Jana Matesová

Jana Matesová, bývalá členka správní rady Glopolis, ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance. Narozena 7. října 1957 • Nikdy nebyla členkou žádné politické strany Pracovní zkušenosti:  Poradkyně vicepremiéra ČR při českém předsednictví Rady EU 1998 - 2008.

22.2.2024 Lednová inflace byla pro řadu ekonomů i pro Českou národní banku (ČNB) příjemným překvapením. Tak nízké číslo – ceny meziročně rostly o 2,3 % – jsme od statistiků neviděli od března 2021. Podle ekonomky Jany Matesové je ale stabilita cen křehká. "Reklama na to lednové číslo je bombastická, stejně jako reklama: Běžte a utrácejte. Prosím vás ne, utrácejte s rozumem, z toho hlubokého lesa ještě nejsme venku."

• Tahounem českého růstu bude letos spotřeba domácností, předpovídají ekonomové. Když se ale lidé pod vlivem "vítězství" nad inflací vrhnou do obchodů, může se situace ještě zvrátit.
• Když teď zvýšíme spotřebu toho, co jsme si odpouštěli v minulých třech letech, když lidé najednou začnou jako zběsilí kupovat zboží z odvětví, u kterých se nám v minulých letech plasticky ukázalo, že u nich není dostatečná konkurence, a kde prodejci a výrobci mají ve stanovování cen nad námi velice navrch, tak se ceny zvýší a budeme se točit v inflačním kruhu.
• Inflaci by mohly opět probudit zběsilé nákupy všedního zboží za extrémní ceny. "Kdyby si to lidé vysvětlili tak, že si honem v potravinách nakoupí všechno možné, co si odpouštěli, že nebudou nakupovat ve slevách a koupí všechno to exotické ovoce, tak prodejci uvidí, že veřejný tlak už na ně není, ani tlak poptávky.
  
• Právě veřejný tlak na obchodníky, například před lednovým přeceňováním, přispěl k tomu, že je inflace opět blízko cíle, tedy dvou procent. "Myslím si, že velice zapůsobil tlak na prodejce, zejména základního zboží, aby s cenami nešli nahoru, aby si nemysleli, že nad námi mají navrch a že budeme nakupovat za jakékoliv ceny.
• Nekupovat za jakoukoli cenu se Češi podle Jany Matesové museli naučit, protože s tak vysokou inflací se mnozí z nich setkali poprvé. "Česká společnost se naučila, jak se nakládá s vysokou inflací. Bylo to už možná třetí utahování opasků. České domácnosti měly zkušenosti s takhle vysokou inflací jenom z roku 1993, kdy naslouchaly důrazným politickým radám: 'Teď si musíte utáhnout opasek a bude to rychle za námi.' A to nastalo. A k utahování opasků došlo i po finanční krizi 
• A i tentokrát tak tradiční lék na vysoké ceny – tedy utažení opasku – zabral. "Část lidí si řekla: Ne, za tyhle ceny to nepotřebujeme. Řada domácností, zejména z vyšší střední třídy, tak vyšla z inflačního intermezza se slušnými úsporami. Není to otázka rodin, které jsou úplně vyčerpané, protože ty opravdu nemají z čeho by běžely utrácet. Ale je to spíš otázka té vyšší střední vrstvy, která hodně naspořila.  
  
• Teď bude ale podstatné, kam Češi úspory vrhnou. "Je otázka, jestli si peníze drží na to, aby si ve chvíli, kdy klesnou úrokové sazby na hypotékách, pořídili bydlení. Anebo jestli s nimi skutečně vstoupí na spotřebitelský trh, to teprve uvidíme. Ale je to jedno z rizik, na která upozorňuje Česká národní banka .
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ve-vate-nenakupujte-jako-zbesili-z-hlubokeho-lesa-jeste-nejsme-venku-rika-ekonomka-246341#
  

8.2.2024 Jana Matesová: Tohle století určitě nebude stoletím Evropy, spíš Asie. EU regulace nás zdržují

• EU (nástrojem jsou regulace, ale jinde ve světě používají motivaci) se nemá plést do regulace obsazování pozic v soukromých firmách.
• 19. století bylo jednoznačně stoletím Evropy, 20. století jednoznačně stoletím USA a 21. století bude stoletím Asie a určitě ne Evropy.
• Pokud bychom neměli vzdělanou společnost, tak bychom podle pravidel (a jejich dodržování), která platí, nemohli žít, přestalo by to fungovat. EU, jako společenství, je pomalá a nepružná (než se rozhoupe, tak je pozdě a ujel nám vlak).
• Rusko je pro nás strategická hrozba, Putin už v roce 2007 hlavám EU přednášel, že jeho cílem je dosáhnout, aby sféra vlivu RF sahala tam, kde byla za Sovětského svazu a nebrali ho vážně a my nyní doháníme těch 30 roků.
• V letošním setkání ekonomických a politických špiček v Davosu, tak měli pojmenovat největší hrozbu roku 2024 (pro volby v demokratických zemích) - na první místo dali dezinformace. Rok 2024 supervolebním rokem napříč světem.
• EU je založena na vyjednávaných pravidlech, všechny země musí souhlasit )rozhoduje se i o pořadí slov ve větě). Výsledkem jsou dokumenty tak nesrozumitelného jazyka, že mu rozumí jen ti, co to vyjednávají a nikdo jiný. 
• Nejdůležitější hodnotou pro Evropu je její jednotný trh a pravidla, která umožňují ten jednotný trh (máme ho jen pro zboží, nemáme to zatím pro služby), to je největší deviza EU (máme druhou nejsilnější rezervní menu na světě po USD). Pro země EU je lepší být spolu, než každá země zvlášť.
• Green deal (Německo bylo vůdcem této myšlenky) je obrovský balík, který má spoustu dobrých nápadů a nabízí spoustu příležitostí. Má ale oblasti, kde se těžce zmýlil, např. energetika (založená převážně na obnovitelných zdrojích, který měl být překlenovacím obdobím - zvýšená závislost na plynu dodávaného z RF). 
• Na datech vidíme, že deglobalizace (velký impulz ji dal covid a válka na Ukrajině) začala v roce 2008 a každý rok se zvyšují bariéry mezinárodního obchodu.
• USA stimuluje ekonomiku občas (Marshallův plán pro Evropu z roku 1947, v roce 133-9 atd. a nyní), mnoho zemí v Evropě to dělá trvale a bez selekce.

https://www.youtube.com/watch?v=nuJxN1AoNWM&t=18s

23.11.2023 Takhle mezi sebou na bankovním trhu, kde mají hlavní slovo tři bankovní obři Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, soutěží hlavně "mladé dravé štiky".

Pár příkladů. Nový účet od Trinity Bank nabízí úrok 6,28 procenta ročně, slovenská VÚB inzeruje pro český trh spořicí účet s 6,15 procenta a Max banka nabízí 6,01 procenta. Přes šest procent drží "na spořáku" i UniCredit Bank a Komerční banka. Naopak Česká spořitelna má pro klienty, kteří v bance neinvestují, úrok pouze čtyři procenta. Ekonomka Jana Matesová však upozorňuje, že jen podle vysokého úroku by se klient rozhodovat neměl. Zvláště u menších bank je důležité sledovat i další okolnosti, třeba jejich majetkovou strukturu.

• Trinity bank je bývalá kampelička Moravský Peněžní Ústav. Zdědila kolem 9000 bývalých družstevníků, nyní akcionářů. Zhruba ze 30 procent ji ovládá zlínský podnikatel Radomír Lapčík, který se netají tím, že by chtěl banku pro sebe.

• "Můžeme čekat významné vlastnické změny v průběhu příštích let. Střadatel se musí zajímat o to, jaká je stabilita té banky," říká Matesová.

• VÚB je velká slovenská banka s dlouhou historií. Ovšem slovenský domicil banky s sebou nese komplikace. "Výhodné je, že se vám úrok připisuje každý den. To je velmi neobvyklé. Většinou se připisuje jednou za měsíc. Nicméně jako zahraniční banka vám z výnosu nestrhává daně běžnou srážkovou daní, jako to dělají české banky, ale musíte na ně odevzdat daňové přiznání," upozorňuje ekonomka. 

• Max Banka vznikla z bývalé ruské Expobank. Příští rok se patrně spojí s dalším hráčem na bankovním trhu, s Creditas. "Tam je potřeba hledět na to, abyste neměli 250 tisíc úspor u Max Banky a 250 000 u Creditas na výhodných spořicích účtech. Protože jakmile se banky spojí, nemusíte už plnit podmínky pro výhodné úročení," varuje Matesová.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ve-vate-trauma-z-minulosti-odpoved-proc-cesi-zustavaji-u-jedne-banky-240198#
  

5.9.2023 Kopírujeme cestu Řecka, čeká nás náraz do zdi, varuje ekonomka. Česko se stalo v posledních letech nejrychleji zadlužující se zemí. Ne jinak tomu bylo i loni, kdy jsme se navíc potýkali s pátou nejvyšší inflací v Evropské unii a historicky nejvyšším poklesem reálných mezd.

• V posledních letech je to zmar k hlediska nakopnutí české ekonomiky, ale člověk si to nesmí připouštět, je to země, kde žijeme. Přece to nevzdáme. – A proč to v Česku drhne? – Určitě to má více důvodů. Jedním z nich určitě je, datujme ho do poloviny prvního desetiletí, nulová tolerance, velmi rozdělené politické spektrum. Tady se od premiéra Paroubka, který měl tu nulovou toleranci, nedalo domluvit na ničem. (…) Česká politická scéna vůbec nepomáhá, aby se země pohnula někam dopředu. Ale na druhou stranu, v této velmi složité globální ekonomice, tak složité, že jsme ji ještě nezažili, jsem ráda, že máme aspoň politickou stabilitu. Vláda by mohla dělat mnohem lepší věci, ale alespoň nepadá.
• Opozice absolutně nenavrhuje recepty. Nejsem si jistá, jestli by to zaváděla, kdyby měla odpovědnost, ale to, co navrhuje, jsou velmi toxické návrhy. Které by nezlepšily chod České republiky, výrazně by zhoršily zadlužení.  
  
• Česká republika je v tuto chvíli nemocná ekonomika, nemocná žena. Má některé vážné problémy a některé jsou akutní. Má velmi vysokou inflaci a s tou je potřeba něco dělat, jinak se nepohneme. Druhý problém je velmi napjatý trh práce. Nízká nezaměstnanost bohužel neobyčejně brzdí ekonomiku. A třetí jsou ty naprosto nevyrovnané rozpočty, obrovské deficity. 
  
• Česká republika byla nejrychleji se zadlužující zemí v roce 2020, 2021, v posledním čtvrtletí 2022 a teď zase. Ta rychlost zadlužování nemá v Evropě obdoby. Kdyby to bylo zadlužování na investice, které vynesou návratnost, budiž, to by se dalo obhájit. Ale ono je to na spotřebu, my si půjčujeme na projídání.  
  
• 10 roků se neinvestovalo do dopravní infrastruktury. Problémy máme v energetice (nelze připojit privátní fotovoltaiky do sítě) a telekomunikacích (drahá data) Nemáme dostatečnou kyberbezpečnost. Česká republika musí v první chvíli investovat do bezpečnosti. Od vstupu do NATO hodily české vlády bezpečnost na druhou, třetí, někde odstavnou kolej. To je nejdůležitější (bezpečnost státu), nedá se nic dělat. Na druhém místě je infrastruktura a pak jsou na místě veliké úpravy v regulacích. Trh práce, byrokracie, všechny povolovací procesy. Ve stavebních řízeních jsme na úrovni rovníkové Afriky. Máme nesmírně nízkou předvídatelnost obchodního práva (mnoho zákonů a mnohdy protichůdné, špatná vymahatelnost práva - trvá to dlouho). Máme nesmírně smutnou situaci v oblasti patentů a vědy.
• Inflace nám může vyskočit v říjnu (úsporný tarif, platil od října 2022).
• Tři čtvrtiny domácností už ale mají napjaté rozpočty nebo se musí výrazně omezovat. Řeší to tím, že snižují spotřebu, tím tlačí na to, aby se snižovaly ceny, ale víc musí tlačit vláda, většími úsporami. A centrální banka promeškala příležitost dělat pořádně svou práci (dopad opatření ČNB je 12-24 měsíců). 
• Máme drahou státní správu, která nemá tu výkonnost (díky služebnímu zákonu, který je špatný od samého začátku), kterou bychom očekávali.
• Když budeme takhle pokračovat (schodky rozpočtu a zadlužování), takhle začalo Řecko. A kam došlo? Kopírujeme tu cestu. My z ní musíme pryč. Pak už jste na cestě, ze které není jiná odbočka, než náraz do zdi. Nepodceňujme to, musíme couvat.  
  
• Za žádné čtyři miliardy není prezident zodpovědný, tam nemá prezident žádnou vinu, za to nese vinu vláda a Senát, držely u sebe moc dlouho ten zákon a prezidentovi nedaly těch zákonem zaručených 15 dní. Ale na druhé straně buďme vděční týmu poradců  prezidenta, že odhalil chybu, kterou za tu dobu neodhalily vláda, Sněmovna, Senát, i když to tam leželo měsíc. A oni odhalili něco strašného, co vypovídá o české státní správě i politické scéně. 
  
• Vzorec úpravy valorizace (při vyšší inflaci, než je 5%) při výjimečných případech byl špatný tím, že živil inflaci a rozevíral natrvalo nůžky mezi seniory (podprůměrné a nadprůměrné důchody). Ale ten nový systém bude dražší, než ten současný, který měl uspořit (při valorizaci a mimořádné inflaci jim budeme dávat více). Jak k tomu došlo, nevím, ale úředníci Ministerstva práce a sociálních věcí to věděli, napsali to do důvodové zprávy. A vláda přesto bojovala za prosazení toho zákona. – Jak je to možné, to nikdo nečte? – Nevím, úředníci to tam napsali, možná čekali, kdy si toho někdo všimne. (…) Odhalil to tým prezidenta, ale je potřeba, aby legislativu četli i poradci poslanců a senátorů. Do budoucna by takové chyby mohly stát víc než ty čtyři miliardy. Ono to také asi bude více než čtyři miliardy, ten jeden den váhání prezidenta. Ale ten nic v zákonných lhůtách neporušil. A vláda, Sněmovna a Senát musí příště lépe dělat svou práci. 
  
