Měsíc

Jak vznikl Měsíc? Nový výzkum naznačuje, že Měsíc (chemické složení měsíčních hornin je téměř totožné se složením Země). byl spíše výsledkem řady menších srážek než jediné katastrofy, což je v rozporu s teorií, která byla široce přijímána již více než 30 let. více

Obecně lze konstatovat, že podle dosavadních poznatků se Měsíc skládá z pyroxenů a olivinů, což jsou minerály o vysoké hustotě s vysokým obsahem železa a nízkým obsahem vápníku. Pokud se potvrdí objev nového materiálu, bude to pro zkoumání Měsíce jistým milníkem. více

• Je Měsíc dutá planeta?
• Takzvaná teorie obřího dopadu (Giant Impact theory) předpokládá, že byl Měsíc vytvořen poté, co jiná planeta před miliardami let narazila do mladé a ještě roztavené Země.
  
• Na faktu, že k nám Měsíc směřuje stále toutéž polokoulí, není nic zvláštního. Tzv. synchronní neboli vázaná rotace, při níž se satelit otočí kolem vlastní osy za stejnou dobu, za jakou oběhne mateřskou planetu, představuje totiž ve Sluneční soustavě spíš pravidlo než výjimku
• Někteří vědci se domnívají, že na udržení geomagnetického pole se nějakým způsobem podílí Měsíc, jisté je jen to, že z terestrických planet sluneční soustavy je Země jediná, která má současně velkou oběžnici i tento typ magnetismu. Význam jeho existence je pro život na povrchu obrovský, protože funguje jako ochranný štít před smrtícím kosmickým zářením. Jeho částice jsou elektricky nabité, takže je magnetické siločáry odklánějí. Právě to je nejspíš důvod, proč tu mohl vzniknout a udržet se rozvinutý život − a proč není třeba na Marsu, který v současnosti magnetické pole podobné zemskému nemá a zatím není jisté, jestli ho někdy měl. Jenže objev přepólování magnetického pole Země naznačil, že ani v případě naší rodné planety vesmír žádné životní jistoty nenabízí. 
• Země a Měsíc jsou spolu svázané jako Jing a Jang.
• Oběžnou dráhu Měsíce okolo Země si můžeme představit jako nakloněnou elipsu a úplně stejně vypadá i zemská orbita okolo Slunce. Tyto dvě oběžnice ale nejsou rovnoběžné a Měsíc se na orbitě kýve. Jedno zakývání zabere asi 18,6 roku. Vysoký a nízký příliv se samozřejmě pravidelně střídají, na výši přílivu však má vliv právě tento 18,6 let trvající cyklus. Polovinu času jsou i vysoké přílivy daleko nižší, než je průměr. Už v roce 2034 se ale přílivy stanou nadprůměrnými a k současným, už tak zvýšeným hladinám moří budou přidávat další centimetry vody až do čtyřicátých let.  
  

• Měsíc ovlivňuje příliv a odliv od nepaměti. Jeho účinek však není stejný. Na své oběžné dráze kolem Země mírně kmitá v cyklu trvajícím 18,6 roku, mění svou polohu vůči zemskému povrchu. Po polovinu cyklu Měsíc potlačuje příliv a odliv na Zemi, což má za následek nižší výkyvy hladiny. Ve druhé polovině cyklu tyto jevy zesiluje, a tak jsou přílivy vyšší a odlivy nižší.

Člověka ovlivňují jednotlivé fáze Měsíce. Jde o novoluní a o úplněk. To víme i od lékařů, kteří pozorují průběh krvácivosti a komplikací při operacích, že tyto dvě fáze je zvyšují. Astrolog Jiří Kubík (42) 

• Působení slapových sil na příliv a odliv v oceánech.

Kolonizace Měsíce a Vesmíru. 

Ve středu 16. července 1969 odstartovala z floridského mysu Canaveral raketa Saturn V nesoucí kosmickou loď Apollo 11. Čtyři dny poté, 21. července 1969 ve čtvrt na jedenáct večer středoevropského času, přistál lunární modul s astronauty Neilem Armstrongem a Edwinem "Buzzem" Aldrinem na povrchu Měsíce. O dalších šest hodin později mohl Armstrong říct nejslavnější slova svého života: "Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo." Pak americký astronaut jako první člověk v historii vstoupil na povrch Měsíce.

• Kosmická loď letěla vesmírem rychlostí jedenáct kilometrů za sekundu téměř půl milionu kilometrů od Země, jen slabě chráněná před zářením, magnetismem a dalšími jevy, které elektronice rozhodně nesvědčí, je mnohem důležitější mít zařízení spolehlivé než výkonné.

• Sověti se snažili Američany v závodě o Měsíc předehnat, nedokázali ale včas vyvinout dostatečně výkonnou raketu více

• Teplota za lunární noci je asi -180 ° C.
  

Půl století po úspěšné misi Apollo 11 už dobývání vesmíru dávno není jen závodem dvou velmocí − kolbištěm, na němž své síly v rámci studené války poměřovaly Spojené státy se Sovětským svazem. Dnes se do vesmírných závodů pouští nejen státy, ale ve stále větší míře i soukromé firmy. 

• SpaceX miliardáře Elona Muska.
• Blue Origin zakladatele internetového obchodu Amazon a nejbohatšího člověka světa Jeffa Bezose. 
• Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona.
  
• více

Soukromé firmy poléhají na to, že z pronikání lidstva do vesmíru se stane výnosný byznys. To samé si ostatně myslí i velké investiční banky. Například Morgan Stanley odhaduje, že ve čtvrté dekádě tohoto století by měla hodnota vesmírného průmyslu dosáhnout 1,1 bilionu dolarů. Bank of America Merrill Lynch je ve svých předpovědích ještě velkorysejší − ve vesmírném byznysu by se podle jejích analytiků mělo ve stejné době točit minimálně 2,7 bilionu dolarů. 

• Firmy zmíněných miliardářů mohou vydělávat třeba na komerčních letech do vesmíru.  
  
• SpaceX i Blue Origin mohou rovněž profitovat z nedávného rozhodnutí ministerstva obrany Spojených států, které americkým firmám zakázalo využívat ruské služby při vynášení družic do vesmíru. 
• Elon Musk chce pořádat i soukromé lety do vesmíru . 
  
• Blue Origin ,Příští generace lidí by podle něj mohly žít v uměle vystavěných vesmírných koloniích, které budou obíhat ve sluneční soustavě. 
  

Čeká nás souboj o kolonizaci Měsíce?

V současné době se opět po desítkách roků rozběhly závody, jejich cílem je dobytí Měsíce (naposledy tam byl člověk před 50 roky), který se je klíčovou základnou pro další kolonizaci Marsu (po roce 2040) a Vesmíru. Proč tento opětovný závod dostal nové obrátky? Klíčem je platností staré pozemské zásady, že země patří tomu, kdo je schopen ji obsadit, udržet a ten také tvoří právo na Měsíci a ve vesmíru. K tomuto základnímu faktu se přidal objev vody na Měsíci (voda tu podle hypotézy koluje v uzavřeném cyklu) a nové možností současných technologií. Tyto 3 klíčové faktory jsou motivem jsou nové ekonomické využití Měsíce a vesmíru například pro těžbu surovin, kosmické lety a jich kolonizaci. Co může kolonizace Měsíce a vesmíru znamenat pro naši civilizaci? Kolonizace Měsíce a vesmírů je další z cesta, jak dosáhnout nového přerozdělení moci na planetě Zemi. Kdo v tom závodu vyhraje, budou to soukromé společnosti nebo státy, nějaká elita nebo jeden vládce?

• Z dnešního pohledu vnímáme, že kdo ovládne první Měsíc, ovládne celou sluneční soustavu a také planetu Zemi. Klíčovým faktorem pro budoucí trvalou kolonizaci Měsíce, (zdroj energie a paliva pro kosmické lodě,) je zdroj pitné vody.
• Měsíc, můžeme chápat jako osmý kontinent na planetě Zemi, který je zdrojem a energií, který zatím nikdo z naší civilizace neovládá a na planetě Zemi se nám energie a suroviny nedostávají.
• Na Měsíci můžeme získat energii, které se nám nyní nedostává, Slunce je zdrojem energie v jakémkoliv množství a prakticky zadarmo. 
• Suroviny a vodu na Měsíci již v posledních letech systematicky hledají satelity z USA, Číny, Indie i z evropské kosmické agentury ESA (sondy již začnou brzy provádět geologický průzkum, aby odebraly vzorky z Měsíce), je to závod s časem mezi klíčovými hráči.
• kolonizace Měsíce a Marsu.

Bude vznik nových planetárních států řešení současných problémů na planetě Zemi, nebo se pouze jedná o útěk Elity před skutečným řešením klimatických problémů na planetě Zemi, anebo je to rozhodující souboj o ovládnutí Země, Měsíce a Vesmíru novým vládcem světa?

• Nebo je ještě nějaký jiný důvod, který neznáme (většinová populace) a Elity ten důvod znají?

Česko je již jedenáct let členem Evropské kosmické agentury (ESA). Toto nezávislé sdružení 22 států s ročním rozpočtem 5,7 miliardy eur zadává soukromým firmám komerční projekty. Českým firmám se díky členství v agentuře otevřely dveře ke spolupráci se zahraničními společnostmi, které v rámci programů ESA musely umístit část projektů do nových členských zemí. Za uplynulých jedenáct let se Češi zúčastnili více než tří stovek z nich. 

Bývalý nacista pomohl Apollu 11 vzhůru. Neznámí hrdinové, bez nichž by astronauti na Měsíci nepřistáli

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Když byli Američané na Měsíci, zřítila se tam ruská sonda Luna 15

Měsíc, články z tisku:

8.1.2022 GRAVITAČNÍ PŮSOBENÍ SLUNCE A MĚSÍCE NA ŽIVÉ ORGANISMY PODLE NOVÉ STUDIE PODCEŇUJEME. Gravitační vliv obou těles je patrný, přestože byl vyloučen cyklus dne a noci. Gravitační síly mění růst, pohyb a spánek rostlin a zvířat. "Všechny organismy se vyvinuly v kontextu pohybu těchto dvou těles (Měsíce a Slunce). Brazilský tým se podíval na studie týkající se stejnonožců z roku 1965, korálů z roku 1985 a klíčivosti slunečnicových semínek z roku 2014. Bylo zjištěno, že byl pohyb stejnonožců v laboratoři, růst korálů a klíčení semínek v souladu s gravitačními silami Slunce a Měsíce.

Data navíc ukazují, že pokud chybějí jiné vlivy, jako je světlo či teplota, místní gravitační vlivy k cyklickému chování stačí. Vědci tak vyvracejí mylnou správnost studií, v nichž je bráno v úvahu několik faktorů prostředí, ale jsou vypuštěny gravitační oscilace.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/3946-gravitacni-pusobeni-slunce-a-mesice-na-zive-organismy-podle-nove-studie-podcenujeme.html?

29.11.2021 Bez Měsíce by život na Zemi vůbec nevypadal tak, jak ho známe. Dnes se díky jeho gravitačnímu působení udržuje víceméně konstantní sklon zemské osy, tím i střídání ročních období a celkem pravidelně i klima v různých částech zeměkoule. Odkud se ovšem Měsíc vzal? Na to historicky existovaly tři teorie. Celkem nedávno je ale překonala čtvrtá, která se díky čerstvým výzkumům zdá zatím nejpravděpodobnější.

Před více než čtyřmi miliardami let byl Měsíc Zemi mnohem blíž, než je dnes. Naše planeta před oněmi miliardami let rotovala tak, že den trval jen pět hodin a náš souputník ji oběhl za čtyřiaosmdesát hodin. Slapové síly, které se odvíjejí od sil gravitačních, vyvolávaly vzedmutí žhavého magmatu, ale zároveň Zemi zpomalovaly a Měsíc se postupně vzdaloval z nějakých čtyřiadvaceti tisíc kilometrů na dnešních průměrných 384 400 kilometrů. Když se na Zemi objevila voda a první oceány, litorál, tedy přílivové pásmo, se stal kolébkou života. Díky němu se mořští živočichové naučili dýchat vzdušný kyslík a odtud se vydali dobývat souš.

• Do Země asi před 4,5 miliardy let narazilo těleso zhruba o velikosti Marsu. Nárazem ze Země vyvržený materiál se pak zformoval v dnešní Měsíc.
• Možné pozůstatky jsou největší a nejpodivnější ze všech struktur na Zemi, jsou to dvě obrovské masy husté horniny, ukryté v nejspodnějších částech pláště naší planety (Velké oblasti s nízkou smykovou rychlostí).  Jednu odhalily hluboko pod Afrikou, druhou pod Pacifikem. Tyto geologické anomálie jsou obrovské. Ta pod Afrikou je zřejmě i původcem místního oslabení magnetického pole Země, které je známé jako Jihoatlantická anomálie.
  
• Máme důkazy a chceme prokázat, že plášť Theiy byl ve skutečnosti o několik procent hustší než plášť Země, což materiálu z něj pomohlo klesat k nejnižším oblastem zemského pláště a tam se nahromadit do útvarů, které jsou seismickým výzkumem doloženy jako LLSVP. 
  
• https://www.flowee.cz/planeta/9351-jak-se-u-zeme-objevil-mesic-vznikl-po-narazu-jine-planety-potvrzuje-nova-teorie?<br>

26.7.2021 Z nové prognózy NASA jde hrůza. Za pár let hrozí Zemi katastrofální povodně. Vědci z organizace NASA se zaměřili na to, jakým způsobem může kolísání oběžné dráhy Měsíce (Lunární cyklus 18, 6 roku - Měsíc je nyní v části svého cyklu zesilující příliv a odliv, gravitační tah Měsíce - hlavní příčina přílivu a odlivu Země) způsobit ničivé záplavy, a to už za pár let, konkrétně v roce 2030. Podle výkladu expertů to bude znamenat, že místa, která už se v současné době občas potýkají s povodněmi, s nimi budou muset zápasit i několikrát měsíčně.

• Podle výzkumu jde především o přímořská města všude po světě, která již v dohledné době budou zažívat silné povodně. Hrozí devastující důsledky pro lidi, kteří žijí na pobřeží. 
  

Studie upozorňuje na skutečnost, že zvyšování hladin moře spojené se změnou klimatu už teď způsobuje vážné problémy. Do toho se ještě může přidat stoupající hladina moře spojená s kolísáním Měsíce na jeho oběžné dráze. To už vědci několikrát pozorovali a obávají se, že k tomuto jevu bude docházet se stále větší intenzitou. 

• Novinkou je, jak se bude jeden z účinků kolísání na gravitační tah Měsíce - hlavní příčina přílivu a odlivu Země - kombinovat se stoupající hladinou moře v důsledku oteplování planety.
  
• https://www.nasa.gov/feature/jpl/study-projects-a-surge-in-coastal-flooding-starting-in-2030s
  

Kolísání Měsíce může podle NASA zesílit či potlačit příliv a odliv v závislosti na tom, kde se nachází ve svém cyklu. Část měsíčního cyklu, která posiluje příliv, se odehrává právě teď, přičemž další má přijít v polovině roku 2030. Vědci se obávají toho, že posílený příliv a odliv způsobí katastrofu v podobě rychlých záplav na celém pobřeží USA. Záplavy se tak z regionálního problému změní v celostátní patálii. To samé zřejmě potká také řadu dalších států. 

Od roku 1180 průměrná hladina moří na celé planetě stoupla o 20 až 23 centimetrů. Přibližně třetina tohoto nárůstu se odehrála v posledních 25 letech. Předpokládá se, že hladina moří v následující dekádě stoupne ještě výrazněji. 

https://www.mix24.cz/z-nove-prognozy-nasa-jde-hruza-za-par-let-hrozi-zemi-katastrofalni-povodne/?

14.7.2021 Záplavy obden." Změna klimatu potká Měsíc a bude problém, varuje NASA. Pobřežní oblasti USA budou podle tamního úřadu pro letectví a vesmír NASA v 30. letech bojovat s "dramatickým" nárůstem přílivových záplav. Skloubí se působení dvou jevů - klimatické změny a lunárního cyklu.

K rapidnímu zhoršení přílivových záplav by mělo podle NASA dojít nejspíš v polovině příští dekády. Zjištění pochází ze studie vedené členy týmu zabývajícího se změnou hladiny moří na University of Hawaii.

• Problém se má týkat celého pobřeží USA, pouze v severních oblastech na Aljašce se má projevit asi o dalších nejméně deset let později.

• Jednou ze dvou příčin tohoto předpovídaného jevu je Měsíc, který má, jak známo, vliv na příliv a odliv ve světových mořích a oceánech. Na polovinu 30. let tohoto století podle vědců připadá fáze jeho 18,6 let dlouhého cyklu, kdy se intenzita přílivu a odlivu zvýší. V intenzivní fázi, kdy jsou větší přílivy a odlivy, je Měsíc i nyní. Například Národní úřad pro oceán a atmosféru uvádí, že v USA za rok 2019 došlo k 600 přílivovým záplavám. Za zhruba patnáct let a později ale bude ještě hůř. 

• NASA odhaduje, že v Severní Americe v této dekádě bude až čtyřnásobný počet pobřežních záplav proti současnému stavu a budou mít vážnější důsledky. Obojí můžeme čekat také v Evropě. 
  

• Globální hladina moří se bude v další dekádě zvyšovat. Tyto vody podpořené efektem lunárního cyklu způsobí skok v počtu záplav po téměř všech pobřežních oblastech pevninských Spojených států a na Havaji i Guamu. 
  

• Nová studie odhaduje, že v roce 2030 a v letech následujících se tyto povodně budou někdy vyskytovat dlouhodobě ve vlnách trvajících měsíc nebo déle, podle toho, jaké bude postavení Měsíce, Země a Slunce. V některých přímořských městech se mohou záplavy vyskytovat dokonce obden. Ještě silnější budou v padesátých a sedmdesátých letech.
  

• Přílivové záplavy přitom budou zesilovat zvyšující se hladiny oceánů a moří v důsledku globálního oteplování. Současné klimatické projekce předpovídají, že do roku 2100 průměrná pobřežní hladina stoupne nejméně o 30 centimetrů. To také znamená, že příliv bude výraznější. 
  

• Záplavy nebudou rovnoměrně rozprostřeny v průběhu celého roku. Nejsilnější nastanou kolem superúplňku, nazývaném také superměsíc. Při něm je Měsíc blíž Zemi než při většině jiných úplňků a současně se Sluncem působí na naši planetu opačnými gravitačními silami. Ty vyvolávají na hladině výdutě, které se po rotujícím zemském povrchu pohybují, a tak nastávají velké (skočné) přílivy a odlivy. 
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zaplavy-obden-zmena-klimatu-potka-mesic-a-bude-problem-varuje-nasa-169695#
  

• https://nedd.tiscali.cz/mesic-a-zmena-klimatu-se-spoji-a-zplodi-katastrofalni-zaplavy-varuje-nasa-514918?

25.12.2020 Život na Měsíci není proč hledat. Už tam dávno je. A může se tam i uchovat. Šéf astronomie na Harvardu považuje povrch Měsíce za jakousi síť, která dokáže zachytit mikroorganismy a další částice, jež putují vesmírem. No a ty, které dovezli astronauti.

To ale zase trochu narušuje představu Avi Loeba, šéfa astronomie na Harvardu, který pro Scientific American sepsal spolu s Manasvi Lingamem ze stejné univerzity článek o tom, že by Měsíc mohl být vlastně ideální lapač na mimozemské organismy a možná i mimozemské civilizace či technologie.

Pravda, souputník Země nemá žádnou atmosféru, a tudíž žádné klima, je bez geologické aktivity a nebýt občasného dopadu nějakého meteoritu je jeho povrch neměnný po miliardy let. To všechno jsou ideální podmínky pro to, aby to, co se na něj někdy v minulosti dostalo, zůstalo zachováno, konzervováno. Jediným problémem by mohlo být kosmické záření, ale Loebovi nejde o nalezení života, spíš o jakési konzervy či mikrofosilie.

https://www.flowee.cz/iq-port/7219-zivot-na-mesici-neni-proc-hledat-uz-tam-davno-je-a-muze-se-tam-i-uchovat?<br>

14.10.2020 Když se podíváme na Měsíc, který je dominantou noční oblohy, vypadá tak starý, jako by tam byl odjakživa. Jak ale vlastně Měsíc vznikl? Nový výzkum vzorků měsíčních hornin dopravených na Zemi v rámci programu Apollo, který provedli odborníci z NASA, posílil teorii, podle níž je Měsíc dítětem jedné pradávné gigantické srážky.

Tato takzvaná teorie obřího dopadu (Giant Impact theory) předpokládá, že byl Měsíc vytvořen poté, co jiná planeta před miliardami let narazila do mladé a ještě roztavené Země.

https://zoommagazin.iprima.cz/vesmir/jak-vznikl-mesic

2.10.2020 Astronauti se chystají na návrat na Měsíc, který se má odehrát už za čtyři roky. A jedním z největších nebezpečí, kterým budou budoucí astronauti čelit, je vesmírné záření, které může mít trvalé zdravotní následky od šedého zákalu až po rakovinu a neurodegenerativní choroby.

• Odpovědi na otázky ohledně radiace dostali vědci teprve před několika dny, kdy vyhodnotili data z experimentu měsíčního modulu Chang'E 4 v roce 2019. "Radiace na Měsíci je dvakrát až třikrát vyšší než to, co známe z ISS," ISS je stále částečně chráněna zemskou ochrannou magnetickou bublinou zvanou magnetosféra, která odvádí většinu záření z vesmíru. Atmosféra Země pak poskytuje další ochranu lidí na naší planetě.
  
• To omezuje pobyt astronautů na Měsíci na přibližně dva měsíce, to znamená, že když astronautům trvá cesta na Měsíc týden a další týden cesta zpět, nezbude na pobyt na měsíčním povrchu zdaleka tolik času, kolik by potřebovali
  
• Na Měsíci existuje několik zdrojů záření. Jednak tam jsou galaktické kosmické paprsky, sporadické události slunečních částic (například ze slunečních erupcí) a neutrony a gama paprsky z interakcí mezi kosmickým zářením a měsíční půdou.
  
• Úrovně záření, které jsme naměřili na Měsíci, jsou přibližně 200krát vyšší než na povrchu Země a pětkrát až 10krát vyšší než při letu z New Yorku do Frankfurtu
  
• Existuje jedno řešení, jak se vyhnout radiaci v případě, že lidé tam budou trávit delší časové úseky. Budou si muset vybudovat taková osídlení, jež budou chráněna před zářením tím, že budou pokryta asi 80 centimetry měsíční půdy.
  

https://veda.instory.cz/1380-na-mesici-je-silna-radiace-a-to-neni-dobra-zprava-pro-budouci-mise.html

9.8.2020 Tajemství odvrácené strany Měsíce: Proč je jeho neviditelná část úplně jiná?

Na faktu, že k nám Měsíc směřuje stále toutéž polokoulí, není nic zvláštního. Tzv. synchronní neboli vázaná rotace, při níž se satelit otočí kolem vlastní osy za stejnou dobu, za jakou oběhne mateřskou planetu, představuje totiž ve Sluneční soustavě spíš pravidlo než výjimku. Vázanou rotaci mají oba průvodci Marsu, všechny velké měsíce Jupitera, Saturnu, Uranu, Neptunu a také Charon, který krouží kolem Pluta. 

https://www.stoplusjednicka.cz/tajemstvi-odvracene-strany-mesice-1-proc-je-jeho-neviditelna-cast-uplne-jina?

7.5.2020 V noci ze čtvrtka na pátek bude na nebi k vidění poslední superúplněk roku 2020. Měsíc však od Země bude vzdálen o zhruba čtyři tisíce kilometrů více než při posledním úkazu z dubna, kdy se od naší planety nacházel ve vzdálenosti 356 909 kilometrů.

7.4.2020 Tento úplněk je považován i za superměsíc, protože je v perigeu, co znamená, že Měsíc je na eliptické oběžné dráze nejblíže k Zemi. Opak představuje apogeum, tedy Měsíc v nejvzdálenějším bodu dráhy. Protože bude superměsíc blíž než jakýkoli jiný úplněk, bude rovněž o 7 procent větší a 15 % jasnější než běžné úplňky.

10.3.2020 Super úplněk, poslední zimní úplněk, vraní nebo také červí měsíc. To všechno byla označení pro včerejší úkaz na noční obloze. V noci z pondělí 9. března na úterý 10. března se Měsíc přiblížil Zemi na 357 400 km a to vybičovalo lidi po celém světě k tomu, aby vyfotili neuvěřitelné snímky. Výběr těch nejlepších najdete v naší fotogalerii. 

24.1.2020 Je to už více než rok, co čínská lunární sonda Čchang-e 4 a její vozítko Nefritový králík 2 přistály na odvrácené straně Měsíce. Nyní čínští astronomové zveřejnili velkou knihovnu fotografií, která běžně neviditelnou oblast podrobně mapuje.

• Čínská sonda přistála u jižního pólu Měsíce, v oblasti nazvané Aitkenova pánev. Nově zveřejněné snímky zachycují rok pionýrského výzkumu odvrácené strany Měsíce, na níž dosud žádná sonda nepřistála.
• Čínská sonda a její vozítka data z Měsíce sbírají už 13 lunárních dní, které trvají přes 29 pozemských dní. Přístroje poháněné elektřinou ze solárních panelů se probouzejí přibližně 24 až 48 hodin po rozednění a ke čtrnáctidennímu "spánku" se ukládají 24 hodin před západem slunce.
  
• více

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového