Ötzi (Homo tyrolensis)

Muž z ledu neboli Ötzi - podle místa nálezu - zemřel a byl pohřben pod ledovcem na dnešních rakousko-italských hranicích u Similaunského ledovce v Ötztalerských Alpách (ve výšce 3210 m 19. září 1991 německý horolezec Helmut Simon (1937-2004) se svou ženou Erikou objevil ztuhlé tělo) kolem roku 3250 př. n. l. Muž trpěl degenerací kloubů i páteře a také žlučníkovými kameny. Měl celkem 61 tetování v podobě řezných ran zaplněných směsí uhlíku a bylin, nejspíš k léčbě zánětů a bolestí.

Muž podle místa nálezu dostane jméno Ötzi, říká se mu ale také ledovcový muž či Homo tyrolensis. Zemi obývá přibližně mezi lety 3400-3100 př. n. l., v období eneolitu neboli době měděné. Má hnědé oči a tmavé vlasy, za svého života měří přibližně 160 centimetrů a váží kolem 50 kilogramů. Měl delší vousy i vlasy, jeho svalnaté tělo bylo potetované. Zemřel ve věku 46 let, což bylo tehdy považováno za vysoký věk. Jeho zručně ušitý oděv se skládá z kůže několika zvířat, na cestách v ruce třímá měděnou sekeru s tisovým topůrkem a pazourkový nůž.

• Roku 2001 se vědcům konečně podaří vypátrat příčinu smrti - Ötzi umírá poté, co je zezadu zasažen šípem, který mu přetne tepnu. V té době je mu něco mezi 40 a 46 lety, což he na jeho dobu poměrně dost. 
  
• Po dlouhých výzkumech bylo zjištěno, že se na jeho oděvu i těle nacházela celá řada zbytků rostlin, mechů a hub (na Ötziho oblečení, kůži, ale i v jeho žaludku jsme objevili dohromady 75 různých druhů rostlin a hub). Jen 30 % z nich ale podle všeho mohlo růst v oblasti, kde bylo jeho tělo objeveno. Je tedy velmi pravděpodobné, že zemřel jinde a s ledem se na místo dostal až později. Některé z těchto cizích druhů mechů byly identifikovány jako ty, které dnes existují v dolním údolí Schnals, v italské provincii Jižní Tyrolsko. Krátce po zásahu šípem vykrvácel. Ačkoli měl zranění na zátylku, šlo podle všeho o ránu, kterou si způsobil pádem ze skály. Poraněnou měl i ruku, která mu znemožňovala se útočníkovi bránit. K tomuto zranění došlo pravděpodobně několik dní před smrtí a mohlo být důvodem dalšího konfliktu.
  
• Je velmi pravděpodobné, že byl muž uvězněn po smrti v ledu a cestoval tak vodou po horách a mezi ledovými výstupky.

Jednašedesáté tetování, větší než ostatní, bylo na hrudi a skládalo se ze čtyř rovnoběžných čar dlouhých asi 2,5 cm. Během dalších testů antropologové zjistili, že muž trpěl lymskou boreliózou a srdeční chorobou. Domnívají se proto, že i zmíněná kresba tvořila součást léčby. 

Našly se u něj některé hmotné věci jako zbraně a kousky něčeho, co nápadně připomínalo korkovou zátku. Šlo právě o březovník obecný (pravděpodobně prostřednictvím březovníku léčil parazity ve vlastních střevech)

Na obrázku jsou houby, které měl u Otzi sebe

https://epochaplus.cz/hlas-z-doby-medene-5300-let-stary-otzi-promluvil/?

26.11.2021 Ledový muž Ötzi, jenž byl náhodou objeven párem na horské vycházce, který jej nejprve zaměňoval s mrtvým horolezcem, se stal senzací. Zcela zachovaná mumie skrytá a zamrazená v ledovci posloužila výzkumu, který mimo jiné odhalil i skutečnou příčinu smrti ledového muže. Nebo alespoň jednu z možných teorií.

Ukazuje se, že v posledních měsících před smrtí trpěl Ötzi stresem, způsobeným pravděpodobně nedostatkem jídla. Až dosud to odpovídá první teorii, ale teorie jiná vychází z nálezu Ötziho zranění po šípu. Ukázalo se, že když zemřel, měl v levém rameni uvízlý hrot šípu, a kromě něj ještě mnohá další zranění. Antropologové nalezli mozkové poranění, podlitiny, řezy na rukou, zápěstí a hrudníku. Předpokládají proto, že ledový muž po zranění šípem, jež mu rozbilo lopatku a poškodilo cévy, vykrvácel. 

https://www.dotyk.cz/magazin/otzi-smrt-30001125.html?<br>

23.9.2021 Přezdívá se mu Ötzi, the Iceman, česky Ötzi, ledový muž. V roce 1991 byl objeven párem turistů v severoitalských Alpách. Muž, který byl zastřelen šípem a díky přírodě zůstal zakonzervovaný po tisíce let, se stal legendou a už dlouhé roky je zkoumán vědci.

https://www.prehledne24.cz/zajimavosti/ledovy-muz-otzi-mysleli-si-ze-o-nem-vi-vse-nedavne-nalezy-na-jeho-odevu-i-tele-vsak-vyzkumniky-pekne-zmatly/

11.1.2021 Vědci odebrali vzorky ledu z místa, kde objevili ledového muže Ötziho. Výsledky je ohromily, odporují totiž teorii globálního oteplování. V Alpách bylo před několika tisícovkami let pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Vyplývá to ze studie vědců benátské univerzity Ca´Foscari, Univerzity v Bernu a rakouské akademie věd. Ledovce v době celého holocénu zřejmě pokrývaly jen alpské vrcholy v nadmořské výšce přesahující 4000 metrů. O studii informovala agentura ANSA.

Vývoj ledovců je přitom jedním ze stěžejních ukazatelů vývoje změn klimatu. V období holocénu, tedy období, které začalo asi před 11 700 let, ledovce postupně vznikaly a zase mizely. Současné vědecké vzorky byly přitom odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Věk této mumie se odhaduje na 5300 let. Vědci připouštějí, že v době, kdy zemřel, se v této oblasti začal tvořit ledovec. Díky tomu mohly jeho ostatky zůstat v relativně zachovalém stavu. Dosavadní studie se obvykle shodují v tom, že alpským ledovcům hrozí v příštích letech masivní tání. Z perspektivy nově zjištěných poznatků se ale nemusí jevit zase tak dramaticky. Podle vědců může dojít k tomu, že nadmořská výška tání ledovců se zvýší ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Alpy by tak sice ztratily velkou část ledovců, ale vlastně by se pouze vrátily do doby před šesti tisíci lety.

https://www.mix24.cz/vedci-odebrali-vzorky-ledu-z-mista-kde-objevili-ledoveho-muze-otziho-vysledky-je-ohromily-odporuji-totiz-teorii-globalniho-oteplovani/

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového