Vesmír

Vědci nakonec dospěli k závěru, že podle uspořádání mikrovlnného reliktního záření vesmír vznikl asi před 13,77 miliardami let.  

Sluneční soustavu tvoří 8 planet, mezi nimi i naše Země, které obíhají kolem Slunce po eliptických drahách a Slunce (pomyslný centrální bod celé sluneční soustavy) obíhá kolem Mléčné dráhy v rámci naší galaxie. Vznikla před více než 4,6 miliardy let. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří samo Slunce, zbytek planety a další tělesa. více

• Slunce obíhá v rámci naší galaxie (Slunce obíhá kolem Mléčné dráhy) po své vlastní oběžné dráze. Jedna jeho cesta trvá 200 milionů let. V době kdy zde bylo naposledy, panovala na Zemi Jura.   
  
• Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze Slunce a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter je téměř 2,5× hmotnější, než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady.   
  
• Pozorování vesmíru: Hubbleův vesmírný dalekohled  a Webbův dalekohled (od poloviny roku 2022)

Zkušenost východu Slunce každých 90 minut a neviditelnost hranic mezi státy v nich stimuluje tzv. efekt všeobecného přehledu, který mají astronauti po návratu z oběžné dráhy. Mezi kosmonauty je zastoupeno hodně Skautů.

Vesmírná turistika začne od roku 2023

• Měsíc
• Mars
• Působení vesmíru na člověka
  

SpaceX

22.11.2022 Petr Dvořák - Hledáme hranice vesmíru

• Vesmír je plochý (70% kosmologické konstanty a 30% hmoty, kde 25:5 je normální hmota : temné hmotě). Vesmír je starý 13,8 miliardy roků, je vyplněný temnou energií 69,21% , 25,93 % temnou hmotou, 4,87 % Baryonovou hmotou. Ať se podíváme jakýmkoliv směrem do vesmíru, tak to vypadá všude stejně. Vesmír vypadá jako koule, je 80 % je vyplněn vodíkem a z 20% héliem. Vesmír je homogenní, exponenciálně zrychlující (temná energie způsobuje, že neustále zrychluje), chová se jako že je velmi plochý. Zřejmě je konečný bez pevné hranice.
• Mikrovlné záření x Baryonové akustické oscilace x supernovy 1A
• Na začátku vzniku vesmíru tu bylo hodně záření. Světlo tlačí, má určitou hybnost. A to je také důvod proč jsou hvězdy stabilní, gravitace se je snaží smrštít a záření z jádra je roztahuje. Díky tomu je to stabilní dokud nepřestane svítit a pak se zhroutí.
• Na konci svého života hvězda vybuchuje, nemůže vytvářet záření (obal který ji udržuje pohromadě) došlo ji termonukleární palivo. Asi 51 % hvězd ve vesmíru binární a vícečetné (mají hvězdy, které kolem nich krouží). Hvězda po smrti se jmenuje bílý trpaslík. 
• Supernova 1a (je jich asi 1550) - zažehnutím pokud bílý trpaslík na sebe nabalil hmoty 1,44
• Vesmír po začátku vzniku zpomaloval a začal zrychlovat, když byl starý 8-9 miliard roků a před cca 5 miliardami roků a bude zrychlovat do nekonečna, pokud se nestane něco zvláštního. Zrychlování způsobuje kosmologická konstanta. To že tady je temná hmota, to způsobuje zrychlování rozpínání. Záření klesá se 4 mocninou, normální hmota klesá se třetí mocninou vzdálenosti rozpínání prostoru, temná je úměrná pouze první mocnině, její hustoto s rozpínám téměř neklesá. Ve vesmíru by měla vyhrávat temná a energie a vesmír by se měl exponenciálně rozpínat.
• Ve vesmíru je 30 % hmoty a 70% temné energie
• Voda, která je v mořích má poměr vysoký (vodík x deutérium), který není běžný a komety mají stejný poměr deutérium vodík, a to svědčí něco o původu. Proto se říká, že hodně vody na zemi přinesly komety. Asi nás mnohokrát v minulosti trefila kometa, která přinesla vodu na planetu.
• Když je někde plazma, tak v té plazmě se mohou šířit zvukové vlny. Když se šíří vlny v plazmatu, tak vytváří tzv. rázovou vlnu (zhuštěné plazma). Když se někde zhustí plazma tak tam v budoucnu za miliardy roků bude hodně galaxií. Kde jsou rázové vlny, tak tam bude větší hustota hmoty (galaxií), než tam, kde ta rázová vlna není. Vesmír by měl být takový bublinkovatý - prostorová pavučina (temná hmota drží pohromadě normální hmotu). Vesmír je tvořen v podstatě odspoda nahoru. 
• Vesmír je plochý (70% kosmologický konstanty a 30%.hmoty, kde 25:5 je normální hmota : temné energie).
• Temná energie (ta způsobuje rozfukování Vesmíru) by mohla být energie vakua (kde se děje spoustu věcí, neustále vznikají a zanikají částice a antičástice). Pokud se to počítá, tak to nevychází asi o 120 řádů.
• Vesmír (teorie velkého třesku - inflační fáze, proběhly všechny informace a potom se vesmír prudce nafoukl) je velký asi 93 miliard v průměru, to je 46,5 miliardy světelných roků v poloměru. Je starý cca 13,8 miliard roků. V 377 000 roků po vzniku vesmíru došlo k "uvolnění záření", záření se odpojilo od plazmy vzniklo něco, čemu říkáme realitní záření. Pak tady byla doba temna, nebyli ještě první hvězdy. První hvězdy 100- 200 milionů roků, doba reionizace - vyvíjely se galaxie a tam už vidíme Webbovým dalekohledem.
• Albert Einstein tvrdí, že informace v časoprostoru se nemůže šířit nad světelnou rychlostí (pouze pod světelnou rychlostí), ale vesmír se může rozpínat nadsvětelnou rychlostí. Cokoliv se stane ve vesmíru nad poloměr 16 miliard, to už nikdy neuvidíme, protože se vesmír rozpíná rychleji a informaci nemůžeme zachytit, opouští námi pozorovatelný vesmír. Za 4 - 6 miliard roku již neuvidíme galaxie, které jsou na okraji pozorovatelného vesmíru. Až bude mít vesmír poloměr 62 miliard s. roků, tak už neuvidíme žádnou jinou galaxii, než tu naši. 
• Inflace- prudké rozepnutí hodně nadsvětelnou rychlostí po tzv. velkém třesku.

Efektivita soukromého sektoru v USA

raketa NASA Space Launch System (SLS), která stála už 25 miliard dolarů, ale stále nelétá. Zatímco SpaceX létá se svým (sice menším) Falconem 9, přistává, znovu jej používá a jeho vývoj nepřekročil 5 miliard dolarů. Smyslem Falconu 9 bylo radikálně snížit výdaje na vynesení nákladu na oběžnou dráhu. Smyslem SLS je udržet v práci celou populaci lidí, kteří v raketovém průmyslu pracují.

• Gateway má navíc představovat ideální prostředek k vypravování robotických či pilotovaných výprav na povrch Měsíce. Stejně tak by jednou od stanice mohl vyrazit i planetolet k Marsu a zase se sem vrátit. Pokud se nic nepokazí, měl by být první modul stanice Gateway vypuštěn v roce 2022. 
  

8. října 2012 dorazila ke stanici první ostrá zásobovací loď Dragon od firmy SpaceX, šlo o velký okamžik. Nešlo ani tak o 400 kilogramů nákladu v útrobách lodi. Hlavní bylo, že soukromá firma prokázala schopnost dostat kosmickou loď na oběžnou dráhu, spojit ji s orbitálním komplexem a bezpečně vrátit na Zemi, což v lednu 2014 potvrdila i firma Orbital Sciences Corporation, která k ISS poslala první exemplář zásobovací lodi Cygnus. 

Kolonizace vesmíru

Základními principy hýbajícími mezinárodními vztahy ve vesmíru jsou ujednáním, že vesmír je prostor celého lidstva (province of mankind), že ostatní planety nejsou prostorem pro vyhlášení nezávislosti a předmětem nárokování národních států (national appropriation), nebo že aktivity ve vesmíru musí být vykonávány ve prospěch všech států (benefit and interest of all countries), a nebo i že státy se nesmí vzájemně od přístupu do vesmíru a na všechna místa ve vesmíru omezovat. Jedná se tedy o ryze kosmopolitní ideje zakotvené v mezinárodním právu, které v jiných rovinách mezinárodních vztahů nemají obdoby. 

• na mezinárodním poli dnes aktivně probíhají diskuse o legálnosti těžby asteroidů
• státy jako USA nebo Lucembursko dokonce přijaly zákony, které těžbu za určitých podmínek umožňují 
  

Korporace paradoxně volají po globální regulaci, než do těžby na asteroidech budou investovat, protože jim národní zákony v USA nebo Lucembursku nemají šanci zajistit dlouhodobou udržitelnost jejich byznysu právě proto, že ony národní zákony nereflektují kosmopolitní zájmy ukotvené v mezinárodním právu. 

• Těžařské firmy měly platit poplatky (praxe v telekomunikacích běžná) nebo snad i odvádět část zisků, které by putovaly do rozvojových programů, začne se z OSN stávat silnější politický aktér, což přirozeně státy nechtějí. 
  
• více

Van Allenovy radiační pásy nebo jen radiační pásy mají všechny planety s magnetosférou. Nejmohutnější je má ve Sluneční soustavě Jupiter, protože má ze všech planet nejsilnější magnetické pole.

Galaktické kupy jsou největší struktury ve vesmíru, které drží pohromadě díky gravitaci. Obsahují stovky až tisíce galaxií s množstvím horkého plynu a neviditelné temné hmoty. Největší známé supermasivní černé díry jsou v galaxiích ve středu těchto kup.

Vesmír: zprávy z tisku:

10.2.2023 Astronomové identifikovali fenomenálně vzácný typ hvězdných systémů, kde se vyvinuly všechny podmínky pro vznik kilonovy. Tato jasná astronomická událost je spojena se vznikem vzácných kovů.

Vědci byli schopni pochopit vývoj systému. V první fázi vytvořily dvě masivní modré hvězdy stabilní pár. Pak menší "úsek" souseda, ubírající značnou část vnější atmosféry.Dále se velká hvězda zhroutila v důsledku výbuchu supernovy. Hmotná hvězda ve skutečnosti "exploduje dovnitř". Látka je hustě zabalena do relativně malého jádra. Pokud je hmotnost jádra větší než tři hmotnosti Slunce, objeví se černá díra. Pokud méně, jako v tomto případě, neutronová hvězda. Podle Einsteinovy ​​obecné teorie relativity jsou prostor a čas jediné kontinuum. V důsledku tak rozsáhlých jevů, jako je slučování černých děr nebo neutronových hvězd, procházejí časoprostorem vlnění - gravitační vlny. Kolísání časoprostoru, jehož zdroj byl v malé oblasti oblohy v souhvězdí Hydra, zaznamenaly interferometry LIGO a Virgo umístěné v USA a Itálii . Poté se do pátrání po ohnisku nákazy zapojilo 70 pozemních a vesmírných observatoří. S jejich pomocí byl zaznamenán intenzivní záblesk gama - nejjasnější a nejenergičtější událost ve vesmíru. 

Vědci zjistili, že dvě neutronové hvězdy o hmotnosti 1,1-1,6 Slunce vznikly pouhé dvě miliardy let po velkém třesku. Kolem společného středu se točily 11 miliard let. Nakonec se přiblížili asi na 320 kilometrů a po minutě a půl se spojili a vytvořili kilonovu. Jeho jasnost je 200 milionkrát větší než jasnost Slunce. Od roku 2013 byly takové události zaznamenány více než jednou. Jeden z posledních případů je popsán v článku zveřejněném v prosinci 2022.

• https://us.cnn.com/2022/12/08/world/kilonova-gamma-rays-gold-scn/index.html
  

• Neobvyklý jasný záblesk světla detekovaný několika dalekohledy v prosinci 2021 byl výsledkem vzácné kosmické exploze, která vytvořila množství těžkých prvků, jako je zlato a platina. Záblesk gama, nazvaný GRB 211211A, trval asi minutu. Záblesky gama jsou považovány za jedny z nejsilnějších a nejjasnějších výbuchů ve vesmíru a jejich délka se může pohybovat od několika milisekund do několika hodin.

• Zjistili jsme, že tato jedna událost vytvořila asi 1000krát větší hmotnost než Země ve velmi těžkých prvcích." To podporuje myšlenku, že tyto kilonovy jsou hlavní továrnou na zlato ve vesmíru.
  

• Kilonovy jsou poháněny radioaktivním rozpadem některých z nejtěžších prvků ve vesmíru. Ale kilonovae je velmi těžké pozorovat a velmi rychle mizí." Nyní víme, že můžeme také použít několik dlouhých gama záblesků k hledání dalších kilonov."

• Všechny prvky periodické tabulky jsou produkovány hvězdami - během jejich života nebo smrti. Jedinou výjimkou je vodík, který se objevil v důsledku velkého třesku. Proces generování prvků hvězdami se nazývá nukleosyntéza. Právě díky němu vznikly planety a život alespoň na jedné z nich. Astrofyzici zjistili, že výbuchy kilonov jsou hlavní příčinou r-procesu neboli procesu rychlého záchytu neutronů, který produkuje více než polovinu látek těžších než železo Ohnisko, zaznamenané v roce 2017, vedlo k vyvržení atomů tak těžkých prvků, jako je platina, zlato a stříbro, do vesmíru. Jejich celková hmotnost přesáhla zemskou hmotnost 16 tisíckrát. S největší pravděpodobností se zlato, které používáme na Zemi, také objevilo v důsledku exploze kilonova. Web NASA poznamenává, že protože srážky neutronových hvězd jsou příčinou krátkodobých gama záblesků, je pravděpodobné, že již máte suvenýr z jedné z nejsilnějších explozí ve vesmíru.

• https://ria.ru/20230210/kosmos-1850928215.html
  

26.12.2022 Astronomové popsali proces rádiových vzplanutí ve vesmíru. Pulzy se vyskytují s frekvencí jednou za 16 dní. Rychlé rádiové vzplanutí ve vesmíru jsou krátkodobé pulsy, jejichž trvání je jedna tisícina sekundy. Na otázku o povaze výskytu rychlých rádiových záblesků neměla vědecká komunita jednoznačnou odpověď, astrofyzici nabízejí různé hypotézy o původu takových jevů. Jedna verze spojuje rádiové záblesky s magnetary, neutronovými hvězdami s extrémně silnými magnetickými poli, které jsou desetkrát až patnáctkrát silnější než pozemské. Ruským vědcům se podařilo tuto hypotézu potvrdit vícerozměrnými numerickými výpočty na superpočítačích. Studii provedli Maxim Barkov, vedoucí výzkumník na Katedře fyziky a evoluce hvězd, INASAN, a Sergey Popov, vedoucí výzkumník na SAI MSU.

"Otázka, kde se záření rodí - daleko nebo v magnetosféře samotného magnetaru - zůstala otevřená. Více než rok jsme se snažili tento problém vyřešit a nyní s využitím výsledků Sergeje Korjagina z federálního Výzkumné centrum Ústavu aplikované fyziky Ruské akademie věd o vlastnostech záření z maserového synchrotronu, "uspěli jsme. V roce 2022 jsme spolu s Sergejem Popovem aplikovali navrhovaný model záření pro rychlé rádiové záblesky na výsledky modelování interakce pulsaru a hvězdných větrů v binárních systémech s velkými excentricitami," uvedl Barkov ve zprávě.

Většina hvězd ve vesmíru je binárních - jsou gravitací vázány do těsného binárního systému a obíhají kolem společného těžiště. Masivnější hvězda v systému se vyvíjí rychleji a exploduje jako supernova, to znamená, že prudce zvyšuje svou jasnost 106-109krát po dobu několika týdnů, zatímco druhá hvězda zůstává nepoškozena. V důsledku výbuchu supernovy může vzniknout magnetar - jedná se o neutronovou hvězdu s extrémně silným magnetickým polem. Obě složky binárního systému mají hvězdný vítr: magnetarový vítr je řídký a transparentní pro rádiové vyzařování, zatímco vítr druhé složky je hustý a pro rádio neprůhledný. Postupem času se tyto větry mísí a tvoří spirálovitou skořápku kolem binárního systému. Na rozhraní mezi větry je rázová vlna. Na povrchu magnetarů dochází k přepojování magnetického pole, změně topologie jeho siločar, s uvolněním velkého množství energie, které je doprovázeno záblesky. Pokud k erupci dojde v blízkosti magnetického pólu, pak při interakci s rázovou vlnou může erupce vést k vytvoření rychlého výbuchu v rádiovém dosahu. Tyto krátké události, trvající tisícinu sekundy, nesou energii srovnatelnou s tou, kterou Slunce vyzáří za rok. V jednom z nejvíce studovaných zdrojů, FRB 180916, dochází k výbuchům jednou s frekvencí 16 dnů.

Ruští astronomové prokázali, že v době, kdy je spirálová rázová vlna na zorném poli blíže magnetaru, je viditelné záření o frekvenci 1 GHz, a když se spirála vzdaluje, frekvence záření klesá na 100 MHz, což je vynikající souhlas s dříve popsanými pozorováními jiných vědců. Byli schopni popsat a reprodukovat jak dobu trvání viditelnosti rádiových erupcí, tak vývoj frekvencí samotných erupcí. V budoucnu výzkumný tým plánuje vyvinout navrhovaný model záření a také studovat interakci magnetických erupcí s větrem binárního systému.

https://nauka.tass.ru/nauka/16689173

13.12.2021 Závody ve zbrojení ve vesmíru mezi USA, Ruskem a Čínou se v posledních letech neustále vyhrocují, napsal Daily Mail.

Americké satelity daleko mimo oběžnou dráhu Země čelí téměř neustálému přívalu hrozeb. Rusko a Čína je napadají lasery, rádiovými rušičkami a kybernetickými útoky ve stínové vesmírné válce.

"Hrozby skutečně rostou a rozšiřují se každým dnem. A je to skutečně evoluce aktivity, která se odehrává již dlouhou dobu," řekl generál David Thompson, nejvyšší důstojník vesmírných sil USA.

Generál ujistil, že pokud jde o vesmírné technologie, "Spojené státy jsou stále nejvyspělejší na světě." Řekl ale, že Čína je rychle dohání. "Do konce tohoto desetiletí bychom měli mít obavy, pokud se nepřizpůsobíme

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/rusko-a-cina-utoci-na-americke-satelity-prakticky-kazdy-den-tvrdi-velitel-vesmirnych-sil-usa/lubosvojtech/?

23.12.2020 Astronomové zjistili, že neviditelné struktury generované gravitačními interakcemi ve sluneční soustavě vytvářejí síť vesmírných dálnic.

Tyto kanály umožňují rychlé cestování objektů vesmírem a mohly by být využity pro účely našeho vlastního průzkumu vesmíru, stejně jako pro studium komet a asteroidů.

tyto superdálnice se skládají ze série propojených oblouků uvnitř neviditelných struktur nazývaných vesmírné potrubí, přičemž každá planeta generuje vlastní potrubí a společně vytvářející to, co vědci nazývají vesmírnou dálnicí. Tato síť dokáže přenášet objekty například z Jupitera na Neptun během několika desetiletí, což na první pohled může vypadat stále jako dlouhý časový úsek, ale mimo vesmírné dálnice by to trvalo miliony let.

Obrovský vliv Jupitera v této dálniční síti není velkým překvapením. Jupiter je kromě Slunce nejhmotnějším objektem sluneční soustavy. Vědci svého nového objevu chtějí využít nejen pro budoucí cestování vesmírem, ale také pro to, aby lépe pochopili, jak se komety a asteroidy pohybují kolem vnitřku naší sluneční soustavy, a lépe tak predikovat jejich hrozbu pro Zemi. V každém případě tento průlomový objev neznamená, že nyní se otevřela jednoduchá cesta pro cestování vesmírem a mezi planetami. Na vesmírné dálnici je poměrně rušno a existuje řada kolizních situací, což je jedna z věcí, kterou budou muset vědci teprve pochopit a naučit se s těmito kolizními kurzy počítat.

https://veda.instory.cz/1490-astronomove-nasli-kosmicke-superdalnice-pro-rychle-cestovani-slunecni-soustavou.html<br>

20.12.2020 Centrální černá díra Mléčné dráhy možná změnila okolní červené obří hvězdy na modré. Silný výbuch ze supermasivní černé díry může vysvětlovat nedostatek velkých červených hvězd.

https://www.sciencenews.org/article/black-hole-center-milky-way-nearby-red-giant-stars-blue?<br>

17.12.2020 Při pátrání po tajemstvích nekonečného vesmíru mohou občas i drobné odchylky v datech svědčit o objevu celých nových světů. Nepatrná kolísání vzdálené hvězdné záře mohou prozradit, že kolem dané hvězdy obíhají planety. A nyní astronomové učinili první kroky k tomu, aby se tajemným exoplanetám dostali na kobylku i pomocí jejich rádiového vyzařování.

https://www.denik.cz/veda-a-technika/astronomie-vesmir-exoplaneta-radiovy-signal.html<br>

17.8.2020 Velký třesk, nebo velký cyklus? Vědci testují alternativní teorii, podle které se vesmír i smršťuje.

Za počátek vesmíru se od druhé poloviny 20. století obecně považuje takzvaný velký třesk, ke kterému mělo dojít před 14 miliardami let. Podle této teorie se během chvilky objevilo obrovské množství energie a vesmír se z původní velikosti atomu začal roztahovat. V kosmologii se tímto procesem rozpínání zabývá teorie inflace, která donedávna neměla výraznější konkurenci. Skupina vědců kolem fyzika Paula Steinhardta však nyní testuje alternativní teorii, podle níž se vesmír nejen rozšiřuje, ale zpětně i smršťuje, a to v cyklických vlnách.

Jak uvedl magazín Wired, většina vědců se v současnosti přiklání k teorii, že vesmír je "plochý". Pouze velmi malou část tohoto prostoru přitom tvoří hvězdy a galaxie, zbytek je prázdný. Podle teorie inflace se rozpínání některých částí časoprostoru nikdy nezastaví a může vzniknout mnohovesmír, ve kterém se nachází nekonečné množství takzvaných kapesních vesmírů. Teorie inflace má však také řadu odpůrců, přičemž mezi nejhlasitější patří i její dřívější propagátor - Steinhardt.

Právě Steinhardt a další kosmologové nyní přišli s teorií, která tvrdí, že vesmír je cyklický. Jinými slovy, pravidelně se stahuje a roztahuje, aniž by úplně zanikl. Steinhardt se svými spolupracovníky navázal spolupráci s výzkumníky z německého Ústavu gravitační fyziky, kteří se mimo jiné zabývají vytvářením počítačových modelů. Během výzkumu řešili, jak by vesmír během smršťování měnil strukturu. 

• dostředivý a odstředivý pohyb, teplo a chlad - Josef Zezulka

Steinhardt a jeho kolegové se domnívají, že vesmír by se mohl zvětšovat zhruba trilion let. Růst umožňuje takzvaná hypotetická temná energie. V momentě, kdy energetické pole začne řídnout, vesmír se podle Steinhardta začne opět smršťovat, což trvá další miliardy let. Během smršťování se energetické pole znovu "nabije", zanikají atomy a celý vesmír se ohřívá. Následně se díky nově získané energii začne opět roztahovat.

Teorie cyklického vesmíru tedy tvrdí, že zde není žádný začátek ani konec, a odmítá také existenci mnohovesmírů, o kterých se hovoří v souvislosti s teorií inflace.

https://domaci.ihned.cz/c1-66801550-velky-tresk-nebo-velky-cyklus-vedci-testuji-alternativni-teorii-podle-ktere-se-vesmir-i-smrstuje

22.7.2020 Podle nejnovějších měření je vesmír starý necelých 13,8 miliardy let. Vědci také představili nejpřesnější 3D mapu známého vesmíru. Badatelé s pomocí dat Kosmologického teleskopu detailně analyzovali mikrovlnné záření vesmíru. Soustředili se přitom na jemné rozdíly teploty a polarizace tohoto dávného záření, které vzniklo pouhých 380 tisíc let po Velkém třesku, na různých místech oblohy. Vědci nakonec dospěli k závěru, že podle uspořádání mikrovlnného reliktního záření vesmír vznikl asi před 13,77 miliardami let. Výsledky jsou v souladu s nedávnými pozorováními vesmírné observatoře Planck. 

• Mapa ukazuje vlákna hmoty ale také prázdná místa, která přesněji popisují strukturu vesmíru od jeho počátků, kdy byl starý jen 380 tisíc let. Jasně také prokazuje, že expanze vesmíru začala v určitém okamžiku zrychlovat a od té doby se to děje nadále. 
  
• https://www.stoplusjednicka.cz/astronomove-predstavili-nejpresnejsi-mapu-znameho-vesmiru-zmerili-jeho-stari?
  

10.7.2020 Od dnešního večera, tedy 9. července, nastaly nejlepší podmínky pro pozorování komety Neowise. Nad obzorem zůstane po celou noc, lidé by ji mohli pouhýma očima vidět až do poloviny srpna. Podle astronoma a fotografa Petra Horálka má být kometa obzvlášť dobře pozorovatelná příští týden. Neowise patří k nejjasnějším kometám za posledních 23 let. Na severní polokouli je to pohodlněji viditelná kometa po 23 letech. Naposledy jsme mohli takto na obloze sledovat kometu Hale-Bopp na jaře 1997.

nejlepší podmínky ke sledování ve dvě hodiny po půlnoci z místa bez veřejného osvětlení. musíte mít jasno a volný obzor od severu po severovýchod, aby vám pozorování nepřekazily stromy či jiné objekty.

Pokud máte štěstí, kromě této komety můžete nad ránem pozorovat i noční svítící oblaka, což je jev, který je u nás viditelný pouze kolem letního slunovratu.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/nejlepe-viditelna-kometa-po-23-letech-astronom-radi-v-kolik-hodin-si-privstat-a-jak-ji-spravne-pozor.A200710_173515_ln-zajimavosti_sei

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/podivejte-se-vecer-na-oblohu-nastavaji-nejlepsi-podminky-pro-pozorovani-nejjasnejsi-komety-za-13-let.A200709_131723_ln_domov_pev

23.5.2020 Skupina vědců z NASA získala důkaz o existenci paralelního vesmíru. Skupina vědců NASA podle serveru dailystar.co.uk, jenž odkazuje na newscientist.com, získala důkaz o existenci paralelního vesmíru, kde je vše naopak.Ke zjištění došlo při provádění výzkumu na Antarktidě díky vypuštění speciálního balónu, jenž nesl anténu ANITA (Antarctic Impulsive Transient Antenna). Ve vzduchu byla zaznamenána takzvaná taunová neutrina. Podle vědců tyto částice putují zpátky v čase, což má nasvědčovat existenci paralelního vesmíru.

Peter Gorham, který je vedoucím tohoto výzkumu, uvedl, že nejjednodušším vysvětlením tohoto fenoménu je, že v momentě velkého třesku před 13,8 miliardami let byly vytvořeny hned dva vesmíry. Náš a jeden paralelní vesmír, kde čas běží pozpátku a vše je naopak. 

https://fzone.cz/clanky/skupina-vedcu-z-nasa-ziskala-dukaz-o-existenci-paralelniho-vesmiru-1116?

15.5.2020 Američané vezou na oběžnou dráhu solární panel. Bude vysílat sluneční energii na Zemi. NASA posílá na oběžnou dráhu dva druhy experimentálních semínek na nichž bude zkoumat radioaktivitu. US Air Force Academy zase do letounu přibalí vlastní vědecký satelit. Ovšem to nejzajímavější na palubu X37-B vložili vědci z Naval Research Labu.

Jde o malý solární panel, který se použije na historicky první pokus s přenosem vesmírné solární energie na Zemi. Myšlenka za vesmírnými solárními panely není nová, zato je poměrně jednoduchá - jde o to využít sluneční energii nehledě na to, jestli je den nebo noc, a jaké je zrovna počasí. Převést sluneční paprsky na mikrovlny a ty pak poslat dolů na Zem.

solární panely na dostatečně vysokém bodu oběžné dráhy se mimo sluneční záření dostanou maximálně na několik minut za den. Celá idea mikrovlnného přenosu energie, jejímž autorem byl ve 40. letech minulého století proslulý sci-fi spisovatel Isaac Asimov, se už několikrát úspěšně otestovala na Zemi. Teď je to ovšem poprvé, co se jde testovat přímo na oběžnou dráhu.

29.1.2020 Po řadě odkladů způsobených nepříznivým počasím dnes soukromá americká vesmírná společnost SpaceX dopravila na oběžnou dráhu kolem Země čtvrtou sérii 60 komunikačních satelitů Starlink. Družice, které budou zajišťovat globální připojení k internetu, vynesla raketa Falcon 9 a let bylo možné sledovat živě prostřednictvím internetu. SpaceX se již počátkem ledna stala firmou provozující největší počet umělých družic na světě

27.11.2019 Vědci objevili černou díru, která pomáhá rodit hvězdy, Hmota proudí směrem k černé díře, krouží kolem ní (vytváří rotující disk) a je zahřívána na tak vysoké teploty, že svítí v oboru rentgenového záření. Černé díry mohou být vybíravými jedlíky: místo toho, aby spolykaly veškerý dopadající materiál, někdy vyvrhnou jeho část pryč v podobě dvou mohutných intenzivních protisměrných výtrysků částic (tzv. jetů). Protože tyto jety odvádějí hmotu a energii do okolního prostředí, černá díra obdrží méně materiálu, který může pohltit. Zdroj: 

29.9.2019 Čínský lunární modul Yutu-2, který zkoumá měísíční povrch, odeslal na Zemi velice zvláštní snímky, jenž pořídil poblíž kráteru na odvrácené straně Měsíce. Na fotografii je vidět neobvyklý materiál, jehož barva se výrazně liší od okolního povrchu.

• Podobné tmavé skleněné částečky našli i astronauti během mise Apollo 17 v roce 1972. Apollo 17, poslední let programu Apollo, je a ještě nějakou dobu určitě zůstane posledním letem člověka na Měsíc. 
  
• více

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového