Adapterra Awards Usuší

Adapterra Awards Usuší 2023, komplexní zadržování vody v krajině

Ve významném krajinném prvku Tišnovska (VKP Pod Čudánkou) bylo vybudováno svépomocí v krajině, na sezónním potůčku (v délce cca 180m), 10 občasně průtočných kaskádovitých tůní s kolísavou vodní hladinou ve dvou větvích (A a B) s cílem zvýšit zadržování vody v krajině při přívalových deštích. Z tůní se bude voda postupně, v době nedostatku srážek, vsakovat do půdy, ochlazovat okolí a podporovat okolní vegetaci a život v půdě. Díky této krajinné úpravě se podařilo na délce 180 m zrevitalizovat a prodloužit délku původního koryta více jak 2,5x, a tůně s poldry o ploše cca 2 000 m2 zadrží při přívalových deštích více jak 1 000m3 vody a brání splavování půdy (eroznímu smyvu) z okolních polí do údolí. V okolí tůní byla vysázena zeleň a jsou průběžně prováděny úpravy pro zvýšení retence vody a obnovu mikrobiomu v půdě s využitím permakulturních principů a dřevěného uhlí. Kromě podpory biodiverzity došlo i ke zlepšení hydrologických podmínek tohoto území.

Hloubky a plocha jednotlivých tůní:

  • 1 tůň plocha: 246 m2, max. hloubka 1,5 m, parcela 128/6
  • 2 tůň plocha: 236 m2, max. hloubka 1,4 m, parcela 128/6
  • 3 tůň plocha: 71 m2, max. hloubka 1,0 m, parcela 128/6
  • 4 tůň plocha: 266 m2, max. hloubka 1,5 m, parcela 128/6, 128/2, 128/7
  • 5 tůň plocha: 286 m2, max. hloubka 1,5 m, parcela 128/2, 122/1, 128/7
  • 6 tůň plocha: 107 m2, max. hloubka 1,0 m, parcela 128/2
  • 7 tůň plocha: 112 m2, max. hloubka 1,2 m, parcela 128/2
  • 8 tůň plocha: 191 m2, max. hloubka 1,3 m, parcela 128/7, 131/4
  • 9 tůň plocha: 196 +47 m2, max. hloubka 1,2 m, parcela 131/4
  • 10 tůň plocha: 230 + 24 m2, max. hloubka 1,4 m, parcela 131/4 

Původní stav USUŠÍ v roce 2018, území VKP Pod Čudánkou, sevřené cestami, lesem a poli

Usuší 2018
Usuší 2018

Usuší, duben 2020

Usuší únor 2023

Usuší červen 2022

Usuší, letecký snímek červen 2022
Usuší, letecký snímek červen 2022

Usuší, spádové území:

Proti erozivní užitek: Prostřednictvím 10 kaskádovitých tůní a dalších úprav se harmonizuje průtok vody v sezónním potůčku při přívalových deštích a zimním tání sněhu ze spádového území (plocha spádového území nad pozemkem je cca 0,35- 0,5 km2) které začíná u Pasníku (543 m) a zásadně ovlivňuje území, kterým voda odtéká dále, po cca 200 m (od realizovaných krajinářských a protierozních úpravách) začíná potok (který ústí po cca 1 300m do Závistky a převýšení je větší jak 100m na této délce potoka), který teče po spádnici v úzkém korytě zasaženém silnou erozí, která je způsobena přívalovými dešti ve spádovém území.

26.9.2023 Cenu soutěže Adapterra Awards o nejlepší opatření reagující na změnu klimatu získala za Jihomoravský kraj obnova Čertovy rokle, jde o nejlépe hodnocený projekt zastavěného území. Jihomoravský kraj dnes vyhlásil i cenu za krajinu, nejvyšší si odnesli zástupci Šumic na Brněnsku za založení biocenter a biokoridorů, informovala za Nadaci Partnerství Eliška Vinklerová a Petr Holeček z krajského odboru tiskových věcí a marketingu.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cenu-za-jihomoravsky-kraj-o-nejlepsi-ekologicke-opatreni-ziskala-certova-rokle-a-biocentrum-v-sumicich?

21.4.2023

20.4.2023

15.4.2023 dnes napršelo 12 mm všechny hráze jsou zaplněny a tečou přes přepad. 14.4.2023 napršelo 37 mm.

11.4.2023 Snůška ropuchy a skokana hnědého

28.3.2023, přišla na jeden den zima

19.3.2023, je velké sucho, práší se z polí při válcování.

20.2.2023 tůně jsou téměř plné vody

Přínosy adaptačního opatření VKP Usuší

Co opatření řeší

Cílem provedených krajinářských a půdních úprav bylo a je zvýšení retence a akumulace vody v krajině prostřednictvím 10 občasně průtočných tůní s kolísavou vodní hladinou (2 větve: A v korytě - 7 tůní a B - 3 tůně, které jsou vyvedeny po vrstevnici mimo koryto) vysázené vegetace (stromů a keřů) a dalších úprav, které vodu zpomalí a odvedou do strany. Provedené opatření jsou realizovány cca 200m pod praměništěm a podporují obnovu vodního a uhlíkového cyklu, včetně cyklu živin, které podporují obnovu půdního mikrobiomu (s přispěním dřevěné uhlí a kompostu z místních materiálů, dřevní štěpky, kávové sedliny, osetými meziplodinami a rozkládajícím se dřevem zapraveným do půdy). Tím dochází k postupné obnově půdního života, mykorhizy a zvyšuje se akumulace vody v půdě. Díky krajinářským úpravám se zásadním způsobem prodloužila délka toku na dotčeném území 2,5 x, zvýšil se objem zadržené vody při přívalových srážkách (před tím voda pouze odtékala po spádnici korytem) v tůních a poldech na více jak 1 000 m3 a tím se zásadním způsobem se prodloužila doba, kdy je v krajině zadržena voda a může se postupně vsakovat z obou větví na větší ploše. Společně s postupným vysázením různorodé vegetace (díky skladbě částečně plní i funkci větrolamů) a ozdravením půdy se podpoří retence půdy, diverzita flóry, fauny a současně se zásadně omezí půdní a větrná eroze ve VKP, který leží ve srážkovém stínu na náhorní plošině s častými silnými poryvy větru.

  • Stromy, keře a travnaté plochy umožňují na rozdíl od intenzivně obhospodařované půdy příznivější retenci a akumulaci vody, současně brání vodní a větrné erozi, brání přehřívání půdy v době letních veder. Provedené krajinářské úpravy společně s vegetací a tůněmi ochlazují okolí.

Jak to funguje

Po svém dědovi se mě podařilo získat pozemek (přes který protéká sezónní potůček) u obce Usuší, který byl z části využíván pro zemědělské účele a z části by zpustlý a zarostlý kopřivami a náletovými dřevinami. Vzhledem k zájmu o přírodu a i názvu obce Usuší jsem se rozhodl vybudovat pokusné centrum, kde mohu v praxi realizovat krajinné úpravy a různé způsoby zadržování vody v krajině a půdě. V první fázi jsem v průběhu roku 2021 -2 vybudoval 10 průtočných tůní, kolem kterých jsem částečně vysázel vegetaci. Dále jsem v roce 2021 vybudoval a naplnil 6 kompostérů pro produkci kompostu. Ve druhé fázi (od března 2023) jsem zahájil dosázení stromů a keřů (cca 150ks) a následně jsem zahájil dlouhodobý proces regenerace půdy s cílem zvýšit její retenci a akumulační schopnosti. Obracím tedy dosavadní cyklus, kdy bylo vše z pozemku odváženo a nic se zpět nevracelo. Vše co se na pozemku vyprodukuje vracím zpět a navíc půdu obohacuji o dřevní štěpku, dřevěné uhlí, kompost a hnůj.

Původní stav 

  • Usuší leží ve srážkové stínu na náhorní plošině (s častými větry) v zemědělsky intenzivně obdělávané krajině, ve které byly v 50. letech 20. století rozorány meze a cesty, pozemky byly zceleny do velkých lánů. Na místě dnešního VKP byly udělány v 70 letech meliorace (po spádnici směrem k potoku) a voda z potůčku byla svedena do 7 studní pro potřeby místního kravína.
  • Koryto sezónního potůčku bylo místy zarostlé náletovými dřevinami, vysokými kopřivami, pýrem a dalšími bodlákovitými rostlinami s omezenou biodiverzitou. Při přívalových deštích byla půda pravidelně splavována z okolních polí a voda rychle odtékala z tohoto území po spádnici nejkratší cestou. Část území bylo zatravněno a koseno 2 x ročně a část byla využívána k zemědělské produkci.
  • Přilehlý les postihla po roce 2016 kůrovcová kalamita, byl téměř celý vykácen a nově osázen stromy.
  • https://vkp.tisnovsko.eu/vkp/pod-cudankou
Usuší 2020
Usuší 2020

Popis projektu/opatření, současný stav a hlavní cíl 

  • Cílem provedených krajinářských úprav bylo zvýšení zadržování vody a snížení rychlosti odtoku vody z krajiny prostřednictvím 10 občasně průtočných tůní, vegetace (stromů a keřů) a dalších úprav, které spočívají v obnově půdního mikrobiomu (dřevěné uhlí, šungit, kávová sedlinakompost z místních materiálů, dřevní štěpka, meziplodiny a rozkládající se dřevo zapravené půdy) a zvýšení akumulace vody v půdě. Díky tomuto projektu se zásadním způsobem prodloužila délka toku na upraveném území 2,5 x, zvýšil se objem zadržené vody při přívalových srážkách (před tím voda pouze odtékala korytem) v tůních a poldech na více jak 1 000 m3 a tím se zásadním způsobem se prodloužilo období, kdy je v krajině zadržena voda, která se postupně uvolňuje a tím se zvýší její retence v půdě, zvýší se diverzita flóry, fauny a současně se zásadně omezí půdní a větrná erozi ve VKP, který leží na náhorní plošině ve srážkovém stínu v blízkosti kamenných lomů.

Jaká klimatická rizika byla řešena (dlouhodobé sucho, přívalové deště a povodně).

  • NA PŘILOŽENÝCH FOTOGRAFIÍCH níže JE VIDĚT VÝSLEDEK INTENZIVNÍHO 60ti minutového deště v červnu 2021 (povodně), který způsobil v tomto spádovém území přívalovou vlnu z okolních polí, při které se zvýšil průtok více než 1000x a odnesl několik desítek tun té nejúrodnější svrchní vrstvy půdy.
  • DLOUHODOBÉ SUCHO, POVODNĚ A PŘÍVALOVÉ DEŠTĚ: Současné počasí v posledních letech je charakteristické extrémy v obou podobách, rychlé intenzivní deště provázené silnými větry a dlouhotrvající sucha s teplotami nad 30°C. Provedené krajinářské úpravy (na ploše více 1 900m2 se zadrží více jak 1 000m3 vody), půdní (obnova půdního mikrobiomu, mykorhizy a obnovení uhlíkového, dusíkového a živinového cyklu v půdě a krajině) a vegetativní opatření (meziplodiny, byliny, keře, stromy) řeší oba klimatické extrémy a pomáhají navrátit krajinu do svých přirozených podmínek.
  • JINÉ: Zemědělská a lesní produkce (pěstování smrkových a plodinových monokultur) odváží veškerou vegetaci z tohoto území. Tento komplexně pojatý dlouhodobý projekt podporuje to, co příroda vyprodukovala, aby se zpět uložilo zde na místě vzniku a tím se podporuje nejen vodní a uhlíkový cyklus, ale i koloběh živin. To vše v komplexním přístupu a v souladu s pozorováním přírody postupně navrací do původního samoobnovitelného přírodního stavu a tím se zvyšuje odolnost a diverzita narušeného území a může tak lépe odolávat klimatickým extrémům způsobených oteplováním i působením člověkem. Po realizaci těchto kroků jíž území nežije na tzv. dluh přírody, kdy je spotřebováváno více, než příroda vyprodukuje a současně má kladný uhlíkový efekt (pohlcuje uhlík v půdě a vegetaci). Voda a vegetace brání přehřívání půdy, zvyšování výparu, snižuje okolní teplotu o několik stupňů během extrémních a dlouhodobých veder. Tím je zabráněno a zmírněno dlouhodobé vysušování půdy a díky tomu nedochází ke zvýšené erozi půdy, která díky vysušení a větrům ztrácí půdní život a svoji soudržnost a mizí z krajiny.

Jaký má projekt/opatření dosah (tj. do jaké míry řeší původní problémy v daném území)?  Rozlohy území, na kterém se projekt nachází.* 

  • Projekt se nachází na ploše cca 0,85ha (cca 200 od sezónního pramene), tvoří střední třetinu VKP Tišnovska Pod Čudánkou a je schopen zadržet většinu přívalových dešťů a rozpuštěného sněhu v průběhu roku ze spádové oblasti. Díky realizovaným tůním a poldrům se zadrží déle voda v krajině a nedochází k trvalému vysoušení krajiny s negativním dopadem na vegetaci a živočichy. To opatření podpoří zvýšení diverzity fauny (na povrchu i pod povrchem) a flóry (výsadba nových stromů a keřů zvýší diverzitu druhů a zpevní půdu v okolí potůčku a hrází). Díky vodě ze zvýšil počet živočichů (vážky, lasice kolčava, skokan hnědý, užovka, divoké kačeny, další drobné polní ptactvo atd.). Opatření pomáhají také obnovit malý vodní cyklus a mikroklima okolní krajiny, vegetace a živočichové jsou více chráněni před před působením dlouhodobého sucha a dalších extrémů. Tůně a poldry brání v době letních přívalových dešťů a zimnímu rychlému tání sněhu přívalovým vlnám a pomáhají optimalizovat množství vody v dalším území pod upraveným územím.
  • Na dotčeném území bylo vysazeno více jak 120 stromů a keřů do konce roku 2022 (např. olše, javory, duby, buky, lísky, jeřáby, jasany, jeřáby břeky, lípy, vrby, habry, topoly, jívy, jedlé kaštany, břízy, střemchy, třešně, broskvoně, svídy, rybízy, hlohy, trnky, dříny, ptačí zoby, hlošiny okoličnaté atd.). Od března 2023 probíhá výsadba cca 150ks stromů a keřů.

Údržba

  • Pravidelné sečení 2 ročně (některé pozemku části častěji), ošetřování stromů a keřů (zálivka pro důkladné zakořenění), obhospodařování permakulturní zahrádky, kompostování, pálení dřevěného uhlí, podpora a obnova půdního života včetně mykorhizy (dlouhodobá práce s půdou na zvýšení její nasákavosti tak, aby zadržela více vody), postupná výsadba dalších stromků na zastínění tůní, pozorování přírody po realizovaných úpravách.
  • Průběžná výsadba vegetace.
  • Jednou za 5 -10 roků odstranění sedimentů z tůní a náletových dřevin z jejich okolí.
  • Kompostování, štěpkovaní, mulčování, pálení dřevěného uhlí, zapravování dřeva a organického materiálu do půdy vrstvením.
  • Do půdy a kompostu pravidelně od roku 2021 přidávám, hnůj (1m3 za rok), dřevěnou štěpku (2-6 m3 za rok), dřevěné uhlí (1-2 m3 za rok) a kávovou sedlinu od března 2021 (cca 800- 1 000 litrů za rok).
  • Roční nutné náklady provoz jsou cca 5 000kč.

Jaká klimatická rizika byla řešena?

  • DLOUHODOBÉ SUCHO, POVODNĚ A PŘÍVALOVÉ DEŠTĚ: Současné počasí v posledních letech je charakteristické extrémy v obou podobách, rychlé intenzivní deště provázené silnými větry a dlouhotrvající sucha s teplotami nad 30°C. Provedené krajinářské (na ploše více 1 900m2 se zadrží více jak 1 000m3 vody), půdní (obnova půdního mikrobiomu, mykorhizy a obnovení uhlíkového, dusíkového a živinového cyklu v půdě a krajině) a vegetativní opatření (meziplodiny, byliny, keře, stromy) řeší oba klimatické extrémy a pomáhají navrátit krajinu do svých přirozených podmínek.
  • NA níže PŘILOŽENÝCH FOTOGRAFIÍCH JE VIDĚT VÝSLEDEK INTENZIVNÍHO 60ti minutového deště v červnu 2021, který způsobil v tomto spádovém území přívalovou vlnu z okolních polí, při které se zvýšil průtok více než 1000x a odnesl několik desítek tun té nejúrodnější svrchní vrstvy půdy.
  • JINÉ: Zemědělská a lesní produkce (pěstování smrkových a plodinových monokultur) odváží veškerou vegetaci z tohoto území. Tento komplexně pojatý dlouhodobý projekt podporuje to, co příroda vyprodukovala, aby se zpět uložilo zde na místě vzniku a tím se podporuje nejen vodní a uhlíkový cyklus, ale i koloběh živin. To vše v komplexním přístupu a v souladu s pozorováním přírody postupně navrací do původního samoobnovitelného přírodního stavu a tím se zvyšuje odolnost a diverzita narušeného území a může tak lépe odolávat klimatickým extrémům způsobených oteplováním i působením člověkem. Po realizaci těchto kroků jíž území nežije na tzv. dluh přírody, kdy je spotřebováváno více, než příroda vyprodukuje a současně má kladný uhlíkový efekt (pohlcuje uhlík v půdě a vegetaci). 

Proč to není jinak

  • Zhotovitel vlastní jen cca 25 % území VKP Tišnovska, Usuší Pod Čudánkou a má omezené finanční zdroje pro realizaci celého území VKP. Ostatní vlastníci pozemků neměli zájem se aktivně připojit.

Největší výzvy a překážky 

  • Jímací studny, které byli vybudovány v 70tých letech minulého století pro potřeby místního JZD. Tyto studny nad a pod mnou vlastněným pozemkem jsou pravděpodobně pod zemí někde propojené a částečně ovlivňují dlouhodobou akumulaci vody v některých tůních.
  • Nejasná pravidla (co vše je nutné pro legální realizaci), co vše musí mít od úřadů obyčejný člověk, který vlastní pozemek a chce realizovat zadržování vody v krajině, aby naplnil literu zákona.
  • Soužití hrabošů a propustnost realizovaných tůní.

Zkušenosti z provozu 

  • Po ročním fungování tůní, bylo nutné upravit některé tůně a jejich propojení vzhledem k vodním a klimatickým poměrům v průběhu roku 2022. Bylo prokázáno, že voda se nejdéle zdržuje během léta v horní části pod vzrostlými stromy. Proto je nutné tůně doplnit další výsadbou tak, aby v průběhu dalších let byli co nejvíce zastíněny vegetací. A současně rok 2022 ukázal, jak potenciální pro zadržení vody v krajině, má toto území VKP v horní části potůčku a v komplexním pojetí významně podpoří i již upravenou spodní část.

Kolik to stálo 

  • Více jak 1 500 hodin vlastní ruční práce.
  • Situace a řezy tůní 10 000kč, Geometrický plán 17 000kč, hutnění 5 000kč, bagrování 90 000kč, výsadba zeleně cca 16 000kč. a v roce 2023 cca 25 000kč. 

Zvažovali jste další varianty? Pokud ano, proč jste se nakonec rozhodli pro zvolený postup? Jsou zde nějaká možná rizika?* 

Na počátku 2021 na základě 6 měsíčního pozorování jsem chtěl vybudovat 3 tůně o velikosti cca 30 -50 m2, Po přívalovém dešti, který byl 21.6.2021, byli tůně protržené. Následně jsem realizoval 10 tůní, abych akumuloval více vody při přívalových deštích. Komunikoval jsem s vlastníky okolních pozemku na celém VKP Pod Čudánkou, zda by se k záměru nepřipojili, ale nebyl aktivní zájem, tak jsem realizoval záměr pouze na svém pozemku, kde jsem mohl plně využít celý pozemek pro tento účel a přesto má realizovaný projekt pozitivní účinek na území pod i nad pozemkem.

Proč si myslíte, že je vaše aktivita natolik zajímavá, aby získala ocenění? Co se z ní můžeme naučit?* 

Moje aktivita (laik) může být příkladem pro ostatní v tom, že i na malém pozemku, s poměrně malým finančním rozpočtem a vlastními silami (svépomocí) může jedinec vybudovat dílo, které podporuje zadržování vody v krajině a uhlíku v půdě, mírní vodní i větrnou erozi nad i pod realizovaným dílem, snižuje teplotu okolní krajiny (díky vody a nové výsadbě) a současně je revitalizováno dlouhodobě zanedbávané místo v krajině, které slouží jak lidem, tak i krajině, živočichům a podporuje její diverzitu.

  • 5, 6 a 7 tůň je vybudována mezi vzrostlými stromy a je zachován původní biotop.

Inspirace pro ostatní majitele pozemků, kteří chtějí přiložit ruku k dílu. jak lze vlastními sila a na relativně malém území provést řadu jednoduchých změn a opatření, která mohou významně změnit krajinu tak, aby více zadržovala vodu a zvýšila biodiverzitu krajiny.

8.3.2023 jsem obdržel dotaci z programu Národní plán obnovy - Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny administrovaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Povodeň červen 2021, bouřka s vydatným deštěm mezi cca 17:00 a 18:00, napršelo více jak 60 mm srážek.

Usuší, prosinec 2022

25.2.2021, Usuší výchozí stav před začátkem budování tůní.

Mapové podklady (historické a půdní)

Usuší, odtokové linie

Usuší, vojenská mapa 1952
Usuší, vojenská mapa 1952