• Mimorozpočtový fond (opět zadlužování) není dobrá myšlenka (je to obejití rozpočtových pravidel), protože se to do veřejných financí stejně započítává. Musíme udělat pevnou zeď mezi tím, co se může projídat a co už ne, co se musí z veřejných výdajů investovat. Potřebujeme výrazně snížit výdaje, které se projídají, které se nevracejí.
• Uvolnit pravidla pro migraci - řešení trhu práce. My bychom se mohli inspirovat Německem a reformami od roku 2000.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-ekonomka-nase-rychlost-zadluzovani-nema-obdoby-pujcujeme-si-na-projidani-236395#
  

21.6.2023 Ekonomům bylo přinejmenším od konce února, když vyšla data o únorovém deficitu, jasné, že je zle. Návrhy, že je potřeba něco dělat už s letošním rozpočtem, přišly až v květnu, ale až poté, co byl vyhlášen ten balíček na příští rok. Teď už si Ministerstvo financí tu situaci uvědomuje. Nejsem si jistá, že si to uvědomuje celá vláda," říká ekonomka Matesová.

• Jak sledujete čísla o vývoji rozpočtu? – S nervozitou. Ta nervozita neplyne z toho, že by vláda nechtěla řešit výdaje. Chápu, že vyjednávání o kompromisu v pětikoalici je obtížné. Ale přesto se to zatím daří, což je v české historii pokrok, protože v minulosti taková jednání v početnější koalicích nedopadala úplně dobře. Nicméně čas běží a ten nástup opatření je pomalý. 
  
• Ministerstvo reaguje asi měsíc a půl. Otázka je, do jaké míry si ministerstvo a vláda uvědomovaly, jak je situace špatná. Ekonomům bylo přinejmenším od konce února, když vyšla data o únorovém deficitu, jasné, že je zle. Návrhy, že je potřeba s letošním rozpočtem něco dělat, přišly až v květnu, ale až poté, co byl vyhlášen ten balíček na příští rok. Teď už si Ministerstvo financí tu situaci uvědomuje a nejsem si jistá, že si to uvědomuje celá vláda. 
  
• Je potřeba škrtat i v letošním roce a bylo by bývalo dobře, kdyby se to stalo dřív. Je potřeba spěchat, nelze čekat do srpna s podvázáním výdajů resortů na letošní rok. – Takže nemáte pochopení pro to, když ministerstvo říká: "Počkejme na plnění rozpočtu za červen, na příjmy z wind fall tax…," a tak podobně? – Ale na těch 295 miliard to letos bez úspor už stačit nebude. Ani 20, 30 miliard asi stačit nebude. A když je začnete hledat v srpnu, tak už je nenajdete. (…) Ta původní prohlášení typu "počkejme na příjmy" nevycházela z Ministerstva financí, ale vycházela od pana premiéra. A tam bylo potřeba, aby mu jeho poradci a také pan ministr financí úplně jasně řekli, že už na nic čekat nemůžeme.
• Jistá naděje je "dodadění" daně ze zisku právnických osob. Protože z předběžných dat vidíme, že mnoho z nich napříč sektory navyšovalo zisky a přitom pobíralo dotace. Z toho "dodanění" velký podniků se může vylepšit příjem státního rozpočtu, ale že by to stačilo na ten původně plánovaný deficit, to stačit nebude. 

• Proč byl letošní rozpočet tak špatně postaven? – Neumím si to vysvětlit. V rozpočtovém procesu nastaly zjevné chyby. Mohla to být politická objednávka, mohlo to být technické pomýlení.

• Jaká opatření by stát měl v tuto chvíli dělat? – Zmrazení výdajů prostě není v tuto chvíli možné, mnoho z nich je mandatorních, ze zákona, takže musí pokračovat a nejde je zmrazit. A to je obrovský objem výdajů, přes 80 procent. My jsme v této situaci jako Česká republika byli už třikrát. Probíhá to tím, čemu se říká vázání výdajů. Stát uloží jednotlivým resortům: "Tohle je část rozpočtu, kterou nemůžete použít. A ten zbytek si naplánujte po zbytek roku, abyste vyšli. Kdyby se zvedly příjmy, tak část toho rozpočtu (jak já říkám v karanténě, toho vázaného) budete ještě moci použít." Ale v tuto chvíli není jiná možnost než nechat to na jednotlivých ministrech. Členy vlády by měly být strategicky myslící osoby, vědí, jaké jsou priority vlády. 

• Některá ministerstva mají příliš široký vozový park. Některá mají úředníky, kteří sedí v pronajatých budovách, můžou je sestěhovat a ty pronájmy můžou ukončit. Někde mají hodně volných tarifních míst a nebudou je obsazovat. Některé nemají vyplacené dotace. Tam je možné šetřit. – Je na místě sahání na prostředky do platů? – Na celkový objem ano, to souvisí s těmi neobsazenými místy. Sahat do tarifních platů… to si nemyslím, zejména do nízkých tarifních kategorií. To by se některé části státní správy úplně rozpadly. Třeba úřady práce, kde jsou tarifní platy podhodnocené.

• Je tady i návrh na úspory prostředků na vědu a výzkum. Paní Langšádlová (ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) – pozn. redakce) se tomu brání, ale byl to jeden z návrhů NERVu. Protože Česká republika má neuvěřitelné množství všelijakých resortních výzkumných ústavů. (…) My se nebavíme o kvalitním, mezinárodně uznávaném výzkumu, ten je třeba podpořit. Ale u resortních výzkumných ústavů je něco, co by se dalo udělat i letos. Je tam určitě velký prostor. 

• Máme velice roztříštěnou státní správu. Sedmdesátá léta byla velice podobná současnému období. (…) Vešlo to do historie jako období ztracené dekády. V té době si země na západě a jihu od nás uvědomily, že svět financování se dramaticky změnil a už nebude jako předtím. Naše malé obce na to nemají kapacitu. Před sedmi lety vyšla studie OECD, která zahrnovala 85 i méně vyspělých zemí a my jsme v ní v roztříštěnosti obcí skončili poslední za Černou Horou.

• Když 70. léta pojmenováváte obdobím ztracené dekády, jak byste pojmenovala toto období? – My si o ni koledujeme. – O další období ztracené dekády? – Slýcháme, že je to specifická situace. Ale ona není tak specifická. To, co se stalo po ruské agresi na Ukrajině, je velmi podobné dění po roce 1973 a po roce 1979. Narušení dodavatelských řetězců, ke kterému došlo v době pandemie, je nesmírně podobné té jediné epizodě s mnohem vyšší inflací, kterou Česká republika zažila v roce 1993. Kdy se dramaticky rozpadly dodavatelské řetězce. (…) Musíme se z toho poučit. My se učíme tím, že ta horká kamna objímáme a zjišťujeme, že jsou horká. 

• Může za vysokou inflaci Česká národní banka? – Ta má ze zákona poslání udržovat cenovou stabilitu. Máme cenovou stabilitu? Nemáme. Takže selhání ze zákona tam tedy je. Máme dvoucifernou inflaci už dlouho. Máme druhou nejvyšší inflaci v Evropské unii spolu s Polskem. Daleko před námi je jen Maďarsko, maďarská inflace hrozivá, je 20 procent. My s Polskem máme 12,5. Všem ostatním zemím čísla inflace klesají.

• Jaké pozitivní signály v ekonomice jsou teď vidět? – Dobrých signálů je hodně, ale my jsme skutečně v tom okamžiku zlomu, kdy se něco musí změnit: v nastavení společnosti i v ekonomice, abychom nebyli prostředním článkem dodavatelských řetězců. Také většina zaměstnanců, bez ohledu na to, co říkají odbory, pochopila, že nejde zvyšovat mzdy o celou inflaci. Že všichni bychom si tím zavařili. Česká společnost je chytrá a s tou těžkou dobou si poradí.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-ekonomka-o-rozpoctu-dokaze-vlada-zkrotit-vydaje-statu-232910#
  

11.6.2023 Protiinflační politika České národní banky je velmi málo účinná, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce ekonomové Jana Matesová, Helena Horská a Mojmír Hampl. Upozornili také na to, že v současné době se rozhoduje, zda se u nás vysoká inflace "zabydlí" na delší dobu, nebo zda se vrátíme k fiskálně odpovědné, nízkoinflační ekonomice.

• Máme stále velmi uvolněnou měnovou politiku. Ze zákona je za inflaci odpovědná právě ČNB. Ekonomka zdůraznila, že dvojciferná inflace je nepřijatelná (v dubnu 12,7 procenta) a nemůžeme se s ní smiřovat. Poukazovala na to, že za to, co stálo domácnost v dubnu roku 2021 deset tisíc korun, loni zaplatila 11 420 korun a letos o dalších 1450 korun víc.
• Například americká centrální banka Fed má úrokové sazby o půl procentního bodu vyšší než je inflace. Evropská centrální banka je má naopak o 2,6 procenta nižší než je průměrná inflace. U ČNB je však tento poměr ještě výraznější (12,7 procent inflace ku 7 procentům úrokové sazby). Dodala, že kdyby bývalé vedení ČNB pod Jiřím Rusnokem tehdy sazby nezvyšovalo, tak by nyní inflace byla v Česku ještě vyšší.
• Vzhledem k tomu, že ceny energií klesají, stejně jako ceny zemědělských komodit, tak se poměr dovážené inflace na celkové inflaci snižuje. "Vytváříme si ji doma. A přispívá k tomu i schodkový rozpočet.
• https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3592602-za-vysokou-inflaci-muze-neucinnost-politiky-cnb-soudi-ekonomove-horska-matesova-i# 

30.3.2023 Interview ČT24 – Jana Matesová

https://ct24.ceskatelevize.cz/3575680-interview-ct24-jana-matesova-30-3-2023

15.2.2023 Česká republika dělá něco špatně už delší dobu. Bude hůř, víme, že lidé přijdou alespoň o třetinu úspor.

• Spolu s bývalým guvernérem České národní banky (ČNB) Jiřím Rusnokem kritizovala pomalé kroky centrální banky, kumulaci proinflačních faktorů i možnosti vlády. 
  
• Inflace nijak zásadně nebrzdí a podle Matesové Česká republika již delší dobu dělá něco špatně. "Není možné smiřovat se s dvoucifernou inflací. I jakoby optimistické zprávy, že do konce roku 2023 by mohla být inflace jednociferná - byť to neříkají prognózy ČNB ani ministerstva financí - ukazují, že přijde nárůst cen o dalších deset procent v průměru proti tomu, co platí nyní. S tím není možné se smířit. Inflace je zlo," zdůraznila.
  
• Částečně je na vině nezřízené vypouštění veřejných peněz do spotřeby, což podle Matesové platilo do poloviny minulého roku. "Poté, i když obchodníci zvyšovali ceny, a to hodně, tak lidé velmi nakupovali - i do zásoby. Tím podporovali růst cen," zmínila další aspekt. Další komplikace nastaly s válkou na Ukrajině. "Cenový šok v růstu energetických nákladů zasáhl všechny země, nejen Česko. 
  
• Trend se podle ní ale stále zhoršuje. "Na trhu, jemuž dominují někteří velcí hráči, zneužívají své tržní síly a stát s tím nemůže nic dělat. 
  
• Bude hůř. "Lidé přijdou alespoň o třetinu úspor, to už víme. Bude to signál do budoucnosti. Dělat důchodovou reformu bude těžší, protože část budoucích důchodů si lidé bude muset spořit již během života. Nebude tady důvěra ke spoření. Systém nikdy nepočítal s tím, že tady bude dvouciferná inflace. 
  
• Přesto přišla s několika návrhy, co by vláda mohla udělat. "Co nejrychleji musí omezit nalévání peněz z veřejných rozpočtů do spotřeby, ať budou politické tlaky jakékoliv. Dále stavební zákon - proč stále nemáme nový? Nebo zavést antimonopolní opatření, když ho vlády od založení republiky ignorovali a vzdali. Bude to trvat dlouho, ale něco se dělat dá," doplnila.
  
• https://cnn.iprima.cz/experti-vime-ze-bude-hur-ceny-budou-rust-i-dal-cnb-i-vlada-davno-mohli-pribrzdit-200804?
  

9.12.2022 Velká inflace posledních měsíců lidem výrazně ubírá na příjmech a hlavně na úsporách. Ekonomové upozorňují, že reálné příjmy lidí klesly nejvíce za posledních mnoho let.

• My jsme země uprostřed světa, který je v největší globálně-ekonomické a globálně-politické bouři od roku 1945. Kdy skončí a jak skončí, teď není vidět, ale bude to jiný svět. To, že tato bouře nastává, neobyčejně zneklidnilo trhy. Jsou to trhy s energiemi, s potravinami. Nejvíc trpí obrovskou potravinovou krizí Afrika. Ta krize byla zcela záměrně, cíleně vyvolaná Ruskem. V této panice velice rostou ceny, je obtížné cokoliv plánovat. V té situaci se nacházejí i české podniky. Máme vysokou inflaci, to je největší ekonomické zlo. Firmy, samosprávy, všichni, kdo si spořili, přišli v letech 2021 a 2022 o čtvrtinu toho, co si naspořili.
  
• My potřebujeme snížit inflaci za každou cenu. Pokud recese, která to pomůže srovnat, bude krátká, tak to bude jedině dobře. Čím rychleji se podaří snížit inflaci, tím ta recese bude kratší. 
  
• Česká národní banka jde ale jinou cestou. - Nechci říct, že je to vyloženě proti politice České národní banky. On je to taky apel na vládu, aby dál nenalévala peníze do ekonomiky, protože mají proinflační efekty. Společnost už se teď snad smířila s tím, že ve mzdách a platech není možné kompenzovat inflaci. Byl by to velmi drahý dar, pilulka, která nejdřív přinese úlevu a potom vás otráví.
  
• Zákon o České národní bance mluví jasně. Povinností centrální banky je udržovat cenovou stabilitu, a jenom pokud má cenovou stabilitu pod kontrolou, tak se může starat o další makroekonomické agregáty jako HDP. 
• Celá ekonomika má vysoká inflační očekávání a Česká národní banka je musí srazit. Může je srazit slovně. A myslím, že trh už dva tři měsíce očekává větu: "Uděláme cokoliv pro to, abychom srazili inflaci." Podobné věty říkala viceguvernérka Eva Zamrazilová dřív několikrát, ale teď to přestalo znít. Naopak slyšíme prognózy, že inflace bude těsně pod 10 procenty i příští rok. To je příliš. 
  
• Rusko agresí z 24. února proti Ukrajině definitivně pohřbilo poválečný bezpečnostní systém, který je založený na tom, že země respektují své vzájemné hranice. Svět se chvíli vzpamatovával, čekalo se na výsledek. Teď v tom různé země začaly hledat jiné bezpečnostní záruky. Třeba bezpečnostní situace v Asii byla založená jinak než v Evropě. A sice na dvou velkých blocích, které proti sobě stály jako hráči na šachovnici. Jeden blok byl vedený Čínou, byl tam Pákistán a spousta dalších zemí. Druhý blok by vedený Indií a Ruskem. A ve chvíli, kdy Rusko podepsalo strategickou dohodu s Čínou, tak ještě nebylo jasné, co z toho bude, ale Indie už věděla, že je ponechána o samotě. A vidíme, že i další země hledají, kam se pohnout. Teď nejvýrazněji u Saudské Arábie. Tohle je ta velká nejistota, ve které žijeme, bude to mít mnoho ekonomických efektů. Vrchol toho nejhoršího je ještě mírně před námi. 
  
• Evropská unie i země G7 postupují dál. Sankce fungují, ruskou ekonomiku velmi oslabily. Nejde usuzovat z jejich oficiálních dat, protože jsou to data vycházející z kurzu, který je čistě administrativní, za ten se rubl neobchoduje. Totéž se týká dodacích cen uvnitř, pokud jde o techniku, zásobování armády. To jsou umělé ceny. I přesto slyšíme od ruských představitelů, že se ekonomika vyvíjí špatně. Daňové příjmy z neropných a neplynových výrob a služeb letos klesly o 20 procent.  
  
• Ale vidíme, že Rusko si méně dokonalými technologiemi dokáže pomoci od jiných zemí, třeba od Íránu, který je také pod sankcemi. Ale také vidíme značné obcházení sankcí ze strany zejména evropských subjektů. A to je také součást zřejmě připravovaného balíku, konečně zavést sankce proti subjektům Evropské unie. - Takže přísně hlídat? - A trestat. To zatím v Evropě nebylo. Spojené státy mají přísné postihy pro firmy, které poruší sankce vývozu, už dávno.
  
• Pokud jde o předsednictví, Česká republika v této nejbouřlivější situaci od roku 1945 předsedá jedné ze tří dominantních světových velmocí. To jsou Spojené státy, Evropská unie a Čína. Je to nesmírně zodpovědná role. Na tohle se nemohl nikdo připravit a myslím, že to, i podle ohlasů z Bruselu, Česká republika zvládá velmi dobře.
• Maďarsko má dostatek plynu, dokonce si v červenci jel maďarský ministr zahraničí požádat do Kremlu o navýšení dodávek. Ale už v srpnu se Maďarsko dostalo na hranici státního bankrotu. My nevíme, za kolik dostává plyn, ale ceny jsou evidentně hodně vysoké. A ono si na dodávky nedokázalo vydělat exportem, dostatečně si půjčit ve směnitelných měnách a nedokázalo ani přilákat investory. Takže muselo slíbit Rusku mnoho věcí, mimo jiné, že bude dělat v Evropské unii pátou kolonu.  
  
• Vláda by měla dávat peníze jen těm, kteří je opravdu potřebují. Jenže je pod obrovským populistickým tlakem opozice. Vláda by měla pomáhat těm, kteří to opravdu potřebují včetně podniků. Měla by jim poskytovat úvěry s odkladem splatnosti na několik let, než se tohle přežene.
  
• Jsme v situaci, že si vláda na důchody, které vyplácí, půjčuje. Protože si na ně nevyděláme. Taky bude nevyhnutelná diskuze o zvyšování daní. 
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-cesko-vstoupilo-do-recese-ekonomka-popisuje-jak-hluboka-krize-bude-221019#

16.9.2022 Rusové jsou ochotní zajít jakkoli daleko. Řešením ale nejsou vazalské smlouvy.

• Ekonomové z Yelovy univerzity v důsledku sankcí vůči Rusku předpokládají, že tento a příští rok poklesne ruské HDP tak o 40% a z toho o desítky % už letos. 
• Doufejme, že příští rok bude ekonomický růst, ekonomiky se hluboce propadla v letech 2020-1 a stále jsme nedosáhli HDP roku 2019.
• Velký výdobytek naší vlády je, že dokázala vyjednat dohodu o sdílením plynu a dobrovolných úsporách v EU. Je otázkou, jak dlouho ta dobrá vůle nám dodávat bude fungovat, protože v Německu je složitá situace a otázkou je, zda RF bude dodávat. Německá ekonomika v posledním čtvrtletí nevyrostla a pro nás tato ekonomika je naprosto stěžejní.
• Možná nás čeká recese a je těžké to v této nejisté době odhadnout. Záleží to na dodávkách plynu a také jak budeme schopni snížit spotřebu plynu. Nejdůležitější je utnout inflaci rychle (vláda musí do ekonomiky vypouštět co nejméně peněz do spotřeby), takto vysoká inflace by zničila ČR, pokud by trvala dlouho, ničí to pracovní místa a úspory (od začátku roku 2021 se vymazali o 25%) . Zvyšováním mezd (státním zaměstnancům atd.) nelze ustoupit - inflaci nezastavíme. Vysoká inflace tu byla v letech 1991-3 a za 3 roky se to překonalo díky vůli lidí.
• https://www.mujrozhlas.cz/jak-vidi/jana-matesova-rusove-jsou-ochotni-zajit-jakkoli-daleko-resenim-ale-nejsou-vazalske-smlouvy

20.4.2022 Západ se na úroveň před pandemií dotáhne až za dva tři roky. Může za to ruská agrese, ne covid, zdůrazňuje ekonomka Matesová, Pokud by Rusko mělo úplně zničenou ekonomiku a zejména v očích investorů by bylo to nejhlubší dno, tak jim (uvolnění zmrazených devizových rezerv) nepomůže. Každopádně to v budoucnu povede k jinému rozdělení globální ekonomiky. Určitě dojde ke vzniku nějaké železné opony, o které teď ani nevíme, kudy povede,

Matesová mimo jiné vyzdvihuje nutnost zpřesnění zákonů, aby se nedaly obcházet uvalené sankce. Zabavený majetek je sice zmražen, ale stále ho vlastní Rusové. Je třeba se připravit na to, že v budoucnu mohou být odsouzeni za praní špinavých peněz nebo za porušování lidských práv, a následně bude majetek zabaven.

"V současnosti panuje obrovská nejistota na trzích, která působí paniku a ceny létají nahoru dolů. Už za pandemie se rozpadly globální dodavatelské řetězce a k tomu se odhlasoval Green Deal, znamenající závislost na ruském plynu. Doba je nejistá a problémy se znásobí, pokud se Ukrajina nedostane se svým obilím k přístavům. Nicméně platí, že Green Deal je komplexní, a ačkoliv by se měly některé jeho části změnit, většina bude platit dál", uzavírá Matesová.

Udržitelné investování se jistě bude skloňovat, neboť následná rekonstrukce Ukrajiny přinese pro firmy z nezasažených oblastí obrovské příležitosti.

https://www.mujrozhlas.cz/osobnost-plus/zapad-se-na-uroven-pred-pandemii-dotahne-az-za-dva-tri-roky-muze-za-ruska-agrese-ne

https://www.glopolis.org/investice-do-udrzitelnosti/ekonomka-jana-matesova-jak-ovlivni-ruska-invaze-udrzitelnost/

5.1.2022 Globální ekonomika v příštím roce poroste jako celek a dosáhne předpandemické úrovně. "Ovšem nebude se to týkat každého regionu stejně. Jako nemůžeme čekat, že se vrátíme do toho vlaku, ze kterého jsme v březnu 2020 vystoupili. To už bude jiný vlak,". Do budoucna proto očekává, že se současný životní styl postavený na konzumu změní. A že do deglobalizace se pustí samotné firmy.

Nejvíce se podle ní bude dařit těm ekonomikám, které jsou produktově relativně autonomní a mají v pořádku veřejné finance, třeba Spojené státy a východoasijské země, které byly obecně na pandemii více připravené než Evropa.

• Částečně to byly právě vlády, které donutily svou přeregulovaností Evropské unie některé obory k tomu, aby odsunovaly svoji výrobu na jiné kontinenty. To nebyla čistě nákladová otázka,
• Evropa byla před dvaceti lety primárním producentem polovodičů a čipů. Dnes se ale skoro žádné v Evropě nevyrábějí. To, že se Evropa zbavila výroby například čipů, má i další dopady. "Výroby se tehdy ujaly země, které mají velice kvalifikovanou pracovní sílu a velice kvalitní sektor inovací podporovaný vládami. A mezitím se tam ten pokrok dostal do oblastí, na které už Evropa kvalifikovanou pracovní sílu nemá."
• Léčiva vyrábějí evropské firmy převážně v Indii, část z nich v Číně a jen nepatrná část se vyrábí v Evropě. Důvodem přesunu výroby léčiv z Evropy do Asie spatřuje Matesová v evropském tlaku na kvalitu životního prostředí. "U léčiv je to jednoznačné, je to chemická výroba, která má nějaké dopady a nejde jim úplně zabránit. 
  
• Naopak zaměřit by se měla evropská legislativa více  na ochranu spotřebitele. "To je třeba otázka toho nezřízeného konzumu, kdy firmy nutí zákazníky, aby si každý rok dva kupovali nové a nové výrobky, které ještě donedávna vydržely celé generaci. Myslím tím třeba pračky, šicí stroje. To jsou zbytečné odpady, zbytečné dopravní náklady a zbytečné důsledky pro životní prostřeí.
  
• Firmy změní pohled na to, že jejich základní model fungování je prodávat více a více a každý rok nutit spotřebitele, aby si kupoval nové zboží vždy na konci záruční lhůty." 
  
• https://plus.rozhlas.cz/ekonomka-matesova-firmy-odsunovaly-vyrobu-mimo-evropu-nejen-kvuli-nakladum-ale-i-8653848

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového