Solární energetika

Díky klesajícím cenám panelů, které se za deset let propadly o více než 80 procent, a rostoucím cenám elektřiny se ale pomalu blíží doba, kdy se vyplatí stavět sluneční elektrárny bez podpory. Sám ČEZ odhadl potenciál České republiky zhruba na 5 GW výkonu. 

• Prudkého poklesu cen fotovoltaických panelů (v letech 2007 až 2009 klesly z 3,50 dolaru za standardizovaný článek na 2,18 dolaru). 
  
• Agrofotovoltaika, nový trend pěstování plodin pod solárními panely.
• Nejlepší dostupné křemíkové solární panely mohou přeměnit na elektrickou energii v reálných podmínkách dnes maximálně 23 % energie dopadajícího záření. Teoretická maximální účinnost pro jeden přechod je 34 % (tzv. Shockleyův-Queisserův limit). Účinnost je v současnosti běžně mezi 18 a 23 %, při započtení vlivu zeměpisné šířky a celoročních teplot v ČR pak do 10 %. Při teplotě nad 25 °C klesá účinnost asi o 0,4 % na každý stupeň Celsia. 
  
• Proč je fotovoltaika zatracovaná: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/fotovoltaika-energetika-obnovitelne-zdroje_1912040600_jab

"Masových příchod grafenu na trh energetiky je signálem pro další zatraktivnění solární energetiky, která se stále více propojuje s akumulací," uvedl Marc Sottana, manažer projektu Battery Energy Storage ve skupině Solek.

Grafen je základní součástí grafitu, jehož globální cena se odvíjí na základě velikosti vloček a jejich čistoty. Očekává se, že cena velkých grafitových vloček do roku 2020 dosáhne 1 165 dolarů za metrickou tunu. 

Solární panel je tvořen solárními (fotovoltaickými) články, které mohou být tvořeny polovodičovými nebo organickými prvky, jež elektromagnetickou energii světla mění v energii elektrickou. Přímou přeměnou světla na elektrickou energii se dnes zabývá samostatná specializace. Fotoelektrický jev vysvětluje vznik volných elektrických nosičů dopadem záření.

Solární články jsou tvořeny polovodičovými plátky tenčími než jeden milimetr. Na spodní straně je plošná průchozí elektroda. Horní elektroda má plošné uspořádání do tvaru dlouhých prstů zasahujících do plochy. Tak může na plochu svítit světlo. Povrch solárního článku je chráněn skleněnou vrstvou, sloužící jako antireflexní plocha. Tak je zabezpečeno, aby do polovodiče vniklo co nejvíce světla. Antireflexní vrstvy se většinou tvoří napařením oxidu titanu. Tím článek získává svůj tmavomodrý vzhled.

Jako polovodičový materiál se používá převážně křemík. Jiné polovodičové materiály, např. arsenid gallitý, sulfid kademnatý, tellurid kademnatý, selenidy mědi a india nebo sulfidy gallia, se zatím nasazují spíše ojediněle, obvykle v nějakých specializovaných a okrajových aplikacích. Nejlepší dostupné křemíkové solární panely mohou přeměnit na elektrickou energii v reálných podmínkách dnes maximálně 23 % energie dopadajícího záření. Teoretická maximální účinnost pro jeden přechod je 34 % (tzv. Shockleyův-Queisserův limit). Účinnost je v současnosti běžně mezi 18 a 23 %, při započtení vlivu zeměpisné šířky a celoročních teplot v ČR pak do 10 %. Při teplotě nad 25 °C klesá účinnost asi o 0,4 % na každý stupeň Celsia. 

Solární energetika zprávy z tisku

27.1.2024 Jeden hektar půdy může zásobovat přes 290 domácností čistou energií. Ještě před 10 lety měly fotovoltaiky na stejně velké ploše poloviční výkon. Díky neustálým inovacím a novým technologiím jsou fotovoltaické elektrárny stále efektivnější. Na jednom hektaru půdy je tak dnes možné postavit fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 1 MW.

https://www.kurzy.cz/zpravy/756171-jeden-hektar-pudy-muze-zasobovat-pres-290-domacnosti-cistou-energii-jeste-pred-10-lety-mely/

26.1.2024 Čína v roce 2023 nainstalovala více solárních panelů, než kterákoli jiná země postavila celkem, a přidala se tak k masivní flotile obnovitelných zdrojů energie , která již s velkým náskokem vede svět. Země loni přidala 216,9 gigawattů solární energie, čímž překonala svůj předchozí rekord 87,4 gigawattu z roku 2022, uvedla v prohlášení Národní energetická správa. To je více než celá flotila 175,2 gigawattů v USA, druhém největším solárním trhu na světě, podle odhadů BloombergNEF.

https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-01-26/china-added-more-solar-panels-in-2023-than-us-did-in-its-entire-history

10.1.2024 V České republice bylo loni zprovozněno rekordních 82.799 nových solárních zdrojů, což je oproti roku 2022 o 49.039 zařízení více. Výrazně vzrostl také instalovaný výkon. Výsledky z loňského roku dnes prezentovala novinářům Solární asociace (ČTK)

13.12.2023 Růst kapacity solárních systémů v Evropské unii v roce 2024 zpomalí na 24 procent a v následujícím roce na 23 procent kvůli nepříznivému vývoji velkoobchodních cen elektřiny a problémům se získáváním povolení k připojení síti. V letošním roce EU podle předběžných údajů zvýšila kapacitu solárních elektráren o 27 procent na 263 gigawattů (ČTK)

12.10.2023 Solární revoluce přijde Česko na stovky miliard. A lidem zdraží elektřinu. Počet připojených zdrojů ale bude do budoucna narůstat, i když pomaleji než v posledních dvou letech. Do konce roku by měl výkon připojených zdrojů podle Solární asociace překonat 1 GW (1000 MW). Do roku 2030 by pak podle jejího realistického odhadu měl instalovaný výkon fotovoltaik dosáhnout 2,2 GW.

• ČEZ Distribuce, jen v prvním pololetí letošního roku se připojilo do sítě rekordních 27 628 nových zdrojů, ovšem žádostí bylo celkem přes 35 600. Drtivou většinu nových výroben tvořily mikrozdroje do výkonu 10 kWp.
• Podle odhadu distributorů a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) půjde do roku 2030 o celkovou investici 350 až 400 miliard. 
• Je potřeba říct, že pokud energie bude tolik, že ji nebudeme moct spotřebovat ani akumulovat v tu danou chvíli, její cena na trhu půjde výrazně dolů a může se stát, že bude i záporná . 
  
• Zatímco by za běžných podmínek výrobci dostali od obchodníků s energiemi zaplaceno za nespotřebovanou energii, v době nízké poptávky a vysoké výroby za přetoky putující do sítě naopak zaplatí. "Myslím si, že to bude motivace pro investory a provozovatele, aby v tu danou chvíli energii nedodávali. V takovém případě může dojít k nesouladu výroby a spotřeby z fotovoltaických elektráren, což Česká republika zažila prozatím jednou - letos na Velikonoční pondělí. "Kromě nadměrné výroby solárů se tenkrát nepodařila predikce spotřeby versus výroby. Fotovoltaiky jsme začali odpojovat od sítě, protože energie v ní bylo tolik, že ji nebylo možné spotřebovat. Odborníci se však shodují na tom, že problém jako na Velikonoční pondělí nenastal naposledy. Může se vzhledem k rostoucímu počtu OZE opakovat a ani podle ČEPS nelze aktivaci omezovacího plánu do budoucna zcela vyloučit. 
• 51 procent zdrojů v Česku s výkonem 10 až 100 kWp má baterii a u zdrojů do 1000 kWp má baterii pouze 15,7 procenta. To znamená, že pouze jedna ze 13 velkých fotovoltaik má kam uložit to, co vyrobí. Ostatní musejí přebytek poslat do sítě.  
  
• Do roku 2030 budou potřeba bateriové systémy v řádu stovek MW až nižších GW pro základní vyrovnání sítě a vyrovnání nejkrátkodobějších výkyvů v elektrizační soustavě .
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-solarni-revoluce-prijde-cesko-na-stovky-miliard-a-lidem-zdrazi-elektrinu-237870
  

23.8.2023 Solární impérium: Čína má víc nainstalované fotovoltaiky než zbytek světa dohromady. Kapacita obnovitelných zdrojů energie v Číně roste rychlým tempem. Očekává se, že země do konce roku 2025 více než zdvojnásobí výkon svých větrných a solárních elektráren.

• Počet nových instalací roste tempem, které by mohlo do roku 2025 zvýšit globální solární kapacitu o 85 procent. Očekává se, že výroba solární energie se brzy stane nákladově nejefektivnější formou výroby elektřiny a do konce letošního roku se stane největším nefosilním zdrojem energie v zemi. 
  
• Čína také udělala obrovský pokrok v oblasti větrné energie: její celková kapacita na pevnině je dvojnásobná oproti roku 2017, což je přibližně kapacita dalších sedmi největších zemí dohromady. Podle údajů think tanku Ember Čína v posledních dvou letech přidala více větrné kapacity než v předchozích sedmi letech a v roce 2022 bude vyrábět o 46 procent více větrné energie než celá Evropa, která je druhým největším trhem pro tento typ zdroje energie. 
  
• Národní úřad pro energetiku navrhl v roce 2021 pokrýt solárními panely 50 procent střešních ploch veřejných a vládních budov, 40 procent škol, nemocnic a dalších veřejných budov, 30 procent průmyslových a obchodních prostor a 20 procent venkovských domácností. Strategie z minulého roku mají do roku 2025 zaručit minimálně padesátiprocentní pokrytí nových veřejných budov, továren a parků. 
  
• https://www.obnovitelne.cz/clanek/2668/solarni-imperium-cina-ma-vic-nainstalovane-fotovoltaiky-nez-zbytek-sveta-dohromady?
  

22.6.2023 Záporné ceny elektřiny dorazily do Česka dříve, než se čekalo. Ohrožují další rozvoj solární energetiky a paradoxně dokládají nenahraditelnost fosilní elektřiny, včetně té z uhlí.Solární boom, jejž v Česku loni vystupňoval vpád ruských vojsk na Ukrajinu a jeho důsledky, vede letos stále častěji k záporným okamžitým cenám elektřiny. Při záporných cenách přitom výrobci elektřiny platí za to, že ji vyrábí, zatímco odběratelé dostávají peníze za to, že ji odebírají.

• Záporné ceny elektřiny představují fenomén, který se v Česku poprvé výrazněji projevil letos o Velikonocích. A od té doby se objevuje prakticky při každém slunečném víkendu (kdy je poptávka po elektřině obecně slabší než ve všedních dnech). Ohrožuje další rozvoj solární energetiky v ČR.
• Na přebytcích z fotovoltaiky se vydělává hůře a hůře, protože solární elektřiny je za slunečních dní až moc, přičemž ji na druhou stranu stále lze skladovat jen velmi omezeně a jen velmi omezeně je možné ji tudíž uchovávat pro využití v zimě nebo v čase zamračeného bezvětří.
• Taková situace ovšem poznamenává zejména velké výrobce solární elektřiny. Nikoli tolik malé výrobce, výrobce na úrovni domácnosti, kteří v čase, kdy je solární elektřiny až příliš a její cena záporná, mohou zakázat poskytování vlastních přebytků solární elektřiny do sítě (tedy mohou zakázat takzvaný přetok) nebo svůj zdroj zcela vypnout.
  
• S přibývajícími solárními elektrárnami přitom stále častěji bude docházet nejen k tomu k tomu, že za svoji elektřinu nedostanou zaplaceno, ale že budou dokonce platit za to, že ji odběrateli vůbec mohou dodávat. To pochopitelně povede k tomu, že solární parky se postupně přestanu budovat, protože se už prostě nevyplatí.
• Potíž tkví dále v tom, že záporné ceny elektřiny platí v době prosluněného víkendu i pro další zdroje, tedy jaderné, uhelné nebo třeba plynové elektrárny. Jenže zejména jaderné nebo uhelné elektrárny nelze jen tak, z hodiny na hodinu, vypnout jako solární park. Proto se při přebytcích vypíná – paradoxně – právě spíše solární park, produkující bezemisní elektřinu, než uhelná elektrárna, produkující elektřinu při relativně vysokých emisích.
• Bez uhelné a obecně fosilní elektřiny se zkrátka patrně ještě dlouho neobejdeme. Fosilní zdroje a jaderná energetika jsou totiž stále nenahraditelné coby zdroje záložní.
  
• https://www.kurzy.cz/zpravy/726103-zaporne-ceny-elektriny-dorazily-do-ceska-drive-nez-se-cekalo-ohrozuji-dalsi-rozvoj-solarni/

8.6.2023 Květnová výroba elektřiny z fotovoltaiky byla v květnu v Česku o 14 procent vyšší v porovnání s průměrem v letech 2016 až 2021 a dokázala pokrýt celkovou spotřebu z více než šesti procent. Od začátku roku je výroba na průměrných hodnotách, vyplývá z informací společnosti Amper Meteo, která zveřejnila graf letošní výroby na twitter (ČTK)

29.3.2023 Stát loni vyplatil na dotacích na fotovoltaiku a tepelná čerpadla rekordních 4,9 mld.Kč, meziročně téměř pětkrát více. Podpořeno bylo 30 000 projektů (ČTK)  

3.1.2023 Do energetické sítě v ČR bylo vloni připojeno více než 240 megawattů nových fotovoltaických zařízení. Meziročně jde o téměř čtyřnásobný nárůst. Vyplývá to z dat Cechu akumulace a fotovoltaiky. V příštím roce lze podle jeho zástupců očekávat další několikanásobný nárůst instalovaných zařízení, zejména pak u bytových jednotek (ČTK)

3.5.2022 Boom poptávky po tepelných čerpadlech a solárních panelech v kombinaci s narušením dodavatelského řetězce začíná v Česku způsobovat vážný nedostatek materiálu, protože výrobci se zaměřují na západoevropské trhy, kde mohou spotřebitelé zaplatit více. Odborníci varují, že tento problém se pravděpodobně přenese i do dalších zemí střední a východní Evropy, což může znamenat problémy při přechodu na ekologičtější způsob výroby energie (The Capitals)

13.2.2022 Nové plány Číny v oblasti obnovitelných zdrojů energie se zaměří na oblast Gobi a další pouštní regiony. Země výstavbu nových obrovských větrných a solárních elektráren a posílí své přenosové kapacity.

• Peking chce do konce roku 2030 zvýšit celkovou kapacitu větrných a solárních elektráren na 1 200 gigawattů (GW), což je téměř dvojnásobek současné úrovně. Bude zároveň postupně snižovat využívání fosilních paliv ve snaze dosáhnout uhlíkové neutrality přibližně do roku 2060. 
  
• Ačkoli chce, aby obnovitelné zdroje pokryly většinu nové poptávky po energii, Čína stále očekává, že spotřeba uhlí poroste nejméně do roku 2025.
• Výhodou je i to, že Čína má s těmito projekty rozsáhlé zkušenosti. Ve velkém měřítku dnes využívá stejnosměrné sítě ultra vysokého napětí" (používá se často anglická zkratka UHVDC), tedy nad 800 kilovoltů, které jsou ideální pro efektivní přenos elektřiny na velké vzdálenosti. 
• Stejnosměrné vedení pak lze postavit jednodušeji a levněji než vedení střídavého proudu: už například proto, že není zapotřebí přenášet tři fáze. Velmi jednoduše řečeno, ušetří se na kabelech i sloupech vedení. Zároveň má stejnosměrné vedení na stejnou vzdálenost zhruba o třetinu menší ztráty než stejné vedení se střídavým proudem. 
• Hlavní nevýhodou tedy byly a jsou náklady na přeměnu stejnosměrného proudu a do jisté míry i s tím spojené technické obtíže. Protože dnes už je problém efektivně technicky vyřešený, volba mezi AC (altering current, tedy střídavý proud) a DC (direct current) vedením je do značné míry otázkou vzdálenosti.
• https://www.emovio.cz/2022/02/12/cina-osadi-pouste-elektrarnami-na-rozdil-od-evropy-totiz-dokaze-stavet-vedeni/  
  

24.1.2022 Čínské kapacity na produkci solárních panelů by podle nových údajů mohly dosáhnout 500 gigawattů. Mohly by tak v ideálním případě ročně vyrobit panely s maximálním výkonem 250 temelínských elektráren. Pro samotné výrobce to však není dobrá zpráva. Podle nových údajů analytické společnosti Asia Europe Clean Energy (Solar) Advisory (AECEA), o kterých informoval server pv-magazine, může čínské odvětví na výrobu fotovoltaických článků do konce letošního roku (2022) extrémně rychle růst. Podle odhadů by mohlo dosáhnout výrobní kapacity 550 GW, co se týče výroby samotných solárních článků (tedy jen "jader" článků), a 500 GW v oblasti fotovoltaických modulů (tedy celých panelů). Pokud se tak stane, bude to zásadní skok. V roce 2021 čínští výrobci díky rozšířování kapacity výroby dosáhli odhadované celkové výrobní kapacity kolem 340 GW. Nových linek však v poslední době v Číně údajně přibývá neuvěřitelným tempem. "Pro ilustraci, jen ve čtvrtém čtvrtletí (míněno čtvrté čtvrtletí roku 2021, pozn. red.) bylo uvedeno více než 80 GW nových výrobních kapacit na výrobu křemíkových destiček (tzv. waferů), a to převážně novými hráči v této oblasti

https://www.emovio.cz/2022/01/23/cina-muze-letos-vyrobit-panely-o-vykonu-250-temelinu-ale-kdo-je-koupi/?

24.1.2022 JSOU OBNOVITELNÉ ZDROJE SKUTEČNĚ UDRŽITELNÉ? NOVÁ STUDIE ODHADUJE, KOLIK EMISÍ VYPRODUKUJE VÝROBA SOLÁRNÍCH PANELŮ.

• Aby lidstvo dokázalo splnit Green Deal (tj. uhlíkově neutrální hospodaření do roku 2050), budeme muset asi třetinu veškeré elektrické energie čerpat ze slunce. To znamená navýšit fotovoltaickou výrobu 85krát. Jenže na výrobu takového množství solárních panelů se spotřebuje až 50% světových kapacit hliníku. Zpracování tohoto kovu je energeticky velice náročné (rudy se pomocí elektřiny zahřívají na 950 stupňů) a uvolňuje se při tom mnoho škodlivých odpadních látek. Řešením se má stát zdokonalení recyklace hliníku a inovace slévárenských technologií.

• Těžba a čištění hliníku do kvality, jež se používá na rámy solárních panelů, stojí obrovské množství energie, které by se - ironicky - mohlo do celkových emisí promítnout více než jejich ušetření pomocí fotovoltaiky.
  

• Fotovoltaické články měly do zmiňovaného roku 2050, jenž se uvádí jako milník Green Dealu a dalších ekologických projektů, obstarávat asi třetinu světové spotřeby elektrické energie. Pro srovnání, v roce 2019 se podařilo se slunečního svitu vyrobit jen dvě procenta tehdejší energetické produkce.
  

• Abychom omezili globální oteplování na bezpečnou mez, museli bychom vyrábět asi 85krát více solární energie než nyní. Toto číslo samozřejmě představuje průměrný odhad a jednotlivé projekce se navzájem lehce liší.
  

• Nyní se v oběhu stále nachází 75 procent veškerého historicky používaného hliníku. "Pokud se nám podaří vybudovat dostatek solárních elektráren, abychom do roku 2050 splnili cíl emisní neutrality, budeme za to vděčit právě ,nekonečné' recyklovatelnosti hliníku.
  

• Množství energie potřebné na výrobu jedné plechovky od Coca-Coly odpovídá spálení ropy o půlce jejího objemu. To je třikrát více než u plastu a až 25krát více než u skla. Navíc během jejího tavení a lisování unikají do životního prostředí znečišťující sloučeniny fluoru, které mohou například způsobovat alergie.
  

• https://www.euro.cz/tech/jsou-obnovitelne-zdroje-skutecne-udrzitelne-nova-studie-odhaduje-kolik-emisi-vyprodukuje-vyroba-solarnich-panelu?

4.1.2022 Výroba a instalace solárních šindelů byla doposud nákladná a také za solárními panely pokulhávají v účinnosti, což jim brání v masivním rozšíření. Americká firma však nyní představila šindele, které se snadno a rychle přibíjí na střechu hřebíky, informoval server The Verge.

O solárních střešních taškách či šindelích jste už možná slyšeli, avšak prezident americké společnosti GAF Energy tvrdí, že jejich nové šindele Timberline Solar si toto označení skutečně zaslouží. Jsou totiž první, které tak skutečně fungují - přichytíte jej hřebíky, překryjete horní část šindele spodní částí dalšího a opakujete. Výhodou má být i možnost je kombinovat s obyčejnými šindeli.

Avšak teprve jejich dlouhodobé využití v průběhu 25leté záruky ukáže, zda společnost GAF Energy skutečně rozluštila hádanku cenově dostupných a spolehlivých střech ze solárních šindelů. Podle některých odborníků budou vždy solární šindele za běžnými panely zaostávat, protože jsou položeny na horké střeše, což snižuje účinnost solárních článků.

Společnost GAF Energy uvádí, že používá vysoce účinné mono-PERC články, které při vysokých teplotách fungují lépe než tradiční monokrystalické fotovoltaické články. Přesto vzhledem k rozměrům šindele Timberline Solar a jeho udávanému výkonu 45 wattů by v ideálních podmínkách stále generoval méně energie na čtvereční stopu než nejnovější šindel společnosti Tesla s výkonem 71,7 wattů nebo průměrně velký solární panel s výkonem 300 wattů.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/revoluce-na-strechach-solarni-sindele-pouze-staci-pribit-hrebiky/jakubkotalik/?<br>

1.12.2021 Jaká je životnost solárního panelu? Záleží na podmínkách prostředí, jakým jsou po instalaci vystaveny. Pokud je bičují písečné bouře anebo nahlodává koroze slaného vzduchu, dlouho nevydrží. Zato v optimálních podmínkách, při dobré pravidelné údržbě, "vydrží" fungovat 25-30 let. Znamená to, že většina solárních instalací z počátku nového milénia se nyní blíží k zenitu svých možností. Dosluhuje.

Nástup solární energetiky se tím nezpomaluje, trend setrvalého růstu je globálně zřetelný. Což znamená, že v roce 2050 tu budeme mít nejméně 4 miliardy výběhových solárních panelů na odpis, vážících dohromady 78 milionů tun. Co s nimi budeme dělat? Zmínka o jejich recyklaci a vytěžení materiálů pro další použití se jeví naprosto logická. Jenže není reálná. "Panely, které jsme používali a nyní používáme, totiž nejsou navrženy tak, aby z nich bylo možné extrahovat a vytěžit potřebné prvky.

• "Lidstvo si vytvořilo návyk, neukojitelný hlad po spotřebě surových materiálů," říká Davies. Loni bylo například z hlubin Země vytěženo, zpracováno a použito přes 100 miliard tun surovin. Jen 8,6 % jsme ale po použití dokázali znovu zrecyklovat, znovu použít. A obnovitelné zdroje energie tento globální trend jednostranné spotřeby kopírují. Nejsou v tom o nic lepší, než fosilní paliva.
• Pokud má skutečně nést příslib ekologičtější budoucnosti a ke klimatu přátelské technologie, být opravdu obnovitelných zdrojem energie, musíme prý nutně změnit způsob, jakým s nimi nakládáme. Před i po jejich aplikaci. Ze třicítky nejvzácnějších kovů a minerálů, prvků, bez nichž se při budování udržitelné energetiky neobejdeme, přitom recyklujeme méně než 1 % užitého objemu. 
• https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/solarni-panely-je-treba-zacit-recyklovat-nez-nas-zavali?<br>

14.11.2021 SmartFlower Solar jsou neobvyklé solární panely. Na rozdíl od tradičních návrhů bylo záměrem vytvořit instalaci, která vypadá jako slunečnice. To následně poskytlo panelům schopnost shromažďovat více energie, píše portál interestingengineering.com.

• https://smartflower.com/
  

Tento neobvyklý projekt, o kterém informoval server Interesting Engineering, je již k vidění ve vybraných městech ve Spojených státech. Panely, které vypadají jako obří mechanické květiny, shromažďují až o 40 % více energie než tradiční řešení třetích stran.

Design panelu
Solární panely jsou vysoké 5 metrů a ročně vyrobí přibližně 5000 kWh energie. Dokážou vyrobit více energie pomocí triku, který používají skutečné květiny v přírodě. Konstrukce květů se otevírá a zavírá podle dráhy slunce, což vede k tomu, že panel dokáže maximalizovat dobu skladování energie.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/solarni-panely-v-neobvyklem-tvaru-sbiraji-vice-slunecni-energie/mediatrend/?<br>

2.8.2021 Výkon nově instalovaných solárních zdrojů v prvním pololetí v Česku meziročně vzrostl zhruba o desetinu na 25,2 MW. Po několika letech strmého růstu nyní tempo zpomalilo a většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace. Vzniklo naopak výrazně méně větších elektráren na střechách podniků a továren. Za celý rok 2019 výkon nových zdrojů stoupl o 130 %, loni zhruba dvojnásobně. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci Solární asociace.

13.4.2021 Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského postaví v Německu 50 větrných elektráren s celkovým výkonem 300 megawattů. Dodavatelem technologie bude společnost GE Renewable Energy. ČTK to dnes řekl mluvčí EPH Daniel Častvaj. Větrné turbíny budou podle něj ročně dodávat přibližně 800 000 megawatthodin elektrické energie, což odpovídá roční spotřebě více než 230 000 domácností (ČTK).

18.2.2021 Česká kotlina se rozprostírá na území 79 tisíc kilometrů čtverečních. To je skoro osm milionů hektarů. Necelou polovinu tvoří lesy, vodní plochy a pozemky vymezené lidskými stavbami všech druhů. Tomu zbytku říkáme zemědělský půdní fond a tvoří ho z 94 procent louky a pole.

Někteří opětovně poukazují na hrozbu "zabírání orné půdy" solárními elektrárnami. Abych dokázal, že si jen vystrojují slaměného panáka, navrhuju dát podobné výroky do kontextu oficiálních údajů Českého statistického úřadu, ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, Výzkumného ústavu meliorizací a ochrany půdy a katastrálních úřadů.

Téměř čtyři miliony hektarů půdy jsou vedeny jako louky a pole. Přesné údaje o ploše solárních elektráren sice nemáme, známe však jejich celkový výkon a počet hektarů nutných na jednotku výkonu. Lze spočítat, že solární elektrárny v současnosti stojí na asi 4 500 hektarech (ovšem pozor: to zahrnuje i instalace na budovách). To znamená, že na každý hektar solárních elektráren u nás připadá skoro tisíc hektarů polí a luk. Skutečně je jedna tisícina hrozbou zemědělské půdě? A dvě tisíciny už by byly? Tři?

Ti, kteří to tvrdí, přesto mají v něčem pravdu. Zemědělské půdy ubývá. Ovšem ne kvůli solárům, ale kvůli komerční zástavbě. Stavby tvoří deset procent českého území a opravdu to nejsou jen rodinné domy, ale i sklady, dopravní stavby, technická infrastruktura, odpadové a manipulační plochy atd. Uvádí se, že za rok se v Česku zastaví až 230 hektarů orné půdy. Za týden zmizí čtyři hektary, necelé jedno fotbalové hřiště za den. To by samo o sobě nebyl takový problém. Problém je, že se tak děje rok co rok. Připravovaný stavební zákon má navíc rychlost zástavby zrychlit.

• Místa, která musela ustoupit betonu nebo asfaltu, jsou pro přírodu mrtvá. Buldozery nenávratně shrábly ornici a s ní zmizeli i malí živočichové, jejich predátoři, zeleň a narušil se přirozený koloběh vody. Navíc v létě se betonové a asfaltové plochy rozpálí a vytváří tzv. tepelné ostrovy, které dusí rozrůstající se města a jejich obyvatele. Bez nákladných opatření se na takových místech nic nebude pěstovat po stovky let. Nic z toho u správně postavených solárních parků neplatí a pozemky pod nimi si mohou udržet dosavadní funkci. 
  
• Solární panely jsou pro půdu blahodárné. "Pod panely roste tráva. Nikdo pod nimi neorá, nesype žádné minerální hnojivo. Mrtvá biomasa pod nimi zůstává a zetlí tam. Za dvacet let to budou nejlukrativnější pozemky, protože zde ještě bude úrodná půda." 
  
• Vychází mi jen dva negativní vlivy solární energetiky na krajinu: vliv na krajinný ráz a vliv na volný průchod krajinou.
• Uvažme jen to, že jako zdroj energie nemá řepka vedle fotovoltaiky sebemenší šanci. Fotovoltaika má 600krát vyšší účinnost než řepka v kombinaci se spalovacím motorem, a proto by dokázala vyprodukovat energii pro veškerou dopravu v Česku na pouhých 14 procentech současné výměry určené pro biopaliva. Biopaliva přitom samozřejmě pokrývají jen malý zlomek spotřeby energie v dopravě. 
  

Zemědělci totiž pěstují podle toho, co jim vynese. V českém kontextu vynáší řepka, která se prodává za 9 600 korun za tunu. Ostatní olejniny a obiloviny za méně než polovinu. Řepka se pěstuje na 368 tisících hektarech. Kolik myslíte, že je použito na potravinářské účely? Podle statistik ministerstva zemědělství se v roce 2018 využilo z 1,7 milionu tun nabízené řepky pouze 515 tisíc tun na potravinářské účely, tj. 30 %. Skoro stejné množství putovalo na výrobu biosložky přimíchávané do nafty. 

Pšenice se pěstuje na téměř 800 tisících hektarech. Neuvěřitelná polovina roční sklizně, tedy 2,4 milionu tun, se v roce 2019 vyvezla a je společně s 11 miliony kubíky vyvezeného dřeva ročně tichým svědkem rozprodávání české biomasy zahraničnímu kapitálu. A mohli bychom pokračovat dalšími plodinami.

Další věc je živočišná výroba. Na každého Čecha v tuto chvíli připadá přibližně dva a půl české krávy, prasete a slepice. Jen na krmivo pro tak obrovský počet hospodářských zvířat je u nás určeno přes 700 tisíc hektarů půdy pro zasetí pícnin a kukuřice. Vůbec nepočítám dovoz krmiva a pastvu. Nemusíte být vegetariány, abyste uznali šílenost tak kolosálního náporu na krajinu kvůli masu na talíři (o dovozu masa rovněž pomlčme). Pamatujete ještě na plochu veškeré fotovoltaiky včetně budov? 4500 hektarů.

Elektrárny využívající sluneční energii můžeme stavět citlivě, a to na loukách a na orné, ale nízkobonitní půdě nízké třídy ochrany. Půdě nijak neublíží, nemusí se odvézt horní část půdy a dál se na zelených plochách mohou pást třeba ovce. Na lepší půdě můžeme stavět tzv. agrivoltaiku, která je unikátní tím, že zachovává zemědělské využívání pozemku. Panely jsou umístěny tak, aby nebránily zemědělské činnosti a neničily půdu. A co je hlavní: jsou chytře umístěny tak, aby bramborám nebo třeba špenátu poskytovaly přesně tolik světla, kolik potřebují k optimálnímu růstu.

Spoustu fotovoltaiky stále můžeme umístit na střechy budov a na průmyslové plochy, ty ale nebudou stačit k nahrazení více než deseti tisíc megawatt výkonu uhelných elektráren. Protože se účinnost solárních elektráren zvyšuje, bavíme se o několika tisících hektarech produkčně bezvýznamné půdy. Obrovský potenciál, který dosud v Česku nebyl zmapován, pak má agrivoltaika, tedy využívání polí pro pěstování plodin a výrobu elektřiny dohromady.  

https://nazory.ihned.cz/komentare/c1-66882800-fotovoltaika-ceskou-pudu-nezabira-solarni-panely-jsou-pro-ni-navic-blahodarne

12.2.2021 ČEZ říká, že pro Škoda Auto postaví v Mladé Boleslavi největší střešní fotovoltaickou elektrárnu v Česku. FVE má výkon 2,3 MWp, více než dvojnásobný oproti dosavadním největším střešním FVE v Česku. Elektřinu bude vyrábět 6000 fotovoltaických panelů (ČEZ)

3.7.2020 Projekt s podporou programu Horizon 2020 inovoval fotovoltaické články s heteropřechody, ve kterých jsou kladné a záporné elektrody připraveny na desce křemíkového krystalu nanesením proužků amorfního křemíku tenkých jen několik nanometrů."Optimalizační proces vyvíjených solárních článků u všech partnerů využíval naši optickou profilometrii založenou na Ramanově rozptylu."

"Podařilo se dosáhnout 25,4 % účinnosti článků. Přiblížili jsme se tak současnému světovému rekordu (26,7 %). Navíc jsme také vyvinuli technologii připravenou pro automatizovanou sériovou výrobu.

https://techfocus.cz/gadgets/2174-vedci-vyvinuli-prototyp-fotovoltaickych-clanku-s-vysokou-ucinnosti.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=5EkxemvyebQ-202007031727&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

27.5.2020 ládní plán na osekání podpory obnovitelných zdrojů nevyděsil jen jejich majitele, ale i financující banky. Ty mají v sektoru napůjčované desítky miliard korun. A bojí se, že budou muset vytvářet obří opravné položky.

Plánované kroky z pera ministra průmyslu Karla Havlíčka budou mít největší dopady na solární elektrárny. Z celkové sumy 43 miliard, která jde dnes na dotace obnovitelným zdrojům, směřuje fotovoltaikám okolo 29 miliard. Část z této částky platí spotřebitelé a část jde ze státního rozpočtu. Havlíček hovoří o tom, že chce stát tuto podporu snížit zhruba o třetinu, dojít by k tomu mohlo už v roce 2022.

• "Podle našich interních analýz přijdou při současném nastavení majitelé elektráren o 50 až 80 procent podpory. To většinu projektů položí," říká vysoce postavený manažer jedné z velkých tuzemských bank. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66768950-vladni-rozhodnuti-omezit-podporu-solarum-vydesilo-banky-ktere-jim-pujcuji-penize-vetsinu-projektu-to-muze-ohrozit

21.5.2020 Havlíček chce osekat podporu solárníků o třetinu. Majitelé firem hovoří až o polovině a bojí se krachů

https://archiv.ihned.cz/c1-66766780-havlicek-chce-osekat-podporu-solarniku-o-tretinu-majitele-firem-hovori-az-o-polovine-a-boji-se-krachu

11.5.2020 Americká vláda dala závěrečné povolení největšímu projektu solární elektrárny, která se má stát jednou z největších na světě. Projekt dostal zelenou navzdory námitkám ochránců přírody, kteří tvrdí, že v Nevadě zničí tisíce akrů plochy důležité pro přežití ohrožené pouštní želvy. Projekt Gemini za jednu miliardu USD bude zahrnovat také bateriové úložiště a má se nacházet zhruba 48 kilometrů severovýchodně od Las Vegas. Jeho produkce má činit 690 megawattů elektřiny (ČTK) 

28.4.2020 Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vnitřní výnosové procento (IRR) má činit 6,3 %, dosud to bylo 8,4 %. Ministr průmyslu Karel Havlíček včera po jednání kabinetu řekl, že dosavadní podpora byla příliš vysoká (ČTK) 

13.3.2020 Tým vědců z ANU vyvíjí takzvané "tandemové solární články", které spočívají v tom, že se na na křemíkový článek dá ještě článek perovskitový. Cílem je snaha zachytit více energie ze slunečního světla. Australané díky novému přístupu dosáhli s touto technologií nového rekordu - je to 27,7 procent. To znamená, že tyto panely dokáží přeměnit na energii až 27,7 procent světla, je potřeba dosáhnout ještě větší efektivity, přibližně kolem 30 procent. Vědkyně věří, že dnešním křemíkovým panelům skončí jejich dominance na trhu přibližně do pěti až deseti let. Pak budou podle ní nahrazeny buď právě perovskitovými nebo kombinovanými panely. Perobskit má ještě jednu výhodu: je to jeden z nejběžnějších materiálů na Zemi.

9.2.2020 POLOVINA STŘECH VE ŠVÝCARSKU BY MOHLA VYRÁBĚT ENERGII ZE SLUNCE. POKRYLY BY 40 PROCENT SPOTŘEBY. Zapojení umělé inteligence a podrobnější data o velikosti a orientaci střech umožnilo lépe propočítat potenciál fotovoltaických instalací ve Švýcarsku. Solární kolektory by mohly být instalovány na 55 procentech střech z 9,6 milionu budov. K tomuto závěru dospěli odborníci z technologického institutu v Lausanne EPFL. více

31.1.2020 ČEZ dle HN vyjednává o vybudování solární kapacity až do 40 MW na střechách komplexu budov Škody Auto. Jednalo by se o největší takovou instalaci v Česku

6.12.2019 Upravený Národní klimaticko-energetický plán počítá oproti původní verzi se zdvojnásobením instalovaného výkonu solárních panelů. Současných dva tisíce megawattů chce stát do roku 2030 navýšit až na 3975 megawattů (předpokládá, že asi tři čtvrtiny tohoto růstu budou ve střešních instalacích a zbytek by mohl být umístěn ve fotovoltaických elektrárnách instalovaných například na průmyslových halách nebo brownfieldech). To zhruba odpovídá výkonu dvou nových jaderných bloků, které stát už léta plánuje postavit. Podle (velmi optimistických) scénářů vlády a ČEZ by přitom první z nich mohl v Dukovanech začít elektřinu vyrábět až v roce 2036 a přijít na 160 miliard.

30.9.2019 Téměř 50 miliard korun nás bude stát podpora obnovitelných zdrojů v roce 2020, Majitelům elektráren zůstane podle propočtu týdeníku Euro jen asi třetina této částky. Zbytek shrábnou hlavně banky a také stát. Ten sice přispívá z rozpočtu na podporované zdroje zhruba 26 miliardami korun za rok, ale současně vybere dvě miliardy ročně na solární dani a další miliardy inkasuje na dani ze zisku firem podnikajících v oboru zelené energetiky. více

23.8.2019 Elektřina ze slunce má nyní na celkové instalované kapacitě v zemi podíl 10 (Reuters) 

1.8.2019 Tento tendr byl jedním z mnoha na cestě Portugalska k přeměně svého energetického mixu. Portugalsko má v plánu posílit svůj instalovaný solární výkon z hodnoty 572 MW (2018) na hodnotu 1,6 GW v roce 2021 a dále na hodnoty 8,1 až 9,9 GW v roce 2030. více

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového