Permakultura

Permakultura je alternativní způsob zemědělství, které využívá synergii s přírodou a jejími cykly (homeostáza). Zásady popisuje spoluzakladatel oboru permakultury David Holmgren ve své knize Permakultura: principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti. Permakultura je tedy návratem ke kořenům, k Matce Zemi, kdy se používá zdravý selský rozum. Permakultura navrací člověka zpět na zem. Permakulturou si člověk uvědomuje svou propojenost s přírodou, že je její nedílnou součástí. Permakultura dává člověku pocit sounáležitosti se všemi bytostmi na Zemi.

• Rodové statky (Anastasie) s minimální výměrou cca 10 000m2, jedlá zahrada a les
• Kompostování a přírodní hnojení (např. jícha)
• Bylinková spirála, obohacování půdy, hnojení. mulčování
• Biodynamické zemědělství (metoda alternativního zemědělství propagovaná Rudolfem Steinerem)
• Terapeutická a permakulturní zahrada
  
• Terra preta, Rostliny, chybějící minerály, Jak se vyvinuly rostliny?
• Škůdci: Plzák španělský, Mšice
• https://www.permakulturacs.cz/#mapanchor 
  
• Skleníky: https://www.skleniky.eu/
• Semínka: https://permaseminka.cz/2-home
• Štěpkovače: https://www.aamalotraktor.sk/stiepkovace-profi/

Zemědělské plodiny se rozdělují do takzvaných tratí. Zjednodušeně se dá říct, že do 1. tratě patří nejnáročnější plodiny, do 2. tratě středně náročné plodiny a do 3. tratě ty nejméně náročné plodiny. A když se naučíte správné střídání těchto plodin na stejném stanovišti, můžete se těšit na bohatou a hlavně kvalitní úrodu. Princip je jednoduchý. Abyste se na své zahradě dočkali pěstitelských úspěchů, je třeba každoročně měnit místa pěstování těchto tří druhů plodin: v dalším roce na místo 1. tratě dáte plodiny 2. tratě, na místo 2. tratě plodiny 3. tratě atd.

• Plodiny do 1. tratě, do 1. tratě patří ty nejnáročnější plodiny. Je to zejména všechna plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky, lilek, cuketa, dýně), dále košťáloviny (květák, zelí, kapusta), celer, pórek a brambory. Půdu pro tyto plodiny je třeba připravit již na podzim, a to tak, že do ní zaryjete dostatečné množství chlévské mrvy/hnoje a kompostu. Tyto plodiny obvykle musíte přihnojovat i během samotného pěstování.
• Plodiny do 2. tratě, do 2. tratě patří zejména kořenová zelenina (mrkev, petržel, ředkev, ředkvičky, červená řepa), košťáloviny (brokolice, kedluben) a listová zelenina (salát, špenát, mangold). Půdu pro tyto plodiny připravujete až na jaře, a to přidáním kompostu před sázením/setím.
• Plodiny do 3. tratě, mezi tyto nejméně náročné plodiny patří bobovitá/luskovitá zelenina (hrách, fazole, čočka, boby a sója) a také cibule a česnek. Záhon prakticky nemusíte připravovat před setím nijak a velkou výhodou je, že po pěstování bobovitých plodin bude mít půda dokonce lepší vlastnosti než předtím. Na kořenech těchto plodin totiž fungují bakterie, které rostlinám zprostředkovávají dusík ze vzduchu.
• Víceleté kultury, samostatnou kapitolu představují vytrvalé zeleniny a jahodníky, které můžete pěstovat na jednom místě více let (rebarbora, chřest, artyčok, bylinky).

Mezi plodiny, které je možné pěstovat na stejném místě i několik let, patří i kukuřice a salát.

Výhody střídání plodin:

• Vhodné střídání plodin pomáhá zachovat a zlepšit přirozenou úrodnost půdy.
• Rostliny stejné čeledi pěstujete na jednom záhonu nejdříve za 4 roky. Tím zamezíte jednostrannému vyčerpávání půdy (půdní únavě).
• Rostliny mají různě hluboký kořenový systém. Zatímco mělce kořenící zeleniny čerpají živiny těsně pod povrchem (např. podzimní špenát, salát k přezimování), hluboce kořenící rostliny si dokáží pro živiny "sáhnout" podstatně hlouběji.
• Střídáním rostlin zamezíte přenosu škůdců a chorob, kteří se specializují na konkrétní rostlinné druhy (např. cibuloviny - vrtalka pórová, houbomilka česneková; košťáloviny - nádorovitost košťálovin; brambory - drátovci).
• Pravidelné střídání pomáhá také v boji s vytrvalými plevely (pýr plazivý, svlačec rolní).
• Luštěniny vážou dusík, který je tak dostupný plodinám, které je v osevním postupu vystřídají. Zvlášť velké množství jej vyžaduje listová zelenina.

Biodynamický měsíční kalendář vychází z předpokladu Rudolfa Steinera, že pohyb Měsíce po obloze má důležitý vliv na agrotechnické procesy. V tomto kalendáři Steiner předepsal, které fáze Měsíce jsou vhodné pro výsev, výsadbu, sklizeň a další činnosti.

více: https://permakultura2.webnode.cz/biodynamicke-zemedelstvi/

Biodynamické zemědělství:

Metoda biodynamického zahradničení je alternativní způsob zemědělství (z této filosofie částečně vychází i permakutura), využívá napojení na sezonní cykly, fenomenologii a rytmus přírody (vychází z principů ekologicky šetrného zahradničení, zdravé půdy nebo soběstačnosti). Za zakladatele je považován rakouský filosof Rudolf Steiner, který též před 100 roky začal praktikovat biodynamické zemědělství.

• Rozlišuje dny kořenové, květové, listové a plodové.
• Využívá sezonní cykly, přírodní živly a rytmus přírody (např. podle fází Měsíce či postavení Slunce).
• Vyrábí a používá přírodní přípravky z léčivých bylinek a živočišných orgánů, jako je tekuté hnojivo a nejrůznější nálevy.
• Využívá viditelné fyzické podmínky a neviditelné planetární a vesmírné působení.
• Půda není mrtvou hmotou, ale samostatným živým organismem s nespočetným množstvím organismu (bakterie, viry, řasy, žížaly atd.) a spirituálním obsahem.
• Statkovými hnojivy přivádíme do půdy tzv. éter a astralitu (hnůj - hmota, která má éterický a astrální náboj) - např. dusík.
• Dusík je v otázce hnojení základem astrality - zajišťuje spojení mezi uhlíkem a kyslíkem, uhlík je nosičem ducha a kyslík nosičem života.

Rajčata, hnojení a tipy

Rajčatům svědčí nejlépe rozmezí 5,5 až 6,5 pH půdy

• Vaječné skořápky, které se v půdě velmi rychle rozloží a také mohou ochránit vaše rajčata před některými škůdci, jako je například hmyz či šneci.
• Přimícháním kávové sedliny, která bude v půdě působit jako pomalu se uvolňující hnojivo.
• Zbytky ryb a jejich kosti (zdroj fosforu či draslíku).
• trus křepelek.
• Dřevěný popel totiž obsahuje velké množství draslíku, fosforu a vápníku. Rozpusťte jej v deseti litrech vody a nechte několik hodin odstát, pak použijte .
• Slupky cibule podporují růst rajčat a zároveň je chrání před některými jejich škůdci a také před nízkými teplotami.
• Výtažek z mladého borovicového jehličí je výborný pro zlepšení úrody zeleniny (rajčat, okurek) ve formě zálivky.
• Popelová voda (500 gramů obyčejného popela a zalijte 5 litry převařené vody. Nechte popel sednout na dno a vodu přelijte do jiného kýblu. Přidejte dalších 5 litrů obyčejné vody a můžete zalévat, nejenom rajčata, ale cokoliv na zahradě).
• Roztok kvasinek a mléka (do 3 litrové nádoby nasypte půl sklenice cukru a přidejte 100 g kvasinek. Nechte působit pod víkem zhruba týden. Poté přilijte do 10 litrů vody a roztokem zalévejte rajčata přímo u kořene).
• Roztok mléka a jodové tinktury ( 1 litr mléka smíchejte s 9 litry vody a přidejte k tomu 30 kapek jodové tinktury. Následně každých 7 až 10 dní polijte roztokem rostlinu rajčat). 
• Mléko: hnojivo zhotovíte smícháním sklenice mléka, jednoho a půl mililitru jódu, lžičky močoviny s deseti litry vody. Nejvhodnější je voda dešťová, nebo odstátá. Směs řádně promíchejte a přelijte do rozprašovače. Pěstované plodiny pak kropte zhruba 1 x za deset dní. Rostlinám doplníte touto aplikací potřebný vápník a sodík. Zejména rajčatům hnojivo s mlékem svědčí.
• Jedlá soda (2 lžičky jedlé sody smíchejte s jedním litrem teplé vody a tímto roztokem zalijte květinu. Můžete rovněž použít metodu s popelem).
• Slupky z banánu přidáme do půdy kolem rostliny, pouze BIO.
• Aby byly rostlinky rajčat obsypané plody, je zapotřebí je opravdu hodně hnojit. Nepotřebujete k tomu ale žádná drahá speciální hnojiva, úplně si vystačíte s hořčíkem, který se v epsomské soli bohatě vyskytuje. Zalévejte rajčata vodou s rozpuštěnou epsomskou solí (2 polévkové lžíce na 1 litr vody) každé 2 týdny. 
  

Péče o rajčata:

• Vyštipování se týká tyčkových rajčat, keříčková se nechávají růst bez zásahu. Na první pohled se odstraňování výhonů může zdát náročné, ale stačí trocha praxe. Proč se to dělá? Rajčata by dávala energii do listů, nikoli do plodů. Když se na tyčková rajčata podíváte, tak v úžlabí listu vyrůstá takzvaný zálistek - ten opatrně vylomte nebo vyštípněte prsty.
  
• Abyste urychlili nasazování plodů a dozrávání rajčat, můžete rostlinu zaštípnout nad pátým až šestým květenstvím, aby už nerostla dále do výšky. V teplejších oblastech to může být až za sedmým nebo osmým květenstvím. Plody, které rostlina nasadila, tak rychleji dozrají, protože nebude plýtvat energií na další a další květy. 
• Můžete také odříznout nadbytečné listy, aby slunce mohlo k plodům. 
  
• Rostliny zalévejte nejlépe ráno nebo večer, kdy už nepraží slunce a voda se neodpařuje, vodu lijte vždy přímo ke kořenům, nikdy ne na listy, protože by mohly chytnout plíseň bramborovou.
  
• Rajčata ocení, když jim u kořenů takzvaně nastelete. To znamená, že k nim přihrnete zeminu nebo ještě lépe kompost. Nastýlka ochrání kořeny a kompost dodá rostlině živiny. Přihnojovat můžete rajčata také mletou rohovinou, která obsahuje vysoký podíl důležitých živin, zejména dusíku. 
  
• Prevencí plísně bramborové je vysazení afrikánů ke každé rostlině, protože tyto květiny v sobě mají látky, jež rajčatům pomáhají plísni odolat, při napadení rostlinu pak postříkejte buď ryze chemickým postřikem, nebo postřikem s vysokým podílem šalvěje . Jako prevence před plísní funguje česnekový výluh. 
  
• I z nedozrálých rajčat lze ale kouzlit: třeba z nich uvařit marmeládu či čatní. 
  

Ochrana rajčat proti plísním

Z mléka a vody připravíme roztok v poměru 1:9. Roztokem zaléváme 1x měsíčně půdu kolem rostlin. Tento roztok by měl zafungovat jako prevence proti plísním. Zmíněný roztok pomůže vaše rostliny ochránit i před škůdci.

• Nejjednodušší aplikací je nalít mléko rovnou do půdy k rostlinám. Je prokázáno, že vitálnější rostliny totiž snadněji odolávají případným škůdcům či chorobám. 
  

Které druhy zeleniny vysadit v létě na sklizené záhony

K zelenině, které v tuzemských podmínkách stačí k vývoji do sklizňové velikosti tři měsíce i méně, patří řada zajímavých druhů: brokolice, pekingské zelí, čínské listové zeleniny, saláty, špenát, ředkvičky a ředkve, roketa, vodnice, kopr... Všechny tyto plodiny mají relativně krátkou vegetační dobu, a tak je lze využít jako tzv. následnou kulturu. Do konce července můžeme vysévat celoroční polní saláty Maršálus a Merkurion, stejně tak i salát ledový Miniko, Medimo, Maximo nebo Ledano. Až do první dekády srpna můžeme vysévat rychle rostoucí odrůdy Deon nebo Major.

Jak letní záhon připravit

1. Pečlivě odstraníme zbytky po předchozí zelenině.
2. Nepěstujeme druhy ze skupiny, které jsme ze záhonu před nedávnem sklidili - ředkvičky po ředkvičkách, brokolici po kedlubnech nebo raném zelí.
3. Počítáme s tím, že každá plodina odebere z půdy určité množství živin, ale ne všech. Doplníme je proto podle situace na záhonku. Některá zelenina - například hrášek nebo rané fazolky - zanechají půdu na dusík bohatší, než ji dostaly na začátku pěstování. Dusík je ovšem vázán na kořenových hlízkách a určitou dobu potrvá, než se tyto rozpadnou a dusík se do půdy dostane jako živina pro další plodiny..

https://izahradkar.cz/zahrada/zelenina-byliny/korenova-zelenina/ktere-druhy-zeleniny-vysadit-lete-sklizene-zahony/?

Zelené hnojení:

Jako zelené hnojení je vhodné použít vikvovité rostliny, které obohacují půdu dusíkem a navíc se svými hlubokými kořeny postarají o drenáž půdy. K nim bezesporu patří nejenom vikev, ale také hrách a různé druhy jetele, stejně tak hořčice, svazenka, lupina nebo pohanka. Skvělou službu vám také udělá měsíček lékařský, který dokonce svou léčivou silou pomůže půdu zbavit nežádoucích háďátek. 

Očista půdy pomocí hořčice:

Pokud hořčici na podzim zasadíte, nebudete muset příští rok vůbec plít. Vydrží teplotu až - 50 stupňů, a tak se o ní nemusíte v zimě vůbec obávat. Sázíme do hloubky 1-1,5 cm. Mezi rostlinami by měl být 20 cm odstup. Po zasazení začnou klíčit asi během 3 až 5 dnů.

Hořčice čistí půdu od fosfátů a dalších chemikálií z hnojení. Její kořeny, stvoly a lístky dokážou vstřebat velké množství škodlivin. Díky tomu budou vaše květiny zdravé a růst jako z vody. Hořčice často roste okolo míst, kde je hodně plevele. Berou si jeho živiny a dokážou ho účinně zlikvidovat. To ale není všechno. Kořeny uvadlé hořčice můžete využít jako hnojivo pro rostliny. Především v zimě, kdy jim chybí sluneční světlo a dostatek živin. 

Hořčice ničí plíseň, hnilobu a škodliviny v půdě. Její nejlepší schopností je ale podle nás to, že odpuzuje všemožné škůdce - červy, drobný hmyz, a dokonce i šneky. Vysaďte ji mezi brambory, vinnou révu, hrášek, fazole nebo ovocné stromy a chraňte je před nezvanými hosty. Vytvoří na půdě vrstvu, díky které nikdy zcela nezamrzne. Kromě toho si z ní můžete vyrobit excelentní med.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/na-podzim-zasadte-horcici-a-pristi-rok-zapomente-na-plevel-po-cele-zahrade/

Popel

Popel raději uskladňujte, abyste ho měli dost na sezónu. Je totiž mimořádně užitečný, jelikož se jedná se o univerzální hnojivo vhodné pro všechny plodiny. Nese s sebou několik předností, díky kterým ho jistě oceníte a začnete v zahrádce používat taky. Kvalita popela se časem nijak nezhoršuje. Popel obsahuje velkou dávku vápníku, draslíku, hořčíku i fosforu, a proto bychom si ho měli opravdu cenit. Popel v zahrádce:

• Zvyšuje úrodnost půdy, zlepšuje odolnost rostlin vůči chorobám, zlepšuje chuť ovoce a zeleniny.

Obecně platí, že popel se zapravuje do zryté půdy na podzim, případně brzy na jaře. Důležité je, aby se do půdy dostal alespoň dva týdny před výsadbou. Ideální množství je zhruba 50 gramů popela na metr čtvereční. Při práci na zahradě můžete popel kombinovat s rašelinou, humusem a kompostem. Jediné, co se nedoporučuje, je jeho kombinace s čerstvým hnojem. Popelem se nemusíte bát posypat celou zahradu, od cibulovin až po ovocné stromy. Jediné, čemu je třeba se vyhnout, jsou rostliny milující kyselé prostředí, jako třeba borůvky. Popelovou péči ocení i samotný trávník, který díky popelovému poprašku bude na jaře ještě zelenější a taky o něco zdravější.

https://bydlimeutulne.cz/popel-je-poklad-ktery-skvele-poslouzi-na-zahrade-zkuseni-pestitel-prozradil-kde-ho-lze-vyuzit/

Kvasnice, pozitivně ovlivňují růst rostlin

Kvasnice působí dokonale i na lidské zdraví. Obsahují vitamíny skupiny B, vitamin D, enzymy, železo, měď, esenciální kyseliny a minerální soli. Upravují trávení, působí hojivě i proti depresím.

Pro rostliny bude mít droždí také mnoho výhod, mezi které patří zlepšení půdní mikroflóry, omezuje výskyt škůdců, urychlují růst, podporují kvetení a mnoho jiného. Z kvasnic se dá vyrobit účinné hnojivo, na které můžete použít i kvasnice, které vám zbyly a jsou prošlé. Vyrobte si organické hnojivo, které je nabité živinami. Seznam surovin:

• Hrnec
• Droždí 100 g
• Cukr 50 g
• Teplá voda 3 l
• Vařečka

Přijde vám, že si na takový zázrak máte nachystat tak málo ingrediencí? Droždí rozpusťte ve vodě s cukrem a přelijte do lahví. Doporučujeme již vodu s droždím nezahřívat a už vůbec nevařit. Nad padesát stupňů byste převařili v droždí veškeré cenné složky a droždí by nefungovalo. Naplněné lahve nechte dva týdny odstát.

Upozorňujeme, že lahve musí být otevřené, jinak by pod tlakem bakterií "buchly". Jakmile bude hnojivo hotové, smíchejte jeden litr hnojiva s deseti litry vody a zalijte domácí rostliny nebo záhony. Dobrých výsledků docílíte, když hnojivo použijete na jaře při výsadbě sazenic nebo na podzim, když budete sázet jahody.

Vyvýšené záhony, terasa paneláku

Proměna v průběhu roku 2020 (březen až září)

Projekt: Zadržování vody v krajině v praxi

• počátek realizace duben - květen 2021
• Lokalita: Tišnovsko

Skleníky:

Kurník

Prohlídka Melliodory s Davidem Holmgren a Su Dennett 3.12.2019

Zprávy z tisku:

7.2.2021 Martina Jurová: Praktický návod, jak na svejly. Pomohou zadržet vodu ze srážek tam, kde spadne. Svejl z anglického swale znamená vlhká prohlubeň či mokřad, někdy také známý pod termíny zasakovacích příkop či průleh. Jsou to mělké prohloubeniny vedené po vrstevnici, případně mírně šikmo, sloužící pro zadržení dešťové vody nejlépe v místě jejich dopadu. Takto zachycená voda se vsakuje do půdy a podloží a slouží pak jako její rezervoár pro zdejší vegetaci či napomáhá sytit zdroje podzemní vody. Toliko teorie a nyní trochu z praxe.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martina-jurova-prakticky-navod-jak-na-svejly.pomohou-zadrzet-vodu-ze-srazek-tam-kde-spadne?

13.12.2020 Podzimní prořezávání vinné révy je stěžejní pro bohatou úrodu v následujícím roce

Ať už pěstujete jakoukoli odrůdu vinné révy, a bez ohledu na to, zda jste vinař nebo jen rekreační pěstitel, při dodržování těchto doporučení se bude vašemu vínu skvěle dařit. V prvním roce pěstování vinné révy byste na podzim měli:

• Pokud má rostlinka vinné révy více než jeden výhonek, vyberte ten nejsilnější a všechny ostatní zastřihněte blízko hlavního stonku.
• Ořízněte nejsilnější výhonek dva až tři pupeny nad místem, kde začal růst z hlavního stonku loňského roku. Díky tomu výhonek lépe poroste příští jaro.
• Výhonek, který ponecháte a oříznete, ošetřete vhodnou emulzí na vinnou révu a připevněte jej k mřížce ekologickou vinylovou rostlinnou páskou. Odstraňte všechny další výhonky, které se případně během vegetačního období objeví.

Další roky pěstování

Péče o vinnou révu je pochopitelně dlouhodobou záležitostí. Všechno, co se svými rostlinami provedete, se na nich projeví až v dalších letech. Nesmutněte proto, že po prvním roce ještě nebude úroda nijak zářná. Ve druhém roce i v letech následujících byste proto měli pokračovat těmito kroky:

• Každou zimu ztenčujte výhonky vyrůstající z každé boční větve, která byla přivázána k mřížové podpěře tak, aby na každých zhruba 20 centimetrech byl jen jeden jediný výhonek. Příliš mnoho výhonků totiž rostlinu oslabuje a vysiluje, hrozny se pak nerodí tak velké a sladké, jak by mohly.
• Zbývající výhonky, které rostlině ponecháte, zastřihněte na délku 15 až 20 cm. Plody se budou rodit na těchto krátkých pařezech.
• Odstraňte všechny výhonky, které rostou z hlavního kmene nebo klíčí z kořenů, také ony rostlině zbytečně odčerpávají sílu. Navíc se na nich obvykle rodí jen miniaturní kyselé hrozny.
• V nadcházejících letech pokračujte v přípravě nových výhonků podél všech podpor mřížoví. Každý podzim by měly špičky výhonků, které vyrostly za podpory mřížoví, odříznuty.

https://bydlimeutulne.cz/podzimni-prorezavani-vinne-revy-je-stezejni-pro-bohatou-urodu-v-nasledujicim-roce/<br>

4.12.2020 Architekt přirozených zahrad: Permakultura vrací člověka zpátky na zem, k přírodě. O tom, jak mohou permakulturní zahrady prospět životnímu prostředí i lidskému zdraví a jak nás v podstatě mohou učinit odolnějšími i proti nemocem a různým virům, jsme mluvili s propagátorem permakultury Tomášem Svobodou

https://www.flowee.cz/floweecity/styl/8332-architekt-prirozenych-zahrad-permakultura-vraci-cloveka-zpatky-na-zem-k-prirode<br>

Lesní chalupa

https://www.youtube.com/channel/UCQwRlx8hVI-CFv_E-v5s84Q

Lesní chalupa právníka Егорова зимовье včetně 4 štíty

Chalupa z klád тридиционная dveře proti medvědi na подпятниках

15.11.2020 Адвокат Егоров Новый сезон Анонс проектов 2020

18.10.2019 Chalupa právníka Егорова Expedice 2019 Začátek

18.12.2019 Lesní chalupa a pracovní stůl z kulatiny / 2 série 

15.2.2019 Výstavba domů v divokém lese. Expedice 2018 první týden dovolené

21.1.2016 Lesní chalupa právníka Егорова зимовье h 2 strom-řezání v обло

12.6.2014 RAJČATA Самоподвязка rajčat na roštu - líný zeleninové zahradě

17.1.0.2013 Компостная tuny / vertikální грядка ze síťoviny a спанбонда

2.5.2013 Sběr břízy šťávy, javorového šťávy a šťávy маньчжурского ořech

Přístřešek a stavby z vrbového proutí

Vrbový altánek

Aby byl vrbový altánek skutečnou ozdobou vaší zahrady, nestačí jej pouze vysadit, ale musíme o něj také dlouhodobě pečovat. Poradíme vám, kdy, co a jak pro jeho dlouhotrvající krásu udělat.

O tom jak vrbový altánek naplánovat a vysadit jste se mohli dočíst v článku Vrbový altánek může vyrůst i ve vaší zahradě. Tentokrát se zaměříme na péči o tuhle stálerostoucí stavbu. Vydejme se tedy na další, poslední, krok na naší cestě k živému altánku.

Zaplétání prutů není jednorázová záležitost

Pruty zasazené v hloubce cca 40-50 cm můžete zaplétat ihned. Nemusíte čekat, až zakoření. Pokud jste pruty správně zasadili a zeminu udusali, nemusíte se bát, že vrbičky zaplétáním vylezou ze základních děr.

Pro svazování zapletených prutů zvolte přírodní provázek, který se časem rozloží. Jeho výhodou je, že doba rozkladu obvykle odpovídá době potřebné ke svázání. Použít můžete i vázací bužírku pro vinnou révu. Ze zkušenosti radím - nepoužívejte drátky. Ty vrbu zaškrtí a po čase je nutné je sundat, nebo vyměnit. A co hůř: mohou do prutů i zarůst, pokud nedáte pozor a nesundáte včas všechny spoje.

Svazovat můžete dle vlastní fantazie a trpělivosti. Vyvázat lze několik prutů k sobě, časem pak srostou v jediný, základní pilíř. Vyvázat můžete pruty do kosočtverců, jako náznak vrbového plotu. Postupně vyvazujte i křížem, vytvoříte tak hustou stěnu, která poskytne více soukromí. Pokud jsme nezvolili do budoucna svázání prutů do živé střechy, můžete tvořit ve výšce ozdobné oblouky. Záleží na vaší fantazii a naplánované konečné podobě celé stavby.

Z matečních prutů zapleťteme základ živého stínu. Postupem času vyrostou další nové větvičky. I jejich úprava má jistý řád. Nejlépe je provádět tuto činnost v zimních měsících, kdy větvičky dostanou už sílu a nejsou tolik křehké.

Zaplétejte hlavně tam, kde je prázdné místo, nebo došlo k uschnutí původního prutu. Snažte se, aby základní živé pruty měly dostatek světla a zapletením nedošlo k jejich prosychání a následně odumření. Ve zkratce vysvětleno - kde uvidíte volný prostor, tam veďte a svažte novou větvičku. Můžete ji omotat kolem jiné suché větve. Naopak vyplétat není vhodné větvičky kolem živého prutu. Mohlo by dojít k jeho zničení.

Řezat musíte nejméně dvakrát ročně

Základem všeho jsou ostré nůžky. Některé zdroje tvrdí, že vrbovou stavbu je nutno prořezávat 3x ročně. Já prořezávám 2x. Poprvé začátkem března, než se altánek probudí ze zimního spánku. Druhé střihání provádím v červenci, aby se znovu zazelenal, povyrostl a nadále přinášel tolik potřebný stín.

První řez, březnový, je skutečně radikální. Pomocí nových větviček provedu potřebné zapletení vzniklých děr, jak je popsáno výše. Ostatní výhonky stříhám u základního prutu. Nelekněte se, když vám zbude jen hrubá konstrukce. O to více pak propukne nový růst a celá stavba bude doslova zelenou barvou svítit a hrát. Řídím se jednoduchým pravidlem - výhonky, které jsem opravně nezaplétala, ustřihnu. Je nezbytné se prvnímu řezu řádně věnovat, prosvětlit stavbu a dát šanci novému růstu. Odměnou bude zdravá zelená nádhera.

Druhý řez, červencový, pruty znovu nastartuje. Všechny nové výhonky střihám ve vzdálenosti 4 lístečků od základního prutu. Střihám i několik dní, postupně, v klidu. Není potřeba spěchat. Odlehčíte tak základním vrbičkám, ty naberou sílu a během srpna se budete moci těšit ze svěží zeleně vaší zahradní "stavby". Díky této práci truchu oddálíte příchod podzimu a prodloužíte si tak pobyt ve vrbovém království.

Zálivka a hnojení

V prvním roce se držte hesla - hodně vody neškodí. Je potřeba podpořit růst kořenů a dát tak celé stavbě pevné základy. Ve velkých vedrech zalévejte denně i několik let starý altánek. Je to pro jeho dobro. Když pruty uschnou, zničíte desítky hodin předešlé práce.

Věnujte pozornost místu kolem prutů. Jeden čas nové kořeny "nadzvedly" zeminu, po které se voda svezla pryč a zalévání by tak ztratilo smysl. Proto jsem kolem celého obvodu stavby vykopala strouhu, ve které se voda držela a lépe pak vsákla ke kořenům. Neměla šanci utéci jinam.

Na jaře vrbový altánek vždy přihnojím. Vozím si starý koňský hnůj. Už má podobu skvělého kompostu, který přihodím přímo k základním prutům. Odhrabu mulč, přihnojím a vše znovu přikryji a upravím. Nemám zkušenost s jinými hnojivy, myslím, že jde použít jakékoliv organické hnojivo.

Péče a starost o živý stín nikdy nekončí

Nejvíc práce je však na samém počátku: zaplétáme do konečné podoby, hrajeme si s tvarem střechy, či oblým zakončením stěn. První roky jsou někdy řehole. Než se naučíte správně zaplétat, stříhat, vyvázat opravné větvičky. I tady platí - "chybami se člověk učí". Jsem přesvědčená, že každý altánek si žije svým životem. Pokud pochopíte řád toho svého, odměnou vám bude jedinečná stavba, která originálně zkrášlí vaši zahradu na mnoho let.

https://www.ireceptar.cz/hobby/vrbovy-altanek-je-ziva-stavba-jak-o-nej-pecovat-po-vysadbe.html?

Sepp Holzer - Rakousko - Návštěva permakulturní farmy

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového