Dýně, tykve

Cucurbita maxima alias dýně hokaido s jedlou slupkou a lahodnou chutí (jako jediná se nemusí loupat).

Cucurbita pepo, což je například cuketa, patison ale i asi nejznámější druh tykve - dýně olejná.

Vysévat dýně můžete začít zhruba od poloviny května, ale vždy se samozřejmě řiďte počasím. Semínka vložte do malého důlku v záhonu a co do velikosti spony se orientujte podle odrůdy (čím větší, tím výraznější vzdálenost mezi rostlinami je potřeba). Připravte se na to, že zpočátku půjde o pomalý proces. Dýním zkrátka nějakou dobu trvá, než vyklíčí a potom bujně rostou.

  • Semínka dýní sadíme do hloubky 8 cm. Pro jejich výsadbu je proto vhodné naplnit nádobu asi 9 cm pod okraj hlínou a lehce ji udusat. Poté vložte pro jistotu hned dvě semínka. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že v nádobě vyklíčí alespoň jedno semínko. Poté přidejte osmicentimetrovou vrstvu hlíny a lehce ji přitlačte. Zalijeme a poté se snažíme, aby substrát nikdy nevyschnul. Zaléváme tak, aby zemina byla neustále vlhká. 
  • Proti Plzákům španělským je vhodná ochrana z měděného plechu.

V minulosti pěstovaly dýně na kompostu, ale dnes už víme, že z něj vytáhnou naprostou většinu živin, čímž vás připraví o jeho další použití v zahradě. Mnohem lepší je tedy jejich vysetí na záhon obohacený humusem nebo právě dobře vyzrálým kompostem. Zpočátku také potřebují více zálivky (nikdy ne na listy), později samy prokoření dostatečně hluboko. 

  • Jako první se objevují květy samčí (slůvko plané je v tomto případě jejich laickým označením), a dýně tedy neplodí. To nastává teprve poté, kdy se na bočních výhonech objeví i květy samičí. U prvních květů tedy není na místě panikařit. Květy však rozhodně nestříhejte (i tuto chybu neznalí zahrádkáři často dělají), jakmile totiž vykvetou i ty samičí, nebudou se mít kde opylit. Tak jednoduché to je.

O vše se obvykle starají včely a čmeláci. Pokud jich však na zahradě nemáte dost, klidně květy opylte vlastnoručně. Můžete navzájem použít i květy tykví ze stejného rodu (např. tykev + patison), aniž by se to jakkoliv negativně projevilo na jejich plodech. Problémem by byla až případná semena (takže by vám vyrostly třeba pěkně placaté cukety), ale ta si stejně nejspíš uchovávat nechcete, takže vlastně o nic nejde.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/ve-spravnem-vysevu-tkvi-tajemstvi-bohate-urody-dyni-jak-zajistit-aby-tykve-vystartovaly-opravdu-dobre/?<br>

Dýňoviště v květnu - o využití silných mulčů v ekozahradě (J. Svoboda)

Dýňoviště je místo, kde, ano, je to přesně tak, pěstujeme dýně. Někdy i cukety a kukuřici nebo brambory a topinambury. Veliké plodiny, které by v záhonovišti na menší zeleninu zabíraly moc místa.  

  • Měděné ochrany (proti plzákům) z hnízd hned sundáme, jak je dýně přerostou. Rostlinu jemně zatlačíme a domulčujeme místo po odebrané ochraně. Uschováme na další rok nebo použijeme na jinou plodinu (mladé sazeničky, mochyně peruánská atd.). Límce tam tedy jsou obvykle jen dva až tři týdny, dle počasí a rychlosti růstu.
  • Měděná ochrana (průměr 15cm, délka 20 -25cm) na hnízdi je cca 5 -10 cm v zemi, kvůli stabilitě a podlézání a cca 15 cm nad zemí.
  • stočené kolo pásoviny od výrobce Měď Povrly. https://clientzone.medpovrly.cz/shop/
  • https://clientzone.medpovrly.cz/shop/index.php?main_page=product_info&cPath=1_7&products_id=2 
  • 2-3 semena dýně sázíme do hnízda do kompostu a zasypeme hrstí zeminy

Prohnojený a zamulčovaný záhon na dýně a cukety - vytváříme hnízda v mulči. To většině lidí vytvoří obraz líhně na slimáky. Ale v kombinaci s dočasnými plechovými límci získáme všechny klady mulče - odplevelení, vláhu, hnojení, a přitom bezpečí sazenic je většinou zajištěno na 95 až 100%. Loni jsme nepřišli ani o jednu sazenici, letos je slimáků více než obvykle, i v takových letech je to odzkoušeno s výborným výsledkem. Hnízda v mulči plníme kompostem pro první prokořenění rostlinkou. Ta brzy zapustí kořeny do půdy pod mulčem. Kartony pod mulč ani nepoužívám, toto co vidíte je mulč jen z velmi tlusté vrstvy slamnatého koňského hnoje. Pod ním byl porost kopřiv, který tímto velmi snadno zlikvidujeme. Záhony jsou pak připraveny na další rok pro jiné rostliny kompletně odplevelené. Výborné je používat jako mulč i štěpku.

Vysadíme semínka do kompostu v límcích a zalijeme. Na fotkách jsou dýně velmi blízko sebe, stačí dávat dále, metr a více. Pro cukety je metr optimální. My jsme počítali s velkou expanzí šlahounů dýní do okolí, kde bylo tou dobou dost místa. Bujnost tykvovitých rostlin nás překvapuje každým rokem, do dvou měsíců od výsadby sklízíme cukety a záhony se ztratí pod záplavou listů. Pokud z mulče roste nějaký plevel (což znamená, že to byl slabý mulč), tak ho vytrhneme, nebo přemulčujeme. Pokryv listů dýní většinu plochy zastíní a nic pod nimi neroste.
Pokud v této fázi máte na záhonech opravdu hodně slimáků a přelézají ze zoufalství i plechy, pak je potřeba situaci pomoci sbíráním a odnášením slimáků pryč. Sbírání si ulehčíte hromádkami kuchyňského odpadu, které je stáhnou na jedno místo. Pivní pasti jsou sice slavné, ale moc nefungují.

Límce sundáme dostatečně včas, aby je rostliny nepřerostly. Nadále jsou tam zbytečné, a měděnka stékající z plechu by neprospívala půdě. Límce tam tedy jsou obvykle jen dva až tři týdny, dle počasí a rychlosti růstu. Věci se dějí docela rychle, je dobré to sledovat. Rostlinky brzy vyrostou, těmto větším už slimáci nemohou ublížit. Zvláště pokud někde opodál necháte na hromádkách tlející zbytky plevelů, to je pro ně mnohem zajímavější.  

Záměrně tvoříme dýňoviště tam, kde chceme zúrodnit a odplevelit půdu pro nějaké další budoucí pěstitelské záměry. Navezeme tam několik valníků slamnatého koňského hnoje (nebo bobkatější hnůj dospod a sláma navrch, lze i seno a štěpka). Tlustá vrstva je zásadní, ale musí dýchat, obsahovat uhlíkaté materiály, ne jen dusíkatá hovínka nebo mokrou trávu = nesmí to být mazlavé. Kartony není potřeba dospod dávat, tlustá vrstva mulče stačí. 

 Jak se to celé rozkládá, zadržuje to úžasně vláhu po celou sezónu, vytváří se zrychleně humus a zúrodňuje půda. Můžeme to opakovat na místě donekonečna, rok co rok navážet, nebo příští rok zbytky odhrabat a založit záhon na nějaké jemnější plodiny. Pokud nechcete dovážet externí materiály, lze využít dospod vlastní ekotoaletu, drůběží trus, hotové komposty a navrch posekanou trávu, listí a štěpku z vlastní zahrady či blízkého okolí. 

 Jde jen o to, abychom měli dostatek materiálu na plochu, jakou chceme osázet. To co vidíte ve videu je plocha, která dýněmi i cuketami uživí klidně několik rodin na celou zimu při intenzivní spotřebě. My z toho vaříme často i psům a nosíme něco na kurzy, i tak vystačí poslední dýně až do června. Takže by vám mohlo stačit mnohem méně, případně to nedělat plošně, ale osazovat jen zahnojené kopečky, ono se to krásné dýňové plazivé listí rozleze po plotě, po trávníku, k sousedům nebo do louky samo... 

Forma pěstování v hnízdech v mulči má svá úskalí, která nejsou problém, pokud s tím počítáme. Určitě se na to někdo zeptá, tak píši rovnou: 

1) rostliny musí mít své první a hlavní kořeny v půdě, ne v mulči, uhnívaly by. Proto děláme hnízda naplněná zemí a kompostem úplně skrz, až k zemi pod tlustým mulčem. 

 2) Množí se tam také slimáci i hlodavci, tak jako všude, kde je životu příhodno, ale ještě nenastala přírodní rovnováha. Slimáky hravě vyřešíme měděnými límci. Kachny indické běžce aktuálně nechováme, ty jsou také fajn, ale pošlapaly by sazenice, nebo je také sežraly (zeleninu zbožňují), takže v době klíčení a prvních týdnech růstu tam stejně kachny být nemohou. 

 3) Hlodavci - pokud nemáte aktivní kočku nebo sovy, pak je nejlepší hlodavce v místě z velké části vychytat už přes zimu, ale jde to i během sezóny. Samozřejmě nepoužíváme jedy, otrávili bychom si půdu a podporovali jejich prodej. Nejlépe se osvědčily velké pasti na krysy a do nich kousek syrové kedlubny nebo ředkve, či cokoliv šťavnatě brukvovitého, to jim voní. Nastražit ke vchodu do nory a to celé přikrýt velikým květináčem. Pasti stražíme v nových pracovních rukavicích, nechaných jen na to, bez lidského pachu. Rodinka hryzců je jinak schopna spořádat celé veliké rostliny, trs cuket nebo rostlina dýně se prostě najednou propadne do země do obrovské nory a je hotovo :-). To hrozí i trvalkám, žerou denivky a spousty dalších věcí. Problémy jsou s tím nejvíce na pozemcích, kde je kolem zemědělské pole (to je u vesnic skoro všude, že). Hlodavci se namnoží na polích, tam jim to s podzimem zorají a oni se stěhují na zimu do zahrad a staveb. Kočky ani divocí predátoři to obvykle nemohou stíhat, není jich tolik. Až jednou průmyslové zemědělství nebude existovat, situace se značně vyharmonizuje. Nyní jsme se svými zahradami jako taková přírodní oáza v chemické a orané poušti. Tuto metodu pěstování i odplevelování pomocí silných mulčů používám i přes veškerá úskalí již patnáct let, a vždy se to povedlo, poměrně s lehkostí a velkou úrodou na podzim.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...