• Aby se oteplování omezilo na pouhých 1,5 stupně Celsia, muselo by se podle Mezinárodní energetické agentury do roku 2030 celosvětově přidat zhruba 390 gigawattů větrných elektráren ročně. V roce 2021 přibyla jen asi čtvrtina tohoto množství větrné kapacity. 
  
• Na větrný průmysl těžce dopadla pandemie. Narušila dodavatelské řetězce a vedla k nárůstu nákladů na materiál a dopravu. Podle analytika Credit Suisse Marka Freshneyho však potíže začaly již v polovině roku 2010, kdy vlády začaly ustupovat od štědrých dotací a naopak zvyšovaly soutěživost při výběrových řízení. To vyvolalo tlak na snížení cen turbín i zisku výrobců. 
  
• Již nyní se počítá s čínskými výrobci u většiny dodávek solárních panelů, což přispívá k obchodnímu napětí mezi těmito zeměmi. A nyní čínští konkurenti vidí příležitost na trhu s větrnou energií. Společnosti jako Xinjiang Goldwind Science & Technology, Envision Group a Ming Yang Smart Energy Group plánují investice do zahraničních továren a chtějí tak získat větší podíl na trhu. 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4977314/kolosalni-selhani-na-trhu-s-vetrnou-elektrinou.html

21.2.2022 Turbíny v EU vyrobily za minulý týden rekordních 14,9 TWh elektřiny, což uprostřed ukrajinské krize pomohlo snížit závislost na fosilních palivech. Německo v neděli vyrobilo nejvíce elektrické energie z větru v historii, ukazují data výzkumného institutu Fraunhofer (Bloomberg). 

17.1.2022 17 nových větrných elektráren ve Skotsku může vyrobit stejně elektřiny jako dvanáct Temelínů. Aukce pozemků, která ve Skotsku probíhala pod značkou ScotWind přinesla zemi 700 milionů liber (přes 20 miliard korun). Ve skotských vodách by tak mělo postupně vzniknout sedmnáct nových větrných elektráren, které budou mít celkovou kapacitu až 25 GW.

• Sedmnáct projektů, které se dostaly do finálového výběru bude instalováno na celkové ploše 7 000 km2. Společně by měly zemi přinést novou kapacitu obnovitelné energie z větru. V současnosti má Skotsko zhruba 1,9 GW energie z větrných elektráren a také několik projektů v návrhu či výstavbě. Ty by měly dohromady dodat kapacitu zhruba kolem 9 GW. 
  
• Kapacita 25 GW by se tak svou velikostí mohla srovnat s téměř dvanácti temelínskými jadernými elektrárnami. To ale samozřejmě pouze v optimálních povětrnostních podmínkách, které nejsou vždy.
• https://energozrouti.cz/z/17-novych-vetrnych-elektrarane-ve-skotsku-vyrobi-elektrinu-jako-dvanact-temelinu?  
  

14.1.2022 Uvedení do provozu jedné z největších světových pobřežních větrných farem má přijít v prvním čtvrtletí roku 2022, uvedla německá energetická společnost RWE. Offshore Wind Farm Triton Knoll o výkonu 857 MW se nachází ve vodách u východního pobřeží Anglie a využívá 90 větrných turbín od dánské firmy Vestas (CNBC)

29.12.2021 Největší čínská větrná farma na moři byla připojena k síti v sobotu 25. prosince, informuje agentura Xinhua. Zařízení již pracuje na plný výkon a přenáší energii podmořskými kabely.

Větrnou farmu na moři v hodnotě 2,26 miliardy dolarů (cca 49 miliard korun) vybudovaly společnosti Jiangsu Huawei Wind Power a Qidong Hua Er Rui Wind Power Technology. Zařízení o výkonu 802 megawattů se nachází u pobřeží východní provincie Ťiang-su. Zahrnuje tři projekty, každý s posilovací stanicí na moři.

Větrná farma se rozkládá na ploše 114,5 km2 a sestává ze 134 větrných turbín.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/cina-spustila-kolos-jedna-se-o-nejvetsi-vetrnou-farmu-v-zemi/mediatrend/

2.11.2021 V souvislosti se změnou klimatu dochází k takzvaným větrným suchům, což bude znamenat problém pro produkci elektřiny z větrných parků. Letošní léto bylo z pohledu větru "nejsušší" za posledních sedmdesát let. Během tohoto roku až do začátku podzimu si Evropa vybrala dlouhé období takzvaného větrného sucha. To znamená, že rychlost větru byla minimální ve srovnání s jinými roky. "Nedostatek větru může být vážným problémem, když zvažujeme, odkud by mohla pocházet naše elektřina.

• Stále více diskutuje o rizicích využívání obnovitelných zdrojů, jež sice nepřispívají k produkci skleníkových plynů jako fosilní zdroje, ale zároveň je nutné počítat s tím, že produkce elektřiny z mnoha větrných parků o instalovaném výkonu desítek gigawattů je značně nejistá.  
• Bezvětrné léto bylo jedním z faktorů, proč se zdražuje zemní plyn a uhlí, jež dosáhly na historické rekordy. Zásoby plynu byly v Evropě menší než v minulých letech, Rusko dodávky také omezilo a naopak se zvýšila poptávka po zemním plynu v Číně.  
  
• Právě výkyvy počasí budou pro řadu států znamenat stále větší problémy při produkci elektřiny ze zelených zdrojů. Britská energetická společnost SSE na konci září uvedla, že její obnovitelné zdroje produkovaly mezi dubnem a zářím o 32 procent méně elektřiny, než se očekávalo.  
  
• Premiér Boris Johnson se zavázal udělat ze Spojeného království "větrné království", jež bude světovým lídrem v produkci energie z větru. V roce 2030 měla mít Británie podle vládních plánů v offshorových parcích instalovanou kapacitu 40 gigawattů.  
  
• Období stagnujícího vysokého tlaku nad střední Evropou vede k dlouhodobému snížení rychlosti větru, což by se mohlo stát významnou komplikací pro energetické systémy. Navíc je nutné při plánování produkce elektřiny z větrných parků počítat s tím, že každoročně dochází k proměnlivosti rychlosti větru.  
  
• Nejnovější zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) uvedla, že se průměrná rychlost větru nad Evropou v důsledku změny klimatu sníží o osm až deset procent. I když je taková prognóza velmi nejistá, znamená to, že výkyvy v produkci větrné energie mohou být značné. Výkon turbín totiž závisí na rychlosti větru třetí mocninou. 
  
• Ke snižování rychlosti větrů na celé Zemi může docházet kvůli jevu známému jako globální ticho. Vysvětluje se tím, že se Arktida otepluje rychleji než oblasti okolo rovníku. To znamená, že se mezi horkými a studenými oblastmi Země snižuje rozdíl v teplotách, a to je zásadní faktor, který určuje proudění vzduchu. I proto by měly státy, které ve velkém spoléhají na budování rozsáhlých větrných parků, počítat s tím, že některé roky budou v produkci elektřiny o dost slabší než jiné.  
  
• https://www.tydenikhrot.cz/clanek/letni-vetrne-sucho-evropa-ma-problem?

23.8.2021 Nová čínská větrná turbína dosahuje rozměrů až šesti fotbalových hřišť. Díky tomu umožňuje vyrábět elektřinu až pro 20 tisíc domácností. a svou velikostí překonává i dosud největší turbínu od společnosti GE.

• Nová turbína nazvaná MySE 16.0-242 má podle informací čínské společnosti čepele dlouhé až 118 metrů a to na velmi rozsáhlé ploše, která by se dala svou velikostí přirovnat k rozloze šesti fotbalových hřišť. Rotor má průměr 242 metrů a kapacitu 16 MW.

• Právě díky tomu by mohla nová generace turbín dosahovat výroby až 80 000 MWh elektřiny za rok. A to by už mělo být dostačující k napájení více jak 20 tisíc domácností.

• Podle výrobce by tak měla dosáhnout životnosti až 25 let, během kterých by mohla do elektrické sítě dodat více jak 2 milióny MWh elektřiny. 

• https://energozrouti.cz/z/extermni-rozmery-cinska-vetrna-turbina-uzivi-20-tisic-domacnosti? 
  

27.3.2021 Španělská firma Vortex Bladeless chce přetvořit současný trh větrných turbín vyrábějících bezemisní energie přímo z větru. Podle jejího projektu, který v současné době už testuje ve formě prototypu by měla vzniknout "větrná turbína", která ovšem k výrobě elektrické energie nepotřebuje lopatky. Ticho. Jedna z hlavních výhod nové turbíny. Ačkoliv se to na první pohled může zdát jako nereálné, tak prototyp jež firma sestrojila při své výšce kolem tří metrů dokáže vyrábět přibližně 100 wattů elektrické energie. Jeho fungování je přitom vcelku jednoduché. Vortex Bladeless používá pro svou turbínu vzdušné víry, které při zasažení pevného předmětu zajistí jeho vibrace.

A právě toto chvění a vibrace, které naráží na turbínu dokáží jejím pohybem generovat elektrickou energii. Využívání vibrací má nakonec hned několik výhod. Jednak oproti standardní turbíně nevzniká takový hluk způsobený otáčením lopatek.

https://energozrouti.cz/z/spanelska-firma-chce-vyrabet-vetrne-elektrarny-bez-lopatek-jsou-tiche-ochrani-tak-ptaky?<br>

11.3.2021 Kapacita nově instalovaných větrných elektráren loni navzdory pandemii nemoci covid-19 stoupla o rekordních 59 % na 96,3 GW. Většinu tvořily větrné turbíny instalované na pevnině. Uvedla to dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zprávu výzkumné organizace BloombergNEF. Nárůst nově instalované kapacity zaznamenaly ve srovnání s předchozím rokem všechny regiony, bezprecedentní růst však zaznamenala Čína.

5.3.2021 V Německu se loni poprvé vyrobilo více energie z větru než z uhlí. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě proudu se dostal na rekordních 47 procent ze 42,3 procenta v roce 2019. S odkazem na údaje německého statistického úřadu o tom na svém webu informuje týdeník Die Zeit. Podíl větrných elektráren na množství proudu dodávaného do německých rozvodových sítí činil 25,6 % Obnovitelný zdroj energie tak vůbec poprvé obsadil první příčku v německém energetickém mixu. Podíl uhlí se snížil na 24,8 a podíl jaderné energie klesl na 12,1 %. Plynové elektrárny loni dodaly do firem a domácností 13,6 % elektrického proudu a tedy více než kdykoli předtím.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4622049/v-nemecku-se-loni-poprve-vyrobilo-vice-energie-z-vetru-nez-z-uhli.html

9.2.2021 Jižní Korea představila plány na vybudování největší větrné elektrárny na moři. Projekt za 48,5 bilionu wonů (930 miliard Kč) bude u jihozápadního pobřeží země a hotov by měl být do roku 2030. Maximální kapacitu Korea plánuje 8,2 gigawattu (GW), což je sedmkrát více, než jakou má nynější světová jednička. 

Zvýší také v zemi do roku 2030 celkovou kapacitu výroby elektřiny z větru na 16,5 GW z nynějších 1,67 GW. Vláda poskytne na projekt 900 miliard wonů (přes 17 miliard Kč). Předpokládaná kapacita 8,2 gigawattu představuje podle vládních úředníků energii produkovanou šesti jadernými reaktory. Pro srovnání, česká jaderná elektrárna Temelín má instalovanou kapacitu téměř 2,2 GW.

V současnosti je největší větrnou elektrárnou na moři britská Hornsea 1. Její instalovaná kapacita činí 1,12 GW. V současnosti má na výrobě elektřiny v Jižní Koreji zhruba 40procentní podíl uhlí, které ale země musí dovážet. Korea má také 24 jaderných elektráren, do roku 2034 ale chce jejich počet snížit na 17. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4600568/jizni-korea-chce-vybudovat-nejvetsi-vetrnou-elektrarnu-na-mori.html

26.11.2020 Britská energetická společnost SSE spolu s norskou ropnou a plynárenskou firmou Equinor investují 6 miliard GBP do výstavby počátečních dvou fází projektu větrné elektrárny na moři Dogger Bank. Ta by měla být největší větrnou farmou na světě (ČTK) 

16.6.2020 Větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ČTK)

6.2.2020 Kapacita nově instalovaných větrných elektráren na moři se v Evropě (2019) zvýšila o 38 % na rekordních 3,6 gigawattů. Ke splnění svých klimatických cílů ale region potřebuje mnohem vyšší růst. Ve své zprávě to dnes uvedla odvětvová organizace WindEurope. Celková kapacita větrných elektráren na moři tak v Evropě nyní dosahuje 22 GW. Británie a Německo mají na tomto údaji tříčtvrtinový podíl (ČTK) 

22.1.2020 Začala výstavba největší větrné elektrárny na světě v Severním moři ve vodách Velké Británie. Celkový instalovaný výkon bude 3,6 GW, to znamená více než tři běžné tlakovodní jaderné reaktory, jež jsou například v elektrárně Temelín. Projekt Dogger Bank sestává ze tří parků, každý bude mít výkon 1,2 GW. Investici provádí konsorcium skotské firmy SSE a norské Eqinor. Celkem mají turbíny vyrábět pět procent elektřiny spotřebované ve Spojeném království. více

28.11.2019 Francouzská státní energetická společnost EDF oznámila, že v Severním moři u pobřeží skotského regionu Fife postaví největší britskou větrnou elektrárnu. Na projektu se bude z 50 % účastnit irská státní elektrárenská společnost ESB. Francouzská EDF na plán vyčlenila 2 mld. USD, napsala dnes agentura Reuters (ČTK)