Jak se objevují případy koronavirů ve Spojených státech a na celém světě, vědci objevují náznaky, že imunita u těch, kteří měli COVID-19, může trvat nejméně šest měsíců, ne-li déle.

Poté, co se lidé s COVID-19 do značné míry zotavili, jsou imunní proteiny zvané protilátky stále detekovatelné o šest měsíců později. Vědci dále uvedli v předběžné studii zveřejněné 5. listopadu na webu bioRxiv.org , že proteiny navíc zesílily své dovednosti v boji proti koronaviru. Zbytky viru, které zůstávají ve střevě po zmizení příznaků, mohou pomoci imunitnímu systému tuto reakci vylepšit.

Nález také předznamenává, jak dlouho může očkování poskytnout ochranu. Předpokládá se, že imunita z vakcíny vydrží stejně dlouho nebo déle než přirozená imunita.

Protilátky, což jsou imunitní proteiny, které se vážou na mikroby, aby potlačily infekci, jsou součástí mezipaměti imunitní obrany těla. Lidé obvykle během infekce vytvářejí širokou škálu protilátek. Tyto proteiny dokážou rozpoznat různé povrchy virů - jako nůž švýcarské armády schopný pracovat na různých částech viru - a postupem času se vyvíjejí, aby lépe rozpoznaly svůj cíl ( SN: 4/28/20 ).

Šest měsíců po infekci koronavirem, která způsobuje COVID-19, zvanou SARS-CoV-2, se zdá, že si lidé vytvořili arzenál protilátek, které jsou nejen účinnější než ty, které byly vyvinuty dříve, podobně jako to, co bylo pozorováno u jiné infekce. Zjistili, že tyto protilátky také rozpoznávají mutované verze viru. Kromě upgradu protilátek se v krvi drží dlouhodobě imunitní buňky, které vytvářejí protilátky, nazývané paměťové B buňky, které jsou připravené zahájit rychlou reakci, pokud by lidé byli znovu vystaveni viru.

"Hlavní zprávou je, že imunitní odpověď přetrvává," říká Julio Lorenzi, virový imunolog na Rockefellerově univerzitě v New Yorku. "Vidíme, že tyto B buňky a protilátky přežívají a šest měsíců po infekci jsou ještě lepší než začátku infekce.

https://www.sciencenews.org/article/covid-19-immunity-antibodies-persist-six-months-coronavirus?<br>

Důsledky na organismus způsobený izolací a Lockdownem atd.

• "Osamělé mozky touží po lidech jako hladové mozky touží po jídle", podobný sociální deficit pociťují i zvířata

https://www.sciencenews.org/article/lonely-brains-social-isolation-people-mental-health?<br>

Větší šance na infekci a vážnější průběh onemocnění

Obecně větší riziko nákazy a dále možného horšího průběhu onemocnění mají dvě krevní skupiny. Jejich nositelé tak mohou být znevýhodněni a měli by si dávat větší pozor. Naneštěstí však jde o varianty, které se v lidské populaci vyskytují nejčastěji a to konkrétně:

• Krevní skupina A
• Krevní skupina AB

Menší riziko nákazy koronavirem

Naopak lidé, kteří mají poměrně vzácnou krevní skupinu 0, jsou nejenom skvělými dárci krve, ale mají menší riziko nákazy koronavirem. A pokud se přeci jenom nakazí, průběh nemoci by měl být výrazně mírnější. I tak je však na místě opatrnost, protože proti této výhodě může hrát silně virulentní kmen viru, jeho velká dávka nebo další rizikové faktory, které někdy mohou být i skryté. Podobně na tom jsou také nositelé krevní skupiny B, kteří taktéž patří mezi méně ohroženou skupinu.

https://tajemnaasie.cz/2020/12/01/koronaviru-zalezi-na-krevni-skupine-jedna-varianta-prinasi-znacnou-vyhodu/?

10.12.2020 Vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové profesor Jiří Beran má ohledně očkování vakcínou na onemocnění covid-19 poměrně jasný názor. Po prodělání onemocnění totiž člověk nemusí být dle jeho tvrzení očkován. Důvodem je zjednodušeně řečeno schopnost lidského těla pamatovat si, co prodělalo za chorobu. "Prodělané onemocnění covid-19 v jakékoliv podobě zanechá mnohaletou imunitu v buněčné paměti

• Pravdou je to, že prodělané onemocnění COVID-19 v jakékoliv podobě zanechá mnohaletou imunitu v buněčné paměti a tak v případě prodělání nemoci v jakékoliv podobě (ochrana jen v buněčné imunitě nebo v kombinaci s protilátkami) není nutné se očkovat
  
• Ještě bych upozornil na drobný rozpor ze strany ministerstva zdravotnictví, které trvá na premise, že prodělané onemocnění nás ochrání jen na 3 měsíce. Toto uplatňuje i u opakování karantény u osob, které onemocnění prodělaly. Všichni výrobci vakcín ale trvají na výroku, že za měsíc po aplikaci dvou dávek vakcíny jsme chráněni na dobu skoro stejnou jako prodělání infekce. Kombinací obou výroků zjistíme, že ochrana po aplikaci dvou dávek vakcíny nemůže být v ČR delší než jeden měsíc 
  
• doposud nebyla nikdy a nikde vyvinutá vakcína proti žádné infekci, která by chránila déle než prodělání samotné infekce. "Ten kdo ji vyvine, dostane Nobelovu cenu," dodal Jiří Beran. 
  
• téměř půl milionu lidí v Česku už prodělalo covid a vyléčilo se. Mnozí z nich mají pocit, že jsou imunní a čekání na toužebně vyhlíženou vakcínu se jich netýká. Jenže získaná odolnost není »nekonečná«, existují totiž případy, i když jich významné množství není, kdy na již vyléčeného člověka zaútočil koronavirus podruhé. A onemocněl. 
  
• Pokud jde o aktuální situaci v Česku, počet úmrtí v souvislostí s covidem v Česku stoupl na 9226. Hospitalizovaných je 4326. Laboratoře ve středu provedly 22951 testů na koronavirus, pozitivní výsledek mělo 27,89 procent z nich. 
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového