Co je příčinou poklesu populace a biodiverzity ptactva ve světě?

• Zintenzivnění zemědělství, lesnictví, průmyslu, turistiky ničí a degraduje stanoviště ptáků.
• Nedostatečně řízený rybolov, stále se rozšiřující infrastruktura, invazivní cizí druhy.
• Znečištění vody, vysušování krajiny a nadměrné využívání vody.
• Průmyslové používání chemických látek (pesticidů, fungicidů a dalších).
  
• Změna klimatu.
  
• Úbytek pestrosti flóry a fauny.
• Myšlení orientované pouze na krátkodobý zisk.
• Nedostatek potravy.
• Vytlačování živočichů z jejich přirozeného prostředí, turistický ruch.
• Vymírání hmyzu a ptactva je způsobeno mimo jiné světelným, chemickým i hlukovým smogem a ztrátou biodiverzity krajiny.
  

Ptáci, krmení v zimě: 

• .Ptáci na svém menu však ocení také slunečnicová semínka , ovesné vločky, semena plevelů a obilovin, mák, vlašské ořechy, rozinky, proso, len, dýňová semínka nebo jablko. Strakapoudi a sýkorky si také pochutnávají na syrovém, nevařeném loji.  
  

Ptáci, zprávy z tisku:

12.12.2023 Ornitologové z Evropy a Spojených států zjistili, že samci pěvců jsou nuceni zpívat každý den, aby si udrželi tvar svých hlasových svalů, takže síla těchto svalů klesne o 50 %, když přestanou "trénovat" na pouhý týden. To má extrémně negativní dopad na atraktivitu mužů v očích žen, uvedla v úterý tisková služba University of Southern Denmark.

"Výsledky našich experimentů poskytují vysvětlení, proč zpěvní ptáci každý den v ranních a večerních hodinách hromadně zpívají a tento zpěv obvykle není spojen s žádnými událostmi ve vnějším světě nebo v životě ptáků. Zjistili jsme, že pokud ptáci necvičte zpěv, síla jejich hlasových svalů velmi rychle klesá, což snižuje atraktivitu mužů pro ženy,"

Tyto experimenty ukázaly, že zastavení každodenního "tréninku" hlasového svalu vedlo k jeho extrémně rychlému oslabení – za pouhý týden po zahájení experimentu ztratil více než 50 % své původní síly. To se extrémně negativně projevilo na atraktivitě samců mezi samicemi pěnkav – 75 % raději poslouchalo písně samců z kontrolní skupiny, kteří každý den trénovali hlasivky.

Vědci tvrdí, že to naznačuje, že zpěvní ptáci zpívají každý den, dokonce i za špatných povětrnostních podmínek a bez zjevného důvodu, aby si udrželi své hlasové svaly v kondici. Tuto vlastnost pěvců musí vzít v úvahu ekologové a evolucionisté při posuzování toho, jakou zátěž pro jejich tělo schopnost zpívat a jak mohla tato dovednost v procesu jejich evoluce vzniknout.

https://nauka.tass.ru/nauka/19514845

8.10.2022 Skleněné plochy ročně zabijí až milion ptáků, odhaduje ornitolog. Na začátek bych řekl, co riziková plocha není. I přesto, že je třeba strana budovy celá prosklená, tak proto, že je uprostřed husté zástavby, nemusí být nutně problematická. Záleží také na okolí.

Pokud je v okolí hustá zeleň a keře nebo stromy, je to zase rizikový faktor. Vždy je to souhra více faktorů. Jednoduše to je ale jakákoliv plocha, která odráží okolí, ale mohou to být i dvě okna, která jsou v domě přímo proti sobě, ale také průhledné protihlukové stěny. Riziková místa jde snadno vytipovat, stačí jen pozorovat, kde k incidentům dochází. Řešením jsou pak třeba polepy, které nemusí nějak hyzdit estetiku budovy.

Dnes už víme, že celkem nezáleží na tvaru, barvě ani velikosti. Důležitá je hustota. Problémem může být, že takové polepy mají malou trvanlivost a nehodí se na větší plochy.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-sklenene-plochy-rocne-zabiji-az-milion-ptaku-odhaduje-ornitolog-216050#

19.1.2022 BIOPÁSY POMÁHAJÍ DLE STUDIE PTÁKŮM A SAVCŮM PŘEČKAT ZIMU. Biologická rozmanitost zemědělské půdy v posledních desetiletích prudce klesá. Experti z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické dokázali v nové studii přínos jednoho z opatření - krmných biopásů.

• Výsledky jasně prokázaly, že druhová bohatost i početnost polních ptáků či zajíců byly výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině.
• Biopásy, ať již nektarodárné, pro podporu opylovačů, nebo krmné, patří mezi opatření ke zvýšení biodiverzity zemědělské krajiny. Krmné biopásy mají především sloužit jako zásobárny potravy a úkryt pro ptáky a některé druhy savců zejména v průběhu zimního období.
• Ze získaných výsledků jasně vyplývá, že druhová bohatost i početnost polních ptáků (včetně ubývajících druhů), zajíců i drobných savců byla výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině. Jedinou výjimkou byla srnčí zvěř, u které se efekt biopásů neprojevil.
• I když se nejvíce ptáků vyskytovalo v biopásech kolem křovinatých koridorů, největší rozdíly v početnosti a druhové diverzitě mezi biopásy a kontrolními transekty byly nalezeny u biopásů uprostřed polních bloků. Tato skutečnost platila i pro zajíce a drobné savce, kteří byli početnější také v biopásech uprostřed polí. Detailní analýzy ale ukázaly, že jednotlivé druhy ptáků dávají přednost biopásům s různým krajinným kontextem.
  
• Důležité bylo také zjištění, že se výrazně snížila početnost a diverzita ptáků v biopásech (ale ne v okolní krajině) ve druhé polovině zimy, což znamená, že v důsledku vyčerpání zásob biopásy přestávají plnit svoji pozitivní funkci. Výsledky též naznačují, že záleží na jejich velikosti. Při porovnání několika velkých biopásů s větším počtem menších o stejné rozloze se ukázalo, že pro mnoho druhů ptáků a savců mohou být důležité i malé biopásy. Početnost ptáků a savců je sice obecně vyšší v těch větších, nicméně ani menší nejsou bez významu a někdy mohou být užitečnější než ty větší.
  
• https://techfocus.cz/veda-vesmir/3977-biopasy-pomahaji-dle-studie-ptakum-a-savcum-preckat-zimu.html?

14.1.2022 Velikost půdních bloků skutečně ovlivňuje početnost ptactva a dalších živočichů včetně zajíců. Vědci porovnávali velikost polních celků a jejich strukturu s početností a druhovou skladbou polních ptáků. Pomocí dvou nezávislých souborů dat zjistili 1,5krát vyšší početnost a druhovou bohatost ptáků v zemědělské krajině v Rakousku ve srovnání s Českou republikou.

"Většina druhů polních ptáků byla v Rakousku výrazně početnější, přičemž největší rozdíly byly nalezeny například u skřivana polního, strnada obecného, špačka obecného, tedy u ikonických druhů zemědělské krajiny s dlouhodobým poklesem početnosti v celé Evropě," řekl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické.

• Homogenizace, tedy ztráta různorodosti krajiny, je považována za zásadní proces, který ovlivňuje biologickou rozmanitost zemědělské krajiny. Není to ovšem proces jediný. Následná modernizace zemědělského hospodaření včetně používání chemických hnojiv a postřiků problémy s úbytkem biodiverzity ještě prohlubuje.
• A jako hlavní důvod tohoto razantního poklesu označili vědci právě intenzifikaci zemědělského hospodaření. "Je dobře zdokumentováno, že způsob obhospodařování nastavený zemědělskou politikou ovlivňuje úbytek druhové rozmanitosti.
• Česko je podle odborníků absolutním evropským rekordmanem ve velikosti polních celků, 57 % orné půdy je v blocích o velikosti nad 20 hektarů. Rozdělením velkých lánů do menších polí, například mezemi, biopásy či křovinatými koridory, můžeme výrazně přispět k podpoře biologické rozmanitosti, ale i různých ekosystémových služeb či zadržování vody v krajině.
  
• Vliv velkých polních celků i na další druhy v zemědělské krajině demonstruje také naše předchozí studie, která prokázala, že populační hustota zajíce polního byla 3,8 až 9,6krát vyšší v Rakousku než v různých regionech České republiky.
  
• Ročně ztrácíme až 21 milionů tun ornice a více než polovina půdy je ohrožena erozí. Za posledních 30 let ubyly v zemědělské krajině dva miliony ptáků. Kvůli klimatické změně vysychají studny a zároveň jsou obce zaplavované přívalovými dešti.
  
• Součástí otevřené zemědělské krajiny se musí stát nejrůznější prvky na úrovni nejméně 10 procent její výměry, jako jsou meze, liniová zeleň, remízky, mokřady, úhory nebo květnaté pásy, které podpoří mizející druhy živočichů a současně přispějí ke snížení rizika eroze a k lepšímu zadržení vody v krajině.
  
• https://www.obnovitelne.cz/clanek/1865/cesko-ztratilo-pestrou-krajinu-oproti-rakousku-mame-mene-zajicu-a-ptaku/?

4.3.2021 Člověk si pečlivě střeží své výsadní místo na špici potravního řetězce. V posledních letech jsme ale mohli být svědkem hned několika kontroverzních debat, v kterých botanici, ornitologové a další vědci začali mluvit o vědomí, učení či řeči ve spojitosti se zvířaty nebo rostlinami. Příkladem mohou být studie vedené vědkyní Monikou Gagliano, které předpokládají existenci asociativního učení (viz Pavlovy psi) u rostlin. Jsou tyto vášnivé diskuze oprávněné, nebo dochází ke zmatení jazyků a pojmů, nebo snad člověk bojuje o svou nadvládu nad vším živým?

Abychom neupadli do přílišného filosofování, pokusíme se výše zmíněnou kontroverzi ukázat na příkladu výzkumu vran a havranů. Havrani jsou jedním z druhů, kteří kradou potravu ostatním. V jednom experimentu havrani dostali jídlo, které za přítomnosti dalších členů druhu schovali. Později, když nebyli pozorováni, jídlo ale znovu vyhrabali a schovali na jiném místě, aby nebylo případně ukradeno pozorujícími jedinci.

Pozorování obličeje a zejména očí hraje v lidské psychologii a společenském životě ústřední roli. Nedávná studie s americkými vránami ukázala, že tento inteligentní pták dokáže rozpoznat obličejové rysy specifického člověka. Vrány si pamatovaly nejen individuální rysy jedince, ale i typ zkušenosti v prvním setkání (nebezpečný agresivní jedinec versus neutrální člověk). Výzkum ukázal, že vrány ještě po dvou a půl letech kolektivně napadaly svého agresivního věznitele a vydávaly intenzivní vokální zvuk. Podobně v další studii vědci potvrdili, že havrani si pamatují, jaký mají typ vztahu k ostatním jednotlivcům svého druhu. Havrani dokázali rozeznat, zda zvukový záznam pochází od známé či neznáme vrány, dokonce zda se jedná o člena rodiny nebo někoho mimo příbuzenskou skupinu. Studie mimo jiné ukazuje, že rozeznávání mezi příbuznými a nepříbuznými členy je i pro havrany natolik důležitá, že tuto informaci udrží i po několik let.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/misto-nejchytrejsiho-tvora-vedle-cloveka-ma-prekvapiveho-uchazece