Pacifický ohnivý kruh (Ring of fire)

Pobřeží Tichého oceánu je známo svou vulkanickou činností a seizmickými aktivitami. Až 90 % všech zemětřesení se soustředí právě v této oblasti, která je lemována řetězcem sopek, a nazývá se proto "ohnivý kruh".

Co je ohnivý kruh?

V této oblasti, která má spíše podkovovitý než kruhový tvar, bylo zaznamenáno velké množství zemětřesení a vulkanických aktivit. Tím je oblast kvůli možné katastrofě ještě nebezpečnější. Tento prstenec se táhne od Nového Zélandu až po celé západní pobřeží Jižní Ameriky, o celkové délce více než 40.000 kilometrů. Prochází také celým pobřežím východní Asie a Aljašky a prochází severovýchodní částí Severní a Střední Ameriky.

Jak bylo zmíněno v deskové tektonice, tento pás označuje okraj, kde tichomořská deska koexistuje s dalšími menšími tektonickými deskami, které tvoří takzvanou kůru. Jako oblast s častými zemětřeseními a vulkanickou činností je klasifikována jako nebezpečná zóna.

Pacifický Ohnivý kruh je tvořen pohybem tektonických desek. Desky nejsou pevné, ale neustále se pohybují. To je způsobeno přítomností konvekce v plášti. Rozdíl v hustotě materiálu způsobuje jejich pohyb a nutí tektonické desky k pohybu. Tímto způsobem se dosáhne posunu několika centimetrů za rok. V lidském měřítku jsme to nezaznamenali, ale pokud vyhodnotíme geologický čas, ukáže se to.

Během milionů let spustil pohyb těchto desek vznik Pacifického ohnivého kruhu. Tektonické desky nejsou navzájem zcela sjednoceny, ale jsou mezi nimi mezery. Obvykle jsou tlusté kolem 80 kilometrů a pohybují se konvekcí ve zmíněném plášti.

Když se tyto desky pohybují, mají tendenci se oddělovat a narážet do sebe. V závislosti na hustotě každého z nich se může jeden potopit přes druhý. Například hustota oceánských desek je větší než hustota kontinentálních desek. Z tohoto důvodu, když se dvě desky srazí, ponoří se před druhou desku. Tento pohyb a kolize desek vyvolaly silné geologické aktivity na okrajích desek. Proto jsou tyto oblasti považovány za zvláště aktivní.

Ohnivý kruh je ten, který soustřeďuje 75 % aktivních sopek celé planety. Dochází také k 90 % zemětřesení. Existuje nespočet ostrovů a souostroví pohromadě, stejně jako různé sopky s prudkými erupcemi. Velmi časté jsou také sopečné oblouky. Jsou to řetězce vulkánů umístěné na vrcholu subdukčních desek.

Tato skutečnost způsobuje, že mnoho lidí po celém světě tato ohnivá zóna fascinuje a děsí. Síla jejich činů je totiž obrovská a může způsobit skutečné přírodní katastrofy.

Země, kterými prochází

Tento rozsáhlý tektonický řetězec zahrnuje čtyři hlavní území: Severní Ameriku, Střední Ameriku, Jižní Ameriku, Asii a Oceánii.

  • Severní Amerika: Vede podél západního pobřeží Mexika, Spojených států a Kanady, pokračuje na Aljašku a spojuje Asii v severním Pacifiku.
  • Střední Amerika: zahrnuje území Panamy, Kostariky, Nikaraguy, Salvadoru, Hondurasu, Guatemaly a Belize.
  • Jižní Amerika: Na tomto území pokrývá téměř celé Chile a části Argentiny, Peru, Bolívie, Ekvádoru a Kolumbie.
  • Asie: pokrývá východní pobřeží Ruska a pokračuje přes další asijské země, jako je Japonsko, Filipíny, Tchaj-wan, Indonésie, Singapur a Malajsie.
  • Oceánie: Šalamounovy ostrovy, Tuvalu, Samoa a Nový Zéland jsou země v Oceánii, kde existuje Ohnivý kruh.
  • https://www.meteorologiaenred.com/cs/ohniv%C3%BD-kruh.html

Ohnivý kruh | Foto: usgs.gov 

17.4.2024 Indonéské úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami po několika silných erupcích sopky Ruang, která vychrlila vysoko do ovzduší sopečný popel. Sopka Ruang ležící severně od ostrova Sulawesi zažila nejméně pět mohutných erupcí za posledních 24 hodin, uvedlo indonéské vulkanologické středisko. Úřady se podle agentury AP obávají, že by se část 725 metrů vysoké sopky mohla zřítit do moře a vyvolat tsunami, jako tomu bylo při erupci v roce 1871.

Indonésie leží v takzvaném tichomořském ohnivém kruhu - geologicky nejaktivnější oblasti na Zemi, kde jsou sopečné výbuchy a zemětřesení časté. V Indonésii se nachází přibližně 130 aktivních sopek.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-indonesie-vyhlasila-varovani-pred-tsunami-po-erupci-sopky-ruang-40468318#

1.4.2024 Podle údajů tamní hlavní meteorologické agentury došlo u severního pobřeží Japonska poblíž prefektury Iwate k zemětřesení o síle 6,1 stupně. Zemětřesení bylo zaznamenáno v 04:24 místního času (22:24 moskevského času). Epicentrum leželo v hloubce 80 kilometrů pod zemí.Nebyla vyhlášena žádná hrozba tsunami. Nejsou žádné informace o škodách nebo obětech. 

https://ria.ru/20240401/zemletryasenie-1937215155.html?

14.3.2024 Otřesy půdy o magnitudu 5,8 zasáhly ve čtvrtek v podvečer našeho času východní Japonsko. Epicentrum zemětřesení se podle agentury Reuters nacházelo u prefektury Fukušima v hloubce asi 50 kilometrů. Varování před tsunami japonské úřady nevydaly.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-japonskou-fukusimu-zasahlo-zemetreseni-40464256#

23.2.2024 Mexická sopka Popokatepetl ve čtvrtek opět chrlila kouř. Během 24 hodin bylo zaznamenáno 23 exhalací. Obydlené oblasti v okolí sopky hlásí dopady sopečného popela. Národní centrum pro prevenci katastrof sopku nadále monitoruje.

  • Popokatepetl leží přibližně 72 kilometrů jihovýchodně od Mexico City. V okruhu sta kilometrů kolem něj žije asi 25 milionů lidí. Sopka je aktivní od roku 1994, přičemž její aktivita obzvlášť nabrala na intenzitě mezi lety 2000 a 2003 a pak znovu od roku 2012 do roku 2016. Naposledy mexickou vládu přinutila činit loni v květnu. Kvůli emisím popela tehdy vláda otevřela evakuační útulky, zavřela blízké školy a dočasně přerušila letištní provoz, a to i na Mezinárodním letišti Benita Juáreze v Mexico City.
  • Kvůli polohy Mexika u pacifického Ohnivého kruhu je země domovem tuctů sopek a od roku 1950 jich bylo aktivních hned několik. Důkladně sledován je i Chichonal na jihu země u hranic s Guatemalou. Jeho výbuch v roce 1982 je považován za jednu z nejhorších katastrof v historii země. Zemřely při něm dva tisíce lidí a dalších dvacet tisíc zůstalo bez domova. 
  • https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-sopka-popocatepetl-opet-chrli-kour-vydano-varovani-zluteho-stupne-40461894# 

17.1.2024 Uvolněná síla tisíciletí. Zemětřesení posunulo japonské pobřeží o 240 metrů. Mohutné novoroční otřesy upravily mapu poloostrova Noto v centrálním Japonsku. Z mořského dna jsou nové pláže, několik přístavů zůstalo bez vody. Tektonické síly zvedaly a posunovaly pevninu natolik, že se pobřeží místy posunulo až o 240 metrů dál, než leželo před počátkem roku. Podle sdružení japonských geografů vzestup terénu způsobený zemětřesením zvětšil poloostrov o 4,4 čtverečního kilometru. Zemětřesení na poloostrově Noto bylo nejsilnější v regionu za poslední čtyři desetiletí. Japonská meteorologická služba po něm vydala svou první výstrahu před hrozící tsunami od roku 2011. Jak podotkl web Interesting Ingengineering, oblast se nachází na dotyku čtyř tektonických desek a dochází v ní k asi pětině všech světových zemětřesení o magnitudu šest a vyšších.

  • Novoroční zemětřesení o síle 7,5 stupně zastihlo lidi v době, kdy se scházeli ke svátečním rodinným setkáním. Zahynulo při něm přes 200 lidí, přeživší záchranáři vyproštovali ještě po pěti dnech.
  • https://www.denik.cz/veda/zemetreseni-v-japonsku-posunulo-pobrezi-20250116.html?
  • https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/537347-japonsko-vypada-uplne-jinak-satelitni-snimky-ukazaly-nasledky-zemetreseni

1.1.2024 Japonské úřady po silném zemětřesení, jež zasáhlo část země, vydaly varování před tsunami pro pobřeží pěti prefektur. Očekávají se vlny o výšce až pět metrů. Epicentrum mělo být na poloostrově Noto, předběžná síla zemětřesení je okolo 7,6 stupně Richterovy škály. Podle aktualizovaných údajů se magnituda pohybovala od 4,3 do 7,6. U japonských břehů už byly zaznamenány vlny tsunami o výšce od 50 centimetrů do 1,2 metru. Část severního pobřeží hlavního ostrova Honšú se evakuuje, nebezpečí hrozí i "zlatému městu" Kanazawa. Úřady vyzývají obyvatele prefektur, aby se co nejrychleji odebrali na nějaké vyvýšené místo.

https://tass.ru/proisshestviya/19662607https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-zemetreseni-v-japonsku-40455776#

2.12.2023 Zemětřesení o síle 7,5 stupně dnes zasáhlo ostrov Mindanao na Filipínách, uvedlo Evropské seizmologické středisko (EMSC). Filipínské vulkanologické a seizmologického středisko (PHIVOLCS) uvedlo, že první vlnu cunami lze očekávat ještě před půlnocí místního času (17:00 středoevropského času) a vyzvalo lidi na pobřeží k okamžité evakuaci do vnitrozemí. Vlna ale dosud k filipínským břehům nedorazila a americký výstražný systém své dřívější varování na rozdíl od filipínských úřadů stáhl, píše agentura Reuters. Evakuace z pobřeží přitom pokračují. Varování před cunami dříve vydala také japonská meteorologická služba. Filipíny leží v takzvaném ohnivém kruhu. Setkávají se zde tektonické desky a zemětřesení jsou proto častá. V roce 1990 zemětřesení o síle 7,7 stupně připravilo na severu Filipín o život téměř 2000 lidí.

https://www.e15.cz/zahranicni/cunami-se-ma-valit-na-filipiny-a-japonsko-po-silnem-zemetreseni-1412037?

15.6.2023 Zemětřesení o síle 7,2 stupně ve čtvrtek zasáhlo oblast jižně od souostroví Fidži, asi 280 kilometrů jihozápadně od souostroví Tonga. Informovala o tom americká geologická služba USGS, podle nějž bylo zemětřesení v hloubce kolem 180 kilometrů, napsala agentura Reuters.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-fidzi-postihlo-silne-zemetreseni-40434883#

19.5.2023 Tichooceánské středisko PTWC v pátek vydalo varování před možnou vlnou tsunami v jižním Pacifiku. Stalo se tak poté, co oblast poblíž Nové Kaledonie zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Někteří lidé kvůli hrozbě ničivých vln museli opustit své domovy a z pobřežních oblastí se přesunout do těch výše položených. Nebezpečí už naštěstí pominulo.

Páteční zemětřesení o síle 7,7 stupně se objevilo poblíž souostroví Loyalty Islands, oblasti jihozápadně od Fidži, severně od Nového Zélandu a východně od Austrálie, kde se Korálové moře setkává s Pacifikem. Bylo 37 kilometrů hluboké.

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/505259-silne-zemetreseni-v-pacifiku-kvuli-strachu-z-tsunami-probihaly-evakuace?

5.5.2023 Na pobřeží Japonského moře v prefektuře Ishikawa došlo k zemětřesení o síle 6,3 stupně, uvedl japonský meteorologický úřad .

https://ria.ru/20230505/zemletryasenie-1869828248.html

12.4.2023 Kolumbijské úřady se obávají erupce sopky Nevado del Ruiz. Ta má pověst jednoho z nejničivějších vulkánů západní polokoule. Otřesy v oblasti nabírají na síle, úřady už nařídily evakuaci několika tisíc lidí. Tamní obyvatelé, kteří v blízkosti vulkánu žijí, podobnou aktivitu nepamatují. Když v roce 1985 Nevado del Ruiz vybuchla, přišlo o život asi 23 tisíc lidí a kolumbijské město Armero bylo kompletně srovnané se zemí. Teď o sobě vulkán dává znovu vědět a úřady i obyvatelé se obávají, že by erupce nemusela být daleko.

"Frekvence zemětřesení se pořád zvyšuje. Nejdřív nám to připadalo normální, ale to, které jsme zažili 9. dubna, bylo jiné. Místo popela padal písek. Když padá popel, je to normální. Ale písek, to je něco jiného

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/499399-urady-v-kolumbii-varovaly-pred-vybuchem-smrtici-sopky-pribyva-silnych-otresu?

12.4.2023 Kamčatská pobočka Geofyzikálního průzkumu Ruské akademie věd oznámila v kanálu Telegram v erupci sopky Shiveluch na Kamčatce ."12. dubna 2023, 12:54 (místního času). Erupce sopky Shiveluch pokračuje. Podle video dat byla výška emise popela asi osm tisíc metrů nad mořem. Erupce Shiveluchu začala o den dříve brzy ráno – první emise vystoupaly do výšky až 20 tisíc metrů..

https://ria.ru/20230412/vulkan-1864662944.html

23.3.2023 Měsíc a půl po tragédii v Turecku a Sýrii vedly silné otřesy ke zkáze v Pákistánu a Ekvádoru. Oběti se počítají ve stovkách. Proč v různých částech světa následují zemětřesení jedno za druhým a je pravda, že jsou v poslední době stále častější.

  • K zemětřesení o síle 6,5 stupně došlo v úterý 21. března v Afghánistánu poblíž hranic s Tádžikistánem. Následné otřesy byly cítit v několika zemích, ale hlavní ranou byl Pákistán.
  • V sobotu 18. března bylo na západě Ekvádoru zaznamenáno zemětřesení o síle 6,8 stupně . Epicentrum se nacházelo 60 kilometrů od města Guyakil. Podle místních médií vedly vibrace zemského povrchu ke zkapalnění půdy, která se začala chovat nikoli jako pevná látka, ale jako hustá kapalina, neboli tekutina. Podobný jev byl zaznamenán již dříve, včetně zemětřesení v Ekvádoru v roce 2016 (magnitudo 7,8).
  • 6. února došlo k silným otřesům s epicentrem v Turecku. Tam, stejně jako v sousední Sýrii, zemřelo v důsledku rozsáhlého ničení asi 60 tisíc lidí.

Podle Petra Shebalina, ředitele Ústavu teorie předpovědi zemětřesení a matematické geofyziky Ruské akademie věd , existuje hypotéza o seismických cyklech s frekvencí asi 50 let. V období od roku 2004 do roku 2011 byla tedy zaznamenána řada silných otřesů. A předtím se v 50. letech dvacátého století vyskytlo několik zemětřesení najednou, včetně těch s magnitudou nad devět. Někteří vědci se pokoušejí vysvětlit zesílení zemětřesení slapovými jevy – kdy jiná nebeská tělesa ovlivňují zemskou kůru. Neexistují však pro to žádné přesvědčivé důkazy.

  • Když mluvíme o události v Ekvádoru, Shebalin poukazuje na to, že se jedná o poměrně silné zemětřesení, které však nelze nazvat něčím neobvyklým. Latinskoamerická země se nachází v zóně tzv. Pacifického ohnivého kruhu – seismicky nejaktivnější oblasti planety. Geofyzik zdůrazňuje, že otřesy v Ekvádoru nemají nic společného s katastrofou v Turecku a Sýrii.
  • Podle americké agentury, která má nejrozvinutější síť seismických senzorů na světě, došlo za poslední rok (od 21. března 2022 do 20. března 2023) k 16 zemětřesením o magnitudě větším než sedm, z toho pět byly vyšší než 7,5. Nejsilnější jsou turecké otřesy (7,8).
  • Celkem se ročně vyskytne více než 20 tisíc zemětřesení – tedy asi 55 za den. Pokud tyto geologické procesy nevedou k lidským obětem, masmédia jim zpravidla nevěnují pozornost.
  • https://ria.ru/20230323/zemletryasenie-1859525303.html

4.12.2022 Po několika měsících slabých otřesů se největší pozemská sopka, Mauna Loa na Havaji, probrala k životu po třicet osm let dlouhém období klidu. Nikdo neví, jak vážné důsledky to může mít.

Na vrcholku sopky začalo na povrch vystupovat magma živící lávové fontány, které dávají vzniknout lávovým proudům. Ty se zatím pohybují opuštěnou krajinou, ale nikdo dnes neví, jak dlouho bude ze sopky láva vytékat. A tedy ani to, kam až lávové proudy na ostrově dotečou. Na Havaji proto končí období nejistoty a začíná období obav. Zpráva o obnovení sopečné činnosti sopky Mauna Loa se rozlétla po světě 27. listopadu. Krátce před půlnocí místního času se totiž objevila láva na záznamu webkamery umístěné uvnitř kráteru Moku'āweoweo. Od samého počátku sopečné erupce tak vulkanologická obec dostala unikátní možnost sledovat v přímém přenosu sopečnou erupci a studovat ji s přispěním řady moderních přístrojů rozmístěných na svazích sopky.

https://denikn.cz/1023626/mauna-loa-nejvetsi-pozemska-sopka-se-probudila-ze-spanku/?

21.11.2022 Záchranné služby na ruském poloostrově Kamčatka varovaly před nebezpečím v okolí sopky Šiveluč, u které vědci předpovídají silnou erupci. Na webových stránkách o tom v pondělí informovaly kamčatské úřady. Sopka může kdykoliv vyvrhnout sloupce popela až do výše 12 kilometrů, upozornily. Záchranáři doporučují, aby se k 3307 metrů vysokému vulkánu lidé nepřibližovali blíž než na 15 kilometrů.

Šiveluč, jeden z nejaktivnějších vulkánů na Kamčatce, se nachází asi 450 kilometrů severovýchodně od jediného většího města na poloostrově, Petropavlovska-Kamčatského. V neděli dvakrát vyvrhl sloupce popela.

Kamčatka, která leží v severozápadním cípu Tichého oceánu, patří k nejaktivnějším seizmickým oblastem světa. Na poloostrově je kolem 200 sopek, z nichž devětadvacet je činných. Nejvyšší z nich Ključevskaja dosahuje výšky 4750 metrů. Mohutný vulkán v neděli rovněž chrlil popel, v jeho kráteru podle agentury TASS září láva. Odborníci vulkanologického institutu při ruské Akademii věd na Ključevské v neděli zaregistrovali až deset erupcí za hodinu.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-na-kamcatce-se-probral-vulkan-siveluc-urady-varuji-pred-silnou-erupci-40415097#

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.