Vulkány, sopky

Vulkanické cykly, Supervulkány, Yellowstone.

Sopky na celém světě pravděpodobně podléhají účinkům hladiny moře, jak moc se však pravděpodobně liší. "Některé sopky budou velmi citlivé na změny hladiny moře a u jiných to nebude mít téměř žádný dopad." Tyto efekty budou záviset na hloubce magmatických komor přiváděných do každé sopky a na vlastnostech okolní kůry. Pokud však hladina moře (pokles hladiny oceánů - aktivace sopek, nebo růst hladiny-tání ledovců a aktivace sopek v této oblasti) řídí aktivitu jakékoli sopky v oceánu nebo v jeho blízkosti, alespoň do určité míry, "očekávali byste, že všechny tyto sopky budou navzájem synchronizovány, což by bylo neuvěřitelné". 

• Pohyby a deformace v zemské kůře se projevují se ve zvýšené intenzitě a četnosti zemětřesení a sopečných erupcí (například otřesy a erupce italské sopky Etny vzrůstají v obdobích, kdy je rotační osa Země nejvíce vzdálená od geografické osy naší planety), poslední silné erupce italské Etny byli 30. října 2002 (v letech 2020-2022 by se mohla perioda opakovat).
• Geologové našli souvislost mezi rotací Země, Golfským proudem (změna salinity vody, Termohalinní výměník, tání ledovců, změna tryskového proudění atd.), změnou výšky hladiny oceánů a činností sopek.
• Ze sopek se uvolnilo pouhé 1 % skleníkových plynů v atmosféře.
• Mapa světa monitorování zemětřesení: https://www.youtube.com/watch?v=ugR0OVGohwo
  
• Ohnivý kruh je ten, který soustřeďuje 75 % aktivních sopek celé planety. Dochází také k 90 % zemětřesení.
  

Výbuchy sopek a vulkánů

Dosud je známo kolem čtyřiceti erupcí o síle VEI 8 za posledních 132 milionů let. Třicet z nich se odehrálo během posledních 36 milionů let. To naznačuje, že nezanedbatelné množství není stále známo a údajně by jich mohlo být celkem šedesát. Podle dosavadních dat dochází k těmto enormním erupcích jednou za 50 tisíc let. Posledním byl výbuch supervulkánu Taupo na Novém Zélandu před 27 tisíci lety.

V posledních 10 000 letech (celé období holocénu) nastalo nejméně 10 erupcí o síle VEI 7. Dále je známo padesát osm erupcí pliniovského typu, včetně třinácti erupcí, během nichž došlo k vzniku kaldery. U všech se bohužel nedala přesně stanovit intenzita na VEI stupnici.

• VEI (Volcanic Explosivity Index - index sopečné výbušnosti, 1 - 8)

Global Volcanism Program (GVP) eviduje 7 742 sopečných erupcí v holocénu (9700 př. n. l až po současnost), což představuje 75% veškerých erupcí v daném období. 49% z nich má menší intenzitu než VEI 2 a 90% menší než VEI 3.

• 2 200 n.l. EVENT 0000 
  
• 15.1.2022 Tonga jejíž výbuch byl tak monstrózní, že jeho rozměry vědce nepřestávají udivovat ani rok po erupci. Podle nejnovějších poznatků exploze vyhodila do povětří asi deset kubických kilometrů horniny a sedimentu. Mapování okolí sopky v listopadu také odhalilo, že výbuch vymlel a přetvořil tvar oceánského dna až do vzdálenosti 80 kilometrů. V prosinci také vyšlo najevo, že sopka vyhnala miliony tun vodní páry až do vesmíru (nad hranici 100 km), což vědci dosud nikdy v historii nepozorovali. Erupce byla podle vědců největším výbuchem, který kdy přístroje zaznamenaly. Explozi se podle nich svou silou zdaleka nemůže rovnat ani žádná z jaderných bomb, která kdy byla testována. I přesto, že Tonga leží v řídce obydlené oblasti jižního Pacifiku, přinesla kromě demonstrace síly přírody a údivu pro vědce po celém světě i velké neštěstí. Na přilehlém souostroví Tonga způsobila erupce spoušť a zabila několik lidí.
• Březen 2021 Etna vybuchla během pěti týdnů šestnáctkrát! Ročně exploduje asi dvěstěkrát a toto číslo stále roste... Pro obyvatele Sicílie tak představuje permanentní ohrožení. Zatím nejhorší erupce nastala v roce 1669, láva tehdy zničila mnoho okolních vesnic, a dokonce pohřbila i část starobylého města Katánie. Při výbuchu v roce 1917 tryskala její láva 800 metrů vysoko! 
  
• 10.4.2020 indonéská sopka Anak Krakatoa se probudila k životu, aktivní jsou od ledna 2020 i Islandské sopky na poloostrově Reykjanes, který je prošpikován zhruba pěti vulkanickými systémy. 
  
• Červenec 2019 Stromboli v Itálii, byla to největší erupce za posledních 10 let.
• 4. prosince 2015 největší erupce Etny za posledních 20 roků (došlo k vychrlení popele až do výšky 7 kilometrů nad vrchol sopky), k jedné z nejmohutnějších erupcí došlo v roce 1669, kdy láva dosáhla města Catanie, jež částečně poničila, Další výjimečné erupce byly v roce 1910, kdy se vytvořilo 23 nových kráterů, v roce 1917 (láva tryskala do výšky až 800 m) a v roce 1923 - po této erupci láva vydržela horká 18 měsíců. Mezi roky 2002 a 2003 se odehrála další silná erupce, jedna z nejsilnějších za posledních 150 let
• 20. na 21. března 2010 (VEI 4), vybuchl vulkán Eyjafjallajökull na Islandu. K ještě masivnější explozi došlo 14. dubna. Sopka Katla, je "zlá sestra" vulkánu Eyjafjallajökull, když vybuchne Eyjafjallajökull, následuje ho obvykle za krátkou dobu i Katla. "Sopka Eyjafjallajökull v předchozích 11 stoletích vybuchla jenom třikrát, ale vždycky následovala exploze Katly (od roku 930 bylo zdokumentováno celkem 18 erupcí). Její erupce přitom byla mnohem silnější a zkázonosnější.
• 1992 Etna
• 1991 červen, erupce filipínské sopky Pinatubo (VEI 6), podle vědců se teplota snížila o cca 0,5°C, došlo k druhé nejprudší sopečné erupci 20. století, do této doby byl komplex lávových dómů takřka neznámý
• 1982 Chichón (VEI 5), Mexiko
• 1980 18.5. Sv. Helena (VEI 5), výbuch byl 10 x slabší než Pinatumbo 1991
• 1969 Flegrejská pole, Itálie
• 1963 Agung (VEI 5), Bali
• 1960 Květen 1960 (rok kovové krysy, rok Afriky), jih Chile. Dosud nejsilnější zaznamenané zemětřesení v historii. Na hodnotu 9,5 stupně momentové škály se předtím ani potom žádné nevyšplhalo. více 
• 12.10.1918 Katla Island, k erupci vulkánu dochází běžně vždy za 40 až 80 let (jiné zdroje uvádějí četnost dvakrát za století, pravděpodobně ještě i k menším erupcím v roce 1955 a 1999, které však neprorazily ledovcový příkrov, následovala Španělská chřipka (cca 25 - 50 milionu mrtvých).
• 1917 Etna, láva tryskala do výšky až 800 m
• 1914 1. světová válka
• 1912 Novarupta (VEI 6), Aljaška
• 1902 Santa Maria (VEI 6), Guatemala, v roce 1902, vybuchl také vulkán Mount Pelée (je svými 1 395 metry nejvyšší horou Martiniku a desátou nejvyšší v karibské oblasti), jehož erupce zabila téměř 30 tisíc lidí, což z ní činí nejsmrtelnější sopečný výbuch 20. století.
• 26-28. srpna 1883 výbuch sopky Krakatoa (VEI 6) (Indonésie), ochlazení trvalo do roku 1888 a velké povodně v Čechách v roce 1890 jsou připisované i této sopce, ochlazení o 0,4-0,7 °C po dobu 2 roků, její činností bylo zabito 36 tisíc lidí
• 1815 5-10. dubna, výbuch sopky Tambota v Indonésii (VEI 7) jejímž následkem zahynulo přibližně 100 000 lidí, v roce 1816 byl rok bez léta (Evropa a Severní Amerika). západní Evropě bylo roku 1816 neobvykle chladno, stejně tomu bylo i na východě Ameriky. Panovaly také nezvykle silné srážky a v roce 1817 vzrostly ceny obilí v mnoha částech Evropy až na dvojnásobek.
• 1783 -1784 na přelomu Laki na Islandu, trvala 8 měsíců, otrávená půda nerodila, zemědělství kolabovalo, byl hladomor, následovalo prudké ochlazení o průměrně 4,8 °C po dobu 5 - 10 roků, v jejím důsledku vypukl na velké části severní polokoule planety hladomor, dávaný do příčinné souvislosti s Velkou francouzskou revolucí (1789). Ničivá erupce přinesla v Praze povodně, a dokonce i poničení Karlova mostu. Erupce dokázala změnit celosvětové klima na několik let a přinesla tuhé zimy v Evropě a Americe a sucho na africkém kontinentu.
• 1755 Katla Island, došlo ke vzniku povodní v důsledku unikající ledovcové vody, jejíž průtok byl odhadnut na 200 000 až 400 000 krychlových metrů za sekundu; pro srovnání: společný průměrný průtok veletoků Amazonky, Mississippi, Nilu, a Žluté řeky (Chuang-che) činí kolem 266 000 krychlových metrů za sekundu, (jen pro srovnání, při katastrofálních záplavách v roce 2002, kdy byla zatopena i velká část Prahy měla Vltava maximální průtok 5000 m³/s, tedy minimálně 40x méně. Pokud by Praha ležela na úbočí sopky Katla, pak by jí povodeň způsobená výbuchem sopky spláchla).
• 1707 Fudži (VEI 5), Japonsko
• 1693 islandská hora Hekla zatemnila oblohu dokonce na sedm měsíců
• 1669 Etna, láva dosáhla nedalekého města Catania a částečně ho poničila.
• 1600 Huaynaputina (VEI 6) , Peru
• 1538 Flegrejská pole zatím naposledy ožila, kdy tu při "menší" erupci vyrostla hora Monte Nuovo (po erupci vznikla celá sopka Monte Nuovo)
• 1452 Kuwae
• V roce 1342 došlo ke katastrofálním lijákům (povodeň svaté Máří Magdalény), suchá půda nebyla schopna absorbovat vodu na polích. Odhaduje se, že během několika dnů z povrchu zmizelo cca 13 miliard tun nejúrodnější ornice (to odpovídá postupným ztrátám za 2 tisíce roků). Následky byli patrné několik století. 1349,  kdy epidemie moru vyhladila pravděpodobně polovinu Evropy.
• 1259 neznámá sopka
• 946 n.l. Pektusan (VEI 7) Čína
• 920, 934 Katla Island, v roce 934 vytvořila lávový proud o objemu až 18 km3, nejsilnější zaznamená erupce, dokázala vytvořit lávový proud o objemu 18 km³ (jen pro představu, vodní nádrž Orlík má objem 374,5 mil. m³, tj. 0,375 km³, takže sopka Katla dokázala při jediné erupci vyprodukovat takové množství lávy, jaké by zaplnilo 48 přehradních nádrží o stejném objemu jako Orlík).
• 541 -750 n.l. Justiniánský mor, prohnal se jako smršť celým Středomořím a pronikla až do Galie a Irska. A několikrát se vrátila, takže v rozmezí let 541 až 750, podlehlo až 50 milionů lidí (zemřel každý druhý obyvatel Evropy). Pandemie na dlouhou dobu zlomila vojenskou moc Byzance, což umožnilo rozšíření islámu ve Středomoří. Morová nákaza nás už ale naučila, jak ochránit i slabší jedince - například se musí držet v karanténě.
• 535 -536 n.l. (Pluto ve Vodnáři), (klesla průměrná teplota o 1,5-2,5 °C. ) výbuch pravděpodobně sopky Krakatoa nebo jiné sopky z oblasti Indonésie (alternativou je dopad meteoritu, nebo Islandská sopka), dramatické ochlazení severní polokoule, hladomor (vědci našli síru ve vrstvách ledu), největší za posledních 2 000 let. Ochlazení mohlo být příčinou hladomoru, stěhování národů, příchodu Avarů, možný příchod praotce Česka na do Čech a zániku kultury Nazca. Ochlazení, způsobené výbuchem, které následně nepřímo přispělo k šíření dýmějového moru (Justiniánský mor), navíc prodloužil druhý výbuch, zřejmě v roce 540 a 541, přičemž následoval teplotní pokles o dalších 1,4-2,7 °C. Nejhorší rok v dějinách tedy vysoce pravděpodobně způsobila erupce sopky, která šla ruku v ruce se změnou klimatu a dalšími výbuchy. Spolu pak vytvořily podhoubí pro éru nejprudšího ochlazení, jaké vědci za poslední dvě milénia na severní polokouli zaznamenali (vulkanická zima). 
• 450 n.l. Ilopango (VEI 6), Salvador
• 200 - 400n.l. Bondovo ochlazení 1 přineslo konec římského teplého období a přivodilo rozpad Římské říše a nástup středověku.
• 180 n.l. Taupo (VEI 7), Nový Zéland
• 79 n. l. sopka Vesuv (VEI 5), pod jejím popelem byla pohřbena města Pompeje a Herculaneum, zabila až 25 tisíc lidí! Smrt přišla rychle, lidé umírali především na teplotní šok. Během výbuchu bylo do atmosféry vyvrženo tak velké množství sopečného materiálu a plynů, které vytvořily mračno, zasahující pravděpodobně až do výšky 37 km.
• 1 200 -1 150 př. n.l. Bondova událost 2 ochlazení (1200 -900 př. n.l.) (mořské národy, sucho, hladomor, zemětřesení) Například kolem roku 1200 př.n.l. kdy skončilo minojské teplé období, Blízký východ postihl naprostý kolaps. Egypt zasáhly vpády cizích kmenů přezdívaných v literatuře "mořské národy". Do té doby spadá příběh o Mojžíšovi, deseti ranách egyptských a odchodu Izraelitů z "egyptského zajetí." Zhroutila se chetitská říše. Zanikly Mykény. Do těchto událostí spadá i legendární trojská válka. Do Řecka přicházejí Dórové. Etruskové migrují do Itálie. Působivě toto stěhování národů popsal Eberhard Zangger v knize "Nový boj o Troju". 
  
• 1470 př. n. l. došlo k velké erupci sopky na ostrově Santorini (Théra). Jím vyvolaným klimatickým změnám a vlnám tsunami je připisován pád mínojské civilizace, dává se do souvislosti s některými z biblických deseti egyptských ran. Po erupci v Egyptě následovala Nová říše, jejíž zakladatel Ahmose I. je identifikován jako faraon, který vystupuje v příběhu Exodus.  
  
• 1627-1628 (1620, 1610) př. n.l. vulkán Théra v Egejském moři (VEI 7), (mohlo to souviset i s deseti egyptskými ranami a Exodem Židů a nebo stěhování národů, v Číně byla neúroda). Gigantická erupce způsobila mohutné pyroklastické proudy ohrožující dokonce i okolní ostrovy. K nim se přidaly i 35-150 m vysoké vlny tsunami, které zdevastovaly pobřeží Egejského a část Středozemního moře. Největší nápor vln však pocítilo severní pobřeží Kréty. Erupce vytvořila erupční sloupec vysoký asi 35 km. Na samotném ostrově se vlivem sopečného spadu vytvořila vrstva tefry silná 60 m, která ve vzdálenosti 30 km měla tloušťku zhruba 3 m. Celkový objem vyvržených sopečných produktů se odhaduje na 100 km³. Stopy erupce se dají nalézt v celém Středomoří.
• 1750 př.n.l. Mount Veniaminof (VEI 6), Aljaška.
• 2200 -1 900 př.n.l. EVENT 4200 velké sucho, zasolení (Mezopotámie, Levanta, Anatolie, stará egyptská říše), politický kolaps, typická Bondová událost 3 ochlazení, skokové zvýšení teploty, úbytek vody (prof. Bárta). 2200 př.n.l. zánik Akaddské říše, sucho, hodně prachu, trvalo cca 300 let. 2200 - 1900 př. n. l EVENT 4200 dělí střední a malý holocén, velké globální ochlazení, způsobená pádem Milankvičových cyklů a oceánskými ocilátory (Mezopotámie, Levanta, Anatolie, končilo Mohendžodaro, Harapa, stará egyptská říše) (prof. Pokorný)
• 2300 př.n.l. Robledo (VEI 7), Argentina
• 3900 př. n. l. (Bondova událost 4) Vysychání Sahary a migrace do Egypta. Vznik civilizace v Egyptě a Sumeru 
• 4300 př.n.l. (5284 př.n.l.) Kikai Caldera (VEI 7), Rjúkjú, Japonsko, 
• 4300 př.n.l.  Macauley Island, Kermadec Islands, Nový Zéland, exploze na hranici explozivní síly VEI 7 - silné lokální účinky, velmi mírný globální dopad. Zajímavostí je, že exploze nastala ve stejné době jako Kikai Caldera 
• 6200 př. n. l. EVENT 8200 (Bondova událost 5, ochlazení) Změna klimatu a pokles populace v Jižní Americe, výrazné ochlazení tzv. Event 8 200. Písek ze Sahary je zdrojem živin (fosfor, rybí kosti) pro Amaronské pralesy v roce 6 200 př.n.l. došlo k velkému globálnímu ochlazení (Event 8200) - možná Enki (mimozemská civilizace). Okolo roku 6200 př. n. l. se nedaleko západních břehů dnešního Norska zhroutil podmořský kontinentální svah, čímž se uvolnilo jen stěží představitelných 3 500 km³ sutiny a štěrku. Následná gigantická tsunami, vysoká až 12 metrů, se záhy přelila přes celou obydlenou oblast Doggerland.
• 7400 př. n. l. (Bondova událost 6) Ledovcová činnost v Norsku a studené období v Číně.
• 8300 př. n. l. (Bondova událost 7)
• 9100 (9600) př. n. l. (Bondova událost 8) Přechod od mladšího Dryasu k borealu.
• 10 000 - 9 000 př. n.l. (zemědělství) došlo v oblasti tzv. úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy počátkem zemědělství v návaznosti na oteplení v holocénu po poslední době ledové. V předchozích dobách byl obživou lov a sběr přírodních plodů, hlíz a zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito.

• Göbekli Tepe cca 10 000 př. n. l. (východní Turecko, vznikla v období počínajícího Driasu, kdy během 50 let došlo k propadu teplot o 5 - 8 °C) radiokarbonová metoda určila věk této impozantní stavby zcela přesně, vznikl v době 9600 př. n. l. (byli zde vytesány obrazy lva do kamene). Nejstarší známou společenskou resp. náboženskou stavbou je Göbekli Tepe (česky "Břichatý kopec") na hranici Sýrie a Turecka, snad už z 10. tisíciletí př. n. l. Stavbu tvoří vápencové pilíře, z nichž řada váží desítky tun. V okolí objeveno mnoho pozoruhodných nálezů, včetně nejstarší sochy člověka v životní velikosti.

• Cca 10 900 př.n.l Campi Flegrei VEI 7, Flegreiská pole leží asi 35 kilometrů jižně od Vesuvu) a v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher See (VEI 6), pod jezerem Laacher See (erupce přehradila tok Rýnu, sopečný popel způsobil kyselé deště, ty decimovaly pravděpodobně úrodu, snížila se teplota a sluneční záření) v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci. Možná potopa Doggerlandu i jinde (vzestup hladiny Černého moře o 80m, došlo k zatopení povolením prahu Bospor Dardanely) a ZEP TEPI.

• Před cca 11 000př. n.l., Vědci našli důkazy pro velkou globální katastrofu, která se měla odehrát před necelými 13 tisíci lety. Byla způsobena dopadem částí komety a odstartovala další dobu ledovou a způsobily rozsáhlou katastrofu doprovázenou změnami klimatu. Katastrofa byla opravdu masivní a vzplálo při ní přibližně 10 % povrchu Země. (26.7.2020). Období, jemuž říkáme mladší dryas, nastalo někdy před 12 800 lety (severní polokouli Země zalila vlna mimořádně chladného počasí. Během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová) a trvalo více než tisíciletí. Předcházelo mu oteplení, ke kterému dochází i nyní. Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky (pravděpodobnou oblastí exploze jsou Velká jezera (The Great Lakes). "Předpokládáme, že dnešní Chicago bylo velmi blízko epicentra). Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat. Jejich datování souhlasí s obdobím před 12 900 roky, kdy náhle začíná studené období označované jako mladší dryas, které se projevilo i v Evropě. Toto období trvalo zhruba 1 300 let..Tavené sklo (vytvořené při teplotách vyšších než 2200 stupňů Celsia, které nemohly být důsledkem požárů, vulkanismu nebo meteoritického toku, ale pouze kosmickým dopadem), nanodiamanty, mikrokuličky a uhlíky byli nalezeny v Severní Americe, Evropě a Tell Abu Hureyra (Sýrie), mohla to být však i návštěva mimozemské civilizace spojené s odvozem zlata (mladší dryas období před 12 900 roky) .https://phys.org/news/2014-08-year-old-nanodiamonds-multiple-continents.html

• Před cca 26 500 (25 360) roky výbuch sopky Taupo (VEI 8) na Novém Zélandu
• Mono Lake a odehrála se přibližně před 34 tisíciletími, kdy si zemské magnetické póly nakrátko vyměnily místa, aby se pak zase vrátily zpět.  
  
• Před 39 280 roky Campi Flegrei (VEI 7, Flegreiská pole leží asi 35 kilometrů jižně od Vesuvu), Neapol, Itálie, sopečného materiálu se nacházejí od Grónska až po Kavkaz, výbuch nepochybně měl dalekosáhlé následky v podobě dlouhodobých klimatických změn, došlo k výrazném ochlazení se změnilo i zastoupení rostlinstva a živočišných druhů v celé Evropě. Probíhala Laschamp Event (před cca 42 - 41 000 roky), došlo na Zemi k výrazným klimatickým změnám, na jihu nynější Itálie explodoval supervulkán Campi Flegrei a vyhynuli neandertálci. Tvrdé kosmické záření pronikající až na povrch může způsobovat genetické mutace, nebo dokonce vymírání druhů. Někteří vědci se domnívají, že mělo vliv i na evoluci našeho druhu. Podle nové analýzy však zkameněliny z jeskyně Spy posouvají ještě mnohem dál do historie a to do doby před 44 200 až 40 600 lety (10.3.2021).
• Před cca 74 000 lety v glaciálu Toba (VEI 8), v Indonésii, ochlazení o 10-15°C po dobu cca 1800 roků - klíčové vyhynutí lidské populace.
• Yelowstone před cca 630 000 roky (610 000) (VEI 8), největší výbuch sopky, cca 10 x silnější, než Tambora 1815.
• https://volcano.si.edu/volcanolist_holocene.cfm
  
• https://www.usgs.gov/programs/VHP
  
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_velk%C3%BDch_sope%C4%8Dn%C3%BDch_erupc%C3%AD
  

Podle amerických geologů existují čtyři základní nebezpečí, která mohou nastat až láva doputuje k moři: 

• Náhlé sesuvy půdy a pády útesů do moře.
• Exploze vyvolaná tímto kolapsem,.
• Dopad vařících vln na pevninu 
• Vznik oblaku, ze kterého se bude po větru uvolňovat kyselina chlorovodíková a drobné částice vulkanického skla. 

https://volcano.si.axismaps.io/

https://www.sciencenews.org/century/earth-history-plate-tectonics-volcanoes-earthquakes

Vulkanická činnost, zprávy z tisku:

17.3.2024 V sobotních večerních hodinách se opět rozezněly na západě Islandu sirény. Na poloostrově Reykjanes odstartovala další erupce v oblasti kráteru Sundhnúkagígar, evakuace města Grindavík je již v plném proudu. Z prvních záběrů se zdá, že k erupci došlo v podobné lokalitě jako v případě posledních dvou. A podle místního experta jde o zatím nejsilnější z erupcí, což nevěstí nic dobrého.

://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-island-znovu-evakuuje-zapocala-dalsi-silna-erupce-40464443#

28.9.2023 Největší zemětřesení za 40 let otřáslo sopečnými poli poblíž italské Neapole. Mělo sílu 4,2 stupně a zasáhlo ve středu oblast nazývanou Flegrejská pole. Její název je odvozen z řeckého slova hořící. Flegrejská pole jsou podobná kaldeře v Yellowstone v americkém státě Wyoming. Vzbuzují však větší obavy, protože se nacházejí v oblasti obývané asi 3 miliony lidí v okolí Neapole.

Kaldera Campi Flegrei má průměr asi 12-15 kilometrů a naposledy vybuchla v roce 1538. Jedna z jejích největších erupcí se odehrála asi před 39 000 lety a podle vědců mohla vést k vyhynutí neandrtálského člověka. Magma z tohoto výbuchu bylo nalezeno až v Grónsku, asi 4500 km daleko.

Vulkanologové říkají, že tisíce malých otřesů v oblasti od roku 2019, které letos nabyly na intenzitě, mohou být vyvolány jazyky magmatu tlačícími se do podpovrchu sopky v hloubce asi 5-6 kilometrů.

https://www.wn24.cz/italsky-supervulkan-zasahlo-nejsilnejsi-zemetreseni-za-poslednich-40-let/?

11.4.2023 V úterý ráno vybuchla ruská sopka Šiveluč, která je jedním z největších vulkánů na Kamčatce. Při erupci vychrlila popel do výšky dvaceti kilometrů, čímž ohrožuje mezinárodní leteckou dopravu. Nános popela pokryl okolní města, kde byly uzavřeny školy a další instituce. Očekává se také, že sopečná aktivita ovlivní leteckou dopravu, pro kterou byl vydán červený kód značící nejvyšší stupeň nebezpečí. Podle ruského geofyzikálního ústavu způsobila erupce zemětřesení o síle více než 4 stupňů magnituda, které zaregistrovalo i Japonsko. "Toto zemětřesení nepředstavuje pro Japonsko žádné riziko tsunami," uvedl tamní meteorologický úřad.

Šiveluč je jedním z největších a nejaktivnějších vulkánů na Kamčatce. Poslední velká erupce této sopky se odehrála v roce 2007. Že se schyluje k další, vědci předpovídali už před několika měsíci. "Sopka se na to připravovala nejméně rok.

https://ria.ru/20230411/vulkan-1864426058.html

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/499127-v-rusku-vybuchla-sopka-chrli-popel-20-km-vysoko-ohrozuje-leteckou-dopravu?

2.1.2022 532 -553 n.l. Pluto ve Vodnáři (2023-2044). Rok 536 našeho letopočtu byl opravdovým peklem na Zemi. Možná jste čekali například rok 1918, kdy španělská chřipka zabila odhadem až 100 milionů lidí nebo třeba rok 1349, kdy epidemie moru vyhladila polovinu Evropy. Rok 536 možná není tolik známý jako výše zmíněná data, ale lidstvo skutečně trpělo. Sopečná erupce tehdy totiž způsobila, že Evropa, Střední východ a Asie potemněly dnem i nocí. Tuto informaci lze nalézt v zápiscích byzantského historika Procopia. Teploty se v létě měly pohybovat mezi 1,5 °C až 2,5 °C (nebo poklesly průměrně o tuto hodnotu), bylo zahájeno nejchladnější desetiletí za posledních 2.300 let, kterému dnes říkáme vulkanická zima. O nedostatku světla se zmiňuje římský senátor Cassiodorus: "Zdá se, že slunce ztratilo své obvyklé světlo a jeví se jako namodralé. Divíme se, že v poledne nevidíme žádné stíny našich těl a cítíme, jak mocná síla jeho tepla je promarněna ve slabost." Dodnes není jasné, zda se jednalo o jednu sopečnou erupci, či jich bylo více. Vědci se domnívají, že mohla vybuchnout sopka na Islandu či nechvalně proslulá Krakatoa. Jeden z odborníků má dokonce za to, že se síla výbuchu rovnala dvě tisícovkám jaderných bomb velikosti Hirošimy). V důsledku klimatických změn se neurodilo, a lidé tak hladověli. Oslabený organismus byl náchylnější k nemocem, netrvalo dlouho a v roce 541 se začal v egyptském přístavu zvaném Pelusium šířit dýmějový mor. Ten se přenášela nakažená zvířata a blechy. Nemoc je to skutečně vážná, způsobí zánět lymfatické soustavy, který se projeví boulemi (dýmějemi). Ty se postupně naplní hnisem a pronikají skrze kůži, což člověku způsobuje bolest. Postupně se tvoří vředy, přidává se horečka a někdy i zápal plic. Situace byla tak vážná, že údajně mělo docházet k tomu, že mrtvoly nikdo nestíhal odklízet, a tak se těla povalovala na ulicích. Smrtnost této choroby byla vysoká, odhaduje se, že tehdy vyhladila třetinu až polovinu populace východořímské říše. Epidemie prý mohla urychlit pád tohoto impéria. Klimatické změny se zdaleka netýkaly jen Evropy. Doplatili na ně i indiáni z Peru, Močikové. Jejich říše patřila v 6. století k nejmocnějším ve svém regionu. Močikové se do té doby nemuseli obávat o nedostatek potravin, měli na svou dobu vybudovaný skvělý zavlažovací systém a také se věnovali rybolovu. Rok 536 ale změnil vše. Historici se domnívají, že klimatické změny vedly k tomu, že se oceánská voda začala ohřívat a ryby v ní umíraly. Močikové tak měli přijít o svůj primární zdroj potravy. V kombinaci s tím, že silné záplavy měly zničující vliv na zavlažovací systém, vedly tyto události k hladomoru i zde. Dodnes však není zcela jasné, proč jejich kultura zanikla.

• https://www.expresfm.cz/mix/ze-zijeme-ve-strasne-dobe-dle-harvardskeho-historika-uz-bylo-hur-rok-536-byl-hotovym-peklem-na-zemi/#

21.11.2022 Záchranné služby na ruském poloostrově Kamčatka varovaly před nebezpečím v okolí sopky Šiveluč, u které vědci předpovídají silnou erupci. Na webových stránkách o tom v pondělí informovaly kamčatské úřady. Sopka může kdykoliv vyvrhnout sloupce popela až do výše 12 kilometrů, upozornily. Záchranáři doporučují, aby se k 3307 metrů vysokému vulkánu lidé nepřibližovali blíž než na 15 kilometrů.

Šiveluč, jeden z nejaktivnějších vulkánů na Kamčatce, se nachází asi 450 kilometrů severovýchodně od jediného většího města na poloostrově, Petropavlovska-Kamčatského. V neděli dvakrát vyvrhl sloupce popela.

Kamčatka, která leží v severozápadním cípu Tichého oceánu, patří k nejaktivnějším seizmickým oblastem světa. Na poloostrově je kolem 200 sopek, z nichž devětadvacet je činných. Nejvyšší z nich Ključevskaja dosahuje výšky 4750 metrů. Mohutný vulkán v neděli rovněž chrlil popel, v jeho kráteru podle agentury TASS září láva. Odborníci vulkanologického institutu při ruské Akademii věd na Ključevské v neděli zaregistrovali až deset erupcí za hodinu.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-na-kamcatce-se-probral-vulkan-siveluc-urady-varuji-pred-silnou-erupci-40415097#

19.8.2022 Riziko masivního sopečného výbuchu je pro lidstvo daleko vyšší, než jsme se domnívali. Varují před ním odborníci z Cambridgeské univerzity. Svět se podle nich zbytečně připravuje na nepravděpodobné scénáře jako srážku Země s asteroidem. Na podstatně realističtější případ ničivé erupce jsme však "žalostně nedostatečně připraveni". Vědci ve svém článku zmiňují i doporučení světovým lídrům.

• Pravděpodobnost, že v tomto století dojde k erupci o síle desetkrát až stokrát vyšší, než tomu bylo u Tongy, je podle dosavadního výzkumu jedna ku šesti. Erupce o této síle v minulosti způsobovaly náhlé klimatické změny, pády civilizací i vzestupy v šíření nemocí.  
  
• https://cnn.iprima.cz/hrozba-sopecne-katastrofy-je-vyssi-nez-jsme-cekali-vedci-kritizuji-zanedbanou-pripravu-170635?

24.7.2022 V jihozápadním Japonsku v neděli vybuchla sopka Sakuradžima, která se nachází asi 50 kilometrů od jaderné elektrárny Sendai. Podle místních médií zatím nebyly hlášeny žádné škody. Japonští meteorologové přesto doporučují evakuaci některých oblastí. O výbuchu sopky informovaly agentury Reuters a Kjódó. Japonský meteorologický ústav vyhlásil nejvyšší pátý stupeň pohotovosti a doporučil evakuaci některých oblastí.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/v-japonsku-vybuchla-sopka-byl-vyhlasen-nejvyssi-stupen-pohotovosti-40403838#

24.4.2022 V Indonésii v neděli vybuchla sopka Anak Krakatoa ležící v Sundském průlivu mezi ostrovy Jáva a Sumatra. Vulkán vychrlil sloupec kouře dosahující do výšky asi tří kilometrů, oznámila podle agentury AFP indonéská geologická služba.

https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/vybuchla-indoneska-sopka-anak-krakatoa-40394809#

15.1.2022 U souostroví Tonga v Tichomoří vybuchla podmořská sopka. Exploze zvedla obrovské mračno popela a vyvolala přibližně metr vysokou vlnu tsunami, která zasáhla obydlené pobřeží.

Tichomořské souostroví Tonga po mohutném výbuchu podmořského vulkánu vydalo varování před tsunami, kvůli vlně vysoké přes jeden metr se museli evakuovat lidé žijící poblíž pobřeží včetně tonžského krále Tupoua VI. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AP. Menší přílivová vlna dorazila i na Americkou Samou, varování vydalo také Fidži.

• Do ovzduší se dostalo na 400 000 tun kysličníku siřičitého, který se dostal až do výše 30 kilometrů, uvedl vulkanolog Simon A. Carn z Michiganské technické univerzity. Je pravděpodobné, že na Tonze a Fidží budou nějakou dobu kyselé deště.

• Velké množství kysličníku siřičitého v atmosféře však nepřináší jen kyselé deště, ale také vede k ochlazení. Když vybuchla v roce 1991 na Filipínách sopka Pinatubo, dostalo se do ovzduší 20 milionů tun tohoto plynu, z toho 15 milionů do stratosféry. Trvalo pak tři týdny, než se rozšířil po celé Zemi. Ve většině oblastí země byly v letech 1992 a 1993 průměrné roční teploty nižší o půl stupně Celsia.

• "To znamená, že událost (výbuch sopky na Tonze) zřejmě nebude mít velký efekt na globální teploty. Vliv erupce Hunga Tonga - Hunga Ha´apai bude asi desetkrát menší než u filipínského vulkánu.

• https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/podmorska-sopka-vyvrhla-obrovske-mnozstvi-oxidu-siriciteho-40384384#

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-exploze-tichomorske-sopky-pohledem-z-vesmiru-185926#

Satelitní snímky ukázaly, jak se po výbuchu podmořského vulkánu nad mořskou hladinou zvedl obrovský oblak popela, páry a sopečných plynů do výšky zhruba 20 kilometrů. Erupce trvala osm minut a byla natolik hlasitá, že ji jako vzdálený hřmot popsali i obyvatelé na 800 kilometrů vzdáleném Fidži. Sonický třesk zaslechly podle agentury AP také obyvatelé Aljašky. 

https://echo24.cz/a/ijKbC/vybuch-sopky-17-tisic-km-daleko-ovlivnil-pocasi-v-cesku-prisly-dve-tlakove-vlny

Tonga jejíž výbuch byl tak monstrózní, že jeho rozměry vědce nepřestávají udivovat ani rok po erupci (31.12.2022). Podle nejnovějších poznatků exploze vyhodila do povětří asi deset kubických kilometrů horniny a sedimentu. Mapování okolí sopky v listopadu také odhalilo, že výbuch vymlel a přetvořil tvar oceánského dna až do vzdálenosti 80 kilometrů. V prosinci také vyšlo najevo, že sopka vyhnala miliony tun vodní páry až do vesmíru (nad hranici 100 km), což vědci dosud nikdy v historii nepozorovali. Erupce byla podle vědců největším výbuchem, který kdy přístroje zaznamenaly. Explozi se podle nich svou silou zdaleka nemůže rovnat ani žádná z jaderných bomb, která kdy byla testována. I přesto, že Tonga leží v řídce obydlené oblasti jižního Pacifiku, přinesla kromě demonstrace síly přírody a údivu pro vědce po celém světě i velké neštěstí. Na přilehlém souostroví Tonga způsobila erupce spoušť a zabila několik lidí. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-nove-pohledy-do-vesmiru-sedm-objevu-ktere-letos-zmenily-svet-221367#

31.12.2021 V létě roku 536 sněžilo, úroda byla mizerná a hladovějící obyvatele navíc sužoval mor. Obyvatelé Středomoří sužovaní hladem a zimou představovali pro dýmějový mor snadnou oběť. Nemoc jich zahubila desítky milionů. Pomyslným "vítězem" by se stal jinak nenápadný rok 536 - odstartoval totiž globální katastrofické události, z nichž se planeta vzpamatovávala celé následující století. Období temna podle něj navíc trvalo rovnou osmnáct měsíců. Podivnou "mlhu", jež bránila pronikání slunečních paprsků, si tehdy lidé zřejmě vysvětlovali jako boží trest či první náznak konce světa.

• V důsledku nastíněných událostí totiž v létě roku 536 klesla průměrná teplota o 1,5-2,5 °C. Zima a tma pak vyvolaly vlnu neúrody, jež vyústila v rozsáhlé hladomory. Světlejší zítřky přitom zůstávaly v nedohlednu, neboť temno neustupovalo a chlad přetrvával i v následujících letech. Podvyživené obyvatele Středomoří tak roku 541 snadno kosil dýmějový mor.  Dokonce ani metropole Římské říše Konstantinopol nedokázala s nákazou držet tempo a odklízet mrtvoly. Těla se tak povalovala v ulicích a nemoc se skrz ně dál šířila. Císař Justinián I. tehdy přikázal zdravým a schopným, aby oběti vyváželi za město, čímž nákaze opět mimoděk pomáhal. Někteří historikové tvrdí, že v přenosu choroby sehrála roli také vojenská tažení, neboť zablešené myši cestovaly spolu s armádou. Mor, pro nějž se nakonec vžil přívlastek justiniánský, si podle odhadů vyžádal až 50 milionů životů a značně uspíšil definitivní zánik římského impéria.   
• V čínských kronikách se lze dočíst, že roku 536 padal z oblohy nažloutlý popílek v množství, jež se dalo nabírat do dlaní. Tehdejší léto se změnilo v zimu, úrodu poničily mrazy, a v srpnu prý dokonce sněžilo. Kalamita vyvolala zničující hladomor a kupříkladu město Sin-čou údajně přišlo až o čtyři pětiny obyvatel.
  

• Hrůz roku 536 nebyli ušetřeni ani indiáni: Kultura peruánských Močiků platila začátkem 6. století za jednu z nejmocnějších v Jižní Americe. Svou sílu opírala o rybolov a také o zemědělství, jež prosperovalo díky vynikajícímu zavlažovacímu systému. Zánik jejich impéria se dodnes nepodařilo zcela objasnit, ale podle řady teorií za ním stálo klima: Okolo roku 536 zřejmě Močiky zasáhlo extrémně silné pásmo teplé oceánské vody El Niño a ryby v přilehlých ohřátých mořích umíraly, takže indiáni přišli o primární zdroj potravy. Silné vytrvalé deště potom způsobily prudké záplavy, jež poničily zavlažovací systém. Po lijácích zas přicházela období sucha a "klimatický teror" nakonec vedl k hladomoru. Existují sice důkazy, že lokální močické státy přežívaly ještě okolo roku 650, nicméně z jejich struktury lze usuzovat, že nevznikaly v období míru. Naopak je pravděpodobné, že vinou změny klimatu a narůstajícího hladovění docházelo k bojům o přírodní zdroje, což společnost Močiků postupně rozvracelo.

• Na základě studia stromů. Mike Baillie se zabývá datováním podle letokruhů a například z kmene letitého irského dubu odhalil, že v roce 536 se jeho růst dramaticky zpomalil. Doklady podobného fenoménu pak objevil u dřevin na Sibiři i v Americe. Změnu spojil s klimatem a pokusil se ji vysvětlit dopadem meteoritu, jenž vymrštil do atmosféry tolik horniny, že zastínila Slunce.

• Tým geologů pod vedením Michaela Sigla z Universität Bern došel díky důkazům v ledu a letokruhovým anomáliím k závěru, že každému nezvykle chladnému létu za posledních 2 500 let předcházela masivní sopečná erupce - a roku 536 tomu podle jejich studie nebylo jinak. Ochlazení, které následně nepřímo přispělo k šíření moru, navíc prodloužil druhý výbuch, zřejmě v roce 540.
  

• V ledu, který odpovídal jaru roku 536, objevila geoložka Laura Hartmanová dvě mikroskopické částice vulkanického skla. Když posléze určila jejich chemické složení, ukázalo se, že se podobný materiál vyskytl také v evropských vodách a v ledovém válci z Grónska. Strukturou se přitom nález podobal islandské vulkanické hornině. Pro Davida Loweho z University of Waikato jde o jasný důkaz, že planetární katastrofu způsobila islandská sopka. Jiní badatelé však stále zvažují i možnost, že vybuchl některý z vulkánů Severní Ameriky.  
  

• Vítr roku 536 dostatečně silný, aby obří oblaka prachu a popela zavál nad Evropu i poté nad Asii, což vyvolalo období temna a klimatických anomálií. Erupce navíc skutečně nebyla jediná: Led zároveň odhalil, že k podobné události došlo také mezi léty 540 a 541, přičemž následoval teplotní pokles o dalších 1,4-2,7 °C.

• Nejhorší rok v dějinách tedy vysoce pravděpodobně způsobila erupce sopky, která šla ruku v ruce se změnou klimatu a dalšími výbuchy. Spolu pak vytvořily podhoubí pro éru nejprudšího ochlazení, jaké vědci za poslední dvě milénia na severní polokouli zaznamenali.  
  

• https://www.stoplusjednicka.cz/nejhorsi-rok-v-dejinach-lidstva-vybuch-sopky-vyvolal-globalni-katastrofu?

6.11.2021 Aleš Špičák: Zemětřesení a výbuchy sopek v roce 2021. Rok 2021 byl dějištěm tisíců zemětřesení a desítek sopečných erupcí. Na Aljašce došlo k nejsilnějšímu zemětřesení na Zemi za uplynulé 4 roky, na Islandu na poloostrově Reykjanes k erupci po bezmála 1000 letech vulkanického klidu. Shodou okolností na obou těchto lokalitách pracují kolegyně a kolegové z Geofyzikálního ústavu. Přednáška vysvětlí příčiny obou zmíněných mimořádných jevů, uvede další významná zemětřesení a erupce a představí snadno dostupné a spolehlivé zdroje informací.

17.10.2021 Láva vytéká z kráteru sopky od 19. září, zalila území 742 hektarů a zničila téměř 2000 domů. Díky včasné evakuaci zhruba 7000 lidí se podařilo situaci zvládnout bez lidských obětí. La Palma je domovem 83 tisíc lidí. Podle satelitních snímků je zničeno 60 kilometrů silnic. Sopka chrlí kouř a popel do výšky několika kilometrů a podle agentury AP bylo za sobotu a dnes zrušeno 56 letů.

https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/sopce-jsme-vydani-na-pospas-nekonci-to-zoufa-kanarsky-premier-40375192#<br>

21.9.2021 Úřady na španělském ostrově La Palma jsou po nedělní erupci sopky Cumbre Vieja i nadále v pohotovosti kvůli proudům lávy, které se blíží k moři. Ve strachu z nebezpečného setkání roztavené horniny a mořské vody uzavřely pobřeží.

Situace, kdy se láva dostane do kontaktu se slanou vodou, "může vést k explozi a emisi toxických plynů", uvedl krizový tým, který má na starosti řešení krize spojené s nedělním výbuchem sopky Cumbra Vieja na Kanárských ostrovech.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lava-se-blizi-k-pobrezi-spanelskeho-ostrova-pripravuji-se-tam-na-nejhorsi-175108#<br>

19.8.2021 Jedna z nejaktivnějších sopek na světě se opět probouzí k životu. Havajská sopka Mauna Loe je pokryta silnou vrstvou popela a stačí jen malý impuls, aby způsobila letecký kolaps a zabila desetitisíce lidí. Vědci proto varují a nabádají lidi k tomu být ve střehu. Největší sopka na světě je možná jen kousek od mohutného výbuchu. Mauna Loa naposledy vybuchla v roce 1984 a od roku 1843 chrlila lávu dohromady 33 krát. Američtí geologové Bhuvan Varugu a Falk Amelung pomocí GPS dat a satelitních údajů zjistili, že mezi lety 2014 a 2020 se do magmatického krbu vlilo 0,11 kilometru krychlového magmatu.

Mauna Loa je 9 kilometrů vysoká a je největší sopkou na Zemi. Při erupci v roce 1950 netrvalo lávě dlouho, než dosáhla pobřeží Kona. Bohužel, spousta lidí se nestihla evakuovat a zemřela. I proto byla vytvořena webová stránka, která ostrovany informuje o lávových proudech a jiných sopečných nebezpečích. Dokonce se mohou podívat na online vysílání z kamery umístěné přímo na hoře. Obdobná rychlost při příští erupci by ponechala jen velmi málo času na evakuaci lidí. K další velké erupci Mauna Loa došlo v roce 1984.

• Kombinace zemětřesení a erupce není přitom nic neobvyklého. Tři dny před výbuchem v roce 1950 se v oblasti objevilo zemětřesení o síle 6,3 stupně a po více než roce následovalo další zemětřesení o síle 6,9 ​​stupně. Pět měsíců před erupcí v roce 1984 bylo zaznamenáno zemětřesením o síle 6,6 stupně.
• Podle vědců z Miamské University by stačilo jako impuls k další erupci zemětřesení 6. stupně Richterovy stupnice. Aktivní pozorování z posledních měsíců zjistila, že země se kolem sopky otřásla více než 200 krát a nejsilnější zemětřesení mělo sílu 4,2 stupně. Podle odborníků k bezprostřednímu vulkanickému nebezpečí ještě nedochází, je však jen otázkou času, kdy se sopka naplno probudí.  
  
• https://www.poznatsvet.cz/clanek/erupce-sopky-mauna-loe-30000814.html?
  

11.8.2021b Italská sopka Etna, která je považována za nejvyšší aktivní vulkán v Evropě, vyrostla o několik desítek metrů. Jde o závěr pozorování z vesmíru a měření, jež uskutečnili odborníci z italského Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii (INGV).

Za růst sopky může mimo jiné její intenzivní aktivita v posledních měsících. Od poloviny února INGV zaznamenal více než 50 aktivit, při kterých Etna chrlila lávu a oheň. To podle vědců vedlo k výraznému nahromadění lávy a popela v jihovýchodním, nejmladším a v současnosti i nejaktivnějším kráteru sopky, který tímto způsobem dosáhl výšku 3357 metrů. Odchylka v měření je tři metry.

Za nejvyšší byl dosud považován severovýchodní kráter. Ten v letech 1980 až 1981 dosáhl 3350 metrů nad mořem. Kvůli množství sesuvů ale jeho výška klesla. Při posledním měření z roku 2018 se podle vědců zastavila na 3326 metrech nad mořem.

https://www.wn24.cz/nejvyssi-aktivni-evropska-sopka-etna-vyrostla-o-desitky-metru/?

3.8.2021 Řecká sopka Santorini vybuchne častěji, když hladina moře klesne. Srovnání aktivity sopky, která je nyní částečně zřícená, s hladinami moří za posledních 360 000 let ukazuje, že když hladina moře klesne o více než 40 metrů pod současnou úroveň, spustí se výbuchy. V dobách vyšší hladiny moře je sopka klidná.

Další sopky na celém světě jsou pravděpodobně podobně ovlivněny hladinou moře, říkají vědci. Je těžké pochopit, proč by pobřežní nebo ostrovní sopka nebyla ovlivněna hladinou moře. Santorini se skládá z prstence ostrovů obklopujících centrální cíp sopky trčící z Egejského moře. Celá sopka bývala nad vodou, ale násilná erupce kolem roku 1600 př. N. L. Způsobila, že se sopka částečně propadla a vytvořila lagunu. Tato konkrétní erupce je známá tím, že potenciálně odsoudí minojskou civilizaci a inspiruje legendu o ztraceném městě Atlantis.

• Při simulaci, když hladina moře klesla nejméně o 40 metrů pod současnou úroveň, se kůra nad magmatickou komorou roztříštila. "To dává magmatu, které je uloženo pod sopkou, příležitost posunout se přes tyto zlomeniny nahoru a dostat se na povrch.
• Podle simulace by mělo trvat asi 13 000 let, než se ty praskliny dostanou na povrch a probudí sopku. Poté, co voda znovu stoupne, by mělo trvat asi 11 000 let, než se praskliny uzavřou a erupce přestanou. 
• Satowův tým testoval předpovědi simulace porovnáním historie erupcí sopky Santorini - zachované ve skalních vrstvách ostrovů obklopujících centrální vrchol sopky - s důkazy o dřívějších hladinách moří z mořských sedimentů. Všechny simulace 211 dobře datovaných erupcí sopky za posledních 360 000 let se odehrály v obdobích nízké hladiny moře, jak simulace předpovídala. K obdobím nízké hladiny moře došlo, když bylo v době ledové více zemské vody uzavřeno v ledovcích. 
• Sopky na celém světě pravděpodobně podléhají účinkům hladiny moře, jak moc se však pravděpodobně liší. "Někteří budou velmi citliví na změny hladiny moře a u jiných to nebude mít téměř žádný dopad." Tyto efekty budou záviset na hloubce magmatických komor přiváděných do každé sopky a na vlastnostech okolní kůry. 
  
• Pokud však hladina moře řídí aktivitu jakékoli sopky v oceánu nebo v jeho blízkosti, alespoň do určité míry, "očekávali byste, že všechny tyto sopky budou navzájem synchronizovány, což by bylo neuvěřitelné". 
  
• Pokud jde o Santorini, vzhledem k tomu, že naposledy byla hladina moře 40 metrů pod současnou hladinou asi před 11 000 lety a hladina moře kvůli klimatickým změnám stále stoupá, tým Satow očekává, že sopka vstoupí do období relativního klidu právě teď. Podle vědců se ale dvě velké erupce v historii sopky odehrály uprostřed vysokých hladin moře, takže budoucí násilné erupce nejsou úplně mimo stůl.

https://www.sciencenews.org/article/greece-santorini-volcano-eruption-sea-level?

23.5.2021 Na východě Konga v sobotu vybuchl vulkán Nyiragongo. Jelikož v minulosti kvůli erupci zemřely desítky lidí z nedalekého města Goma, mnoho jeho obyvatel se nyní v panice dalo na útěk. Vláda oznámila, že byl aktivován evakuační plán. Ve městě žije kolem dvou milionů osob.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/erupce-konzske-sopky-ohrozuje-dva-miliony-lidi-v-nedalekem-meste-40361043#<br>

19.5.2021 Italské sopky Etna a Stromboli se téměř současně probudily k životu. Lávová fontána na sicilském vulkánu dosahovala ve středečních ranních hodinách výšky až 500 metrů. Severněji položená Stromboli chrlí do okolí žhavou horninu. Ani jeden z výbuchů nezpůsobil zranění lidí nebo škody na majetku, uvedla agentura DPA.

https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/na-jihu-italie-vybuchly-v-jeden-den-sopky-etna-a-stromboli-40360734#<br>

24.4.2021 Výbuch sopky La Soufrière na karibském ostrově Svatý Vincenc e odehrál letos 9. dubna. Do atmosféry začal vulkán chrlit obrovské oblaky sopečného plynu a popela. Podle družicových měření NASA se síranové aerolosové částice a popel dostaly do výšky až 20 km, tedy do vrstvy atmosféry zvané stratosféra.

Níže vyvržený popel, tedy ten, který zůstal v troposféře, je během několika týdnů vymyt deštěm a ovlivňuje počasí pouze krátkodobě a v blízkém okolí sopky," uvedla meteoroložka Dagmar Honsová.

Ve stratosféře se ale tyto částice udrží dlouhodobě a jsou schopné se rozšířit na velké vzdálenosti. "Působením slunečního záření a vlhkosti se přemění v síranový aerosol, který následně pohlcuje sluneční záření a tím ochlazuje klima. Ve stratosféře tyto částice mohou vydržet až tři roky, a proto velké výbuchy sopek mohou ovlivnit klima i na několik let. NASA prozatím odhaduje, že se do stratosféry dostalo 0,4 až 0,6 teragramů oxidu siřičitého, přičemž odhad množství, které by mohlo způsobit měřitelné dopady na klima, se odhaduje na desetkrát větší. Erupce však stále pokračují a oxid siřičitý se díky výškovému proudění větru již dostal přes Atlantik do Afriky i do Indie.

La Soufrière je jednou ze 45 aktuálně soptících vulkánů na Zemi. Na Islandu je aktivní sopka Fagradalsfjall. Navíc se čeká i erupce islandské sopky Grimsvotn, která už v minulosti dokázala počasí v Evropě ovlivnit.

https://www.novinky.cz/pocasi/clanek/meteorologove-naznacili-jake-bude-leto-40358130#

17.2.2021 Na Sicílii se opět probudila Etna, jedna z nejaktivnějších sopek světa. Z kráteru se vylily proudy lávy a kvůli hustému kouři, který stoupal až do výše jednoho kilometru, bylo dočasně uzavřeno místní letiště v Katánii.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/video-etna-chrli-lavu-sopecny-popel-a-kour-zastavily-provoz-letiste-142812#

25.1.2021 Slavný tuf Bělka je rozsáhlá pyroklastická vrstva zachovaná v sedimentárním záznamu středočeských a západočeských pozdně orogenních pánvích. Tento tuf představuje unikátní stratigrafický marker, který byl zdokumentován v desítkách vrtů a mnohých černouhelných dolech v oblasti mezi jižním okrajem plzeňské pánve v západních Čechách až po východní část kladensko-rakovnické pánve na vzdálenost přes 100 kilometrů.

Podařilo odhalit, že zdrojový vulkán tufu Bělka je altenbersko-teplická kaldera na hranici Čech a Německa v sz. části Českého masivu. Během explozivní ignimbritové erupce, která vytvořila samotnou kalderu, bylo vyvrženo obrovské množství pyroklastického materiálu odpovídající stupni 7 (z 8) škály vulkanického explozivního indexu před 314 milion let.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2819-karbonska-erupce-zasypala-podle-geologu-stredni-a-zapadni-cechy-metrovou-vrstvou-popela.html?

20.1.2020 K činnosti se probudila nejaktivnější evropská sopka Etna. V pondělí se z kráteru vylily proudy lávy, vzduchem létalo kamení. Ohnivé erupce bylo možné pozorovat desítky kilometrů daleko. Sopka se probudila k životu zhruba měsíc po poslední explozi. Podle agentury AP stékala láva do neobydleného údolí, současná aktivita tak pro místní obyvatele nepředstavuje žádné větší nebezpečí. V okolních městech ovšem naměřili zvýšené množství popela v ovzduší.

Etna je největší ze tří italských aktivních sopek. Patří k nim dále Stromboli, která leží na stejnojmenném ostrově a hora Vesuv poblíž Neapole, která naposledy vybuchla v roce 1944.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/video-sopka-etna-znovu-chrli-lavu-je-to-uchvatna-podivana-13855

4.1.2021 Buďte ve střehu, možná budete muset utíkat," vyzvaly úřady obyvatele souostroví Grenadiny, nacházejícího se v Karibském moři mezi ostrovy Svatý Vincenc a Grenada. Důvodem je náhlé probuzení sopky La Soufrière, která začala chrlit popel. "Dřímající" sopka, představující nejvyšší bod ostrova Svatý Vincenc, se změnila na "dýmající" a začala chrlit páru a plyn. Sopka La Soufrière, představující výraznou dominantu Malých Antil, vybuchla naposledy v roce 1979, díky systému včasného varování však tato erupce nepřinesla žádné oběti na životech. Podstatně horší to bylo v roce 1902, kdy výbuch vulkánu zabil 1600 lidí. Ve stejném roce, v němž si La Soufrière připsala nejvíce zaznamenaných obětí ve své historii, tedy v roce 1902, vybuchl také vulkán Mount Pelée, jehož erupce zabila téměř 30 tisíc lidí, což z ní činí nejsmrtelnější sopečný výbuch 20. století.

https://www.denik.cz/ze_sveta/sopka-karibik.html<br>

22.12.2020 K činnosti se probudila nejaktivnější evropská sopka Etna. Výbuchy se v pondělí objevily hned ve třech kráterech, ze kterých vytryskla láva a létaly kameny, uvedla agentura AP. Etna je populární destinací turistů, které lákají výhledy na mimořádné proudy žhavého magmatu. Poslední větší aktivitu zaznamenala na Štědrý den před dvěma lety, kdy začala chrlit do vzduchu popel. O dva dny později zasáhlo nedaleké město Katánie zemětřesení o síle 4,9 stupně.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/etna-znovu-sopti-lava-chrli-ze-tri-krateru-40346007#<br>

21.12.2020 V americkém tichomořském státu Havaj v neděli vybuchla sopka Kilauea, jež asi hodinu chrlila do atmosféry páru. Podle agentury AP to ohlásila americká Národní meteorologická služba (NWS). Asi hodinu po erupci oblastí otřáslo také zemětřesení o síle 4,4 stupně, úřady však vydaly pouze varování a zatím nehlásí žádné raněné ani větší škody na majetku.

https://www.lidovky.cz/svet/na-havaji-vybuchla-sopka-kilauea-vyvolala-zemetreseni-urady-nehlasi-zadne-obeti.A201221_171415_ln_zahranici_hekr

Erupce nastala v kráteru Halema'uma'u, když se tam setkal nový proud lávy s jezírkem, jež se vytvořilo v kráteru. Všechna voda se následně vypařila, čímž vznikl krátký, ale poměrně silný výbuch. Oblak horké páry vystoupal až do výšky devíti kilometrů.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/na-havaji-vybuchla-sopka-kilauea-vyvolala-zemetreseni-urady-nehlasi-zadne-obeti.A201221_171415_ln_zahranici_hekr

12.12.2020 Během pěti až devíti minut zničila sopečná erupce kolem 10 milionu stromů, a to na ploše cca 600 km2. Síla výbuchu vzala život 57 lidem, tisícům lesní zvěře a milionu ryb. Popel z erupce padl na severozápadní města jako sníh a zároveň během dvou týdnů zasáhl vzduch na celém světě. Od největšího sesuvu půdy v psané historii lidstva uběhlo v květnu už 40 let.

Přezdívka "Kouřící hora", kterou St. Helens (někdy nepřesně překládaná jako "hora sv. Heleny") dostala, má svůj význam. Sopka vybuchovala pravidelně posledních 4500 let. Její poslední aktivní období skončilo roku 1857 (Zdroj: https://www.history.com, Mount St. Helens erupts, 9.2.2010) . 20. března roku 1980 se však hora začala znovu probouzet. O týden později přišla první menší erupce a o necelé dva měsíce později pak jedna z největších ekologických katastrof na planetě. Předzvěst smrtelného nebezpečí podle znalců predikovala "boule", která na hoře během dvou měsíců vyrostla. Zvětšovala se s rychlostí až metr za den (Zdroj: https://bushcraft.cz, Výbuch Svaté Heleny-USA, 8.4.2011).  

Aktivita sopky v Hoře St. Helens se znovu obnovila roku 2004. Zatím se však projevila pouze řadou menších zemětřesení a občasným vyloučením oblaku páry a popela. Vědci nepředpokládají, že by se měla katastrofa z roku 1980 v nejbližších letech opakovat. 

https://www.dotyk.cz/magazin/sopka-svhelena-erupce-20201130.html<br>

11.12.2020 Aleutské ostrovy jsou 1 900 kilometrů dlouhý řetězec ostrovů, prodlužující aljašský poloostrov. Pás tvoří asi 300 ostrovů s 57 vulkány. Nyní vědci však přicházejí se zjištěním, že tento řetěz z části představuje jednu gigantickou sopku, která by mohla směle konkurovat yellowstoneskému supervulkánu. Těsný shluk šesti vulkanických ostrovů, nacházejících se poblíž středu aleutského řetězce, jsou ve skutečnosti vzájemně propojené průduchy a tvoří tak dohromady jednu sopku, ukrytou pod hladinou oceánu. Jedná se o stratovulkány Carlisle, Cleveland, Herbert, Kagamil, Tana a Uliag. Tato šestice je souhrnně nazývána jako Ostrovy čtyř hor. Předpokládá se, že vlivem masivního propadu mohlo dojít ke vzniku více průduchů. Jednalo by se tak o první zcela podmořskou sopku na Aleutách.

Vědci analyzovali nejen seismickou aktivitu, ale i emise plynů a v oblasti šesti ostrovů prováděli různá geochemická měření. Ukázalo se, že aktivitu stratovulkánů lze sledovat k mnohem většímu zdroji, který je skryt okolním oceánem. Většina stratovulkánů, jako jsou právě Ostrovy čtyř hor, jsou kuželovité hory se strmými svahy, které vznikají z nahromaděných toků lávy popela a hornin. Jsou stále aktivní díky středně velkým magmatickým krbům uložených pod zemí.

• Aleutská sopka Mount Cleveland je jednou z nejaktivnějších sopek Severní Ameriky. Nově nalezené mohutné podmořské kaldery by proto mohly objasnit, proč u ní dochází k erupcím tak frekventovaně. Za posledních 230 let totiž zaznamenala neskutečných 22 erupcí. Kaldera, která zahrnuje šest vulkanických ostrovů, tak pravděpodobně představuje po Yellowstone druhý supervulkán na světě.
  
• Aleutské ostrovy jsou souostroví s desítkami ostrovů, které obsahují 40 aktivních a 17 neaktivních sopek. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru se táhnou mezi Aljaškou a Ruskem a mají rozlohu více než 3 000 kilometrů a tvoří jižní hranici Beringova moře.
  
• https://www.czechsight.cz/druhy-supervulkan-na-aleutech/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#<br>
• https://veda.instory.cz/1484-retezec-aljasskych-ostrovu-muze-byt-ve-skutecnosti-jedna-monstrozni-sopka.html?<br>

8.12.2020 Jihočínském moři se ukrývá zkázonosný vulkán. Jeho výbuch může ovlivnit celý svět. Přibližně před čtyřmi tisíci lety vybuchl u jižního pobřeží Japonska supervulkán, který vychrlil více než pět set kilometrů krychlových magmatu. Erupcí zcela zanikl původní stratovulkán i jižní a východní části ostrova Kjúšú, který byl neobydlený několik století. Sopečná kaldera Kikai se nachází u japonského ostrova Kjúšú v Jihočínském moři a prakticky celá je pod vodou. O její přítomnosti svědčí pouze dvojice sopečných lávových dómů Sowa-Iwo-džima a Iwo-dake, které byly v minulosti aktivní. Vědci na místě pradávné události v roce 2019 objevili obrovský lávový útvar, který vykazuje jasné známky vulkanické činnosti, a proto oblasti bedlivě sledují. Lávový útvar má téměř deset kilometrů v průměru a jeho vrchol se nachází jen 30 metrů pod povrchem. Mořské dno nad dómem se zvedlo o 630 metrů a pokud bude tlak nadále narůstat, hrozí rozsáhlá katastrofa.

"Sopečný dóm je chemicky odlišný od supererupce, což naznačuje, že nový systém magmatických zásob vznikl před 7 300 lety," uvedl vědec Yoshiyuki Tatsumi. Vědci tuto "obnovenou" aktivitu vulkánu považují za předzvěst supererupce.

https://technika.magazinplus.cz/1929-jihocinskem-mori-se-ukryva-zkazonosny-vulkan-jeho-vybuch-muze-ovlivnit-cely-svet.html?<br>

7.12.2020 Pod Aljašskými Aleutskými ostrovy může číhat záhadný, dosud neobjevený supervulkán. Nová studie naznačuje, že široký kráter, který vznikl při výbuchu supervulkánu, spojuje nejméně čtyři existující sopky. Je tak velký, že kdyby supervulkán vybuchl během posledních několika tisíc let, mohl by narušit civilizace po celém světě, říká John Power, geofyzik z observatoře Aljaška Volcano Observatory v USA Geological Survey. Power prezentuje tato zjištění na výročním zasedání Americké geofyzikální unie 7. prosince.

Objev, který dosud nebyl potvrzen, vyplynul z několika důkazů, které se na první pohled zdají nesouvisející, říká Diana Roman, vulkanologka z Carnegie Institution for Science ve Washingtonu, DC "Nikdo nekouří zbraň," říká. A ve skutečnosti mýticky znějící Ostrovy čtyř hor, ve skutečnosti šest sopek umístěných blízko středu ostrovního řetězce, vypadají jako obyčejný vulkanický shluk.

Ale společně vzato, údaje přesvědčivě ukazují na existenci kaldery o průměru asi 20 kilometrů. Vrcholy sopek jsou uspořádány do prstence a mapování batymetrického mořského dna, většinou z padesátých let 20. století, ukazuje obloukovité hřebeny a 130 metrů hlubokou prohlubeň ve středu prstence. Oba jsou vodítkem, že sopky jsou spojeny jednou velkou kalderou, mohutným kráterem, který se vytvoří, když exploduje a vyprázdní se velmi velká magmatická komora v sopce.

https://www.sciencenews.org/article/mysterious-supervolcano-alaska-aleutian-islands?<br>

8.10.2020 Sopka Grímsvötn patří mezi nejaktivnější a nejčastěji vybuchující sopky na Islandu. Podle odhadů vědců se blíží ke své další erupci. Informoval o tom web The Conversation.

Naposledy svou sílu ukázala v roce 2011, kdy způsobila neobvykle velkou a silnou erupci, během níž došlo k vychrlení popela až do výšky 20 kilometrů. V důsledku toho byla zastavena islandská vnitrostátní letecká doprava, uzavřena letiště a zrušeno asi 900 letů. Oblak popela se tehdy asi na 24 hodin dostal i nad Česko. Podle vědců existují jasné známky toho, že se chystá znovu vybuchnout.

Vulkanologové pravidelně monitorují procesy, které se uvnitř sopky a v jejím okolí odehrávají. Grímsvötn se liší od obyčejných sopek a skrývá svoje záhady. Pod ledem. Jedinou trvale viditelnou částí vulkánu je starý hřeben na jižní straně, který tvoří okraj velkého kráteru. Právě na úpatí tohoto hřebenu pod ledem v minulých letech nejčastěji docházelo k erupcím.

Další její zvláštností je také to, že tepelný výkon sopky je mimořádně vysoký (2 000-4 000 MW), což způsobuje rozpouštění značného množství ledu a následnému vzniku skrytého ledového jezera z roztáté vody, jehož hloubka dosahuje 100 metrů. Čerstvý led neustále proudí do kaldery, kde taje, a tak hladina vody neustále stoupá. Voda z jezírka může uniknout a poté, co asi 45 km cestuje pod ledem, se může na okraji ledovce vynořit jako povodeň, což v minulosti zničilo silnice a mosty. Vědci už ale umí pohyb vody pod ledem sledovat a včas všechny případné lidi ohrožené povodní varovat.

Grímsvötn je nejčastěji vybuchující sopkou Islandu, za posledních 800 let došlo k 65 erupcím. Časové mezery mezi erupcemi jsou proměnlivé. Před větší erupcí v roce 2011 došlo k menším erupcím v letech 2004, 1998 a 1983. Vysoká frekvence erupcí umožňuje vědcům detekovat vzorce (tzv. prekurzory), které vedou k dalším explozím. Nikdo ale nemůže určit konkrétní den, kdy se to může stát.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejaktivnejsi-sopka-islandu-se-probouzi-podle-vedcu-hrozi-erupce-123305#

15.8.2020 Sicilská sopka Etna, jeden z nejaktivnějších vulkánů v Evropě, se zřejmě opět probouzí k výraznější aktivitě. V pátek byly zaznamenány erupce a z vulkánu vycházejí oblaka popela a dýmu. Informoval o tom Národní ústav geofyziky a vulkanologie. Ústav sdělil, že nejsou patrné žádné deformace půdy a ani infračervené záběry teplot uvnitř kráteru nenaznačují větší erupci. Aktivita sopky byla zaznamenána už 11. srpna.

Erupce Etny se v posledních letech pravidelně opakují, naposledy byla její činnost patrná v roce 2017, poslední velká erupce byla v roce 2009.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/italska-sopka-etna-chrli-popel-40333428#

11.8.2020 Sopka Sinabung chrlí popel do výšky pěti kilometrů Sinabung je 2460 metrů vysoká je jednou ze 129 aktivních sopek v Indonésii a zároveň jednou z nejaktivnějších, ačkoliv výbuch v roce 2010 nastal po 400leté pauze. Erupce v roce 2014 zabila více než 14 lidí a donutila k evakuaci tisíce dalších.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/sopka-sinabung-na-ostrove-sumatra-chrli-popel-do-vysky-peti-kilometru-40332902#

2.8.2020 Dekkánské trapy jsou velká magmatická provincie na území současné západní Indie. Nachází se na tzv. dekkánské plošině. Jde o jeden z největších vulkanických útvarů na povrchu Země a zabírá rozlohu přes 500 000 km². V době svého vzniku však byla rozloha magmatických hornin ještě větší, a sice přes 1,5 milionu km², tedy téměř polovina rozlohy současné Indie. 

https://volcano.si.axismaps.io/

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového