Ekonomika digitálních platforem (digitální ekonomika)

Probíhající procesy lze jednoduše shrnout do textu: průmyslová revoluce devatenáctého století se postupně transformovala do digitální revoluce jednadvacátého století. Doba je charakteristická zrychlováním, digitalizací a exponenciálním růstem. Život na planetě se převádí do jedniček a nul, tedy do digitálního myšlení a populaci čeká hloupnutí a kolaps.

Nastupující trend Technokracie 21. století (vláda technologických globálních firem, digitální ekosystém) s kontrolovanou společností je spojena s rozvojem digitálních technologií, umělé inteligence, virtuálního světa atd. po roce 2000 (kontrola společnosti ve světě vzrostla po 11.9.2001, po útoku na obchodní centrum v USA). Po krizi v roce 2008 se začíná globální ekonomika postupně měnit ve sdílenou "ekonomiku globálních digitálních platforem". Lídry v této ekonomice jsou nadnárodní firmy (např. Microsoft, Amazon, Apple, Google, Facebook, HUAWEI, Tesla atd.), které drží v hotovosti více jak 1 bilion USD (Prof. ing. Peter Staněk, CSc.). Období ve kterém se bude Technokracie dynamicky rozvíjet nastane po roce 2020 (polarizace ve společnosti, klimatické změny, migrace, růst cen zboží včetně energie, bod zlomu a následovný chaos způsobený nástupem krize atd.).

  • Příchodem Technokracie (kontrolovaná společnost se sociálním bonusem západního nebo východního typu) je narušen koncept svobodného trhu v globální ekonomice, eliminuje se konkurenční prostředí (konkurence je hlavním klíčem k tomu, aby spotřebitel nebyl zneužíván).
  • Technologické firmy v nové digitální ekonomice se snaží své uživatele či klienty také řídit a určovat jim pravidla, ale skrytě a způsobem, který nemůže jejich uživatel či klient ovlivnit a který není jasný ani regulátorům.
  • Trendy, které čeká naši civilizaci popisuje také prof. Václav Smil, doc. Václav Cílek atd.
  • Více v knize Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika.

Po finanční krizi v roce 2008 jsme se stali závislými na rychle se rozvíjejícím, dravém a sílícím druhu hospodářské činnosti - na digitální ekonomice (digitální revoluci jednadvacátého století), která je produktem digitálního myšlení.. Ta v mnohém připomíná průmyslovou revoluci devatenáctého století, kdy různá odvětví i firmy prudce rostou, zanikají, spojují se ve snaze maximalizovat to jediné, k čemu jsou určené: zisk a hodnotu firmy pro akcionáře, kterých na rozdíl od 19. století není málo, ale miliony.

Pozice firem jako je Google nebo Facebook je proto v nové digitální ekonomice mnohem mocnější než byla pozice amerických obrů jako byl Standard Oil na konci 19. století před přijetím prvních antimonopolních zákonů. Vliv těchto firem je totiž globální, respektive dosahuje tam, kam dosazuje otevřený internet. V případě Facebooku končí u velké čínské elektronické zdi, za níž začíná království jménem Alibaba, jemuž se nyní čínská komunistická strana rozhodla přistřihnout křidélka. 

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66867270-stat-si-bere-moc-zpet-od-internetovych-gigantu-dukazem-je-osud-jacka-ma-nebo-trumpova-twitteru

Co charakterizuje ekonomiku globálních digitálních platforem?

Rok 2021 se stává rokem digitalizace a díky nástupu satelitního internetu se proces kontroly obyvatel dokončí díky zavedení globálního sociálního kreditu.

Ekonomika digitálních platforem, zprávy z tisku:

15.3.2021 Pandemie nemoci covid-19 výrazně posílila dominantní postavení velkých podniků, což by mohlo ve středně dlouhém období brzdit hospodářský růst a podkopat inovace a investice. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (ČTK).

1.3.2021 Velké technologické firmy jako například Google, Facebook či Twitter by měly nést větší odpovědnost za obsah, který se na jejich platformách objevuje, a to zejména ve vztahu k nezletilým uživatelům. Jak v případě převzetí služeb Instagram a WhatsApp společností Facebook, tak u akvizice navigační služby Waze společností Google selhal americký antimonopolní systém, říká předseda britské bankovní asociace UK Finance Robert Wigley.

Jak může technologická firma na jedné straně argumentovat tím, že není vydavatelem, ale pouze platformou umožňující uživatelům publikovat vlastní obsah, a na druhé straně do obsahu výrazně zasahovat například tím, že zablokuje uživatelský účet demokraticky zvolenému prezidentovi Spojených států," říká Wigley s odkazem na zablokování twitterového profilu Donalda Trumpa. 

https://www.e15.cz/video/antimonopolni-system-v-pripadu-facebooku-selhal-rika-britsky-banker-robert-wigley-1378367

11.2.2021 Jestli nechcete mít v digitální krajině za plotem nějakého souseda, tak je to Facebook. Protože Facebook krade. Facebook je nechvalně proslulý tím, že když se někde na internetu objeví nějaký skutečně dobrý nápad, který dobře funguje, tak ho skvadra Marka Zuckerberga buďto pohltí v multimilionové akvizici, nebo rovnou obšlehne.

A protože ho zpravidla obšlehne lépe a ještě lépe ho prodá svým uživatelům, originál po nějaké době sejde na úbytě a skončí v tratolišti jedniček a nul. Nejviditelnějšími příklady budiž Instagram a WhatsApp, které Facebook koupil, nebo Snapchat, který prostřednictvím nových funkcí Instagramu už mnohokrát použil jako nekonečnou studnici inspirace (příkladem čehož budiš Stories). A nezapomínejme ani na to, jak se vypořádal s TikTokem - vykradl z něj jeho hlavní videodevízu tím, že vytvořil své vlastní Reels.

Podle zjištění listu The New York Times je nyní dalším ptáčkem na oškubání sociální síť Clubhouse - fenomén dnešních dní, založený na ryze hlasových konverzacích v chatroomech, které si už v Česku vysloužily familiérní označení "růmky".

https://forbes.cz/facebook-udajne-chysta-kopii-clubhousu-nebylo-by-to-poprve-kdy-by-ukradl-cizi-napad/ 

8.2.2021 Čínský tržní regulátor vydal v neděli nové antimonopolní směrnice zaměřené na internetové platformy a zpřísňuje tak stávající omezení. Tyto směrnice pravděpodobně vytvoří nový tlak na přední internetové služby v zemi, včetně e-shopů Taobao a Tmall skupiny Alibaba Group nebo JD.com. Dopad budou mít i na platební služby jako Alipay od Ant Group nebo WeChat Pay od Tencent Holding

12.1.2021 Technologické firmy nutně nebrání pravdu a demokracii, zablokováním Trumpa ukazují, že se bojí. Trump také patřil mezi celebrity, které naopak pomáhaly Twitteru dostat se do mainstreamu. Aktivní na něm byl už od roku 2009, ale zásadní změna přišla v průběhu prezidentské kampaně, a nakonec při začátku kampaně za znovuzvolení. V roce 2019 začal Trump používat Twitter jako hlavní komunikační kanál. S 88 miliony sledujících v době, kdy Twitter odcházejícímu prezidentovi účet zrušil, měl Trump šestý nejsledovanější účet na této sociální síti. Před ním byl pouze jeden fotbalista, dvě zpěvačky, jeden zpěvák a jeho předchůdce v prezidentském úřadu. Celou dobu, i přes to, že Trump porušoval platná ustanovení uživatelských ujednání Facebooku i Twitteru, sociální sítě Trumpovi nešlapaly na paty. Firmy se snažily s Bílým domem vycházet, stejně jako celý technologický průmysl s americkou vládou, jejíž rozhodnutí Trump stále více přímo ovlivňoval. Nejde jen o Facebook nebo Google, ale také o Apple. Výrobce iPhonů a Macbooků po tlaku amerického prezidenta rozšířil výrobní kapacity USA, což je proti přesvědčení šéfa firmy Tima Cooka, který z Applu udělal miláčka investorů díky maximalizaci zisků díky levné výrobě v Asii.

  • V USA proti technologickým gigantům brojí hlavně demokraté, dobré vztahy s Trumpem tak skýtaly naději na lepší postavení. Ostatně snaha prosadit ověřování faktů na sociálních sítích přiměla Trumpa k prosazování zákona, který by zpřísnil podmínky pro provozovatele internetových platforem.
  • Chování Twitteru a Facebooku se změnilo ve chvíli, kdy Joe Biden získal více volitelských hlasů v prezidentských volbách, ale zásahy ze strany sociálních sítí se omezovaly na důrazná upozornění na nepravdivost výroků prezidenta.
  • Zlom nastal 6. ledna 2021, kdy Trump vyzval své přívržence k pochodu na Kapitol, který vyústil ve smrt několika lidí. Twitter i Facebook nejprve odstranily video, ve kterém Trump děkoval účastníkům protestů a vyzval je k návratu domů bez odsouzení násilností, ke kterým došlo. Následně obě firmy zablokovaly Trumpovy uživatelské účty, nejprve na 12 hodin, následně trvale v případě Twitteru a minimálně do inaugurace nového prezidenta v případě Facebooku a Instagramu. 
  • Tak výrazný krok, jako je likvidace účtu úřadujícího prezidenta USA, vyvolal logicky silné reakce. Odpůrci prezidenta Trumpa jásají, jeho fanoušci vyjadřují nelibost. Často padá argument o cenzuře, ten ale není na místě. Cenzura se vztahuje ze své definice, alespoň v právním kontextu a v kontextu prvního dodatku americké ústavy, ke státní moci, nikoliv k interním rozhodnutím soukromých firem. 
  • Google a Apple po hlasitém nátlaku uživatelů sociálních sítí přistoupily k zablokování aplikací sociální sítě Parler, která je populární právě mezi stoupenci odstupujícího amerického prezidenta. Důvodem byla nedostatečná kontrola obsahu na této sociální síti. Apple a Google ale k tomuto kroku opět přistoupily až ve chvíli, kdy se zásadně změnilo postavení prezidenta Trumpa. 
  • Ještě méně opodstatněné je vypnutí serverů Parleru ze strany Amazonu. Soukromé firmy si mohou vybírat, s kým uzavírají obchodní smlouvy, ale neměly by je jednostranně porušovat. Amazon má přitom podle žaloby ze strany provozovatelů sociální sítě Parler ve smlouvě 30denní výpovědní lhůtu, kterou firma nedodržela. Amazon jako odůvodnění svého kroku uvádí 98 příspěvků, ve kterých uživatelé alternativní sociální sítě vyzývali k násilí spojenému s výsledky voleb a připravovanou inaugurací nového prezidenta Bidena.
  • Rozhodují peníze a obavy o budoucnost. Nejdříve se báli proti Trumpovi zasáhnout, když měl moc. Ve chvíli, kdy Trump prohrál volby a kvůli svému vystupování ztratil podporu republikánské strany, přestal být hodnotným spojencem, naopak. Google, Apple i Facebook jsou firmy, které čelí vyšetřování kvůli zneužívání dominantního postavení na trhu. Vyšetřování, které iniciovali demokratičtí zákonodárci. A ti od 20. ledna budou mít svého prezidenta a většinu ve sněmovně i Senátu. Každý projev dobré vůle vůči novým vládcům se nyní počítá.  
  • https://tech.ihned.cz/internet/c1-66867970-technologicke-firmy-nutne-nebrani-pravdu-a-demokracii-zablokovanim-trumpa-ukazuji-ze-se-boji

10.1.2021 Stát si bere moc zpět od internetových gigantů. Důkazem je osud Jacka Ma nebo Trumpova twitteru. Zakladatel obří čínské internetové firmy Alibaba Jack Ma se od loňského října neukázal na veřejnosti. Tehdy kritizoval vládní regulaci, kterou označil za brzdu inovací. Čínská vláda následně zastavila vstup na burzu finanční firmy Ant Group, která patří pod konglomerát Alibaba. Čínské antimonopolní úřady před Vánocemi začaly Alibabu vyšetřovat. Čínská komunistická vláda nejspíš usoudila, že ji technologický gigant a jeho zakladatel začínají přerůstat přes hlavu.

Na druhé straně Tichého oceánu po středečním útoku na Kapitol nejprve Facebook a Instagram a potom Twitter natrvalo zrušily účty amerického prezidenta Donalda Trumpa. A firma Amazon zastavila webohosting sociální síti Parler, na níž se američtí pravicoví konspirátoři domlouvali o postupu útoku a teď řeší, jak si vymoci od končícího prezidenta milost. Zrušení prezidentových účtů není až tolik výraz síly sociálních sítí, ale jejich obav z toho, aby nová vláda prezidenta Joa Bidena neprosadila tvrdou regulaci, rozbití těchto firem a jejich dosavadního byznysového modelu. Očekává se, že Biden bude mnohem otevřenější vůči volání z řad domácích amerických kritiků po tom, aby se moc a síla velkých technologických firem omezila. Šéfové velkých technologických firem za poslední dva roky absolvovali více výslechů před různými kongresovými výbory než za předchozích deset let, kdy síla a moc jejich firem rostla závratným tempem. Ředitelé a majitelé Google, Facebooku, Amazonu či Apple jako by - podobně jako Jack Ma - žili na jiné planetě, která se ale nyní srazila s politickou realitou.

  • Evropská unie, která - bohužel - nemá žádnou globální technologickou firmu stejné ligy jako je Alibaba, Google nebo Facebook, se pak rovnou pustila do regulace, kterou obhajuje snahou vrátit i ve věku digitálních nástrojů politické rozhodování do rukou voličů a jimi zvolených politiků.
  • Technologické firmy totiž nejen, že ovládají čím dál větší část veřejného (digitálního) prostoru, ale zároveň svými algoritmy zaměřenými na maximalizaci zisku ovlivňují a podle mnoha názorů zároveň ničí demokratické rozhodování.
  • Moc čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a komunistické strany se opírá o čtyři "nohy": represe a tvrdou kontrolu společnosti pomocí čím dál většího vlivu technologií, disciplinovanou stranu stalinistického modelu, rostoucí asertivní roli Číny v globální geopolitice a státní kapitalismus.
  • Alibaba a další globálně působící čínské firmy hrají svoji roli v každé z nich, ať už jako motor ekonomiky, dodavatel technologií a dat pro kontrolu občanů nebo nástroj globální moci. Proto čínská komunistická strana a stát s ní spojený vidí v síle technologických firem jako je Alibaba nebezpečí - a proto Jack Ma narazil.
  • Demokratické státy vidí v technologických firmách také nebezpečí, i když jde o něco dost jiného: férovou politickou i podnikatelskou soutěž, svobodu vyjadřování a svobodu volby, které narušují algoritmy internetových gigantů.
  • Stát (v evropském případě reprezentovaný Evropskou unií, protože ta je vůči technologickým firmám relevantnějším hráčem než jednotlivé členské země) se v letech 2020 a 2021 rozhodl si vzít zpět svůj tradiční monopol na vykonávání moci. Nejspíš není náhodou, že se tak děje v čase pandemie, kdy se dramaticky zvětšila závislost na moderních technologiích kvůli lockdownům a dalším omezením. Podobně jako v jiných případech, dlouhodobý trend rychle a mohutně vyhřezl na povrch.
  • https://zahranicni.ihned.cz/c1-66867270-stat-si-bere-moc-zpet-od-internetovych-gigantu-dukazem-je-osud-jacka-ma-nebo-trumpova-twitteru

6.1.2021 Americké technologické akcie zažily další výjimečný rok. Pandemie Covid-19 loni urychlila digitální transformaci a tento trend nevykazuje žádné známky zpomalování. Jonathan Curtis z Franklin Equity Group vysvětluje, proč se domnívá, že pandemie znamenala pro mnoho firem začátek jejich digitální cesty.

S končícím rokem 2020 je jasné, že role technologií v každodenním životě se zvýšila. Koronavirus přiměl některé lidi spoléhat na technologie pro práci z domova, vzdělávání z domova, e-commerce, péči o zdraví na dálku, donášku bez kontaktu a další užití. Řadě z nás vnikaly během uplynulého roku tyto technologie do života mnohem výrazněji.

Toto urychlené přijetí témat souvisejících s technologiemi způsobilo, že se mnoho firem z informačního sektoru stalo po většinu loňského roku výjimečnými performery. Stejný sektor také poskytl nejlepší růstový profil v indexu S&P 500 za poslední čtyři roky.

Podle našeho výzkumu je digitální transformace obrovskou příležitostí za mnoho bilionů dolarů, která je navíc stále ve svých počátečních fázích. Pro mnoho firem byla pandemie počátkem jejich digitální cesty. Firmy nyní musejí operacionalizovat, co se během krize naučily, rozšířit, co fungovalo, opustit, co nefungovalo a pokračovat ve zdokonalování.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4578440/franklin-templeton-proc-pujde-digitalni-transformace-za-hranice-teto-pandemie.html<br>

14.12.2020 Technologičtí giganti by podle aktuálního návrhu regulace mohli čelit pokutě až 10 % ročních příjmů, pokud nebudou dodržovat nová pravidla Evropské unie o využívání dat, která budou zveřejněna v úterý.

Mimo jiné budou mít společnosti, včetně Googlu, Amazonu a Applu, zakázáno používat jakákoli data od firemních uživatelů k tomu, aby jim konkurovaly nebo zvýhodňovaly své vlastní služby.

Společnost, která bude "systematicky porušovat" tyto povinnosti, by mohla čelit nařízením Evropské komise k provedení behaviorálních a strukturálních změn, jako např. divesticím. Společnosti budou považovány za subjekty, které systematicky neplní požadavky, pokud jim EU během pěti let udělila alespoň tři pokuty. Pravidla jsou ale stále ve formě konceptu a mohou být předmětem revizí.

Na technologické giganty, které podle dokumentu Evropská komise definuje podle řady kritérií, včetně počtu uživatelů v milionech, celkových příjmů v miliardách dolarů a také jejich dopadu na jednotný trh, se zaměřuje nový zákon o digitálních trzích. Komise bude jejich označení aktualizovat každé dva roky.

Plány EU přicházejí v době, kdy se s těmito technologickými obry potýkají regulační orgány na celém světě, které je považují za příliš velké, příliš silné a příliš ziskové. Facebook již čelí hrozbě rozpadu svého podnikání v USA poté, co byl zažalován protimonopolními úředníky USA a koalicí států, které chtějí zvrátit jeho akvizici společností Instagram a WhatsApp.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4565345/technologickym-gigantum-hrozi-v-evrope-pokuty-az-10-rocniho-prijmu.html<br>

14.12.2020 Razantní vstup společností Airbnb a DoorDash na burzu oživuje vzpomínky na dot-com horečku z konce 90. let. Airbnb koncem týdne zabodovalo, cena jeho akcií se hned po uvedení na burzu Nasdaq více než zdvojnásobila a hodnota firmy do večera dosáhla 86 miliard dolarů. Zájem připomíná právě dobu, kdy investoři nakupovali akcie nováčků spojených s internetem, kteří měli v názvu firmy příponu .com.

Na vrcholu dot-com horečky v roce 2000 se akcie internetových obchodů obchodovaly za devítinásobek tržeb. Akcie jednoho z hlavních konkurentů, firmy Booking, se ve čtvrtek obchodovaly na osminásobku tržeb odhadovaných na příští rok. U Airbnb se jedná o 17násobek

https://archiv.ihned.cz/c1-66857700-manie-na-trzich-akcie-technologickych-novacku-tahnou

13.11.2020 Podle agentury Reuters skupina 165 firem z Evropy i USA vyzývá EU k přijmutí opatření vůči Googlu, jež dle těchto subjektů porušuje pravidla hospodářské soutěže a neoprávněně zvýhodňuje své služby v rámci webového vyhledávání. To se týká například cestování, ubytování či vyhledávání pracovních nabídek.

https://www.kurzy.cz/zpravy/566507-165-firem-z-evropy-i-usa-vyzyva-eu-k-prijmuti-opatreni-vuci-googlu/<br>

23.10.2020 O digitální úrovni, digitální ekonomice, odvětví spjatému s tématy jako velká data, umělá inteligence, revoluce v komunikacích, máme stále tendenci přemýšlet jako o rychle se rozvíjející oblasti hospodářství, která poskytne těm, kteří ji dostatečně podporují, velké přínosy. Nic není vzdálenějšího pravdě. Digitální ekonomika byla už před pandemií covidu zralým průmyslovým odvětvím s jasnou tendencí k monopolizaci v rámci jednotlivých ekonomických oblastí a oligopolu na světové úrovni.

Pandemie přinesla k tomuto jevu jedinou významnou inovaci, žádné jiné průmyslové odvětví není krizí kolem covidu na příjmech i ziscích obohaceno více.

Současně se jedná o nejméně zdaněné a v kontextu dnešní doby a přirozeného sklonu k vytváření monopolistických struktur na jednotlivých trzích velmi málo regulované odvětví. Skoro by se dalo říci, že se tomuto sektoru podařilo vytvořit mýtus o malých, plachými nerdy ovládaných firmách jako hlavním fenoménu, který přináší.

Význam digitální ekonomiky, ale i zralost tohoto odvětví lze demonstrovat například na vývoji kompozice 10 největších společností světa z hlediska tržní kapitalizace (Top 10 stocks).

Mezi deseti největšími společnostmi z hlediska tržní kapitalizace je sedm firem z oblasti digitální ekonomiky. Microsoft, Apple, Amazon, Alphabet (dříve známý jako Google), Facebook, čínská platforma Alibaba a primárně na hry se orientující Tencent. Vedle nich stojí v Top 10 jen tři korporace z klasického světa, saúdskoarabský ropný gigant Aramco − největší firma světa z hlediska kapitalizace − a na devátém a desátém místě Buffettův Berkshire Hathaway a největší "drogista" světa Johnson & Johnson. Žebříček je samozřejmě proměnlivý, technologické firmy v čele s Microsoftem na něm už před splasknutím "dot-com bubble" držely v roce 1999 pět z deseti míst a záhy žebříčku dominovaly firmy z klasických oborů a mezi největšími deseti se udržel jen Microsoft. Dnešní dominanci ale už evidentně nepůjde zvrátit.

Důsledky pandemie ji totiž upevní. To, že v době, kdy šlo o nové odvětví, digitální ekonomika unikala pozornosti, není zas tak překvapivé. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66834160-digitalni-firmy-diky-pandemii-jeste-vice-posilily-mely-by-se-podilet-i-na-haseni-problemu-treba-placenim-ferovych-dani

12.10.2020 Evropská unie připravuje seznam až 20 velkých internetových firem, které budou čelit novým a přísnějším pravidlům. Cílem je omezit jejich tržní sílu, uvedl list Financial Times s odvoláním na informované zdroje. Na seznamu by mohly být firmy jako Facebook, Apple, Amazon a Google (ČTK)   

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...