příležitost čekají mnohem ničivější nemoci, říká oxfordský profesor Ian Goldin.  Jediné efektivní řešení se přitom skrývá v globální spolupráci. Stejně jako po druhé světové válce před námi stojí úkol vdechnout život novým systémům spolupráce a pomoci - jako byla tehdy Organizace spojených národů, brettonwoodské instituce či Marshallův plán. Na to bychom se nyní měli soustředit.u

https://denikn.cz/344619/z-posledni-krize-jsme-se-nepoucili-dokonce-jsme-na-tom-jeste-hur-rika-oxfordsky-profesor-ktery-na-hrozbu-pandemie-upozornil-pred-lety/?

3.1.2020 Polsko zaznamenalo další 2 případy nákazy drůbeže ptačí chřipkou, a to v různých částech země. Informovaly o tom dnes místní úřady. Polsko je největším producentem drůbeže v EU a nákaza se tento týden objevila už na 5 farmách, informovala agentura Reuters (ČTK) 

Cowan cituje Rudolf Steinera, který již v roce 1924 řekl - "Viry vznikají jednoduše při vylučováním z toxické buňky." Viry se vytvářejí, když je buňka otrávena. Viry nejsou příčinou ničeho, jsou reakcí na náš špatný životní styl.
V roce 1918 došlo k první velké změně elektrického pole země, došlo k zavedení rádiových vln. Vznikla tzv. Španělská chřipka, centrum chřipky bylo na vojenské základně, kde byl tehdejší nejsilnější vysílač, mezi Evropou a Amerikou. Mikrovlnná nemoc má stejné i jiné příznaky jako chřipka. Více o tom píše Arthur Firstenberg v knize THE INVISIBLE RAINBOW, nebo video "The Hidden Dangers of Wireless & Cell Phone Radiation"

Po pandemii španělské chřipky z roku 1918 Steiner přemýšlel, o co šlo. Steiner řekl, že viry jsou jednoduše výměšky toxické buňky. Virus je neživý, nemá orgány. Tělo samo si vyrobí virus, když je tělo natolik toxické, že selže čistící mechanismus těla. Pak nastává fáze rozkladu těla, tkáně pomocí rozpouštědla, tedy pomocí viru, který si tělo samo vyrobí. Všechny viry jsou dobré, špatný je náš přístup k životu. Viry jsou kousky DNA nebo RNA s jinými proteiny, vzniknou, když je buňka otrávena. Současná teorie o virech se nazývá exosomy (exosomes). 

• Klíčový je obsah těžkých kovů v těle a voda, kterou pijeme

https://m.vk.com/wall-185405686_172

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového