vymírání druhů na planetě

6. globální vymírání druhů

Asi nebude náhoda, že se nejstarší stopy po pozemském životě datují do doby před 3,77 miliardy let, tedy zhruba na konec "velkého bombardování".

Během posledních 540 miliónů let byl život na Zemi pětkrát zasažen hromadným vymíráním živočichů, kdy zmizelo minimálně 75% v té době žijících druhů. Na planetě probíhají populační cykly po cca 60 - 90 miliónech let, těmto cyklům ale téměř nerozumíme. 6 globální vymírání druhů by mohlo přijít během 2 až tří desetiletí našeho století. Kdy nastane "bod zlomu" globálního vymírání druhů nevíme.

  • Po zhruba 140 milionech let vlády dinosaurů (4. masové vymírání druhů) tak začal věk savců. Zatím trvá 65 milionů let. Jsme na jeho konci? 
  • Před necelými 65 -66 miliony let však i druhohory ukončila katastrofa. Na sklonku období křídy došlo k zatím poslednímu 5. masovému vymírání druhů, hlavní příčinou hromadného vymírání živočišných a rostlinných druhů byl rapidní pokles teplot (o 25 °C po dobu patnácti let, průměrná teplota se dostala pod bod mrazu), který náraz meteoritu způsobil. Pro zajímavost: planetka, která před 66 miliony lety vytvořila Chicxulubský kráter a způsobila mj. vyhynutí neptačích dinosaurů, byla široká nejméně 10 kilometrů.
  • Do roku 2020 přijdeme o 67 % všech divokých zvířat v porovnání s rokem 1970.
  • V Německu vymřelo podle studie z roku 2018 téměř 60% hmyzu (zdroj David Štorch) -způsobené zejména průmyslovým zemědělstvím (chemizace atd.).
  • Kolem nás vymírají rosltiny a živočichové, spustila koronavirová pandemie (2020) i proces vymírání lidského druhu?
  • více
  • Studie o 6. globálním vymírání druhů.

Co způsobovalo masové vymírání druhů?

  • Pád asteroidu.
  • Sopečná činnost - supervulkány.
  • Kumulace menších příčin (menší sopky, tsunami, mimozemská tělesa...).
  • Činnost člověka? (ničení přirozeného životního prostředí, produkce CO2 a metanu, nadměrný lov, znečištění ovzduší, klimatické změny a zanášení invazivních druhů).

Základní časové dělení předchozích 5 cyklů vymírání druhů (stanovili paleontologové Jack Sepkoski a David M. Raup roku 1982)

  • Vymírání , pravděpodobně gama záření a vulkanická činnost způsobily před 440 až 450 miliony let vymření 57 % všech tehdejších rodů.
  • Vymírání v pozdním devonu před 360 až 375 miliony lety. Jeho příčinami bylo globální ochlazování, vulkanismus nebo i o pádu komety. Důsledkem byl pokles hladiny moří a pokles obsahu kyslíku v oceánech, kvůli čemuž vyhynulo 70 % všech tehdejších druhů

  • Vymírání perm-trias před 251 miliony lety (Permské vymírání) a jako příčina se jeví masivní vulkanická činnost. Důsledkem bylo silné oteplení zemského povrchu, rapidní pokles kyslíku jak v atmosféře tak v oceánech, dále pokles hladiny moří a vzrůst jejich salinityV této divoké době vymřelo přibližně 90 procent všech suchozemských i mořských tvorů.

  • Vymírání trias-jura před 205 miliony let a vyhynulo na 23 % čeledí a 48 % všech tehdejších rodů. Jeho příčiny jsou gradující změny klimatu, fluktuace hladiny moří, vulkanismus nebo asteroid.

  • Vymírání na přelomu křída- paleogén před 65,5 miliony lety.  Vyhynulo 17 % čeledí, 50 % rodů a 75 % všech tehdejších druhů a ukončilo vládu dinosaurů na zemi (přežily savci) a všechny druhy ne ptačích dinosaurů vyhynuly. Také vyhynuli všichni pterosauři a amoniti. Jako příčina se nejčastěji uvádí pád asteroidu, dinosauři se potýkali s ekologickou krizí ještě před dopadem asteroidu. 

Zdroj: Wilipedie, Mezinárodní únie pro ochranu přírody, článek: David Storch, jak je to s vymíráním druhů, prosinec 2015.

Vymírání druhů, zprávy z tisku:

4.10.2022Geologové zjistili, že pád asteroidu na konci období křídy dal nejen vzniknout obřímu podvodnímu kráteru Chicxulub, ale také způsobil "globální tsunami", jejíž vlny dosahovaly výšky 1,5 a 4,5 km. Oznámila to v úterý tisková služba Michiganské univerzity.

"Tato tsunami byla dostatečně silná, aby zničila sedimenty na dně zemských oceánů v polovině zeměkoule, což vytvořilo jakousi "mezera" v geologickém záznamu planety. Stopy takového ničení, které jsme objevili v různých částech zeměkoule svět potvrzuje výsledky našich modelových výpočtů," řekla výzkumnice z University of Michigan v Ann Arbor (USA) Molly Range, jejíž slova cituje tisková služba univerzity.

Na konci křídového období, přibližně před 65,5-66 miliony let, spadl na Zemi asteroid o průměru asi 10-14 km a zanechal 180-200 km dlouhý Chicxulubský kráter v jižním Mexiku. Vědci nepochybují o jeho pádu, ale jeho podíl na vyhynutí dinosaurů a mořských plazů, stejně jako přesné důsledky tohoto kataklyzmatu, zůstávají předmětem sporů.

Range a její kolegové objevili první důkazy o tom, že pád asteroidu způsobil nejen prudké ochlazení klimatu a okyselení světových oceánů, ale také dal vzniknout supersilné vlně tsunami, která byla ve své síle asi 2,6 tis. větší než katastrofa v roce 2004 u pobřeží Indonésie, zdaleka nejsmrtelnější tsunami v historii lidstva.

Následky pádu asteroidu

K tomuto závěru vědci dospěli při testování fungování počítačového modelu, který co nejpodrobněji vypočítává proces vzniku kráteru Chicxulub a důsledky této události na nejbližší pevninu a mořské dno. V průběhu těchto výpočtů vědci zjistili, že pád asteroidu o průměru 10-14 km vyvolal silnou globální tsunami, která pokryla významnou část oblasti Světového oceánu.

Výška prvních vln tsunami měla podle výpočtů vědců dosáhnout asi 4,5 km, což souvisí s uvolněním velkého množství úlomků hornin z místa dopadu asteroidu do té části oceánského dna, kde vznikl kráter Chicxulub. Tyto vlny i přes svou rekordně vysokou výšku rychle opadly, ale pouhých 10 minut po jejich objevení je následovala menší, ale mnohem větší kruhová vlna tsunami, jejíž výška dosahovala 1,5 km.

https://nauka.tass.ru/nauka/15952217

26.1.2022 Šesté masové vymírání opravdu začalo. K takovým závěrům došli vědci přezkoumáním údajů o obratlovcích, které Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) dlouhodobě přehlíží. Červený seznam údajně neodpovídá skutečnosti.

Od roku 1500 n. l. mohlo vyhynout 7,5 až 13 procent známých druhů suchozemských měkkýšů. "Zahrnutí bezobratlých skutečně bylo klíčem k potvrzení toho, že jsme svědky nástupu šestého masového vymírání v historii Země," tvrdí Cowie. Celkem mohlo vymizet 150 000 až 260 000 druhů suchozemských měkkýšů, píší vědci.

Míra vymírání se liší druh od druhu. Krize v případě mořských druhů není tak viditelná jako míra vymírání pozorovaná u mnoha suchozemských zvířat. Nicméně celková hodnota vymírání je podle expertů temnější, než jak uvádí červený seznam IUCN.

https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1913-seste-masove-vymirani-na-zemi-uz-zacalo-varuji-vedci.html? 

24.11.2021 Během masového vymírání druhů na konci období permu před 250 miliony lety zmizelo více než devadesát procent všech suchozemských i mořských zvířat. Toto vymírání bylo způsobeno několika faktory, které vědci znají už desetiletí. Nyní však objevili nové důkazy o tom, že tato zkáza pro život na Zemi byla způsobena nejen vulkány na Sibiři. V této divoké době vymřelo přibližně 90 procent všech suchozemských i mořských tvorů.

  • Největší podíl měla pravděpodobně série ničivých sopečných erupcí supervulkánů, které do atmosféry uvolnily obrovské množství materiálu. V důsledku toho na zemský povrch několik tisíc let pronikalo jen malé množství světla, což mělo za následek úhyn rostlin i tvorů, kteří na nich byli závislí. V důsledku zvýšení oxidu uhličitého a dalších prvků docházelo také k postupnému okyselování oceánů, kde taktéž začal vymírat život.
  • Vědci v jižní Číně našli zvláštní ložiska mědi, rtuti a dalších nerostů, která se svým stářím shodovala s obdobím masového vymírání v permu. Chemické a izotopové složení těchto ložisek také naznačuje, že tyto minerály byly vystaveny emisím bohatým na síru. 
  • Objev naznačuje, že mraky částic kyseliny sírové mohly zablokovat sluneční světlo a ochladil zemský povrch. Pokud tedy v tomto vulkanickém období docházelo k erupci různých vulkánů, mohla se do atmosféry uvolnit smrtící směs plynů, které zapříčinily, že naše planeta byla po dlouhá tisíciletí takřka neobyvatelná. Vědci tak došli k závěru, že hromadné vymírání nebylo jen otázkou sibiřských vulkánů, ale výsledkem mnohem složitějšího sledu událostí, ke kterým před 250 miliony let došlo 
  • https://technika.magazinplus.cz/2280-pred-250-miliony-lety-zacalo-masove-vymirani-zivota-na-zemi-vedci-nyi-objevili-prekvapivou-pricinu.html<br>

17.11.2021 Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků. A jsme za ním my - lidé. Mezinárodní tým výzkumníků studoval údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou v zemích Evropské unie původní. Srovnával jejich populace mezi lety 1980 a 2017 a dospěl přitom k alarmujícímu zjištění.

  • Z Evropské unie zmizelo na 600 milionů hnízdících ptáků, to je šestina ptačí populace. Zmíněné číslo vysoce přesahuje celkový počet obyvatel unie (447 milionů).
  • Značná část těchto ztrát je důsledkem masivního úbytku běžných a hojných druhů ptáků.
  • Velký podíl na ztrátách má výrazný pokles malého počtu běžných druhů, zatímco několik málo ptačích druhů zaznamenalo nárůsty populací. To ale nemohlo vyvážit celkový úbytek.
  • Ztráta stovek milionů jedinců ovlivní výhody a služby, které příroda lidem přináší, ať už je to kontrola škůdců zemědělských plodin, kterou zajišťují hmyzožraví ptáci, nebo potěšení při pozorování nádherných přírodních představení, jako jsou manévry hejn špačků.  

Toto jsou druhy, u nichž je úbytek nejvýraznější:

  • vrabec domácí (- 247 milionů jedinců)
  • konipas luční (- 97 milionů)
  • špaček obecný (- 75 milionů) 
  • skřivan polní (- 68 milionů)
  • vrabec polní (- 30 milionů)

A co je příčinou vymírání ptačích druhů? Ve studii se zmiňuje zemědělská politika a extenzivní hospodaření, pesticidy, nedostatek potravy a hnízdních příležitostí, šíření ptačí malárie, anebo znečištěné ovzduší.

Zatímco v osmdesátých a devadesátých letech minulého století byl úbytek ptáků výrazný, v posledním desetiletí se tempo poklesu zpomalilo. Studie to přičítá evropským směrnicím o ptácích a ptačích stanovištích.

https://nedd.tiscali.cz/ptaci-v-evrope-masove-vymiraji-z-kontinentu-zmizelo-ctvrt-miliardy-vrabcu-523233? 

3.10.2021 Na základě vzorců kvetení řas a bakterií ve vodních nádržích jsou vědci přesvědčeni, že nás brzy zasáhne vážná událost vymírání. Změny ve složení řas a bakterií ve vodních nádržích ukazují na probíhající ekologickou katastrofu.

Tyto změny se podobají tomu, co se stalo při posledním masovém vymírání před 251 miliony let, známém jako "velké vymírání". Tehdy zmizelo 90 % všech druhů na Zemi, což znamenalo největší ztrátu života na planetě.

Podle vědců ze Švédského přírodovědného muzea ve Stockholmu toxické řasy a bakterie, které nyní rostou v našich jezerech a řekách, odrážejí vlastnosti květů, které existovaly v období Velkého vymírání.

Současné změny ve sladkovodních útvarech souvisejí s řadou lidských činností včetně odlesňování, úbytku půdy a emisí skleníkových plynů. Ve studii zveřejněné v časopise Nature Communications vědci uvedli, že kvetení řas a bakterií souvisí s událostmi masového vymírání, a tuto korelaci označili za "znepokojivý signál" pro budoucí změny životního prostředí.

  • Mikrobiální květy nejenže zabíjejí život ve sladkovodních nádržích, ale také oddalují potenciální obnovu těchto ekosystémů o miliony let, tvrdí tým. Aby dospěli k tomuto závěru, analyzovali vědci fosilní záznamy poblíž australského Sydney.
  • Většina vymírání v tomto období byla způsobena sopečnými erupcemi, které zvyšovaly globální teplotu a vypouštěly skleníkové plyny. Nedlouho poté se staly běžnými lesní požáry, sucha a další extrémní klimatické jevy. Stejný vzorec se v současnosti formuje i na současné Zemi.
  • To vedlo k úbytku lesů. Díky tomu půda a živiny, které kdysi vyživovaly lesní půdu, prosakovaly do okolních jezer a řek, což způsobilo rozkvět mikrobů a řas. Vzhledem k vyšším teplotám by se takovým květům v těchto sladkovodních nádržích již dařilo.
  • Mikrobi jsou důležití pro udržení zdraví každého sladkovodního ekosystému. V nadměrném množství však mění naše vodní zdroje v toxickou polévku, která zabíjí vše živé. Zatímco Velký umírající květ kvetl bez lidské pomoci, současný květ je přímým produktem lidské činnosti, která kontaminovala ekosystémy. I přesto jsou klíčové charakteristiky květů z období Velkého umírání a těch současných téměř totožné.
  • https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/je-lidstvo-odsouzeno-k-zaniku-podle-vedy-se-nachazime-uprostred-masoveho-vymirani/mediatrend/?

Očekává se, že do roku 2100 bude s rostoucí teplotou v našich sladkovodních nádržích růst více květů. V té době by již vrcholilo masové vymírání, jehož příznaky se začaly objevovat již nyní.

22.9.2021 Podle vědců se blíží další vlna masivního vymírání druhů. V nové studii popisují varovné signály, které vysílá příroda. Přemnožené sinice, vody plné řas a neutuchající lesní požáry. Právě to jsou varovné signály, které znamenají, že se blíží další vlna masivního vymírání.

  • Lesní požáry i globální oteplování vedou k přemnožení sinic a vodních řas, které z vody čerpají kyslík, uvolňují do ní toxiny, a právě to je jeden z varovných signálů, že se blíží další hromadné vymírání.
  • K tomu poslednímu, které je právem označováno za nejhorší katastrofu v historii Země, došlo před čtvrt miliardou roků, kdy se planeta potýkala s vulkanickou erupcí, kvůli které do ovzduší unikaly masivní emise skleníkových plynů. Teplota Země se tehdy zvýšila natolik, že katastrofu nepřežilo až 90 % všech druhů živočichů. Tentokrát prý problémem nejsou erupce, nýbrž my, lidé
  • Odlesňování, požáry a globální oteplování zapříčiňují další přemnožení sinic a vodních řas a když si k tomu přičteme naši produkci skleníkových plynů, zaděláváme si na velký problém. 
  • Tři hlavní příčiny hromadného vymírání jsou skleníkové plyny, vysoké teploty a přemnožení mikrobů ve vodě.   
  • https://refresher.cz/103683-Podle-vedcu-se-blizi-dalsi-vlna-masivniho-vymirani-druhu-V-nove-studii-popisuji-varovne-signaly-ktere-vysila-priroda?

6.7.2021 Asteroid dinosaury nevyhubil, pouze jim k tomu dopomohl, naznačují výsledky pátrání mezinárodního týmu vědců, který zjistil úbytek druhové rozmanitosti na konci křídy ještě před dopadem planetky. Dinosauři se údajně nedokázali přizpůsobit ochlazujícímu se klimatu. Podle nové analýzy, na níž dohlížel vědec Fabien Condamine z Francouzského národního střediska pro vědecký výzkum, dinosauři umírali v postupném procesu, a to ještě než Zemi zkřížil cestu kus osudového kamene. Analýza 1600 fosilií dinosaurů měla posoudit druhovou rozmanitost a míru vymírání u šesti hlavních dinosauřích rodin: Ankylosauridae, Ceratopsidae, Hadrosauridae, Dromaeosauridae, Troodontidae a Tyrannosauridae. Podle výsledků začala druhová rozmanitost u vyhynulých zvířat klesat 10 milionů let před dopadem asteroidu. Měnící se klima zastavilo vývoj na konci křídy a zejména starší a větší druhy spoléhající na teplé klima začaly vymírat. "Výsledky naznačují, že teplé podnebí podporovalo diverzifikaci dinosaurů, zatímco chladnější období vedlo k vymírání.

  • Pokud pohlaví u dinosaurů ještě ve formě plodu určovala teplota jako v případě krokodýlů a želv, mohlo ochlazující se klima omezit rozmanitost pohlaví u embryí, což by vedlo právě k takovému modelu vymírání.
  • Vymírání dinosaurů tedy nebylo náhlé a nelze jej přičítat pouze asteroidu. Dinosauři by postupně vymřeli i bez jeho přičinění, i když by to možná trvalo o trochu déle. 
  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/3365-nadvladu-dinosauru-neukoncil-asteroid-ale-podle-analyzy-vedcu-menici-se-klima.html?

4. 4. 2021 Vědci v obsáhlé studii publikované v časopise Science uvádějí, že dopad asteroidu, který zahubil dinosaury, dal vzniknout tropickým deštným pralesům na naší planetě. Alespoň v té podobě, v jaké je dnes známe. Před 66 miliony let dopadl na Zemi obří asteroid. Tento náraz způsobil masivní vymírání, které vyhubilo více než 75 % všech tehdejších druhů života na Zemi. Jen o den dříve se ale na území dnešní Kolumbie dařilo zcela jinak vypadajícímu druhu deštného pralesa. Poté, co do Země 12 km široká vesmírná skála narazila, se typ vegetace, která tyto lesy tvořila, drasticky změnil. Informoval o tom web BBC.

"Kvůli nárazu se ale také pralesy proměnily ze sluncem zalitých lesů s otevřenými korunami v tmavé a husté lesy dnešní Amazonie," uvádějí vědci ve studii publikované 2. dubna v časopise Science.

Vědci zanalyzovali desítky tisíc fosilií pylu, výtrusů a listů datovaných do období před 70 až 56 miliony let. Vzorky podle BBC pocházejí až z 39 různých lokalit v Kolumbii. Tým poté zhodnotil celkovou rozmanitost lesních rostlin, dominantní druhy a interakce mezi hmyzem a rostlinami a sledoval, jak se tyto faktory v čase proměňovaly.

Vědci podle webu Science News zjistili, že bezprostředně po dopadu asteroidu se rozmanitost rostlin snížila až o 45 procent. Vymírání bylo rozsáhlé zejména mezi semennými rostlinami. Lesy se sice z rány během následujících šesti milionů let zotavily, začaly v nich ale převládat krytosemenné neboli kvetoucí rostliny. Lesy už nikdy nebyly jako dřív, shrnul tým vědců své závěry. V důsledku této změny se proměnila celá struktura tropických lesů. V období pozdní křídy, kdy po světě stále kráčeli dinosauři, měly stromy široce rozevřené koruny. Jejich vrcholové části se nepřekrývaly, takže na lesní půdě zůstávaly otevřené osluněné plochy. Po nárazu asteoridu se však v lesích vytvořily husté koruny, které k zemi propouštěly mnohem méně světla.

Kdybychom se vrátili do doby před pádem meteoritu, lesy by měly otevřené koruny se spoustou kapradin, nacházelo by se tam mnoho jehličnanů a dinosaurů". "Les, který máme dnes, je produktem jedné události před 66 miliony let".

Jak tedy dopad asteroidu proměnil řídké tropické lesy bohaté na jehličnany v dnešní deštné pralesy s vysokými stromy posetými pestrobarevnými květy a orchidejemi? Těsně před epizodou masového vymírání se tropické lesy skládaly ze směsice krytosemenných rostlin, tedy kvetoucích stromů a keřů, ale i dalších druhů rostlin, jako jsou jehličnany a kapradiny. "Soupeření o světlo nebylo tak intenzivní" . Poté kapradiny a jehličnany z velké části vymizely a převládly krytosemenné rostliny, které nyní v pralese tvoří asi 90 % rostlinných druhů.

Na základě analýzy pylu a listů navrhují vědci tři různá vysvětlení. Za prvé, že přílišnému zahuštění lesa mohla bránit samotná existence dinosaurů, a to proto, že se živili rostlinami rostoucími v nižších patrech lesa.

Druhým důvodem podle vědců je, že popel, který se po nárazu asteroidu usazoval z oblohy, mohl v důsledku sloužit jako hnojivo a tak tvořit půdu bohatou na živiny. To zvýhodňovalo rychle rostoucí krytosemenné rostliny před ostatními rostlinami.

Třetím vysvětlením je, že vymírání jehličnatých druhů vytvořilo příležitost pro kvetoucí rostliny. Zdá se také, že krytosemenné rostliny se v období před nárazem vyznačovaly větší ekologickou rozmanitostí, což zřejmě některým z nich usnadnilo následné zotavení.

Tyto myšlenky se podle vědeckého týmu vzájemně nevylučují a všechny mohly přispět k podobě pralesa, jakou známe dnes. "Z toho plyne ponaučení, že při narušeních se tropické ekosystémy jen tak ode dna neodrazí, ale proces náhrady trvá opravdu dlouho.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/studie-asteroid-ktery-vyhubil-dinosaury-promenil-podobu-pralesu-149401#

18.2.2021 K masovému vyhynutí mohlo přispět obrácení magnetického pole před 42 000 lety. Nová studie naznačuje, že klopný obvod magnetických pólů Země před 42 000 až 41 000 lety krátce, ale dramaticky zmenšil sílu magnetického pole - a mohl vyvolat kaskádu ekologických krizí na Zemi.

S pomocí nového, přesného datování uhlíku získaného ze starých fosilií stromů vědci korelovali posuny v klimatických vzorcích, vyhynutí velkých savců a dokonce i změny v lidském chování těsně před a během Laschampsovy exkurze, krátké obrácení magnetických pólů, které trvalo méně než tisíc let.

https://www.sciencenews.org/article/earth-magnetic-field-reversal-mass-extinctions-environment-crisis?

14.1.2021 Skupina německých biologů z Leibnitzova ústavu v rámci nedávného výzkumu upozornila na znepokojivou situaci ohledně života nejen v evropských řekách. Podle závěrů jejich studie totiž za posledních čtyřicet let zmizelo téměř 90 % všech velkých sladkovodních zvířat, většina velkých ryb, savců a ptáků. Vědci tvrdí, že vymírání života v řekách se týká prakticky celého světa kromě nedostupné Antarktidy. Jezera a řeky pokrývají pouze jednu setinu povrchu Země, ale jsou domovem třetiny všech obratlovců. Tyto říční ekosystémy jsou podle biologů značně ohroženy a život v řekách stále mizí.

  • Podle jejich výzkumu došlo k největšímu úbytku těchto tvorů mezi roky 1970 a 2012, kdy ubylo až 80 % těchto tvorů. Největší úbytky evidují vědci v oblasti Malajsie, jihovýchodní Asie a také Číny, kde vymřelo až 99 procent velkých sladkovodních zvířat.
  • Velké ztráty ale zaznamenali vědci také u plazů. Za klesajícím množstvím velkých zvířat je hlavně nadměrný lov a stav řek, které jsou stále více regulovány přehradami a zpevněnými břehy. Asi osm set z nich je navíc plánováno v kriticky důležitých místech s vysokou biodiverzitou a doposud velkým množstvím megafauny, jako je oblast Amazonky, Konga, Mekongu nebo Gangy
  • https://technika.magazinplus.cz/1963-z-evropskych-rek-pomalu-mizi-zivot-vyhynulo-az-devadesat-procent-velkych-ricnich-tvoru.html

14.1.2021 Lidstvo nezvládá reagovat na hrozby způsobené poklesem biodiverzity a klimatickou změnou, čeká jej proto "strašlivá budoucnost". Uvedla to mezinárodní skupina vědců ve studii publikované v odborném periodiku Frontiers in Conversation Science.

"Planetě hrozí strašlivá budoucnost masového vymírání druhů, horšícího se zdraví lidské populace a klimatických rozvratů," píší vědci v nové zprávě s tím, že tyto skutečnosti výrazně ohrožují přežití lidstva jako takového. Podle nich stojí za nepěknou budoucností zejména laxní až ignorantský přístup plynoucí z nepochopení závažnosti klimatické krize. "Hrozba pro veškeré formy života včetně člověka je tak obrovská, že ji stěží chápou i dobře informovaní vědci," stojí ve zprávě.

Vědci dále varují, že blížící se klimatická katastrofa bude mít za následek hromadnou migraci, války o přírodní zdroje, ale i další celosvětové pandemie, podobné té, kterou zažíváme nyní. "Nechceme ale kapitulovat," ubezpečují experti. "Naším cílem je dát hlavám států studenou sprchu ohledně stavu planety, aby mohli učinit takové kroky, které strašlivé budoucnosti zabrání. Vzhledem k rozsahu problému je podle vědců nezbytné například vzdát se ideje neustálého ekonomického růstu. Nutné jsou změny v celkovém uspořádání globálního kapitalismu, ale i v systému vzdělávání či přístupu ke všeobecné rovnosti. Zásadní je přestat používat fosilní paliva, řádně nacenit externality týkající se životního prostředí, ale také pracovat na rovném postavení mužů a žen, říká zpráva, vycházející asi ze 150 vědeckých studií.

  • Světu nepodařilo splnit jediný cíl ohledně ochrany ekosystémů z dvacítky záměrů dohodnutých v roce 2010 v japonském Aiči.
  • Podle zprávy OSN hrozí nyní vyhynutí více než milionu živočišných druhů. Mnohé z nich přitom mají z planety vymizet jen v řádech desetiletí.
  • "Klimatická krize je pro civilizaci nesčetněkrát nebezpečnější než trumpismus či COVID-19.
  • Populační růst a obrovská míra konzumace ze strany bohatých národů je podle něj cestou do záhuby.
  • Velké populace a jejich orientace na neustálý růst mají za následek degradaci půdy i úbytek biodiverzity. "Více lidí znamená vícero syntetických sloučenin a nebezpečných jednorázových plastů.
  • Vycházíme z toho, že jakmile si uvědomíme rozměr problému, bude jasné, že potřebujeme více než odhodlání jednotlivců, kteří používají méně plastů, jedí méně masa a redukují využívání letecké dopravy. Potřebujeme velké a rychlé systematické změny

V posledních letech vydali vědci několik podobných varování ohledně stavu klimatu. Jedná se například o výstrahu 11 tisíc vědců, kteří předpokládají, že bez včasné a účinné akce zažije lidstvo "nevídané utrpení". V roce 2016 zase žádalo 150 australských klimatických vědců po tehdejším premiérovi, aby výrazně pokročil v redukci emisí.

https://cnn.iprima.cz/klima-cekaji-nas-dalsi-pandemie-masove-vymirani-a-valky-varuji-vedci-17025?

27.11.2020 V roce 1991 zaujala vědecký svět publikovaná studie amerického paleontologa, který přišel s tvrzením, že odhalil roční období, ve kterém došlo k dopadu planetky Chicxulub. Tato biliony tun těžká skála, jejíž srážka se Zemí měla před 66 miliony let vyhladit i populární dinosaury, prý dorazila začátkem června.

  • Pomiňme nepohodlný fakt, že doba jednoho roku (tedy časový úsek, za který oběhne planeta Země kolem hvězdy Slunce) byla v období pozdní křídy sice stejně dlouhá, ale počet dní se od současného lišil (jelikož se planeta otáčela o trochu rychleji kolem své osy - konkrétně asi o 30 minut každý den). Z toho vyplývá, že dní v roce bylo v období křídy asi 372

  •  Sedimentační situace ukazuje, že zmíněné rostliny zahubila náhlá katastrofa, při které byly jejich rozvětvené oddenky vytrženy ode dna a po jisté době tlení je překryl jemný sediment, v němž zkameněly. 

  • rostliny před fosilizací prošly fází mrznutí - setkaly se s teplotou pod bodem mrazu. Vzhledem k tomu, že se dochovala také fosilizovaná semena a květní části, lze porovnáním se současnými příbuznými těchto rostlin přibližně určit vegetační periodu v dané sezóně, a tak vlastně odhalit, ve kterém období roku ke katastrofě došlo. V době, kdy na lokalitě Teapot Dome údajně začalo mrznout (možný následek již zmíněné "nukleární zimy") Paranymphaea právě kvetla a produkovala semena.

  • Zde je samozřejmě třeba mít na paměti, že svět končící křídy byl mnohem teplejší než ten dnešní. Analýza meteorologických dat pro současné geografické rozšíření lotosů ukazuje, že dospělé květy se objevují asi dva měsíce před tím, než průměrná teplota dosáhne hodnoty 16 °C. 

  • Vzhledem k tomu, že ony pravěké rostliny od těch současných dělí 66 milionů let a za tu dobu se mohly výrazně fyziologicky vyvíjet, je ale pravděpodobné, že zde může být chyba v rozmezí i několika týdnů. V dané vrstvě se objevují také tektity a šokem pozměněné křemeny, které svědčí o časové souvislosti s dopadem velkého mimozemského tělesa.

  • Dobře odlišitelných vrstev v Teapot Dome je několik a jejich rozbor ukazuje, že období "impaktní zimy" trvalo nejméně 1 až 2 týdny a ne více než asi 2 měsíce

  • Ekosystém nebyl dopadem asteroidu zdaleka tak postižen, jak se často uvádí či ukazuje. Ani po odeznění první fáze "nukleární zimy", kdy se průměrné teploty propadly z asi 19 °C na pouhých -5 až -10 °C, totiž nepřestaly růst četné keře a opadavé nahosemenné stromy, některé dokonce po několika týdnech až měsících opět kvetly (resp. vytvářely šištice).

  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/2614-vrazedny-asteroid-ktery-vyhubil-dinosaury-mozna-priletel-zacatkem-cervna.html?

26.11.2020 kdysi dávno, před úsvitem věku dinosaurů, se na superkontinent zvaný Pangea spustil silný déšť. A pršelo neuvěřitelných více než 1 milion let.

Toto epické deštivé období známé jako Karnská fluviální událost (CPE) nastalo zhruba před 233 miliony let a bylo výrazným posunem od typicky suchých podmínek pozdního triasu. Ale bouřlivé nebe nebylo jedinou změnou, které Země čelila. Podle studie zveřejněné 16. září v časopise Science Advances nové fosilní důkazy naznačují, že CPE byla ve skutečnosti způsobená sopečnými erupcemi a změnou klimatu, která vedla k úmrtí jedné třetiny všech mořských druhů plus velkého množství suchozemských rostlin a živočichů.

Tato zapomenutá událost vyhynutí tolika živočichů sice nedosahuje počtu obětí pěti hlavních masových vyhynutí v historii, ale autoři studie tvrdí, že CPE je důležitá především pro to, co pozitivního po ní následovalo. Tuto událost vědci berou spíše jako období obratu, kdy na Zemi vznikly podmínky pro příchod dinosaurů a vývoj mnoha skupin suchozemských zvířat, které se dodnes potulují po Zemi.

"Klíčovým rysem CPE je, že po vyhynutí fauny velmi rychle následoval příchod nových druhů," řekl vedoucí studie Jacopo Dal Corso, profesor geologie na Čínské univerzitě ve Wuhanu. "Řada skupin, které hrají ústřední roli v dnešních ekosystémech, se objevila nebo diverzifikovala poprvé v Karnánu (věk v triasu, který trval před 237-227 miliony let)."

Předchozí studie odhadují, že tyto mohutné erupce vypustily do atmosféry nejméně 5 000 gigatonů uhlíku (to je stokrát více než roční globální emise dnes), což pravděpodobně zahájilo extrémní změnu klimatu, která následovala. Svět se stal výrazně vlhčím, běžné deště se staly normou, oceány se okyselily a celé druhy houfně zahynuly, což připravilo půdu pro to, aby se pomalu začaly objevovat nové druhy rostlin a zvířat. 

https://veda.instory.cz/1453-konec-triasove-doby-zabil-vse-v-morich-a-prinesl-milion-let-destu.html?<br>

20.11.2020 Na místo dopadu vesmírného tělesa, které vyhubilo dinosaury, se už po několika dnech vrátil život. Okolnosti dávné katastrofy poodhalují tajemství vzniku života na Zemi. Naznačují také nové možnosti jeho existence ve vesmíru.

Před 66 miliony let dopadl do oblasti poloostrova Yucatanu asteroid o hmotnosti několika bilionů tun. Vyhloubil jámu sto kilometrů širokou a třicet kilometrů hlubokou. Kolem ní se vyvržené horniny zformovaly do kráteru o průměru sto osmdesát kilometrů. Kolize uvolnila energii odpovídající deseti miliardám explozí atomové bomby shozené na Hirošimu a ta roztavila tolik hornin, že by stačily devětkrát až po okraj naplnit celé údolí Yellowstone.

Asteroid zvedl mohutnou tsunami vysokou až půldruhého kilometru. Její ničivá síla 2600krát převyšovala energii smrtící vlny, jež se po Vánocích roku 2004 přehnala Indickým oceánem a na pobřeží připravila o život čtvrt milionu lidí.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/v-chicxulubu-to-zilo.A201118_101303_ln_veda_ape

14.11.2020 Permské vymírání druhů, ke kterému došlo před 252 miliony let, je dodnes nejrozsáhlejší masové vymírání organismů v dějinách Země. Nejde o dinosaury, které zahubil dopad meteoritu ani krutou dobu ledovou. Jde o období, kdy na Zemi byl život v oceánech i na souši, ale žádný velcí dinosauři ještě neexistovali. Přestože byl život na Zemi nesmírně bohatý a rozvinutý, dostal smrtící úder, ze kterého se málem nevzpamatoval.

Zmizelo 96 procent vodních a 70 procent suchozemských zvířat. Moře byla naprosto pustá, téměř bez života. Na souši se podařilo přežít několika druhům zvířat, které se stáhly do vyšších poloh a na sever, kde nevládly tak vysoké teploty. Trvalo miliony let, než se život na Zemi zase probudil, tentokrát do podoby velkých dinosaurů. 

  • Permské vymírání bylo zřejmě způsobeno součinností několika doložených faktorů. Mluvilo se o nedostatku kyslíku jak v moři, tak v atmosféře, výlevech lávy a dalších faktorech. 
  • v moři se vyskytovalo příliš vysoké pH, tedy kyselost vody. To ukazuje na fakt, že se v atmosféře muselo velmi rychle objevit obrovské množství CO2, tedy oxidu, se kterým se potýkáme i dnes a který může za naše současné problémy. 
  • Mohly za to podle vědců erupce sopek v oblasti dnešní Sibiře, které zcela změnily klima. Nebe se zatáhlo, teplota se zvýšila, kyslík z vody začal mizet, voda se oteplovala a mořští živočichové začali ve velkém vymírat. Nebyli schopní se na tuto změnu adaptovat. Je to vlastně dominový efekt, kdy jedna událost spustí druhou a ty pak mají mnoho dalších dopadů. Je to vůbec poprvé, co někdo spojil erupce sopek s přítomností CO2 v ovzduší a sestavil celý řetězec událostí tak, aby komplexně popsal permské vymírání druhů.  

https://www.extrastory.cz/vedci-odhalili-spoustec-nejvetsiho-vymirani-zivota-v-historii-zeme?<br>

8.11.2020 Již čtyřicet let je známo, že éru druhohor ukončil dopad velkého vesmírného tělesa do oblasti dnešního Mexického zálivu (kráter Chicxulub). Teprve v posledních letech ale začínají vědci zjišťovat detaily a podrobnosti této katastrofické události, která změnila dějiny života na Zemi. Hlavní úlohu má přitom samotný kráter, vzniklý po dopadu onoho asteroidu. a počátku 90. let byl pak objekt definitivně zmapován a uznán jako pozůstatek po obřím impaktu (srážce), který před 66 miliony let změnil směr vývoje života na Zemi. Právě tento dopad z konce druhohorní křídy se totiž stal hlavní příčinou posledního hromadného vymírání, kterému padly za oběť zhruba 3/4 tehdejších druhů. Nejslavnějšími oběťmi katastrofy byli nepochybně proslulí dinosauři, vyhynulo ale také mnoho dalších skupin organismů, od měkkýšů a hmyzu až po ptakoještěry, savce a praptáky.

  • Dnes víme, že jeden z největších známých kráterů na Zemi byl vytvořen dopadem velké planetky (asteroidu) o průměru asi 10 až 15 kilometrů, který narazil v rychlosti zhruba 15 až 25 km/s do oblasti proto-Karibiku (tehdy se zde ještě Mexický záliv nenacházel a v místě dopadu bylo mělké šelfové moře).
  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/2524-zahada-obriho-krateru-vznikleho-po-dopadu-asteroidu-katastroficka-udalost-zmenila-dejiny-zivota-na-zemi.html?

28.8.2020 Jedno z pěti největších vymírání na Zemi patrně způsobil výbuch supernovy. Trvalo to desítky tisíc let a z planety zmizely tři čtvrtiny všeho života. Teď se ukazuje, že za hromadným vymíráním stála hrozba z vesmíru. Na konci devonského období, téměř před 360 miliony let, vymřelo 75 % všech druhů na Zemi. Kameny z této éry uchovávají tisíce spór, které jsou podle všeho spáleny ultrafialovým zářením, což naznačuje, že s naší ochrannou ozonovou vrstvou nebylo všechno v pořádku.

Field ukazuje na radioaktivní izotopy plutonium-244 a samarium-146, které lze nalézt ve skalách a fosiliích z konce devonského období. Žádný z nich se dnes na Zemi přirozeně nevyskytuje, takže jediný způsob, jak se sem mohly dostat, je prostřednictvím kosmických explozí.

https://www.extralife.cz/vesmir/jedno-z-peti-nejvetsich-vymirani-na-zemi-patrne-zpusobil-vybuch-supernovy_50380.html?

2.8.2020 Dopad asteroidu byl jediným důvodem vyhynutí neptačích dinosaurů na zemi před 66 miliony lety, potvrzuje to nový výzkum. Vědci z Velké Británie tvrdí, že planetka široká zhruba 10 kilometrů, která vytvořila Chicxulubský kráter, způsobila vyhynutí dinosaurů bez přispění vulkánů.

Podle studie zveřejněné v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, na kterou upozornila agentura Reuters, tým odborníků nasimuloval nejprve dopad asteroidu Chicxulub na místo poloostrova Yucatán v dnešním Mexickém zálivu, poté tzv. dekkánskou vulkanickou činnost na území dnešní Indie a nakonec kombinaci obojího.

Výsledky naznačují, že samotný dopad vesmírného tělesa byl dostatečně katastrofický na to, aby zlikvidoval populaci dinosaurů.

Pro srovnání: dekkánský vulkamismus by podle modelů zredukoval sluneční záření maximálně o pět procent, zatímco dopad asteroidu by ho snížil o 15 až 20 procent. Tento efekt zaručuje podle odborníků kompletní vymazání nelétavých dinosaurů - a vůbec zhruba tří čtvrtin tehdejších druhů živočichů a rostlin. 

Dekkánské trapy začaly vznikat krátce před koncem křídové periody (na úplném konci druhohorní éry) asi před 66,25 miliony let. Jejich tvorba se časově shoduje také s dopadem planetky Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu. Mezi oběma událostmi může existovat přímá souvislost - největší objem magmatu se vylil na povrch právě po impaktu planetky. Vulkanická činnost pokračovala asi do doby před 63 miliony lety.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/potvrzeno-za-vyhynuti-dinosauru-muze-pouze-asteroid-40331576#

23.5.2020 Při vykopávkách předcházejících stavbu nového letiště v Mexiku nalezli vědci kosti téměř 70 mamutů. Zkamenělé pozůstatky dnes zaniklého bratrance moderních slonů poprvé spatřili v roce 2019 a nyní je ukázali široké veřejnosti.

  • mamuti byli pravděpodobně uloveni neolitickými lidmi před 15 000 lety.  
  • Kolumbijští mamuti měli velmi řídký kožich na rozdíl od svých bratranců, kteří žili v mrazivé tundře. Obři byli až 4,5 metru vysocí, vážili až 9979 kg a měli obrovské kly až 4,8 metru dlouhé. Dožívali se přibližně 65 let. Jsou jednou z posledních linií mamutů, zanikli asi před 12 000 lety. Obývali Severní Ameriku od severu Spojených států až po jižní část Kostariky.  

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2078-vedci-objevili-kosti-obrich-mamutu-ktere-ulovili-lovci-v-mexiku-pred-15-000-lety.html?

6.5.2020 Před 540 miliony let došlo na Zemi k prvnímu masovému vymírání druhů. V té době byl život na naší planetě přítomen jen ve formě jednoduchých organismů žijících v moři - tzv. ediakaranskou faunou (Nebyly to rostliny ani živočichové v pravém slova smyslu. Byly to první složitější mnohobuněčné organismy). Proč ale tito tvorové vymřeli? vymřeli kvůli nástupu složitějších organismů | zdroj: bionic.sk, prapředci dnešních medúz, bezobratlých, plžů a mlžů. Vědci jim říkají inženýři ekosystému, protože mají schopnost radikálně měnit své okolní prostředí. V prostředí zamořeném těmito novými tvory bylo pro původní ediakaranskou faunu obtížné přežít. Obě skupiny existovaly nějakou dobu paralelně vedle sebe, než ediakaranští v konkurenčním boji velmi rychle podlehli. Je zde velmi silná analogie mezi prvním masovým vymíráním na Zemi a tím, co se děje nyní. Vývoj nových druhů může radikálně proměnit ekosystém celé planety. Nyní jsme my lidé nejmocnější ekoinženýři na planetě. A znovu způsobujeme masové vymírání," říká profesor Simon Darroch z Vanderbiltovy univerzity. Zatímco dinosaury vyhladil meteorit a ediakranskou faunu první skuteční živočichové, nyní vyhlazuje všechno kolem jediný živočišný druh - Homo sapiens nebo homo technologicus?

https://www.extrastory.cz/prvni-masove-vymirani-druhu-meli-na-svedomi-inzenyri-ekosystemu.html?

19.4.2020 DINOSAURY VYHUBILO MNOŽSTVÍ OXIDU UHLIČITÉHO V ATMOSFÉŘE, KTERÝ VYPOUŠTĚLY SOPKY. Vědci našli důkazy o bublinách oxidu uhličitého zachyceného v sopečných horninách z konce triasu. Podporuje to teorii o tom, že sopečná činnost zásadně přispěla k ničivým změnám klimatu na konci triasu před 201 miliony let. Tedy v období, kdy vymizela z povrchu zemského zhruba polovina žijících druhů. Znepokojivou informací je to, že množství oxidu uhličitého z vulkanických erupcí, které bylo uvolněno do atmosféry, je srovnatelné s množstvím oxidu uhličitého, které vypouští lidstvo do ovzduší ve 21. století. Na základě analýzy zachovalých hornin tým odhaduje, že množství emisí uvolněných v jediné erupci - tato erupce je srovnatelná se 100 000 kilometrů čtverečních lávy, která se vylila za 500 let - je s velkou pravděpodobností ekvivalentní celkovému množství, které člověk v současnosti vyprodukuje s předpokladem zvýšení globální teploty o dva stupně Celsia nad úroveň před industrializací.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2003-dinosaury-vyhubilo-mnozstvi-oxidu-uhliciteho-v-atmosfere-ktery-vypoustely-sopky.html?

28.3.2020 Přes 99 % všech organismů, které kdy žily na Zemi, už vymřelo. A to hned pětkrát během 500 milionů roků.

Zdroj: https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/vymrelo-99-procent-vsech-organismu?

20.1.2009 Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky (pravděpodobnou oblastí exploze jsou Velká jezera (The Great Lakes). "Předpokládáme, že dnešní Chicago bylo velmi blízko epicentra). Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat. Této události byli svědky lidé na severoamerickém kontinentu, pro něž měla událost rovněž dalekosáhlé důsledky. Vědci jsou přesvědčeni, že exploze komety nad zemským povrchem vedla k vyhynutí mamutů, šavlozubých tygrů a dalších velkých zvířat včetně savců, kteří se pohybovali na území Severní Ameriky. 

Hroty šípů a další artefakty z období tzv. indiánské kultury Clovis (kultura označovaná podle místa archeologických nálezů) - z počátků společnosti lovců a sběračů - rovněž vymizely po vytvoření černé vrstvičky před 13 000 roky. Vrcholné období rozvoje indiánské kultury Clovis se datuje do období před 13 200 až 12 900 roky.

Počátkem ledna 2009 publikoval vědecký tým zprávu, podle níž byly nalezeny miliardy diamantů o velikosti několika nanometrů, koncentrované v tenké vrstvě sedimentů, a to na šesti lokalitách USA a Kanady. Nové informace o objevu nanodiamantů ve stejné vrstvě jsou dalším důkazem kosmické katastrofy. Jejich datování souhlasí s obdobím před 12 900 roky, kdy náhle začíná studené období označované jako mladší Dryas, které se projevilo i v Evropě. Toto období trvalo zhruba 1 300 let.

  • taveného skla, nanodiamantů, mikrokuliček a uhlíků byli nalezeny v Severní Americe a Tell Abu Hureyra (Sýrie), mohla to být však i návštěva mimozemské civilizace spojené s odvozem zlata (mladší dryas období před 12 900 roky)
  • Vědci doposud věděli pouze o dvou vrstvách, ve kterých byla nalezena více než jedna identifikace nanodiamantů: YDB před 12 800 lety a známá hranice křídového a terciárního prostředí před 65 miliony let, která je poznamenána masovým vyhynutím dinosaurů , amonity a mnoho dalších skupin. 

Jako odpověď na obvyklou kritiku kometární teorie - že nebyl nalezen žádný kráter po předpokládaném impaktu - Allen West říká: "Kometa nemusí ve skutečnosti narazit do povrchu Země, ale může explodovat v atmosféře a rozpadnout se na drobné fragmenty někde nad zemským povrchem." K podobné události došlo například v červnu 1908 v oblasti Podkamennaja Tunguzka na Sibiři, avšak ne s tak dalekosáhlými důsledky.

Vysoký tlak a uvolněné teplo mohlo vést k roztavení části ledovců v oblasti Grónska, což vedlo ke změně proudění a způsobilo rovněž změny klimatu. Mikroskopické diamanty se nacházejí pouze v sedimentech vrstvy, která se váže k období označovanému jako mladší dryas - nejsou ani pod ani nad touto vrstvou. Vše napovídá tomu, že před 12 900 roky se Země srazila s kometou nebo velkým meteoritem, tzv. uhlíkatým

https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/kometa-vyhubila-mamuty-a-savlozube-tygry.html 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů. Rozšíření NATO na východ se stalo jedním z důvodů konfliktu mezi...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...