Ukrajina

Ukrajina je předním vývozcem kukuřice, ječmene a žita, ale největší vliv na potravinovou bezpečnost ve světě má její pšenice. Za rok 2020 vyvezla zhruba 18 milionů tun pšenice z celkové sklizně 24 milionů tun, což z ní činí pátého největšího vývozce na světě.

Mezi odběratele sice patří i Čína a Evropská unie, ale nejvíce na ukrajinských farmářích závisí rozvojový svět. Například v Libanonu, kde chléb a další obilné výrobky tvoří 35 procent kalorického příjmu obyvatelstva, získávají polovinu veškeré pšenice v zemi právě z Ukrajiny. Například Libye dováží z Ukrajiny 43 % své spotřeby pšenice, Jemen 22 %, Egypt 14 %, Malajsie 28 %, Indonésie 28 % a Bangladéš 21 %. Problém je, že většina nejproduktivnější zemědělské půdy na Ukrajině se nachází ve východní oblasti - tedy právě tam, kde Rusko shromažďuje svoji armádu. Charkovská, Dněpropetrovská, Záporožská a Chersonská oblast se nacházejí západně od Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou již částečně obsazeny ruskými či Ruskem podporovanými silami.

• Na Ukrajině pak navíc panují obavy z toho, aby se neopakoval scénář z roku 1930, kdy sovětská restriktivní politika způsobila hladomor, jehož výsledkem bylo 4 až 7 milionů mrtvých Ukrajinců. 
  
• Na Ukrajině fungují čtyři jaderné elektrárny s 15 reaktory. Dvě z nich - Rivenská a Chmelnycká - jsou daleko od fronty, nacházejí se na Volyni. Celkový instalovaný výkon všech čtyř ukrajinských jaderných elektráren překračuje 13 gigawatthodin (GWh). Jaderná energie se na celkové výrobě na Ukrajině podílí asi 55 procenty.  Záporožská jaderná elektrárna s šesti bloky o výkonu 6000 MW je největší v Evropě a pátá největší na světě. Jihoukrajinská jaderná elektrárna u města Južnoukrajinsk v Mykolajivské oblasti má tři bloky, každý o výkonu 1000 MW.
  
• Ukrajinská ekonomika může v roce 2022 kvůli válce klesnout až o 40 % (reálně klesla o 29,2 %). Podle agentury Interfax-Ukrajina o tom informovalo ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku (4.4.2022) ČTK)  Začátkem listopadu 2022 přijal ukrajinský parlament rozpočet na rok 2023 s rekordním deficitem 38 miliard dolarů. Vláda v polovině března 2023 poslancům navrhla navýšit rozpočtové výdaje o 537 miliard hřiven, z toho půjde na obranu a bezpečnost 518 miliard, tedy přes 96 procent navyšované částky.   
  
• Zástupný konflikt Rusko x Ukrajina.
  
• Titan a Ukrajina: americké ministerstvo vnitra klasifikovalo titan jako jeden z 35 minerálů životně důležitých pro ekonomickou a národní bezpečnost země. Ale Spojené státy stále dovážejí více než 90 procent této železné rudy. 
  
• https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3440794-mapy-ukazou-pestrost-ukrajiny-i-slozitost-jejich-delicich-linii?

Dějiny Ukrajiny

• Kyjevská Rus byla v 11. století územně největším evropským státem. Založena byla pravděpodobně Varjagy neboli švédskými Vikingy. Ale byla především společným státem východních Slovanů. Historické kořeny v ní hledají Rusové, Bělorusové i Ukrajinci.
• Ve 12. století se poprvé objevuje slovo "Ukrajina". Výklad není jednoznačný, ale pravděpodobně jde o "okrajové území", "hraniční zemi". Typické.
• Ve 13. století se země rozpadá na jednotlivá knížectví a čelí mongolské invazi.
• Ve 14. století si v rámci boje s mongolskými nájezdníky území moderní Ukrajiny rozdělují Polsko a Litva.
• V 16. století vzniká Polsko-litevská unie a území moderní Ukrajiny se stává součástí Polska.
• 18. století: Dělení Polska. Unii oslabovaly vnitřní spory, čehož využily sousední mocnosti. Došlo k "trojímu dělení Polska" mezi Prusko, Rakousko -Uhersko a Rusko. Většina ukrajinského území připadla Rusku, západní část Rakousku.
• 18. století: Začíná ukrajinské národní obrození. Hledání národní a kulturní identity. Zakládající postavou je básník a umělec Taras Ševčenko.
• Po první světové válce: "Mezi lety 1917-1920 se objevilo několik subjektů, které si nárokovaly vznik samostatného ukrajinského státu. Byla to extrémně chaotická, nepřehledná doba, revoluce, občanská válka, zhroucení centrální vlády," popisuje historik Paul Kubicek. "O moc tu soupeřilo mnoho skupin a některé z nich si ani vznik samostatné Ukrajiny nepřály. Každopádně byl život samostatné Ukrajiny krátkodobý a většina území připadla Sovětskému svazu. Zbytek si podělily Polsko, Rumunsko a Československo."
• V letech 1932-1933 zemřely miliony Ukrajinců v sovětské části hlady v rámci uměle vyvolaného hladomoru Sovětský svaz musel část dluhu, který měl u západních zemí, platit obilím).
• V rámci "čtvrtého dělení Polska" podle dohody mezi Stalinem a Hitlerem připadla západní Ukrajina Německu.
• Po konci 2. světové války se v podstatě celá Ukrajina stala součástí Sovětského svazu.
• V roce 1991 vyhlásila Ukrajina nezávislost.
• Od 24. února 2022 je na Ukrajině zaveden režim stanného práva, druhý den Vladimir Zelenskij podepsal dekret o všeobecné mobilizaci. Odjezd mužů ve věku 18 až 60 let z Ukrajiny v době stanného práva je zakázán.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-bandera-a-jeho-souputnici-masovi-vrazi-narodni-hrdinove-192965#
  

Co přinesl konflikt na Ukrajině v roce 2014

• Anexe Krymu, a občanskou válku v Luhansku a Doněcku.
• Destabilizace regionu.
• Růst dluhů a zdražování.
• Reorganizace a posílení armády. Zvýšení moci oligarchů (na úkor státu) a růst korupce.
• Zahraniční obchod (export do Ruska poklesl čtyřikrát a import na Ukrajinu třikrát od roku 2013 do 2018, cca 11.5. miliard USD tj. 10% Ukrajinského HDP).
  
• Narušení dodávek ukrajinských podniků zbrojního materiálu do Ruska (Rusko bylo na nich závislé).

Ukrajiny zprávy z tisku

22.3.2024 Ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války, prohlásil v pátek ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Řekl to během rozhovoru s ruským listem Argumenty a fakty. Peskov později vysvětloval, že faktická válka proti Ukrajině zůstává v Rusku z právního hlediska "speciální vojenskou operací".

https://tass.ru/politika/20314217

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/rusko-valka-ukrajina-invaze-nato-pomoc-zapad.A240322_114033_ln_zahranici_lvar?

22.3.2024 Cíle ruského útoku na Ukrajinu v noci z 21. na 22. března. Pravděpodobně největší útok všech dob proti ukrajinskému energetickému systému. https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-03-22/ukraine-says-russian-missiles-struck-power-network-across-nation?srnd=homepage-europe, https://www.rp.pl/swiat/art40043251-wojna-rosji-z-ukraina-dzien-75

Přečtěte si takéJaký druh vojenské pomoci poskytly státy NATO Ukrajině?

22.3.2024 Cena dluhopisů ukrajinské vlády denominovaných v dolarech dnes prudce vzrostla v reakci na zprávu, že Mezinárodní měnový fond (MMF) zemi uvolní dalších 880 milionů dolarů (20,6 miliardy Kč) z dohodnuté pomoci v celkovém objemu 15,6 miliardy USD (365,7 miliardy Kč). K optimismu přispělo i čtvrteční oznámení, že země Evropské unie by mohly použít část zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, uvedla agentura Reuters (ČTK)

16.2.2024 Blíží se 25. výročí od ukončení války v Kosovu, kde byly výrazným aktérem Spojené státy americké. Na dění v malé balkánské zemi má tak od té doby výrazný vliv americká politika. Podle evropského korespondenta serveru Politico Matthewa Karnitschniga se od té doby Kosovo stalo takřka americkou kolonií a podobný scénář by podle něj mohl čekat i Ukrajinu, která se požadavky na další americké vojenské dodávky stává na USA více a více závislá.

https://echo24.cz/a/HhKfJ/zpravy-svet-varovani-ukrajine-pred-americkou-pomoci-nechcete-dopadnout-jako-kosovo?

16.2.2024 Státy Evropské unie by musely zdvojnásobit svou vojenskou pomoc Ukrajině, pokud by Ruskem napadenému státu přestaly pomáhat Spojené státy. Odhaduje to v dnešní zprávě Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Co se týká EU existuje podle něj stále výrazný rozdíl mezi slíbenou a skutečně poskytnutou pomocí Ukrajině (ČTK)

16.2.2024 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj situaci na polsko-ukrajinské hranici, kde klíčové hraniční přechody blokují protestující polští zemědělci, označil za porušení principů solidarity. Ve svém pravidelném proslovu ve čtvrtek večer podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že nařídil premiérovi Denysu Šmyhalovi, aby o situaci naléhavě jednal se svým polským protějškem Donaldem Tuskem. Premiér následně o tom, že s Tuskem mluvil, informoval na sociální síti X

14.2.2024 Nelegální přechod hranic pro muže ve vojenském věku, kteří se snaží vyhnout mobilizaci a opustit Ukrajinu, stojí nejméně 15 tisíc dolarů, řekl agentuře TASS zajatý voják Ozbrojených sil Ukrajiny (AFU) Vadim Sultanov. Do armády vstoupil až po třetím předvolání. První dva jsem ignoroval. Ale po každém předvolání ti, kteří se nedostaví na vojenskou evidenční a zařazovací kancelář, začínají dostávat stále větší pokuty.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/19978039

11.2.2024 Pokud by se po pokračujících ruských útocích a ekonomických problémech Ukrajina zhroutila, německá vláda předpokládá, že východoevropskou zemi opustí dalších zhruba deset milionů lidí. V rámci tohoto scénáře by naprostá většina uprchlíků zamířila do západní Evropy, jednou z cílových zemí by bylo Německo. List Welt am Sonntag se o těchto analýzách dozvěděl z bezpečnostních kruhů a od zasvěcených poslanců. Ministerstvo vnitra a spolková policie na dotaz uvedly, že nechtějí dělat žádné prognózy vývoje migračních událostí.

• Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je na světě více než 6 milionů uprchlíků z Ukrajiny. V evropských zemích je přitom registrováno 5 967 100. Podle německého ministerstva vnitra je v současné době v Německu asi 1,1 milionu ukrajinských občanů, kteří do země přišli od roku 2022. 
  

https://echo24.cz/a/HqecV/svet-zpravy-po-kolapsu-ukrajiny-eu-mohlo-dorazit-dalsich-10-milionu-lidi?

2.1.2024 Nová koncepce, kterou Spojené státy zvažují ve vztahu k Ukrajině, počítá s podporou vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Valerijem Zalužným, ukončením konfliktu, provedením ekonomických reforem Kyjevem a ukončením režimu ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského. Informoval o tom ve čtvrtek americký novinář a držitel Pulitzerovy ceny Seymour Hersh na blogu na Substacku s odvoláním na představitele americké administrativy.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/19881523

30.1.2024 Velvyslanci při EU se včera jednomyslně shodli na vyčlenění miliard eur z výnosů z aktiv Ruské centrální banky, zmrazených v Evropě. Jde o první krok v plánu na pomoc financování obnovy Ukrajiny po ruské invazi, informovala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj z belgického předsednictví (ČTK)

25.1.2024 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) loni poskytla Ukrajině rekordních 2,1 miliardy eur (52,2 miliardy Kč). Od začátku ruské invaze už tak celkový objem jejích investic na Ukrajině dosáhl 3,8 miliardy eur (94,3 miliardy Kč), uvedla dnes banka v tiskové zprávě. Překonala tak svůj vlastní cíl, který na minulé dva roky činil tři miliardy eur (ČTK)

24.1.2024 Až válka na Ukrajině skončí, Zelenskyj se usadí v jednom ze svých sídel na Kypru nebo v Itálii, možná na Floridě. Všechno je to podvod, Spojené státy využily Ukrajince," napsal na svou stránku na sociální síti. X.

Jak řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání Rady bezpečnosti OSN 22. ledna, Západ vede válku s Ruskem prostřednictvím Ukrajinců. Ministr zahraničí připomněl, že americký prezident Joe Biden "dokonce tuto situaci označil za vynikající investici". Lavrov poukázal na to, že z projevů představitelů prezidentské administrativy USA vyšlo najevo, že "90 % vojenského rozpočtu přiděleného Američany kyjevskému režimu zůstává ve Spojených státech a jde na rozvoj vojensko-průmyslového sektoru a obnovy zbraní".

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/19810897

9.1.2024 Ukrajina za posledních pět měsíců loňského roku vyvezla přes Černé moře téměř 15 milionů tun zboží, deset milionů z toho jsou zemědělské produkty. Podle agentury DPA to dnes uvedl místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Koridorem, který Ukrajina bojující proti ruské invazi vytyčila loni v srpnu, od té doby do ukrajinských černomořských přístavů připlulo 469 lodí (ČTK)

6.1.2024 Kyjev zůstane kriticky závislý na mezinárodní finanční pomoci. Uvedl to šéf Národní banky Ukrajiny (NBU) Andrey Pyshny. Ukrajinský rozpočet na rok 2024 zahrnuje rekordní schodek 43,5 miliardy dolarů. Úřady plánují většinu z toho pokrýt s pomocí západních spojenců. Mezitím se americký Kongres v otázce pomoci Ukrajině přetahuje. Kromě toho země EU na summitu v prosinci 2023 nebyly schopny přijmout program finanční pomoci pro Kyjev ve výši 50 miliard eur na čtyři roky. Kyjev nemá žádný záložní plán pro případ omezení pomoci ze strany západních spojenců a počítá s pokračující vojenskou podporou. Poslankyně Nejvyšší rady Alexandra Ustinova připustila, že Ukrajina bude muset jít doslova s ​​nataženou rukou do jiných zemí, pokud pomoc nepřijde ze Spojených států.

https://tass.ru/ekonomika/19682883

3.1.2024 Ukrajina bude letos potřebovat asi 37 miliard dolarů (zhruba 837 miliard korun) vnější pomoci, což je méně než v roce 2023, řekl ve středu na jednání vlády ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Loni podle něj Ukrajina dostala ze zahraničí pomoc ve výši 42,6 miliardy dolarů (962,7 miliardy korun).

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-ukrajina-bude-letos-potrebovat-837-miliard-zahranicni-pomoci-40456072#

28.12.2023 Ukrajina potřebuje na válku tři miliardy denně. Biden ale stále nedokáže přesvědčit republikány o další pomoci

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/usa-ukrajina-valka-amerika-biden-demokrate-republikani-rozpocet.A231228_184601_ln_zahranici_atv?

28.12.2023 Veřejný dluh Ukrajiny činil na konci listopadu 5 122,5 miliardy hřiven, tedy 140,8 miliardy dolarů, uvedl šéf finančního výboru Nejvyšší rady. Veřejný dluh podle něj za měsíc vzrostl o 3,3 % a zvýšil se o 164,3 miliardy hřiven, neboli 4,5 miliardy USD. Nárůst veřejného dluhu ovlivnilo přilákání další tranše makrofinanční pomoci z Evropské unie, půjčky od Světové banky a umístění domácích státních dluhopisů.

Od 28. února 2022 vzrostl veřejný dluh v ekvivalentu v cizí měně o 50,9 %, což představuje nárůst o 47,5 mld. USD. Zároveň se v celkové struktuře dluhu zvýšil vnější veřejný dluh z 60,9 % na 68,6 %.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/19648295

27.12.2023 Finanční pomoc Ukrajině od západních partnerů od 24. února 2022 dosáhla 73,6 miliardy dolarů, uvedl poslanec Nejvyšší rady Jaroslav Železnyak. Předtím šéf ukrajinského ministerstva financí uvedl, že úřady země snížily své žádosti o vnější pomoc ze Západu v příštím roce ze 41 miliard dolarů na více než 37 miliard dolarů. válečné postavení, je nutné omezit veřejnou spotřebu "o několik jednou".

První místopředsedkyně vlády - ministryně hospodářství Ukrajiny Julia Sviridenko uvedla , že ukrajinské úřady mohou zpozdit výplatu platů 1,4 milionu učitelů, asi 500 tisíc státních zaměstnanců, stejně jako důchody a dávky 10 milionům důchodců. Ukrajina bude upřednostňovat obranu a dluhovou službu, což znamená, že "existuje obrovské riziko nedostatečného financování určitých sociálních sektorů," zdůraznila. Kyjevu navíc na pokrytí rozpočtu nebudou stačit ani maximální prostředky z EU.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/19641407

23.12.2023 Více než 4000 kamionů čeká ve frontě na vstup na Ukrajinu z Polska před prázdninovou sezónou, řekl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrii Demchenko.

https://www.rp.pl/swiat/art39615651-wojna-rosji-z-ukraina-dzien-668#block-id-NzvZKtdqeE

19.12.2023 Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 až 500 tisíc lidí, řekl podle webu kyivindepenent.com ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O potřebách armády hovořil v Kyjevě na tiskové konferenci, která má shrnout, jak si Ukrajina bránící se ruské agresi vedla v letošním roce. Uvedl přitom, že Ukrajina během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.

• Povolání takového počtu vojáků bude stát 500 miliard hřiven (zhruba 300 miliard korun).
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-ukrajinska-armada-zada-mobilizaci-dalsiho-az-pul-milionu-lidi-40454807#
  

3.12.2023 Více než 2,5 tisíce kamionů čeká na polsko-ukrajinské hranici ve frontě na cestu na Ukrajinu. Informoval o tom zástupce ukrajinské státní pohraniční služby Andrej Demčenko.

https://tass.ru/ekonomika/19442291

19.11.2023 Přistoupení zemědělské velmoci Ukrajiny k Evropské unii by mělo za následek "smrt" rodinného zemědělství, varoval německý svaz farmářů uprostřed rostoucích obav o budoucí směřování programu zemědělských dotací EU. Poté, co Evropská komise doporučila zahájit formální přístupové rozhovory s Ukrajinou, Joachim Rukwied, prezident Svazu německých farmářů (DBV), varoval před důsledky tohoto kroku pro zemědělský sektor. Informoval o tom server Euractiv.

• Rukwied poukázal na velký zemědělský sektor Ukrajiny a na to, že průměrná farma v zemi je mnohonásobně větší než v EU. Přijetí by tedy znamenalo "začlenit do EU zemědělský sektor se zcela odlišnými strukturami, až po farmy o rozloze několika 100 000 hektarů.
• Mezi politickými představiteli a zemědělskými organizacemi panuje široká shoda, že CAP by nemohl pokračovat ve své současné podobě, pokud by se Ukrajina připojila. Zejména takzvané přímé platby vyplácené farmám na hektar zemědělské půdy by pravděpodobně nebyly kvůli velkým zemědělským rozlohám na Ukrajině finančně únosné.
• https://echo24.cz/a/Hw2na/zpravy-ekonomika-nemecti-farmari-pristoupeni-ukrajina-eu-povede-smrti-rodinnych-farem? 

17.11.2023 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se obává dalšího Majdanu. Pro agenturu Bloomberg uvedl, že se Rusko snaží rozklížit ukrajinskou společnost a docílit tak svržení současného vůdce. Informace Zelenskému předala ukrajinská rozvědka. Prezident také upozornil na to, že se ukrajinské armádě kvůli válce na Blízkém východě tenčí zásoby munice.

Údajný dezinformačním plán Ruska má kódové jméno Majdan 3, což odkazuje na kyjevské centrální náměstí, kde se v letech 2004 a 2014 odehrála protivládní povstání. Protesty a nakonec i násilné střety s policií před devíti lety, které si vyžádaly desítky obětí, nakonec vedly k pádu prezidenta Viktora Janukovyče, podporovaného Ruskem.

https://cnn.iprima.cz/zelenskyj-se-obava-statniho-prevratu-tajna-sluzba-mi-predala-znepokojive-informace-tvrdi-418038?

26.10.2023 Ukrajina čelí nové ruské hrozbě a čeká ji krutá zima. Ukrajina varuje, že čelí nové hrozbě – primitivním ruským dronům, které Moskva vypouští zřejmě s jediným účelem: vyčerpat zásoby ukrajinských raket.

• Rusko v říjnu oznámilo, že jeho výdaje na obranu v roce 2024 dosáhnou téměř 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), tedy zhruba třikrát víc, než kolik činily před jeho invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Jedná se o zhruba 30 procent státního rozpočtu. 
  
• Ukrajina na obranu hodlá příští rok vydat okolo 40 miliard dolarů (938 miliard korun), zhruba polovinu státního rozpočtu a 20 procent veškerého hospodářského výkonu země. Počítá ale také s desítkami miliard zahraniční vojenské pomoci – alespoň v případě, že budou západní dárci nadále ochotni ji poskytovat. 
  
• Ukrajinské úřady očekávají, že Rusko se tuto zimu opět zaměří na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ve snaze zmrazit odpor ukrajinského obyvatelstva. Zároveň tím Kyjevu znemožňují dostávat peníze za vývoz, a to i s pomocí útoků na přístavní infrastrukturu podél Dunaje a v Oděse.
• https://echo24.cz/a/HYxXc/zpravy-svet-zatimco-svet-sleduje-blizky-vychod-ukrajina-ceka-kruta-zima? 
  

7.10.2023 Americký prezident Joe Biden si hodlá vyžádat od Kongresu největší balík vojenské a humanitární pomoci Ukrajině, který by měl vystačit do začátku roku 2025. Podle britského listu The Daily Telegraph s odkazem na zdroje by jeho velikost mohla dosáhnout 100 miliard dolarů.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18940231

26.9.2023 Veřejný dluh Ukrajiny dosáhl nové rekordní hodnoty – téměř 134 miliard dolarů, uvedl šéf finančního výboru Nejvyšší rady Daniil Getmancev.

Autoři žádosti upozornili na skutečnost, že Bidenova administrativa předložila rozdílné odhady ohledně výše prostředků vynaložených na Ukrajinu. Sullivanovy výroky podle zákonodárců naznačují, že se bavíme o 79,9 miliardách dolarů. Zároveň Úřad pro řízení a rozpočet Bílého domu zveřejnil údaje, podle kterých se na Ukrajinu a řadu dalších států utratilo 111 miliard dolarů.

• Od února 2022 se veřejný dluh zvýšil o 79,4 % v ekvivalentu hřivny (plus 2 167,5 miliardy), o 43,5 % v ekvivalentu v cizí měně (plus 40,6 miliardy USD).  
  
• https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18848221
  

20.9.2023 Ukrajinské drony měly v minulých dnech několikrát zaútočit na pozice militantů podporovaných ruskými žoldnéři na předměstí súdánské metropole Chartúmu. Televize CNN se odvolává na vojenské zdroje z Kyjeva, podle nichž měly za útoky stát ukrajinské speciální síly.

• Nicméně indicií směřujících do Kyjeva je hned několik. Podle odborníků citovaných CNN jde o stejný typ dronů, které Ukrajinci používají proti ruským agresorům ve vlastní zemi – typ, jehož použití v Africe dosud nebylo zaznamenáno. Na jednom z videí je také záběr na ovládací panel dronu s pokyny v angličtině a ukrajinštině.
• Vedle Súdánu působí wagnerovci na africkém kontinentě také ve Středoafrické republice, Libyi (obě země se Súdánem sousedí), Burkině Faso a Mali. CNN upozornila, že ke dronovým útokům u Chartúmu došlo jen několik dní poté, kdy byly na jihu Súdánu zaznamenány velké vojenské konvoje směřující na sever zřejmě ze Středoafrické republiky. 
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-ukrajinske-drony-utocily-proti-wagnerovcum-v-sudanu-tvrdi-cnn-40444230# 
  

19.9.2023 Jedině Rusko je zodpovědné za současnou válku na Ukrajině a jedině Rusko stojí v cestě míru, řekl dnes Valnému shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. Moskvě vyčetl, že jako cenu za ukončení konfliktu požaduje ukrajinskou kapitulaci, ukrajinská území a životy ukrajinských dětí.

• Americký Kongres v současné době projednává poskytnutí další vojenské a humanitární pomoci napadené zemi ve výši až 21 miliard dolarů (479 miliard Kč). Spojené státy dosud Kyjevu na obranu před ruskou agresí poskytly pomoc ve výši 43,7 miliardy dolarů. 
  
• https://echo24.cz/a/HRvgu/zpravy-svet-za-valku-na-ukrajine-je-zodpovedne-jenom-rusko-rekl-biden-v-osn?
  

6.9.2023 Spojené státy převedou granáty s ochuzeným uranem na Ukrajinu jako součást nového balíčku vojenské pomoci ve výši 175 milionů dolarů, uvedl Pentagon.Podle tiskové zprávy mezi oznámené dodávky patřila 120mm munice pro tanky Abrams. Jak bylo uvedeno, tyto projektily obsahují jádro vyrobené z ochuzeného uranu. Americké tanky přitom Kyjev dosud neobdržel. Ochuzený uran se získává poté, co se z něj izoluje izotop-235. Jeho hustota se blíží wolframu, což umožňuje jeho použití v jádrech podkaliberních pancéřových střel, které jsou rozměrově menší, ale mají výrazně větší smrtící účinek.

Radioaktivita ochuzeného uranu je nižší než u přírodní rudy, ale stejně jako ostatní těžké kovy je toxický a může vést k extrémně negativním zdravotním následkům, včetně rozšířené rakoviny. Spojené státy americké se staly druhou zemí, která oznámila převod granátů s ochuzeným uranem na Ukrajinu. V březnu letošního roku oznámila náměstkyně britské ministryně obrany Annabelle Goldieová plány na zásobování Kyjeva takovou municí. Bylo upřesněno, že jsou určeny pro tanky Challenger 2.

• Jak poznamenal Vladimir Putin , tyto granáty nepatří do kategorie ZHN , ale vytvářejí radiační prach, znečišťují půdu a v tomto smyslu jsou nejškodlivějšími a nejnebezpečnějšími zbraněmi pro lidi. Doposud takovou munici používaly pouze země NATO , včetně Iráku a Jugoslávie.
  
• https://ria.ru/20230906/paket-1894629238.html
  

31.8.2023 Maďarsko požaduje od EU a Ukrajiny zprávu o utracení 50-70 miliard eur přidělených Kyjevu. Dokud Budapešť takovou informaci nedostane, nebude podle ministra zahraničí Petera Szijjárta v EU diskutovat o otázkách dodatečného financování vojenské pomoci Ukrajině.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18625737

30.8.2023 Rusko drancuje ukrajinské nerostné bohatství. Okupuje zdroje v hodnotě bilionů dolarů. Jedním z aspektů ruské agrese na Ukrajině je i zábor velkého množství zdrojů nerostného bohatství. Kyjev má smůlu, že se velká část nalezišť železné rudy, uhlí či lithia nachází v ruském sousedství. Tedy v částech země, které Moskva přes ukrajinskou protiofenzivní snahu stále ovládá. Ústav geologických věd uvádí, že celkově je pod vládou okupantů sedm stovek z 2160 zdrojů více než stovky nerostů průmyslového významu.

• Nyní Kreml podle BBC Ukrajina v napadené zemi neoprávněně drží zdroje v hodnotě 12,5 bilionu až patnácti bilionů dolarů. Z toho téměř dvě třetiny připadají na uhlí, další dva biliony pak podle odhadů tvoří zásoby železné rudy.
• https://www.e15.cz/zahranicni/rusko-drancuje-ukrajinske-nerostne-bohatstvi-okupuje-zdroje-v-hodnote-bilionu-dolaru-1410206?
  

27.8.2023 Zelenskyj povolil konání voleb během nepřátelských akcí, pokud je Západ zaplatí. Prezident Ukrajiny poznamenal, že k uspořádání voleb v době míru je zapotřebí asi 5 miliard dolarů a v podmínkách nepřátelství není požadovaná částka známa. Na Ukrajině se dlouhodobě diskutuje o možném zrušení parlamentních a prezidentských voleb, které by se měly konat letos v říjnu, respektive na jaře 2024. Podle ústavy se nemohou konat během stanného práva. V červenci ji parlament prodloužil o 90 dní, což zpochybňuje konání říjnových voleb do Rady. Zelenskyj opakovaně prohlásil, že volba hlavy státu se může konat až po skončení nepřátelských akcí.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18598133

27.8.2023 Před jedenácti dny se na tajném místě v okolí polsko-ukrajinských hranic setkali jedni z nejvyšších vojenských zástupců aliance NATO s šéfem ukrajinské armády Valerijem Zalužným a jeho nejbližším týmem. Tajné jednání označované jako "válečná porada", poukazuje na to, že velitel britských ozbrojených složek Tony Radakin je ve Washingtonu a Kyjevě považován za stále důležitějšího aktéra v boji proti Ruské federaci. Deník The Guardian píše, že schůzka, která měla za cíl pomoci přenastavit ukrajinskou vojenskou strategii, trvala kolem pěti hodin. Kromě Radakina a Zalužného se schůzky zúčastnil také americký generál Christopher Cavoli.

https://echo24.cz/a/HmUK5/zpravy-svet-valecna-porada-polsko-ukrajina-hranice-tajne-jednani-zalezny-zastupci-nato?

20.8.2023 Ukrajinský prezident Zelenskyj v neděli vyjednal několik desítek letounů F-16 z Dánska a Nizozemska. Mark Rutte počet stíhaček nespecifikoval, Zelenskyj však na síti X, bývalém twitteru, napsal, že se s Ruttem shodli na počtu 42 strojů F-16 pro Ukrajinu. Dánská premiérka Mette Frederiksenová následně uvedla, že Kodaň Kyjevu daruje 19 stíhaček.

• Ukrajina může získat letouny po splnění podmínek, mezi které mimo jiné patří i dokončení výcviků vojenských pilotů.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-f-16-na-ukrajine-jsou-prelomove-mini-bezpecnostni-analytik-235729#  
  

17.8.2023 Ukrajina vyloučila, že by jednala s Ruskem o prodloužení dohody o tranzitu ruského plynu, která vyprší v příštím roce. Potvrdil to ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Plynovod přes Ukrajinu je jednou ze dvou tras, kterými nadále ruský plyn teče, i když v omezeném objemu. Trasa přes Ukrajinu představuje asi pět procent celkového dovozu plynu do Evropy a zásobuje především Slovensko a Rakousko.

• Bez tranzitní trasy přes Ukrajinu bude ruský plyn možné dodávat do Evropy pouze plynovodem TurkStream. Ten využívají země na jihovýchodě Evropy a v květnu se na dodávkách plynu do Evropy podílel třemi procenty. EU loni výrazně investovala do dovozu LNG a přijala nařízení na zvýšení skladovacích kapacit, aby vykompenzovala nedostatek plynu z Ruska.

• Evropský think-tank Bruegel minulý měsíc uvedl, že Ukrajina by mohla zvýšit skladovací kapacitu Evropy asi o desetinu. "Využití dodatečné kapacity 100 TWh, která je k dispozici na Ukrajině, poskytne příjemnou podporu pro zimní výhled Evropy a vítanou podporu pro příjmovou stránku Ukrajiny," napsal Bruegel.

• Plyn pro skladování na Ukrajině lze zakoupit kdekoli a přečerpat ho lze pomocí reálných nebo virtuálních toků v plynovodech z Maďarska, Polska a Slovenska, dodala agentura Reuters. 

• https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-kyjev-neprodlouzi-dohodu-s-ruskem-o-tranzitu-plynu-do-evropy-ujistil-ukrajinsky-ministr-energetiky-40440952#
  

15.8.2023 Britská zpravodajská služba MI6 připravila sabotáž a represivní oddělení ukrajinských ozbrojenců za účelem odeslání do Afriky, uvedl vojensko-diplomatický zdroj."

"Podle informací potvrzených několika zdroji s cílem čelit rozvoji spolupráce mezi africkými zeměmi a Ruskem zformovala britská zpravodajská služba MI6 a připravila se vyslat na jižní kontinent sabotážní a represivní oddíl složený z militantů Ukrajinské nacionalistické a neonacistické formace.

https://ria.ru/20230816/otryad-1890321050.html

4.8.2023 Kumulativní pomoc Ukrajině z Evropské unie dosáhla od února 2022 20 miliard eur.Celková částka "je asi 20 miliard eur" a zahrnuje "dvoustranné dodávky obranného vojenského vybavení jednotlivými členskými státy a financování z Evropského mírového fondu ve výši 5,6 miliardy eur".

Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku zaujímá Německo přední místo mezi evropskými zeměmi v dodávkách zbraní. Německo poskytlo Kyjevu zbraně v hodnotě asi 7,5 miliardy eur od února 2022. Následuje Polsko, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko, jejichž vojenské výdaje na Ukrajinu činily více než miliardu eur, píší noviny. Dne 20. července vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell oznámil svůj záměr vytvořit v rámci Evropského mírového fondu speciální mechanismus pro vojenské dodávky do Kyjeva ve výši 5 miliard eur ročně do roku 2027. Očekává se, že tento mechanismus doplní balíček rozpočtové pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur navržený Evropskou komisí, rovněž na čtyři roky.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18500773

13.8.2023 V hlavních směrech útoku se ukrajinským jednotkám podařilo postoupit až o 19 kilometrů. Takový progres nutí Moskvu přesunout síly z jiných částí fronty, čímž Rusko oslabuje svou obrannou linii. Podle Institutu pro studium války by další jakýkoli ukrajinský průlom mohl být potenciálně rozhodující. Šestnáct až devatenáct kilometrů, takový je postup pozemních ukrajinských jednotek do ruské obrany jižním směru. Obránci postupují po dvou hlavních útočných liniích, a to přes vesnici Staromajorske ve směru k Rusy okupovanému Berďansku, přístavu na Azovském moři; a dále na západ směrem k okupovanému Melitopolu, důležitému dopravnímu uzlu poblíž pobřeží.

"Cílem Kyjeva je dosáhnout Azovského moře a vrazit klín do takzvaného pozemního mostu mezi Ruskem a Krymem, který je životně důležitý pro zásobovací trasy ruské armády," uvedli analytici z ISW.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-ukrajinci-pokrocili-v-protiutoku-dalsi-prulom-muze-byt-rozhodujici-tvrdi-analytici-40440507#

6.8.2023 Západu se nepodaří donutit ukrajinský lid, ukrajinskou společnost, k příměří s Ruskem, pokud by takové tlaky nastaly, a to ani za výrazných lidských obětí. Prohlásil to v rozhovoru s bulharskou televizí btv šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálmajor Kyrylo Budanov. Ten také připustil, že ukrajinská protiofenziva je obtížná, protože Rusové se dobře opevnili, nicméně zpět dobytá území si Ukrajinci podle něj drží a v protiofenzivě stále pokračují.

https://echo24.cz/a/HsMPf/zpravy-svet-budanov-zapad-nepodari-donutit-ukrajina-primeri-rusko?

5.8.2023 Od začátku ruské agrese utrpěly obě strany škody nejen na životech, ale v nejrůznějších sektorech průmyslu především Ukrajina. Jeden z následků války je tak její zničený energetický systém. Na Ukrajině jsou škody na tepelných elektrárnách a teplárnách v hodnotě 29,9 miliard hřiven (cca 17,95 mld. Kč), ale nouzové opravy, které byly dosud provedeny, jsou vyčísleny pouze na 482 milionů hřiven (cca 289,2 mil. Kč), tedy ani ne ve výši dvou procent. O problému informuje ukrajinská agentura Unian a konstatuje, že nadcházející zima může být na Ukrajině strašná. Rusové způsobili kolosální škody na ukrajinském energetickém systému, zasáhli 271 energetických zařízení. Po zimě bylo zničeno 75 procent kapacit výroby tepla a do začátku nové topné sezóny není možné zásadní obnovení systému.

https://echo24.cz/a/HsUwV/zpravy-ekonomika-ukrajina-zima-bude-strasna-znicena?

4.8.2023 Největší ztrátu od loňského potopení křižníku Moskva zřejmě utrpělo ruské námořnictvo. Pří pátečním útoku bezpilotních dronů na ruský přístav Novorossijsk došlo k poškození ruské výsadkové lodi. Na Twitteru o tom informoval poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Ruské úřady přitom tvrdí, že za útokem stojí ukrajinská armáda. Podle nich navíc nemělo dojít k žádným škodám ani obětem na životech.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-zabery-ukazuji-jak-ukrajinci-zasahli-rusum-vysadkou-lod-primo-v-pristavu-v-novorossijsku-40439722#

3.8.2023 Náklady na údržbu Ozbrojených sil Ukrajiny (AFU) jsou asi 2 biliony hřiven (54,7 miliardy dolarů) ročně, což značně převyšuje kapacitu země. Oznámil to premiér Denys Shmyhal.Podle Shmyhala byla v normální době příjmová strana ukrajinského rozpočtu 1,3 bilionu hřiven (35,5 miliardy dolarů), nyní je stát  podporován finanční podporou západních partnerů, granty a úvěry.

21. července premiér oznámil, že vojenské výdaje Ukrajiny za prvních šest měsíců letošního roku dosáhly 18,09 miliardy dolarů, což přesáhlo částku daní vybraných za tuto dobu. Rozpočet Ukrajiny na rok 2023 dříve plánoval výdaje ve výši 2,6 bilionu hřiven (71,1 miliardy USD), z čehož 1,14 bilionu hřiven (31,2 miliardy USD) bylo poskytnuto na bezpečnostní a vojenské potřeby, což je 43 % všech výdajů, neboli 18,2 % HDP. Příděly pro ministerstvo obrany byly zvýšeny ze 133,5 miliardy hřiven (3,65 miliardy $) v roce 2022 na 857,9 miliardy hřiven (23,46 miliardy $) v roce 2023. Ukrajinský rozpočet na rok 2023 má rekordních 38 miliard dolarů. 

https://tass.ru/ekonomika/18436573

27.7.2023 Ukrajina obdržela 1,5 miliardy dolarů v rámci záruk od Japonska prostřednictvím svěřeneckého fondu Světové banky," uvedl televizní kanál ministerstva Telegram . Je třeba poznamenat, že finanční prostředky budou použity na obnovu ekonomiky a posílení sociální ochrany obyvatelstva. Letos by navíc podle agentury měla japonská vláda poskytnout Ukrajině další 2 miliardy dolarů prostřednictvím svěřeneckého fondu Světové banky.

30. června tisková služba WB oznámila, že představenstvo schválilo rozhodnutí poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 1,5 miliardy dolarů zaručenou japonskou vládou jako součást svěřeneckého fondu Advancing Needed Credit Enhancement for Ukraine Trust Fund (ADVANCE Ukraine). Banka uvedla, že Ukrajině již bylo poskytnuto více než 37,5 miliardy dolarů, tato částka zahrnuje závazky a přísliby mnoha západních dárcovských zemí.

https://tass.ru/ekonomika/18387001

21.7.2023 Ukrajinská armáda už používá kazetovou munici dodanou ze Spojených států. Na tiskovém briefingu to oznámil zástupce Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Munice je podle něj efektivní při manévrování ruských jednotek na Ukrajině a proti jejich obranným pozicím, informovala agentura Reuters. (ČTK)

20.7.2023 Ukrajina obdrží od Světové banky úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (32,3 miliardy korun), za který bude ručit Japonsko. Na svém twitterovém profilu to ve čtvrtek oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Půjčku Kyjev použije na posílení sociální ochrany, pomoc lidem během ruské invaze a obnovu ekonomiky, napsal ministerský předseda.

https://www.e15.cz/ukrajina-vs-rusko-konflikt-valka-aktualne?

16.7.2023 Vypočítává se, kolik může Ukrajina ztratit, pokud bude porušena dohoda o obilí. Ukrajina by mohla ztratit až 500 milionů dolarů měsíčně, pokud by dohoda o obilí praskla.

https://ria.ru/20230716/sdelka-1884426901.html

29.6.2023 Celková částka vojenské, finanční a humanitární pomoci poskytnuté Ukrajině od vpádu ruských vojsk loni v únoru dosáhla téměř 170 miliard eur, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území s odvoláním na informace institutu pro světovou ekonomiku IfW (ČTK)

26.6.2023 "Zelenskij využívá současného konfliktu ke koncentraci moci a urychlení výprodeje firem - více než tři miliony hektarů zemědělské půdy nyní vlastní společnosti sídlící na Západě. Na co umírají Ukrajinci z dělnické třídy?" - napsal politik na své stránce na Twitteru.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18115845

20.6.2023 Národní rada (parlament) Slovenska v úterý přijala usnesení, podle kterého byl hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933 uznán jako genocida ukrajinského lidu. Informovala o tom tisková agentura TASR . V usnesení se uvádí, že hladomor byl údajně "způsoben úmyslně za účelem zničení určité skupiny občanů". Poslanci jménem slovenského lidu vyjádřili soustrast rodinám zesnulých. Z incidentu obvinili "totalitní sovětský režim, který vedl ke smrti milionů Ukrajinců a způsobil vážné škody na základech ukrajinské společnosti".

Hladomor v SSSR

Počátkem 30. let se masový hladomor v SSSR stal tragédií pro celou zemi a zasáhl území nejen Ukrajiny, ale i Běloruska, severního Kavkazu, Povolží, jižního Uralu, západní Sibiře, Kazachstánu a způsobil významné lidské oběti (podle různých odhadů od 2 do 8 milionů lidí). V roce 2006, za předsednictví Viktora Juščenka, přijala Nejvyšší rada Ukrajiny zákon, který zavedl pojem "holodomor" jako genocidu Ukrajinců. V Rusku se takovým akcím říkalo pokus o přepsání historie. V roce 2014 představili Andrej Artizov, šéf Federální archivní agentury (Rosarchiv), a Elena Tyurina, ředitelka Ruského státního ekonomického archivu knihu "Hladomor v SSSR. 1929-1934", která byla připravena společně s kolegy z Bělorusko a Kazachstán. Z práce vyplynulo, že hladomor způsobil některé faktory, z nichž klíčová byla politika vývozu zemědělských produktů do zahraničí pro nucenou industrializaci Sovětského svazu a také období neúrody. Autoři navíc dokázali, že mezinárodní úřady nemohly mít žádný národní přístup a nedošlo k národní genocidě.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18072957

7.6.2023 Katastrofa na Kachovské přehradě zásadně poznamená ukrajinské zemědělství. Podle odhadů ukrajinského ministerstva zemědělství skoro 94 procent zavlažovacích systémů v Chersonské oblasti zůstane bez vody. V Záporožské oblasti se to bude týkat 74 procent zavlažovacích kapacit a v Dněpropetrovské oblasti 30 procent. Nedostatek vody, jak pitné tak té pro zemědělství, se bude týkat i okupovaného Krymu.

• Ukrajinské úřady odhadují, že záplavy ohrožují 16 000 lidí na pravém břehu a 25 000 lidí na levém břehu, Rusy okupovaném břehu.
  

• Pokud si tedy Rusko hodlá udržet Krym - a dosavadní vývoj o opaku zatím nijak nesvědčí - vypuštění Kachovské nádrže není v jeho zájmu. Toho si je ostatně dobře vědoma i Ukrajina, která používala zásobování Krymu vodou z Dněpru přes Severokrymský kanál jako páku dlouhé roky, od anexe Krymu Ruskem v roce 2014. Tok dněperské vody do krymských kohoutků se plně obnovil až po začátku ruské války na Ukrajině.

• Levý, tedy východní břeh v Chersonské oblasti bude vždy zasažen více, protože je níže než pravý břeh. 
  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-nasledky-zniceni-kachovske-prehrady-se-ukazi-za-tyden-mini-zelenskyj-232165#

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-bylo-by-rusko-skutecne-ochotne-znicit-kachovskou-prehradu-40433810#

11.4.2023 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon o zvýšení výdajů na obranu o 14,6 miliardy dolarů, vyplývá z informací zveřejněných na webu Nejvyšší rady. Rozpočet Ukrajiny na rok 2023 dříve plánoval výdaje ve výši 2,6 bilionu hřiven (71,1 miliardy USD), z nichž 1,141 bilionu hřiven (31,2 miliardy USD) bylo poskytnuto na bezpečnostní a vojenské potřeby, což je 43 % všech výdajů, neboli 18,2 % HDP. . Zároveň byly navýšeny výdaje na ministerstvo obrany ze 133,5 miliardy hřiven (3,65 miliardy USD) v roce 2022 na 857,9 miliardy hřiven (23,46 miliardy USD) v roce 2023. Rozpočet Ukrajiny na rok 2023 má rekordních 38 miliard dolarů. Zelenskyj vyjádřil naději, že Západ pomůže Kyjevu pokrýt rozpočtový deficit.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/17501323

2.4.2023 Schodek pět miliard dolarů měsíčně. Bez západní pomoci by ukrajinská ekonomika nepřežila, pomůže jí i měnový fond. Klíčová role v tom připadá Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF, hlavním akcionářem se 17,4 procenta jsou USA). Ten se s vládou v Kyjevě minulý týden dohodl na čtyřletém podpůrném programu v hodnotě 15,6 miliardy dolarů. Ujednání dosažené na expertní úrovni by během příštích týdnů měla schválit výkonná rada MMF.

• Ukrajina by podle analýzy listu Ekonomičeskaja pravda měla čtyřletý úvěr 15,6 miliardy dolarů splatit do 10 let od čerpání první sumy.
• Ukrajinci se musí po válce připravit i na to, že platby za energie, vodu a další služby domácnostem se "mají uvést do souladu s tržními ukazateli".   
  
• "Přestože má velká část pomoci Ukrajině charakter mezivládních půjček, žádný věřitel asi nepočítá s tím, že by byly v plné hodnotě splaceny. Tipuji, že po skončení války dojde k dohodě, že část dluhů bude odpuštěna a část vyměněna za aktiva, která získají soukromí investoři podílející se na poválečné obnově Ukrajiny," sdělil HN Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank pro Česko a Slovensko.
• Ukrajina v listopadu 2022 naplánovala na letošek rozpočtové výdaje ve výši 2,58 bilionu hřiven (zhruba 1,5 bilionu korun nebo 70 miliard dolarů), z toho bylo na obranu a bezpečnost určeno 1,14 bilionu hřiven. Rozpočtový schodek by měl dosáhnout 1,25 bilionu hřiven. Vláda v polovině března 2023 poslancům navrhla navýšit rozpočtové výdaje o 537 miliard hřiven, z toho půjde na obranu a bezpečnost 518 miliard, tedy přes 96 procent navyšované částky.  
  
• Kyjevské ministerstvo hospodářství sdělilo, že v prosinci byly zhruba 2,6 milionu nezaměstnaných a letos zřejmě přibude dalších 200 tisíc. Centrální banka odhaduje, že bez práce bylo koncem minulého roku přibližně 30 procent pracovních sil.  
  
• Státní celní úřad oznámil, že ukrajinský vývoz zboží loni meziročně klesl o 35 procent na 44,2 miliardy dolarů. Více než dvě třetiny ukrajinského exportu připadají na obilí a další agrární produkty, potraviny, důlní a hutní průmysl. Vývoz oceli a železa před válkou představoval největší položku, loni však spadl o více než 60 procent na 4,5 miliardy dolarů. Do EU směřovalo přes 63 procent vývozu, dalšími klíčovými trhy jsou Turecko a Čína. 
  
• Propad HDP Ukrajiny za rok 2022 je 29,2 procenta.
• https://archiv.hn.cz/c1-67187810-schodek-pet-miliard-dolaru-mesicne-bez-zapadni-pomoci-by-ukrajinska-ekonomika-neprezila-pomuze-ji-i-menovy-fond
  

Přečtěte si takéJaký druh vojenské pomoci poskytly státy NATO Ukrajině?

25.3.2023 Ukrajinský provozovatel ropovodů Ukrtransnafta chce od 1. dubna zdvojnásobit celní sazbu na 27,2 eura za tunu z 13,6 eura, píše Argus. Ruští dodavatelé však i v tomto případě budou pravděpodobně pokračovat v zásilkách přes Družbu kvůli smluvním závazkům s příjemci v Maďarsku. Ukrajina v průběhu roku již dvakrát zvýšila tarif za přepravu ropy přes Družbu přes své území. K prvnímu zvýšení došlo 1. dubna 2022. Poté Ukrajina zvýšila tarif o třetinu na 11,5 EUR za tunu. Od 1. ledna 2023 se pak tarif za čerpání ukrajinským úsekem ropovodu ve směru na Slovensko a Maďarsko zvýšil o dalších 2,1 € na 13,6 € za tunu. Důvodem takového jednání bylo zvýšení nákladů v důsledku poškození energetické infrastruktury.

https://tass.ru/ekonomika/17367791

22.3.2023 Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů Kč), což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky (SB), OSN, Evropské komise (EK) a Ukrajiny, na kterou se odvolává agentura Reuters. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard USD (ČTK)

22.3.2023 Mezinárodní měnový fond (MMF) by měl v příštích týdnech schválit úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 15,6 miliardy dolarů (345 miliard Kč). Podle zpravodajského serveru BBC News se tak Ukrajina stane první zemí ve válce, která úvěr od MMF dostane. Zároveň půjde o jeden z největších finančních balíků, který východoevropská země obdrží od začátku ruské invaze před více než rokem (ČTK)

2.3.2023 Rozpočet Ukrajiny na rok 2023 se změní, výdaje na ozbrojené síly se zvýší o 500 miliard hřiven (13,61 miliardy dolarů). Oznámil to náměstek Nejvyšší rady Jaroslav Zheleznyak. V rozpočtu Ukrajiny na rok 2023 je plánováno 2,6 bilionu UAH výdajů, z toho 1,141 bilionu UAH je vyčleněno na bezpečnost a obranu, což je 43 % všech výdajů, neboli 18,2 % HDP. Zároveň byly navýšeny výdaje na ministerstvo obrany ze 133,5 miliardy UAH v roce 2022 na 857,9 miliardy UAH v roce 2023.

Ukrajinský rozpočet na rok 2023 má rekordních 38 miliard dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil naději, že Západ pomůže Kyjevu pokrýt rozpočtový deficit.

https://tass.ru/ekonomika/17244737

10.3.2023 Podle Kyjevské ekonomické školy dosáhly loni přímé ztráty zemědělského sektoru na Ukrajině 7,8 miliardy dolarů. Navíc z výzkumu ukrajinského Institutu pro půdní vědu a agrochemický výzkum, který zveřejnila agentura Reuters, vyplývá, že válka už po celé Ukrajině degradovala nejméně 10,5 milionu hektarů zemědělské půdy.

https://www.e15.cz/podcasty/business-club/vychod-ukrajiny-se-ekonomicky-sune-ke-kolapsu-rika-podnikatel-petr-krogman-1397019?

25.2.2023 Ukrajinští vojáci vyhodili do povětří přehradu v Artěmovsku na vodní nádrži Severnyj Stavok. Agentuře TASS to v sobotu oznámila tisková služba Wagner PMC. Upřesnili, že se jedná o přehradu na nádrži zvané "Severní Stavok". "Ozbrojené síly Ukrajiny skutečně vyhodily do povětří přehradu," uvedla tisková služba.

Podle agentury TASS, poradce úřadujícího šéfa DLR Denise Pušilina Yana Gagina, přicházejí první zprávy o zaplavení soukromých domů místního obyvatelstva a sklepů, ve kterých se lidé schovávali před ostřelováním. Arťomovsk (Bachmut) leží 55 km severovýchodně od Doněcka a zůstává důležitým dopravním uzlem pro zásobování ukrajinské skupiny vojsk na Donbasu. O město probíhají urputné boje. Ruské síly již osvobodily řadu osad na předměstí Artěmovska, včetně Klescheevka, Podgorodnoye, Paraskovievka a Berkhovka. 

https://tass.ru/politika/17141889

24.2.2023 Spojené státy dnes také oznámily další vojenskou pomoc pro Ukrajinu v hodnotě dvou miliard dolarů (asi 44,63 miliardy korun). Biden měl dnes na programu i jednání s dalšími lídry zemí G7 a ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o tom, jakou další pomoc by napadené zemi mohla G7 poskytnout. Americký ministr obrany Lloyd Austin k příležitosti dnešního ročního výročí ruské invaze řekl, že USA Ukrajině doposud poskytly vojenskou pomoc v hodnotě 32 miliard dolarů (asi 714,6 miliardy korun), píše Reuters.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5348497/usa-oznamily-novou-vlnu-sankci-proti-firmam-a-jednotlivcum-v-rusku-i-jinde.html

23.2.203 Skupina velkých světových ekonomik G7 se shodla, že letos navýší svou hospodářskou pomoc napadené Ukrajině na 39 miliard dolarů, tedy 871 miliard korun. Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7 v předvečer prvního výročí ruské invaze jednali v Indii. Vyzvali také, aby Mezinárodní měnový fond (MMF) do konce března uzavřel s Kyjevem dohodu o úvěrovém programu. Členy skupiny G7 jsou Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA. Ostatní státy Evropské unie pak ve skupině zastupují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

"Pro rok 2023 jsme na základě potřeb ukrajinské vlády zvýšili svůj závazek rozpočtové a ekonomické podpory na 39 miliard dolarů," stojí v prohlášení Japonska, které aktuálně schůzkám G7 předsedá. Loni v prosinci ministři financí G7 předpokládali, že na ekonomickou pomoc Ukrajině letos vyčlení 32 miliard dolarů.

• Šéfka MMF Kristalina Georgievová začátkem tohoto týdne jednala s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem o požadavku Kyjeva na víceletý úvěrový program ve výši patnácti miliard dolarů (335 miliard korun). Ten by měl sloužit jak pro okamžitou finanční pomoc, tak na podporu reforem a poválečné rekonstrukce země.
• https://forbes.cz/skupina-g7-se-rozhodla-letos-navysit-pomoc-ukrajine-celkem-poskytne-871-miliard/? 

23.2.2023 Americké ministerstvo zahraničí připouští možnost přesunu stíhaček nové generace na Ukrajinu, uvedla náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová, kterou cituje Washington Post. "Myslíme nejen na nadcházející jarní bitvy, ale také na budoucnost ukrajinské armády. <...> Pokračujeme v dlouhodobém jednání o protivzdušné obraně jak v rámci Spojených států, tak s Ukrajinou," řekl diplomat. v odpovědi na dotaz ohledně možnosti dodávek stíhaček F-16 kyjevským úřadům.

• Jak již média psala dříve, jednotliví představitelé americké administrativy lobbují za předání F-16 kyjevskému režimu . Prezident Joe Biden zároveň na přímý dotaz novinářů, zda budou tyto vozy dodány do Kyjeva, odpověděl negativně.
• https://ria.ru/20230223/istrebiteli-1854025954.html 
  

21.2.2023 Válka na Ukrajině v loňském roce stála světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů (35,6 bilionu Kč). Informoval o tom dnes list Rheinische Post s odvoláním na studii německého hospodářského institutu IW. Válka na Ukrajině vedla k výraznému růstu cen energie a potravin i k výpadkům v dodavatelských řetězcích. "Podle odhadu IW byl výkon světové ekonomiky v loňském roce o výrazně více než 1600 miliard dolarů nižší, než by činil bez ruské invaze na Ukrajinu," cituje list autora studie Michalea Grömlinga. V letošním roce by podle studie mohla válka na Ukrajině snížit výkon světové ekonomiky o další zhruba bilion dolarů. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5343831/valka-na-ukrajine-loni-stala-svetovou-ekonomiku-pres-16-bilionu-dolaru.html

20.2.2023 Ukrajina plánuje v letošním roce zvýšit těžbu plynu o více než pět procent na 19 miliard metrů krychlových. Ukrajinské zpravodajské společnosti NV to dnes řekl šéf státní energetické společnosti Naftogaz Oleksij Černyšov. Naftogaz je největším producentem plynu v zemi, loni jeho těžba činila 12,5 miliardy metrů krychlových (ČTK)

20.2.2023 Nový balík americké vojenské pomoci pro Ukrajinu zahrnuje munici do raketometů HIMARS, protitankové střely Javelin či radary pro monitorování vzdušného prostoru, uvedlo americké ministerstvo obrany. Hodnota nové várky vojenského materiálu činí na 460 milionů dolarů. Biden navštívil Kyjev. (ČTK)

11.2.2023 Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň hlouběji do spekulativního pásma na Ca. Výhled ratingu změnila na stabilní z negativního, což znamená, že neplánuje v nejbližších měsících rating země měnit.

• Důvodem zhoršení ratingu jsou dopady války s Ruskem, které budou pravděpodobně představovat dlouhodobé problémy pro ukrajinskou ekonomiku a veřejné finance. Známka Ukrajiny je nyní jen jeden stupeň od velmi vysoké pravděpodobnosti selhání. Podle Moody's současné problémy země zvyšují rizika udržitelnosti vládního dluhu, takže je velmi pravděpodobná restrukturalizace dluhu s výraznými ztrátami pro věřitele ze soukromého sektoru.

• https://www.e15.cz/ukrajina-vs-rusko-konflikt-valka-aktualne?
  

10.2.2023 Zelenskyj ocenil cestu na Západ, na dodávkách zbraní je ale podle něj nutné pracovat. Ukrajině se dostalo porozumění a získala dobré signály, ale musí dál pracovat na tom, aby si zajistila zbraně, které potřebuje při obraně před ruskou agresí. Tak dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj komentoval výsledky své cesty po západních metropolích v tomto týdnu. Očekává, že podpora pro Ukrajinu vzroste. "Londýn, Paříž, Brusel - tam všude jsem v posledních dnech mluvil o tom, jak posílit naše vojáky. Dosáhl jsem velmi důležitých ujednání a dostali jsme dobré signály," řekl Zelenskyj ve svém večerním projevu k národu. "Týká se to raket dlouhého doletu a tanků a další úrovně naší spolupráce - bojových letadel. Ale na tom musíme dál pracovat," zdůraznil ukrajinský prezident.

https://www.e15.cz/ukrajina-vs-rusko-konflikt-valka-aktualne?

8.2.2023 Konflikt na Ukrajině bude hlavním tématem dvoudenního setkání hlav států a vlád Evropské unie, které ve čtvrtek začíná v Bruselu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se podle očekávání summitu zúčastní poprvé od zahájení speciální vojenské operace (SVO) Ruské federace, ačkoli to "z bezpečnostních důvodů" oficiálně neoznámil ani Kyjev, ani Brusel.

• Evropští lídři budou jednat o pomoci Ukrajině, včetně možnosti poskytnout Kyjevu stíhačky. Kromě toho je na programu schůzky otázka využití zmrazených aktiv Ruska k obnově Ukrajiny po konfliktu.

• Hlavy států a vlád Evropské unie budou diskutovat také o boji s migrační krizí v komunitě a také o ekonomické situaci EU.

• Důvodem úniku informací o nadcházející návštěvě prezidenta Ukrajiny v Bruselu může být konkurence mezi různými strukturami EU - Evropskou radou, Evropským parlamentem a Evropským parlamentem. Je příznačné, že při psaní o návštěvě v Bruselu žádný z těchto novin nezmínil, že by Zelenskyj byl nejprve přijat v Londýně.

• 2. února se v Kyjevě konalo společné jednání Evropské komise s vládou Ukrajiny a 3. února se zde konal také summit EU-Ukrajina. V důsledku toho Brusel přislíbil, že bude nadále dodávat zbraně a posílat finanční pomoc Kyjevu, stejně jako poskytovat podporu při rekonstrukci země po konfliktu, ale nepřislíbil načasování zahájení jednání o připojení. EU bylo vydání odloženo na podzim.
  

• Podle Evropské komise zmrazily země EU aktiva Centrální banky Ruské federace ve výši 300 miliard eur a aktiva ruských podnikatelů až 20 miliard eur. Podle zpráv v evropských médiích však Evropská komise netuší, kde je 200 eur z 300 miliard eur zmrazených ruských aktiv.

• https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/17001671  
  

3.2.2023 Šéf americké Ústřední zpravodajské služby William Burns nabídl oficiálnímu Kyjevu, že výměnou za mírovou dohodu převede asi 20 procent území Ukrajiny na ruskou stranu, píše Neue Zürcher Zeitung s odvoláním na nejmenované vysoce postavené zdroje.Americký prezident Joe Biden podle NZZ v polovině ledna instruoval šéfa CIA , aby se s tímto návrhem obrátil na Moskvu a Kyjev. Obě strany podle publikace tuto možnost odmítly.

https://ria.ru/20230203/plan-1849406932.html

Zástupce Bílého domu zástupce Rady pro národní bezpečnost Sean Davitt popřel zprávy, že ředitel CIA William Burns nabídl převedení 20 procent ukrajinského území do Ruska, uvádí Newsweek . 

https://ria.ru/20230203/ukraina-1849431606.html

2.2.2023 Národní banka Ukrajiny (NBU) stanovila oficiální kurz hřivny vůči euru na 3. února 2023 na 40,17, uvádí web regulátora. Překročení hranice 40 hřiven bylo zaznamenáno poprvé v historii země, vyplývá z údajů na webu ukrajinského ministerstva financí.

Od 24. února loňského roku národní banka zafixovala kurz hřivny vůči dolaru (29,25 UAH) a euru (33,17 UAH). Regulátor však již o měsíc později, 23. března, učinil kurz eura závislým na výkyvech euro-dolarového páru na globálním finančním trhu. Národní banka od konce května podniká bezprecedentní kroky k udržení kurzu hřivny a prodává až 1 miliardu dolarů týdně, od 21. července však NBÚ devalvuje hřivnu o 25 % na 36,56 za dolar a euro podobně zdražilo. Od té doby se oficiální směnný kurz nezměnil. Průměrný směnný kurz dolaru a eura ve směnárnách, jak informovala agentura TASS, přitom v říjnu přesáhl 40 hřiven.

Předtím poslanec Nejvyšší rady Oleksandr Dubinsky řekl, že velké ukrajinské podniky stahují peníze do zahraničí v očekávání kolapsu kurzu hřivny. Podle poslance se tak stane po ukončení bojů na Ukrajině, kdy se zastaví západní finanční pomoc Kyjevu, který podporuje ukrajinskou měnu.

https://tass.ru/ekonomika/16949183

2.2.2023 Ukrajina potřebuje neustálou finanční pomoc z vnějších zdrojů, měsíční potřeba je asi 3 miliardy dolarů, uvedlo ve středu večer ukrajinské vydání Ekonomické pravdy s odvoláním na náměstkyni ministra financí Olgu Zykovou.

• Podle Zykové navzdory opatřením na snížení rozpočtového deficitu "letos zůstává potřeba mezinárodního financování hmatatelná a činí asi 3 miliardy dolarů měsíčně". Vláda podle ní letos obdržela potvrzení od USA a EU o přidělení 30 miliard dolarů, ale stále chybí asi 10 miliard dolarů, které Kyjev očekává, že dostane "od jiných zemí a mezinárodních finančních organizací, zejména od MMF ." 
  
• Podle Národní banky Ukrajiny získal Kyjev v roce 2022 od západních partnerů 32,1 miliardy dolarů.
• https://tass.ru/ekonomika/16942369 
  

2.2.2023 Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell a 14 klíčových evropských komisařů (včetně zástupce vedoucího Evropské komise Valdise Dombrovskise, evropského komisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse, pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson, pro krizové řízení Janusz Wojciechowski, odešel do Kyjeva, pro expanzi Olivera Vargelia, stejně jako zástupkyně vedoucího Evropské komise pro svobodu a hodnoty Vera Yurovu a pro podporu evropské způsob života, Margaritis Schinas) přijeli ve čtvrtek do Kyjeva na společné jednání s ukrajinskou vládou před summitem EU-Ukrajina dne 3. února. "Přijeli jsme do Kyjeva, abychom vyslali nejsilnější signál podpory EU všem Ukrajincům," napsal Borrell na Twitter a upřesnil, že pomoc EU Kyjevu od začátku konfliktu činila 50 miliard eur.

• "Setkání mezi Evropskou komisí a vládou Ukrajiny bude příležitostí k výměně názorů na mnoho otázek spolupráce mezi EU a Ukrajinou a k diskusi o nadcházející obnově země, stejně jako o její evropské cestě," uvedla tisková služba. . 3. února bude Kyjev hostit summit EU-Ukrajina, na kterém se bude diskutovat o přípravách na vstup země do EU. Již dříve zdroj agentury TASS v Bruselu uvedl, že zemi nebude nabídnut zrychlený postup pro vstup do EU.
  
• Skutečnost, že více než polovina členů Evropské komise (16 z 27) odešla do Kyjeva, potvrzuje, že Brusel ví, že civilní infrastruktura Ukrajiny není pod dostřelem ruské armády, která na území Ukrajiny provádí NWO .
• https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/16943835 

30.1.2023 RKhBZ: Spojené státy provedly experimenty s infekcí HIV na ukrajinské armádě. Armáda byla cílovou skupinou amerických experimentů s infekcí HIV prováděných na Ukrajině, řekl generálporučík Igor Kirillov, šéf ruských sil radiační, chemické a biologické obrany.Poznamenal, že během speciální operace bylo možné získat více než 20 tisíc dokumentů, vyslechnout očité svědky a účastníky amerických vojenských biologických programů. Tyto materiály potvrzují zaměření Pentagonu na vytváření komponent biologických zbraní a jejich testování na obyvatelích Ukrajiny a dalších států sousedících s Ruskem.

• "Spojené státy realizují z hlediska mezinárodního práva nejkontroverznější výzkum mimo své území. Příkladem jsou experimenty související s infekcí HIV, které od roku 2019 provádějí američtí specialisté na území Ukrajiny," uvedl generál. řekl.
• Upozornil na to, že jako cílové skupiny vystupovali nejen trestanci či narkomani, ale i bojovníci ozbrojených sil Ukrajiny .Kromě toho, dodal Kirillov, ministerstvo obrany obdrželo důkazy o užívání psychostimulancií a drog ukrajinským vojenským personálem a také o pašování morfia na frontu.
• "Domníváme se, že jednání úředníků, kteří prováděli výzkum na ukrajinských vojácích, jejichž krev obsahovala vysoké koncentrace antibiotik, omamných látek, protilátek proti patogenům infekčních chorob, vyžaduje odpovídající právní posouzení," řekl.
• Generál poznamenal, že nyní Spojené státy omezují vojenské biologické aktivity na Ukrajině a převádějí je do Polska a pobaltských států. Některé nedokončené programy se přesouvají do zemí Střední Asie a zároveň se zvyšuje spolupráce s Keňou, Singapurem a Thajskem. A specialisté, kteří se těchto studií účastnili, jsou transportováni na Západ a zaměstnáni ve Spojených státech, Kanadě a Evropské unii, aby od nich Rusko nedostávalo důkazy o nelegální práci a porušování mezinárodních závazků. 
  
• "Obdržené materiály budou předány vyšetřovacímu výboru, aby přijal opatření k postavení pachatelů před soud," uzavřel Kirillov.Brzy po zahájení speciální operace začalo ministerstvo obrany dostávat důkazy, že Ukrajina se skutečně stala testovacím místem Pentagonu pro vývoj komponent biologických zbraní a testování nových typů léčiv. V zemi vznikla síť více než 30 biologických laboratoří, které pracují v zájmu Spojených států. Zejména studovali patogeny různých nemocí, včetně moru a antraxu.
• https://ria.ru/20230130/vich-1848449126.html

29.1.2023 USA podporují Ukrajinu za jeden životně důležitý zdroj zásobám titanu, píší média. Ve Spojených státech a přidružených zemích nyní probíhají snahy o identifikaci, rozvoj a využití obrovských zdrojů Ukrajiny ve formě kovu klíčového pro vývoj nejpokročilejší západní vojenské technologie, která bude tvořit základ budoucího odstrašení Ruska a Číny.

• Americké ministerstvo vnitra klasifikovalo titan jako jeden z 35 minerálů životně důležitých pro ekonomickou a národní bezpečnost země. Ale Spojené státy stále dovážejí více než 90 procent této železné rudy.
• https://ria.ru/20230129/ukraina-1848187751.html
  

24.1.2023 Během mobilizace a výjimečného stavu nesmí státní zaměstnanci cestovat mimo Ukrajinu, jedinou výjimkou jsou služební cesty, oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně ohlásil personální změny na různých úrovních státní správy. Stalo se tak poté, co zemí otřásly největší korupční skandály od zahájení ruské invaze v únoru minulého roku. Kdo v nejvyšších patrech státní správy končí, ale prezident nesdělil.

• Týká se to policistů, náměstků, státních zástupců a všech, kteří by měli pracovat pro stát a ve státě. Úředníci už nebudou moci cestovat do zahraničí na dovolenou nebo za jiným nestátním účelem.
• Ukrajina se dlouhodobě potýká s problémem korupce, jejíž omezení je jednou z podmínek členství země v Evropské unii. Skandály by rovněž mohly podkopat ochotu západních spojenců poskytovat zemi napadené Ruskem vojenskou i finanční pomoc. 
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-zelenskyj-zatrhl-urednikum-cesty-do-zahranici-a-odstartoval-personalni-zemetreseni-40420818# 
  

18.1.2023 Dnes ráno, 18. ledna, se v Brovary zřítil vrtulník Státní záchranné služby. V důsledku havárie zemřelo vedení ministerstva vnitra: ministr, první náměstek ministra a státní tajemník.

https://ria.ru/20230118/vertolet-1845659722.html

17.1.2023 Kancelář prezidenta Ukrajiny vyhověla žádosti Oleksija Arestoviče o uvolnění z funkce nezaměstnaného poradce. Oznámil to v úterý v komentáři k publikaci " Ukrajinská pravda " tiskový tajemník prezidenta Serhije Nikiforova. Podle publikace Nikiforov informoval, že "náčelník štábu kanceláře prezidenta Ukrajiny Maria Vitushok podepsal odpovídající příkaz k odvolání Arestoviče."

V úterý Arestovič oznámil svou rezignaci a napsal odpovídající prohlášení, ve kterém naznačil, že chce ukázat "příklad civilizovaného chování" a přiznal svou "zásadní chybu".

Večer 14. ledna Arestovič řekl, že část domu v Dněpropetrovsku se zřítila kvůli pádu rakety sestřelené ukrajinským systémem protivzdušné obrany na něj. Poté byl ostře kritizován ukrajinskou veřejností. Dne 16. ledna oznámil poslanec Nejvyšší rady Alexej Gončarenko zahájení sběru podpisů pro odvolání Arestoviče. Poslanec ho obvinil ze zrady za slova o příčině zřícení části domu v Dněpropetrovsku.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/16818089

10.1.2023 Podle britského poslance a předsedy Výboru pro obranu Tobiase Ellwooda je ruská agrese na Ukrajině "naší válkou a Ukrajinci tam bojují za nás." Ruská federace podle Ellwooda bojuje proti širšímu Západu a Velká Británie by měla posílit vojenskou podporu pro Ukrajinu. "NATO bylo v podstatě postaveno na lavičku a my bychom měli dělat mnohem více, abychom ten požár uhasili," říká Elwood s tím, že by Británie měla poslat na Ukrajinu své tanky Challenger 2.

https://echo24.cz/a/HTiUA/zpravy-svet-nase-valka-ukrajinci-boj-britanie-tanky-challenger-2?

10.1.2023 Velké ukrajinské podniky se systematicky připravují na znehodnocení hřivny, uvedl poslanec Nejvyšší rady Oleksandr Dubinsky ve svém kanálu Telegram. Deset miliard dolarů jsou půjčky ukrajinským společnostem vydané během války, poskytnuté jejich zahraničními protějšky. To znamená, že podnik, který pokračuje v prodeji něčeho do zahraničí, provádí operace, při kterých společnost poskytuje půjčku své nerezidentní společnosti, např. na Kypru.

• Statistika Národní banky země o platební bilanci za 11 měsíců loňského roku hovoří o prudkém, hlubokém poklesu ukrajinského exportu a "nepatrném poklesu dovozu". Dochází ke globálnímu odlivu peněz z Ukrajiny prostřednictvím různých finančních akcí. 
  
• Ve stejné době, kolaps národní měny se nestane "zítra", regulátor prodává asi jednu miliardu dolarů týdně, aby stabilizoval směnný kurz. Peníze, které přicházejí jako mezinárodní finanční pomoc, budou nadále podporovat směnný kurz hřivny přibližně na úrovni, na které je nyní.
• Jakmile se "na obzoru objeví mír", znehodnocení bude "rychlé a velmi bolestivé," uzavřel. Národní banka Ukrajiny na podzim slíbila, že od roku 2023 zcela omezí emisi hřivny, aby pokryla deficit státního rozpočtu. Regulátor začal vydávat měnu po zahájení ruské speciální operace a do 25. listopadu vytiskl více než 364 miliard hřiven. To vyvolalo znehodnocení měny a nárůst inflace, která již v říjnu dosáhla 26,6 procenta.  
  
• https://ria.ru/20230110/grivna-1843960595.html
  

10.1.2023 Náhlý odchod Američanů z této země, jak se ukázalo, byl z velké části způsoben zaměření na Ukrajinu , kde podle jejich odhadů probíhala dobře příprava kyjevského loutkového režimu na útočné protiruské akce. způsobem, to potvrdil i americký ministr zahraničí Blinken , který řekl, že kdyby americká armáda neopustila Afghánistán, Washington by nebyl schopen přidělit Ukrajině tolik peněz. Pentagon přesunul část vybavení odvezeného z Afghánistánu do Evropy , hlavně do Polska , což Evropanům umožnilo militarizovat kyjevský režim, pokračoval Patrušev.

• Podle tajemníka Rady bezpečnosti se americká přítomnost v Afghánistánu neproměnila v boj proti terorismu, ale ve vytváření mnohamilionových korupčních schémat a mnohonásobný nárůst výroby drog.
• Šéf ministerstva zahraničí Anthony Blinken na konci prosince prohlásil, že pokud budou Spojené státy stále přítomny v Afghánistánu, bude pro Washington mnohem obtížnější poskytovat Ukrajině podporu.V lednu americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan poznamenal, že pokud by USA stále bojovaly v Afghánistánu, "bylo by to pro Rusko vynikající cíl". 
• https://ria.ru/20230110/ssha-1843828716.html 
  

6.1.2022 Ukrajina dostane asi čtyřicet německých bojových vozů pěchoty Marder, Německo je Kyjevu předá do března. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil mluvčí německého kancléře Steffen Hebestreit. Kancléř Olaf Scholz a americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ve společném prohlášení bez upřesnění uvedli, že Německo poskytne ukrajinským silám obrněnce Marder a Spojené státy bojové vozy Bradley. Německo rovněž přislíbilo dát Ukrajincům k dispozici jednu baterii systému protivzdušné obrany Patriot (ČTK)

5.1.2023 Válka na Ukrajině je mostem mezi minulostí a budoucností válčení. Ukrajinští vojáci v zákopech a opevněních brání město Bachmut proti vlnám útočících Rusů připomínajících bitvy první světové války. Zároveň ale ukrajinští velitelé dostali možnost vidět bitevní pole v detailu a téměř reálném čase díky nejmodernějšímu softwaru americké firmy Palantir. Jeho umělá inteligence zpracovává data z desítek až stovek satelitů s rychlostí, které nemohou konkurovat žádní lidé.

Americká vláda tak dala Ukrajincům k dispozici nástroj, který je snem velitelů moderních armád a který podle dostupných informací nemá na světě obdoby. Sama americká armáda ho totiž zkouší používat u několika jednotek teprve od roku 2020. Tohle je válka kouzelníků, tajná digitální válka a jeden z hlavních důvodů, proč David poráží Goliáše," napsal v deníku Washington Post jeho sloupkař David Ignatius, který měl jako jediný novinář možnost nahlédnout, jak ukrajinští vojáci a americká firma spolupracují. "Ukrajinci propojují svého odvážného bojového ducha s nejvyspělejším zpravodajským a velitelským softwarem, jaký kdy byl použit v boji," tvrdí Ignatius.

Technologie Palantiru umožňuje propojit data z běžných komerčních satelitů, dronů a dalších zdrojů, která pak slouží k přesnému zacílení ukrajinské dělostřelby či použití dalších zbraní. Velitel si tak může detailně zobrazit vlastně každý úsek fronty. Dokáže díky tomu vidět za "válečnou mlhu", tedy v situaci, kdy válčící strany jedna o druhé příliš nevědí kvůli utajení, maskování nebo rychle se měnící situaci na bojišti.

• Software vytváří digitální model bojiště, do kterého se pomocí umělé inteligence zanášejí stále čerstvé údaje o vývoji. Tento model používá Severoatlantická aliance, jejíž analytici nesedí na Ukrajině, ale v zahraničí, a mohou svým ukrajinským kolegům tím pádem radit.
• Ukrajinci používají vlastní verzi, kterou doplňují kvůli ochraně svých údajů o svůj software. Díky tomuto systému měla podle Ignatiuse ukrajinská armáda jasný přehled o pohybech protivníka například během úspěšných ofenziv na východě u Charkova nebo na jihu u Chersonu. Není ani vyloučeno - a z ukrajinské strany jsou o tom jen náznaky -, že stejný systém používají například při plánování úderů, jako bylo zničení školy přeměněné na ruskou základnu pár minut po začátku nového roku v Makijivce.
• Na počátku byla financována americkou zpravodajskou službou CIA, od roku 2020 se její akcie obchodují na burze. Základním obchodním modelem, na němž Palantir vydělává, je management velkých dat. Podle Karpa, citovaného deníkem Financial Times, tvoří zhruba padesát procent obratu firmy stále zakázky spojené s bezpečností a obranou a mezi jejími klienty jsou americká FBI, Severoatlantická aliance nebo britská armáda. Firma to nikdy nepotvrdila, ale podle řady médií to byla právě datová analýza Palantiru, která vystopovala úkryt vůdce teroristické organizace al-Káida Usámy bin Ládina, který byl zabit v květnu 2011 americkým komandem v Pákistánu. 
  
• Palantir například vyvolal protesty v Británii, když ho vláda najala, aby spravoval data nemocných a očkovaných během pandemie covidu. Jedním z argumentů bylo, že zakladatel a akcionář Thiel je známým stoupencem Donalda Trumpa. Naopak ředitel Karp zase podporuje americké demokraty. V USA je Palantir kritizován levicí za to, že jeho software pomáhá nacházet a deportovat nelegální migranty. 
  
• Základem systému firmy Palantir, je propojení dat z mnoha komerčních zdrojů různého původu, ať jde o satelity, radary, nebo termovize používané například k odhalování lesních požárů. Rolí umělé inteligence je toto obrovské množství dat co nejrychleji zpracovat. Vojáci mohou posílat do systému i data ze senzorů, jako jsou malé drony na bojišti, a to prostřednictvím systému Starlink další americké firmy SpaceX miliardáře Elona Muska. 
  
• Aplikace eVorog, která civilistům umožňuje nahrávat data o pohybu ruských jednotek, což pak využívají ukrajinské jednotky. 
  
• Když vypukla ruská invaze na Ukrajinu, americká armáda už měla jak program, tak řadu vojáků vycvičených v jeho používání a přesunula je na základny v Německu a v Polsku. Algoritmické válčení tak zažívá svůj test v boji, což umožňuje Američanům zlepšovat vlastní systémy a připravovat se na očekávaný střet s protivníkem, který - na rozdíl od Ruska - představuje pro americké vojáky skutečně rovnocenného soupeře - tedy Čínu.
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67156400-americane-dali-ukrajincum-tajnou-zbran-digitalni-obraz-bojiste-kde-se-nepritel-tezko-schova
  

5.1.2023 Ukrajinská ekonomika loni kvůli dopadům ruské invaze podle předběžného odhadu klesla o 30,4 procenta. Uvedla to dnes ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Je to nižší pokles, než se očekávalo, avšak nejvýraznější od vyhlášení nezávislosti v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Informuje o tom agentura Reuters. Kvůli ruské invazi musely na Ukrajině zavřít podniky a snížil se vývoz. Válka také znemožnila ekonomickou aktivitu v rozsáhlé části země a narušila pěstování zemědělských plodin i následnou sklizeň.

"Úspěch ukrajinských obranných sil na frontových liniích, koordinovaná práce vlády a podniků, nezlomný duch obyvatelstva a rychlost obnovy poškozených kritických infrastrukturních jednotek, a také systémová finanční podpora od mezinárodních dárců nám umožnily udržet ekonomickou frontu a pokračovat v pohybu směrem k vítězství," prohlásila Svyrydenková. Ukrajinské ministerstvo hospodářství počítalo se snížením hrubého domácího produktu (HDP) za loňský rok o 33,2 procenta. O rok dříve ekonomika o 3,4 procenta vzrostla.

Světová banka předpověděla, že ukrajinská ekonomika za rok 2022 klesne o 35 procent. V letošním roce ale počítá s návratem k růstu, který odhaduje na 3,3 procenta. Banka zároveň předpokládá, že obnova země bude stát minimálně 349 miliard dolarů (7,9 bilionu Kč).

https://www.e15.cz/ukrajina-vs-rusko-konflikt-valka-aktualne?

3.1.2023 Akce na počest 114. výročí narození Stepana Bandery, sporné ikony ukrajinského radikálního nacionalismu 20. století, jehož hnutí za druhé světové války kolaborovalo s nacistickým Německem ve snaze zlikvidovat sovětskou moc a podílelo se na etnických čistkách na Volyni a v Haliči, mimo jiné proti etnickým Čechům, odsoudili v pondělí mnozí polští politici. Ukrajinský parlament po kritice stáhl ze svých stránek příspěvek oslavující Banderu.

• Bandera byl vrah, který má na svědomí asi sto tisíc Poláků. Je neuvěřitelné, že v době, kdy naši přátelé bojují proti podobným zločinům, pokračují v jeho glorifikaci," varoval Kacper Plazynski, poslanec Sejmu za stranu Právo a spravedlnost.
• Slavnostními ceremoniemi si v neděli připomněli 114. narozeniny Bandery především obyvatelé západních oblastí Ukrajiny. Tradiční průvody s pochodněmi se letos v Kyjevě ani na dalších místech nekonaly kvůli hrozbě raketového ostřelování.
• V Ivano-Frankivsku, Ternopilu či Banderově rodišti Staryj Uhryniv místní obyvatelé za účasti politiků i duchovních uctili jeho památku modlitbami i zpěvem. Televize 5. kanal pak přinesla záběry z Chersonu, kde si exprezident Petro Porošenko zazpíval s místními aktivisty známou píseň "Bandera je náš otec, Ukrajina matka". "Jak tvrdil Stepan Andrijovyč (Bandera): Přijde čas, kdy jeden řekne: 'Sláva Ukrajině!' A miliony mu budou odpovídat: 'Hrdinům sláva!' Tento čas už nastal," napsal Porošenko na Facebooku.
• Snímek náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného před Banderovým portrétem s připomínkou, že 1. ledna uplynulo 114 let od Banderova narození, byl publikován na Twitteru v neděli. O den později protestovali polský premiér i ministerstvo zahraničí.
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-uctivejte-nove-hrdiny-ne-banderu-vzkazala-varsava-40418957# 

2.1.2022 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že ukrajinská vzdušná obrana se podle jeho názoru může stát nejmocnější v Evropě a může pomáhat se zajišťováním bezpečnosti pro jeho zemi a pro Evropu (CNN)

1.1.2023 Energetický systém Ukrajiny utrpěl bezprecedentní škody, řekl šéf představenstva společnosti "Ukrenergo" Volodymyr Kudrytsky."Stupeň poškození je bezprecedentní... Poměrně velká část zařízení byla buď poškozena, nebo zničena. A to mluvíme nejen o rozvodnách Ukrenergo, mluvíme bohužel o elektrárnách - tepelných, vodních, kombinovaných teplárny a elektrárny, které vyrábějí elektřinu a teplo pro naše města," 

• Podle Kudrického by úplné obnovení energetického systému země mohlo trvat roky. Dodal, že zatímco redundantní kapacita pomáhá snižovat nedostatky v systému, zařízení není stavěno tak, aby vydrželo a má nižší spolehlivost, takže systém hůř snáší každý nový zásah do infrastruktury.
• Oni (schémata záložního napájení - pozn. red.) mají limit: za prvé jsou méně spolehlivá, což znamená, že každý další útok nepřidává zdraví našemu energetickému systému. Opravovat škody je čím dál těžší," řekl šéf představenstva Ukrenergo.
• https://ria.ru/20230101/ukraina-1842724081.html 
  

30.12.2022 Ukrajina dostala za 10 měsíců roku 2022 od západních partnerů více než 31 miliard dolarů, oznámil to v pátek ukrajinský premiér Denys Shmyhal. Premiér poukázal na to, že téměř dalších 200 miliard hřiven (asi 5,4 miliardy dolarů) šlo do rozpočtu Ukrajiny prostřednictvím prodeje vojenských dluhopisů.

• Začátkem listopadu přijal ukrajinský parlament rozpočet na rok 2023 s rekordním deficitem 38 miliard dolarů. Rozpočet počítá s mírou inflace ve výši 28 %. Minimální mzda a životní minimum přitom zůstaly nezměněny a činily 186 USD, respektive 72 USD. Vojenské výdaje podle návrhu rozpočtu překročí 18 % HDP. 25. října nabídl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Západu pokrytí rozpočtového deficitu Ukrajiny ve výši 38 miliard dolarů.

• https://tass.ru/ekonomika/16725427
  

30.12.2022 Minské dohody byly pokusem dát Kyjevu čas na posílení armády, řekl bývalý francouzský prezident Francois Hollande listu Kyiv Independent .

• "Angela Merkelová měla pravdu <...> Ukrajina od roku 2014 posílila svůj vojenský potenciál. Ukrajinská armáda byla skutečně úplně jiná než v roce 2014. Stala se lépe vycvičenou a vybavenou. Je to zásluha minských dohod, které Kyjev získal takovou příležitost," řekl politik. Hollande sloužil jako hlava státu od roku 2012 do roku 2017.
  
• Začátkem prosince Merkelová v rozhovoru pro Zeit označila účel minských dohod za snahu poskytnout Ukrajině čas na posílení. Všichni podle ní pochopili, že problém nebyl vyřešen a konflikt v zemi zamrzl. NATO přitom v roce 2014 nemohlo poskytnout Kyjevu zbraně v takovém rozsahu, jako nyní.
• Vladimir Putin přiznal, že prohlášení bývalé německé kancléřky pro něj bylo nečekané. Prezident vždy vycházel z toho, že německé úřady se k Rusku chovají upřímně.
• Minské dohody o řešení situace na východní Ukrajině, podepsané v roce 2015, počítaly s příměřím, stažením těžkých zbraní z linie dotyku a také s ústavní reformou, jejímž klíčovými prvky měla být decentralizace a přijetí tzv. zákon o zvláštním postavení některých regionů Doněcké a Luhanské oblasti . Tento plán Kyjev nikdy neuskutečnil.
  
• Na konci září se v DLR , LPR, Chersonské a Záporožské oblasti konala referenda , ve kterých se drtivá většina hlasujících vyslovila pro připojení k Rusku. Vladimir Putin a šéfové regionů podepsali v Kremlu dohody o přijetí nových území do země.
• https://ria.ru/20221230/olland-1842524713.html 

30.12.2022 Nyní je v Kyjevě 3,6 milionu lidí - jen o 200 tisíc méně než před zahájením ruské speciální operace. Mezi nimi je 300 000 uprchlíků z celé země, řekl starosta Vitalij Kličko v rozhovoru pro magazín Spiegel zveřejněném v pátek. "Před válkou zde bylo 3,8 milionu lidí, v březnu - necelý milion, v červenci - 2 nebo 2,5 milionu, nyní - 3,6 milionu lidí, přičemž 300 tisíc jsou zde registrovaní uprchlíci z jiných regionů země. Město je plný," řekl.

Starosta Kyjeva vysvětlil, že úřady určují počet lidí ve městě podle počtu funkčních mobilních telefonů. Dodal, že nyní má vodu a topení "téměř každý byt". "Nedostatek dodávek elektřiny je 50 %. Někdy vypneme elektřinu v jedné oblasti, abychom ji zapnuli v jiné, a naopak," řekl Kličko s tím, že situace je "obtížná, ale pod kontrolou."

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/16719555

30.12.2022 Hodinu po půlnoci našeho času zazněl v Kyjevě protivzdušný poplach. Ukrajinské hlavní město bylo pod útokem bezpilotních prostředků, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Protivzdušné obraně se podle deníku The Kyiv Independent podařilo drony zničit. Podle poradkyně Volodymyra Zelenského se pohřešuje 15 000 Ukrajinců. Kuleba později uvedl, že se ukrajinské obraně podařilo všechny útočící bezpilotní prostředky zničit. Cílem podle něj byla energetická infrastruktura v okolí hlavního města. Protivzdušná obrana zničila také deset bezpilotních prostředků na východě země - v Záporožské a Dněpropetrovské oblasti.

https://www.lidovky.cz/svet/ukrajina-kyjev-utok-bezpilotni-letouny-valka-rusko.A221230_071001_ln_zahranici_rkj?

29.12.2022 Britská vláda vyčlení v příštím roce na podporu Ukrajiny 2,3 miliardy liber, řekl dnes britský ministr obrany Ben Wallace. Cílem je podle něj zajistit, aby ukrajinská armáda měla zbraně, které potřebuje při snaze vytlačit ze své země ruské okupanty. Také řekl, že ohlášená částka zahrnuje i nevojenskou a humanitární pomoc, píše agentura Reuters (ČTK)

29.12.2022 Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu včera při své první návštěvě v Kyjevě ujistil o neochabující francouzské podpoře Ukrajiny, která již déle než 10 měsíců vzdoruje ruské invazi. Návštěvu ukrajinské metropole objasnil tím, že se chtěl z první ruky dozvědět, co Ukrajinci budou v příštích týdnech potřebovat (ČTK) 

29.12.2022 Exploze v Kyjevě, Ukrajina pod útokem 120 raket. Je to dosud nejmasivnější útok, Rusové pálí ze vzduchu i z moře. Až 90 % města Lvov je bez elektřiny. Odstávky, jejichž cílem je minimalizovat potenciální škody na energetické infrastruktuře, oznámily úřady i v Oděské a Dněpropetrovské oblasti. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov míní, že se situace na Ukrajině dostala do slepé uličky. Zopakoval tak v zásadě stejné tvrzení jako v uplynulém dni americký Institut pro studium války (ISW) ohledně situace v Bachmutu; Budanov ho ale rozšířil na celou zemi. Podle šéfa rozvědky jsou boje na Ukrajině v patové situaci a ani Ukrajina, ani Rusko nejsou schopné učinit podstatný pokrok. "Situace prostě uvázla, neposouvá se," řekl Budanov. Dodal, že Rusko je ve slepé uličce, ale Ukrajina ho "nemůže kompletně porazit ve všech směrech", zatímco čeká na nové zbraně.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-exploze-v-kyjeve-na-ukrajinu-pry-miri-vice-nez-100-raket-222125#

28.12.2022 NATO prostřednictvím Ukrajiny ve skutečnosti nekontrolovatelně distribuuje digitální zbraně, což je plné nepředvídatelných důsledků pro celý svět, řekl náměstek ruského ministra zahraničí Oleg Syromolotov v rozhovoru pro RIA Novosti. "Je nutné jasně pochopit: hrozby, které Ukrajina představuje v informačním prostoru, jsou univerzální povahy.

• Po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině výrazně vzrostl počet kybernetických útoků proti ruským informačním zdrojům a infrastrukturním zařízením. Jsou zaznamenány především ze zemí Severní Ameriky a Evropské unie. 
  
• https://ria.ru/20221228/nato-1841795322.html

28.12.2022 Válka na Ukrajině se může protáhnout na desetiletí a potrvá tak dlouho, dokud Washington a jeho spojenci budou Ukrajinu podporovat, domnívá se maďarský premiér Viktor Orbán. "Ukrajina může bojovat jen tak dlouho, dokud ji Spojené státy podporují zbraněmi a penězi. Pokud si Američané budou přát mír, bude mír," prohlásil maďarský premiér v rozhovoru, který v úterý zveřejnil deník Magyar Nemzet.

• Od Ukrajiny jako suverénního státu nelze očekávat, že obětuje část svého území pro evropský mír, energetickou bezpečnost a blahobyt. Můžeme se ale sami rozhodnout, do jaké míry je podpoříme. Maďarsko se v této válce rozhodlo poskytnout humanitární pomoc. 
  

https://echo24.cz/a/HeR7H/zpravy-svet-orban-madarsko-kdy-bude-mir-na-ukrajine

28.12.2022 Ukrajinci opouštějí nedávno osvobozený Cherson, protože Rusové výrazně zesílili ostřelování města. Podrobnosti zmínila reportáž stanice BBC. Předtím nás ostřelovali sedmkrát až desetkrát denně, nyní je to sedmdesátkrát až osmdesátkrát.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-ukrajinci-kvuli-mohutnemu-ostrelovani-utikaji-z-chersonu-40418485#

27.12.2022 Ruské údery poškodily 702 zařízení kritické infrastruktury, řekl první náměstek ministra vnitra Jevgenij Jenin ve vysílání telethonu Rady.Upřesnil, že jde především o plynovody a elektrické rozvodny. Zástupce vedoucího kyjevské správy Petr Pantelejev navíc dnes řekl, že město bude celou zimu žít v režimu nouzových výpadků elektřiny. Stabilizovat napětí v metropolitních sítích se nedaří déle než týden.

https://ria.ru/20221227/ukraina-1841780180.html

27.12.2022 Téměř devět milionů lidí, tedy zhruba čtvrtina populace, zůstává na Ukrajině bez proudu kvůli nedostatku elektřiny a výpadkům v důsledku pokračujících ruských útoků, řekl v pravidelném nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přesto, že výpadky zůstávají, je jich podle prezidenta nyní méně a bývají kratší. Desítky měst v Luhanské, Doněcké, Charkovské, Chersonské a Záporožské oblasti se za uplynulý den staly terčem ostřelování ruských sil, informoval dnes ukrajinský generální štáb ve své ranní operační svodce. Sergej Kovalenko, šéf společnosti YASNO, která do Kyjeva dodává elektřinu, v noci na dnešek uvedl, že i když se situace zlepšuje, výpadky elektřiny budou pokračovat. "Opravy běží, ale nouzové odstávky budou i nadále," uvedl Kovalenko na své stránce na facebooku.

Podle ukrajinské armády Rusko ostřelovalo obydlené oblasti podél pravého břehu řeky Dněpr. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu řekl, že "maximální sílu a koncentraci" nyní vyžaduje frontová linie v Bachmutu, Kreminně a dalších oblastech Donbasu. 

https://www.e15.cz/ukrajina-vs-rusko-konflikt-valka-aktualne?<br>

26.12.2022 Ukrajina od 1. ledna 2023 zvyšuje cla za přepravu ropy hlavním ropovodem Družba přes své území o 18,3 %, vyplývá z údajů na webu ruské společnosti Transněfť. Od 1. ledna 2023 se zvyšuje tarif za čerpání ukrajinským úsekem ropovodu ve směru na Slovensko a Maďarsko o 2,1 € na 13,6 € za tunu. Clo za tranzit ropy přes území Ukrajiny se tak zvýší o 18,3 %. V listopadu Bloomberg s odkazem na dopis Ukrtransnafty oznámil, že ukrajinská společnost se chystá zvýšit tarif za přepravu ropy přes úsek ropovodu Družba v zemi od 1. ledna 2023. Důvodem takového jednání je nárůst nákladů v důsledku poškození energetické infrastruktury.

• K předchozímu zvýšení tarifu za přepravu ropy hlavním ropovodem Družba přes území Ukrajiny došlo 1. dubna 2022. Poté Ukrajina zvýšila tarif o třetinu - až na 11,5 EUR za tunu.
  

• Ropovod Družba zajišťuje dodávky ropy do běloruských rafinérií a její tranzit do Evropy. Plynovod pochází z oblasti Samara, prochází Brjanskem a dále se větví na dva úseky: severní a jižní, prochází Běloruskem, Ukrajinou, Polskem, Českou republikou, Slovenskem, Německem, Maďarskem.

• https://tass.ru/ekonomika/16692457
  

26.12.2022 Ukrajinské úřady dnes navrhly uspořádat v místě OSN do konce února "mírový summit" s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem jako možným prostředníkem. Kyjev zároveň uvedl, že Rusko by mělo být přizváno k jednání až po "nezbytném mezinárodním soudu". Začátkem listopadu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij po zprávách západních médií, že Kyjev je tlačen do dialogu s Moskvou, pojmenoval podmínky republiky pro zahájení jednání. Podle něj jde o "obnovu územní celistvosti, respekt k Chartě OSN , náhradu všech ztrát, potrestání každého válečného zločince a záruky, že se to už nebude opakovat." Zelenskyj přitom dříve podepsal dekret o nemožnosti jednání se současným ruským vedením. Uvedl také, že Kyjev nebude vést dialog s Moskvou, dokud se moc v zemi nezmění.Rusko opakovaně hovořilo o své připravenosti k jednání.

Prezident Vladimir Putin poznamenal, že všechny konflikty končí diplomatickou cestou. Jak hlava státu dodala, "čím dříve se toto uvědomění dostane k těm, kteří nám odporují, tím lépe". Rusko vždy říkalo, že je otevřené rozhovorům o Ukrajině, zdůraznil Putin. Jak řekl Peskov na začátku prosince, Zelenskij ví, že pokud si to bude přát, nepřátelství v zemi může skončit následující den.

https://ria.ru/20221226/peregovory-1841529785.html

19.12.2022 Zbraně dodávají Američané, obnovu musí zaplatit Evropa. Jinak USA nekývnou na Marshallův plán pro Ukrajinu.

• Obnova Ukrajiny by měla probíhat v duchu původního Marshallova plánu, ale nebýt jeho kopií. Ani to ostatně nepůjde. Po druhé světové válce bylo několik příjemců a jeden dárce, teď bude jeden příjemce a řada dárců. Všichni budou spolumajiteli pomoci, všichni budou vědět, kdo co platí, kdo nese jakou zátěž. Hlubší debata o obnově Ukrajiny ale ještě nezačala, aspoň v USA ne. Lítají různá čísla, já jsem slyšel částku 700 až 800 miliard dolarů celkem. Ten plán by měl být v každém případě způsob, jak Ukrajinu integrovat do západního společenství. Do vnitřního trhu EU, do unie samotné, do NATO.
• Rekonstrukce Ukrajiny nemůže být americký projekt, to je jednoznačné. Neumím si představit Kongres, v jakémkoliv složení, který by souhlasil s pomocí Ukrajině, aniž by příspěvek Evropanů a dalších mezinárodních hráčů přesahoval ten americký. USA teď dodávají 90 až 95 procent zbraní na Ukrajinu. Stejné vojenské a logistické pomoci Evropa není schopna, ekonomické však ano. Zachovat proto podobný poměr u ekonomické pomoci je nemyslitelné, americká politika by to nepřijala.  
  

• Evropané se momentálně přou s USA kvůli dotování amerických firem, což poškozuje evropské výrobce v Americe. Unijní politici říkají, že takhle se spojenec nechová. Souhlasíte? Rozumím evropskému pohledu na věc. Realita je ovšem taková, že bez dotací a úlev pro americké firmy by přechod na "zelenou" ekonomiku neprošel v Kongresu. Evropa by ve věcech, jako je čistá energie, bezuhlíková technologie, přišla o klíčového spojence. Řada světových ekonomik tento průmysl dotuje.  Žádná americká vláda se však nebude chovat tak, že by na první místo nestavěla americké obchodní zájmy. Nejde přitom jen o protiinflační zákon. Je tu ochrana dat přes Atlantik, globální daň ze zisku firem, celá řada obchodních otázek, které se v blízké době nevyřeší, protože postoj v nich je součástí americké DNA a je jiný než evropský pohled.

• https://archiv.hn.cz/c1-67151290-zbrane-dodavaji-americane-obnovu-musi-zaplatit-evropa-jinak-usa-nekyvnou-na-marshalluv-plan-pro-ukrajinu#
  

19.12.2022 Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v neděli satelitní fotografii území Ukrajiny bez světla. Odpovídající fotografie je zveřejněna na webových stránkách projektu NASA System Data and Earth Observation Information System (EOSDIS). Snímek ze 17. prosince ukazuje, že ukrajinské území je téměř v naprosté tmě. Ve srovnání se sousedními zeměmi zde nejsou žádná světlá místa ze světla sídel. Stránka umožňuje porovnávat snímky pořízené v různé dny. Takže v listopadu a na začátku prosince bylo na území Ukrajiny znatelně více světelných objektů.

Předtím generálporučík Igor Konašenkov, mluvčí ruského ministerstva obrany, řekl, že 16. prosince provedly ruské ozbrojené síly masivní úder vzduchovými a námořními vysoce přesnými zbraněmi na dlouhé vzdálenosti proti cílům na Ukrajině. 

https://worldview.earthdata.nasa.gov/?v=20.17961543633627,47.41679092375159,32.692382306891204,54.73867197464399&l=Reference_Labels_15m,Coastlines_15m(opacity=0.59),VIIRS_SNPP_DayNightBand_At_Sensor_Radiance,VIIRS_SNPP_DayNightBand_AtSensor_M15(hidden),VIIRS_SNPP_CorrectedReflectance_TrueColor(hidden)&lg=true&tr=black_marble_night_lights&t=2022-12-17-T08%3A11%3A27Z

https://tass.ru/kosmos/16626895

18.12.2022 Úřadem v Ukrajině se po pátečních raketových útocích ze strany Ruska podařilo obnovit dodávky elektřiny pro téměř šest milionů lidí. V sobotu večer to ve svém pravidelném proslovu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, přičemž dodal, že opravy stále pokračují. Německý kancléř Olaf Scholz naopak v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung prohlásil, že existuje velké nebezpečí další eskalace ruské války proti Ukrajině. S Ruskem je podle něj třeba dál mluvit a Moskva si musí uvědomit, že válka nemůže pokračovat.

https://zitrek.cz/politika/zahranicni-politika/zelenskyj-oznamil-radostnou-zpravu-scholz-naopak-prohlasil-ze-existuje-nebezpeci-dalsi-eskalace-ruske-valky/?

18.12.2022 Ukrajina bude podle náměstka ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise potřebovat v příštím roce dalších pět miliard dolarů (114,2 miliardy korun) měsíčně na udržení chodu ekonomiky. Státy Evropské unie schválily ve čtvrtek složitě dojednaný kompromis ohledně finanční podpory 18 miliard eur (skoro 440 miliard korun) pro Ukrajinu v příštím roce. "Nyní se politicky rozhodlo a vyřešilo pokrytí té velké makrofinanční pomoci, která tvoří zhruba polovinu toho, co Ukrajina potřebuje na provoz státu. Tu druhou polovinu velice zhruba dávají Spojené státy americké.

• Ukrajina se podle náměstka snaží podporovat i podnikání, prioritou však pro ni zůstává válka a podpora armády. Ze strany západních států by potřebovala mnohem rychleji a ve větším počtu dostávat zbraně. Potřebovala by také modernější techniku.
• https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/perebyjnis-ukrajina-bude-potrebovat-dalsich-pet-miliard-dolaru-mesicne/2300565? 
  

16.12.2022 Zelenskyj chtěl pronést mírový projev před katarským finále. FIFA řekla ne. Fotbaloví činovníci FIFA čelili kritice kvůli udělení pořadatelství posledních dvou turnajů zemím s nedemokratickými režimy. V Kataru zakázali kapitánům týmů nosit pásky s motivem "One Love", nyní zklamali ukrajinského prezidenta.

Americká televizní stanice CNN přišla s informací, že hlavní fotbalový rozhodovací orgán Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) odmítl žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vystoupit na finálovém zápase fotbalového mistrovství světa. Zelenského projev se měl nést v duchu světového míru. Není jasné, zda měl prezident vystoupit v živém přenosu, či měla být jeho zpráva předtočena. Fotbaloví činovníci se k jeho návrhu postavili negativně, což prezidenta překvapilo. "Mysleli jsme, že FIFA bude chtít využít svůj vliv pro větší dobro.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zelenskyj-chtel-pronest-mirovy-projev-pred-katarskym-finale-fifa-rekla-ne-221557#

16.12.2022 Údaje zachycených dronů potvrzují zapojení Spojených států a Polska do přípravy teroristických útoků na území Ruské federace, řekly v pátek agentuře TASS příslušné orgány.

"Příslušné orgány Ruské federace analyzovaly elektronické součástky zachycených bezpilotních vzdušných prostředků (UAV), které Ukrajina používala k útokům na ruská infrastrukturní zařízení, zejména v Sevastopolu, Krymské republice, Kursku, Bělgorodu a Voroněžské oblasti. " říká zpráva. Několik faktů podle ruské strany "potvrzuje přímé zapojení Spojených států a Polska, které jako faktické strany konfliktu provádějí masivní vojenskou a logistickou podporu režimu v Kyjevě, na přípravě a průběhu společné teroristické činy na území Ruské federace". Poznamenali také, že "avioniku a řídicí stanice dronů vyrobila americká společnost Spektreworks, která provedla jejich počáteční nastavení a testování na letišti ve Scottsdale v Arizoně".

https://tass.ru/politika/16612349

16.12.2022 Národní podnik "Ukrenergo" vyhlásil stav nouze kvůli ztrátě více než 50 procent spotřeby energetického systému Ukrajiny, uvedla publikace " Strana.ua ".

https://ria.ru/20221216/elektrichestvo-1839157984.html

Téměř po celé Ukrajině se ráno rozezněly poplašné sirény. Podle zpravodajského webu Ukrajinska pravda bylo na Ukrajinu vystřeleno 72 raket. Cílem útoků znovu byla energetická infrastruktura země. Podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ignata ruské síly nejdříve využily strategické bombardéry z letiště Engels. Ve vzdušném prostoru nad Ukrajinou byly také pozorovány stíhací letouny Mig 31K. Útok byl ale veden i z moře. Tomu nasvědčuje použití střel Kalibr běžně odpalovaných z Černého moře.

Nezávislý projekt běloruských novinářů Belarusian Hajun uveřejnil na twitterovém profilu informaci, že v době době útoku vzlétlo několik letounů i z běloruských vojenských letišť. Podobný rozsah měl naposledy letecký poplach v úterý. Ten se uskutečnil krátce poté, co Ukrajina zasáhla klíčový most za frontovou linií v Ruskem okupovaném městě Melitopol.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-na-ukrajinu-miri-sedesat-strel-sireny-zneji-skoro-po-cele-zemi-221480#

15.12.2022 Spojené státy plánují od příštího roku zvýšit bojový výcvik vojenského personálu ukrajinských ozbrojených sil (AFU) na své základně v Německu na 800 měsíčně. Informoval o tom ve čtvrtek list The New York Times s odvoláním na představitele americké administrativy. Podle publikace v současnosti na americké vojenské základně v Německu prochází bojovým výcvikem asi 300 ukrajinských vojáků, Spojené státy zvažují zvýšení tohoto počtu na 600-800. Výcvik je plánován na základně amerických ozbrojených sil u města Grafenwöhr.

Celkem od začátku speciální vojenské operace Ruské federace, jak uvádí noviny, Spojené státy provedly bojový výcvik pro 3,1 tisíce ukrajinských vojáků, z nichž 610 bylo vycvičeno v použití vícenásobné odpalovací rakety HIMARS. Systém. Již dříve bylo oznámeno, že nový americký výcvikový program bude "mnohem intenzivnější a komplexnější" než kurzy, které ukrajinská armáda absolvuje v Polsku a Spojeném království.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/16606159

15.12.2022 Ukrajinští představitelé předpovídají, že se Rusko pokusí v prvních měsících příštího roku o rozsáhlou ofenzivu (na konci ledna nebo v únoru 2023). Podle ministra zahraničí Dmytra Kuleby tomu nasvědčuje několik faktorů včetně mobilizace, odvodů či přesunu těžké vojenské techniky.

• Ruské jednotky by v následujících měsících mohly ofenzivu vést ve dvou hlavních osách, a to na hranicích mezi Charkovskou a Luhanskou oblastí na severovýchodě Ukrajiny a v Doněcké oblasti.
• https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-rusko-se-na-zacatku-roku-pokusi-o-rozsahlou-ofenzivu-predpoklada-ukrajina-40417506# 
  

11.12.2022 Prohlášení bývalé německé kancléřky Angely Merkelové k minským dohodám je historické a mění postoj k tomu, co se na Ukrajině od roku 2014 děje. V sobotu to v projevu k národu oznámil srbský prezident Aleksandar Vučič.

• Pro mě je tato myšlenka téměř neuvěřitelná, ale potvrzuje ji to, co [exprezidentka Ukrajiny ] Petro Porošenko řekl, že nikdy neměli v úmyslu implementovat minské dohody, to staví situaci do zcela nového světla. Nemění to, kdo koho napadl, ale mění postoj k tomu, co se děje od roku 2014 [na Ukrajině]," Vučić řekl a dodal, že to vážně ovlivňuje pozici Srbska vůči Kosovu. 
  
• Merkelová označila uzavření minských dohod v roce 2014 za "pokus dát Ukrajině čas, aby se stala silnější". Podle ní "všem bylo jasné", že konflikt zamrzl a problém nebyl vyřešen, "ale právě to dalo Ukrajině neocenitelný čas". Vyjádřila pochybnost, že by v té době mohly země NATO poskytnout Kyjevu podporu v takové míře, jakou činí nyní. 
  

• Západ využívá bruselské dohody o Kosovu a také dohody z Minsku o Ukrajině k protahování času, nestará se o jejich realizaci. V souladu s bruselskými dohodami o normalizaci vztahů mezi Bělehradem a Prištinou z 19. dubna 2013 má v Kosovu vzniknout Společenství srbských obcí (SCM) - samosprávný orgán Srbů žijících v neuznané republice. Vučić opakovaně prohlásil, že jeho země splnila svou část bruselských dohod, zatímco Kosové teprve začali vypracovávat chartu SCM a poté tento proces pozastavili.

• https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/16561373
  

11.12.2022 Klíčem k ruské válce na Ukrajině je poloostrov Krym, který Rusko anektovalo už v roce 2014, napsal v neděli deník Washington Post. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude teprve jeho navrácení znamenat obnovu skutečného míru. Vladimír Putin ovšem naznačil, že jakákoli snaha Ukrajiny získat Krym zpět znamená překročení červené čáry, kterou nebude tolerovat.

• Západ proto sice na jedné straně podporuje Ukrajinu, ale na druhé straně se obává, že jakákoli její snaha o deokupaci Krymu by mohla Rusko vyprovokovat k drastické reakci, a to potenciálně až k použití jaderné zbraně. Proto někteří představitelé Západu doufají, že kdyby se Ukrajina Krymu vzdala, mohl by to být základ pro diplomatické ukončení války.
• Neústupné nároky na Krym z obou stran ukazují složitost a neřešitelnost konfliktu a dávají tušit, že se boj o tento poloostrov nevyřeší bez dalšího krveprolití, soudí ve svém komentáři Washington Post. 
• https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-deokupace-krymu-by-mohla-vest-az-k-jaderne-valce-pise-washington-post-40417080# 

10.12.2022 Obyvatelé Ukrajiny se musejí připravit, že stabilizační odstávky proudu potrvají celou zimu, upozornil v pátek podle agentury Unian premiér země Denys Šmyhal. Kvůli rozsáhlým škodám, které na ukrajinském energetickém systému způsobily ruské nálety, se řízené odstávky proudu staly pro Ukrajince denním chlebem. Šmyhal uvedl, že poškozeny jsou všechny ukrajinské tepelné a vodní elektrárny.

•  V různém stupni poškození je také 40 procent objektů vedení vysokého napětí.
• https://echo24.cz/a/JXH2r/zpravy-svet-ukrajina-odstavka-proud? 
  

9.12.2022 Propad HDP Ukrajiny zpomalil ve 3Q podle vlády na -30,8 %. Meziroční inflace v říjnu zpomalila na 26,5 %. Ukrajinská ekonomika ve třetím čtvrtletí překvapivě vzrostla o devět procent, zatímco ve druhém čtvrtletí o 19,2 procenta klesla. Meziroční tempo jejího propadu se tak zmírnilo na 30,8 procenta ze 37,2 procenta v předchozím tříměsíčním období.

• Nedostatek elektřiny v klíčových průmyslových odvětvích způsobený útoky ruských vojsk vedl za listopad k meziročnímu propadu hrubého domácího produktu (HDP) o 41 procent. Kvůli tomu přistoupilo ministerstvo ke zhoršení celoročního výhledu a nyní počítá s propadem HDP o 33,2 procenta. Dosavadní prognóza počítala na letošní rok s poklesem HDP o 32 procent.
• https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-ukrajinska-ekonomika-prekvapive-zmirnila-tempo-propadu-40417000#

8.12.2022 Spojené státy plánují podporovat konflikt na Ukrajině nejméně do konce roku 2025, aby vydělaly peníze prostřednictvím korupčních schémat, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová."Sami to plánují na základě těch dokumentů, které před nikým neskrývají.

• Americká média si podle ní už libují v detailech korupčního maratonu "Bílý dům - Kyjev - Bílý dům". To vysvětluje přání administrativy prezidenta USA Joea Bidena , aby Kongres zahrnul do rozpočtu na rok 2023 dodatečnou pomoc Kyjevu ve výši 37 miliard dolarů, značná část této částky půjde na potřeby ukrajinské armády a poté se rozhodne, co z peněžní pomoci se "utopí" v evropských, světových bankách a soukromých fondech.
• "Tříletá smlouva mezi americkými úřady a Raytheonem na 1,2 miliardy dolarů na nákup systémů protivzdušné obrany pro Kyjev zapadá do stejné logiky. 
  
• https://ria.ru/20221208/ssha-1837172292.html

8.12.2022 To, že se nyní v Kyjevě (navštívila Kyjev 4. prosince) objevila náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová, není náhoda, je možné, že se znovu rozjíždí "palácový převrat. Její vystoupení v Kyjevě v současných podmínkách, kdy se v ukrajinských vládnoucích kruzích vyostřují neshody ohledně distribuce západní pomoci, samozřejmě není náhodné. Je možné, že se znovu rozjíždí palácový převrat nebo nějaká personální přestavba." Myslím, že Zelenského režim, u kterého jsem nejednou vyzkoušela trpělivost Washingtonu , je o čem přemýšlet.

• Postava Nulandové je spojena s Euromajdanem, který byl světovému společenství prezentován jako známky demokratického procesu na Ukrajině, ale ve skutečnosti šlo o státní převrat organizovaný z peněz a rukou Západu. V té době Washington otevřeně zasahoval do vnitřní záležitosti Ukrajiny a jednoduše ručně řídili masové protesty," vysvětlila Zakharová.
• https://ria.ru/20221208/perevorot-1837175531.html

30.11.2022 Polsko zintenzivňuje přípravy na obsazení území na západní Ukrajině, řekl ředitel zahraniční zpravodajské služby (SVR) Sergej Naryškin. Šéf zahraniční zpravodajské služby upřesnil, že polský prezident Andrzej Duda nařídil příslušným službám, aby urychleně připravily oficiální odůvodnění nároků na západní Ukrajinu. Volyňský masakr z roku 1943 se podle něj stal východiskem v probíhajícím archivním výzkumu. Varšava chce zároveň na těchto územích pořádat referenda, aby "zajistila legitimitu plánovaných akvizic".

• Podle Naryškina hodlá Varšava jednat proaktivně a vytrvale kvůli obavám, že se vysocí partneři NATO pokusí v zimě vyjednávat s Moskvou . Dohoda přitom nemusí zohledňovat zájmy Ukrajinců i Poláků, zdůraznil.
• V Polsku si jsou jisti, že si zaslouží štědrou kompenzaci za vojenskou pomoc Kyjevu , poskytnutí úkrytu uprchlíkům, stejně jako nedávný incident s pádem raket, který úřady musely " vlaštovka" na radu Spojených států a evropských zemí . 
  
• Už dříve uvedl, že Varšava podle SVR urychluje přípravy na anexi území Lvova, Ivano-Frankivska a většiny Ternopilské oblasti Ukrajiny.
  
• https://ria.ru/20221130/polsha-1835283674.html
• https://ria.ru/20221130/referendumy-1835288653.html
  

Ruská propagandistická agentura RIA Novosti ve středu publikovala rozhovor s ředitelem vnější rozvědky Sergejem Naryškinem, jenž v něm tvrdí, že polská vláda chce uspořádat referendum o připojení regionů západní Ukrajiny jako výměnu za pomoc ve válce. Polská diplomacie už o dva dny dříve tyto šířící se spekulace označila za dezinformace.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-rusove-se-opet-snazi-rozhadat-polaky-a-ukrajince-40416073# 

30.11.2022 Ztráty Ukrajiny podle Evropské unie od začátku speciální vojenské operace (SVO) činily více než 100 tisíc vojáků a více než 20 tisíc civilistů. Ve středu to oznámila ve videoposelství šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/16459347

30.11.2022 Evropská komise (EK) zvýšila odhad škod, které Ukrajina utrpěla během vojenského konfliktu, z 385 na 600 miliard eur. Uvedla to ve středu ve videovzkazu šéfka EK Ursula von der Leyenová. "Škody, které Ukrajina utrpěla, se odhadují na 600 miliard eur," uvedla. V září Evropská komise odhadla škody na 326 miliard EUR, na konci října na 385 miliard EUR.

https://tass.ru/ekonomika/16459381

27.11.2022 Národní banka začala vydávat oběživo po zahájení ruské vojenské speciální operace a do 25. listopadu vytiskla více než 364 miliard hřiven. To vyvolalo znehodnocení hřivny a zvýšení inflace, která v říjnu dosáhla 26,6 procenta a do konce roku může přesáhnout 30 procent.

https://ria.ru/20221127/grivna-1834522479.html

21.11.2022 Ukrajina zatím v nynější sezoně vyvezla téměř 16,2 milionu tun obilí, což je ve srovnání se stejným obdobím předchozí sezony pokles o 31,7 procenta. S odvoláním na údaje, které dnes zveřejnilo ukrajinské ministerstvo zemědělství, o tom informovala agentura Reuters (ČTK)

21.11.2022 Ukrajina chce od příštího roku zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura (331 Kč) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom v pondělí informovala agentura Bloomberg.

• Ukrajina zvýšila poplatek za tranzit už v dubnu. Za rok je tak cena za přepravu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba do zemí střední Evropy vyšší asi o 51 procent. Družba přivádí ruskou ropu i do České republiky. 

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-ukrajina-zvysi-poplatek-za-tranzit-ropy-40415108#

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5233254/bloomberg-ukrajina-se-chysta-zdrazit-tranzit-ropy-pro-madarsko-a-slovensko.html

18.11.2022 Od února Rusko přijalo téměř 4,8 milionu uprchlíků z území Ukrajiny a Donbasu, řekl v pátek Anatolij Suprunovskij, zástupce vedoucího ministerstva pro mimořádné situace Ruské federace. "Více než 4 790 000 lidí, včetně více než 712 000 dětí, dorazilo na území Ruské federace přes kontrolní stanoviště," řekl na zasedání Všeruské koordinační rady komisařů pro lidská práva, věnované ochraně lidských práv v terénu. migrace. Přijímání uprchlíků začalo 18. února.

Rusko zaplatilo 11,1 miliardy rublů uprchlíkům, kteří dorazili z území Donbasu a Ukrajiny, uvedlo ministerstvo pro mimořádné situace Ruské federace. Lékařská pomoc byla poskytnuta 93 000 uprchlíků.

https://tass.ru/obschestvo/16365735

8.11.2022 Ukrajina začala válku s oligarchy. Sledovat zpravodajství našich jihozápadních sousedů je velmi zajímavé. Například včera, v proudu nekonečných vojenských vítězství - a v myslích ukrajinského obyvatelstva se tvrdošíjně formuje nevyhnutelná důvěra v brzkou porážku Moskvy - zablikala nesmírně důležitá a významná zpráva. Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany uvedl, že Ukrajina převádí řadu velkých průmyslových podniků do vlastnictví státu. Řeč je o předních výrobních a energetických hráčích, mezi nimiž jsou zmíněny Ukrnafta , Ukrtatnafta , Motor Sich , AvtoKrAZ a Zaporizhtransformator . Je poněkud zvláštní, že o takové operaci píše představitel ryze vojenského bloku, ale jen na první pohled. Je známo, že stát Ukrajina násilně, bez varování, souhlasu nebo jakékoli kompenzace současným vlastníkům, stahuje kontrolní podíly v kotovaných společnostech. Zároveň byly převedeny nikoli pod ministerstvo financí, jak by se dalo logicky předpokládat, ale do plné jurisdikce a správy ukrajinského ministerstva obrany jako vojenský majetek.

• Řečeno jazykem banditů 90. let: oficiální Kyjev zastoupený Vladimírem Zelenským "ždímá" slepice, které snášejí zlatá vejce, ze svých zcela věrných spojenců. Za předpokladu, že kolektivní ukrajinská oligarchie zcela znatelně otřásla penězi přes ukrajinský vojenský rozpočet, může to znamenat jediné. Finanční situace Kyjeva je kritická a přes veškerou pomoc ze zahraničí je katastrofální nedostatek peněz na pokračování války. Likvidací vrstvy "navíc" v podobě soukromých vlastníků ukrajinské úřady zabíjejí dva, sice již velmi hubené, ale stále ptáky jednou ranou. Za prvé, armáda nyní může nakládat s dílnami, mlýny, obráběcími stroji a veškerým dalším průmyslovým zbožím výhradně ve svůj prospěch a podle vlastního uvážení. Bez ohledu na civilisty, kteří hledí na svůj vlastní prospěch a reagují extrémně bolestně, když "Kalibr" dorazí do výrobního komplexu. Zadruhé to umožní razantně snížit náklady na plnění obranného příkazu, protože stát je absolutním monopolem a výšku výdajové laťky si nyní může (a bude) nastavovat sám. 
  
• Dlouho není žádným tajemstvím, že peníze z prodeje pohonných hmot a to samé, ale obdržené ve formě účtů za energie, jsou ve skutečnosti posledním dostatečně bohatým a spolehlivým zdrojem rozpočtových příjmů, ať už soukromých nebo veřejných. Není pochyb o tom, že první úspěšná zkušenost přiměje Zelenskyj tým k tomu, aby do kategorie vojenského majetku převedl elektrárny a distribuční sítě, které dosud přinášejí impozantní zisky do osobních kapes ukrajinských miliardářů. Jak se říká, s jídlem přichází chuť k jídlu a Ukrajina nyní zažívá kolosální finanční hlad, protože válka je extrémně nákladná záležitost. 
  
• Nezbývá než počkat na odezvu místních oligarchů, kteří se najednou "obuli" o desítky, ne-li stovky milionů dolarů stabilního zisku. Tito soudruzi mají velmi rozsáhlé a úspěšné zkušenosti se svržením nevhodných vládců a je nepravděpodobné, že by nechali to, co se děje, bez odpovědi.
  
• https://ria.ru/20221108/ukraina-1829809196.html
  

7.11.2022 Znárodněný majetek podniků, včetně Ukrnafta a Motor Sich, získal status vojenského majetku a byl dán k dispozici ukrajinskému ministerstvu obrany, řekl Oleksij Danilov, předseda Rady národní bezpečnosti a obrany. Jak bylo uvedeno, po skončení stanného práva mohou vlastníci tento majetek buď vrátit, nebo vrátit jeho hodnotu. "Máme právo činit taková rozhodnutí, abychom vyhověli potřebám země v rámci stanného práva," dodal Danilov.Později ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poznamenal, že podniky byly znárodněny v rámci platné legislativy země. Podle něj to Kyjevu pomůže uspokojit naléhavé potřeby v obranném sektoru. Podle zdrojů publikace "Ukrajinská pravda" v Národní komisi pro cenné papíry a burzu patří mezi znárodněné společnosti PJSC "Ukrnafta", PJSC " Ukrtatnafta ", JSC "Motor Sich", PJSC "AvtoKrAZ" a PJSC " Zaporozhtransformator ".Dříve v pondělí ukrajinská publikace Ekonomicheskaja pravda uvedla, že úřady země rozhodly o znárodnění řady podniků vlastněných ukrajinskými oligarchy, včetně Ukrnafta, Ukrtatnafta a Motor Sich, a akcie se stanou státním majetkem. Média je spojují s podnikateli Konstantinem Ževagem , Igorem Kolomojským , Gennadijem Bogoljubovem , Vjačeslavem Boguslajevem a Konstantinem Grigorishinem .Kolomojského společnosti v Ukrnaftě podle publikace vlastní asi 42 procent akcií, ostatní akcie vlastní stát zastoupený Naftogazem (50 procent plus 1 akcie) a menšinoví akcionáři. V Ukrtatnaftě vlastní oligarcha Gennadij Bogoljubov a jeho partneři asi 60 procent akcií. Společnost AvtoKrAZ je součástí finanční a úvěrové skupiny oligarchy Konstantina Zhevaga. Vjačeslav Boguslajev v roce 2017 prodal 56procentní podíl v Motor Sich čínskému holdingu Beijing Skyrizon Aviation Industry Investment Co Ltd. Později, aby byl dodržen antimonopolní zákon, byly transakce s akciemi Motor Sich zablokovány a zatčeny. Boguslaev byl zatčen v říjnu tohoto roku pro podezření z vlastizrady, píší noviny.

https://ria.ru/20221107/ukraina-1829710496.html

7.11.2022 Ukrajina zatím v nynější sezoně vyvezla téměř 14,3 mil. tun obilí, což je ve srovnání se stejným obdobím předchozí sezony pokles 30,7 % (ČTK) 

7.11.2022 Ukrajina znárodnila soukromé podíly v pěti strategických společnostech spojených s několika podnikateli. Je mezi nimi například výrobce motorů Motor Sič nebo energetické společnosti Ukrnafta a Ukrtatnafta. Ukrajinská komise pro cenné papíry a burzu tak rozhodla na základě válečného stavu (ČTK)

4.11.2022 Některé země, včetně Polska, se ještě nevzdaly myšlenky pohltit Ukrajinu a vrátit území, která byla v minulosti odtržena, řekl ruský prezident Vladimir Putin."Ta myšlenka je ale živá. A myšlenka pohltit Ukrajinu nezmizela. Ale to skoro nikdo neví, je to jen v archivních dokumentech. Stejně jako - jistě, ne jistě, ale už určitě - dokonce mluvit o tom: o myšlence vrátit ta území, která byla odtržena od Polska," řekl na setkání u příležitosti desátého výročí znovuzaložení Ruské historické a Ruské vojenské historické společnosti.

• V červenci ředitel zahraniční zpravodajské služby Sergej Naryškin oznámil, že polské vedení začalo vypracovávat scénáře pro de facto rozbití Ukrajiny. Varšava je podle něj přesvědčena, že Spojené státy a Velká Británie budou nuceny tento plán podpořit.
• Jak poznamenal Naryshkin, ve skutečnosti mluvíme o pokusu zopakovat "dohodu" historickou pro Polsko po první světové válce, kdy kolektivní Západ, reprezentovaný dohodou, uznal právo Varšavy na první okupaci části Ukrajiny. chránit obyvatelstvo před "bolševickou hrozbou", a pak zahrnutí těchto území do polského státu. 
• Takové jednání polských úřadů přitom podle něj představuje hrozbu pro celou Evropu. Koncem října se v evropských médiích začaly objevovat zprávy, že Varšava připravuje odrazový můstek k intervenci a zabrání svých "historických zemí" na západní Ukrajině. Podle nedávno přijatých zákonů na Ukrajině mají polští občané možnost vykonávat funkce ve vládě, získat veškeré sociální záruky, které se vztahují na původní obyvatelstvo. Polští podnikatelé si navíc mohou legálně koupit ukrajinské továrny a firmy.  
  
• https://ria.ru/20221104/putin-1829258232.html

28.10.2022 Ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o téměř 32 procent a meziroční inflace zrychlí na 30 procent. Mohou za to především škody způsobené ruskou invazí. Uvedla to dnes ukrajinská centrální banka. Za předpokladu, že se bezpečnostní rizika sníží a poptávka oživí, mohl by hrubý domácí produkt v letech 2023 a 2024 vzrůst přibližně o čtyři až pět procent (ČTK)

24.10.2022 Šéf společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko připustil, že ukrajinská strana není schopna platit za dovoz plynu. "Nemůžeme platit za dovážený plyn," řekl v rozhovoru zveřejněném v pondělí pro německý list Handelsblatt . "Sami vyrobíme 12,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně, v zásobnících máme 14,2 miliardy metrů krychlových zemního plynu, ale na výrobu elektřiny stále potřebujeme asi 3 miliardy metrů krychlových ze zahraničí. Při současných cenách si je nemůžeme dovolit." , prohlásil Vitrenko. "Je to asi 5 miliard eur," shrnul.

Šéf Naftogazu přitom tvrdil, že firma dodržuje smlouvy uzavřené s Gazpromem. Plyn z Ruska je podle Vitrenka stále v tranzitu na Západ. Již dříve v rozhovoru pro britský list The Guardian Vitrenko tvrdil, že bez finanční pomoci ze Západu bude mít Ukrajina v zimě nedostatek plynu, což by mohlo vést k výpadkům elektřiny ve velkých částech země. Kabinet ministrů Ukrajiny, aby ušetřil plyn, rozhodl, že teplota v bytech bude letos v zimě snížena o dva stupně. Pokud předtím mělo být 18 stupňů, nyní bude stačit 16, spočítala vláda.

https://tass.ru/ekonomika/16141909

23.10.2022 Ukrajinci mohou zůstat bez platů a důchodů, pokud Evropská unie přestane Ukrajinu financovat a v rámci slibů nepošle urychleně Kyjevu 9 miliard eur. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal to řekl v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle Šmyhala není už kde uspořit, válka polyká 60 procent státních výdajů Ukrajiny.

• Potřebujeme to, aby náš finanční systém přežil. Zda to bude půjčka nebo grant, je méně důležité. Všechny možnosti úspor jsme již vyčerpali. Dnes tvoří rozpočet na obranu 60 % našich státních výdajů a využíváme finanční pomoc našich partnerů ve velké míře na sociální potřeby lidí a na rekonstrukci. Jakékoli zpoždění zde může mít strašné následky .
  
• Podle něj dnes již ztráty z války s Ruskem narostly na více než 700 miliard dolarů. Tyto ztráty však mohou být kompenzovány blokovanými ruskými aktivy. "Musíme vyvinout mechanismus ke konfiskaci ruských aktiv a výnosy pak investovat do obnovy Ukrajiny. Takový mechanismus se zpočátku zaměří na Rusko, ale později by se mohl stát základním kamenem budoucího globálního bezpečnostního systému. Podle něj musí v budoucnu každý diktátor vědět, že za agresi bude platit. 
  
• Jak uvádí agentura Unian ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maljuska v září prohlásil, že Ukrajina bude od Ruska požadovat reparace ve výši nejméně 300 miliard dolarů za škody způsobené invazí.  
  
• https://echo24.cz/a/SA74m/ukrajina-rusko-reparace-eu-9-miliard-eur-lide-duchodci-bez-penez-smyhal?

23.10.2022 Srbský prezident Aleksandar Vučič se domnívá, že nasazení 101. výsadkové divize americké armády v Rumunsku přináší prudkou eskalaci situace, kterou označil za dokonalou bouři. Vyjádřil to v neděli na zasedání ústředního výboru Srbské pokrokové strany.

• Blížíme se k tomu, co jsem na minulé schůzce nazval perfektní bouří. Když máte tak opačné pozice a když všichni usilují o poslední hranice. Stačí se podívat na síly, se kterými Rusko nyní vstupuje na Ukrajinu. Když vidíte že Američané vyslali absolutně nejlepší jednotku na světě a to je 101. výsadková divize, přivezli ji do Rumunska [a umístili] pár kilometrů od hranic s Ukrajinou, pak je vám jasné, co nás čeká, ať už dojde k přímé konfrontaci, nebo ne. Je vám jasné, že tady žádné ústupky nejsou, a je mi jasné, jak se to bude dále vyvíjet a jak to ovlivní naši zemi.
• Podle CBS mluvíme o 4,7 tisících vojáků.
• https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/16131223  

20.10.2022 Ukrajina potřebuje přibližně tři miliardy eur měsíčně na provoz státu a do stovek miliard eur jdou škody na infrastruktuře. Nejnovější ruské raketové útoky na Ukrajinu, do kterých se zapojily také íránské drony, zničily podle ukrajinských představitelů až třetinu rozvodné sítě v zemi.

Země EU přislíbily Ukrajině zatím devět miliard eur. Od letošního května, kdy unie o částce rozhodla, byla ale Ukrajině vyplacena zatím jen jedna miliarda. Shoda je na tom, z čeho vzít pět miliard, u dalších tří se to stále řeší.

• Uvolňování peněz Ukrajině dosud probíhalo na ad hoc základě. Pro příští rok musíme najít systémové řešení, které zajistí Ukrajině stabilitu příjmů," prohlásil eurokomisař odpovědný za rozpočet Johannes Hahn.
• Jeden zdroj peněz by mohl nabídnout v Evropě konfiskovaný majetek ruských funkcionářů a oligarchů, který unie obstavila v reakci na jejich zapojení do ruského útoku. Země sedmadvacítky přidaly na sankční seznam stovky Rusů po 24. únoru a zmrazily jim majetek. 
• Ať už jde o peníze na účtech v evropských bankách nebo nemovitosti, investiční fondy a další zdroje bohatství, obstavený majetek se odhaduje na vysoké stovky miliard eur. Jen na účtech ve Švýcarsku mají mít ruští boháči téměř 250 miliard eur.  
  

• Ze zabavených peněz by se financovaly projekty na obnovu Ukrajiny. Vedle toho země potřebuje pravidelný přísun prostředků na platy lékařů, úředníků, učitelů a další výdaje spojené s provozem státu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tuto částku vyčíslil na tři miliardy eur každý měsíc. Spojené státy slíbily posílat Ukrajině 1,5 miliardy dolarů měsíčně, a to počínaje lednem příštího roku. Zbytek by měli dodat Evropané. Celkově jde o částku nejméně 18 miliard eur na rok 2023.

• https://zahranicni.hn.cz/c1-67128680-ukrajina-urgentne-potrebuje-penize-eu-je-chce-zajistit-prodejem-zabaveneho-majetku-ruskych-bohacu
  

17.10.2022 Země s rozvinutou ekonomikou se letos v červnu až červenci staly hlavními odběrateli ukrajinského obilí, tvořily 81 % všech dodávek, vyplývá z propočtů RIA Novosti na základě dat platformy Comtrade OSN.Dodávky během tohoto období poklesly o 43 %: na trhy byly vyvezeny produkty v hodnotě 771 milionů USD oproti 1,3 miliardám USD o rok dříve.Navzdory snížení celkových dodávek v prvních dvou letních měsících západní země zvýšily své nákupy a nakupovaly obilí z Ukrajiny za 625 milionů dolarů ve srovnání s 380 miliony o rok dříve. Zbytek světa zároveň snížil nákupy téměř sedmkrát - na 146 milionů dolarů z 967 milionů dolarů.

• Pokud tedy v roce 2021 západní země tvořily pouze 28 % dodávek obilí na Ukrajině , pak v roce 2022 jejich podíl vyskočil na 81 %. 
  
• Hlavním odběratelem obilí se stalo Rumunsko, které zvýšilo nákupy z 213,4 tisíce dolarů v červnu až červenci 2021 1500krát na 314 milionů dolarů ve stejném období běžného roku. Druhé místo obsadilo Polsko, které je navýšilo o výsledky dvou letních měsíců 29krát - až na 122,6 milionu dolarů. Na třetím místě je Turecko - zvýšilo dovoz o 33 %, až na 90 milionů dolarů.Čtvrté místo obsadilo Maďarsko, které nakoupilo obilí za 69 milionů dolarů oproti 137 000 dolarům o rok dříve. Egypt je na pátém místě s 25,6 miliony dolarů, což je téměř pětkrát méně než v loňském roce. Mezi top 10 lídrů v ukrajinských nákupech obilí letos v létě patřilo také Slovensko, Libanon, Nizozemsko, Německo a Španělsko.
  
• https://ria.ru/20221017/zerno-1824491391.html
  

14.10.2022  Kanada a EBRD podpoří ukrajinskou plynárenskou společnost Naftogaz půjčkou 300 mil. eur. EBRD spolu s Británií se také zaručí částkou 54,4 mil. eur za ukrajinského poskytovatele elektrické energie Ukrenergo (ČTK).

12.10.2022 Světový měnový fond (MMF) a mezinárodní partneři Ukrajiny poskytli Ukrajině v roce 2022 granty a půjčky v celkové výši 35 miliard USD. Prohlásila to 12. října šéfka MMF Kristalina Georgievová v projevu na konferenci MMF a Světové banky na ministerské schůzce o pomoci Ukrajině. Poznamenala také, že podle fondu budou měsíční finanční potřeby Ukrajiny prostřednictvím externích injekcí v roce 2023 činit 3-4 miliardy dolarů měsíčně.

Již dříve, 8. října, schválila Výkonná rada MMF přidělení 1,3 miliardy USD Ukrajině v rámci nástroje rychlého financování. Prostředky budou podle dokumentu použity na pokrytí "všech potřeb spojených s financováním platební bilance země", což se týká především potravinářského sektoru.

30. září vyšlo najevo, že Ukrajinská národní banka se rozhodla požádat MMF o nouzovou pomoc ve výši 1,3 miliardy USD, která uvedla, že pokud bude žádost schválena, Ukrajina by mohla dostat peníze v říjnu. Předtím, 28. září, vešlo ve známost, že Spojené státy se obrátily na Evropskou unii (EU) s výzvou "vyvinout stálý mechanismus pro pokračování v poskytování rozpočtové pomoci Ukrajině v budoucnu". Ukrajinský premiér Denys Shmygal se také podle nejmenovaného zástupce Bruselu setkal s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a požádal ho, aby každý měsíc převáděl do Kyjeva asi 3,5 miliardy eur.

Dne 20. září bylo oznámeno, že EU schválila rozhodnutí o provedení druhé etapy plánované makrofinanční pomoci Ukrajině ao naléhavém převodu 5 miliard EUR Kyjevu . V té době byly z 9 miliard EUR oznámených 18. května plně vyplaceny dvě tranše ve výši 1 miliardy EUR .

https://iz.ru/1409328/2022-10-12/glava-mvf-ozvuchila-obshchuiu-summu-vneshnego-finansirovaniia-ukrainy-v-2022-godu

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-zelenskyj-vyzval-darce-k-dalsi-podpore-ukrajiny-zada-961-miliard-40411438#

12.10.2022 Na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun. Program, který předložila ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu, na dnešním zasedání schválila vláda (ČTK)

10.10.2022 Ukrajinští vojáci zaútočili na sýpky v Tokmaku v Záporožské oblasti z HIMARS MLRS , řekl v Telegramu Volodymyr Rogov, předseda hnutí "Jsme spolu s Ruskem", člen hlavní rady regionální správy.

Ukrajinská armáda cíleně ničila obilí již dříve, navzdory celosvětové potravinové krizi. Na konci srpna při dalším ostřelování zemědělských objektů v Tokmaku ozbrojenými silami Ukrajiny shořelo 15 000 tun obilí. Na konci září ukrajinské ozbrojené síly opět dvakrát střílely na městské sýpky. Jak uvedl Rogov, stávky militantů vedly ke ztrátě desítek tun obilí, slunečnicových semen, hnojiv a sena. Během osvobozování Mariupolu spojeneckými silami ukrajinská armáda, ustupující z přístavu města, zapálila skladovací zařízení. Jak informovalo ruské ministerstvo obrany , shořelo 50 000 tun obilí. Podle vojenského oddělení se ozbrojenci úmyslně dopustili trestného činu, protože nechtěli přenechat jídlo civilistům Donbasu.

https://ria.ru/20221010/himars-1822934300.html 

10.10.2022 Média informovala o nové vlně výbuchů v hlavním městě Ukrajiny. "Nové výbuchy v Kyjevě," píše Strana.ua na svém kanálu Telegram.

• K 11:00 bylo poškozeno 11 důležitých infrastrukturních zařízení v osmi regionech a město Kyjev. Nyní jsou některé regiony bez energie. Musíme být připraveni na dočasné přerušení dodávek elektřiny, vody, komunikací," uvedl předseda vlády. Ministr Denys Shmyhal napsal ve svém kanálu Telegram. 
  
• Kyjevské metro bylo zastaveno, stanice metra slouží jako kryty. 
  

Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského nálet neutichá v celé zemi. Jsou tam mrtví a zranění. Útoky jsou prováděny na energetickou infrastrukturu.Existují zprávy o explozích v Kyjevské oblasti , Charkově, Oděse, Dněpropetrovsku , Lvovské a Lvovské oblasti , Ivano-Frankivsku, Krivoj Rogu, Ternopilské , Chmelnické, Konotopské, Rivně a Poltavské oblasti ." Ukrajinské železnice " varovaly před možným zpožděním vlaků na západ kvůli poškození kontaktní sítě.

https://ria.ru/20221010/kiev-1822735396.html

7.10.2022 Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 tisíci tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, uvedla BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko. Od 1. srpna, odkdy fakticky začala fungovat istanbulská dohoda o ukončení blokády ukrajinských přístavů, se objem vývozu exportu v denním průměru pohyboval okolo 95 tisíc tun (celkově 6,37 milionu tun). Ve čtvrtek se podařilo vypravit skoro dvojnásobek oproti průměrnému množství.

• Ukrajina, která je významným světovým producentem a vývozcem obilí, dodávala před válkou až šest milionů tun obilí měsíčně.
• Tři černomořské přístavy byly znovu otevřeny na základě dohody podepsané 22. července mezi Moskvou a Kyjevem v Istanbulu. Podle ukrajinského ministerstva infrastruktury jsou schopny nakládat a posílat do zahraničí 100 až 150 nákladních lodí měsíčně.  
  
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-z-ukrajinskych-pristavu-vyplouva-jedna-lod-s-obilim-za-druhou-tvrdi-bbc-40410845#

6.10.2022 Ukrajina požadovala od Evropské unie "stabilnější a předvídatelnější" finanční podporu, aby zajistila fungování své vlády. Kyjev očekává, že každý měsíc obdrží od svých mezinárodních partnerů nejméně 3,5 miliardy dolarů. Pokud jsou však poskytovány, pak s největší pravděpodobností ve formě půjček. Veřejný dluh Ukrajiny přitom brzy překročí HDP. Jak skutečná je návratnost půjček, rozumět "Izvestija".

Ukrajina očekává, že v příštím roce obdrží od mezinárodních partnerů 38 miliard dolarů.Bez evropských peněz nebude možné obnovit ukrajinskou ekonomiku. "Pokud je nedostaneme, končíme.

• Očekává se, že schodek státního rozpočtu do konce roku dosáhne 50 miliard dolarů.

• Příjmy státní pokladny na příští rok - 1,28 bilionu hřiven, výdaje - 2,57 bilionu. Nominální HDP v roce 2023 se odhaduje na 6 399 miliard UAH. Inflace bude 30 %.

• Kyjev přitom bude i nadále platit své dluhy, na které plánují vyčlenit 415 miliard hřiven (98,9 miliardy - splatit externí, 316 miliard - interní). Státní dluh přesáhne celý ukrajinský HDP a většinu tvoří zahraniční půjčky. 

• https://iz.ru/1405989/tatiana-mishina/na-dolgi-i-gody-kak-ukraina-zatiagivaet-sebia-v-defolt
  

5.10.2022 Guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko dnes rezignoval na funkci. Krok zdůvodnil zdravotními problémy. Ševčenko do čela centrální banky nastoupil v červenci 2020. Zavázal se tehdy, že bude udržovat její nezávislost a spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem (ČTK)

4.10.2022 Ukrajinská ekonomika, kterou zdevastovala invaze ruských vojsk, v letošním roce klesne o 35 %. Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Nový odhad nicméně představuje zlepšení proti červnové prognóze, kdy SB propad odhadovala na 45,1 %. (ČTK) 

4.10.2022 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prosadil rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany (NSDC) o nemožnosti jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Odpovídající dekret byl v úterý zveřejněn na webu kanceláře ukrajinského prezidenta. Zelenskyj také v úterý uvedl v platnost text výzvy k NATO o urychleném vstupu do aliance, kterou schválila Rada národní bezpečnosti a obrany. "Schválit text generální výzvy prezidenta Ukrajiny, předsedy Nejvyšší rady a předsedy vlády Severoatlantické alianci," stojí v dekretu zveřejněném také na webu kanceláře ukrajinského prezidenta.

Prezident Ukrajiny pověřil vládu, aby zajistila posílení obranyschopnosti Ukrajiny zvýšením dodávek vojensko-technické pomoci. Doporučil také Nejvyšší radě urychlit přijetí příslušných zákonů o uvalení sankcí proti Rusku. Zasedání Rady bezpečnosti se konalo 30. září. 30. září Putin ve svém projevu na ceremonii přijetí nových regionů do Ruska vyzval Kyjev, "aby okamžitě zastavil palbu, veškeré nepřátelství, válku, kterou rozpoutal v roce 2014, a vrátil se k jednacímu stolu". Moskva je podle prezidenta připravena k jednání, ale nebude diskutovat o výběru obyvatel DLR, LLR, Chersonské a Záporožské oblasti, "Rusko ho nezradí" a ukrajinské úřady by měly s touto svobodnou vůlí lidí zacházet úcta.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/15947877

3.10.2022 Evropská komise dnes podpisem příslušného memoranda potvrdila zapůjčení dalších pěti miliard eur (123 miliard Kč) Ukrajině na financování běžného chodu státu. První díl půjčky Evropská unie pošle kolem poloviny měsíce, oznámil eurokomisař Valdis Dombrovskis. Další dvě části mají následovat do konce roku (ČTK)

27.9.2022 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý nečekaně promluvil přes videospojení k Radě bezpečnosti OSN. Rusko porušuje mezinárodní právo, prohlubuje konflikt a je jen otázkou času, kdy Moskva zničí poslední fungující mezinárodní instituci, řekl Zelenskyj s odkazem na shromáždění, ke kterému hovořil. OSN projev živě přenášela na svých stránkách. Zelenskyj zmínil podle něj pět hlavních důkazů o ruském porušování mezinárodního práva. Patří mezi ně ignorování zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o dění v Záporožské jaderné elektrárně a "jaderné vydírání", řekl Zelenskyj s odkazem na nedávné výroky ruských představitelů, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně. Před týdnem jsem představil plán na dosažení smíru, přičemž Moskva reagovala mobilizací, která se navíc soustřeďuje na odlehlé oblasti nebo Krym," uvedl prezident. Čtvrtým důkazem jsou podle něj "takzvaná referenda" o připojení ovládaných území k Rusku. "Lidé musí vyplňovat papíry se zbraní u hlavy," řekl o mezinárodně neuznávaném hlasování, které v úterý skončilo v Ruskem ovládaných částech Ukrajiny. Posledním a nejviditelnějším důkazem je snaha o připojení okupovaných území k Rusku a mobilizaci tamních obyvatel, které chce Moskva poslat bojovat proti jejich vlasti, Ukrajině, dodal Zelenskyj.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-zelenskyj-necekane-promluvil-k-rade-bezpecnosti-osn-rusko-porusuje-mezinarodni-pravo-40410013#

21.9.2022 Ukrajina chce mír, Evropa chce mír, svět chce mír, jenom jeden stát v OSN chce válku. V předtočeném projevu na Valném shromáždění OSN to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Představil pětibodový plán na mír, který podle jeho slov musí mezinárodní společenství co nejdříve přijmout.

O těchto podmínkách se podle něj nevyjednává. Patří mezi ně potrestání ruské agrese, obnovení ukrajinské bezpečnosti a územní celistvosti a rovněž bezpečnostní záruky.

Plán pro mír podle Zelenského

1. Trest za zločiny agrese včetně sankcí a odebrání práva veta.
2. Ochrana života, uvedl s odkazem na masové hroby umučených těl nalezených v Buče a Izjumu.
3. Obnovení bezpečnosti a územní celistvosti, přičemž poznamenal, že pokusy Ruska zaměřit se na jaderná zařízení na Ukrajině budou mít dopad "na vás všechny..., protože nikdo z vás nenajde vakcínu proti nemoci z ozáření".
4. Záruky bezpečnosti a ochrany
5. Odhodlání Ukrajiny pokračovat v obraně proti ruské agresi.

"Neutralita není součástí tohoto plánu," řekl Zelenskyj s tím, že vylučuje, že dohoda o skončení války může být dosažena na základě něčeho jiného než na základě ukrajinského plánu.

Zelenskyj vyzval světové lídry, aby Rusku odebrali hlasovací právo v mezinárodních institucích i možnost práva veta v Radě bezpečnosti OSN. Zopakoval rovněž požadavek na vytvoření speciálního trestního tribunálu pro válečné zločiny spáchané na Ukrajině a na zastavení vydávání takzvaných turistických víz pro ruské občany.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-zelenskyj-na-valnem-shromazdeni-jenom-jeden-stat-v-osn-chce-valku-40409398# 

16.9.2022 Ukrajina by mohla být zahrnuta do roamingové zóny EU. Při čtvrteční návštěvě Kyjeva tuto otázku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským probrala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň avizovala přístup Ukrajiny do evropského jednotného trhu.

• Ruský finanční sektor je na životní podpoře. Odřízli jsme tři čtvrtiny ruského bankovního sektoru z mezinárodních trhů," připomněla. "Téměř třicet tisíc mezinárodních společností opustilo zemi (Rusko). Produkce automobilů klesla o tři čtvrtiny oproti loňsku. Aeroflot uzemňuje letadla, protože docházejí náhradní díly. Ruská armáda bere čipy z myček a ledniček na opravu vojenského hardwaru, protože jí docházejí polovodiče.
• V projevu o stavu Unie také von der Leyenová oznámila spolupráci s první dámou Ukrajiny, v rámci níž zemi pošle 100 milionů eur (2,4 miliardy korun) na obnovu zničených škol a vzdělávacího systému. Mluvila i o aktuálních problémech Unie, zejména energetické krizi a konkrétních plánech na její zvládnutí (např. opatření na zastavení růstu cen plynu a elektřiny). Von der Leyenová také připomněla, že EU se chystá do ekonomik členských států poslat dalších 700 milionů eur (přes 17 miliard korun).
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-ukrajina-bude-na-jednotnem-trhu-eu-i-v-roamingove-zone-40408833# 

15.9.2022 Tým ukrajinského prezidenta představil návrh dokumentu, který by Ukrajinu ještě více sblížil s jejími klíčovými spojenci a poskytl jí řadu bezpečnostních záruk. Medvěděv projekt označil za "prolog třetí světové války". Kyjevský bezpečnostní pakt", dokument, který nabízí klíč k posílení dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny.

Pracovní skupina vedená Jermakem a bývalým generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem ve své zprávě západní země vyzývá, aby Kyjevu poskytly bezpečnostní záruky a vyslaly "jasný signál odhodlání a jednoty proti agresorovi a za budoucnost Ukrajiny".

• "(Kyjevský bezpečnostní pakt) spojí Ukrajinu se skupinou jejích klíčových partnerů," stojí ve zprávě. Podepsat by ho podle Jermaka a Rasmussena měla řada předních členů NATO, jako jsou Spojené státy, Kanada, Velká Británie, Francie, Německo nebo Polsko. Zda by měla být součástí i Česká republika, zatím zůstává nejasné.

• Jermak a Rasmussen přitom zdůrazňují, že cílem této dohody není nahradit Severoatlantickou alianci, ale vytvořit právně závazný plán, kterým by se měly spojenci Ukrajiny řídit v tváří tvář ruské agresi.

• "Budou to první záruky svého druhu 21. století a mohou položit základy nového bezpečnostního řádu v Evropě," vysvětlují její autoři a zmiňují, že dohoda by měla Ukrajinu chránit dokud se nestane členem NATO a nebude pod ochranou Aliance. 

• "Nikdo se netají tím, že tento dokument souvisí se záměrem Ukrajiny vstoupit do NATO, to znamená, že cíl členství v NATO zůstává. Hlavní hrozba pro naši zemi tedy zůstává a jeden z důvodů, kvůli kterému bylo nutné provést speciální vojenskou operaci, zůstává a stává se ještě aktuálnějším," prohlásil Peskov. 
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ukrajina-chce-se-spojenci-uzavrit-pakt-v-rusku-strasi-treti-svetovou-valkou-214413#

14.9.2022 Ukrajina počítá na příští rok s rozpočtovým deficitem v přepočtu kolem 38 miliard dolarů , což je důsledek obrany proti invazi ruských vojsk. Řekl to dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Kyjev hodlá schodek pokrýt hlavně penězi od Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské unie a Spojených států (ČTK)

12.9.2022 Západní partneři mají politickou dohodu o tom, že Ukrajině poskytnou 300 miliard dolarů (zhruba 7,3 bilionu Kč) z ruských zlatých a devizových rezerv, uvedl to ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Zábranou je podle něj pouze to, že se musí vytvořit vhodný právní mechanismus, který by takovou transakci umožňoval.

Škody způsobené ruskou invazí se ale již nyní odhadují na mnohem více než 300 miliard dolarů, zabavené ruské prostředky na obnovu Ukrajiny tak nebudou stačit.

https://echo24.cz/a/SyXke/zpravy-zahranicni-ukrajina-pozaduje-odskodne-od-rusko-pomoc-zapad-pravni-problemy? 

12.9.2022 Pomoc od MMF je zoufale pomalá, rozčílil se ukrajinský premiér Šmyhal. Samotný Šmyhal neuvedl, o jakou částku v současnosti Ukrajina od MMF požaduje. Guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko však již dříve zmínil, že by mělo jít o 20 miliard dolarů. Letos v únoru napadená země má hluboké ekonomické problémy a očekává se, že se její hrubý domácí produkt jen za letošek propadne o 33 procent. Kromě nutnosti platit obranu země se na problému ukrajinské ekonomiky podepisuje zejména znemožněný export surovin a potravin, z něhož pramení většina příjmů ukrajinského státního rozpočtu.

Rekonstrukci zničené země pak v současnosti odborníci podle agentury Bloomberg odhadují na téměř 350 miliard dolarů. Mezinárodní měnový fond však má poměrně striktní pravidla pro poskytnutí financí. Jedním z těch hlavních přitom je, aby žádající země nevedla žádnou válku. Mezinárodní měnový fond však v průběhu války Ukrajině přeci jen poskytl alespoň menší podporu. Již v březnu letošního roku Ukrajina od MMF získala 1,4 miliardy dolarů rychlé pomoci. Pro srovnání: Podle Bloombergu reálný deficit Ukrajiny každý měsíc narůstá o 5 miliard dolarů.

Navíc země bude muset v roce 2024 splatit MMF část dluhu ve výši čtyř miliard dolarů. Pokud bude válka probíhat déle, Ukrajině hrozí krach.

https://www.newstream.cz/money/pomoc-od-mmf-je-zoufale-pomala-rozcilil-se-ukrajinsky-premier-smyhal?

9.9.2022 Ukrajina potřebuje západní dárce, aby jí v příštích třech měsících poskytli 3,4 miliardy dolarů z celkových 349 miliard dolarů, které byly odhadnuty na obnovu její infrastruktury. Oznámil to v pátek ukrajinský premiér Denys Šmygal.

"V Bruselu dnes byla představena zpráva "Rapid Assessment of Damage and Recovery Needs", vypracovaná vládou společně s EU a Světovou bankou," napsal Shmyhal ve svém telegramu . Poznamenal, že potřeba financování obnovy Ukrajiny se odhaduje na více než 349 miliard dolarů a k vyřešení prioritních úkolů potřebuje Ukrajina v krátkodobém horizontu 105 miliard dolarů. "Samotná první fáze potřebuje 17 miliard dolarů, z toho Ukrajina potřebuje 3,4 miliardy dolarů v příštích třech měsících."

Ukrajinský premiér zároveň dal najevo, že oznámenou částku považuje za nedostatečnou. "Tato částka ještě neodráží plný rozsah ničení, proto jsem vyzval Světovou banku a další partnery, aby zprávu pravidelně aktualizovali. Doufáme, že nyní podpoříme příslušné projekty obnovy," napsal Shmygal.

Evropská komise (EK), úřady v Kyjevě a Světová banka odhadly náklady na obnovu Ukrajiny na 349 miliard dolarů, podle společného prohlášení tří stran, zveřejněného v pátek na webu EK . Na mezinárodní konferenci v Luganu v červenci představily ukrajinské úřady svým západním partnerům plán na obnovu země, který poskytl finanční prostředky ve výši 750 miliard dolarů.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/15710279

9.9.2022 Hrubý domácí produkt válkou zmítaná země se ve druhém čtvrtletí propadl o kritických 37 procent. Přitom již v prvním kvartálu HDP Ukrajiny padalo o 15 procent. Ukrajina je tak v recesi a nepomáhají tomu ani reformy, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prosadil krátce po začátku invaze.

Daňovou soustavu chceme co nejvíce zjednodušit. Proto rušíme daň z přidané hodnoty a daň z příjmu a místo nich zavádíme daň z obratu ve výši dvou procent," vyhlásil v březnu ukrajinský prezident Zelenskyj.  

• Pro malé podniky navíc zavádíme dobrovolné plátcovství. To znamená: Když můžeš, zaplať, když ne, na nic se neptáme," uvedl. "U velkých podniků pak jdeme cestou maximální deregulace. Rušíme veškeré inspekce. Dále rušíme veškeré kontroly podniků, velký byznys bude bez větší regulace. Všichni ať pracují co možná nejnormálněji, ať může život ve městech probíhat pokud možno normálně. Jen dodržujte ukrajinské zákony.
  
• Ministerstvo financí Ukrajiny tak pro celý letošní rok odhaduje podle Bloombergu propad ekonomiky o 33 procent.
  
• https://www.newstream.cz/money/zelenskeho-ekonomicke-reformy-nefunguji-ukrajina-je-v-hluboke-recesi?
  

8.9.2022 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s ministrem zahraničí Spojených států Anthonym Blinkenem. Hlava státu zdůraznila, že návštěva Anthonyho Blinkena je důležitou demonstrací vedení USA, projevem solidarity s Ukrajinou během totální ruské invaze. Prezident vzal na vědomí hmatatelnou podporu ze strany Spojených států suverenitě našeho státu. Zdůraznil, že pomoc, kterou Ukrajina dostává, urychlí dosažení hlavního cíle - obnovení územní celistvosti ukrajinského státu.

Volodymyr Zelenskyj vysoce ocenil rozhodnutí, které 24. srpna oznámil prezident Spojených států amerických, poskytnout Ukrajině grantovou podporu ve výši 6 miliard dolarů: 3 miliardový bezpečnostní balíček a 3 miliardy dolarů finanční podporu prostřednictvím Světové banky. Hlava státu také poděkovala za nový balíček obranné pomoci ve výši 675 milionů dolarů schválený dnes na setkání v Ramsteinu.

https://www.president.gov.ua/ru/news/volodimir-zelenskij-obgovoriv-z-derzhavnim-sekretarem-ssha-p-77581

8.9.2022 V příštím roce Ukrajina plánuje poslat z rozpočtu země více než 1 bilion hřiven (více než 27 miliard dolarů) na obranu a bezpečnost, vyplývá ze sdělení zveřejněného na webu prezidentské kanceláře 8. září.

https://iz.ru/1392349/2022-09-08/ukraina-vydelit-bolee-27-mlrd-na-oboronu-i-bezopasnost-v-2023-godu?main_click

https://www.president.gov.ua/ru/news/na-sektor-bezpeki-j-oboroni-u-proekti-derzhavnogo-byudzhetu-77577

7.9.2022 Ohlášená podpora Ukrajiny navazuje na unijní summit z konce května, kde lídři v principu dali zelenou balíku finanční podpory v objemu devíti miliard eur. Dosud z něj byla uvolněna jen jedna miliarda, přičemž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v létě kritizoval EU za průtahy. Kyjev uvádí, že ukrajinskému státu chybí každý měsíc asi pět miliard dolarů od chvíle, kdy na Ukrajinu na konci února zaútočila ruská armáda.

Evropská komise dnes navrhuje dodatečných pět miliard eur v makrofinanční pomoci zemi. To se přidává k deseti miliardám eur, které již EU poskytla ve finanční, humanitární a vojenské pomoci,

• Za půjčky by ručily země EU a výdaje na úroky a administrativní poplatky by byly dotované z unijního rozpočtu. První miliardu ze zmíněného balíku Komise poslala Kyjevu na začátku srpna. "Zbývající až tři miliardy eur budou poskytnuty nejdříve, jak to bude možné.

• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropska-komise-navrhuje-pujcit-kyjevu-dalsich-120-miliard-40407985#

6.9.2022 Ukrajinský premiér Denys Šmyhal apeloval na státy Evropské unie, aby navýšily dodávky těžkých zbraní pro jeho zemi čelící ruské agresi. Předseda vlády navštívil Brusel či Berlín, kde nabízel ukrajinský plyn jako kompenzaci odstaveného ruského plynovodu Nord Stream 1. Ukrajina má v zásobnících 30 miliard metrů krychlových plynu. "Můžeme do značné míry nahradit ruský dovoz.

Šmyhal měl v plánu mluvit v Berlíně a v pondělí také v Bruselu o exportu ukrajinské elektrické energie vyrobené z jádra. Ukrajina ji nyní dodává do Polska, Moldavska, Rumunska a na Slovensko, denně jde o 400 až 700 megawatthodin. Šmyhal chce toto množství výrazně zvýšit, protože "Evropská unie by získala více energie a my bychom získali devizy, které nutně potřebujeme". Elektřina z jádra představuje více než polovinu elektrické energie vyrobené na Ukrajině. Její spotřeba po začátku ruské invaze kvůli bojům, migraci obyvatel i ekonomickému propadu výrazně klesla, a země má proto kapacity na vývoz.

https://echo24.cz/a/SMtif/zpravy-svet-ukrajina-nabizi-evrope-plyn-zbrane? 

2.9.2022 EU podle unijních diplomatů příští týden zveřejní nový balík financování pro Ukrajinu v řádu 5 mld. EUR. Soubor půjček údajně navrhne Evropská komise na pomoc Kyjevu pokrýt akutní výdaje, třeba mzdy (Bloomberg).

29.8.2022 Přístup amerického vedení k ukrajinské krizi narazí na "tvrdou a nepohodlnou pravdu", že Západ nebude schopen otřást ruským odhodláním vyjít z konfliktu na Ukrajině vítězně, píše sloupkař The National Interest Ramzi Mardini."V každém případě Západ válku nevyhrává. Rozhodné vítězství na Ukrajině nestojí za rizika ani náklady na jeho dosažení," vyjadřuje názor Mardini s tím, že "při jakékoli variantě urovnání bude velmi těžké odmítnout Moskevské podmínky." Zavádějící přístup vedený Spojenými státy nevyhnutelně narazí na tvrdou a nepohodlnou pravdu: ruské odhodlání pravděpodobně prolomí tenkou skořápku západní jednoty. Protože Evropa neustále musí nést hlavní tíhu politiky Washingtonu, další eskalace by mohla urychlit její ústup směrem ke kompromisu s Ruskem." ", zdůrazňuje. Větší zapojení NATO navíc jen zhorší to, co Rusko považuje za existenční hrozbu, a posílí jeho odhodlání. Dvoustranná dohoda mezi Moskvou a Kyjevem přitom sama o sobě nepovede k trvalému míru, domnívá se autor. "Je to proto, že Ukrajina byla zatažena do zástupné války. Její casus belli nelze redukovat na územní spor mezi sousedy. I když takové spory hrály v této krizi roli, kořenem nestability je stále živý závazek NATO - přijato aliancí v roce 2008 a potvrzena v roce 2021 - přijmout Ukrajinu do svého složení," upozorňuje Mardini.

V důsledku toho by se měl Západ stát stranou jednání a podepsat jakékoli dlouhodobé urovnání. Kromě toho by Spojené státy a Evropa měly současně vyvinout tlak na Volodymyra Zelenského a dát mu příležitost hledat tolik potřebný kompromis, který by také vyžadoval, aby Západ formálně opustil svůj postoj k přijetí Ukrajiny do NATO. "Ale především se Washington musí vyrovnat se svou rolí při vyprovokování - a nyní prodlužování - konfliktu. Bohužel konvenční vyprávění přehlušuje pochopení tohoto a stále více oddaluje nápravu kurzu. Tato bezohledná tvrdohlavost daleko za oceánem bude jen zničit Ukrajinu ještě víc.", shrnuje Mardini. 

28.8.2022 Šéf Naftogazu Ukrajina Jurij Vitrenko Ukrajincům poradil , aby se v očekávání zimy zásobili přikrývkami a teplým oblečením, píše list Guardian. Ukrajina podle Vitrenka potřebuje deset miliard dolarů na dovoz plynu. Spojenci chápou, že země tyto prostředky potřebuje, zdůraznil, ale šéf společnosti si není jistý, zda Kyjev tyto peníze získá.

https://ria.ru/20220829/pravda-1812778700.html

https://ria.ru/20220828/ukraina-1812737057.html

27.8.2022 Západní média se domnívají, že mezi Volodymyrem Zelenským a vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny Valerijem Zalužným vypukl vážný konflikt, který může skončit rezignací jednoho z nich. Zelenskij se chce generála zbavit, protože se bojí o jeho popularitu u nás i v zahraničí, ale zatím na to není síla.

Zelenskij je velmi nervózní kvůli fámám o prezidentských ambicích vrchního velitele. Generál podle novinářů může stát po skončení bojů vést. Západní média přitom na lichotkách Žaluznému nešetří. Tentýž Bild například chválí jeho "vedení a vojenskou vynalézavost" a polský list Wyborcza nazývá vrchního velitele "křížencem Davida a Mojžíše".

Ukrajinská média zase navrhují, aby byl Zalužnyj jmenován ministrem obrany začátkem září. Formálně ho Zelenskij vychová, ale ve skutečnosti ho sejme z vedení armády - to zpomalí růst jeho popularity ve společnosti a papírování tradičně vyvolává spoustu kritiky. V čele vojenského oddělení může navíc podle zákona pouze civilista, takže Zalužnyj bude muset odejít do důchodu. Jak se říká v Zelenského doprovodu, "vítězství musí mít jednoho otce" - prezidenta Ukrajiny.

https://ria.ru/20220827/ukraina-1812335820.html 

26.8.2022 Elektřina ze Záporižské JE již není dodávána do oblastí ovládaných Kyjevem, protože ukrajinské ozbrojené síly 25. srpna přerušily poslední přenosové vedení a nyní je energie dodávána pouze do osvobozených oblastí Záporoží a Chersonské oblasti. Oznámil to v pátek člen hlavní rady vojensko-civilní správy (VGA) Záporožské oblasti Vladimir Rogov ve vysílání televizního kanálu Rossija-1 .

Podle listu Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované zdroje hodlají inspektoři MAAE navštívit Záporožskou jadernou elektrárnu začátkem příštího týdne. Zároveň ruské ministerstvo zahraničí poznamenalo, že Kyjev dělá vše pro to, aby cestu narušil. Zdůraznili, že tyto výpočty se nenaplní. 

https://tass.ru/ekonomika/15569643

https://ria.ru/20220826/obstrel-1812414163.html

24.8.2022 Ukrajina už na válku s Ruskem, která začala před půl rokem, vynaložila více než 420 miliard hřiven (přes 281 miliard Kč), uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Celkové výdaje rozpočtu přitom podle Šmyhala představovaly více než bilion hřiven, vojenské výdaje tak přesáhly dvě pětiny celkových výdajů ukrajinského rozpočtu (ČTK) 

19.8.2022 Podle zpráv mezinárodních organizací je Ukrajina na 122. místě na světě, pokud jde o korupci. A je v západních médiích prezentována jako bezvadná demokratická země.

https://ria.ru/20220819/sanktsii-1810660627.html

16.8.2022 Pokud by Kyjev předem varoval ukrajinské občany před možností ruské invaze, rozšířila by se na Ukrajině panika a Rusko by zemi ovládlo v řádu dní, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s deníkem The Washington Post. Mezinárodní partneři podle něj sice Ukrajinu s předstihem upozorňovali na potenciální ruský vpád, konkrétní data ale neposkytli.

"Pokud bychom to zveřejnili... dostali by nás za tři dny," řekl Zelenskyj. Ukrajinské vedení mělo podle něj pocit, že není dobré vyvolávat paniku, která by vedla k úprku lidí ze země. Zelenskyj na otázku, zda osobně věděl o chystané plnohodnotné invazi na Ukrajinu, odpověděl, že nikdo netušil, jak přesně bude válka vypadat. "Jak by tomu někdo mohl uvěřit? Že budou (ruští vojáci) mučit lidi a že to je jejich cíl? Nikdo nevěřil, že to bude takhle, a nikdo to nevěděl," sdělil.

https://echo24.cz/a/SjDFs/zelenskyj-varovani-ukrajina-panika?

16.8.2022 Na Ukrajině byl ze školních osnov vyloučen ruský jazyk a literatura. Je upřesněno, že díla ruských a běloruských spisovatelů budou z programu odstraněna. Místo toho přidají díla zahraničních autorů "v souladu s literárním postupem a s přihlédnutím k věkovým charakteristikám studentů". Zároveň se školáci budou moci seznámit s knihami takových spisovatelů jako Nikolaj Gogol a Michail Bulgakov , protože jejich život a dílo "byly úzce spjaty s Ukrajinou". Ministerstvo navíc provedlo změny v programech historie. Mimo jiné byl SSSR popisován jako "stát imperiálního typu". Rovněž akce od roku 2014 budou studovány jako samostatný blok a vojensko-vlastenecká složka byla posílena v obsahu učiva předmětu "Obrana Ukrajiny". V posledních letech bylo používání ruského jazyka na Ukrajině masivně zakázáno . Úřady to zakotvují na legislativní úrovni. Předtím ruský ministr školství Sergej Kravcov řekl, že kyjevské úřady využívaly školáky a podněcovaly etnickou nenávist. Rozbor ukrajinských školních učebnic podle něj ukázal absolutní překrucování faktů a vštěpování rusofobie. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova kyjevské úřady provádějí politiku agresivní derusifikace a nucené asimilace již mnoho let. Poznamenal, že Moskva chce vidět Ukrajinu jako přátelskou, bez zákazu ruského jazyka a ruské kultury.

https://ria.ru/20220816/programma-1810042590.html

13.8.2022 Mezinárodní ratingové agentury S&P Global Ratings a Fitch Ratings snížily rating Ukrajiny v cizí měně kvůli odložení plateb za veřejný dluh. Začátkem tohoto týdne zahraniční investoři podpořili žádost Kyjeva zmrazit na dva roky mezinárodní platby dluhopisů ve výši téměř 20 miliard dolarů. Podle premiéra Denyse Shmyhala by takový krok zemi ušetřil asi šest miliard dolarů.Fitch na oplátku viděla proces výměny ohroženého dluhu v odkladu plateb a snížila rating ukrajinského emitenta v cizí měně z C ("default nevyhnutelný") na RD ("omezený default"). Negativně na rozhodnutí Kyjeva reagovala i S&P. "Vzhledem k oznámeným podmínkám restrukturalizace a našim kritériím považujeme obchod za problematický a rovná se defaultu," citovala agentura Reuters . V důsledku toho byl rating Ukrajiny v cizí měně snížen na SD ("selective default").V červenci ekonomický poradce Volodymyra Zelenského Oleg Ustenko řekl, že Ukrajina nyní potřebuje od západních zemí dostávat devět miliard dolarů měsíčně na pokrytí rozpočtového deficitu. Tato částka je téměř dvakrát vyšší než předchozí žádosti Kyjeva .

https://ria.ru/20220813/ukraina-1809344430.html

12.8.2022 Ukrajina v konfliktu s Ruskem s ohledem na jím zabraná aktuální území přišla už o naleziště nerostných surovin se zásobami, jdoucími do bilionů amerických dolarů. Na téma se zaměřuje The Washington Post (WP). Ukrajina přišla například o více než 60 procent svých uhelných ložisek, zhruba pětinu nalezišť zemního plynu a přes desetinu ložisek ropy. Podle listu The Washington Post to vyplývá z analýzy, kterou vypracovala kanadská organizace SecDev, která se zabývá vyhodnocováním rizik. O část ze surovinových nalezišť Ukrajina přišla už po ruské anexi poloostrova Krym a po začátku války na Donbasu na východě země v roce 2014.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5103340/analyza-secdev-rusko-krade-ukrajine-rozsahla-naleziste-surovin-za-biliony-dolaru.html

11.8.2022 Zahraniční věřitelé souhlasí s návrhem ukrajinské vlády na dvouleté zmrazení splátek ukrajinských státních dluhopisů v hodnotě téměř 20 miliard dolarů. Tento krok Ukrajině čelící ruské invazi umožní vyhnout se platební neschopnosti, píše Reuters (ČTK). 

10.8.2022 Věřitelé Ukrajiny, kteří tvoří asi 75 % jejího zahraničního dluhu, souhlasili se zmrazením plateb do roku 2024. Informovala o tom ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na ukrajinské ministerstvo financí.

"Celkem Ukrajina obdržela a přijala souhlas pro přibližně 75 % celkové nominální hodnoty cenných papírů v oběhu," píše se v dokumentu. Celkový objem zahraničního dluhu Ukrajiny podle agentury činí 19,6 miliardy dolarů. Zmrazení plateb umožní Kyjevu ušetřit 5,8 miliardy dolarů, které měly být zaplaceny na obsluhu dluhu do roku 2024. Podle agentury je rozpočtový deficit Ukrajiny asi 5 miliard dolarů měsíčně. 

https://tass.ru/ekonomika/15443059

9.8.2022 USA poskytnou ukrajinské vládě 4,5 mld. USD, čímž celková podpora Washingtonu od únorové ruské invaze dosáhne 8,5 mld. USD. Informovala o tom dnes podle agentury Reuters americká Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID). Finanční prostředky budou pod koordinací amerického ministerstva financí ukrajinské vládě poskytnuty prostřednictvím Světové banky v etapách. Podle Světové banky tyto prostředky Ukrajině pomohou pokrýt sociální platby, výdaje ve zdravotnictví a penze.

8.8.2022 Spojené státy poskytnou ukrajinské vládě dalších 4,5 miliardy dolarů, čímž se jejich celková rozpočtová podpora od únorové invaze Ruska zvýší na 8,5 miliardy dolarů, uvedla v pondělí americká agentura pro mezinárodní rozvoj.

https://www.reuters.com/world/europe/exclusive-us-send-45-billion-more-ukraine-budget-needs-2022-08-08/

27.7.2022 Od začátku války přišlo na Ukrajině o práci 39 procent lidí, vyplývá z průzkumu agentury Rejting, jehož výsledky zveřejnila ukrajinská média. Bez práce se ocitli ve značné míře obyvatelé východu země, kde se odehrávaly či pokračují nejtvrdší boje. Prudký růst nezaměstnanosti podle sociologů souvisí přímo s válkou: za okupace nemohly podniky dál fungovat, v bojích byly zničeny anebo zaměstnanci byli nuceni před válkou uprchnout.

Polovina pracujících Ukrajinců dostává nižší výplatu než před válkou, pokles činí deset procent i více. U 43 procent zaměstnanců zůstala výplata stejná, devíti procentům dotázaných se zvýšila. Nejstabilnější se ukázalo být státním zaměstnancem.

https://www.e15.cz/ukrajina-vs-rusko-konflikt-valka-aktualne?

27.7.2022 Naftogaz je pro ukrajinskou vládu důležitým zdrojem příjmů. V loňském roce se podílel téměř 17 procenty na celkových rozpočtových příjmech Ukrajiny. Před válkou podnik zaměstnával více než 50 tisíc lidí. Firma předložila vládě dvě žádosti o schválení plateb věřitelům, aby se vyhnula platební neschopnosti. Obě však vláda zamítla. Naftogaz měl do úterka uhradit 335 milionů dolarů (8,1 miliardy korun) jako splátku jistiny a úroků a také splátku úroků z dluhopisu splatného v roce 2024.

https://www.newstream.cz/zpravy-z-firem/ukrajinsky-energeticky-gigant-naftogaz-nesplatil-dluhy-zatrhla-mu-to-zelenskeho-vlada?

26.7.2022 Kyjev má v plánu uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) do konce roku dohodu o úvěrovém programu. Na podporu ekonomiky zničené válkou si Ukrajina chce půjčit 15 až 20 miliard dolarů (až zhruba 486 miliard Kč), řekl dnes agentuře Reuters guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko. Ukrajina, kterou 24. února napadlo Rusko, kvůli válce čelí v letošním roce poklesu ekonomiky o 35 až 45 procent. Její měsíční fiskální deficit činí pět miliard dolarů, což představuje zhruba 2,5 procenta předválečného hrubého domácího produktu (HDP) země.  Ukrajinští zákonodárci instruovali ministerstvo financí, aby odklad splátek dluhopisů v hodnotě kolem 20 miliard dolarů dojednalo do 15. srpna. Začátkem září by Ukrajina měla splatit asi 1,2 miliardy dolarů. Kyjev v rámci svého plánu hodlá zahraničním věřitelům nabídnout dodatečné úrokové platby, jakmile odklad splácení dluhopisů skončí.

https://www.e15.cz/ukrajina-vs-rusko-konflikt-valka-aktualne?

26.7.2022 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí odvolal místopředsedu bezpečnostní rady Ruslana Demčenka, který se ocitl v centru skandálu kolem lobbingu ve prospěch Ruska. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odkazem na výnos zveřejněný na stránkách prezidentské kanceláře. Odvolán hlavou státu byl také velitel armádních speciálních jednotek. Agentura DPA však odvolání zmiňuje v souvislosti s neúspěchy ukrajinských ozbrojených sil při obraně Donbasu před ruskými invazními vojsky.

Dnešní odvolání jsou další z řady personálních rozhodnutí, která Zelenskyj učinil v posledních dnech. Minulý týden ukrajinský parlament na návrh prezidenta odvolal generální prokurátorku Irynu Venediktovovou a šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova.

https://www.e15.cz/ukrajina-vs-rusko-konflikt-valka-aktualne? 

26.7.2022 Ukrajina prakticky vyčerpala své rozpočtové zdroje a brzy může být na pokraji finanční katastrofy. Informoval o tom v úterý britský list Financial Times . Jak noviny poznamenávají, na pozadí vážného "růstu vojenských výdajů mohou finanční zdroje Ukrajiny docházet již letos na podzim". Jejich vyčerpání se "pro vládu republiky změní v katastrofu". Kyjev nebude mít dostatek prostředků ani na podporu sociální sféry financované z rozpočtu, "škol a nemocnic", soudí list.

Podle Financial Times jsou orgány republiky v současnosti "vážně omezené ve zdrojích financování". Zvýšení daňového zatížení podniků "je plné masového bankrotu podniků", což "prohloubí humanitární krizi". Balíčky finanční pomoci oznámené západními zeměmi přicházejí pouze v malých tranších a "příliš pomalu", podle zdrojů deníku v Kyjevě. Ukrajinská vláda navíc chápe, že v tuto chvíli již nelze spoléhat na uvolněnou měnovou politiku, protože to povede k "další inflaci a zdražování dovozů", na které republika spoléhá.

https://tass.ru/ekonomika/15308965

25.7.2022 Ratingová agentura Fitch zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o tři stupně do kategorie C, která signalizuje vysokou pravděpodobnost neplnění závazků. Učinila tak krátce poté, co se Ukrajina v důsledku ruské invaze rozhodla požádat zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek (ČTK)

23. července 2022 Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings snížila dlouhodobý rating Ukrajiny v cizí měně z CCC na C Podle Fitch kvůli žádosti Ukrajiny o dvouleté zpoždění platby zahraničního dluhu začal v zemi proces podobný defaultu.

https://tass.ru/ekonomika/15291771. 

22.7.2022 Bývalý předseda Nejvyšší rady a nyní poslanec Dmitrij Razumkov se domnívá, že Ukrajina by měla "zakonfiskovat zákonem" a přečerpat do svých zásobníků "zbytek" ruského plynu z tranzitních plynovodů.

"Jako tranzitní země musíme plnit své závazky vůči mezinárodním partnerům. Zbytek ruského plynu ale musí být ze zákona zabaven a přečerpán do našich zásobníků. Nastává totiž paradoxní situace - každý den pumpujeme miliony kubíků ruského plynu a nezajišťujeme vlastní skladovací prostory potřebnými rezervami.

https://tass.ru/ekonomika/15282319

21.7.2022 Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka ve čtvrtek oznámila, že kurz vůči americkému dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců. Snažila se tak vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdit inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, maximum za více než šest let.

https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/ukrajina-kvuli-dopadum-valky-s-ruskem-devalvovala-menu-40403582#<br>

20.7.2022 Skupina ukrajinských věřitelů, která zahrnuje Spojené království, Německo, Kanadu, USA, Francii a Japonsko, podpořila kyjevskou petici na odložení dluhové služby z 1. srpna na konec roku 2023. Uvádí se to v prohlášení zveřejněném ve středu na webu německého ministerstva financí.

Přečtěte si takéJaký druh vojenské pomoci poskytly státy NATO Ukrajině?

"Členové ukrajinské skupiny věřitelů podporují tuto petici a doporučují držitelům dluhopisů, aby souhlasili s žádostí Ukrajiny," stojí v prohlášení. "My jako oficiální bilaterální věřitelé Ukrajiny máme v úmyslu zajistit dohodnuté pozastavení dluhové služby Ukrajiny od 1. srpna 2022 do konce roku 2023 s možností prodloužení o rok," stojí v prohlášení. Kabinet ministrů Ukrajiny dříve přijal usnesení o dvouletém zpoždění plateb zahraničních dluhů. Aby rozhodnutí vstoupilo v platnost, musí se Kyjev dohodnout na nových podmínkách s věřiteli.

Podle odhadů agentury Bloomberg musí Ukrajina 1. září zaplatit zahraniční dluh ve výši 1,4 miliardy USD včetně úroků, úřady země se snaží najít způsoby, jak splnit své závazky. Zdroje, které si přály zůstat v anonymitě, uvedly, že Kyjev může věřitelům nabídnout restrukturalizaci dluhu. Další možností je poskytnout Kyjevu se Západem možnost využít zmrazené ruské zlaté a devizové rezervy. Druhá možnost je však z právního hlediska kontroverzní.

https://tass.ru/ekonomika/15264801

20.7.2022 Ukrajina se pokusí dohodnout na odložení splácení dluhopisů v denominovaných v cizích měnách o dva roky (Bloomberg). Ukrajina požádá mezinárodní držitele dluhopisů, aby souhlasili s dvouletým odkladem splátek dluhu, aby mohla soustředit své zmenšující se finanční zdroje na odražení Ruska, jak vyplývá ze středečního vládního usnesení. Vzhledem k odhadovanému 35-45% propadu HDP v letošním roce po únorové invazi Moskvy dali zákonodárci pokyn tamnímu ministerstvu financí, aby do 15. srpna vyjednalo odklad dluhu ve výši zhruba 20 miliard dolarů.

• Odložilo splátky dluhu ve výši přibližně 1,2 miliardy dolarů splatné na začátku září. V usnesení vlády zveřejněném na jejích webových stránkách se uvádí, že "všechny termíny výplat úroků z dluhopisů" budou podle plánu odloženy.

• Ve snaze vyhnout se tomu, co by bylo klasifikováno jako tvrdé selhání, plánuje Kyjev nabídnout věřitelům, mezi které patří vlády a mnohé z největších světových investičních fondů, dodatečné úrokové platby, jakmile zmrazení skončí.

• https://www.reuters.com/world/europe/ukraine-intends-postpone-debt-payments-24-months-government-resolution-2022-07-20/

17.7.2022 Ukrajinská centrální banka prodala od začátku ruské invaze 24. února zlaté rezervy za 12,4 miliardy dolarů, uvedl v neděli zástupce ředitele banky. "Prodáváme (toto zlato), aby naši dovozci mohli nakupovat potřebné zboží pro zemi," řekla celostátní televizi náměstkyně hejtmana Kateryna Rožková. Řekla, že zlato se neprodává, aby podpořilo ukrajinskou měnu hřivny.

https://www.reuters.com/world/europe/ukraine-cbank-has-sold-over-12-bln-its-gold-reserves-during-war-deputy-head-2022-07-17/

17.7.2022 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli odvolal šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova a generální prokurátorku Irynu Venediktovovou, uvádí se na stránkách prezidentské kanceláře. Jako důvod Zelenskyj uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury. Stát se tak mělo kvůli sérii neúspěšných operací kontrarozvědky a rovněž ztráty města Cherson na začátku ruské invaze. Bakanov je podle agentury Reuters přítelem Zelenského od dětství, do funkce byl jmenován v roce 2019 s cílem provést reformy v SBU a očistit ji od ruského vlivu.

Venediktovová byla mimo jiné zodpovědná za stíhání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Na její místo Zelenskyj jmenoval dosavadního zástupce Oleksije Symonenka.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/zelenskyj-sef-sbu-a-prokuratury-rusko-ukrajina-odvolani.A220717_223120_ln_zahranici_rkj?

13.7.2022 Ukrajina patří k předním světovým vývozcům kukuřice, ječmene a žita. Největší vliv na potravinovou bezpečnost má ale její pšenice. Za rok 2020 vyvezla zhruba 18 milionů tun této plodiny z celkové sklizně 24 milionů tun, což z ní činí pátého největšího vývozce na světě. Společně s Ruskem se pak podílí na třetině vývozu obilí po celém světě.

Největší dovozci ukrajinské pšenice v letech 2016 až 2020 (v miliardách Kč)

• Egypt 56,9 Indonésie 54,2 Bangladéš 35,7 Filipíny 21,3 Maroko 20,8 Thajsko 19,1 Tunisko 18,7 Jižní Korea 14,8 Turecko 13,6 Indie 13,0 
• Egypt je příkladem, ale problémy kvůli válce mají i další země. V Libanonu tvoří obilné výrobky 35 procent kalorického příjmu obyvatelstva. Na ukrajinské pšenici je závislá Libyie, Jemen, Somálsko či Keňa, ale také asijské státy jako Indonésie, Malajsie či Bangladéš. 
  
• Egypt, který byl v antických dobách paradoxně obilnicí Římské říše, nyní 80 procent pšenice dováží z Ukrajiny a Ruska. Podle vládních statistik platí za jednu tunu aktuálně 435 dolarů (10 574 korun), loni platil 270 dolarů (6563 korun). 
  
• https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/jak-ruska-blokada-ukrajinskeho-obili-vyvolava-hlad-a-chaos-ve-svete-40402769#

30.6.2022 Představitelé Ukrajiny zkoumají možnosti restrukturalizace ukrajinského dluhu, protože hrozí, že se možnosti financování válkou zničené země vyčerpají. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na tři informované zdroje. V jednání je však několik scénářů a rozhodnutí se očekává až koncem léta. Ukrajina má čas nejméně do 1. září, kdy podle agentury Bloomberg bude muset splatit 1,4 miliardy dolarů (33,1 miliardy korun).

• Jednou ze zvažovaných možností je tzv. consent solicitation (žádost o souhlas), tedy žádost emitenta dluhu o souhlas držitelů dluhopisů se změnou podmínek vydaných cenných papírů. Další možností je využití ruských zmrazených aktiv jako zástavy, právní realizovatelnost takového nápadu je ale nejistá.

• Ukrajinské dluhopisy v dolarech a eurech se obchodují pod úrovní, která naznačuje riziko potíží a restrukturalizace. Podle Bloombergu se dluhopisy splatné v září obchodují s více než 40procentní slevou vůči jejich nominální hodnotě. Ukrajinská vláda ale uvádí, že je odhodlána své zahraniční dluhové závazky splácet. 
  

• Ukrajinská centrální banka odhaduje, že ekonomika země může letos klesnout o nejméně 30 procent. Domácí hřivna je pod stále větším tlakem. Centrální banka proto na svém posledním zasedání na počátku června zvýšila základní úrokovou sazbu na 25 procent z deseti procent, aby podpořila domácí měnu. 
  

• https://www.e15.cz/ukrajina-vs-rusko-konflikt-valka-aktualne?<br>

13.6.2022 Spojené státy budou Ukrajině posílat zhruba 1,5 miliardy dolarů měsíčně, aby udržely vládu v chodu, řekl Derek Hogan, první náměstek náměstka ministra zahraničí pro evropské a eurasijské záležitosti."Na tyto účely jsme již vyčlenili miliardu dolarů prostřednictvím různých mechanismů a máme v úmyslu posílat dalších 1,5 miliardy měsíčně po dobu 4-5 měsíců," řekl během diskuse na webu think-tanku Wilson.

https://ria.ru/20220613/ssha-1795086650.html

7.6.2022 Světová banka očekává, že ruská ekonomika letos klesne o 8,9 % a v roce 2023 o dalších 2,1 %. Ukrajinská ekonomika se podle banky v roce 2022 sníží o 45 % a v roce 2023 poroste o 2 %.

2.6.2022 Ukrajinská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z deseti na 25 procent, nejvýše za sedm let. Snaží se tak omezit inflaci a ochránit příjmy a úspory obyvatel v době války. Svou měnovou politiku zpřísnila poprvé od začátku ruské invaze, informovala agentura Reuters. "Cílem tohoto rázného kroku je ochránit příjmy a úspory domácností v hřivnách, zvýšit atraktivitu aktiv v hřivnách, snížit tlak na devizový trh, a posílit tak schopnost banky udržovat stabilitu měnového kurzu a omezovat inflaci v době války," uvedla centrální banka v tiskové zprávě. 

Meziroční míra inflace na Ukrajině se v dubnu zvýšila na 16,4 procenta z březnové hodnoty 13,7 procenta. Podle předběžných odhadů centrální banky navíc v květnu růst spotřebitelských cen dál zrychloval a inflace se pohybovala kolem 17 procent.

Banka očekává, že výrazné zvýšení základní sazby na 25 procent bude dostatečné ke zmírnění tlaků na devizovém trhu a ke stabilizaci inflačních očekávání, což v budoucnosti vytvoří základy pro uvolňování měnové politiky," píše se v dnešní zprávě. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5021482/ukrajina-vice-nez-zdvojnasobila-zakladni-urokovou-sazbu-na-25-procent.html 

1.6.2022 Řekli, že potřebují asi pět miliard eur měsíčně, aby "zvládli agresora". Brusel slíbil dát devět miliard ve společné evropské měně. To znamená, že do dvou měsíců bude mít Kyjev příležitost splnit své vnitřní rozpočtové závazky. Pravda, Evropané (všichni jsou buď bankéři, nebo finančníci nebo právníci) opět jemně poznamenali, že tyto miliardy nejsou "vezměte do nočního stolku a nic si neodepřete", ale úvěrové zdroje. Jinými slovy, dali Kyjevu půjčku. Ano, dlouhodobě. A ano, za nízké úrokové sazby. Ale v každém případě dali cizí peníze a na chvíli a Ukrajina bude muset tento nový dluh splácet svými a navždy .Ale když už je takový chlast pryč, tak si ukrojte poslední okurku.Brusel, který pečlivě zamířil, aby se nepraštil do nohy, se také rozhodl "připravit Rusko o neočekávané zisky, které Kreml získává prodejem energetických nosičů".Embargo je uvaleno na ropu přepravovanou v tankerech. Evropa se bude muset během příštích šesti měsíců vzdát černého zlata přicházejícího po moři .

Jakmile to dva středoevropští byrokraté - von der Leyen a Michel - oznámili, cena barelu na burze v Londýně neustále rostla. Současně s touto potěšující statistikou pro ropné makléře se objevily další údaje, které rozplakaly běžné obyvatele kontinentu: inflace v zemích eurozóny, právě těch, které touží podporovat Ukrajinu, pokrok a demokracii, překročila hranici osmi procent. A to je průměrná, jak se říká, teplota v nemocnici. Ve stejné Litvě , jedné z nejhorlivějších zastánců ukrajinské svobody, předpovídají znehodnocení peněz o téměř 17 procent.

Sjednocená Evropa, která vždy věřila, že je pupkem Země , s překvapením zjistila v den, kdy souhlasila s divokou prací, kroutila rukama a dávala sliby, šestý balíček omezujících opatření vůči naší zemi, že ruský ropa si okamžitě našla nové trhy. Indie dala na oficiální úrovni jasně najevo, že zvýší dovoz ropy z Ruska devětkrát ve srovnání s loňským dovozem této komodity.Překvapení bylo tak velké, že se ozvaly hlasy o uvalení sankcí i na Indii, aby bylo Dillí odraženo - tady to nevydržel ani Borrell, konkrétně prohlásil, že "nejsme tak mocní". Ti nejošklivější pak chtěli vyvinout tlak na pojistitele, aby odmítli pojistit tankery. A pak vůdcům Malty a Řecka doslova spadla čelist. Přesto v jejich ekonomice byly tankery a přeprava ropy a ropných produktů nejdůležitějším zdrojem státních příjmů od dob starců Onassise a Niarchose.

https://ria.ru/20220601/sanktsii-1792212551.html 

31.5.2022 Příjmová část rozpočtu Ukrajiny je pouze jedna třetina tvořena z vlastních zdrojů, zbývající dvě třetiny - na úkor zahraničních grantů a půjček. Oznámil to v úterý ministr financí Ukrajiny Serhij Marčenko. Již dříve ukrajinský premiér Denys Shmygal uvedl, že rozpočtový deficit Ukrajiny je 5 miliard dolarů měsíčně.

28.5.2022 Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč sepsal šestistránkové prohlášení, v němž uvedl, že Ukrajina může zcela zmizet z mapy poté, co bude připojena k Polsku. Ukrajince také nabádá, aby nespoléhali na Západ, ale spíše se snažili dohodnout se s Ruskem. Bez ohledu na to, jak je pro mě bolestné o tom psát, ukrajinská státnost je v extrémním nebezpečí. Zemi hrozí totální zkáza. Nejde jen o riziko ztráty obrovských území na jihu a východě," napsal Janukovyč v prohlášení, které na Facebooku zveřejnil jeho právník Jurij Kirasev.

Polsko si nepamatuje pouze září 1939. Polsko si dobře vzpomíná i na březen 1923, kdy zástupci Trojdohody konečně zařadili území východní Haliče a západní Volyně do Druhé polsko-litevské unie," dodal. Podle něj současné sbližování s Polskem vyústí v situaci, kdy se Ukrajina kvůli své ekonomické neschopnosti ubránit svou suverenitu bude muset s Polskem spojit. "To bude konečný výsledek implementace Evropského snu, kvůli kterému ukrajinský lid vykročil ke svému poslednímu Majdanu," napsal Janukovyč.

https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/polsko-se-spoji-s-ukrajinou-a-ta-zmizi-napsal-janukovyc-40398409#

23.5.2022 Agentura Moody´s před víkendem srazila dlouhodobý rating Ukrajiny na Caa3 z Caa2 s negativním výhledem (Bloomberg).

26.4.2022 Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na setkání s vysokými americkými představiteli uvedl, že jeho země potřebuje ekonomickou pomoc ve výši nejméně pěti miliard dolarů měsíčně. Dvě miliardy by chtěl od Spojených států, řekl listu The Washington Post. Pomoc v této výši Ukrajina potřebuje na měsíce duben, květen a červen. "Potřebujeme zaplnit tuto mezeru hned teď, abychom přilákali potřebné finance a vyhráli tuto válku," uvedl Marčenko. Pomoc je podle něj potřeba, aby země mohla dál vyplácet důchody, platit zdravotníky a učitele nebo poskytovat humanitární pomoc.

• Ukrajinské vedení odhaduje, že nejméně sedm milionů lidí muselo v rámci Ukrajiny opustit své domovy a dalších deset milionů je postiženo dopady bojů. Ze země uprchlo před válkou přes pět milionů Ukrajinců. Premiér Denys Šmyhal uvedl, že vláda dala jen na humanitární pomoc vnitřně vysídleným 1,1 miliardy dolarů.
• Spojené státy poskytly Ukrajině od počátku války hospodářskou pomoc v objemu přesahujícím miliardu dolarů. Tamní vláda minulý týden oznámila, že zpřístupnila 500 milionů dolarů z balíčku pomoci schváleného Kongresem v březnu.
• Yellenová řekla agentuře Reuters, že se Spojené státy budou snažit dosáhnout toho, aby Rusko platilo obnovu Ukrajiny, ale možná kvůli tomu bude potřeba nová legislativa. Usilovat pak prý bude o to, aby se na tomto kroku shodli i koaliční partneři USA.
• https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/ukrajina-zada-od-usa-dve-miliardy-dolaru-mesicne-40394961#
  

https://www.e15.cz/zahranicni/ukrajina-potrebuje-sedm-miliard-dolaru-mesicne-cesko-si-upevnilo-vojenske-vazby-na-usa-1389464?

21.4.2022 Zelenskij říká, že Ukrajina potřebuje 7 miliard dolarů měsíčně, aby nahradila ztráty způsobené invazí.

https://www.reuters.com/world/zelenskiy-says-ukraine-needs-7-bln-per-month-make-up-losses-caused-by-invasion-2022-04-21/

20.4.2022 Šéfka MMF Georgieva říká, že ukrajinské ministerstvo financí odhaduje, že země potřebuje 5 miliard dolarů za měsíc, aby udržela ekonomiku v chodu (Reuters). 

19.4.2022 Ukrajinci vypálili na začátku března raketu s hlavicí s kazetovou municí na vesnici Husarivka, kterou tehdy drželi Rusové. Uvedl to list The New York Times. Tuto munici používali od prvních dnů invaze Rusové, ale útok na Husarivku je prvním případem, kdy ji nasadila protistrana.

• Raketu vypálili Ukrajinci ze salvového raketometu ráže 220 mm Uragan 6. nebo 7. března. 
  
• https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/ukrajinci-pouzili-pri-protiutoku-kazetovou-munici-40394267#

19.4.2022 Světová banka i Mezinárodní měnový fond předvídají, že svět se bude kvůli ruské invazi potýkat s většími problémy, než se předpokládalo. Dosud přitom nestihl překonat následky dvouleté pandemické krize.

• Ukrajinská strana dala v minulých dnech najevo, že usiluje o získání dalších čtyř miliard eur k původním třem miliardám určeným na krytí rozpočtového schodku.
  
• Ekonomika válkou ničené Ukrajiny se může podle odhadů propadnout až o polovinu HDP. Ani zbytek světa ale nezůstane ušetřen následků ruské invaze. Dá se předpokládat, že se vysoká inflace a energetická chudoba i přísnější měnová politika negativně odrazí na ochotě domácností i firem investovat.
  
• Vladimir Putin, prezident Ruska, které podle odhadů čeká hospodářský pád až o 15 %, tvrdí, že snaha Západu izolovat kremelský režim selhává. Ve skutečnosti ovšem šéfka ruské centrální banky připouští, že země nemůže dlouhodobě žít z finančních rezerv a musí se připravit na transformaci.
• Ukrajina i kdyby vypěstovala pšenici, tak ji nedostane k moři, protože k němu ztrácí přístup, a nedostane ji na lodích do Afriky a na Blízký východ -, tak řada zemí může čelit hladomoru. Globální vazby, jak jsou nastavené, se zde projevují naplno.
  
• Kvůli Putinově agresi proti Ukrajině zchudne celý svět. Nebo alespoň nezbohatne tak, jak by mohl.
  
• Když nemůžete dovážet to, co nutně potřebujete, tak ušetříte za dovoz, a protože pořád něco vyvážíte, tak můžete mít přebytek, ale ekonomika už může být úplně na kolenou, lidé umírají na nedostatek léků nebo následkem hladomoru. A země přitom může zbankrotovat hned zítra. A tohle pravděpodobně uvidíme na podzim v Africe, tuhle bilanci, kdy země sice budou mít přebytek, ale lidé budou umírat kvůli hladomoru.
  

• Čeká nás přenastavení geopolitiky, nějaká nová železná opona vznikne, jen není úplně jasné, kudy povede.

• Globalizaci jsme přehnali. Budou se objevovat inklinace k "buďme soběstační", což ale není v době technologií možné. Ale ta přehnaná globalizace a víra z počátku tisíciletí, že všichni jsme obchodní přátelé a takhle to navěky zůstane, jsou pryč.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-zchudne-kvuli-valce-na-ukrajine-cely-svet-odpovida-ekonomka-198319#

19.4.2022 Válka poničila na Ukrajině až 30 % dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 mld. USD. Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do 2 let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích (ČTK).

18.4.2022 Ukrajina požádala země G7 o finanční podporu ve výši 50 miliard dolarů a také zvažuje vydání 0% kuponových dluhopisů, které jí pomohou pokrýt rozpočtový deficit spojený s válkou v průběhu příštích šesti měsíců, řekl prezidentův ekonomický poradce Oleh Ustenko.

https://www.reuters.com/world/ukraine-has-asked-g7-50-bln-cover-budget-deficit-says-senior-official-2022-04-17/

28.3.2022 Ukrajinský pluk Azov bojuje s ruskými okupanty o Mariupol. Má pověst elitní vojenské jednotky. A také jednotky, kam směřují příznivci extremistů, neonacisté, obdivovatelé Adolfa Hitlera. Podle ruské propagandy je to doklad toho, že Ukrajinu ovládají fašisté. Je to ale mnohem složitější.

• Duchovní otec Azovu, později ukrajinský poslanec Andrij Bileckyj, ještě před vznikem oddílu prohlásil: "Údělem Ukrajiny je stanout v čele bílé rasy během poslední křížové výpravy proti podlidem, jimž vládnou Semité."

• Není pochyb o tom, že v Azovu a dalších dobrovolnických oddílech působí extremisté i obdivovatelé třetí říše Adolfa Hitlera. Zdokumentovala to řada novinářů, (kromě už citovaných textů z The Guardian a magazínu Reportér například i BBC, The Telegraph nebo Newsweek) i neziskových organizací. Zpráva OSN píše o podezření z válečných zločinů - rabování, znásilňování, mučení zajatců.

• A kvůli podobnému podezření zrušil Kongres Spojených států nabídku, že USA budou pomáhat při výcviku ukrajinských dobrovolníků. 

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-pluk-azov-elita-ukrajinske-armady-nebo-novy-taliban-195666#
  

28.3.2022 Ukrajina dosavadní škody způsobené ruskou invazí vyčísluje na 564,9 mld. USD. Na svém facebookovém profilu o tom dnes informovala místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Sviridenková. Dodala, že Ukrajina bude po agresorovi žádat odškodnění, a to jak na základě soudních rozhodnutí, tak převodem zmrazených ruských aktiv. Z Ukrajiny už před válkou uprchlo téměř 3,9 milionu lidí

20.3.2022 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou CNN prohlásil, že je nutné využít všechny šance a mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připravený jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Současně varoval, jestliže pokusy o vyjednávání selžou, mohlo by to znamenat "třetí světovou válku". Zelenskyj to prohlásil v rozhovoru s americkou CNN.

"Jsem na jednání s ním připravený. Byl jsem připravený poslední dva roky. A myslím si, že bez vyjednávání tuto válku nemůžeme ukončit," řekl Zelenskyj v rozhovoru s americkým novinářem Fareedem Zakariou. "Jestliže by existovala i jen jednoprocentní šance, jak bychom mohli válku zastavit, myslím, že ji musíme využít.

• Ruské jednotky mají podle Zelenského za cíl Ukrajince "zabít a vyhubit": Ukrajinští vojáci sice dokázali, že jsou schopní se Rusům bránit a vracet jim úder, nicméně znamená to ztrátu dalších životů. 
  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zelenskyj-chci-mluvit-s-putinem-kdyz-rozhovory-selzou-hrozi-svetova-valka-194569#

27.1.2022 Ukrajina si potřebuje od mezinárodních organizací a v rámci bilaterální pomoci vypůjčit asi pět miliard dolarů (téměř 110 miliard Kč). Agentuře Reuters to dnes řekl poradce vlády Oleh Ustěnko. Hysterie, která se podle něj rozpoutala kolem vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem, Kyjevu znemožňuje vypůjčit si peníze klasicky na kapitálových trzích. Možnost invaze ruských vojsk na Ukrajinu je příliš riskantní záležitost na to, aby investoři teď Ukrajině půjčili peníze (ČTK) 

24.1.2022 Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun). Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž bude tato podpora zahrnovat přímé granty i půjčky. Aby mohla být částka Kyjevu, ohroženému ruskými vojsky na hranicích, odeslána, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament (ČTK) 

8.10.2021 Pod palbou opozice, ale také svých někdejších spojenců se ocitl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, na jehož aktivity v daňových rájích ukázaly materiály z projektu Pandora Papers. Nejenže se ocitl mezi více než stovkou politiků, kteří se ve své zemi snažili vyhnout placení daní, ale stal se údajně jedním z hlavních aktérů, na které kauza cílila.

Daňové ráje se podle něj staly součástí vládnoucího systému, ačkoli veřejně razili zásadu, že "offshory jsou hanba". Podle dokumentů Pandora Papers se Zelenskyj nejen "paktoval" s oligarchou Ihorem Kolomojským, který kvůli praní špinavých peněz čelí sankcím USA, ale pravděpodobně dosud těží z prostředků, které mu miliardář posílal do offshorových firem.

Získané prostředky spolu s partou kolem zábavného Studia Kvartál 95 ukládali údajně mimo jiné do luxusních nemovitostí v prestižní londýnské čtvrti. Čtvrtinu aktiv z hlavní firmy přitom těsně před zvolením do prezidentské funkce Zelenskyj předal příteli a partnerovi v byznysu Serhiji Šefirovi, kterého pak jmenoval hlavním poradcem v prezidentském úřadu. Ten nyní tvrdí, že se tak podnikatelé snažili ochránit byznys před tehdejším zkorumpovaným režimem.  

Právě tajné účty v daňových rájích přitom vytýkal předchůdci Petru Porošenkovi, který své majetky také "schovával" v daňových rájích. Ve volbách to Zelenskému vyneslo podporu 73 procent voličů, avšak nyní se ukázalo, že v době, kdy svého soupeře pranýřoval, vládl "offshorové říši" založené už v roce 2012.

Ačkoli po zvolení prezidentem se podílu vzdal, výhody prý nadále měla firma Film Heritage, registrována na Zelenského manželku v Belize. I když se analytici shodují, že "offshory na Ukrajině nikoho nepřekvapí" a že jde o obvyklou praxi pro tamní politiky, kauza by mohla zhatit Zelenského ambice na další prezidentský mandát.

Současné tažení proti Zelenskému má prý za cíl oslabit jeho podporu v zahraničí. "Je to součást velké informační kampaně, kterou podněcují západní partneři. Znamená to, že jej už (Zelenského) nevnímají jako dlouhodobou politickou postavu," soudí ukrajinský politolog Ruslan Bortnyk.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/zelenskyj-a-pandora-papers-cisar-je-nahy-40374239#<br>

10.9.2021 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připouští možnost úplné války s Ruskem, byť by to podle něj byla "největší chyba". Podle agentury TASS to v pátek řekl při diskusi na fóru YES Brainstorming. Mluvčí Kremlu takové vyjádření považuje za politováníhodné.

• "Neprosíme. Říkáme, že se nám zdá, že nás NATO potřebuje, zdá se nám, že bez Ukrajiny nebude silná Evropská unie," prohlásil Zelenskyj.
• Připustil přitom, že při nedávné návštěvě ve Washingtonu nedostal přímou odpověď ohledně stanoviska Spojených států ke vstupu Ukrajiny do NATO. 
• "Ukrajina má status téměř člena Evropské unie a téměř člena NATO... Naše země už žije podle evropských standardů a vojenská velitelství odpovídají požadavkům NATO. Je zklamáním, že Ukrajinu přesto do NATO nezvou .
• https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/ukrajinsky-prezident-pripustil-moznost-valky-s-ruskem-40371709# 
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového