Civilizace a změny klimatu

Během uplynulé miliardy let na Zemi několikrát zavládla dlouhá období zalednění, z nichž každé přetrvalo desítky milionů roků. Ve čtvrtohorách, asi před 2,6 milionu let, se ustálilo střídání ledových a meziledových dob o stovkách, respektive desítkách tisíc let. Éra, v níž nyní žijeme, se nazývá holocén a jde o poslední meziledovou dobu v délce přibližně 10 300 roků. V jejím rámci pak můžeme pozorovat tzv. klimatické oscilace - výkyvy trvající několik let až desetiletí, jež pokryjí rozpětí jediného lidského života.

• Cyklické změny,  Milankovičovy cykly, Erupce na slunci, Vulkanické cykly, Lunární cykly
• Celoplanetární civilizace, Kolaps, podmínky pro změnu civilizace, Kolaps.
• Hlavním faktorem, který určuje klima planety je Slunce (opakující se cykly v rámci vesmíru). Planeta Země prochází sérií geofyzikálních změn, které se týkají primárně magnetosféry / plazmosféry a horní atmosféry t.j. kvůli slábnoucímu magnetickému pólu se mění tryskové proudění a ohřev atmosféry přes polární záři (čeho analog můžeme pozorovat na Jupiteru) a částice, které ovlivňují cyklóny a anticyklóny, jsou intenzivnější než za dosavadních okolností.
  

Výkyvy klimatu měly zásadní vliv na existenci nejstarších civilizací. Velmi pravděpodobně totiž určovaly fáze jejich stability i úpadku, spouštěly migrační vlny a rozhodovaly o výsledcích bitev. Poslední milion let poznamenaly nejintenzivnější změny podnebí, jež naše planeta prodělala za uplynulých sto milionů roků. Příslušníci rodu Homo a jejich předchůdci se tak vyvinuli v podmínkách, které můžeme označit za klimaticky katastrofické. Přesto si v nich člověk dokázal nalézt své místo a projít vítězně až do holocénu, posledního meziledového období, v němž žijeme dnes.

Boje s rozmary počasí ovšem neustaly ani po éře ústupu ledovců, která skončila zhruba před deseti tisíci lety. Tehdy lidstvo absolvovalo ohromný civilizační skok, provázený zrodem zemědělství a prvních měst i říší. Největším nepřítelem raných zemědělců, ale mnohem později také obyvatel středověkých států se nicméně nestávaly výkyvy teplot, nýbrž katastrofy související s vodou. Úroda obilí totiž primárně závisí na tom, jak na jaře naklíčí zrna - a ta si se změnami teplot poradí překvapivě dobře, zatímco s nedostatkem vláhy nikoliv. Právě katastrofické hydrologické události tak v posledních tisíciletích "hýbaly dějinami": Nutily společenstva k migracím i válkám a přepisovaly politické uspořádání světa. 

Epidemie:

Teze, nepochopení významu současné pandemie 2020 - 2021: virus jsme si přitáhli, protože nám ukazuje způsobit našeho života, tedy to, že žijeme na úkor hostitele (Planety a Vesmíru), pokud to nepochopíme, přijde další projev nerovnováhy v nás, lidské civilizaci. Zánik civilizací byl obvykle provázen extrémy (požáry, povodně, sucha, zemětřesení, výbuchy sopek, rozpuštění ledovců atd.), které vidíme všude kolem nás.

• Epidemie

Sucho:

• Sucho: před čtyřmi tisíci lety, kdy do indických městských států Harappa a Mohendžodaro vtrhli nájezdníci ze severu. O následné brutalitě svědčí řada koster s rozsekanými lebkami, jež se našly v poničených domech - útočníci sídla vyplenili a obyvatele bez milosti povraždili. Okolo roku 1900 př. n. l. došlo v jejich okolí k náhlému vysychání řek a polí. Za zkázou jedné z nejrozvinutějších kultur starověku tak stála extrémní sucha následovaná nejspíš hladomory, takže se místní lidé proměnili ve snadný terč.
• Kolem roku 2000 př. n. l. totiž zanikla i řada sumerských měst: Vyspělá sídla vynálezců prvního písma podle dochovaných zdrojů padla do rukou mnohem zaostalejších Elamitů a Amorejců - důvodem bylo devastující srážkové minimum  
  
• Starý Egypt, právě roky 2150-1990 př. n. l. jeho historie jsou na rozdíl od starších a novějších etap zmapovány tak chabě, že se o nich dokonce mluví jako o temné éře nebo o prvním přechodném období. Jistou představu o tehdejší situaci přináší biblická kniha Genesis: Píše se v ní o sedmi letech hladu, který sužoval země okolo Egypta, načež se přesunul až k deltě Nilu. Ještě výmluvněji pak dopady krize líčí tzv. Ipuwerův papyrus: "Podřízený se stal nadřízeným, země je rozvrácena, lidé vydávají zákony, které jsou proti zemi, lidé berou člověku majetek, pán je v nedostatku..." 
  
• Vlna extrémního sucha zasáhla Asii a Evropu v letech 843-775 př. n. l. a odborníci ji někdy označují jako "homérské minimum". Bezmála sedm dekád nedostatku srážek provázela v prvé řadě rozsáhlá migrace v severní a střední části Apeninského poloostrova. Latinové kmen Sabinů z oblasti severně od řeky Aniene a došlo k založení Říma. Ze stejné doby pocházejí první zmínky o Etruscích na poloostrově, kteří ovládli území mezi Tiberou a Alpami. Odkud přesně přišli, nevíme. Jisté však je, že s sebou přinesli neocenitelné znalosti a vědomosti, bez nichž by Řím nikdy nedosáhl svého rozmachu.  
  
• Homérská minima však dost možná rozpohybovala i migrační vlnu známou jako "řecká kolonizace". Probíhala zhruba v letech 750-550 př. n. l. a Řekové se během ní usazovali na jihu dnešní Itálie, zatímco další skupiny mířily do jiných částí Středomoří i k Černému moři. Impulz k hledání nového domova vzešel z mnoha řeckých měst prakticky souběžně. A přestože se má všeobecně za to, že migraci spustil rychlý populační růst, pravý důvod mohla představovat vyčerpávající sucha spojená s neúrodou.
  
• Začátek konce Říma: Na přelomu letopočtu římské impérium v čele s císařem Augustem prosperovalo - doba totiž nebyla skoupá na vláhu. V dalších obdobích již ovšem tak příznivá situace nepanovala: Kolem roku 130 zachvátila Evropu sucha trvající téměř tři století, načež po krátké pauze propukla v roce 475 nanovo a završila se až s letopočtem 618. Koncem 4. století se přitom římské impérium rozpadlo na dvě části a o něco později západní říše zcela zanikla. Badatelé se snažili nalézt příčinu zkázy kolosálního politického útvaru, jehož dokonale organizovaná armáda neměla ve své éře obdoby. Mluví se o souhře více faktorů, odpověď či chybějící díl skládačky by však mohlo představovat i nepříznivé klima.  
• Chaos a stěhování národů: S počátkem 2. století totiž nastoupilo dlouhotrvající sucho a písek ze Sahary zavál egyptská pole, jež dlouho tvořila hlavní sýpku Říma. Obilí se nerodilo ani v Hispánii a na Sicílii, a říše tak musela hledat plodící půdu jinde. V důsledku následných nepopulárních zásahů vlády propukaly rolnické bouře a stále častěji docházelo k dezercím či vzpourám legií. Badatelé dokonce prokázali, že pokud v nějakém roce klesly srážky oproti běžné úrovni víc než o 20 %, výrazně vzrostla pravděpodobnost, že vládnoucího císaře někdo zavraždí. Neúroda totiž komplikovala zásobování jednotek a nedostatek stravy značně podněcoval nespokojenost armády i vznik povstání - což se odráželo v tichém souhlasu pretoriánské gardy, osobní císařské stráže, s odstraněním neúspěšného vládce. V letech 235-285 zemřelo násilně 14 z 25 císařů.
• V roce 395 se obří impérium rozdělilo na východní a západní část, přičemž druhá zmíněná po roce 476 definitivně zanikla. Její rozvrat ovšem nenastal naráz, ale odehrával se v relativně dlouhém období od konce 4. až do 7. století. Tou dobou již Evropou zmítal značný chaos: Kontinent křižovalo mnoho různých etnik i kmenů a každý válčil s každým. Éra, kterou označujeme také jako "stěhování národů", zakrátko pohřbila vše, na čem vyspělá antická civilizace po staletí stavěla. 
  

V prvních stoletích našeho letopočtu nepanovalo v Evropě, na Středním východě a ani v tehdejší Číně příliš vlídné klima. Co je ale způsobilo? Za příčinu dlouhotrvajícího sucha považují odborníci velké změny sluneční aktivity mezi 2. a 5. stoletím, v jejichž důsledku nastoupilo ochlazení provázené poklesem srážek. Podnebí ovšem ovlivnila i sopečná činnost: Několik mohutných vulkanických erupcí zamíchalo počasím prakticky po celé planetě.  

• Kolem roku 550 se probudily japonské sopky Ibusuki, Haruna a Aso, zatímco na Kamčatce řádily vulkány Gorelyj, Tolbačik či Klučevskaja. Přidala se i Mauna Loa na Havaji, ekvádorská Pichincha a supervulkán Hekla na Islandu. Už na sklonku 5. století znovu ožil také obávaný Vesuv: V roce 472 explodoval tak mohutně, že popel dopadal až v Konstantinopoli. A roku 512 běsnil natolik, že byli obyvatelé obcí na jeho úpatí osvobozeni od veškerých daní. 
• Extrém střídá extrém: v letech 535-536 postihly severní polokouli nejextrémnější krátkodobé výkyvy počasí za poslední dvě tisíciletí. Evropu, Střední východ a Čínu zahalila záhadná hustá mlha, jež zastínila slunce, teploty prudce poklesly a lidé se obávali, že nastal konec světa. Vyhladovělé obyvatelstvo starého kontinentu i Asie, vysílené válkami a dlouhodobou neúrodou, pak nedokázalo vzdorovat další ráně: Když kolem roku 541 pronikl do Konstantinopole tzv. justiniánský mor, bleskově se rozšířil po Byzantské říši a Středomoří. V následujících dvou staletích zabila nákaza 25-50 milionů lidí, tedy až třetinu tehdejší globální populace.
• Obrovská sucha však zavládla rovněž v Jižní Americe a například v Peru vyvolala kolaps kultury Močika. V roce 550 totiž pole i důmyslný systém kanálů zmíněné civilizace pokryl písek, takže obyvatelé museli opustit své domovy a přesunout se na sever. 
• Ledové intermezzo: Období relativní prosperity provázené myšlenkami počínajícího osvícenství totiž zdánlivě náhle ukončila třicetiletá válka. I zmíněný zvrat měl zřejmě klimatické příčiny: Právě v uvedeném věku totiž vyvrcholila "malá doba ledová" probíhající mezi 14. a 19. stoletím. 
• Extrémní ochlazení započalo ve 20. letech 17. století a trvalo s malými přestávkami až do roku 1630. Odborníci ovšem zaznamenali příčiny popsaných změn mnohem dřív: Již 20.-70. léta 16. století se v Evropě nesla ve znamení sucha s častými požáry. Poté přišly výjimečně tuhé a dlouhé zimy, načež vrcholila zmíněná "malá doba ledová" provázená neúrodou obilí, na němž tehdejší populace závisela.
• Když roku 1618 vzplál ozbrojený konflikt, který později vstoupil do historie jako třicetiletá válka, většinou se za jeho příčinu označovaly rozpory mezi katolíky a protestanty či snaha jednotlivých mocností získat nadvládu. Ve skutečnosti se však dost možná válčilo o zdroje: Nikoliv náhodou totiž jedny z prvních bojů propukly na severu v Dánsku, jež bylo tou dobou ekonomicky již zcela vyčerpané neustálým dovozem obilí. Nezbývalo mu tak než rozšířit svá území na jih, a to i za cenu války.  
  

Zánik současné civilizace:

Pokud by měl člověk náhle "vyklidit pole", muselo by jít o následek nějaké hrozivé katastrofy, například masivní sopečné činnosti nebo srážky s mimozemským tělesem o velikosti přesahující deset kilometrů. Podobná zkáza nastala na konci druhohor před 66 miliony let a nejspíš zapříčinila vyhynutí dominantních dinosaurů i dalších živočichů a rostlin. Kdyby takový meteoroid dopadl na Zemi dnes, lidé by pravděpodobně přežili. Ztráty na životech bychom však počítali v miliardách a společnost by se vrátila do doby kamenné, v lepším případě do středověku.

Těleso o průměru nad třicet kilometrů by už zřejmě zlikvidovalo veškerý pozemský život s výjimkou mikroorganismů. Povrch planety by zůstal ještě dlouho neobyvatelný a po naší civilizaci by zbylo jen velmi málo stop. Vyhubení lidstva by mohla způsobit také pandemie nějaké smrtící choroby nebo exploze supernovy, přičemž následně uvolněná radiace by Zemi doslova sterilizovala.

Podle odhadů energetiků by totiž do 24-48 hodin nastal celosvětový výpadek proudu a následoval by kolaps automatických řídicích systémů. Část osvětlení by udržovaly v chodu solární panely a větrné elektrárny, brzy by je však vyřadilo z chodu zhroucení distribuční sítě. Všechny družice na oběžné dráze by postupně přestaly fungovat a mnohé by shořely v atmosféře či dopadly na zemský povrch.

"Dole" na Zemi by nápadné stopy po nás zmizely po několika desítkách tisíc let, z geologického hlediska tedy velmi brzy. Kdyby přibližně sto tisíc let po smrtící katastrofě přistáli na Zemi vesmírní biologové, nenašli by žádné nesporné důkazy o našem původním rozmachu.

Příroda by si každopádně své území brala velmi rychle zpět: Podle propočtů a simulací by například v kanadských lesích již za 50 let nebylo pod bující vegetací vidět na 80 % silnic a za 200 let by potenciální pozorovatel spatřil jen 5 % původní silniční sítě. Nejrychleji by však příroda ničila lidské stavby a komunikace v lokalitách s horkým podnebím. 

https://www.stoplusjednicka.cz/dejiny-psane-podnebim-2-zanikly-velke-civilizace-kvuli-zmenam-klimatu?

https://www.stoplusjednicka.cz/kolaps-civilizace-jak-bude-vypadat-svet-po-cloveku

Civilizace a změny klimatu, zprávy z tisku:

17.7.2023 Americký vědec, jeden z předních světových autorit na kvantovou mechaniku a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser se minulý týden stal členem správní rady vědecké koalice CO2 a vědu o klimatu označil za "masivní a šokující novinářskou pseudovědu". "Příběh o klimatické krizi je podvodem globální elity a nebezpečnou korupcí vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí," uvedl Clauser ve svém prohlášení s tím, že se věda o klimatu stala "obětním beránkem" pro celou řadu nesouvisejících neduhů.

• "Příběh o klimatické krizi" propagují po celém světě vlády a jejich mediální spojenci ve snaze vyhovět cílům zelené agendy Světového ekonomického fóra (WEF), Organizace spojených národů (OSN), Světové zdravotnické organizaci (WHO) a dalším globalistickým organizacím.
• Populární vyprávění o změně klimatu odráží nebezpečnou korupci vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí. Chybující klimatická věda se stala masivní a šokující novinářskou pseudovědou.
  
• Kvůli "záchraně planety" veřejnost musí počítat se zvýšením daní a snížením kvality života, dodává Clauser. "Mezitím bude hrstka mocných elit prosazujících zelenou agendu stále létat v soukromých tryskáčích a jíst maso, jelikož jsou součástí celého řešení.
• Podle mého názoru žádná skutečná klimatická krize neexistuje," doplnil Clauser s tím, že tuto "pseudovědu" propagují podobně pomýlení obchodní a marketingoví agenti, politici, vládní agentury a ekologové. "Zato ale existuje velmi reálný problém se zajištěním slušné životní úrovně největší světové populace a s tím související energetická krize.
• Clauser není prvním držitelem Nobelovy ceny, který zpochybňuje ustálený vědecký a politický narativ o změně klimatu. Světovou klimatickou deklaraci podepsalo přes 300 profesorů a vědců, kteří se zabývají klimatem. "Neexistuje žádná klimatická nouze," píše slogan dokumentu, jehož hlavním signatářem je nositel Nobelovy ceny za rok 1973, profesor na Univerzitě v Oslu a norský fyzik Ivar Giaever.
• Manifest uvádí, že klimatické modely "nejsou ani vzdáleně věrohodné jako nástroje globální politiky" a vliv skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, se přeceňuje. Věda o klimatu se změnila v "diskusi o vlastním přesvědčení a aktivismu" a vzdaluje se od "solidní a sebekritické vědní disciplíny.
• https://echo24.cz/a/Hz3s5/zpravy-panorama-vedec-drzitel-nobelova-cena-pribeh-klimaticka-krize-podvod-globalni-elita?

27.1.2023 Lidstvo nasadilo zběsilé tempo. Za šest let vytěžilo celé 20. století. Svět by měl začít rychle brzdit ve spotřebě primárních materiálů, které se těží se země. Se změnami klimatu se může vypořádat, pokud se spotřeba sníží o jednu třetinu, tvrdí studie.

• Globální ekonomika je cirkulární ze 7,2 procent, přitom ještě v roce 2018, kdy ekologové měli lehčí nohu na plynu, našlo 9,1 procenta všech použitých materiálů druhý život v podobě nových výrobků a nekončilo jako odpad.
• Za posledních šest let se jich vydolovalo ze země 100 miliard tun, to znamená tolik, co za celé 20. století. Může jít o ropu, nerostné suroviny, drahé kovy, uhlí a další materiály, které se dají na konci svého životního cyklu znovu zužitkovat.
  
• Pokud se má civilizace dostat do bezpečných kolejí v rámci snah o potlačování klimatických změn, bude podle studie zapotřebí globálně snížit spotřebu materiálu o jednu třetinu. Právě větší tlak na opětovné používání výrobků, opravy a recyklace materiálů může podle nové zprávy přispět k tomu, aby se globální oteplování udrželo pod dvěma stupni Celsia. K uspokojení základních lidských potřeb, mezi které patří výživa a bydlení, by stačilo 70 procent spotřebovávaných materiálů.
  
• Klíč ke snížení emisí skleníkových plynů spočívá v přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie a v redukci poptávky po velkoobjemových nerostných surovinách, jako jsou písek a štěrk, používané především k výstavbě bydlení a infrastruktury. Stavby by po konci své životnosti měly sloužit jako materiálové banky, z nichž by čerpali developeři při výstavbě nových projektů.
  
• Hlavní zlepšení mají přijít ve čtyřech klíčových oblastech: v potravinovém systému, v oblasti mobility a dopravy, v oblasti výstavby a konečně i v průmyslové výrobě a spotřebním materiálu.
  
• Potravinový systém zaujímá asi polovinu obyvatelného povrchu planety a je zodpovědný za třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů. Přitom osm až deset procent z nich souvisí s produkcí ztracených a vyplýtvaných potravin.
  
• Ještě více světových emisí generuje stavebnictví - je zodpovědné až za 40 procent celosvětových emisí, tvrdí studie. Samotná výroba cementu přitom přispívá z vypouštění CO2 do atmosféry zhruba sedmi procenty. Jedním z receptů je zvýšení energetické účinnosti budov.
  

• Za čtvrtinu světových emisí je zodpovědná doprava. Model cirkulárního světa chce zvýšit podíl alternativní dopravy, podporovat přechod na elektrická vozidla, investovat do veřejné dopravy a také cyklistiky. Jeho přirozenou součástí je také možnost práce na dálku (z domova) a konečně také nahrazování dopravy obyčejnou chůzí, pokud je to možné.

• Průmyslová výroba má na svědomí přes čtvrtinu celkových emisí. Klíčový je zodpovědný nákup a spotřeba na straně domácností i firem a také prodloužení životnosti strojů.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-lidstvo-nasadilo-zbesile-tempo-za-sest-let-vytezilo-cele-20-stoleti-224236#

25.6.2022 Německo chce, aby země skupiny G7 upustily od závazku zastavit financování zámořských projektů v oblasti fosilních paliv. Návrh vznikl jako dočasná reakce na současnou energetickou krizi.

Německo usiluje o to, aby skupina ekonomicky nejvyspělejších států světa G7, mezi něž patří ještě Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Velká Británie a USA, odvolala závazek, podle něhož se mělo do konce roku zastavit financování zámořských projektů v oblasti fosilních paliv. Pokud by země skupiny G7 upustily od závazku, který přijaly v loňském roce a stvrdily v květnu, znamenalo by to podle agentury Bloomberg v celosvětovém úsilí v boji proti změně klimatu zvrat. Bylo by to také v rozporu s doporučením Mezinárodní energetické agentury, že pokud má svět omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, neměly by se rozvíjet žádné nové projekty v oblasti ropy a zemního plynu.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-nemecka-otocka-pred-rokem-plyn-zakazovali-dnes-na-nej-shani-penize-207394#

27.3.2022 Významná dohoda, která povede k tomu, že USA navýší dodávky plynu do Evropy ve snaze odklonit se od dovozu ruských fosilních paliv, riskuje "katastrofu" pro klimatickou krizi, varovaly ekologické skupiny. Ale ekologické skupiny reagovaly na dohodu s poplachem a tvrdily, že to pomůže zakotvit roky budoucího využívání plynu v době, kdy vědci říkají, že svět musí rychle ukončit používání fosilních paliv, aby se zabránilo katastrofální změně klimatu.

"Měli bychom rychle přejít na dostupnou čistou energii a nezdvojnásobovat fosilní paliva," řekla Kelly Sheehan, vrchní ředitelka energetických kampaní v klubu Sierra. "Snížení závislosti na fosilních palivech je jediný způsob, jak přestat být zranitelný vůči rozmarům chamtivého průmyslu a geopolitiky."

https://www.theguardian.com/environment/2022/mar/25/environment-groups-alarmed-liquified-natural-gas-us-eu

7.11.2021 Střídání sucha, záplav a neúrody vyvolává společenský chaos. Dlouhodobé klimatické změny přivodily úpadek a zánik dosud vzkvétajících společností, jako římská říše. Nejlepším příkladem střetu klimatických změn a politického zmatku však je podle časopisu Time období kolem francouzské revoluce z roku 1789.

Na severní polokouli začalo ve 13. století dlouhodobé období ochlazování známé jako malá doba ledová. Nešlo o souvislé období, nýbrž o intervaly prudkého sestupu teplot v jinak stabilním teplém počasí. V severním Atlantiku jeden takový sestup zaznamenali kolem roku 1770, což mělo rychlý dopad na lodní provoz, dopravu a zemědělství. Roku 1775 vedla několikaletá neúroda a nedostatek obilí ve Francii k nepokojům. Události označované jako válka o mouku předznamenaly to, co Francii teprve čekalo.

Roku 1783 vybuchla islandská sopka Laki. Za osm měsíců její aktivity se uvolnilo do atmosféry 120 milionů tun oxidu siřičitého, jen občas mraky prosvitlo krvavě zbarvené slunce. Tato událost vedla k úmrtí lidí a úhynu zvířat a radikálně změnila poměry v atmosféře, což mělo za následek nestálost klimatu v 80. letech 18. století. Po dlouhém chladu nastalo v roce 1783 mimořádně horké léto. Přineslo prudké bouře s kroupami tak velkými, že zabíjely zvířata. Následovala stejně intenzivní zima s velkými mrazy následovaná teplým jarem, v němž sníh a led rychle roztály a přišly záplavy.

• Všechny tyto jevy - klimatický tlak, finanční nestabilita a politický konflikt - se střetly v letech 1788 a 1789. Velké sucho z jara 1788 zničilo úrodu základních plodin, 13. července 1788 Francie zažila nejprudší krupobití ve své historii, které zničilo pole i vinice. Ceny obilí prudce vzrostly a rodiny, jež dříve dávaly na obživu půlku svých příjmů, teď potřebovaly 90 procent rozpočtu, aby přežily. To eliminovalo zájem o jiné zboží a už tak ohrožená ekonomika spadla do recese. Tisíce dělníků ve městech přišly o práci.
  
• K francouzské revoluci nevedly výhradně klimatické výkyvy. Rozvrátily ale její ekonomiku, destabilizovaly sociální řád a vystresovaly obyvatelstvo. Rozhodujícím faktorem, který vedl k revoluci, byl narušený politický systém neschopný a neochotný zabývat se situací.
• https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/horko-mrazy-boure-zaplavy-a-sucho-byly-i-pred-francouzskou-revoluci-40377228#  
  

3.11.2021 Píše se rok 2070 a pro celou třetinu populace jsou realitou vedra odpovídající těm nejteplejším částem Sahary. Tak zní neradostný scénář, který podmínky obtížně slučitelné se životem předvídá až pro tři miliardy lidí.

Podle výzkumu vědců z Číny, USA a Evropy je jedinou šancí na záchranu alespoň poloviny ze tří miliard ohrožené populace urychlené snížení emisí skleníkových plynů. Každé zvýšení teploty o jeden stupeň by totiž znamenal podmínky téměř neslučitelné se životem pro další miliardu lidí.

• Většina lidí aktuálně obývá útlé pásmo o průměrné roční teplotě 11 až 15 stupňů Celsia. Navzdory všem inovacím a migracím jsou lidé v těchto klimatických podmínkách zvyklí žít několik tisíc let. 
• Každý stupeň oteplení nad současnou úroveň znamená posunout další zhruba jednu miliardu lidí mimo klimatický výklenek," poznamenal Lenton. V současné době pouze 0,8 procenta zemského povrchu zažívá průměrné roční teploty přesahující 29 °C. Nejhorší scénář Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), vědeckého orgánu OSN, říká, že pokud budou emise růst i nadále, mohly by být tyto podmínky do roku 2070 realitou pro 19 procent planety.  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/grafika-ukazuje-scenare-budoucnosti-tretina-lidstva-v-podminkach-sahary-179386#
  

16.8.2021 Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu, zveřejněná 9.8.2021, konkrétně uvedla, že lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni (referenční období 1850-1900), otázkou pouze zůstává, jak rychle.

Ze závěrů vyplývá, že při takzvaném středním scénáři budou nadále ustupovat ledovce v polárních krajích i nižších oblastech nebo se mohou objevovat extrémy typu povodní, sucha a nedostatku pitné vody v horských oblastech. Do roku 2050 navíc může být v letních měsících Arktida občas bez ledu.

Hlavním poselstvím zprávy IPCC je, že to, před čím vědci varovali, už se děje. "Země se oteplila o 1,1 °C od průmyslové revoluce a oteplení o 1,5 °C už se nedá zabránit. Dosáhneme ho možná už v roce 2034, ale pořád je ještě možné další oteplení zastavit a stabilizovat celosvětový globální průměr na oteplení o 1,5 °C od dob před průmyslovou revolucí.

Za drtivou většinu oteplení (90 procent) jsou podle ní zodpovědné člověkem uvolňované skleníkové plyny. Od průmyslové revoluce jsme uvolnili asi 2400 gigatun (Gt, miliard tun) ekvivalentu C02 do atmosféry. Pokud chceme mít alespoň 50 % pravděpodobnost, že udržíme oteplení kolem 1,5 stupně, můžeme si dovolit vypustit už jen asi 500 Gt. "Každým rokem vypouštíme do ovzduší přibližně 40 Gt, takže moc času nám už opravdu nezbývá (12 roků).

Zpráva IPCC zároveň tvrdí, že určité procesy jsou už za bodem zvratu, a i když se nám v nejbližších dekádách podaří stabilizovat teplotu, nedá se jim už zabránit. "Jde především o tání grónského ledovcového štítu, které bude pokračovat po tisíce let. Korálové útesy také téměř určitě nepřežijí oteplení o 1,6 °C a více.

• Víme, že ledovce budou ustupovat, a to nejen v polárních krajích, ale i přímo v nižších zeměpisných šířkách. Také víme, že bude docházet častěji k extrémním událostem typu povodní nebo naopak sucha a nedostatku pitné vody třeba v horských oblastech. Případně lavinám, ať už půdy nebo sněhovým.
  
• Lidská činnost přímo zvyšuje frekvenci tropických dní a horkých vln. Klimatická změna narušuje vodní cyklus a tím zvyšuje frekvenci a intenzitu povodní, sucha apod., ale u každé dané události nelze s jistotou říci, že právě ona byla ovlivněna člověkem.
  
• V horských a polárních oblastech tím pádem podle ní musíme očekávat jak prudký ústup ledovců a snížení sněhové pokrývky, tak třeba i záplavy během extrémně teplých dní, kdy dojde k rychlému tání. Stejně tak nedostatek vody v sušším období. "Ledovce jsou nejen zdrojem pitné vody, ale také vody pro zavlažování, zemědělství a výrobu energie.
• Albedo, bude také nadále ubývat množství sněhu. "Sníh odráží asi 90 procent záření. To je taková zpětná vazba, že čím méně je sněhu, tím více se otepluje, protože méně světla se odráží. A to je právě problém i u ledovců, že se často ztmavují v důsledku oteplování a tím pádem to přispívá k ještě rychlejšímu tání.
• Při středních scénářích se může dít, ale dosud se těžko predikuje, jsou pak podle ní kolapsy velkých šelfových ledovců a ledovcových štítů. "Ale je poměrně vysoce pravděpodobné, že to je něco, co můžeme vidět dříve, než se předpokládalo. A zároveň také zřejmě do roku 2050 uvidíme v létě - tedy v srpnu, září - Arktidu bez ledu.
  
• Podle nových studií je neobvyklé množství sněhu a srážek, které v dubnu a v květnu zasáhly Evropu, důsledkem toho, že bylo málo mořského ledu. Důvod je, že mořský led je vlastně taková zátka, která pokryje oceán. Z něho se pak nemůže vypařovat vlhkost. Tím, že plocha byla menší, se vypařovalo více vlhkosti, čímž se vytvořila fronta, která se přesunula nad Evropu a spadlo velké množství sněhu a ledu.
• Výskyt sucha a teplotu ve středu Evropy částečně ovlivňují atmosférické proudy, které se vytvářejí v Arktidě. "A které se vlastně posouvají potom do Evropy.
• Posledních pět let bylo nejteplejších v měřené historii. Od 70. let minulého století se téměř ztrojnásobil vzestup mořské hladiny a od roku 1950 se výrazně zvýšila frekvence tropických dnů a vln veder v důsledku lidské činnosti.
  
• IPCC poprvé započítává do svých scénářů i nejistoty ohledně tání a kolapsu západoantarktického ledovcového štítu. Existuje nepravděpodobný, ale možný scénář, že dojde k prudkému tání antarktických ledovců, což by znamenalo vzestup mořské hladiny do konce roku 2100 až o dva metry.
  
• Jediné, co pomůže, je prudké snížení emisí. Tato dekáda je naprosto klíčová a v ní se bude rozhodovat, zda se nám podaří stabilizovat celosvětovou teplotu a co se bude dít po roce 2050. K oteplení o 1,5 °C dojde téměř určitě i podle těch nejoptimističtějších scénářů, ale pořád je čas zabránit ještě většímu oteplení, které s sebou nese vyšší frekvenci extrémních událostí. Dekarbonizace všech odvětví, především energetiky, musí probíhat rychleji. Snížení emisí nejméně na polovinu do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 je dobrý start.
  
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/do-roku-2050-bude-v-lete-arktida-obcas-bez-ledu-urcite-scenare-jsou-nezvratne-varuje-polarni-vedkyne-40369182#

12.8.2021 a klimatickou změnu naprosto jasně může především člověk, zasáhla již všechny oblasti světa a čas k odvrácení jejích nejhorších dopadů už téměř žádný nezbývá. Vyplývá to z nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) zveřejněné v pondělí 9. srpna. Oproti předchozí, sedm let staré zprávě přináší ta současná nová varování a vyplývá z ní, že lidstvo za desítky let udělalo pro zmírnění klimatických změn jen velmi málo. Bezproblémová budoucnost jej proto rozhodně nečeká.

Zpráva, která vychází z více než 14 tisíc vědeckých prací, z nichž nejnovější byly publikovány teprve letos v lednu, ukazuje, že svět míří k oteplení zhruba o tři stupně Celsia oproti předindustriální éře. Tak horko bylo na Zemi naposledy před třemi miliony let. Bude to mimo jiné znamenat více katastrof podobné té, jakou teď pozorujeme v Řecku: teplejší klima přinese vyšší teploty po větší část roku, vyšší rychlost větru a méně srážek, což představuje ideální počasí pro vznik požárů. Zároveň se zvýší i riziko povodní.

Ledovce budou tát. Z Alp jich do poloviny století zmizí polovina, do konce století možná všechny. Nejde ale jen o hory bohatého Západu: v horských oblastech žije kolem deseti procent světového obyvatelstva a tito lidé většinou patří k těm nejohroženějším - zdroje k obživě využívají na maximum, často nemají žádné rezervy a zároveň jsou kvůli terénu a špatné dostupnosti svých sídel nejvíce ohroženi povodněmi či sesuvy půdy.

Do roku 2050 zažijeme alespoň jednou situaci, kdy zamrzlý Severní ledový oceán prakticky úplně roztaje a severní pól obklopí volná mořská hladina. Arktida se otepluje nejméně 2× rychleji než zbytek světa, což způsobuje problémy nejen ledním medvědům a dalším složkám severního ekosystému, ale i lidem. Narušuje se tím totiž proudění vzduchu ve stratosféře a zvyšuje nestabilita počasí.

Problémy se pochopitelně nevyhnou ani Česku. Klimatické modely ukazují, že tu výrazně přibude tropických dní, kdy teplota překoná hranici třiceti stupňů. Města nestihnou v noci vychladnout a život v nich bude obtížnější. Zesílí sucha a krajina bude častěji hořet; požáry sice nedosáhnou takové intenzity jako v jižních oblastech Evropy nebo v Kalifornii, ale mohou se opakovaně rozhořet na tolika místech současně, že se vymknou kontrole hasičských sborů. Vlny veder si vyžádají více lidských životů. Dalekosáhlé změny čekají zemědělství.

Lze si přitom jen stěží představit, jak by bylo možné dosáhnout toho, aby se svět ohřál "jen" o 1,5 stupně, což by intenzitu a množství katastrof přece jen přibrzdilo. Většina skleníkových plynů už je totiž v atmosféře a otepluje planetu. Překročení jedenapůlstupňového cíle proto vědci očekávají do roku 2040. Vyhnout bychom se mu mohli snad jen tehdy, kdyby se podařilo do konce této dekády světové emise - dosud vytrvale rostoucí - snížit na polovinu současného stavu a do poloviny století na nulu. Byla by to největší a nejrychlejší změna, jakou kdy lidstvo uskutečnilo. Všechny dosavadní snahy a úspěchy, díky nimž emise rostly v uplynulé dekádě přece jen pomaleji, jsou proti tomu v podstatě dětskou hrou.

Neznamená to, že by už v budoucnu nemělo smysl o nic usilovat - každá desetina stupně, o kterou se podaří oteplení snížit, zabrání ekonomickým ztrátám i ztrátám životů. Podobná varování, jaké současná zpráva přináší, nicméně slýcháme už desítky let a jejich dopad na množství emisí je mnohem menší, než by bylo třeba.

Co zpráva také obsahuje:

• Svět se ubírá po trajektorii, která znamená vzestup teploty o 2,1 až 3,5 stupně Celsia. Hladina oceánů se do poloviny století může zvýšit o desítky centimetrů, v extrémním případě ale až téměř o dva metry - a až o pět metrů do roku 2150. Záplavy v pobřežních oblastech, které se dříve vyskytovaly jednou za století, mohou kolem roku 2100 přicházet každoročně a postihovat desítky milionů lidí.
• Jakmile bychom dosáhli uhlíkové neutrality, tedy přestali zatěžovat atmosféru dalšími skleníkovými plyny, zastavil by se růst teploty v horizontu asi dvaceti let. Dopady klimatických změn budou ale i pak pokračovat: například vzestup hladiny oceánů potrvá další stovky až tisíce roků.
• Od roku 1850 lidstvo vypustilo do ovzduší přibližně 2400 gigatun (2400 miliard tun) CO2. Svět se od té doby ohřál asi o 1,1 stupně Celsia a pokud bychom chtěli do budoucna udržet růst teploty pod 1,5 stupně, můžeme vypustit už jen asi 400 gigatun, tedy pouhou šestinu dosavadního množství. Každý rok přitom lidstvo vypouští asi 40 Gt.
• I kdyby se podařilo udržet růst teploty na hranici 1,5 stupně, zvýší se množství extrémních výkyvů počasí v míře, která nemá v historii lidstva obdoby.

https://www.respekt.cz/agenda/cas-vyprsel?

18.5.2021 IEA: Zabránit klimatické změně znamená zastavit veškeré projekty na průzkum nových nalezišť ropy a zemního plynu. Energetická účinnost se také musí zlepšovat, roční zisky by v příští dekádě měly růst třikrát rychleji (Bloomberg)  

21.3.2021 Sociální sítě jsou již déle kromě útěku z reality a možnosti udržování kontaktů s přáteli také nebezpečným místem. Vědci a analytici nyní varují před znepokojujícím dopadem, které dezinformace na nich šířené mají v boji za klima.

"Zprávy na sociálních médiích vytvořily toxické prostředí, kde je velmi obtížné odlišit fakta od fikce," cituje list The Guardian Owena Gaffneyho, jednoho z autorů odborné zprávy zveřejněné Královskou švédskou akademií věd. "Jednou z největších výzev, které nyní lidstvo čelí, je právě naše neschopnost rozpoznat fakta od fikce. To podkopává demokracii, což následně omezuje naši schopnost dělat dlouhodobá rozhodnutí potřebná k záchraně planety."

Report, jenž zveřejnila Královská švédská akademie věd, se jmenovitě věnuje problematice, kterou sociální sítě přinášejí kvůli na nich zveřejněným cíleným útokům proti boji za klima. Opatření, která jsou nutná k vytvoření zdravější a odolnější planety, jako je třeba snížení emisí fosilních paliv, budou podle jejich autorů v takových podmínkách jen těžko prosaditelná.

Zpráva však upozorňuje, jak skličující tento úkol je. Nadvláda lidstva nad přírodou dosáhla až překvapivých úrovní; ještě před asi třemi sty lety byla na planetě jen miliarda lidí, ke konci tohoto století se však daný údaj má přiblížit 10 miliardám, ba dokonce ho i překročit.

Součet žijících lidských bytostí ve spojení s dobytkem, který nám poskytuje potravu, představuje 96 % celkové hmotnosti všech savců na Zemi. Chybějící 4 % pak tvoří zbývající divoká zvířata na planetě, píše The Guardian a odkazuje tak na studii z roku 2018, kterou zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Proceedings of the National Academy of Sciences.

"Dopady změny klimatu nyní dopadají na lidi silněji a dříve, než se předpokládalo ještě před deseti lety," hlásá jedna ze zpráv (Naše budoucnost v antropocénní biosféře) z minulého roku, autoři té nejnovější pak poukazují na to, že na našem světě neexistuje místo, které by nebylo dotčeno druhem homo sapiens. Kroky, ke kterým se lidstvo uchyluje, však kromě pokroků v různých oblastech také narušují odolnost biosféry, což může vést k výskytu nových patogenů a následně také třeba k pandemii, jako je ta, které svět čelí nyní.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/socialni-site-ohrozuji-planetu-lide-nepoznaji-fakta-od-fikce-rikaji-vedci-147912#

1.3.2021 Vědci Evropské unie spustili velmi ambiciózní projekt Destination Earth (DestinE), který by měl vést k vytvoření detailní digitální simulace celé planety Země. Jeho hlavním účelem bude modelovat budoucí klimatické trendy a hodnotit rizika možných katastrofických událostí, k nimž by mohlo dojít právě kvůli klimatu.

Projekt Destination Earth by měl přispět k úsilí Evropy stát se k roku 2050 uhlíkově neutrální. Digitální dvojče Země by mělo být spuštěno do deseti let. Umožní digitální modelování rozmanitých prostředí a procesů, které v nich probíhají, stejně jako vývoj a dopady změn klimatu. Badatelé si hodně slibují také od možnosti analyzovat budoucí environmentální katastrofy a plánovat možná řešení.

Aby bylo možné vytvořit a provozovat model Destinaton Earth, bude nutné zapojit mohutnou výpočetní sílu superpočítačů a cloudových systémů. Digitálně Země totiž bude modelována rozlišením na 1 kilometr, což znamená přímo apokalyptické nároky na výpočty. Bude to chtít "exascale" superpočítače, které zvládnou 10¹⁸ FLOPS, čili operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu. Takové superpočítače je ale nejprve nutné postavit, což má Evropská unie v plánu, i díky projektu Projekt Destination Earth.

https://www.stoplusjednicka.cz/evropsti-vedci-stvori-digitalni-verzi-zeme-kvuli-priprave-na-budouci-katastrofy 

14.2.2021 Vědci vydali zásadní varování. Katastrofa ohrožující lidstvo je mnohem blíže, než se dosud zdálo, udeřit může už za pár let. Dosud přitom vědcům z jejich výpočtů vycházelo, že k větší změně na Zemi dojde až v polovině tohoto století, za předpokladu, že by se nic nedělalo. Tehdy se měla průměrná teplota zvýšit v průměru o 1,5 stupně Celsia, což už je hodnota ohrožující život na planetě tak, jak ho známe. Také proto alespoň někteří politici začali jednat a směřují své snahy k tomu, aby tato situace nenastala.

Teď se však ukazuje, že to nemusí stačit. Nová studie, kterou publikoval odborný časopis Climate Dynamics, totiž kritickou hranici dosud stanovenou na rok 2052 posouvá o pořádný kus dopředu. Podle nejnovějších poznatků dojde k oteplení o tuto hodnotu už v letech 2027 až 2042. Pokud by se naplnily nejčernější prognózy, znamenalo by to, že nevratné změny na planetě započnou už za několik málo let.

https://www.aazdravi.cz/vedci-vydali-zasadni-varovani

14.1.2021 Lidstvo nezvládá reagovat na hrozby způsobené poklesem biodiverzity a klimatickou změnou, čeká jej proto "strašlivá budoucnost". Uvedla to mezinárodní skupina vědců ve studii publikované v odborném periodiku Frontiers in Conversation Science.

"Planetě hrozí strašlivá budoucnost masového vymírání druhů, horšícího se zdraví lidské populace a klimatických rozvratů," píší vědci v nové zprávě s tím, že tyto skutečnosti výrazně ohrožují přežití lidstva jako takového. Podle nich stojí za nepěknou budoucností zejména laxní až ignorantský přístup plynoucí z nepochopení závažnosti klimatické krize. "Hrozba pro veškeré formy života včetně člověka je tak obrovská, že ji stěží chápou i dobře informovaní vědci," stojí ve zprávě.

Vědci dále varují, že blížící se klimatická katastrofa bude mít za následek hromadnou migraci, války o přírodní zdroje, ale i další celosvětové pandemie, podobné té, kterou zažíváme nyní. "Nechceme ale kapitulovat," ubezpečují experti. "Naším cílem je dát hlavám států studenou sprchu ohledně stavu planety, aby mohli učinit takové kroky, které strašlivé budoucnosti zabrání. Vzhledem k rozsahu problému je podle vědců nezbytné například vzdát se ideje neustálého ekonomického růstu. Nutné jsou změny v celkovém uspořádání globálního kapitalismu, ale i v systému vzdělávání či přístupu ke všeobecné rovnosti. Zásadní je přestat používat fosilní paliva, řádně nacenit externality týkající se životního prostředí, ale také pracovat na rovném postavení mužů a žen, říká zpráva, vycházející asi ze 150 vědeckých studií.

• Světu nepodařilo splnit jediný cíl ohledně ochrany ekosystémů z dvacítky záměrů dohodnutých v roce 2010 v japonském Aiči.
• Podle zprávy OSN hrozí nyní vyhynutí více než milionu živočišných druhů. Mnohé z nich přitom mají z planety vymizet jen v řádech desetiletí.
• "Klimatická krize je pro civilizaci nesčetněkrát nebezpečnější než trumpismus či COVID-19.
• Populační růst a obrovská míra konzumace ze strany bohatých národů je podle něj cestou do záhuby.
  
• Velké populace a jejich orientace na neustálý růst mají za následek degradaci půdy i úbytek biodiverzity. "Více lidí znamená vícero syntetických sloučenin a nebezpečných jednorázových plastů.
• Vycházíme z toho, že jakmile si uvědomíme rozměr problému, bude jasné, že potřebujeme více než odhodlání jednotlivců, kteří používají méně plastů, jedí méně masa a redukují využívání letecké dopravy. Potřebujeme velké a rychlé systematické změny
  

V posledních letech vydali vědci několik podobných varování ohledně stavu klimatu. Jedná se například o výstrahu 11 tisíc vědců, kteří předpokládají, že bez včasné a účinné akce zažije lidstvo "nevídané utrpení". V roce 2016 zase žádalo 150 australských klimatických vědců po tehdejším premiérovi, aby výrazně pokročil v redukci emisí.

https://cnn.iprima.cz/klima-cekaji-nas-dalsi-pandemie-masove-vymirani-a-valky-varuji-vedci-17025?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového