Čeká nás propad CZK a jaké to bude mít dopady?

ČNB avizovala, že v případě dalšího propad kurzu CZK bude intervenovat. Druhá vlna koronaviru jen více zhorší už napjatou situaci v ekonomice. Vládní stimulace již dnes nejsou dostatečně a efektivní. Řadě oborů se opakovaně propadají tržby a není vidět světlo na konci tunelu. A to nás čeká ještě období chřipek. Tento mix roztáčí koloběh navazujících destruktivních důsledků v celé společnosti. Podle pesimistických odhadů a Exponenciálnímu růstu počtu nakažených hrozí kolaps zdravotního systému, pokud to nastane hrozí i rozpad funkcí státu. Poklesem CZK se roztáčí spirála růstu cen, inflace, nezaměstnanosti atd. Nejpozději do roku 2023-4 můžeme očekávat Pád světového měnového systému (důsledkem války civilizačních modelů a přechod na platby za ropu a plyn v národních měnách BRICS), znehodnocení všech světových měn a po vzniklém chaosu může být dočasným řešením přechodem na digitální měny.

Některé faktory, které působí na znehodnocení CZK od roku 2020 do 2022:

  • Česko je v zahraničí vnímáno jako odstrašující případ (epidemie - listopad 2020, vysoká inflace, vysoká dynamika zadlužení od roku 2020, vysoké ceny energií pro obyvatele i průmysl). 
  • Kumulovaný dluh za roky 2020-2022: 1,1475 bilionu kč (exponenciální růst) a dluh dosáhl celkové výše 2,895 bilionu korun, na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun.
  • České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v roce 2023 měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům (21.11.2022).  Až se vyčerpají devizové rezervy ČNB (2023-2024), pokud bude dále pokračovat konflikt na Ukrajině, v EU bude krize, vysoké ceny energií a inflace, tak i díky těmto faktorům bude mít ČNB problém s udržením hodnoty koruny.
  • Díky rostoucím dluhům a zvyšujícím se mandatorním výdajům od roku 2020 hrozí další snížení ratingu (pokud nebudou konsolidovány veřejné finance na úroveň 3% HDP v roce 2024) a prodražení nových státních dluhopisů. Strukturální deficit činí cca 200 miliard (2022) a vláda neumí tento problém vyřešit. To vše ještě více dostane pod tlak státní finance.
  • Hrozba globálního konfliktu zvyšuje riziko pro měny rozvíjejících se trhů včetně České republiky.
  • Jsme před kolapsem globálních akciových trhu, (jen v roce byl pokles až 30% a v některých sektorech ještě více a naopak) kde je velká bublina díky přebytku peněz a záporným sazbám (listopad 2020 - květen 2021). Následovat může kolaps nemovitostního trhu a nájemního bydlení, díky rostoucí inflaci, která prtří k nejvyšším v Evropě (cca 16% za rok 2022)
  • Díky koronaviru (vládní opatření v jednotlivých státech) a dalším událostem ve společnosti roste polarizace ve společnosti a chudí dále chudnou, zvyšuje se jejich nespokojenost - hrozí masové protesty, narůstá strach a nejistota. 
  • Díky strachu z covidu a globální války se sníží produkce a efektivita téměř všech firem (sektorová krize, narušené dodavatelské řetězce, obchodní sankce, drahé energie atd.), zejména u firem zaměřených na digitální ekonomiku a zbrojní průmysl to je naopak, ty z tohoto vývoje budou profitovat.
  • Očekává se příchod krachu firem, to způsobí problémy bank, růst nezaměstnanosti, další zdražování občanské nepokoje atd..
  • Klesající poptávka a drahé energie budou zhoršovat ekonomiku téměř všech firem a hrozí jim také existenční problémy. Jsou potřeba další stimuly pro západní předlužené ekonomiky i v roce 2023 a to si již tyto ekonomiky nebudou moci díky vysokým dluhům dovolit (vysoké úrokové sazby, kumulace výpůjček států EU, narušení stability národních rozpočtů atd.).
  • Díky směřování EU v hlasování kvalifikovanou většinou hrozí (může dojít i k dělení EU na silné jádro a satelity), že řada menších států včetně V4 nebudou moci již ovlivňovat dění v EU.
  • V přírodě, kdy je něco oslabené - v nerovnováze (populace, ekonomiky, majetek, státy atd.) přichází rovnovážné síly přírody, aby obnovily rovnováhu, lze očekávat jejich příchod v podobě 4 živlů. Tuto tezi podporuje fakt, že jsme jako civilizace na konci svého vývojového cyklu a současně vstupujeme do transformačního věku Vodnáře.
  • Celý svět se masově a ve stejnou dobu zadlužuje, kumulují se splátky dluhopisů zejména v letech 2023, 2027, 2028 (prof. Staněk).
  • Podle NUKIPu se do konce roku 2022 a v roce 2023 očekávají kybernetické útoky na nemocnice, zdravotnická zařízení, státní instituce a firmy nejen v Česku, které jsou oslabené.
  • V historii se vždy nesplatitelné dluhy řešily válečným konfliktem, nebo hyperinflací za kterou bude následovat Digitální měnová reforma jako řešení vzniklého chaosu.
  • Platí jednoduchý vzorec posloupností: tisk peněz - záporné úrokové sazby - pádivá Inflace - růst úrokových sazeb - snížení životní úrovně - recese - krachy firem a občanů - nezaměstnanost - občanské stávky a nepokoje - možný kolaps států a pád jejich vlád. Dochází k poklesu životní úrovně a skokovému chudnutí obyvatel i států a na druhé straně se světový majetek koncentruje v rukou globálních korporací a pánů za oponou.

Tyto faktory a nástup druhé vlny koronaviru koncem října horší ještě více napjatou situaci v ekonomice a zásobování. Dá se očekávat, že CZK bude v dalším období velmi volatilní s tendencí oslabovat. Otázkou je na jaké úrovni zasáhne na trhu ČNB. Hrozí i nástup hyperinflace nebo devalvace způsobené tiskem peněz, zápornými sazbami a zabržděnou ekonomikou (zamrzlá spotřeba, kterou se nedaří stimulovat), která může v delší období vést k Pádu světového měnového systému (2022-2024).

Podtrženo a sečteno: Pád světového měnového systému je díky výše zmíněným faktorům nevyhnutelný a je jen otázkou kdy! Co můžeme očekávat v nadcházejících měsících a letech Česku?

  • Pád akciových trhů, prasknutí realitní bubliny, vlna krachu firem, pokles zakázek, růst nezaměstnanosti, růst nespokojenosti obyvatelstva - polarizace společnosti.
  • Kolaps rozpočtu, sociálního a zdravotního systému.
  • Pád, nebo rozpad vlády, oslabení, znehodnocení koruny či měna.
  • Nedostatek zboží a potravin.
  • Klimatické extrémy a faktory.

18.8.2023 Česku a Turecku nejvíce hrozí měnová krize, varuje největší japonská investiční banka. Nomura zdvihá varovný prst směrem k Fialově vládě: pád koruny a zchudnutí lidí v ČR hrozí i kvůli pomalému ozdravování veřejných financí.

Česku takřka nejvíce se srovnatelných zemí světa hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury hrozí také Turecku a Srí Lance.

Japonský finanční dům Česko a další zmíněné země varuje na základě své zevrubné analýzy osmi ekonomických ukazatelů, mezi nimiž je objem devizových rezerv, pokrytí dovozu těmito rezervami a dále třeba výše krátkodobých reálných úrokových sazeb či ukazatele související s rozpočtovou oblastí a s běžným účtem platební bilance. Nomura příslušnou zprávu, z níž cituje agentura Bloomberg, zveřejnila v pátek.

https://www.newstream.cz/nazory/lukas-kovanda-cesku-podle-nomury-hrozi-pad-meny-je-to-i-vizitka-fialovy-vlady?

9.2.2023Česká koruna se v průběhu dnešního dne plynule posouvá k euru i americkému dolaru na nové silnější úrovně. K euru prolomila 23,70 EURCZK, k americkému dolaru posílila pod 22,00 USDCZK. Ve prospěch eura se posouvá hlavní měnový pár EURUSD.

Česká koruna k euru vymezuje nové historicky nejsilnější úrovně. V průběhu dnešního dne se posunula až na metu 23,6785 dne dat Patria.cz při maximu (nejslabší hodnotě) dne 23,7827. Na těchto úrovních se ocitla pouze jednou a to v srpnu roku 2008 - roce finanční krize.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5329554/divoka-ceska-koruna-je-nejsilnejsi-od-financni-krize-roku-2008-ignoruje-predpovedi-oslabeni-a-dal-zpevnuje.html

30.1.2023 Lpění na české měně přestává dávat smysl. "Nyní se jasně ukázalo, že nás neochrání ani proti inflaci. Firmy proto pragmaticky přecházejí na euro," říká v rozhovoru pro SZ Byznys viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

  • Firmy přestaly věřit koruně poté, co se ukázalo, že nás neochrání ani proti inflaci. V letech 2008 a 2009 nás neochránila proti důsledkům hospodářské krize. Euroskeptici ještě říkali: 'Ona nás ochrání proti inflační krizi, protože přeci je to úplně pochopitelné, zvýšíme úrokové sazby české centrální banky, a tím srazíme inflaci.
  • Dopadlo to v realitě tak, že máme jedny z nejvyšších sazeb české centrální banky, jedny z nejvyšších v eurozóně, a zároveň máme mnohem vyšší inflaci, než je v eurozóně, to znamená naprosto absurdní situaci.
  • Podle aktuálních dat si tuzemské firmy berou už 50 procent úvěrů v eurech. A i mezi sebou si i v České republice platí v eurech. To vše ve víře, že tak sníží možnost ztrát.  Tuzemští exportéři totiž momentálně kvůli silné koruně přicházejí o stovky milionů korun každý týden.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-spicar-na-co-je-koruna-kdyz-nas-nechrani-pred-inflaci-firmy-uz-ji-neveri-224371# 

19.1.2023 Česká měna prolomila další psychologickou hranici vůči euru. Silná koruna zlevňuje dovážené zboží a pomáhá tlumit inflaci, euro stálo už méně než 23,90 Kč. Pro exportéry to představuje další potíž, se kterou se musejí potýkat. Kurz české koruny odpoledne prolomil hranici 23,90 Kč za euro. Stalo se tak poprvé od roku 2008. Česká měna patří svým posilováním mezi světové šampiony, ačkoliv se analytici nedokáží shodnout, kvůli čemu vlastně posiluje. Spíše se kloní k názoru, že by kvůli řadě potíží české ekonomiky měla slábnout.

Česko má hluboké schodky na běžném účtu platební bilance, zápornou obchodní bilanci, tuzemská ekonomika vstupuje do hospodářské recese (při poklesu tuzemské ekonomiky koruna historicky většinou oslabuje) a zužuje se úrokový diferenciál mezi úrokovými sazbami v Česku a v eurozóně. Právě poslední položka bude podle všeho hrát stále významnější roli, neboť jak americký Fed, tak i evropská ECB chystají další zvyšování úrokových sazeb. Koruna a její úročení sedmi procenty proto nebude pro investory tak atraktivní.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-byznys-meny-kryptomeny-z-koruny-je-svetovy-rambo-kurz-prolomil-hranici-2390-za-euro-223874#

5.1.20233 Ing. Lukáš Kovanda

  • Koruna včera obchodování uzavřela na své nejsilnější úrovni vůči euru od konce října 2008. Uzavírací kurz činí podle Bloombergu 23,98 koruny za euro. Podle expertů je málo pravděpodobné, že by koruna vydržela pod hladinou 24,00 za euro delší dobu. Za měsíc touto dobou se podle analytické předpovědi, jak ji zveřejňuje agentura Bloomberg, bude euro nejpravděpodobněji prodávat za 24,20. Ke konci března to má být dokonce 24,55.

  • Nyní tudíž panuje velmi příhodný čas pro směnu části úspor běžných střadatelů z korun právě do eura. Eura jsou z hlediska své korunové ceny nejlevnější za více než třináct let a taková "sleva" se nemusí zase delší dobu vrátit. Zejména, když světu poměrně akutně hrozí recese, jak v neděli varoval Mezinárodní měnový fond. Vyhlídka recese již v těchto dnech citelně zlevňuje například ropu a může být opravdu jen otázkou času, než začne oslabovat korunu.

  • Střadatelé by obecně měli mít své úspory ve více měnách. Zřizovat si tedy vedle korunového účtu také účet eurový a účet dolarový, případně i účty v dalších měnách. Diverzifikují tak totiž riziko propadu jedné konkrétní měny. Kdo ještě takto své úspory mezi více měn nemá, má právě nyní alespoň šanci založit si za historicky takřka nejvýhodnějších podmínek právě účet eurový.

  • Podíl objemu eurových úspor tuzemských střadatelů na jejich celkových úsporách poprvé od ledna 2010 vrátil na úroveň 3%.

  • https://www.newstream.cz/nazory/lukas-kovanda-cesti-stradalove-zbystrete-prave-ted-je-nejvhodnejsi-cas-zalozit-si-eurovy-ucet?

29.12.2022 V posledním roce se opakovaně setkávám (Ing. Markéta Šichtařová) s jednou otázkou. A setkávám se s ní s rostoucí frekvencí. Ta otázka zní: Bude měna? Frekvence dotazů ještě zesílila, když na konci listopadu japonská finanční skupina Nomura vydala varování, že údajně některým středoevropským zemím hrozí měnová krize.

Lidé si většinou neumí pod otázkou, zda bude "měna", představit nic příliš konkrétního. Vlastně je zajímá, zda budou "nějaké problémy týkající se měny". Ale takových "problémů s měnou" může být dosti široká škála - od banálních až po zásadní. Každý z nich se jmenuje jinak. A zatímco některé z nich jsou velmi málo pravděpodobné, jiné vyloučit nelze.

  • Například měnová reforma je něco zcela odlišného než měnová krize, devalvace, oslabení měny, dluhová krize, finanční krize. Měnová reforma, kterou lidé většinou mají na mysli pod slovem "měna", nemá v realitě nic společného s "měnovou krizí", kterou předpovídala japonská Nomura.
  • Stojí za to ohlédnout se za 20. stoletím, které jen na našem území přineslo hned tři zásadní měnové reformy. Měnovým reformám často předcházela nějaká celospolečenská změna - zánik jednoho státu a vznik nového, konce válek nebo změny politického režimu. Československá měnová reforma roku 1919 měla za úkol oddělit československý peněžní systém od ostatních částí bývalého Rakousko-Uherska. Dalším z důvodů měnové reformy pak bylo zlikvidovat inflační peníze, které vznikly během první světové války. Další měnová reforma proběhla 1. listopadu 1945. Díky ní skončila takzvaná měnová dualita. Vláda tehdy znovu zavedla československou korunu jako jedinou fiat měnu a snížila objem peněz v oběhu. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se používaly protektorátní koruny a v omezené míře i německá marka, na Slovensku koruna slovenská a maďarské pengő. Všechny peníze byly vyměněny v poměru 1 : 1 za československé státovky. Každý si mohl vyměnit pouze 500 Kčs, částky převyšující 500 Kčs byly nuceně složeny na vázané vklady.
  • Československá měnová reforma 1953 je dodnes největším strašákem a zásahem za dobu více než stoleté existence koruny. Navíc dodnes zanechala pachuť u těch, kteří si na ni ještě pamatují. Byla provedena 1. června 1953. Měnovou reformou se tehdejší komunistická vláda snažila dosáhnout hned několika cílů najednou - znehodnocení měny, vypořádat se s přídělovým systémem, zastavit černý trh a také snížit nepoměr vysoké poptávky vůči chudé poválečné nabídce. Tehdejší propagandou byla reforma prezentována jako "vítězství pracujícího lidu" a úder buržoazii. Ekonomickou realitou ale bylo znehodnocení úspor, propadnutí vázaných vkladů všech obyvatel a pokles životní úrovně. Ekonomickou terminologií anulováním dluhů státu vůči domácímu obyvatelstvu šlo o faktický vnitřní státní bankrot.

  • Abychom pochopili příčiny měnové formy, musíme se vcítit do tehdejší doby. Na začátku 50. let 20. století, tedy několik let po konci druhé světové války a krátce po nástupu komunistického režimu, panovala v Československu hluboká ekonomická krize. Spotřebního zboží byl na trhu nedostatek, jeho distribuce byla proto (už od válečného roku 1939) zajišťována na příděl a obyvatelstvo nemělo kde realizovat svou kupní sílu. Kvůli tomu logicky rostl význam černého trhu. To s sebou samozřejmě také neslo dvojí ceny. Inflace plynoucí z přetlaku peněz nad dostupným zbožím sice oficiálně neexistovala, ale prakticky se projevovala růstem cen na černém trhu. (Před roky 2021-2022 inflace oficiálně skoro nebyla, ale prakticky se projevovala růstem cen nemovitostí a cenných papírů. Před rokem 1929 to samé.)

  • Jinými slovy, vždy když je peněz v oběhu hodně a zboží je málo (to platí i dnes, po 14 letech tisku peněz), musí dojít k inflaci. Zhruba 14 let se tiskly peníze před velkým krachem na burzách v roce 1929, 14 let trval přídělový systém před měnovou reformou v roce 1953. Z této číselné shody sice nelze nic moc zásadního vyvozovat, ale jeden závěr lze učinit přece: dlouhodobá nerovnováha mezi objemem peněz v ekonomice a objemem dostupného zboží a služeb VŽDY NEVYHNUTELNĚ vede k inflaci a ekonomickému rozvratu. V tržním systému se problém vyřeší sám spontánně (jako v roce 1929 krachem burz a následnou krizí), v centrálně řízeném systému je řešen administrativně (jako v roce 1953 měnovou reformou neboli bankrotem státem).

  • Když důvody měnové reformy sečteme, tak provedením měnové reformy se stát záměrně rozhodl připravit občany o peníze, protože jim za ně neměl co nabídnout. Kdyby stát lidi nepřipravil o peníze, nebyl by už schopen déle udržet stav, kdy oficiálně neexistuje inflace (která byla považována za ohavný kapitalistický jev, tedy byla v socialismu politicky neakceptovatelná).

  • Z pohledu monetární politiky jsme tržní ekonomikou s plovoucím kurzem. S kurzem (cenou) koruny tak hýbe střet nabídky a poptávky. Navíc tu máme Českou národní banku, která může nadměrné výkyvy v ekonomice korigovat. Hlavním nástrojem České národní banky je v tomto případě nastavování úrokových sazeb. Pak ale Česká národní banka ve svém arzenálu disponuje i silnějšími polotržními nástroji typu devizové intervence. Vzhledem k současnému kurzovému režimu (plovoucí kurz) a díky existenci nástrojů centrální banky nedává smysl provedení měnové reformy ve stylu 50. let minulého století.

  • V dnešní situaci lze vidět mnohé analogie s rokem 1953: existuje značná disproporce mezi množstvím peněz v oběhu a nabídkou zboží a služeb. Stát proti inflaci bojuje (zcela nefunkčně) cenovými stropy - analogicky jako v roce 1953 oficiálně inflace nesměla existovat. A čím je větší disproporce mezi tržní cenou a cenovým stropem (nebo oficiálním a černým trhem v roce 1953), tím obtížněji se iluze nízkých cen udržuje. Přesto si musíme uvědomit, že struktura ekonomiky vypadá ve 21. století úplně jinak než v polovině minulého století.

  • Dodejme ale, že v jistém slova smyslu měnová reforma vlastně už probíhá. Jak jsme si již řekli, měnová reforma je akt, při kterém je zásahem státu změněna hodnota platidla. Když si uvědomíme, že inflace byla vyvolána činy státu (expanzivní měnová politika a navyšování peněžní zásoby při současných lockdownech zabraňujících tvorbě zboží a služeb), podmínka zásahu státu je splněna. A pokud jde o ztrátu hodnoty měny, ta je krom jiného dána kupříkladu tím, že úspory v penzijních fondech kombinací nastavení dosažitelných výnosů a inflace jsou a budou znehodnocovány. Tedy v jistém slova smyslu jakási "soft" měnová reforma vlastně probíhá.

  • https://echo24.cz/a/HfzgJ/uhel-pohledu-sichtarova-menova-reforma?

23.11.2022 Japonská banka Nomura vydala upozornění, že Česku příští rok hrozí měnová krize. Není to jen planý poplach. Japonská banka Nomura sestavuje skóre jednotlivých států na základě osmi klíčových ukazatelů, které naznačují, že situace Česka se rapidně zhoršila: z 83 bodů letos v květnu na 126. Překročilo tak 100bodovou hranici pro výrazné riziko, že v zemi nastane měnová krize.

"Hodnotím to tak, že od měnové krize v roce 1998 máme v Česku nejhorší mix makroekonomických faktorů. K prekérní situaci Česka podle něho přispívají hlavně tři věci. 

  • Je to především neutěšená fiskální situace státu, kdy obrovské schodky státního rozpočtu narušují stabilitu Česka i jeho dobrou pověst v zahraničí. 
  • Horší se externí platební bilance, která se může dál zhoršit, jelikož vstupujeme do recese.
  • Prudce zmenšuje úrokový diferenciál mezi korunou a dolarem. Zvládání inflace bude trvat ve Spojených státech déle. Když pak Fed (americká centrální banka, pozn. red.) zvedne sazby až na pět procent, tak koruna nebude pro investory vůbec atraktivní při současných sazbách (7%). Pro mezinárodní investory tak bude bezpečnější investovat v dolarech, kde dostanou pětiprocentní výnos, než dávat své peníze do malé, nestabilní měny.

Koruna je z hlediska fundamentu nadhodnocená a je pravděpodobné, že bude oslabovat. Není to nic nového. Jsme v negativní platební bilanci, což jsme dlouho nebyli," řekl exguvernér Jiří Rusnok. V současnosti obrovské i v mezinárodním srovnání a dosahují zhruba 130 miliard eur (3,2 bilionu korun).  Za posledního půl roku, kdy ČNB korunu brání proti oslabení, se rapidně snížily. "Odhadujeme, že od května do 10. listopadu činil celkový objem intervencí 28 miliard eur, tedy 17,4 procenta devizových rezerv.

  •  Jakmile se tempo 'pálení' devizových rezerv dostane do pásma pěti až 10 miliard eur za měsíc, tak uvidí trh, 'kde končí ranvej', a pak je možné, že z toho zákopu budeme utíkat panicky. Nic hezkého to nebude, a můžeme si za to jen sami," říká finančník s tím, že to je stále jen jeden ze scénářů, a nemusí k němu nutně dojít. 
  • V případě takového šoku (potenciální konflikt Číny a Spojených států o Tchaj-wan či vypuknutí další pandemie) je pravděpodobné, že by koruna měla tendenci prudce oslabit, a Česká národní banka by musela masivně intervenovat, aby českou měnu udržela na současné úrovni. V tom momentu by finanční spekulanti "ucítili krev". Vybudovali by pozice, které spekulují na pokles měny. Jako George Soros při své slavné spekulaci na libru.
  • Mezi ČNB a MF tak probíhá přestřelka, která může Česko vyjít draho, protože ani guvernér Michl nedbá varování ekonomů, že snižování tzv. úrokového diferenciálu (rozdílu mezi úrokovými sazbami ČNB a ECB, respektive Fedu) jen zesiluje tlak na oslabení koruny. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-nomura-strasi-menovou-krizi-v-cesku-jak-to-bude-doopravdy-219916#

21.11.2022 České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Podle agentury Bloomberg to předpovídají analytici japonské finanční skupiny Nomura Holdings. Varování se zakládá na analýze osmi indikátorů, včetně poměru devizových rezerv k dovozu, krátkodobých úrokových sazeb a rozpočtových a obchodních ukazatelů.

Zranitelnost měn rozvíjejících se trhů se nyní podle zprávy nachází na nejvyšší úrovni za více než 20 let. Analytici uvedli, že měnové krize už zažil Egypt, Srí Lanka, Turecko a Pákistán. Upozornili přitom, že tyto země se stále potýkají s problémy.

  • Maďarský forint v letošním roce patří k měnám, které si v rámci rozvíjejících se trhů vedou nejhůře, k jeho prudkému poklesu přispěly spory kolem financí z fondů Evropské unie. Výrazně letos oslabila také česká koruna a rumunský lei.
  • Forint ztrácí od začátku roku vůči americkému dolaru skoro 19 procent. Maďarská centrální banka se snaží oslabování měny tlumit prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, čímž bojuje také proti vysoké inflaci.
  • K americkému dolaru je česká měna slabší o zhruba 8 procent.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5233262/nomura-ceska-republika-madarsko-a-rumunsko-celi-riziku-menove-krize.html

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-nomura-varuje-cesku-madarsku-a-rumunsku-hrozi-menova-krize-219773#




20.10.2020 Česko patří sice ve zvládání druhé vlny pandemie k nejhorším na světě, ale čísla postupně zrychlují i v sousedních zemích včetně Německa a zejména Polska. To pro korunu může být dodatečný zatěžující faktor. Polský zlotý je "regionálním benchmarkem" a česká koruna na něj má od začátku roku velice silnou vazbu. A pokud by se měla zhoršit situace v Německu, byla by to automaticky špatná zpráva pro všechny středoevropské měny - jednak kvůli horšímu ekonomickému výhledu a současně kvůli dopadu na slabší euro (a silnější dolar), což tradičně středoevropské měny posílá do defenzivy.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4523312/Rozbresk-Korunu-cekaji-tezke-tydny-druha-vlna-pandemie-sili-napric-Evropou.html?

19.10.2020 Zatímco se obchodníci stále vyrovnávají s dopady epidemické nepřízně, zabředli pomalu do další lapálie. Příčinou je oslabování kurzu koruny vůči euru. V obchodních centrech a na prestižních nákupních třídách se totiž nájmy platí v evropské měně. Příjmy však obchodům plynou v korunách. Maloobchodníkům se tak nájmy kvůli změně kurzu prodražují. Zčásti to platí i pro kanceláře a sklady.

  • Změny v poměru mezi korunou a eurem jsou významné i pro nájemce kanceláře, 
  • Prodraží se i úvěry v EURech.
  • Do třetice mají problém podniky, jež si pronajímají moderní sklady a průmyslové haly. "Na devadesát procent všech nájmů v průmyslových budovách je fixováno na eura. V případě oslabování koruny se nájemcům automaticky zdražují náklady.
  • https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/slabsi-koruna-priskrcuje-retail-zdrazuje-najmy-na-nakupnich-tridach-i-v-centrech-1374060

Tlak a premiéra:

24.4.2021 Opozice vyzývá Agrofert, aby vrátil 20 miliard z dotací. Ministerstvo pro místní rozvoj závěry auditu odmítá. Česká republika nesouhlasí s auditní zprávou Evropské komise (EK), která konstatuje střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s evropskými dotacemi pro firmu Agrofert. V reakci na páteční zveřejnění závěrů auditu, podle nichž by měla bývalá Babišova společnost dotace vrátit, to v sobotu uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj. Na základě požadavku EK nicméně úřad pozastavil předkládání žádostí o platbu u projektů, které Brusel označil za problémové.

Opoziční strany vyzývají vládu, aby evropské dotace od Agrofertu začala vymáhat zpět. Neoprávněně získané dotace by Agrofert měl vrátit i podle vicepremiéra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Hrozilo by, že peníze zaplatí čeští daňoví poplatníci, míní. Záležitost nicméně považuje za věc premiéra, vládu sociální demokracie opouštět nebude kvůli stabilitě země.

Babiš závěry zprávy EK v pátek opět odmítl. Podle něj jde o "účelový a zmanipulovaný audit uměle vyvolaný profesionálními udavači z řad Pirátů". Už dříve uvedl, že Česká republika žádné peníze Bruselu vracet nebude. Zpráva z auditu je podle několika českých europoslanců konečná a není proti ní odvolání. Napadnout může Česko závěry auditu už jen u unijního soudu.

https://domaci.ihned.cz/c1-66914960-opozice-vyzyva-agrofert-aby-vratil-20-miliard-z-dotaci-ministerstvo-pro-mistni-rozvoj-zavery-auditu-odmita<br>

2.3.2021 iDnes.cz: Šéf SPD Tomio Okamura bude chtít ve Sněmovně nasbírat potřebných 50 podpisů pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě, pokud vláda sama znovu nepožádá o hlasování o důvěře. "Je třeba rychlý vznik vlády nadstranických odborníků po dohodě s prezidentem republiky," 

2.3.2021 O počtech dávek vakcín proti koronaviru pro jednotlivé regiony rozhodoval sám premiér Andrej Babiš (ANO), a zdůvodňoval to politikou. Serveru Seznam Zprávy to řekl bývalý národní koordinátor očkování proti nemoci covid-19 Zdeněk Blahuta. Babiš chce podle něj o všem rozhodovat sám a své požadavky někdy prosazuje i přes odpor ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Premiér ČTK v reakci napsal, že Blahuta měl na starosti očkovací strategii, kterou ale vůbec nezvládl. Bývalý koordinátor podle něho lže a mstí se.

Podle Blahuty je Babiš člověk, který by neměl řídit zemi. "Svoji roli absolutně nezvládl a teď se mstí vykládáním nepravd," napsal k tomu Babiš. Místo rozhovorů do medií podle premiéra měl koordinátor raději plnit úkoly, které měl na starosti. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4619356/exkoordinator-ockovani-babis-distribuci-vakcin-podridil-politice.html

1.3.2021 V rámci průběžných výsledků ankety serveru Kurzy.cz by Sněmovna měla vzhledem k stávajícímu vývoji vyslovit nedůvěru vládě Andreje Babiše a to i přes právě probíhající pandemii onemocnění Covid-19. Svým konáním je vláda za současný neutěšený stav přímo zodpovědná. S touto možností se v rámci ankety ztotožnilo cca 70% respondentů z necelých 1500 respondentů.

Samotný premiér na toto téma v nedělní PARTII na stanici CNN Prima News zdůraznil a zopakoval své dřívější vyjádření, že on sám dobrovolně nikdy neodstoupí. Na adresu opozice pak poznamenal ať to klidně zkusí a o vyslovení nedůvěry vládě se pokusí.

https://www.kurzy.cz/zpravy/580654-politologove-vlada-by-mela-odstoupit-ztratila-veskerou-duveru/

19.1.2021 Státní firma Čepro nakoupila v posledních čtyřech letech od firem ze skupiny Agrofert většinu biosložek přidávaných do nafty mimo veřejné zakázky. Psaly o tom v úterý servery iHNED.cz a Aktuálně.cz. Hodnota dodávek Agrofertu, který je ve svěřenských fondech premiéra Andreje Babiše, za dané roky činí kolem pěti miliard korun.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/statni-podnik-cepro-mohl-porusit-zakon-kdyz-bez-souteze-nakoupil-od-agrofertu-paliva-za-5-miliard-ko.A210119_131724_ln_domov_ele

14.1.2021 Rok 2021 by měl napsat poslední kapitolu o střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). V lednu dorazí závěrečná zpráva, proti níž ještě Česko může namítat, a zhruba na podzim by se mělo lopocení dobrat konce. Lze předjímat, jak to dopadne - Evropská komise ustoupí v dílčích bodech českým připomínkám, ale na tom hlavním trvá.

Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/finale-sporu-o-babisuv-stret-zajmu-se-ceka-na-podzim-a-lze-predvidat.A210106_214219_pozice-tema_lube

7.1.2021 Ministerstva by podle Senátu měla po společnostech v holdingu Agrofert požadovat neoprávněně vyplacené dotace s ohledem na výsledky auditu Evropské komise. Stát by pak tyto prostředky nemusel Evropské unii vracet z peněz daňových poplatníků. (ČTK) 

30.12.2020 Holding Agrofert, který vložil premiér Andrej Babiš do svěřenských fondů, má na Slovensku problém. Půda a voda pod bratislavskou chemičkou Istrochem, kterou Babiš koupil v roce 2002, jsou silně zamořené chemikáliemi. Slovenský ministr pro životní prostředí Ján Budaj proto Agrofert i českého premiéra kritizuje, že dosud Istrochem od ekologické zátěže nevyčistil, přestože to údajně byla podmínka privatizace. Zda slovenská vláda skutečně donutí chemicko-potravinářský kolos zaplatit sanaci vody a půdy pod chemičkou, není jasné. Cena za to by však pro Agrofert, jejž podle Evropské komise dodnes ovládá český premiér, byla vysoká. Podle Budaje více než půl miliardy eur (v přepočtu více než 14 miliard korun)."Máme zákon, podle kterého každý vlastník pozemku, na němž je environmentální zátěž, za ni zodpovídá. Vlastníkem zátěže je Agrofert, za kterým stojí český premiér Andrej Babiš," uvedl Budaj (OĽaNO) na konci Vánoc v rozhovoru publikovaném na slovenském zpravodajském portále WebNoviny.sk.Istrochem měl podle něho při privatizaci účetní hodnotu 7,2 miliardy slovenských korun (na Slovensku se platí eurem od 1. ledna 2009), nový majitel ho prý koupil za 600 milionů s podmínkou, že pozemek od zátěže vyčistí. "Jak to, že se to doteď nestalo?" ptá se Budaj, který cenu sanace odhaduje na 540 milionů eur.https://archiv.ihned.cz/c1-66863200-po-agrofertu-chteji-na-slovensku-540-milionu-eur-na-sanaci-chemicky

29.12.2020 Boj s pandemií koronaviru, spory ve vládní koalici a blížící se volby do poslanecké sněmovny budou nepochybně patřit mezi zásadní témata i v příštím roce. Možná překvapivě jsou tyto události zajímavé i pro sázkové kanceláře. Očekávají bookmakeři pád vlády a vydrží Andrej Babiš na postu premiéra? Získá hnutí Lidé PRO důležitých 500 tisíc podpisů pro vstup do voleb v roce 2021?"Začátkem příštího roku vydrží současný ministr zdravotnictví Jan Blatný i předseda vlády Andrej Babiš na svých dosavadních místech. Myslí si to sázkaři i bookmakeři, kteří tomuto výhledu přisoudili kurzy 1,04 a 1,08. Změně na politické scéně spíše nevěří, čemuž odpovídají i kurzy 8,00 a 6,21," prozradila mediální zástupkyně sázkové kanceláře Andrea Žáčková. Podle bookmakerů nedojde v lednu ani v únoru příštího roku k hlasování o nedůvěře vládě. Současná pandemie zamávala celým politickým spektrem, a i když to na jaře vypadalo, že vcelku úspěšně zvládnutá první vlna pandemie posílí důvěru ve vládu, podzim přinesl nečekaný zvrat. Od hnutí ANO se někteří voliči odvrací, tvrdí sázková kancelář. "I přesto si 60 % lidí u Chance vsadilo s kurzem 2,00 na to, že volby do poslanecké sněmovny v příštím roce ovládne hnutí ANO 2011," popsala mluvčí Markéta Světlíková.Většina sázkařů si myslí, že má podpora hnutí ANO spíše klesající tendenci. O něco nižší kurz (1,70) s sebou nese sázková příležitost, že partaj Andreje Babiše nezvítězí. Neúspěch hnutí jako důsledek politického, epidemiologického a společenského vývoje ve druhé polovině letošního roku tipuje 40 % sázkařů.https://www.forum24.cz/skonci-babis-v-premierskem-kresle-a-cekaji-nas-predcasne-volby-bookmakeri-maji-jasno/ 21.12.2020 Tři měsíce mají teď české úřady na to, aby Brusel informovaly o tom, jak se vypořádají se střetem zájmů českého premiéra. Cestu dokument nabízí jedinou: Ani euro z inovačních dotací pro koncern Agrofert. Zhruba 240 stran podrobně mapujících cestu, po níž došli bruselští auditoři k tomu, že český premiér Andrej Babiš porušuje pravidla o střetu zájmů, když rozhoduje o dotacích a zároveň nadále ovládá koncern Agrofert. To je dokument, který nejdříve v angličtině koncem října adresovala Evropská komise českým úřadům. Nyní osmistránkový dopis a tlustý fascikl příloh dorazil i v češtině.https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dorazil-neprijemny-darek-pro-babise-preklad-listu-o-dotacich-pro-agrofert-134736#<br>17.12.2020 Exkluzivně: Kličky nevyšly. Cesta z potíží Andreje Babiše vede jen přes AgrofertZávěr je tak téměř po roce od sepsání závěrečné zprávy auditorů, kteří prověřovali dotace pro koncern Agrofert a roli českého předsedy vlády v rozdělování evropských peněz, stále stejný. "Pan Babiš ovládá společnosti skupiny Agrofert. Pan Babiš jako veřejný funkcionář porušoval (a nadále porušuje) zákon o střetu zájmů," píše se na druhé straně dopisu.K němu pak náleží na 240 stran příloh s podrobnou argumentací jak české strany, která premiéra, Agrofert a české úřady brání, tak bruselských úředníků, kteří obranu v hlavních bodech rozmetávají. Až česká strana obdrží tento oficiální překlad, bude mít tři měsíce na to, aby Komisi znovu informovala, jak postoupila v řešení potíží vzniklých tím, že Andrej Babiš nadále ovládá Agrofert.https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dokument-vymluvy-ktere-andreji-babisovi-nepomohly-exkluzivne-v-cestine-133581#14.12.20200 ČSSD zůstane ve vládě po dobu nouzového stavu, poté se sociální demokracie poradí, jak dále postupovat. V České televizi to řekl předseda sociální demokracie Jan Hamáček. "Položit" vládu v současné době by považoval za nezodpovědné. Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš ČTK v reakci na jeho slova napsal, že sociální demokracii ve vládě nedrží, a pokud má se svou účastí v menšinovém kabinetu problém, může odejít a přestat o tom donekonečna mluvit. Vláda podle něj nouzový stav zvládne i bez účasti ČSSD (ČTK). 10.12.2020 Čtyři firmy z holdingu Agrofert čerpaly dotace na ovocné sady, ačkoli byla tato podpora určena pro malé a střední podniky. V letech 2010 až 2017 získaly víc než 7,5 milionu korun. Ministerstvo zemědělství od tří z nich žádá vrácení podpory, Agrofert proti tomu podal žalobu k soudu. Napsal to dnes server SeznamZprávy.cz. Agrofert patří do svěřenských fondů, kam svůj majetek vložil premiér Andrej Babiš (ANO) (ČTK).2.12.2020 Andrej Babiš je ve střetu zájmů, tento závěr je konečný a český stát musí do Bruselu vrátit zhruba 230 milionů korun přidělených Agrofertu. To byly hlavní teze, které se v pondělí dozvěděli členové kontrolního výboru europarlamentu z úst zástupců Evropské komise. Potvrdily se tak informace médií, že český premiér má podle bruselských institucí konflikt zájmů a dotace ze strukturálních fondů byly firmám v jeho holdingu Agrofert (toho času ve svěřenských fondech) přiděleny neoprávněně. https://www.respekt.cz/agenda/babis-je-ve-stretu-zajmu-potvrdila-evropska-komise-testem-bude-penam-pak-lovochemie?<br>30.11.2020 Závěry auditu Evropské komise týkající se českého premiéra Andreje Babiše potvrzují jeho střet zájmů. Český překlad konečné verze zprávy ohledně dotací ze strukturálních fondů pro holding Agrofert by Brusel měl zaslat do Česka v lednu. Podle několika europoslanců to v pondělí členům výboru Evropského parlamentu sdělili zástupci komise.Zprávy o tom, že auditoři i po komunikaci komise s českými úřady trvají na předběžných závěrech o střetu zájmů, se již dříve v médiích objevily. Babiš jakýkoli konflikt zájmů popírá a v pondělí zopakoval, že Agrofert neovládá. Ministerstvo pro místní rozvoj se komisi dlouhodobě snaží přesvědčit o tom, že problémy vyřešil převedením Agrofertu do svěřenských fondů.https://domaci.ihned.cz/c1-66851410-evropska-komise-v-lednu-potvrdi-babisuv-stret-zajmu-tvrdi-europoslanci-babis-stret-zajmu-popira<br>21.11.2020 Třiašedesát senátorů podá ústavní stížnost kvůli tomu, že vláda premiéra Andreje Babiše během nouzového stavu uzavřela celou řadu malých obchodů. Dalším ale dala výjimku. K Ústavnímu soudu míří stížnost, kterou chce více než šest desítek senátorů zrušit opatření zavedené vládou premiéra Andreje Babiše.Jde v ní především o to, že kvůli nárůstu počtu nakažených koronavirem se v Česku musely uzavřít některé obchody. Na druhou stranu další mají výjimku. A podle senátorů tak dochází k diskriminaci. Ústavní stížnost vznikla za zhruba tři dny a její sepsání inicioval senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). Stížnost bude podána v nejbližší době, autoři jen dolaďují poslední detaily.https://www.seznamzpravy.cz/clanek/k-soudu-prisla-v-noci-stiznost-na-vladu-otevrete-vsechny-obchody-zada-130563#<br>19.11.2020 Sněmovna v závěrečném hlasování odstranila ze zákona o evidenci skutečných majitelů pasáž, která by zamžila střet zájmů Andreje Babiše. Pro změnu hlasovali i poslanci hnutí ANO.Premiér Andrej Babiš se bude muset popasovat s novým předpisem, který ho může usvědčit jako reálného vlastníka skupiny Agrofert. Poslanci ve čtvrtek večer schválili zákon o evidenci skutečných majitelů, jenž by měl zpřehlednit i sporné otázky kolem vlastnictví firem přes svěřenské fondy, pod které spadá i Agrofert.Z vládního návrhu zákona nakonec vypadla pasáž, která podle opozice Babišovi nahrávala.Vláda poslala do Sněmovny verzi předlohy s dodatečně doplněnými větami, které se týkala svěřenských fondů. Pokud by zákon v této verzi prošel, Babiš by se označení za spolumajitele Agrofertu mohl vyhnout. Na premiéra by se sice pohlíželo jako na skutečného majitele svěřenských fondů. To by však automaticky neznamenalo, že bude označen také jako majitel firem, které pod fondy spadají.https://www.seznamzpravy.cz/clanek/babis-ma-byt-v-rejstriku-jako-majitel-agrofertu-poslanci-skrtli-vyjimku-130307#<br>18.11.2020 Prezident Miloš Zeman označil možnost úřednické vlády v čele s ředitelem ČEZ Danielem Benešem za absolutní lež. "O ničem takovém rozhodovat nebudu," řekl v rozhovoru s Parlamentními listy (ČTK) 15.11.2020 ODS se pokusí svrhnout vládu, i když ví, že na to nemá sílu. Její lídr Petr Fiala v rozhovoru popisuje také plány trojkoalice s lidovci a TOP 09. A vysvětlí, jak chápe, že Andrej Babiš chce splnit vlajkovou loď programu ODS. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pad-babise-urednicka-vlada-a-na-jare-predcasne-volby-preje-si-sef-ods-129510#<br>14.11.2020 Informacím i spekulacím kolem možného nástupu úřednické vlády současné politické prostředí svědčí.Více událostí z posledních dní a týdnů naznačuje, že konec vlády Andreje Babiše je skoro nevyhnutelný. Naposledy při čtvrtečních interpelacích ve Sněmovně jsme viděli premiéra, jemuž místy tekly nervy a chvílemi byl úplně rezignovaný. Vytočily ho docela obyčejné otázky pirátských poslanců. Viditelně unavený muž by se možná už na politiku nejraději vykašlal a odešel do penze v klidu si užívat vydělaných miliard a možná i víc pečovat o své zdraví.Jenže nemůže. Je tady pořád spousta věcí a zájmů, které potřebují vyřešit a ochránit. Pořád má na krku trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo. Do toho z Bruselu opakovaně chodí zprávy, že ovládá Agrofert, čímž porušuje českou i evropskou legislativu, a že žádné unijní dotace už příště nebudou.https://www.seznamzpravy.cz/clanek/komentar-dosli-lidi-znamena-to-babisuv-konec-129553#<br>13.11.2020 Rok před volbami se objevují informace o plánu, že by vláda Andreje Babiše nedokončila řádné volební období. V čase, kdy jsou vládní strany rozhádány o daně a vyšetřovací komisi na covid, pracuje podle zdroje Seznam Zpráv blízkého hradní kanceláři prezident Miloš Zeman na tom, že by premiér Andrej Babiš předčasně skončil a místo ministrů ANO a ČSSD se ujal řízení země úřednický kabinet. S nabídkou stát v čele úřednické vlády byl podle informací redakce osloven generální ředitel mocné polostátní společnosti ČEZ Daniel Beneš, který je dlouholetým kamarádem a zároveň chráněncem prezidenta Zemana.Podle zjištění Seznam Zpráv se Daniel Beneš na přelomu října a listopadu sešel s předsedou komunistů Vojtěchem Filipem, jenž má k prezidentovi také blízko a který má být do plánu na vznik úřednické vlády zapojen.Důvody pro vznik úřednické vlády má prezident podle zdroje blízkého Hradu dva. Tím prvním je snaha dát Andreji Babišovi osm měsíců před volbami čas se zkonsolidovat po těžkém podzimu, kdy on sám a jeho vláda nezvládla nástup druhé vlny koronavirové epidemie. 
Druhým důvodem je pak podle informací Seznam Zpráv klíčový tendr, který má polostátní ČEZ vypsat v prosinci tohoto roku. Jde o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany za šest miliard eur, tedy cca 160 miliard korun. 
Pokud by ale nakonec nabídku Beneš oficiálně dostal a odmítl, má prezident ještě druhou variantu. Tou by měl být guvernér České národní banky Jiří Rusnok. 
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/plan-na-urednickou-vladu-premier-misto-babise-je-vytipovan-129105#<br>12.11.2020 Babiš se pustil do Blahy, který se ho ptal na otrávenou Bečvu. Doporučil mu změřit si IQ. Blaha poukazoval na to, že Bečva je pět desítek dní mrtvá řeka a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) podle něho zvolil strategii mlčení a odvolává se na policii, která únik kyanidu vyšetřuje. "Co se ale musí tajit, když se vlastně nic neví, nebo je to jinak? Máte informace, které lidem jen nechcete říct?"Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/babis-se-pustil-do-blahy-ktery-se-ho-ptal-na-otravenou-becvu-doporucil-mu-zmerit-iq.A201112_154926_ln_domov_lihem12.11.2020 Evropská komise přikázala zastavení dotací pro Agrofert. Všechny dotace od r. 2017 jsou nezákonné. Reagovala tak na stanovisko českých ministerstev k finálnímu auditu ke střetu zájmů premiéra Babiše. Česká strana nadále odmítá situaci řešit, ačkoliv všechny dosavadní nezávislá stanoviska a analýzy mluví jasně a jednotně - dochází k porušování českých a evropských předpisů ke střetu zájmů. "Piráti učinili maximum, abychom se této situaci vyhnuli. Důrazně apeluji na premiéra Babiše, aby přestal zatahovat občany do svých problémů a začal dodržovat zákony," komentuje situaci předseda Pirátů Ivan Bartoš. Od září 2017 po současnost se bude jednat o téměř 6 miliard korun. Nejde přitom pouze o nezákonné dotace, ale i nezákonné veřejné zakázky. Například v září tohoto roku získala společnost Uniless z koncernu Agrofert tendr na lesnické práce v hodnotě téměř 5 miliard korun. Evropská komise navíc trvá na tom, že stomilionová dotace pro pekárnu Penam nebyla nijak inovativní, což potvrdil i její bývalý provozní šéf. 
https://babis-dotace.cz/
https://www.kurzy.cz/zpravy/566381-evropska-komise-prikazala-zastaveni-dotaci-pro-agrofert-vsechny-dotace-od-r-2017-jsou-nezakonne/<br>26.10.2020 Zatímco čeští živnostníci a firmy zažívají nejtěžší krizi za poslední dekády, koncern Agrofert stále více bohatne. Od státu dostává miliardové zakázky. A to i přesto, že Evropská komise podle informací médií znovu potvrdila nepřípustný střet zájmů Andreje Babiše. Stalo se tak v dopise zaslaném Ministerstvu pro místní rozvoj. Premiér má podle ní stále přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem Agrofert a SynBiol. Tento závěr již mnohokrát potvrdila Komise i všechny dosavadní analýzy. "Pravděpodobné škody se tímto nezodpovědným jednáním podstatně zvyšují. Pokud Andrej Babiš hodlá pokračovat v politice, tak musí prodat Agrofert. Zakázky a dotace získává Agrofert na úkor poctivých podnikatelů, kteří zákony dodržují. Pirátský analytický tým proto dnes odešle doplnění k trestnímu oznámení," komentuje situaci předseda Pirátů Ivan Bartoš. V září 2020 se vítězem pětimiliardového tendru státního podniku Lesy ČR na lesnické práce stala společnost Uniles z koncernu Agrofert. Nedávno pro změnu Vláda projednala návrh podpory pro projekty týkající se útlumu těžby uhlí - podpořen by měl být rovněž projekt společnosti Lovochemie z koncernu Agrofert s rozpočtem přesahujícím 6 miliard korun. Děje se tak navzdory tomu, že zákon znemožňuje, aby dotace a zakázky získávala společnost ovládaná členem vlády. Běžní podnikatelé dodržující legislativu navíc často na takovéto rekordní kontrakty nedosáhnou."Evropská komise potvrdila, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů ve svém předběžném i finálním auditu a ke stejnému závěru dospěli i právníci Evropské komise ve své analýze. Evropským úřadům postupně dochází trpělivost a České republice reálně hrozí značné škody, kdy si Andrej Babiš bere jako rukojmí občany České republiky a brání se tvrzením, že evropské úřady nemohou vykládat české zákony. Skutečnost je přitom přesně opačná. Evropská komise je povinna ověřovat, zda-li dotace jsou přidělené v souladu s národními i evropskými předpisy 
https://www.kurzy.cz/zpravy/563858-ek-potvrdila-babisuv-stret-zajmu-miliardove-dotace-a-zakazky-pro-agrofert-jsou-hazardem-s-penezi/

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Davos 2024, 15.–19. ledna 2024

14.01.2024

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Vstup do eurozóny, debata o přijetí eura

06.01.2024

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Jsme v bankovní a finanční krizi?

17.03.2023

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

DAVOS 22.-26.5.2022

28.05.2022

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Plynová blokáda. Je možná energetická válka mezi Ruskem a EU?

04.03.2022

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Zástupný konflikt Rusko x Ukrajina

19.01.2022

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...