Ing. Mojmír Hampl MSc, Ph.D.

Ing. Mojmír Hampl MSc, Ph.D. (13.3.1975), letech 2006-2018 byl členem bankovní rady České národní banky. V období let 2008 až 2018 zároveň působil jako viceguvernér ČNB. 

• Bývalý viceguvernér ČNB, dnes ředitel poradenských služeb pro finanční sektor v KPMG, v roce 2019 publikoval knihu Pro Čechy je nebe nízko.
• od roku 2004 do 2006 člen představenstva České konsolidační agentury
• začínal jako analytik v České spořitelně
• Budoucí šéf Národní rozpočtové rady po Evě Zamrazilové.
  

Mojmír Hampl, názory, teze:

5.10.2023 Jak vláda čaruje s rozpočtem. Hampl o schovaných výdajích. Důchody, armáda, učitelé a platby za státní pojištěnce. Položky, které s novým státní rozpočtem už navždy půjdou nahoru (penze, školství, zdravotnictví a obrana). Obrovské náklady, které v praxi nepůjde zrušit. "Jsme z toho nervózní. Vláda hospodařit s deficitem 252 miliard korun.

• Penzisté byli až dosud jedinou skupinou, které se automaticky s inflací přidávalo. S novým státním rozpočtem na příští rok, který čeká schvalování ve Sněmovně, se situace změní. Od roku 2024 bude stát nově automaticky zvyšovat další tři platby – a hned ty největší z celého rozpočtu. Půjde o platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění. Dále platy učitelů v regionálním školství. A taky výdaje na obranu, aby Česko splnilo své závazky plynoucí z členství v Severoatlantické alianci. Na ostatní položky zbude naopak méně.

• Mandatorní výdaje mají podle návrhu státního rozpočtu (1940 miliard) na příští rok činit 1347 miliard korun a padne na ně 70 % všech příjmů. 

• Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá s tím, že strukturální schodek bude činit 2,2 % HDP. "My myslíme, že se pod nějakých dva a půl procenta můžeme dostat, že to je realistické.

• Podle Hampla není na papíře napsaný schodek "pravdivý". Naráží na 18 miliard korun, které vláda účetně přesunula do státního Fondu dopravní infrastruktury. "My tohle považujeme za špatnou praxi. Všechny klasické výdaje státu by se měly transparentně objevit ve výdajích jednotlivých rozpočtových kapitol. Schodek by měl být v tomto transparentní a pravdivý."

• V návrhu má vláda podle něj necelých 19 miliard korun, které tam nemají co dělat. Jde o příjmy z daní a pojistného, které ovšem nebyly schváleny standardně výborem pro rozpočtové prognózy, upřesnil Hampl. "Kdybyste respektovala řádnou rozpočtovací praxi, tak by takovéto dodatečné příjmy nemohly nastat.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-jak-vlada-caruje-s-rozpoctem-hampl-o-schovanych-vydajich-237776#
  

27.3.2023 Ceny se srovnají až příští rok. Pro nás všechny to může být pozdě, varuje Hampl

• Podle šéfa Národní rozpočtové rady vlády není možné, aby těm, kdo do státní kasy nejen na penze přispívají, mzda nerostla a důchody se proti tomu asymetricky zvyšovaly. Podle jeho slov starobní penze v současné době vůbec neodrážejí, co se děje na příjmové straně státního rozpočtu.
• Hampl tvrdí, že jsme se v dnešní době dostali do stavu "rozpočtové lobotomie". Politické strany napříč spektrem podle něj mluví jen o tom, kde všude by se mělo přidávat, zároveň zmiňují, že by se měly snížit daně a ideálně vyrovnat rozpočtový deficit. Takové sliby jsou podle něj nerealistické. "Jediné, co mě naplňuje jistým optimismem, je jisté uvědomění si toho, že rozpočtový problém máme. To alespoň na úrovni vlády nikdo nepopírá. 
• https://zpravy.aktualne.cz/domaci/spotlight-rozhovor-mojmir-hampl-zpravy/r~92b36994ca3911edbc030cc47ab5f122/?  
  

5.2.2023 Česko se v rozpočtové politice chová od pandemie jinak. Problém rozpočtu spočívá v závislosti na deficitech, s čímž je třeba něco dělat, říká Mojmír Hampl. Zároveň je inflace stále vysoko za inflačním cílem centrální banky.

• Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je letošní schodek nerealistický. Problém dle jeho slov spočívá v trendu, který lze pozorovat od příchodu pandemie covidu-19.
  
• Zlomově jsme se začali chovat v nových rozpočtech jinak v roce 2020 a nevíme, jak změnit ten trend nazpátek k makroekonomicky, měnově, fiskálně nudné zemi. To je ta největší bolest. 
  
• Vláda teď podle Hampla musí "léčit pacienta s těžkou závislostí na deficitech", kterého zdědila po předchozím kabinetu Andreje Babiše (ANO). "Pacient si zvykl na to, že dostane dávku fiskální drogy, a když ji nemá, tak má abstinenční příznaky a chce zase. A projevuje se to potom politickým pnutím, a otázka je, zda začneme s náhradní metadonovou léčbou, což jsou reformní návrhy, nebo budeme v závislosti pokračovat. Můžeme ho léčit jako lékař, nebo jako dealer, který mu dá další dávku.
• Podle něj ale "léčení", ať už bude jakékoli, nebude populární u voličů, proto by vláda měla využít okamžiku. "Nechci nechat politickou elitu ukolébat se tím, že to ještě není tak zlé, protože z šestého nejmíň zadluženého státu jsme se posunuli na osmé místo, pak na desáté a ten sešup je potom rychlý a těžko se to zastavuje. 
  
• Stejně je to podle něj i s inflací. Ta se už přes dva roky pohybuje vysoko a stále je daleko za dvouprocentním inflačním cílem České národní banky (ČNB). Růst cen v prosinci dosáhl 15,8 procenta. 
  
• Doufám a věřím, že ČNB se bude držet svého mandátu a inflační mor z ekonomiky vyžene tak rychle, jak jen to bude možné, jinak budeme trpět všichni. Určitě se to nemůže podařit, pokud budete řídit měnovou politiku podle zpětného zrcátka. Jsem zneklidněn tím, že úvaha je vedena tak' že počkáme, jaká bude lednová inflace nebo pozdější inflace a podle toho budeme zvyšovat úrokové sazby.
• Hampl je ale přesvědčen o tom, že ČNB se, co se týče úrokových sazeb, zachovala správně a před experimenty, jako je snižování úrokových sazeb, varuje. "Makroekonomie funguje. Přísnější měnové podmínky způsobují pokles inflace. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-statni-rozpocet-ma-zavislost-na-deficitech-jeho-lecba-ale-nebude-popularni-225132#
  

30.1.2023 Přitvrdit v monetární politice je nutné, a i když je třeba dávat pozor na oslabení ekonomiky, jednoznačný zásah proti vysoké inflaci je prioritou. Tak se vyjadřuje Mezinárodní měnový fond (MMF) k růstu cen, který je v Česku stále utržený ze řetězu a je jedním z nejvyšších v EU. Bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla je však se svou politikou nezvyšování úrokových sazeb spokojená. Michl dokonce přichází s výroky o tom, že nikdo tak tvrdě nebojoval s inflací jako současná ČNB, hájí intervence ve prospěch silnější koruny a vyzývá lidi ke "spoření, skromnosti a píli".

• Guvernér Michl ve svém nedávném komentáři veřejnosti opět vzkázal, že důležité je "hlavně spořit" a že jen "práce a píle" nás posune dál. "S novou bankovní radou se, myslím, shodujeme na tom, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu vyšší, než jsme byli v předchozích deseti letech zvyklí. Chceme motivovat lidi a firmy ke spoření a investování. Berte to jako návrat k tradičním hodnotám, jako jsou úspory, nikoliv útraty," tvrdí Michl.
  
• V textu zveřejněném na stránkách ČNB se pak guvernér odvolává na silnou korunu. "Važme si toho. Levněji dovážíme drahé suroviny. Plus k tomu navíc máme nejvyšší úrokové sazby za dvacet let. Motivujeme lidi spořit namísto útrat. Za tu dobu nikdo tak výrazně nebojoval s inflací jako nová bankovní rada," je přesvědčen Michl.
• Pokud dnes hovoří o tom, že je třeba, aby "úrokové sazby zůstaly po určitou dobu vyšší", je potřeba připomenout to zásadní. Právě Michl k současné žádoucí vyšší hladině úrokových sazeb nepřispěl vůbec nijak. Od okamžiku, kdy inflace překročila cíl centrální banky, nehlasoval pro jejich zvýšení ani jednou! Ani jedinkrát nezvedl ruku pro brzdění inflace, stále hlasoval jen pro její přiživování a roztáčení. A dokonce i za celou dobu svého letitého mandátu od roku 2018 v průměru tlačil sazby stále dolů, což je úctyhodný výkon pro člověka, který dnes verbálně vyzývá ke spoření a chce odrazovat od utrácení," oponuje guvernérovým slovům Hampl.
  
• Také podle ekonoma Lukáše Kovandy v očích MMF naše centrální banka až příliš hazarduje s osudem tuzemského hospodářství. "Jestliže totiž nedojde ke zvýšení úrokových sazeb ČNB nyní a inflační očekává přestanou být ukotvena, pak bude nakonec třeba ještě daleko razantnějšího navýšení klíčových úrokových sazeb, než jaké žádá nynější situace. A razantnější navýšení úrokových sazeb v podstatě znamená hlubší ekonomický propad. Otálením se zvýšením sazeb tak ČNB podle Mezinárodního měnového fondu hrozí přivodit hlubší recesi, než jaká je nyní nevyhnutelná
  
• https://echo24.cz/a/HA6GJ/kritika-monetarni-politika-vysoka-inflace-nizke-uroky-michl-cnb?

2.10.2022 Úroveň zdanění fyzických osob se musí vrátit na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Shodli se na tom ekonom a předseda Národní rozpočtové rady vlády Mojmír Hampl a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a kandidát na prezidenta Josef Středula v nedělních Otázkách Václava Moravce. Jinak hrozí podle Hampla rozvrat veřejných financí.

• Zrušení superhrubé mzdy z roku 2020 byla velikou chybou, která výrazně podpořila vysoký růst schodků z posledních let, aniž by výrazněji pomohla lidem z nejnižších příjmových skupin.

Kritizoval současný způsob řízení veřejných financí, zejména předhánění se ve velikosti finanční pomoci občanům ze stran vlády a opozice během nynější energetické krize a rostoucí inflace. Debatu o těchto tématech označil za "lobotomickou". Politici podle něj upozaďují dlouhodobá řešení financování veřejných rozpočtů vůči krátkodobým krizím, jakou byla nedávná pandemická, případně současná energetická krize. 

• Stavební spoření označil za "nedobrý výdaj". Ročně stát vydá na tuto podporu 4,2 miliardy korun. Rovněž navrhuje zrušení některých nepotřebných státních institucí, například České exportní banky. Za vhodné dlouhodobé opatření považuje přenesení dluhové brzdy, která je v současnosti stanovena v zákoně o rozpočtové odpovědnosti, přímo do ústavy. 
  
• https://echo24.cz/a/SarU7/zpravy-domaci-mojmir-hampl-josef-stredula-je-treba-zvysit-dan-fyzicke-osoby?

15.9.2022 Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada (ČTK),

Významná nerovnováha českých veřejných financí podle rady vznikla kombinací rozpočtově nerozvážných kroků učiněných zejména v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje. Ve srovnání s loňskem se vývoj zadlužení zlepšil jen drobně.

• Strukturální deficit, který je klíčovým ukazatelem pro vyhodnocení situace českých veřejných financí ze střednědobého pohledu, se aktuálně pohybuje okolo tří procent HDP. Strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří, nebo ne, aktuálně činí zhruba 220 miliard korun. Takto hlubokou střednědobou nerovnováhu bohužel nevyřeší pouze ekonomický růst, ale jsou nutné také aktivní kroky vlády vedoucí k úpravě jak příjmové, tak výdajové strany rozpočtu," uvedl předseda rady Mojmír Hampl.
• Střednědobá nerovnováha je dominantně dědictvím snížení daní, konkrétně přijetí tzv. daňového balíčku v roce 2020, který mimo jiné zrušil zdaňování superhrubé mzdy, čímž veřejné rozpočty na straně příjmů aktuálně přichází o 120 miliard korun ročně. Tento krok nejenže přišel v nesprávnou dobu, ale byl i makroekonomicky kontraproduktivní a s jeho následky se potýkáme dodnes.
  
• Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá pro roky 2024 a 2025 s neměnným strukturálním deficitem na úrovni 2,9 procenta HDP, z čehož lze odvodit, že se žádné systémové reformy nechystají, přitom na ně zůstává v tomto volebním období stále méně času," upozornil Jan Pavel.
  
• https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-stat-je-neufinancovatelny-varuje-rada-vlada-za-10-mesicu-s-nicim-neprisla-40408780#

29.6.2022 Extra daní pro ČEZ a banky to začne. Pak vláda zdaní i lidi.

• Navzdory tvrzení řady ekonomů si politici zatím odmítají přiznat, že budou muset zvýšit daně, je to sice bolestivá, ale nevyhnutelná cesta: "Žádná snadná cesta k řešení strukturálního deficitu už není. Před sebou máme jen obtížné cesty,
  
• Do 5 až 8 let se zdanění práce nás jako fyzických osob vrátí tam, kde bylo před rokem 2021. Teď, když lidi zažívají tak obrovský šok z růstu cen a nákladů, se to ale dělat nebude. Daň z příjmu z 20 na 15 % snížilo před Vánoci 2020 vládnoucí hnutí ANO spolu s poslanci ODS a SPD. Rozpočet každý rok ale připravila zhruba o 90 miliard korun.
  
• Aby se stát vymanil z minusů měl by podle Hampla zvážit dočasně i extra daně na banky a energetický sektor. Princip tzv. windfall tax (zdanění mimořádného zisku, který vznikl díky neočekávaným okolnostem), jde o takzvanou "neočekávanou daň", kterou například labouristická vláda Tonyho Blaira v roce 1997 zavedla na "nadměrné zisky privatizovaných veřejných služeb".  
  
• Jednorázové dodatečné zdanění vám nevyřeší strukturální problém, ale umožní částečně financovat některé mimořádné výdaje, které teď máte. 
  
• Nevím, proč má stát tak štědře podporovat stavební spoření v časech, kdy máme nejvyšší úspory, co jsme kdy v dějinách měli. Nevím, jestli je třeba lidem v důchodu ze státního přispívat na to, aby si mohli spořit ve 3. pilíři,
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-hampl-extra-dani-pro-cez-a-banky-to-zacne-pak-vlada-zdani-i-lidi-207701# 
  

10.10.2021

• Česko i celá Evropa si začaly v poslední době uvědomovat rizika tzv. green dealu, tedy aktivity, která má za cíl evropskou ekonomiku ozelenit a učinit ohleduplnější k životnímu prostředí. "My vůbec nemáme hmatatelné představy o tom, co takový cíl, jako je uhlíková neutralita, konkrétně znamená pro náš běžný život.
• Je to asi poprvé v moderních dějinách, kdy ministr financí naprosto jasně, naprosto bez jakéhokoliv uzardění říká, že nechce, aby se zvyšovaly sazby proto, protože jemu by to komplikovalo ten nejdůležitější, nebo ten první mandatorní výdaj, který se jmenuje náklady na obsluhu dluhu.
• To, že se během 18 měsíců dostáváme do situace, kdy je to natolik silné politické téma, že paní Schillerová - a teď nevím, do jaké míry je to její myšlenka, nebo do jaké míry jí to někdo napovídá - to takhle bezelstně říká, jako že je potřeba, aby se inflace nebrzdila, aby ty nominální příjmy státu rostly a aby náklady na obsluhu dluhu, nominální, naopak nerostly.
  
• Myslím si, že ta kapacita trhu absorbovat dodatečný dluh pořád existuje. Ale je důležité, kolik budou investoři či věřitelé požadovat. Jaký úrok budou požadovat za to, aby dál českému státu půjčovali. To se bude měnit jednak s tím, jak se bude měnit základní úroková sazba ČNB. To je jasné, to je rozhodnutí v uvozovkách měnové politické. A za druhé s tím, jak potenciálně poroste riziková prémie této země.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/hampl-schillerova-vlastne-priznala-ze-jsou-statni-finance-v-rozkladu-176890#

6.11.2020

• Listopadovou, splátku po ukončení moratoria nezaplatí řádově jednotky procent klientů, kteří o odklad splátek požádali. To je ale jen začátek, přičemž podíl špatně splácených úvěrů v celém sektoru by tak vyskočil až k šesti % ze zhruba dvou.
  
• Na základě informací z jednotlivých bank se zdá, že střední odhad objemu pohledávek, které zůstanou nesplaceny, je zhruba 23 %. Banky v průměru počítají s tím, že míra defaultu bude vyšší u právnických osob než u fyzických. 
  
• U fyzických se navíc všeobecně očekává, že větší míru nesplácení budou mít nezajištěné spotřebitelské půjčky, výrazně menší pak hypotéky. Jen připomeňme, že v moratoriu jsou hypotéky za zhruba 179 miliard korun.
• Pokud by druhý lockdown trval déle, pak by se kvalita portfolií mohla dále zhoršit.  
  
• https://www.e15.cz/rozhovory/mojmir-hampl-o-osudu-bankovniho-byznysu-rozhodne-delka-lockdownu-1374896?

Mojmír Hampl a Miroslav Tůma 20.3.2020

• cílem léčby coronaviru není eliminace nemoci za každou, třeba i prohibitivní cenu, ale že kvalita života by měla být po zásahu lepší než před ním. Jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost platí, že léčba by neměla být horší než choroba sama. Už v tomto okamžiku je zřejmé, že ekonomické dopady budou gigantické.
• předběžné odhady hovořící o dopadu na hrubý domácí produkt kolem pěti procent, tedy přes 250 mld. korun (částka blížící se rozpočtu zdravotních pojišťoven za celý rok), mohou být nakonec i podhodnocené
• chřipkou, je každý rok postiženo u nás několik set tisíc lidí a jejím následkům podlehne i přes 3 000 osob, nedochází k opatřením, které by zásadním způsobem poškozovala ekonomiku
  
• Každá společnost je schopna vydat na boj s nemocemi jen určitou část toho, co vytvoří. V našem případě to je ročně zhruba 7,5 procenta hrubého domácího produktu. V kontextu českého zdravotnictví je cena jednoho roku plnohodnotného života vyčíslena na 1,2 mil. korun. A jak to vypadá s náklady na boj s koronavirem? 
  
• Vezmeme-li předběžně odhadovanou ztrátu hrubého domácího produktu kolem 250 mld. korun a počet pravděpodobných úmrtí v důsledku koronaviru při méně drastických opatřeních, dostaneme se k částce nejméně desítek, možná však až stovek milionů korun na snížení o každé jedno úmrtí. Je to do očí bijící nepoměr a opět tedy vlastně riziko, že tyto prostředky nebudou k dispozici na léčbu jiných nemocných
  
• drakonická opatření poškodí drakonicky ekonomiku a způsobí významný zásah do ekonomiky mnoha domácností v podobě významného výpadku příjmu a nárůstu nezaměstnanosti a neschopnosti splácet závazky
• z ekonomického harakiri se budeme vzpamatovávat ještě hodně dlouho v Česku, ale i celém vyspělém světě, který reaguje na paniku budící slovo "koronavirus" obdobně
  
• Máme značné pochyby o tom, že rizika koronaviru jsou opravdu tak velká, aby vládu opravňovala k tak významným zásahům a vynaložení takových finančních prostředků bez diskuse a časového omezení. 
  
• Je proto nezbytně nutné zahájit debatu o tom, kdy, za jakých okolností a kvantitativních podmínek se uvedené restrikce uvolní. Pokud jsme ve válce, což je jistě politicky nadnesený termín, musíme mít všichni jasno, v jakém okamžiku ji budeme považovat za vyhranou. K jakému cíli vlastně směřujeme. 
  

https://archiv.ihned.cz/c1-66738020-byvali-sefove-cnb-tuma-a-hampl-nechame-v-zajmu-ochrany-zivota-umrit-celou-ceskou-ekonomiku

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového