Forum ochrany přírody

29.11.2023 Bučiny, tvořily kdysi až 40 % lesních porostů v naší zemi. Dnes buky představují jen cca 13 % všech dřevin v našich lesích a tradiční bukové lesy jsou často chráněné. Jenže současné klima nám návrat k někdejším pořádkům, tedy dominanci bukových porostů, zřejmě neumožní. Proč?

I za sucha se buky chovají jako nezřízení opilci, navíc vodu tahají i z větší hloubky, čímž zásadně zhoršují vodní bilanci v krajině. To smrky jsou naopak v tomto ohledu dokonalými askety. Prostě uzavřou průduchy v jehličí, aby se voda neodpařovala, a trpělivě čekají na déšť. Nebo na svou smrt. Vědci totiž zjistili, že buky nakládají s vodou méně hospodárně než smrky a za horkých letních dnů vysušují půdu ještě více. Vědci tedy srovnali režim a bilanci půdní vody v bukovém a smrkovém lese a ukázalo se, že buky nepřestávají vodu využívat v maximální možné míře ani za suchého léta. Ovšem právě vzhledem k častějším výskytům sucha je to problém. Půdní voda je totiž důležitá i pro další druhy, navíc se její podíl musí dostat i do podzemních vod a krajina bude ještě více vysychat. A skutečně výsledky měření režimu půdní vody ukázaly, že množství vody pod oběma porosty se sice v průměru výrazně neliší. Ovšem až na jednu výjimku, totiž na letní období s nadprůměrnými teplotami a nedostatkem srážek. Právě v bukovém lese bylo naměřeno menší množství půdní vody.

• Za prvé, kořenový systém buku je mnohem hlubší než smrkový a buk má tak k dispozici větší objem půdy s větším množstvím vody. Za druhé smrk disponuje strategií, kdy během horkých dní uzavírá na jehlicích průduchy, aby zabránil nadměrné ztrátě vody z vodivých pletiv. Smrk tak sice vypařováním vodu neztrácí, ale zároveň ji ani nemůže využívat pro životní funkce, což v delším časovém horizontu může vést k jeho oslabení. Tato strategie však buku chybí. I během horkých období nepřestává dýchat a využívat půdní vodu.
• Navíc bylo zjištěno, že za suchých letních období bukový porost spotřebuje na výpar přibližně čtyři krát více vody než na perkolaci. U smrků jde jen o trojnásobek. Ve smrkových porostech proto odtéká za sucha přibližně o 15 % více vody než v porostech bukových. Až s přibývajícím množstvím srážek se rozdíl postupně snižuje. Platí tedy, že čím sušší je léto, tím více vody je vyčerpáváno z půdy a tím méně jí může odtéci do podzemních vod.
• Suma sumárum by podle vědců mohl postupný nárůst podílu buků v budoucích lesích zvýšit půdní sucho a ovlivnit množství podzemních vod. Rozbíhá se proto výzkum zaměřený na detailní popis vodní bilance pod oběma porosty v suchých sezonách. Je to logické, jelikož se předpokládá, že četnost suchých období poroste, přitom jsou mezi oběma typy porostů právě za sucha největší rozdíly v hospodaření s vodou.
• Zdroj: https://www.ceskestavby.cz/clanky/nahradit-smrkove-lesy-napadene-kurovcem-buky-spatny-napad-piji-jako-o-zivot-32821.html?

Prof. David Storch (4.2019)

Autor je ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a AV ČR, a zároveň člen katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK. 

• Spřažený systém biosféry a atmosféry se vyznačuje netriviálními vazbami a nelinearitou, kdy jeden trend se v krátké době může zvrtnout do svého opaku. Teď se bojíme rostoucí teploty, ale globální ochlazování, to by byl teprve průšvih! A vyloučit se nedá. 
• Kdybychom ale předpokládali, že teplota dlouhodobě poroste, větší problém se týká dostupnosti vody - tady se ani nikdo netváří, že jsme něco schopni dlouhodobě předpovědět. Je proto rozumné se připravit na rozkolísání hydrologického režimu.
  
• Kupodivu celkové srážky zatím moc neklesají (a v souvislosti s globálním oteplením budou spíš mírně narůstat), zato ale vlivem rostoucí teploty stoupá odpar, kterým se ztrácí voda z krajiny. 
  
• Ta se taky ztrácí tím, že po prudkých lijácích rychle steče, aniž zůstane v půdě nebo hlouběji pod zemí, kde pak chybí. Je proto určitě dobré vodu v krajině zadržovat. Ale jsme si jisti, že víme jak? 
  

Oteplování a odpar vody

• Volná hladina rybníků, poslední dobou protěžovaných, má poměrně značný odpar, takže budováním rybníků vodu spíš ztrácíme, jakkoli mokřady v širším slova smyslu mohou pomáhat, pokud vedou k většímu zasakování vody do hloubky. 
• Podobný problém se ale týká i vegetace, zvláště stromů. Ty totiž transpirují, jejich přítomnost tedy odpar zvyšuje. Má to mnoho výhod, odpar tlumí teplotní extrémy a vegetace tak plní funkci levného a velmi účinného klimatizačního zařízení. 
  
• To by nemuselo vůbec vadit, pokud by fungoval malý vodní cyklus - voda se přes den odpaří, ale v noci (nebo obecně v chladnější době) zase zkondenzuje. Potíž je, že žijeme v době klimatických změn a k nim patří i změna malého vodního cyklu na velký cyklus, kdy větší množství energie v atmosféře vede k přesunu vodních mas vysoko do atmosféry a pak s větry někam úplně jinam.
• V takovém případě by se mohlo ukázat, že vysazování stromů je z hlediska bilance vody v naší krajině vysloveně kontraproduktivní. Máme nějakou jistotu, že toto se nestane a že malý vodní cyklus a schopnost vegetace "přitahovat vodu" nás spasí? 
  
• Za jakých okolností dojde k překročení prahu (bod zlomu), kdy se Koloběh vody - malý cyklus se změní ve velký a vysázené stromy povedou k zvyšujícím se ztrátám vody - anebo prostě uschnou?
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového