Rostliny, hnojiva, chybějící minerály

Přírodní hnojiva

• Hnojení pro rajčata.

• Droždí je velmi zdravé nejen pro člověka, ale také pro rostliny. Obsahuje vitaminy skupiny B, stopové prvky a další látky, jako je chrom, měď nebo železo. Kromě toho je plné minerální soli, kterou rostliny potřebují. Droždí rostlinám dodá všechno, co potřebují k růstu. Budou silnější, zdravější a pokvetou mnohem více. Hodí se na muškáty, dýně nebo rajčata. My vám ukážeme recept na pokojové rostliny. Budete potřebovat jen jednu kostku droždí a litr teplé vody. Droždí nadrobte do vody, promíchejte a nechte vychladnout. K zálivce pak přidejte hnojivo v poměru 1 díl na 4 díly vody, kterou nechte odstát. Droždí stačí přidat jednou za 14 dní. Další potravinou, kterou můžete použít, je brambora.

• Brambory obsahují škrob, jsou také plné vitaminu C nebo draslíku, hořčíku a vápníku. Používají se hlavně jejich slupky, které obsahují právě draslík, tolik potřebný pro velké množství druhů rostlin. Můžete použít i nesolenou vodu z uvařených brambor, kterou lze rostliny zalévat. Stačit vám budou silnější slupky z několika brambor a půl litru vody. Slupky zalijte vodou, přiveďte k varu a nechte 15 minut louhovat. Sceďte a nechte vychladnout.

• Mléko kromě vápníku obsahuje také draslík, zinek nebo selen. Najdete v něm i vitaminy A, C, D nebo K. Používá se hlavně k hnojení rajčat, paprik, okurek nebo brokolice. Budete potřebovat půl litru kravského mléka a pět litrů vody. Smíchejte obě suroviny a ihned můžete rostliny zalévat. Stačí to jednou týdně a rostliny budou zdravé a hodně plodit.

• https://pestujme.cz/draha-hnojiva-klidne-nechte-v-obchode-prirodni-pripravky-jsou-jednoduche-a-rostliny-je-oceni/?

Pekařské droždí: Proč je droždí dobré pro rostliny?

Pekařské droždí je bohatým zdrojem základních živin, jako je dusík, fosfor, draslík a stopové minerály, mezi nimi zinek a hořčík. Tyto živiny hrají zásadní roli v růstu a vývoji rostlin. Dusík je například klíčovou složkou chlorofylu, pigmentu zodpovědného za fotosyntézu. Fosfor pomáhá při přenosu energie v rostlině, zatímco draslík podporuje celkové zdraví rostlin, odolnost vůči chorobám a vývoj plodů.

Jak použít droždí na rostliny?

Jedním z účinných způsobů použití droždí na pečení je příprava kompostového čaje. Pro přípravu kompostového čaje smíchejte 1 kostku pekařského droždí s pěti litry nechlorované vody. Nechte 24 hodin uležet, jen občasným promícháním zajistěte provzdušnění. Poté směs sceďte a použijte k zalévání rostlin. Kompostový čaj podporuje zdravý vývoj kořenů a celkový růst rostlin.

Rostliny, které nejvíce těží z pekařského droždí

Zatímco většina rostlin může mít prospěch z použití pekařského droždí, je známo, že některé druhy na jeho aplikaci reagují obzvláště dobře. Zde je několik příkladů:

• Listová zelenina: Rostlinám, jako je salát, špenát a kapusta, se daří s dostatkem dusíku. Pekařské droždí, které je bohaté na dusík, pomáhá této listové zelenině energicky růst a produkovat bohaté, výživné listy.
• Plodonosné rostliny: Rajčatům, paprikám, okurkám a dalším plodonosným rostlinám prospívá obsah draslíku v pekařském droždí. Draslík přispívá k robustnímu kořenovému systému, lepší kvalitě plodů a zvýšené odolnosti vůči chorobám.
• Kořenová zelenina: Mrkev, ředkvičky a další kořenová zelenina vyžadují pro zdravý vývoj kořenů fosfor. Pekařské droždí přitom poskytuje vynikající zdroj fosforu, podporuje silnější kořeny a celkový růst rostlin.
• https://pestujme.cz/drozdi-doda-rostlinam-dulezite-ziviny-a-pratelske-mikroorganismy/

Rostliny, příznaky chybějících minerálů v půdě:

Nedostatek dusíku

Se projevuje slabým růstem a především světlezelenou barvou, která je nejvýraznější na níže položených (starších) listech. Příznaky nedostatku dusíku se vyskytují zvláště na jaře a to zejména na lehkých půdách a za chladného počasí.

Přírodní zdroje dusíku, které můžeme dodat do půdy:

Černý bez a kopřiva (živnou půdou pro růst kopřivy jsou dusíkaté nánosy) jsou indikátory vysokého obsahu dusíku v půdě (zejména rumiště, příkopy, atd.).

• Kopřivová jícha - podporuje růst rostlin.
• Hnůj, drůbeží trus - je považován za jeden z nejúčinnějších přírodních hnojiv, obsahuje vysoké množství dusíkatých sloučenin. Hodí se především pro vyhnojení půdy po sázení nejrůznějších zelenin. Díky vysokému obsahu fosforu také podporuje tvorbu květů.
• Chlévská mrva.
• Močovina.
• Kompost, rašelina

Nadbytek dusíku

Má za následek tmavozelenou barvu listů a nadměrnou tvorbu zelené hmoty na úkor květů a plodů.

• Rostlinná pletiva jsou náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovým poškozením.
• Zelí při přehnojení dusíkem má nižší obsah cukrů a proto hůře kvasí, cibule je hůře skladovatelná, lusky papriky špatně vyzrávají a u celerových bulev dochází k tmavnutí dužniny.
• Zcela specificky reagují na nadbytek dusíku okurky, u nichž okraje listů žloutnou a postupně zasychají. Hlízy brambor jsou náchylnější k mechanickému poškození.

Přehnojení dusíkem se projevuje i nižším obsahem vitaminu C.

Nedostatek draslíku

Permakultura: nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor. 

Zdrojem draslíku je Řebříček - kořeny obsahují až 50% draslíku, Kostival lékařský... má vysoký obsah draslíku, vápníku a dusíku a hodí se tedy hlavně pro na dusík náročné plodiny (rajčata, papriky) vhodný ve směsi s kopřivou (listy kopřivy obsahují potřebné živiny, dusík, fosfor, draslík, železo, vápník, vitamin B2 a C, stopové prvky, kyselinu křemičitou a další látky), prasečí hnůj - tzv. studený hnůj, obsahuje hodně draslíku, málo dusíku a téměř žádný vápník.

Draslík spolu s vápníkem a fosforem obsahuje například dřevěný popel, dostatek draslíku je i ve výluhu z kostivalu.

Typický příznak nedostatku draslíku se výstižně nazývá okrajovou (též káliovou) spálou, resp. nekrózou.

Žloutnutí a postupné zasychání listů, které začíná na špičkách listů a rozšiřuje se po okrajích listů směrem k řapíkům a při silnějších příznacích i mezi žilnatinu, to jsou příznaky nedostatku draslíku. Uvedené příznaky se vyskytují nejprve na spodních listech a až později přecházejí i na listy mladší, umístěné výše.

• Bramborové hlízy jsou náchylnější k šednutí dužniny, a to především po uvaření.

Někdy se nedostatek draslíku projevuje i vadnutím rostlin nebo svěšením listů, a to i v případě dostatku vody v půdě, předčasným opadem listů i květů, sníženou mrazuvzdorností, tvorbou drobných a špatně vybarvených plodů a tvorbou semen se špatnými osivovými hodnotami.

• Nedostatek draslíku je příčinou řídkých a měkkých hlávek zelí a kapusty.
• U rajčat pak nedostatek draslíku podporuje praskání a rovněž nerovnoměrné dozrávání plodů (nevyzrávání stopkové části) a u okurek deformace plodů.

Rostliny s nedostatkem draslíku jsou všeobecně náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovému poškození.

Nadbytek draslíku

Se nepřímo projevuje omezením příjmu vápníku a hořčíku, ale i zinku a manganu.

Nedostatek fosforu

Zdroj fosforu: Kopřiva dvoudomá (listy kopřivy obsahují potřebné živiny, dusík, fosfor, draslík, železo, vápník, vitamin B2 a C, stopové prvky, kyselinu křemičitou a další látky), zkvašený netopýří a drůbeží trus - ředí se 1 : 50, zdroj dusíku a fosforu, zbytky ryb a jejich kosti (zdroj fosforu či draslíku). 

Nedostatek fosforu má především za následek nedostatečnou tvorbu květů a plodů (např. rajčat a jádrovin) a červenání až fialovění (antokyanizaci) zelených částí rostlin.

• Luskoviny mají menší počet semen v luscích.

Silnější příznaky jsou na lehkých a kyselých půdách, na půdách s nadbytkem dusíku a za chladného počasí.

Nedostatek hořčíku

Epsomská sůl (krystaly se rozpadají na vodu, hořčík a síru - tři složky, které jsou pro většinu rostlin prospěšné): obsažený hořčík napomáhá klíčení semen a pomáhá posílit buněčné stěny, což vede k většímu množství a k silnějším sazenicím. Pro dosažení nejlepších výsledků vložte 1 šálek soli na 30 čtverečních metrů vyčištěné půdy nebo 1 až 2 polévkové lžíce do půdy na dně každé díry předtím, než do ní vysadíte semena, Zeolit je přírodní krystalický vulkanický materiál (klinoptilolit - krystalický hydratovaný alumosilikát alkalických kovů a kovů alkalických zemin Ca, K, Na, Mg).

Nejtypičtějším příznakem nedostatku hořčíku je ztráta chlorofylu (chloróza) listů, při které zůstávají zelená pletiva pouze v blízkosti žilnatiny (nervatury). Poškozené listy předčasně opadávají. Porucha se objevuje nejprve na spodních listech a až později postupuje směrem nahoru.

• U révy vinné je nedostatek hořčíku též příčinou odumíráním třapiny, ke kterému dochází na začátku zrání bobulí.

Nedostatek železa i zinku

Vizuálně velice podobné příznaky jako při chybějícím hořčíku však mohou být i při nedostatku zinku.

Jestliže se příznaky obdobné projevům nedostatku hořčíku objevují nejprve na nejmladších listech, jedná se o nedostatek železa. Tento typ vrcholové chlorózy se někdy nazývá kalciózou, protože ji podporuje vysoký obsah vápníku v půdě a to především ve vlhkých jílovitých půdách a za vyšších teplot.

• Na nedostatek železa jsou citlivé broskvoně a réva vinná, ale i např. jabloně, hrušně, slivoně, maliník, jahodník a réva vinná.

Nedostatek boru

Je příčinou kaménkovitosti hrušek, vnitřního korkovatění jablek a hrušek (křenčení), srdéčkové hniloby bulvového celeru, řepy salátové, tuřínu a vodnice, u košťálové zeleniny dutostí a vnitřní hniloby košťálů a u květáku a brokolice i propadáním a dutostí růžic.

K hnojení okurek, rajčat, ale i paprik je skvělý roztok kyseliny borité. Ten připravíte rozmícháním 1 až 1 a půl kila kyseliny borité se sklenicí teplé vody. Přidat do směsi můžete i špetku manganistanu draselného, ten rostlinám pomůže odolávat vůči různým chorobám. 

• U jahodníku tato deficience může být jednou z příčin deformace plodů.
• Zdrojem bóru je BORAX.

Permakutura: Bór, má vliv na dobré přezimování a vývoj kořene. Jeho nedostatek způsobuje u dřevin odumírání vrcholových pupenů. 

Nedostatek síry

Bršlice kozí noha - je bohatá na síru, draslík a dusík, Epsomská sůl (krystaly se rozpadají na vodu, hořčík a síru - tři složky, které jsou pro většinu rostlin prospěšné).

Nedostatek síry se projevuje obdobně jako nedostatek dusíku, ale příznaky postupují od vrcholu rostlin a žilnatina zůstává zelená. Při nízkém obsahu síry se v rostlinách zvyšuje koncentrace nežádoucích nitrátů. Výrazné snížení síry v ovzduší a omezené používání hnojiv obsahujících síru má za následek stále častější projevy nedostatku síry i v našich podmínkách, zvláště na lehkých půdách.

• Nejnáchylnější na nedostatek síry jsou všechny brukvovité a cibulovité druhy zeleniny, kde síra je nezbytná pro jejich typickou štiplavost.

Nedostatek molybdenu

V případě slabších příznaků se růžice květáku či brokolice sice vytvoří, ale jsou menší a méně kompaktní.

U květáku a brokolice se nedostatek molybdenu projevuje nejčastěji a to tak, že se nevytvářejí růžice (vyslepnou) nebo se růžice deformují.

Od vyslepnutí způsobeného jinými příčinami se vyslepnutí způsobené nedostatkem molybdenu odlišuje silnou deformací listů, které se může vyskytovat i u jiných brukvovitých druhů zeleniny, především u hlávkového zelí, kedlubnů a dokonce i u salátu a rajčat.

• Většinou je celá jedna podélná polovina listu zakrnělá a druhá polovina je v různém stupni redukována, zprohýbána a celkově deformována. Při silnějších příznacích jsou nejmladší listy redukovány často až na hlavní nerv, který je v horní části většinou zahnutý, takže celý list je přeměněn na útvar, který připomíná háček.

U ostatních brukvovitých rostlin se nedostatek molybdenu projevuje tvorbou lžícovitě (člunkovitě) prohnutých listů.

Prevence

Pro předcházení všem nutričním poruchám platí vyvážená výživa uzpůsobená požadavkům jednotlivých plodin. Při nedostatku mikroprvků se používají speciální hnojiva, jejichž sortiment se stále mění.

https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/vyziva-rostlin/poznat-rostlinach-ktere-vyzivne-latky-chybeji/

Očista půdy pomocí hořčice:

Pokud hořčici na podzim zasadíte, nebudete muset příští rok vůbec plít. Vydrží teplotu až - 50 stupňů, a tak se o ní nemusíte v zimě vůbec obávat. Sázíme do hloubky 1-1,5 cm. Mezi rostlinami by měl být 20 cm odstup. Po zasazení začnou klíčit asi během 3 až 5 dnů.

Hořčice čistí půdu od fosfátů a dalších chemikálií z hnojení. Její kořeny, stvoly a lístky dokážou vstřebat velké množství škodlivin. Díky tomu budou vaše květiny zdravé a růst jako z vody. Hořčice často roste okolo míst, kde je hodně plevele. Berou si jeho živiny a dokážou ho účinně zlikvidovat. To ale není všechno. Kořeny uvadlé hořčice můžete využít jako hnojivo pro rostliny. Především v zimě, kdy jim chybí sluneční světlo a dostatek živin.

Hořčice ničí plíseň, hnilobu a škodliviny v půdě. Její nejlepší schopností je ale podle nás to, že odpuzuje všemožné škůdce - červy, drobný hmyz, a dokonce i šneky. Vysaďte ji mezi brambory, vinnou révu, hrášek, fazole nebo ovocné stromy a chraňte je před nezvanými hosty. Vytvoří na půdě vrstvu, díky které nikdy zcela nezamrzne. Kromě toho si z ní můžete vyrobit excelentní med.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/na-podzim-zasadte-horcici-a-pristi-rok-zapomente-na-plevel-po-cele-zahrade/

9.6.2023  Pěstujte si vlastní půdní mikroorganismy

Vypěstujte si vlastní půdní mikroorganismy, např. bokashi. Přidávejte je přímo do kompostu i k rostlinám.

Díky půdním mikroorganismům se vám zlepší půda, rostliny lépe porostou a budou odolnější vůči škůdcům. Půdní bakterie jsou něco jako steroidy pro člověka, ale bez negativních vedlejších účinků.

Jak si vytvořit vlastní bakterie krok za krokem?

1. Do skleněné nádoby nalijte 2 l vody, přidejte 0,5 kg rýže a zamíchejte. Vodu poté přeceďte do jiné větší nádoby (bez rýže).

2. Nádobu přikryjte kusem tkaniny a upevněte gumičkou. Poté ji dejte do špajzu a nechte 7 dní.

3. Do nádoby přidejte mléko (10:1) a nechte dalších 7 dní.

4. Výslednou tekutinu (bokashi) sceďte a oddělte od zbytku vzniklé hmoty.

5. Do velkého sudu (100 l) nalijte 2,3 l tekutiny a stejné množství melasy (tekuté). Zbytek sudu doplňte vodou.

6. Ze sudu vezměte 100 ml bakteriální vody, přidejte do konve a doplňte 10 l vody.

7. S tímto hnojivem můžeme přímo zalévat rostliny či stromy.

5. Vytvořte a neustále podporujte půdní humus

Je potřeba neustále tvořit a podporovat půdní humus. Použít můžete kompost, mulč, půdní bakterie, hnůj, přírodní hnojivo, karton, dřevěné uhlí, minerální moučky, kosti, atd.

Jak si vytvořit vlastní hnojivo z přírodních materiálů krok za krokem?

1. Nejdříve si vytvořte půdní bakterie (viz postup výše).

2. Následně si připravte jednotlivé ingredience pro budoucí hnojivo (kostival, kopřivy, banány, hnůj, moč).

3. Poté si připravte 5 kbelíků a nasekejte najemno rostliny a banány.

4. Do každého kbelíku nalijte 500 ml směsi půdních bakterií + 500 ml tekuté melasy.

5. Přidejte nasekané ingredience (zvlášť do každého kbelíku), doplňte vodou a zamíchejte. Kbelíky poté zavřete víkem.

6. Dejte do stinného místa a nechte týden odležet.

7. Jakmile je hnojivo připraveno (poznáte podle toho, že je tekuté a vše již zpracováno), můžete použít. Dejte 100 ml hnojiva s 9 l vody a zalévejte max. 1x týdně.
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/manzele-u-sazavy-usetri-tisice-rocne-vybudovali-sobestacnou-drevostavbu-se-zahradou

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového