Kolik lidí uživí naše planeta?

Maximální počet lidí na planetě? Je to "zlatá miliarda"? Jedna miliarda byla překonána až na počátku 18. století, dvě miliardy pak zaznamenal počátek dvacátých let.

Už ekonom a demograf z konce 18. století Thomas Malthus napsal esej o tom, že reprodukce lidstva povede k přelidnění planety, vyčerpání všech jejích zdrojů a smrti v masovém hladomoru. Jak moc se blížil pravdě? 

Zásadní otázkou není, kolik lidí uživí planeta, ale zda jsou obyvatelé schopní spolu žít bez konfliktů v míru. A podle historického vývoje vidíme, že přestože populace dynamicky vzrostla až na 8 miliard, tak polarizace mezi lidmi a státy má globální rozměr (přestávají platit mezinárodní dohody a pravidla) a směřujeme (v některých oblastech už válka běží naplno) neodvratně v válce civilizačních modelů a k třetí světové válce - válce lidí proti lidem, bratr stojí proti bratru.

Sociobiolog Harvardské univerzity Edward O. Wilson ve své knize Budoucnost života uvedl, že 3,5 miliardy hektarů polí ročně vyprodukuje přibližně dvě miliardy tun obilí. To je dost na to, aby bylo možno nakrmit deset miliard vegetariánů, ale nasyceno by bylo jen 2,5 miliardy všežravců. 

  • Globální míra porodnosti podle něj poklesla na "reprodukční úroveň", která matematicky představuje 2,1 dítěte na ženu. 
  • Před deseti tisíci lety, což není vzhledem ke stáří planety tak dlouho, na Zemi nemohlo být více než několik milionů lidí. Jedna miliarda byla překonána až na počátku 18. století. 
  • Problémem ani není počet lidí na planetě, ale počet spotřebitelů, rozsah, povaha jejich spotřeby a také způsob jejich myšlení a jejich přístup přírodě a planetě (kolonizátor a dobyvatel x život v souladu s přírodou, planetou, jejich zdroji a zákony).  

Podle nové analýzy globálního systému potravin se na Zemi za stávající situace bez problémů nají jen 3,4 miliardy lidí, aniž by přitom naše civilizace musela překračovat stanovené bezpečnostní limity pro udržitelný rozvoj planety. Z toho je možné odvodit, že tyto limity v dnešní době překračujeme.

Pokud v našem zemědělství a péči o krajinu uděláme několik klíčových změn, měla by Země uživit mnohem více lidí a přitom udržet životní prostředí v dobrém stavu. Jde například o omezení hnojení dusíkatými hnojivy v oblastech, kde se hnojí příliš.

  • Pokud k takovým změnám ještě významně omezíme produkci odpadu z jídla a spotřebu tradičně vyráběného masa, mohla by Země podle odhadů uživit asi 10,2 miliardy lidí. To je o něco více, než kolik odborníci předpovídají pro rok 2050. 
  • Tyto analýzy jsou ovšem založeny na předpokladu, že se naše planeta neoteplí o více než 1,5 °C, což se dnes nezdá příliš reálné. Protože díky zvyšování hladin oceánů, růstu teploty a suchu bude ohroženo (bude neslučitelné s životem) cca 25% pevniny.

4.2.2021 Hladina oceánů roste a roste rychleji, než jsme předpokládali. V úterý byly zveřejněny revidované údaje v Ocean Science. Tento růst zasáhne 2/5 lidské populace, která žije na pobřeží a v jeho blízkosti. Půjde například o pojištěný majetek v hodnotě bilionů dolarů. Tento majetek je ohrožený bouřemi a povodněmi. Zde už není pravda, že by se nás to netýkalo. Pojišťovny musí rozkládat svá rizika. Nemohou (nechtějí) platit více, než vyberou (v tomto směru jsou velmi konzervativní), proto musí více vybrat, aby mohly více vyplácet. A to se nás už týká.

Poslední výzkumy ukazují, že budeme muset redukovat emise uhlíku mnohem více, než jsme předpokládali. Abychom udrželi hladinu oceánů pod kontrolou.

"Znamená to, že náš uhlíkový rozpočet je ještě vyčerpanější," uvedl Aslak Grinsted, geofyzik z univerzity v Kodani, který je spoluautorem výzkumu. Ekonomiky potřebují snížit emise o dalších 200 miliard metrických tun uhlíku - což odpovídá přibližně pěti letům globálních emisí - abychom zůstali na prahových hodnotách stanovených předchozími prognózami.

Nová pozorování ukazují, že do konce století může moře stoupnout o půl metru, pokud průměrná teplota stoupne jen o 0,5°C. V současnosti se ale zdá, že teplota stoupne do konce století o 2°C a to by znamenalo vzestup mořské hladiny o více než 1 metr.

Rostoucí teploty roztavily již 28 bilionů metrických tun ledu - to odpovídá 100 metrů silné ledové vrstvě pokrývající celé Spojené království. Tato čísla zvyšují pravděpodobnost nejhorších klimatických scénářů. I tak se ukazuje, že nejhorší dřívější předpoklady byly příliš konzervativní.

https://os.copernicus.org/articles/17/181/2021/#:

https://www.lodninoviny.cz/Cruising/hladina-oceanu-stoupa-nad-ocekavani-rychle

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.