Turecko


28.10.2023 Dnes Erdogan v Istanbulu prohlásil, že Izrael je v regionu jen "pěšákem", který bude obětován, "až přijde den". "Když jejich vlastní domy začnou hořet, lidé ze Západu, na které se spoléhají, odejdou a Izrael zůstane sám s lidmi a svými bratry, které v této oblasti utlačoval 75 let. Turecko bude nadějí všech utlačovaných lidí, kteří mají potíže, stejně jako tomu bylo před 500 lety a ve druhé světové válce," prohlásil Erdogan. Izrael se dopouští "válečných zločinů", řekl dále turecký prezident a zároveň obvinil "západní vlády", že především ony jsou zodpovědné za "masakry" v Pásmu Gazy.

https://echo24.cz/a/H74qg/zpravy-svet-erdoganizrael-dopousti-valecnych-zlocinu-bude-obetovan-prijde-stahuje-diplomaty

28.10.2023 Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil západním zemím válkou "kříže a půlměsíce", řekl na velkém shromáždění na podporu Palestiny v Istanbulu."Západě, apeluji na vás! Chcete vyvolat novou válku mezi křížem a půlměsícem? Pokud o to vynakládáte takové úsilí, pak vězte, že tento lid není mrtvý, je pevně na nohou. Jsme naplněni stejným odhodláním jako v Libyi , v Karabachu, vězte, že na Blízkém východě jsme takoví.

  • Podle tureckého vůdce jsou to západní země, které jsou zodpovědné za masakr v pásmu Gazy, protože "mobilizovaly všechny síly, včetně médií, aby legitimizovaly válečné zločiny Izraele". Za skutečného teroristu označil také premiéra židovského státu Benjamina Netanjahua .
  • https://ria.ru/20231028/erdogan-1905892276.html

V Gaze dochází ke skutečnému masakru. Chtějí masově vyhladit obyvatele Gazy hladem, nedostatkem voda a palivo," zdůraznil turecký prezident. Erdogan také označil Izrael za okupanta a skupinu s tím, že palestinské hnutí Hamas není teroristická organizace. "Kde byly hranice Palestiny a Gazy v roce 1947, kde jsou teď?

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/19143345

https://www.reuters.com/world/middle-east/erdogan-address-pro-palestinian-rally-eve-turkeys-centenary-2023-10-28/

25.10.2023 Ankara - Palestinské hnutí Hamás není teroristickou organizací, ale skupinou bojovníků za svobodu, kteří chrání svou zemi. Dnes to v projevu k poslancům své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zároveň oznámil, že zrušil své plány na návštěvu Izraele, který znovu ostře kritizoval za údery na Pásmo Gazy. Turecký prezident také vyzval také k zastavení útoků na izraelské území a k příměří. Izrael Erdoganovy výroky týkající se Hamásu odsoudil, informují tiskové agentury.

  • Erdogan vyzval Izrael, aby zastavil své údery na Pásmo Gazy i budování osad na Západním břehu Jordánu. "Nenajdete žádný další stát, jehož armáda si počíná tak nelidsky," řekl turecký prezident. Útoky na území Izraele musí rovněž přestat, uvedl zároveň a vyzval k příměří. "Všechny strany musí sundat prst ze spouště.
  • Západní země, mezi kterými je řada tureckých spojenců z NATO, Erdogan kritizoval, že oplakávají jen izraelské oběti a Palestinci jim jsou lhostejní. Západní země se podle něj chovají pokrytecky, když burcují svět na pomoc Ukrajině, ale mlčí k civilním obětem v Pásmu Gazy. 
  • Erdogan od začátku stávajícího konfliktu mezi hnutím Hamás a Izraelem silně kritizuje Tel Aviv a naznačil, že podle jeho názoru se Izrael chová jako teroristická organizace.  
  • https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/hamas-nejsou-teroriste-jen-brani-svou-zemi-rekl-turecky-prezident-erdogan/2431554?

19.9.2023 Turecko, které je členským státem NATO, už letos dovezlo 160.400 tun uhlí vytěženého v Ruskem okupované části Ukrajiny. Jeho hodnota činí 14,3 milionu dolarů (327 milionu Kč). Vyplývá to z dnes zveřejněných zjištění agentury Reuters, která se odvolává na data ruské celní správy a zástupce exportních firem (ČTK). 

7.8.2023 Výbuch v tureckém přístavu Derince na Marmarském moři poškodil 13 z 16 výtahů. K incidentu došlo dnes odpoledne v oblasti nakládání obilí lodí ve výtazích vlastněných tureckou obilnou radou (TMO) v přístavu Derince. Guvernér provincie Kocaeli Seddar Yavuz uvedl jako předběžnou příčinu incidentu výbuch obilného prachu v důsledku jeho stlačení při nakládání lodi.

https://ria.ru/20230807/vzryv-1888687050.html

31.5.2023 Turecká lira si v posledních dnech sáhla na historicky nejslabší hodnoty proti dolaru i euru. Co stojí za tímto vývojem? A může se negativní sentiment na turecké liře přelít do ostatních rizikových měn, včetně koruny? Erdoganovo znovuzvolení tak jen přispělo na celkové nervozitě, která bude cítit zejména u zahraničního kapitálu, a bude tak ještě víc prohlubovat vnější nerovnováhu země. Zastavit jeho odliv by mohl jen masivní obrat měnové politiky, na který však s ohledem na evidentní politickou podřízenost centrální banky staronovému prezidentovi nedojde.

  • Oslabování turecké měny jde proto především za zklamáním trhů z neměnného politického stavu a na něj navazující neměnné hospodářské politiky. 
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/721438-koruna-neni-lira-turecka-lira-si-v-poslednich-dnech-sahla-na-historicky-nejslabsi-hodnoty-proti/

30.5.2023 Víkendové volby v Turecku skončily dle očekávání vítězstvím stávajícího prezidenta Recepa T. Erdogana, kterého po 20 letech u moci čeká (minimálně) další pětiletka. Při volební účasti 85 % a se ziskem 52,2 % hlasů se Erdoganovi podařilo mobilizovat voliče především ve venkovských oblastech, zatímco opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu uspěl ve velkých městech. Za zmínku stojí fakt, že opozice navzdory své porážce opanovala regiony, které jsou dohromady zodpovědné za zhruba 75 % tureckého HDP.

Tureckou ekonomiku nadále sužují masivní makroekonomické nerovnováhy. V první řadě jde o pádivou inflaci (v květnu 44 % meziročně), na kterou centrální banka – zcela zbavena nezávislosti – reaguje základní úrokovou sazbou na úrovni 8,5 %, tj. hluboce zápornými reálnými sazbami. Podstatným problémem zůstává také chronický deficit na běžném účtu platební bilance (5,6 % v roce 2022) a s tím spojené vysoké nároky na jeho financování – typicky skrze krátkodobý (a těkavý) zahraniční kapitál.

Turecká ekonomika tudíž zůstává stále velmi zranitelnou a povolební komentáře nenaznačují žádný obrat od neortodoxní hospodářské politiky směrem k udržitelnějšímu ekonomickému modelu. To vše reflektuje vývoj kurzu turecké liry. Ta ztrácí svou hodnotu dlouhodobě – za posledních deset let odepsala vůči dolaru přes 90 % (!). A jelikož devizové rezervy centrální banky zůstávají mizivé, Turecku stále akutně hrozí měnová krize. Ani to však Erdoganovy voliče nepřesvědčilo změnit dres, aneb ne vždy platí slavný slogan it's the economy, stupid! 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5462580/rozbresk-turecke-prezidentske-volby-its-not-economy-stupid.html

7.4.2023 Spojené státy doufají, že vrazí klín mezi Rusko a Turecko podporou turecké opozice ve volbách a vytvořením "nového Zelenského". Podle plukovníka ve výslužbě Eraye Güçluera Spojené státy s pomocí takzvané sedmistranné opoziční koalice očekávají střet zájmů Moskvy a Ankary v několika oblastech najednou: v ukrajinské otázce, v Sýrii, v Černém moři a střední Asii.

https://ria.ru/20230407/turtsiya-1863670337.html

9.3.2023 V prezidentských volbách, které se budou konat v Turecku zřejmě v polovině května, by nyní zvítězil kandidát opozice Kemal Kiliçdaroglu. Nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by porazil o více než deset procentních bodů. Podle tureckých opozičních médií to vyplývá z průzkumu provedeného mezi 4. a 6. březnem. Ještě v lednovém průzkumu stejného institutu přitom vedl těsně Erdogan (ČTK)

27.2.2023 Zemětřesení, které 6. února zasáhlo Turecko, způsobilo v této zemi přímé fyzické škody zhruba za 34,2 miliardy dolarů (téměř 764 miliard Kč). Náklady na obnovu a rekonstrukci by pak mohly dosáhnout více než dvojnásobku této částky. Ve svém odhadu to dnes uvedla Světová banka (ČTK)

4.2.2023 Náměstek amerického ministra financí pro boj proti terorismu a finanční rozvědky Brian Nelson při návštěvě Istanbulu varoval turecké banky před rizikem sankcí kvůli rozvoji obchodní spolupráce s Ruskem. Odpovídající prohlášení bylo zveřejněno na webových stránkách amerického ministerstva financí.

"Významný nárůst menšího tureckého vývozu nebo reexportu do Ruska za poslední rok činí turecký soukromý sektor zvláště zranitelným vůči riziku poškození dobré pověsti a sankcím. ztrátě přístupu na trhy G7 a korespondentským vztahům," stojí v prohlášení. Aby zmírnil rizika sankcí, Nelson naléhal na finanční instituce, aby "prováděly zvýšenou hloubkovou kontrolu transakcí s ruskými právnickými osobami a jednotlivci, a to i v sektorech zvláště náchylných k vykořisťování".

https://tass.ru/ekonomika/16960747

23.1.2023 Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Severoatlantické aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Prohlásil to v pondělí turecký prezident Recep Tayiip Erdogan v reakci na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala vstup Finska a Švédska do NATO. Šéf švédské diplomacie Tobias Billström nechtěl Erdoganova slova komentovat.

  • Kritizoval švédské úřady, jež podle něj umožnily "takové rouhání před naším velvyslanectvím (ve Stockholmu)" a volnou aktivitu teroristických organizací. Těmi Ankara míní například kurdské organizace, jako jsou Strana kurdských pracujících (PKK) nebo milice YPG ze severní Sýrie, či příznivce klerika Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016.

  • V sobotu před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu spálil korán dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan. Ten pálí korán na veřejných prostranstvích opakovaně. Ve švédské metropoli se v sobotu také konala prokurdská demonstrace.

  • Švédská vláda se od Paludanova gesta distancovala, v souvislosti s kritikou od Ankary však tvrdí, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie.

  • Švédsko potřebuje souhlas Turecka s žádostí o vstup do NATO. Země požádala o vstup do Severoatlantické aliance společně s Finskem loni v květnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Obě země Ankara kritizuje od jara loňského roku, že nedostatečně bojují proti skupinám, které turecké úřady považují za teroristické, a že zamítly mnoho žádostí o vydání do Turecka těch lidí, kteří podle Ankary působí v teroristických strukturách či takové skupiny podporují. Vstup obou severských zemí do Aliance musí schválit všech 30 členských zemí NATO, z nichž 28 tak již učinilo.

  • https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-nemate-respekt-k-islamu-nepodporime-vas-vstup-do-nato-vzkazal-erdogan-svedsku-40420805#

5.12.2022 Pozornost médií se opět více upírá na to, zda Turecko i přes odpor USA podnikne novou pozemní invazi do severní Sýrie, aby oslabilo či rozvrátilo tamní kurdské síly a autonomii. A také k otázce, kdy a za jakou cenu přestane blokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko. Zásadnější otázkou nadcházejících měsíců je však něco jiného.

V očích tureckého prezidenta jsou jím avizovaná invaze do severní Sýrie a rozšiřování NATO na severu Evropy vzájemně propojeny. Souhlas s parlamentní ratifikací přístupových smluv skandinávských zemí mu slouží jako další štít před případnými odvetnými kroky USA a EU, kterým se jeho jednání nelíbí. Pozice "middlemana" mezi Ruskem a Západem ho také drží v pohodlné pozici, kdy si může klást různé požadavky jak vůči svým "spojencům", tak i Moskvě, která stále kontroluje syrský vzdušní prostor.

Kardinální otázkou půl roku před červnovými supervolbami je ale pro Erdoğana a celou zemi něco jiného. Zažije Turecko další prohloubení měnové krize, která by dále snížila životní úroveň a jeho nevalné preference? A postaví opozice silného kandidáta s širokým apelem na voliče, včetně těch kurdských? Do parlamentních, a především prezidentských voleb zbývá dle plánu půl roku a boxerské rukavice se už dávno nenosí.

https://www.e15.cz/zahranicni/ani-invaze-do-syrie-ani-rozsirovani-nato-pro-erdogana-je-zasadni-neco-uplne-jineho-1395298#

20.11.2020 Turecká centrální banka (TCMB) se ve čtvrtek rozhodla radikálně zvýšit základní úrokovou sazbu z 10,25 % na 15 %. Tímto krokem banka očekává snížení inflace a zamezení dalšího propadu turecké liry. Lira se od začátku roku propadla vůči americkému dolaru přibližně o 30 % . Míra inflace se nyní v Turecku nachází okolo 12 %.

21.8.2020 Libyjská vláda národní dohody (GNA), uznávaná OSN a držící s pomocí turecké armády Tripolis a západní část země, měla souhlasit s poskytnutím přístavu v Misurátě jako vojenské námořní základny pro Turecko. A to údajně na 99 let. To by znamenalo, že Ankara během libyjské občanské války ještě více upevní svou moc ve východním Středomoří, což dělá značné starosti mimo jiné Itálii a Francii. Informuje o tom italská agentura Agenzia Nova s odvoláním na několik arabských médií. Podle neoficiálních zpráv k tomu mělo dojít v pondělí v rámci třístrané dohody mezi Tripolisem, Tureckem a Katarem. Katar také vyšle do Libye své vojáky a obnoví vojenskou infrastrukturu v zemi.

https://echo24.cz/a/SS4xP/erdogan-ziskal-namorni-zakladnu-v-libyi-na-99-let-tvrdi-arabske-zdroje?

12.8.2020 Zatímco se vyspělé ekonomiky napříč světem pomalu vzpamatovávají z drtivého dopadu pandemie, některé rozvíjející se ekonomiky jsou na tom podstatně hůře. Příkladem budiž Turecko, které se souběžně s korona krizí ocitá na prahu krize měnové; lira v posledních dnech rekordně oslabuje, což evokuje vzpomínky na kolaps turecké měny z léta roku 2018.

Ještě v průběhu června a července se kurz liry vůči americkému dolaru držel téměř nehnutě pod hranicí 7,0 USD/TRY, stabilizován intervencemi ze strany turecké centrální banky. V srpnu však výprodeje nabraly na obrátkách, a to navzdory globálně slabému dolaru, což značí, jak vážné jsou hospodářské problémy Turecka. K chronickému deficitu běžného účtu, nekontrolovanému úvěrovému boomu nebo vysoké inflaci se nyní přidal také strádající turistický sektor, což podkopává důvěru obyvatelstva ve vlastní měnu. A není proto divu, že právě ze strany obyvatel dochází ke svižné dolarizaci, která podněcuje oslabování liry. 

31.7.2020 Turecko sice kvůli protestům zrušilo plavbu lodě Oruç Reis u ostrůvku Kastelorizo, ale v dalších průzkumech dna Středozemního moře ve sporných oblastech pokračuje. Povolení k průzkumu vod u pobřeží Kypru vydalo pro loď Barbaros Hayreddin Paşa na období od 28. července do 18. srpna.

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/turecko-kasle-na-protesty-a-pokracuje-v-pruzkumu-stredomorskeho-dna-40332046#

28.2.2020 Turecko už nebude zastavovat syrské uprchlíky, kteří se snaží dostat do Evropy. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl vysoce postavený turecký činitel. Rozhodnutí podle agentury souvisí s očekávaným příchodem uprchlíků ze severozápadní syrské provincie Idlib, kde musel více než milion lidí kvůli bojům opustit své domovy.

Nejméně 33 tureckých vojáků zahynulo a další tři desítky byly zraněny během náletu syrských vládních sil v Idlibu na severozápadě Sýrie, napsal turecký list Hürriet s odvoláním na informace Rahmi Dogana, guvernéra sousední turecké provincie Hatay. Rusko tvrdí, že turečtí vojáci zabití v Sýrii byli mezi útočícími povstalci. K Sýrii míří dvě ruské fregaty se střelami s plochou dráhou letu. https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/eskalace-konfliktu-v-syrii-rusko-vyslalo-fregaty-se-strelami-s-plochou-drahou-letu-40314923?

26.12.2019 Turecká vláda podepsala koncem listopadu se Sarrádžovou vládou dvě dohody - jednu o vojenské spolupráci a druhou o hranicích ve východním Středomoří, v níž si obě strany v moři vymezily výlučné ekonomické zóny. První dohodou Ankara znepokojila zejména Rusko, druhou vyvolala spor s Řeckem, řeckou částí Kypru a s Egyptem kvůli zónám průzkumu a těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Více 

16.12.2019 Turecký prezident Erdogan varoval, že Turecko by mohlo uzavřít klíčovou leteckou a radarovou základnu NATO na svém území, pokud USA uvalí na Turecko sankce kvůli jeho nákupu ruského raketového systému protivzdušné obrany (Bloomberg) 

15.10.2019 Spojené státy by rády odvezly 50 jaderných bomb, které jsou uložené na turecké letecké základně Incirlik nedaleko syrských hranic. Důvodem je rostoucí napětí mezi Washingtonem a Ankarou kvůli aktuální turecké invazi do Sýrie. Spojené státy by rády odvezly 50 jaderných bomb, které jsou uložené na turecké letecké základně Incirlik nedaleko syrských hranic. Důvodem je rostoucí napětí mezi Washingtonem a Ankarou kvůli aktuální turecké invazi do Sýrie více

9.10.2019 Turecké jednotky začaly přecházet do severovýchodní Sýrie, aby zatlačily Američany podporované kurdské milice dál od svých hranic
(Bloomberg) více

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.