ČNB (Česká národní banka)

ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled. 

• peněžní agregát M2", zahrnuje mince, bankovky a vklady na účtech.
  
• ČNB není součástí veřejných rozpočtů České republiky, je od nich podle zákona naopak striktně oddělena a podle zákona hradí náklady na svoji činnost ze svých vlastních výnosů. ČNB tedy ani není placena z daní a její náklady tudíž nejsou náklady daňových poplatníků.  
  

ČNB během intervencí od podzimu 2013 do jara 2017 (během nich prodávala koruny a nakupovala eura − tímto způsobem držela kurz na úrovní 27 korun)  vytiskla Česká národní banka 2,5 bilionu českých korun (cca třetina českého HDP) a poslala je do bankovního sektoru. Šlo o řízené znehodnocení české měny a umělý zásah do tržních podmínek.

• Zlato, Československo
  
• Pád světového měnového systému
  
• 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada ČNB režim devizových intervencí, pomocí kterých držela 41 měsíců, od 7. listopadu 2013, kurz koruny slabší nebo roven 27 Kč za euro. Celkem ČNB "natiskla" 2,012 bilionu korun, za které nakoupila do svých rezerv eura - a tím oslabila a držela českou měnu na požadované hladině 27 Kč za euro. Tehdy byl guvernérem Miroslav Singer a cílem centrální banky pod jeho vedením bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci.
  
• 1.7.2022, novým guvernérem je Ing. Aleš Michl.
• Jiří Rusnok (říjen 1960, je rodák z Ostravy, ženatý, má tři děti. ), od července 2016 do 30.6.2022 byl guvernérem České národní banky. Byl ministrem financí ve vládách premiéra a dnešního prezidenta Miloše Zemana, ale také ministrem obchodu v kabinetu Vladimíra Špidly. Z něj odešel do soukromé sféry, do penzijních fondů. V roce 2013 ho Miloš Zeman jmenoval úřednickým premiérem (a v této roli vydržel půl roku).
• 7.12.2022 Devizové rezervy v dolarovém vyjádření meziměsíčně vzrostly na 135,1 mld. USD, v eurovém naopak klesly ze 133 mld. EUR na 130 mld. EUR. ČNB prodala ve spotových transakcích v říjnu 79 milionů Devizové rezervy ČNB činily v listopadu 130 mld. EUR proti revidovaným 133 mld. EUR v říjnu
  (Reuters) 
  
• 8.11.2022 ČNB v září dala na podporu koruny 2,6 miliardy eur, devizové rezervy v říjnu klesly na 131,6 miliardy
• 7.10.2022 Devizové rezervy ČNB poklesly v září na 135,89 mld. USD, v srpnu banka prodala na měnových trzích ekvivalent 2,4 mld. USD (Bloomberg)  
• 9.8.2022 ČR: Devizové rezervy v červenci klesly na 147,5 mld. USD z předchozích rev. 154,6 mld. USD (Bloomberg). 
  
• 8.7.2022 Devizové rezervy České národní banky (ČNB) ke konci června meziměsíčně klesly o 5,2 miliardy eur na 151,3 miliardy eur. 
  
• Devizové rezervy ČNB ke konci prosince 2019 činily zhruba 133,3 miliardy eur (3,387 bilionu Kč). 
• Jiří Rusnok se narodil v Ostravě a po studiu na VŠE nastoupil do Státní plánovací komise. Do vysoké politiky se dostal v době vzestupu ČSSD. V letech 2001 až 2002 byl ministrem financí ve vládě Miloše Zemana, poté vedl resort průmyslu za premiérování Vladimíra Špidly. Pak pracoval 10 let pro ING Penzijní fond. Protože byl Zemanovým dlouholetým politickým spojencem, vedl z pověření prezidenta v letech 2013 až 2014 úřednickou vládu. Zeman jej pak jmenoval do bankovní rady České národní banky a v polovině roku 2016 se stal guvernérem. Tento post zastával do konce června 2022. 
  

ČNB, zprávy z tisku

9.4.2024 Česká národní banka (ČNB) v prvním čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. V rezervách ho ke konci března měla 1,144 milionu troyských uncí, což odpovídá 35,58 tuny. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila (ČTK)  ČNB v únoru prodala na spotovém trhu objem 300 mil. eur, podobně jako 298 mil. eur v lednu. Cizoměnové rezervy na úrovni 136,92 mld. eur v březnu po 134,93 mld. eur v únoru (Reuters)

16.2.2024 Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude při dalším snižování úrokových sazeb zohledňovat i vývoj kurzu koruny. Při výrazném oslabení měny by mohla pokles sazeb přibrzdit nebo i zastavit. Vyplývá to ze záznamu z posledního jednání bankovní rady o nastavení sazeb v minulém týdnu (ČTK)

15.2.2024 Guvernér ČNB Michl na síti X: Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny je proinflační riziko. Deficit veřejných financí je proinflační riziko. To jsou argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit. Očekáváme, že sazby budou na vyšší úrovni, než jsme byli zvyklí posledních více než 10 let. Viceguvernérka ČNB Zamrazilová na síti X: Meziroční inflace klesla na 2,3 %, těsně k našemu cíli. Měnová politika tedy byla v roce 2022 i 2023 dostatečně přísná. Není ale vyhráno. Sazby zůstanou zvýšené, dokud nebude jasné, že inflace zůstane na 2 %. Roli bude hrát i vývoj měnového kurzu

14.2.2024 Akciová portfolia byla v průběhu let 2008 až 2023 spravována externě významnými světovými správci aktiv BlackRock a State Street Global Advisers. Od loňského roku si však akciové investice spravuje centrální banka sama.

"Jak již ČNB v průběhu uplynulých let opakovaně sdělovala, externí správa akciových portfolií měla být postupně nahrazena správou interní, přímo v ČNB, podobně jako jsou spravována i další portfolia devizových rezerv. Proces převodu aktiv z externí správy do interní probíhal v rozmezí let 2021 až 2023 a dokončen potom byl v září 2023," popsal v komentáři Marek Šesták, ředitel odboru řízení rizik ČNB a do roku 2019 také portfolio manažer v odboru správy devizových rezerv.

• Centrální banka opakovaně sděluje, že investuje výhradně formou pasivního kopírování akciových indexů. Tyto investice jsou na americkém trhu navázány na široce sledovaný a veřejnosti velmi dobře známý index S&P 500, jenž obsahuje přibližně 500, co do tržní kapitalizace, největších firem. 
  
• ČNB se v maximální možné míře snaží o stoprocentní replikaci struktury indexu S&P 500, tedy pokud možno o identické zastoupení jednotlivých akciových titulů. Zjednodušeně řečeno – pokud byl například Apple zastoupen v indexu S&P 500 k 30. září 2023 ze sedmi procent, v americkém akciovém portfoliu ČNB představovalo jeho relativní zastoupení shodných sedm procent.

• Centrální banka drží nejvíce akcií technologického Applu, což odpovídá i jeho největší váze v indexu S&P 500. ČNB k 31. 12. 2023 tak vlastnila přes 2,56 milionu těchto akcií v hodnotě přes 493 milionů dolarů, při prosincovém kurzu koruny tedy přes 11 miliard Kč. Apple tak má v portfoliu ČNB z hlediska podílu mírně nad sedm procent. Podobné zastoupení má také Microsoft. Na dalších příčkách pak můžeme vidět například Amazon, Nvidia, Alphabet (Google) či Meta. 

• Při reportu ke konci září měla ČNB akcie za 6,28 miliardy dolarů, ale podle zprávy pro regulátora to bylo ke konci roku už mírně přes sedm miliard dolarů.

• Vedle toho drží centrální banka podstatnou část ve vládních dluhopisech a instrumentech peněžního trhu, tedy v konzervativních aktivech. ČNB ale zároveň pokračuje v nákupech zlata. V lednu navýšila své zlaté rezervy o další 1,68 tuny na celkových 32,35 tuny v aktuální hodnotě přes dvě miliardy amerických dolarů. 

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-akcie-fondy-cnb-kopirovala-znamou-strategii-a-na-akciich-vydelala-balik-245608# 
  

9.2.2024 ČNB v závěru roku vydělala miliardy na amerických akciích. Po 2 letech ztrát vykázala nakonec zisk Hospodaření České národní banky (ČNB) loni jako by nejprve nevybočilo ze zajetých kolejí. Po neutrálním lednu totiž centrální banka vykazovala až do Vánoc trvale červená čísla. Nicméně ne již tak výrazná jako o rok dříve. V roce 2022 totiž v druhé polovině roku, v kontextu především silné koruny a výplat úroků komerčním bankám v návaznosti na vysoké sazby, ztráta banky začala nabírat nevídaných rozsahů. Nakonec dosáhla rekordních téměř 411,9 mld. Kč. Za loňský rok 2023 nakonec ČNB dle předběžných údajů vykázala naopak zisk skoro 55,2 mld. Kč. Přitom ještě 20. prosince vykazovala v podobné výši naopak ztrátu. Co přesně během pár dnů přineslo do účetnictví 111 mld. Kč zisku, není příliš jasné. Jen dále oslabující koruna či růst na kapitálových trzích v závěru roku to být nemohl.

• Závěrem možno zmínit, že zatímco například stát musí deficitní hospodaření pokrýt dluhovým financováním, u ČNB je vykázané hospodaření do jisté míry vlastně jen číslem na papíře. Ztrátu může pokrýt ze svých budoucích zisků. ČNB není součástí veřejných rozpočtů České republiky, je od nich podle zákona naopak striktně oddělena a podle zákona hradí náklady na svoji činnost ze svých vlastních výnosů. ČNB tedy ani není placena z daní a její náklady tudíž nejsou náklady daňových poplatníků. Ke konci minulého roku naakumulovaná ztráta přesahovala 487 mld. Kč. 
• https://www.kurzy.cz/zpravy/757554-cnb-v-zaveru-roku-vydelala-miliardy-na-americkych-akciich-po-2-letech-ztrat-vykazala-nakonec-zisk/ 
  

31.1.2024 Celková bilanční suma bankovního sektoru se v průběhu prosince snížila o 2,8 % meziměsíčně na konečných 9 937 mld. Kč. K poklesu došlo především v úvěrových obchodech mezibankovního trhu (-313 mld. Kč m/m), naopak úvěry a pohledávky za klienty přidaly 35,5 mld. Kč m/m. V meziročním srovnání jsou celková aktiva vyšší o nečekaně vysokých 11,1 %, což je výsledek srovnatelný až s rokem 2008, pokud tedy pomineme rok 2017, kde došlo k mimořádnému růstu aktiv vlivem devizových intervencí ČNB.

Celkové vklady zakončily loňský rok na hodnotě 6 701 mld. Kč, tedy o 14,4 % výše, než byly na jeho počátku. Naprostou většinu meziročního růstu si připsaly vklady termínované, jejichž objem vzrostl o 42,7 % r/r, a jejich podíl na celkových vkladech se tím zvýšil z 28 % na 35 %. V porovnání s předchozími roky došlo v prosinci k nesrovnatelně nižšímu odlivu vkladů vládních institucí (-257 mld. Kč m/m), a ty tak významně přispěly k meziročnímu růstu (+325 mld. Kč r/r). V meziročním srovnání svá tempa růstu zrychlily vklady nefinančních podniků (7,5 % r/r) i obyvatelstva (7,6 % r/r). To vše se projevilo i v objemu tzv. nad-vkladů, jejichž celková výše se udržela vysoko nad hranicí 400 mld. Kč. Průměrná výše této "finanční rezervy" se vloni u nefinančních podniků pohybovala okolo 153 mld. Kč, u obyvatelstva dokonce 271 mld. Kč. V obou případech je to více než v roce 2022. Vysoká cenová hladina a nejistota budoucího vývoje po celý rok odrazovala domácnosti a firmy od přílišného utrácení a investičních aktivit. S poklesem inflace i úrokových sazeb lze v letošním roce očekávat větší ochotu k obojímu.

https://www.kurzy.cz/zpravy/756548-bankovni-statistika-prosinec-2023-prekvapivy-rust-vkladu/

25.1.2024 Největší finanční podvod v historii lidstva | NOVÁ EKONOMIKA. Co je to FED? Jak funguje banka FED? Banka FED je v soukromých rukou? Proč tisknou nekryté dolary? Jak funguje centrální banka Spojených států? Jaká je historie vzniku centrální banky? Kdo plul na Titaniku? Kam zmizel zlatý standart? Co předcházelo světovým válkám? Jaký je největší finanční podvod v historii lidstva? Jak fungují centrální banky? Kdo spravuje aktiva ČNB?

• BIS (centrální banka bank ve Švýcarsku) má podobné vlastníky, privátní banky, jako má FED.
• Reálná životní úroveň v USA je třetinová, kdybychom přestali akceptovat USA (svět defakto financuje USA a její život na dluh). USD jsou bezcenné papírky (nejsou ničím kryté).
• Cestou je opustit globální finanční systém, řízení světa, kdy jsme akceptovali, že zde máme země cca 5 kategorií (je potřeba zřídit systém rovnoprávných zemí, které to řeší na své lokální úrovni), přičemž USA jako privilegovaná těží a tam se koncentruje ten blahobyt (USA parazitují na druhých).
• Aktiva ČNB spravuje Black rock.
• https://www.youtube.com/watch?v=zHi2is8zd60

9.1.2024 Česká národní banka v loňském roce téměř ztrojnásobila objem zlata, které drží ve svých rezervách. Ke konci loňského roku dosahovaly 986.000 troyských uncí, což odpovídá 30,67 tuny. Hodnota zlata v rezervách byla 45,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila (ČTK) 

26.12.2023 Guvernér ČNB Aleš Michl zná recept, jak vydělat Česku biliony lepší správou devizových rezerv. Může tak odčinit chyby s inflací, radí jeho bývalý poradce Tomáš Havránek.

• Věřím, že inflace klesne někam k třem procentům. Přes všechna selhání, jichž se naše národní banka dopustila za poslední roky, tu není nikdo, kdo by uměl inflaci předpovídat lépe. Tedy v krátkém období, na čtvrt až půl roku dopředu. V ČNB se tomu věnují desítky expertů a nebudu si hrát na to, že vím víc než oni. Inflace kolem tří procent ale není úspěch. Je to pořád strašně slabý výsledek. 
  
• Za poslední tři roky máme kumulovanou inflaci 33 procent. Ceny stouply o třetinu. Pokles na tři procenta je pomalejší zhoršování, ale nelze říct, že je to návrat k cenové stabilitě. Propad kupní síly peněz se tím nespraví. 
  
• Přitom podle ústavy se ČNB má snažit o stabilitu cen, ne inflace. Aby ČNB získala svoji ztracenou důvěryhodnost aspoň částečně zpět, musí zajistit víc než jen zpomalení inflace. Je potřeba cílit na mírný pokles cen, aby se část ztracené hodnoty peněz vrátila zpět. 
  
• ČNB by měla pokračovat v tom, co ČNB dělá poslední rok a půl – tedy držet úrokové sazby na sedmi procentech. Když byla inflace dvouciferná, tak ji ČNB tolerovala. Teď by mohla symetricky tolerovat mírnou deflaci. Předtím pomohla dlužníkům, teď pomůže střadatelům.
•  Ale ČNB mi za poslední tři roky umazala třetinu dluhu. A mým rodičům naopak třetinu životních úspor. Teď je čas, aby se karta obrátila a reálné úroky zůstaly kladné. Mimochodem za celou dobu existence České republiky byly jen pár let úroky na spořicích účtech vyšší než inflace. Takže nechme teď vydělat střadatele i za cenu mírné deflace. 
  
• Ale skoro všichni ekonomové se shodnou, že v období pěti a více let o inflaci nakonec rozhoduje centrální banka, která kontroluje cenu peněz, úrokové sazby. Když tedy máme po dobu pěti let skoro největší inflaci ve vyspělém světě, je to jednoznačně vina naší národní banky. Nejde to svést na covid, na válku ani na zelenou transformaci. 
  
• Ale zárodek inflace je třeba hledat v intervencích proti koruně z let 2013 až 2017. Jejich smyslem bylo rozpumpovat ekonomiku, "natlakovat papiňák", jak říkala ČNB. A to se povedlo. Po roce 2017 jsme chvíli rostli skoro nejrychleji na světě. Částečně to bylo dáno opticky zavedením EET, podobně jako teď v opačném směru. Každopádně jsme po ukončení intervencí měli jednu z nejvíc přehřátých ekonomik v Evropě. A ČNB na to nezvládla včas zareagovat.
• Přetrvávala obava z deflace, kvůli které se předtím intervence spouštěly. Úrokové sazby proto zůstaly nízko, inflační papiňák se neupouštěl. A v roce 2021 – když skončily covidové lockdowny a vláda pokropila zemi vrtulníkovými penězi – vybouchl. ČNB mimochodem vládu v pumpování peněz tehdy vydatně slovně podporovala. Zpětně je dobré přiznat kredit lidem, jako byl viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, kteří po roce 2017 navrhovali výrazně vyšší sazby. Zůstali v menšině, ale měli pravdu. 
• Investovat devizové rezervy do akcií je dobré riziko a toto rozhodnutí můžeme podpořit stohy ekonomického výzkumu a zahraniční praxe. Nejsem sám, kdo tohle říká. V ČNB jsme se tohle snažili zvednout od roku 2017. Kdyby mezi lety 2017 a 2019 ČNB postupně investovala rezervy do akcií, vydělala by do dneška kolem bilionu korun. Čili nebyla by půl bilionu ve ztrátě, ale půl bilionu v plusu. Mrzí mě, když tady bolestivě hledáme desítky miliard pro zdravotnictví a školství. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-cnb-je-rozbita-nezvladla-inflaci-a-boji-se-spravne-investovat-rika-ekonom-241930 
  

22.9.2023 "peněžní agregát M2", který zahrnuje mince, bankovky a vklady na účtech, podle údajů ČNB za prvních sedm měsíců roku vzrostl o 9,25 procenta, což představuje historicky nejvyšší nárůst. Devítiprocentní růst pak můžeme vidět i v meziročním srovnání za červenec.

• Hlavním viníkem tohoto trendu je podle ekonomů příliš uvolněná fiskální politika, jejímž výsledkem je hluboký schodek státního rozpočtu. Ten za celý loňský rok činil 360 miliard korun. Prostřednictvím financování státního dluhu vydáváním vládních dluhopisů se totiž do české ekonomiky dostávají velké sumy nových peněz.
• Přehlížet ovšem nelze ani stále rostoucí počet nových bankovních úvěrů pro firmy i domácnosti, které se na růstu peněžní zásoby taktéž nemalou měrou podílí. 
• Při stagnující ekonomice podle Sklenáře není takový nárůst peněžní zásoby slučitelný s očekáváním dlouhodobě nízké inflace kolem dvou procent. "Inflace se klidně může této hodnotě přiblížit, ale jde o to, aby na nízké úrovni setrvala dlouhodobě. I proto měla jít centrální banka se sazbami ještě výše.
• Největší meziročně rostoucí položka v rámci peněžní zásoby jsou úvěry centrální vládě, které podle posledních dat rostly v červenci o 18,7 procenta. Proto opakovaně upozorňuji, že ke snížení inflace, ke zbrzdění peněžní zásoby, je potřeba nyní především snížit zadlužování státu.

• Ve většině vyspělých ekonomik světa peněžní agregát M2 nyní roste pomaleji než u nás, nebo naopak klesá. Například v eurozóně jde o meziroční pokles ve výši 1,6 procenta, v případě Maďarska je to pětiprocentní pokles a v USA čtyřprocentní pokles. Výrazně se objem peněz snížil ve Švýcarsku, kde se inflace zároveň dostala pod dvě procenta. Peněžní zásoba v této zemi poklesla meziročně o 12 procent. Naopak necelý osmiprocentní růst peněžního agregátu M2 můžeme vidět v sousedním Polsku. 

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ekonom-vysoka-inflace-tu-muze-zakorenit-v-obehu-je-totiz-prilis-penez-237185#
  

17.9.2023 V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.

• Myslím, že přísná měnová politika, ze které nepolevíme, přinese výsledky a inflace budou v první polovině příštího roku kolem dvou procent," uvedl. Inflace je ale podle něj stále extrémně vysoká. "Zapomeňme na brzké snižování sazeb, nečekejme, že snížíme sazby v září, říjnu a podobně.
• V roce 2016 a 2017 bylo vytisknuto velké množství peněz, což byla podle něj jedna z největších národohospodářských chyb centrální banky v historii.  
  
• Současná situace je daň za tyto kroky, což sebou nese i drahé hypotéky a úvěry, zamrznutí úvěrového trhu. Nepředpokládá, že peníze ještě budou někdy tak levné jako tehdy. "Naopak politika naší centrální banky je, že v příštích pěti letech očekávejte spíše vyšší úrokové sazby, než jsme byli zvyklí v posledních deseti letech. Chceme být banda jestřábů, chceme dohlídnout na to, aby už se nikdy nestalo to, že jádrová inflace je nejvyšší v celé EU.
• Takzvaná jádrová inflace, kterou ovlivňují ceny potravin či energií, je ve výhledu stále nad třemi procenty, což podle něj neumožňuje nyní snížit sazby. Jádrová inflace je očištěná o sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření.
• https://www.e15.cz/byznys/zapomenme-na-brzke-snizovani-sazeb-chceme-byt-banda-jestrabu-prohlasil-michl-1410550 
  

16.9.2023 Do Česka se má vrátit normální stav, kdy mzdy rostou rychleji než ceny. Centrální banka z nejnovějších analýz dedukuje, že podniky mají lidem z čeho přilepšit a že růst výdělků tempem kolem osmi procent nebude pro inflaci problém.

• ČNB dávala důrazně najevo, že výdělky nemohou s vysokou inflací držet krok, jinak se roztočí cenová spirála a Česko se z vlny zdražování nevymotá. Nyní, když růst cen začal polevovat, už se pohled změnil. 
• Podniky mají v úhrnu za celou ekonomiku solidní zisky, a tak si přidání mohou dovolit, aniž by kvůli tomu potřebovaly znovu zdražovat.

• Srpnový pokles z 8,8 na 8,5 procenta byl podle Krále plně v souladu se základním scénářem, začátkem příštího roku má být inflace zpět tam, kde má být. "Neříkám, že to bude přesně dvojka počínaje lednem. Ale dostaneme se někam pod trojku a v průběhu roku k dvouprocentní hranici našeho inflačního cíle," odhaduje Král, byť zároveň upozorňuje, že rizika jsou velká a doba zůstává "zjitřená".

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-cnb-mzdy-at-rostou-podniky-si-vydelaly-a-maji-prostor-pridavat-236862#
  

14.9.2023 Sazba proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu se od října sníží na dvě procenta ze současných 2,25 procenta. Dnes o tom rozhodla bankovní rada České národní banky (ČNB). Bankovní rada rozhodla o uvolnění podmínek s ohledem na postupné snižování cyklických systémových rizik v bilancích bankovního sektoru, uvedla v tiskové zprávě mluvčí centrální banky Petra Krmelová.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5573490/cnb-od-rijna-snizuje-sazbu-rezervy-na-ochranu-uveroveho-trhu-na-dve-procenta.html

8.9.2023 Bankovní rada České národní banky včera 7. září 2023 rozhodla o zrušení úročení povinných minimálních rezerv (PMR) a to s platností od 5. října 2023, od prvního dne nového udržovacího cyklu povinných minimálních rezerv. Pro banky tento krok bude znamenat snížení úrokového výnosu, s regulatorním prohlášením v tomto směru již přišla Komerční banka. Dopad vyčíslila na 115 milionů korun měsíčně, její akcie na pražské burze oslabují o více jak 4 % pod 670 Kč/akcie. Akcie banky Moneta odepisují přes 2 % pod 83 Kč/akcie, akcie Erste pak bezmála 2 % k 777 Kč/akcie.

"Česká národní banka přistoupila k tomuto kroku s cílem snížit náklady na provádění měnové politiky při zachování její efektivity. Obdobné rozhodnutí přijala Evropská centrální banka v červenci 2023. Povinné minimální rezervy nejsou nástrojem měnové politiky ČNB," uvádí ČNB.

• Dosud byly povinné minimální rezervy úročeny úrokovou sazbou pro dvoutýdenní repo operace České národní banky platnou během tzv. udržovacího období, která v současnosti činí 7 %,
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5566262/cnb-prestane-urocit-povinne-minimalni-rezervy-krok-se-zarizne-do-vysledku-bank-vycislila-jej-jiz-kb-a-jeji-akcie-klesaji.html 
  

6.9.2023 Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v srpnu meziročně klesly o 11,1 miliardy eur na 130,3 miliardy eur. Ve srovnání s červencem se zvýšily zhruba o 340 milionů eur. V korunovém vyjádření rezervy meziročně klesly a meziměsíčně stouply a v dolarech v porovnání s loňským srpnem byly mírně vyšší, naopak oproti červenci se snížily. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.V korunách činily devizové rezervy ke konci srpna 3,14 bilionu korun, meziročně tak byly nižší o 333,8 miliardy korun. Proti červenci se naopak zvýšily o 29,6 miliardy korun. V dolarovém vyjádření se rezervy meziročně zvýšily o 251 milionů dolarů na 141,8 miliardy dolarů, meziměsíčně zaznamenaly pokles o 1,5 miliardy dolarů.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5564722/devizove-rezervy-cnb-v-srpnu-mezirocne-klesly-o-111-miliardy-na-130-miliard-eur.html

18.8.2023 Ztráta ČNB je nepříjemná, jde ale o nutnou daň za nezávislou měnovou politiku, slýchávali jsme po desetiletí ze sídla národní banky Na Příkopě. Oblíbeným trikem bylo uklidňovat veřejnost označováním ztráty za "účetní".

Jenže aktuální boj s inflací díru v bilanci centrální banky automaticky zvětšuje. Nyní je výrazně nad půl bilionem korun. Dnešní vedení České národní banky se od svých předchůdců snaží v řadě oblastí odlišit a platí to i v otázce ztráty. "Tento problém budeme řešit v rámci několika let, nejde vyřešit hned," řekl při prázdninovém vystoupení před senátory guvernér ČNB Aleš Michl.

https://vikend.hn.cz/c1-67234970-cesta-cnb-z-dluhove-propasti-bude-dlouha-zalezi-na-tom-jestli-lide-budou-drzet-bdquo-jeji-papirky-ldquo

8.8.2023 Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v červenci meziročně klesly o 16,4 miliardy eur na téměř 130 miliard eur. Ve srovnání s červnem se snížily o 0,4 miliardy eur. Meziročně byly devizové rezervy nižší také v korunách a v dolarech, naopak v meziměsíčním srovnání se v těchto měnách zvýšily (ČTK)

3.8.2023 Česká národní banka ponechává v souladu s očekáváním trhů měnověpolitické úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba 2T repo tak zůstává na úrovni 7,00 %. Na této hladině je sazba od června loňského roku. %, Diskontní sazba zůstává na 6 % a lombardní sazba na 8 %. ČNB již od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny. Bankovní rada dnes formálně ukončila intervenční režim oznámený v květnu 2022 a zároveň obnovila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. ČNB bude v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu vždy z principu bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny ohrožujícím cenovou či finanční stabilitu, kdykoliv to bankovní rada uzná za nezbytné.

• Meziroční inflace, která byla v červnu 9,7 procenta, bude podle Michla v nadcházejících měsících pokračovat v poklesu, který se ale v říjnu zastaví. Důvodem bude loňské statistické započítání vládního úsporného tarifu jako snížení cen elektřiny a plynu. V příštím roce se meziroční inflace dostane ke dvěma procentům, ale jádrová inflace, jež zahrnuje komodity, které nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům, zůstane nad třemi procenty, tedy mimo toleranční pásmo ČNB. 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5539020/cnb-nemeni-sazby-a-formalne-ukoncila-intervence-nova-prognoza-zhorsila-vyhled-pro-ceskou-ekonomiku.html
  

3.8.2023 ČNB v nové prognóze zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní letos vzroste o 0,1 procenta, v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. Centrální banka zároveň zlepšila odhad celoroční inflace, která by podle ní měla dosáhnout 11 procent. V květnu odhadovala, že inflace bude 11,2 procenta. Hospodářské oživení by podle ČNB mělo přijít v příštím roce, kdy bude růst HDP 2,3 procenta. I v tomto případě ale centrální banka svou prognózu revidovala směrem dolů proti květnu, kdy očekávala tříprocentní růst. V roce 2025 podle ní HDP vzroste o 2,7 procenta. Průměrná inflace v příštím roce by měla být podle ČNB 2,1 procenta, proti předchozí prognóze odhad nezměnila. V roce 2025 centrální banka očekává celoroční růst spotřebitelských cen o 1,7 procenta.

1.8.2023 Guvernér České národní banky Aleš Michl již delší dobu neskrývá svou lásku ke zlatu – alespoň k tomu rezervnímu v trezorech centrální banky. Jeho vize už je z pětiny naplněna. Zvýšení držby zlata na 100 tun by při současných cenách znamenalo nárůst jeho podílu na rezervách na více než čtyři procenta ze současných 0,9 procenta. "Ostatní státy v regionu s vlastní měnou přitom drží ještě vyšší podíl zlata. Například Maďarsko ke konci letošního června ve zlatě drželo necelých 13,4 procenta rezerv, Polsko 9,4 procenta. Poměrový ukazatel však může podle ekonoma toto hodnocení zkreslovat, jelikož ČNB disponuje v poměru k velikosti ekonomiky jedněmi z největších devizových rezerv na světě (40 až 50 procent ročního HDP), zatímco v Maďarsku i Polsku jsou rezervy k HDP zhruba poloviční.

• Michl svou vizi myslí vážně. ČNB v současné době disponuje zlatem v objemu 630 tisíc trojských uncí, což odpovídá více než 19,5 tuny. Nákupy ze strany centrální banky ale dále rostou. Ke konci roku 2022 měla ČNB 12 tun zlata, to je přibližně o 13 procent více než na konci roku 2021. Účetní hodnota zlata v portfoliu ČNB se od začátku roku zvýšila přibližně na 26 miliard korun z 15,8 miliardy z konce loňska.  
  
• Na rozdíl od jiných aktiv, jako jsou akcie či dluhopisy, má zlato určitou nevýhodu v tom, že nenese úrok ani dividendu a výnos této investice je realizován pouze na základě pohybů ceny a až v momentě prodeje.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-cesko-skupuje-tuny-zlata-pocet-zlatych-cihel-chce-zpetinasobit-234859#
  

29.5.2023 Česko prostřednictvím České národní banky zvýšilo v prvním čtvrtletí zlaté rezervy o 1,54 tuny na 13,5 tuny. Je tak pátou zemí s největším nárůstem zlaté zásoby v tomto období, ještě větší nárůst zaznamenaly Singapur, Čína, Turecko a Indie. Celkově se ČR v objemu zlatých rezerv nachází na 66. místě na světě, uvedla organizace Světová rada pro zlato (World Gold Council) na svém webu. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.

Centrální banky od ledna do konce března dohromady nakoupily 228 tun zlata, což je o 34 procent více než předchozí rekord za první čtvrtletí, který je z roku 2013. Banky přitom zlato do svých rezerv doplňují už delší dobu. Za loňský rok nakoupily 1078 tun žlutého kovu, což byl celoroční rekord.

https://echo24.cz/a/HF8Qc/zpravy-domov-cesko-zlato-zasoby-rekord?

11.4.2023 Devizové rezervy ČNB k březnu 129,33 mld. EUR po únorových 127,28 mld. EUR. ČNB v únoru - stejně jako v lednu - nevstoupila devizovým obchody na spotový trh (Reuters)

30.3.2023 ČNB říká, že v minulém roce nakoupila 1810 kg zlata (Reuters) ČNB říká, že podíl forexových rezerv držených v eurech ke konci roku 2022 poklesl na 51,3 %, důvodem jsou měnové intervence. Podíl dolarových rezerv vzrostl na 28,6 % (Reuters)

30.3.2023 Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 miliardy korun. V roce 2021 měla ztrátu 37,7 miliardy korun. Největší část finanční ztráty, 207,7 miliardy korun, vznikla v kapitole správy devizových rezerv. V souvislosti se zvyšováním úrokových sazeb ČNB v první polovině roku zaznamenala také růst nákladů na měnové operace. To zatížilo hospodaření banky úrokovými náklady vyplacenými obchodním bankám za 159,6 miliard korun, o rok dříve to bylo 24,4 miliardy. Kumulovaná ztráta ČNB vzrostla na 487,1 miliardy korun. Tuto ztrátu plánuje centrální banka uhradit z budoucích zisků. Podle analytiků neznamená ztráta problém pro fungování ČNB.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-cnb-ohlasila-rekordni-ztratu-228693#

30.3.2023 Naše téměř sedmnáctiprocentní inflace dosahuje nadále závratných výšin. Centrální banka v čele s guvernérem Alešem Michlem je ovšem až na výjimku přesvědčena, že zvedání úrokových sazeb není nutné, a inflační tlaky zmírňuje silná koruna. O odmítání zpřísňování měnové politiky často veřejně hovoří viceguvernérka Eva Zamrazilová. Ta tvrdí, že vyšší sazby půjdou proti tuzemským podnikům, které si nemohou dovolit nyní výhodnější eurové úvěry. Tyto výroky vzbuzují otázky, zda členové bankovní rady podobným jednáním nevybočují ze svého mandátu a zda naplňují své poslání, tedy péči o cenovou stabilitu.

• "Slova viceguvernérky Zamrazilové chápu tak, že nešlo o zvýhodňování jakékoli části české ekonomiky, nýbrž jen o konkrétní popis způsobu, jakým se ona snaží ve svém měnověpolitickém rozhodování najít vhodný mix úrovně úrokových sazeb a tlaku na směnný kurz tak, aby výsledkem byl z jejího pohledu co nejrozumnější kompromis mezi bojem s inflací a zachováním životaschopnosti firem, které v Česku působí. Zde je třeba mít na mysli, že každý občan Česka je na jedné straně spotřebitelem, který už řadu měsíců více či méně trpí rychlým růstem cen, ale na druhé straně je také přímo či nepřímo svými příjmy závislý na kondici, ve které je a bude zdejší ekonomika," tvrdí Skořepa. 
  
• https://echo24.cz/a/HxeLm/menova-politika-cnb-sazby-inflace?
  

29.3.2023 Michl: ČNB vidí inflační rizika jako značná a působící oběma směry. Pro-inflačními riziky jsou fiskální politika, růst mezd a odkotvení inflačních očekávání. Proti-inflačními riziky jsou vyšší než očekávaný pokles domácí a investiční poptávky

• Michl: Na dnešním jednání nezazněla ani jedna myšlenka o snižování úrokových sazeb, naopak vrcholu úrokových sazeb ještě nemuselo být dosaženo
• ČNB: Poptávkové tlaky ze strany domácí ekonomiky i nadále polevují
• Michl: ČNB je připravena sazby zvýšit, pokud uvidí náznaky roztáčející se mzdové spirály
• Guvernér ČNB Michl: Banka bude i na dalším zasedání rozhodovat, jestli úrokové sazby ponechat na stávajících úrovních, nebo je zvýšit. Očekávání trhu ohledně snižování sazeb považuje za předčasná
• ČNB: 6 členů bankovní rady hlasovalo pro ponechání hlavní úrokové sazby beze změny, jeden člen hlasoval pro zvýšení o 25 bps (Reuters)

12.3.2023 Aleš Michal získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení, oznámila ČNB v tiskové zprávě.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-guverner-cnb-michl-ziskal-bezpecnostni-proverku-227642#

7.3.2023 Jan Kubíček z ČNB: V současnosti je v zásadě otázka položena tak, zda úrokové míry máme nyní mít na osmi procentech, a pak je během jednoho roku trvale snižovat k pěti procentům (což nám radí prognóza), anebo zda je máme mít nyní na sedmi procentech, ale nechat je tam pracovat déle. Sedm procent úrokové míry tu máme sice od loňského léta, ale teprve letos na jaře uvidíme jejich plné působení (Newstream.cz)

https://www.newstream.cz/money/jan-kubicek-deni-kolem-proverky-guvernera-michla-vnimam-jako-osobni-a-cileny-utok-v-cnb-tohle-nepamatuji?

20.2.2023 Viceguvernér ČNB Jan Frait: Byl bych velmi rád, abychom se alespoň vrátili k tomu, co máme v našem modelu - krátká reálná sazba 1 % a 2% očekávaná inflace. Dívám se hodně na dlouhé sazby, které jsou podle mého názoru důležitější než ty kratší, a ve vyspělých ekonomikách se stabilní nízkou inflací jsou stovky let běžné sazby nominální kolem 4-5%. Pokud bychom se měli vrátit k normálu, tak to jsou ty úrovně, které bych považoval za adekvátní

• (Silnou korunu) vnímám pozitivně a za žádný velký problém to nepovažuji. Pokud koruna bude lehce zhodnocovat, jak tomu bylo v minulosti, tak to nebude znamenat ztrátu cenové konkurenceschopnosti, protože firmy se adekvátně přizpůsobí ve své mzdové či jiné politice. 
• Byl bych velmi opatrný při slibování rychlého poklesu úrokových sazeb, situace je nejistá. To, co mě trochu straší je, že zejména evropské centrální banky nebudou ochotny jít s těmi sazbami výrazně výše, případně že americký Fed se dostane pod tlak fiskální politiky nebo kapitálových trhů a že bude tendence si říct, že poptávku tlumit nebudeme, protože si myslíme, že inflace nakonec vymizí. Pak se my tady dostaneme do složitější situace.
• Část bankovní rady se obává, že inflační očekávání mohou být odkotvena, a bez toho aniž bychom dál výrazně zvyšovaly úrokové sazby, můžeme ztratit svoji kredibilitu. Já toto nezpochybňuji a považuji to částečně také za určité riziko. Na druhé straně se dívám hodně na to, co v modelu není, a to jsou úvěry. Z tohoto titulu se mi jeví, že politika funguje a působí, jak má.
• Trh práce je zdrojem (inflačních) rizik. Je jasné, že při tak silném trhu práce zvýšená inflace implikuje, že mzdové požadavky budou vysoké i v následujících letech. Co může pomoci, je silná koruna, která bude vytvářet rozpočtové omezení pro významnou část české ekonomiky, která exportuje.
• Inflace i za konzervativních předpokladů poklesne k velmi nízkým jednociferným hladinám a těžko se nám hledá něco, co by tomu mělo kromě výrazně napjatého trhu práce bránit.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5341580/viceguverner-cnb-jan-frait-v-podcastu-makromixer-inflace-poklesne-k-velmi-nizkym-jednocifernym-hodnotam-trh-prace-je-rizikem-a-silna-koruna-lekem.html

14.2.2023 V příštích letech můžeme začít platit digitálními penězi, které nahradí papírovou hotovost. Centrální banky už mají pilotní projekty. Mají být bezpečnější a rychlejší při platbách a také anonymní jako hotovost.

• Mladá generace nebude chtít používat papírovou hotovost. A digitální měna je zabezpečený systém, který bude chránit soukromí občanů. Digitální peníze by navíc mohly být pojištěné jako bankovní vklady.
• Elektronické peníze, jimiž všichni platíme, už dnes neprocesují jen obchodní banky, jako tomu bylo od 80. let minulého století. Jsou to velmi často technologické platformy, jako například čínská Alibaba nebo americké firmy Google Pay či Apple Pay a PayPal, které v aplikacích zprostředkovávají obrovské množství plateb.
• Tento překotný vývoj, kdy význam hotovosti klesá, ohrožuje moc centrálních bank, které se snaží, aby velké technologické firmy nepřevzaly nad penězi kontrolu. Pracují proto na vytvoření vlastních digitálních měn (CBDC), které by mohli používat místo papírové hotovosti občané: měly by být bezpečnější a rychlejší při platbách doma i do zahraničí a také anonymní jako hotovost.
  
• Podle švýcarské Banky pro mezinárodní platby, která je "bankou centrálních bank", existují při použití digitálních a programovatelných peněz výrazně pozitivní synergie se státem i veřejnými rozpočty. "Mince by mohla být naprogramovaná tak, že při placení určitého zboží by byly automaticky nastaveny odvody DPH či daně z příjmů. Z každé koruny by se tak odváděly daně přímo do státního rozpočtu a výrazně by se zjednodušila administrativa.
  
• Velkým motivem zavádění digitálních měn je pro centrální banky také efektivnější provádění měnové politiky a řízení ekonomiky. Centrální banka by mohla na digitální měně nastavovat pozitivní i negativní úrokové sazby, a stahovat tím peníze z oběhu, nebo naopak jich do oběhu pouštět víc. Firmy i občané by tak například během krize byli nuceni investovat a utrácet, aby ekonomika z krize vyšla rychleji. Efektivněji by bylo možné zkrotit inflaci. Na digitálním euru výrazně pracuje Evropská centrální banka, která by měla už na jaře představit první nástin toho, jak by to mohlo fungovat.
  
• ClearBank, ve které je velkým akcionářem tuzemská největší investiční skupina PPF, spolupracuje s anglickou centrální bankou na vývoji digitální měny CBDC a uvažuje také o vlastní digitální měně. Změnu ve finančním světě nazývá "Kodak moment", protože celý obor tradičního tisku se přes noc změnil vynálezem digitálního tisku. "Nabízíme teď běžný účet, virtuální účet, spořicí účet a v budoucnu bychom mohli nabídnout i digitální účet, na němž byste mohli mít v digitální peněžence stablecoin ClearBank.
• Elektronické peníze drží na svých účtech obchodní banky a technologické společnosti, které chtějí vědět, za co zákazníci peníze utrácejí. Získaná soukromá data používají k tomu, aby zvýšily svůj zisk, ty otrlejší firmy s daty pak přímo obchodují. Když hotovost zmizí, elektronické peníze už nepůjdou snadno vyměnit za zcela bezpečné a anonymní veřejné peníze, tedy hotovost.
  
• Dalším problémem je stabilita samotného systému. Vytvořením účtů v centrální bance by mohly o vklady přicházet obchodní banky. Lidé by si jednoduše mohli říct, že centrální banka je bezpečnější než obchodní, a všechna svá depozita převést. "Z tohoto důvodu by se mohla úložka v centrální bance omezit například hranicí milionu korun.
• Podle závěrů studie by v budoucnu mohly vzniknout po zavedení CBDC "tlaky na rozšíření aktivit centrální banky o úvěrování a podporu různých prioritních společenských cílů, například boj s klimatickými změnami, nerovností, podpora bydlení mladých, zajišťování prostředků na stáří". Jinými slovy, další tlak na financování státního dluhu vydáváním nových peněz, což přispívá k inflaci.
• Digitální věk je pro banky turbulentní. Na burzách mají obecně nižší hodnotu než firmy z jiných oborů (to se netýká Česka, kde prosperují výtečně). Hrozí jim střet s globálními giganty jako Amazon, Google, Microsoft, PayPal a Spotify, které mají výrazně lepší ekonomický model. Bankám se zatím moc transformace na digitální IT firmy nedaří.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-prichazi-digitalni-hotovost-je-to-stejna-revoluce-jako-vznik-bankovek-225340# 

13.2.2023 Novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) se dnes stávají bývalý ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a dosavadní vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. V sedmičlenné radě nahradili viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým skončil šestiletý mandát. Na pozici viceguvernéra uvolněnou Morou se ode dneška posouvá člen rady Jan Frait (ČTK)

7.2.2023 ČNB v prosinci neprovedla žádné devizové intervence na spotovém trhu, vyplývá ze zveřejněné statistiky. Devizové rezervy v lednu klesly na 129,27 mld. eur z 131,28 mld. eur v prosinci, přepočteno 140,04 mld. USD

3.2.2023 Česká národní banka (ČNB) zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí na 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na podzim očekávala, že schodek bude 3,8 procenta HDP. Loni skončil veřejný sektor ve schodku 3,9 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 10. února.

• Centrální banka zhoršila i výhled zadlužení vládního sektoru. Letos by mělo dosáhnout 44,1 procenta HDP, na podzim centrální banka očekávala pro letošek dluh 42 procent HDP. Zadlužení by tak vzrostlo na nejvyšší úroveň od roku 2013. V roce 2024 čeká ČNB další růst dluhu, měl by se zvýšit na 44,8 procenta HDP.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5322602/cnb-zhorsila-odhad-letosniho-schodku-verejnych-financi-na-45-procenta-hdp.html

2.2.2023 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

• Guvernér ČNB: Očekávám, že úrokové sazby zůstanou vyšší, než trh nyní naceňuje. V příštích pěti letech budeme muset být k inflaci přísnější než byla předchozí rada (Reuters) 
• Trh nepočítá ani s dalším zvýšením sazeb ze strany ČNB, a naopak předpokládá, že ČNB začne od poloviny letošního roku úrokové sazby mírně snižovat, komentuje výši sazeb hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler. "V tržních sazbách je zaceněno, že se 3M Pribor ze současné úrovně 7,16 % do konce roku dostane na hodnotu 5,5 %, tj. že se základní sazba ČNB sníží o cca 1,7 procentního bodu." 
  
• Navzdory očekávání snižování sazeb se však koruna stále nachází na svých nad očekávání silných úrovních. ČNB ve své poslední prognóze měla modelový předpoklad hodnoty kurzu koruny v 1Q23 ve výši 24,6 Kč z a euro. Průměrná hodnota kurzu od začátku roku je zhruba o 3 % silnější, což přináší měnová zpřísnění odpovídající zhruba třem "hikům" o 25 bodů, upozorňuje Seidler. I z toho důvodu patrně nová makroekonomická prognóza nebude vyžadovat další zvýšení sazeb, tak jak tomu bylo u té předešlé. 
  
• Podle Michla je v Česku inflace vyšší než v jiných státech kvůli souběhu vnějšího nákladového šoku a domácí poptávkové inflace. Bankovní rada tak bude muset v příštích letech vést restriktivnější měnovou politiku než v minulosti. "Nedovolit vznik tolika poptávkovým tlakům, které se pak mohou rozjet, když přijde nákladový šok," 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5322506/cnb-ponechava-zakladni-sazbu-na-700-procentech-chce-dale-branit-kurz-koruny.html
  

30.1.2023 Přitvrdit v monetární politice je nutné, a i když je třeba dávat pozor na oslabení ekonomiky, jednoznačný zásah proti vysoké inflaci je prioritou. Tak se vyjadřuje Mezinárodní měnový fond (MMF) k růstu cen, který je v Česku stále utržený ze řetězu a je jedním z nejvyšších v EU. Bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla je však se svou politikou nezvyšování úrokových sazeb spokojená. Michl dokonce přichází s výroky o tom, že nikdo tak tvrdě nebojoval s inflací jako současná ČNB, hájí intervence ve prospěch silnější koruny a vyzývá lidi ke "spoření, skromnosti a píli".

• Guvernér Michl ve svém nedávném komentáři veřejnosti opět vzkázal, že důležité je "hlavně spořit" a že jen "práce a píle" nás posune dál. "S novou bankovní radou se, myslím, shodujeme na tom, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu vyšší, než jsme byli v předchozích deseti letech zvyklí. Chceme motivovat lidi a firmy ke spoření a investování. Berte to jako návrat k tradičním hodnotám, jako jsou úspory, nikoliv útraty," tvrdí Michl. 
  
• V textu zveřejněném na stránkách ČNB se pak guvernér odvolává na silnou korunu. "Važme si toho. Levněji dovážíme drahé suroviny. Plus k tomu navíc máme nejvyšší úrokové sazby za dvacet let. Motivujeme lidi spořit namísto útrat. Za tu dobu nikdo tak výrazně nebojoval s inflací jako nová bankovní rada," je přesvědčen Michl. 
  
• Pokud dnes hovoří o tom, že je třeba, aby "úrokové sazby zůstaly po určitou dobu vyšší", je potřeba připomenout to zásadní. Právě Michl k současné žádoucí vyšší hladině úrokových sazeb nepřispěl vůbec nijak. Od okamžiku, kdy inflace překročila cíl centrální banky, nehlasoval pro jejich zvýšení ani jednou! Ani jedinkrát nezvedl ruku pro brzdění inflace, stále hlasoval jen pro její přiživování a roztáčení. A dokonce i za celou dobu svého letitého mandátu od roku 2018 v průměru tlačil sazby stále dolů, což je úctyhodný výkon pro člověka, který dnes verbálně vyzývá ke spoření a chce odrazovat od utrácení," oponuje guvernérovým slovům Hampl. 
  
• Také podle ekonoma Lukáše Kovandy v očích MMF naše centrální banka až příliš hazarduje s osudem tuzemského hospodářství. "Jestliže totiž nedojde ke zvýšení úrokových sazeb ČNB nyní a inflační očekává přestanou být ukotvena, pak bude nakonec třeba ještě daleko razantnějšího navýšení klíčových úrokových sazeb, než jaké žádá nynější situace. A razantnější navýšení úrokových sazeb v podstatě znamená hlubší ekonomický propad. Otálením se zvýšením sazeb tak ČNB podle Mezinárodního měnového fondu hrozí přivodit hlubší recesi, než jaká je nyní nevyhnutelná 
  
• https://echo24.cz/a/HA6GJ/kritika-monetarni-politika-vysoka-inflace-nizke-uroky-michl-cnb?
  

23.1.2023 Členka bankovní rady ČNB Kubelková: Lépe funguje držet sazby vyšší po delší dobu než navyšování následované snižováním. Poslední data ukazují, že inflační očekávání jsou stabilizovaná. Většina rady má strategii držet sazby vyšší po delší dobu (Reuters). Guvernér ČNB Aleš Michl: Máme nejsilnější korunu za 14 let. Važme si toho. Levněji dovážíme drahé suroviny. Plus k tomu navíc máme nejvyšší úrokové sazby za 20 let. Motivujeme lidi spořit namísto útrat. Za tu dobu nikdo tak výrazně nebojoval s inflací jako nová bankovní rada (ČNB).

9.1.2023 Česká národní banka (ČNB) v listopadů vůbec neintervenovala na devizových trzích kvůli kurzu koruny. Byl to první měsíc bez devizových obchodů od prosince 2021, vyplývá z informací, které dnes ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách. Analytici ale upozorňují, že koruna i bez intervencí zůstala silná, což podle nich pomáhá ke snižování inflace (ČTK)

• Koruna na přelomu loňského a letošního roku výrazně posílila k euru. Ve středu 4. ledna se dostala až pod hranici 24 Kč/EUR, takže dosáhla nejsilnější úrovně za skoro 12 let. V pátek koruna uzavřela obchodování na 24,02 Kč/EUR a na 22,66 Kč/USD. 
  
• Silná koruna pomáhá bankéřům ČNB v boji proti inflaci a zároveň omezuje nutnost používat měnové intervence. Míra užití tohoto nástroje začala klesat jjiž říjnu loňského roku, kdy banka prodala eurové zásoby v objemu 79 milionů eur. Ještě v září přitom použila rezervy celkem za 2,57 mld. eur. Nejvíce pak ČNB intervenovala v červenci 2022, kdy odprodala ze svých rezerv téměř 10 miliard eur.
• Rezervy ČNB v prosinci oproti předchozímu měsíci mírně vzrostly na 132,25 mld. eur, vyplývá z dat banky. Před zahájením měnových intervencí na podporu koruny v dubnu 2022 měla pak banka ve svých rezervách k dispozici 160,43 mld. eur.  
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5290445/cnb-v-listopadu-vubec-neintervenovala-kvuli-kurzu-koruny.html<br>

9.1.2023 Devizové rezervy ČNB ke konci loňska meziročně klesly o 21 mld. eur na 132,25 mld. eur. Ve srovnání s koncem listopadu se zvýšily o 125 mil. eur. Proti konci roku 2021 se devizové rezervy snížily také v korunách a dolarech, meziměsíčně v dolarech stouply a v korunách klesly. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na svém webu zveřejnila ČNB (ČTK) 

6.1.2023 Záznam z jednání ČNB 21. prosince: E. Zamrazilová a J. Frait uvedli, že existuje riziko, že zahraniční centrální banky nezvýší úrokové sazby dostatečně k utlumení stále poměrně silné poptávky. V takovém případě by podle E. Zamrazilové česká ekonomika čelila zvýšené dovážené inflaci. Podle J. Fraita by v takové situaci bylo namístě zvažovat další zpřísnění měnové politiky. A. Michl uvedl, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu výše než v předchozích deseti letech. J. Frait konstatoval, že centrální banky by se měly vrátit k přístupu, v rámci kterého bývá měnověpolitická úroková sazba udržována převážně nad úrovní inflace (ČNB)9:11 Záznam z jednání bankovní rady ČNB z 21. prosince 2022: Podle E. Zamrazilové, O. Dědka a K. Kubelkové se snížilo riziko odkotvenosti inflačních očekávání. Podle M. Mory a T. Holuba riziko odkotvenosti inflačních očekávání naopak přetrvává a měnová politika by na něj měla reagovat (ČNB). Podle E. Zamrazilové, O. Dědka a K. Kubelkové by výrazné zdražení v rámci tradičního lednového přecenění zboží a služeb ospravedlňovalo zvýšení sazeb na některém z dalších zasedání (ČNB). Marek Mora a Tomáš Holub hlasovali pro zvýšení sazeb o půl procentního bodu (ČNB).

5.1.2023 Guvernér ČNB Aleš Michl v komentáři pro MF Dnes řekl, že ČNB úrokové sazby ponechá vyšší po delší dobu, než v minulých 10 letech, aby podpořila spoření a investice (Bloomberg) 

2.1.2023 Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

• Meziroční inflace v listopadu činila 16,2 procenta. Podle listopadové prognózy ČNB by průměrná inflace za celý rok 2022 měla být 15,8 procenta, letos ji centrální banka očekává 9,1 procenta.
• Čeká nás rok podstatného snížení inflace. V lednu se zejména kvůli zdražení elektřiny inflace ještě zvýší, což jako centrální banka neovlivníme. První pozitivní výsledky politiky nové bankovní rady se dostaví na jaře. Inflace začne klesat, protože poptávka je výrazně ztlumena a ekonomika směřuje do recese. Lidé začínají méně utrácet, což je dobře. Proto může ČNB pokračovat v politice stability úrokových sazeb," řekl Michl.
  
• Zahájili jsme nápravu hospodářství. Deset let před covidem byly úrokové sazby příliš nízké a koruna byla po několik let uměle oslabována. Rozjížděla se filozofie půjčte si, půjčte si, půjčte si, kupte si, kupte si, kupte si," zhodnotil Michl situaci, kdy základní úroková sazba byla od roku 2009 do roku 2019 pod dvěma procenty.
  
• S novou bankovní radou se myslím shodujeme v tom, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu vyšší, než jsme byli zvyklí třeba v předchozích deseti letech. Chceme motivovat lidi a firmy ke spoření a investování. Jedině tak se nebude zvyšovat zadluženost a jedině tak bude naše koruna pevná.
  
• Naprostou prioritou ČNB snížit inflaci a vrátit se k rovnovážné hladině dvou procent. Aktuální prognóza centrální banky očekává dosažení této hladiny v první polovině roku 2024. "Nyní je v Česku krátkodobá úroková sazba na nejvyšší úrovni od roku 1999. Máme nejpřísnější měnovou politiku za posledních více než 20 let a pevnou korunu - vše působí proti inflaci.
• "Potřebujeme ještě od vlády politiku výrazného snižování deficitu veřejných financí, abychom společně zbrzdili růst nových peněz v ekonomice. Inflace byla na cíli ČNB naposledy v roce 2018. To bylo období, kdy veřejné finance byly v přebytku.
  
• Michl případné další zpřísnění měnové politiky nevyloučil. "Pokud se objeví v ekonomice nové poptávkové tlaky, sazby můžeme ještě zvýšit, ale zatím jejich stabilita na dosti vysoké úrovni a pevná koruna zafungovaly. Vykročili jsme k nápravě hospodářských poměrů a ke snížení inflace.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5281261/cesko-letos-ceka-rok-podstatneho-snizeni-inflace-rika-guverner-cnb-ales-michl.html

28.12.2022 Jenže i tak ztráta ČNB už před Vánoci dosáhla takřka 310 miliard korun a není důvod čekat, že by poslední pracovní dny roku přinesly zvrat. Dočkáme se tak nejvyšší ztráty v historii naší centrální banky. A to přitom už před 15 lety vznikaly takové ztráty, že to musela ČNB evropským partnerům vysvětlovat. Ovšem tehdy byla situace průzračnější, koruna dramaticky posilovala a tím byl výsledek dán.

I dnešní ztráta je cenou za nezávislou měnovou politiku a není důvod kvůli této díře v bilanci dštít na ČNB síru. Inflace však nastolila novou realitu. Zatímco loni si Aleš Michl, tehdy ještě řadový radní, maloval, že z devizových rezerv vybuduje fond, který jednou může uhradit schodek penzijního systému, letos už se tyto rezervy zmenšují. Bankovní rada z nich "odloupla" desítky miliard eur. Bez jejich prodeje by totiž kurz koruny neubránila.

• Z nekonečného investičního horizontu, který podle Michla centrální banka má, se tak stalo pár let. Ztráta, se kterou letos ČNB eura nakoupená za 27 korun korun prodala, je tak pro tuto část portfolia už definitivní. Tady už žonglování s termínem účetní ztráta nemá smysl a doufejme, že tuto argumentaci ČNB ani zkoušet nebude. 
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67154570-tristamiliardova-ztrata-cnb-a-konec-pohadky-o-nekonecnem-investicnim-horizontu

27.12.2022 Inflace je vlastně zdanění všech ekonomických aktérů, které nikdo neodhlasoval v parlamentu a nikde se o něm nediskutovalo. Velká střední třída, která by měla být základem společnosti, přichází o obrovské částky na úsporách. 

• Jestliže firmy říkají, že očekávají ještě za tři roky inflaci stále kolem sedmi procent, tak je to obrovský průšvih a ČNB na to nemůže reagovat jinak, než že ukáže, že inflaci zkrotí bez ohledu na to, jak moc to bude bolet. Krátkodobě to inflaci nezvrátí, ale má to vliv na to cenové, investiční vnímání ekonomických aktérů. To nelze podceňovat.

• Navíc tu stále máme velkou jádrovou inflaci (zdražování, ze kterého jsou vyjmuty regulované ceny, ceny potravin, ceny pohonných hmot a vliv nepřímých daní - pozn. red.), která je o vývoji domácích cen a o domácí poptávce.

• Z centrální banky slyšíme, že lidé mají šetřit. Ale proč by šetřili, když dostanou pět nebo šest procent na nějakém termínovaném vkladu, zatímco inflace je patnáct procent a víc. Kdyby dostali sedm nebo osm procent, možná by o termínovaném vkladu víc uvažovali. To je také měřítko, které myšlení a konání lidí ovlivňuje. Rezignace na růst sazeb není v pořádku. Jen doufejme, že se pletu, že sazby, tak jak jsou, budou stačit a já bych byl jenom rád. 
  
• Máme-li inflaci 15 procent letos, příští rok deset procent, tak můžeme být za chvíli na třetině úspor, které zmizí. Ano, něco málo kompenzuje nárůst úrokových sazeb a u těch šťastnějších i nárůst příjmů, ale i tak.
• Inflace je největší ekonomicko-společenské zlo a každý měsíc navíc tohoto zla ničí společnost po všech stránkách: když lidé zchudnou, bude třeba hledat další nové solidární mechanismy a ty nás budou brzdit. Podniky, když budou projektovat růst cen do budoucna, budou zase dělat rozhodnutí, která nebudou prospívat společnosti. Proto jsme si na základě šílené zkušenosti s inflací ve 30. letech a toho, co následovalo, vytvořili nezávislé centrální banky - instituce, které se nemusí ohlížet na to, zda jsou populární nebo ne a mohou do ekonomiky říznout, když inflace přijde.
• Tragédie je, že jsme se dostali do situace, že deficit důchodového účtu bude příští rok 80 miliard korun. To je něco, co čekali různí prognostici až za deset patnáct let, až půjdou Husákovy děti do penze. A my ten deficit tady máme už v době, kdy jsou Husákovy děti ještě v plném pracovním nasazení. 
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67153680-inflace-je-nejvetsi-ekonomicke-zlo-sazby-se-mely-zvysovat-dal-aspon-symbolicky-rika-exguverner-rusnok
  

21.12.2022 Žádné překvapení se s koncem roku nekoná. ČNB na středečním zasedání ponechala úroky počtvrté v řadě beze změny. Hlavní sazba tak od 22. června zůstává na sedmi procentech.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém letošním posledním zasedání podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jakoukoliv změnu by trhy vyhodnotily jako velké překvapení. Centrální bankéři současně rozhodli, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Ta na rozhodnutí ČNB prakticky nereagovala a držela se kolem úrovně 24,21 Kč/EUR.

"Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech ve středu hlasovalo pět členů bankovní rady České národní banky, dva žádali její zvýšení na 7,50 procenta," zahájil guvernér Michl následnou tiskovou konferenci. Na ní rovněž řekl, že inflace začátkem nového roku může dosáhnout na úroveň 20 procent. "Dále ale očekávejte podstatné snížení inflace," doplnil.

• Spotřeba domácností, klíčová pro vývoj poptávkové inflace, je již utlumena a že tuzemská ekonomika čelí silným vnějším nákladovým inflačním tlakům.  
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-zadne-prekvapeni-se-nekona-cnb-na-uroky-nesahla-221831

14.12.2022 Novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny dnes jmenoval prezident Miloš Zeman. Procházka a Kubíček nahradí dosavadního viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým končí šestileté funkční období.

Zeman při jmenování členů bankovní rady uvedl, že kromě stanovování úrokových sazeb a zajišťování kurzu koruny je v boji proti inflaci třeba zodpovědná fiskální politika. Apeloval proto na bankovní radu, aby intenzivně spolupracovala s vládou. "Vládu, zejména pak ministerstvo financí je zapotřebí přesvědčit, že vedle silné koruny je dalším protiinflačním faktorem nízký deficit rozpočtu," řekl Zeman. Podle něj mohou v této záležitosti využít svých zkušeností právě Kubíček a Procházka.

• Očekává, že se inflace začne snižovat na jaře 2023. "Nyní mohu prohlásit, že naše prognóza očekává, že za rok a půl bude obnovena cenová stabilita," uvedl. "Naprostou prioritou pro Českou národní banku je podstatné snížení inflace. Dopady měnové politiky na ekonomiku se dostavují se značným zpožděním. První pozitivní výsledky politiky nové bankovní rady se dostaví na jaře, kdy inflace začne klesat," řekl také Michl.

• Jan Kubíček se narodil 14. září 1976 ve Dvoře Králové nad Labem. Absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze, kde pokračoval na postgraduálním studiu v programu Hospodářská politika a správa. Pracovní kariéru zahájil ve společnosti Newton Holding, a.s., jako analytik. V letech 2007 až 2013 působil jako poradce viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka. Od roku 2018 až 2019 vedl sekci makroekonomických a fiskálních analýz Úřadu Národní rozpočtové rady. Od roku 2022 je vedoucím tohoto úřadu. Od ukončení studií působil také na ekonomických vysokých školách (VŠE v Praze, Newton College, VŠ Škoda Auto), kde vyučoval makroekonomickou analýzu, teorii dlouhodobého růstu, teorii hospodářského cyklu a další. Aktuálně učí na Katedře veřejných financí na VŠE Praha. Jan Kubíček mluví anglicky a francouzsky, na základní úrovni také italsky a německy.

• Jan Procházka se narodil 1. února 1979 v Ostravě. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a ekonomické vzdělání dokončil na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Deset let působil ve finanční skupině CYRRUS, mimo jiné jako hlavní analytik a ředitel pražské pobočky. Od roku 2012 je předsedou představenstva a generálním ředitelem Exportní a garanční pojišťovací společnosti, a.s., kde má kromě podpory a diverzifikace českého exportu na starost implementaci Solvency II či zastupování v mezinárodních institucích. Zároveň je od jara 2012 předsedou dozorčí rady národního pivovaru Budvar. Byl také členem pracovní skupiny Legislativní rady vlády, Komise RIA a dvakrát v Národní ekonomické radě vlády, kde vedl skupinu pro KPI ve veřejné správě. Nyní je koordinátorem celého poradního sboru. Jan Procházka mluví anglicky a na základní úrovni španělsky.

• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5263091/do-bankovni-rady-miri-sef-egap-prochazka-a-kubicek-z-rozpoctove-rady-viceguvernerem-bude-frait.html

13.12.2022 Člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek: Recese je jistá, jedinou otázkou je, jak bude hluboká. Stabilita úrokových sazeb je možná také v únoru, pokud jádrová inflace zůstane na sestupné cestě. ČNB může podržet úrokové sazby beze změny, protože data signalizují, že inflace je na vrcholu. Veškeré případné rozvolňování měnové politiky je ale stále daleko.

• Česká koruna se dnes obchoduje kolem 24,290 za eur. To je silnější úroveň než kurz 24,600, se kterým ve svém inflační prognóze počítá ČNB. Podle této prognózy klesne inflace v příštím roce pod 10 procent a na 2procentní cíl se vrátí v roce 2024.
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5261482/oldrich-dedek-z-cnb-inflace-vrcholi-stabilni-sazby-jsou-zapotrebi.html 
  

9.12.2022 Zrušenou inflační doložku vykompenzuje zaměstnancům ČNB více než dvojnásobné zvýšení benefitů. Podle původní smlouvy měly finance vyplácené zaměstnancům vzrůst letos celkem o 18,3 procenta a o 11,6 procenta příští rok. Michl ale oznámil, že růst průměrné nominální mzdy bude letos jen osm procent, což schválila již minulá bankovní rada, a podle inflace se víc už zvyšovat nebude. Na příští rok pak bude růst jen 4,5 procenta.

• V listopadovém oznámení ale chybělo, jak velkou kompenzaci si odbory za zrušení doložky vymohly - tedy o kolik si všech 1492 zaměstnanců banky přilepší na příspěvku na penzijní spoření. Ten dosud činil na každého pracovníka 50 tisíc korun za rok. Podle zdrojů z banky se tento příspěvek jednorázově zvýší ještě o dalších 70 tisíc letos a o 60 tisíc příští rok.
  
• Centrální banka "rozhodla jít cestou podpory lidí na jejich důchod, která neprohlubuje inflaci". Oproti původní smlouvě sjednané předchozí bankovní radou tím banka podle ní ušetří 60 milionů korun. "Guvernér Aleš Michl byl vždy proti navázání mezd na inflaci, tohle je způsob, jak zároveň zabránit případným odchodům zaměstnanců z ČNB, protože jejich profesionality si guvernér velmi váží.
• . V poslední takové zprávě za rok 2021 stojí, že celkové náklady na zaměstnance činily více než 2 miliardy korun, tedy asi 73 procent celkových provozních nákladů banky. Meziročně vzrostly o 110 milionů. Na samotné mzdové prostředky ČNB vynaložila 1,409 miliardy, tedy o 6,3 procenta víc než v roce 2020.  
  

https://archiv.hn.cz/c1-67147970-zrusenou-inflacni-dolozku-vykompenzuje-zamestnancum-cnb-vice-nez-dvojnasobne-zvyseni-benefitu

6.12.2022 Člen bankovní rady České národní banky Jan Frait nevylučuje další zvyšování úrokových sazeb. Záležet podle něho bude hlavně na tom, co udělá americká centrální banka Fed.  Důvody ke zvýšení úrokových sazeb v tuto chvíli ovšem nevnímá.

• Když globální měnové podmínky nebudou zpřísňovány dostatečně, inflační tlaky tady mohou přetrvávat a my se dostaneme do debaty, do dilematu, zda naši měnovou politiku nemáme zpřísnit.
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5252592/jan-frait-z-cnb-nevylucuju-ze-budeme-muset-jeste-pristoupit-ke-zvyseni-sazeb.html

30.11.2022 Finanční sektor v Česku zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Banky jsou dostatečně kapitálově vybavené pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží a klimatických šoků. Nebankovní finanční sektor, tedy pojišťovny či penzijní fondy, zůstává rovněž odolný. Na dnešní tiskové konferenci o tom informovali představitelé České národní banky (ČNB). Podzimní zpráva o finanční stabilitě, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům, byla pro bankovní radu východiskem pro nastavení tzv. makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů. Ty rada dnes ponechala beze změny.

romě toho bankovní rada dnes také rozhodla o ponechání horních hranic ukazatelů LTV, DTI a DSTI u hypotečních úvěrů na úrovni platné od letošního dubna. Toto rozhodnutí bylo založeno na posouzení vývoje finančního cyklu, zranitelnosti bankovního sektoru a ostatních faktorů, které ovlivňují jeho odolnost.

"Nadhodnocené ceny nemovitostí, vyšší úrokové sazby z hypotečních úvěrů, dopad inflace a cen energií na životní náklady domácností, očekávané zpomalení hospodářské aktivity a významné ekonomické a geopolitické nejistoty jsou faktory, které v současnosti zvyšují rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů. I přes současný pokles hypoteční úvěrové aktivity je další působení ukazatelů LTV, DSTI a DTI důležité pro zachování dlouhodobé stability bank a domácností," uvedla v prohlášení Kubelková.

"Výchozí pozice bankovního sektoru je příznivá. Jeho klíčovým rizikem nicméně zůstává další vývoj kvality úvěrového portfolia. U toho sice pozorujeme signály mírného zhoršování, prozatím ale nejsou doprovázeny zvýšenými úvěrovými ztrátami, jejichž včasné a konzervativní identifikaci bankami přikládá ČNB zásadní význam," upozornil ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub.

Limit ukazatele DTI (celkový dluh žadatele o úvěr vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu) bude nadále činit 8,5 (9,5 pro žadatele mladší 36 let). Limit ukazatele DSTI (poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem) zůstává na úrovni 45 % (50 % pro žadatele mladší 36 let). Horní limit ukazatele LTV (poměr úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) setrvá na 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let).

Limity ukazatelů byly poskytovateli v podstatě dodržovány, uvedla ČNB. Poskytovatelé mohou až na 5 % objemu hypotečních úvěrů nadále aplikovat výjimku z plnění limitů.

Ceny bytů v ČR, které podle ČNB již začaly sestupovat z cyklického vrcholu, byly k pololetí roku 2022 zhruba o 60 % vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmů mediánové domácnosti. Kromě toho byly o zhruba o 40 % vyšší, než by odpovídalo požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti, uvedla také centrální banka v prohlášení.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5244942/financni-sektor-v-cr-zustava-podle-zatezovych-testu-cnb-odolny-proticyklicka-sazba-a-hypotecni-limity-se-nemeni.html<br>

29.11.2022 Nejprve si shrňme základní fakta. Česká inflace na 18procentech, i když tedy v říjnu klesla na 15 procent. Ve 3. čtvrtletí klesla česká ekonomika o 0,4 a další pokles se očekává i v dalším čtvrtletí. K tomu zde máme pokračující "holubičí" přístup České národní banky (ČNB). Ta svou polohou v nepotřebě dalšího zvyšování sazeb nadále prodlužuje horizont dosažení inflačního cíle (2 procenta). Oproti USA má ČR reálně základní měnové sazby zápornější, a to z důvodu menšího rozdílu základní sazby a inflace. Na oko může situace vypadat, že sazby, zvýšené předchozí radou zabírají.

• Brzdící trh s hypotečními úvěry, začínající korekce na trhu s nemovitostmi, zastavený růst HDP, inflace v meziměsíčním poklesu mohou zdánlivě vypadat, že současná výše sazeb je nastavena na správnou úroveň.
• Nicméně ďábel číhá na trhu práce, který vykazuje stále znaky přehřívání. Míra nezaměstnanosti na úrovni 3,5 procenta je stále pod standardní strukturální nezaměstnaností. Její růst o 0,1 procenta meziměsíčně nenaznačuje, že by mělo dojít ke zchlazování.  
  
• Stále je ve hře roztočení mzdově-inflační spirály vzhledem k tlaku na zvyšování mezd. Tlakem na vzduchem naplněný nafukovací balonek se vyvalí stěna na nejslabším místě, to je v současné době český trh práce.
  
• Stále je ve hře roztočení mzdově-inflační spirály vzhledem k tlaku na zvyšování mezd. Tlakem na vzduchem naplněný nafukovací balonek se vyvalí stěna na nejslabším místě, to je v současné době český trh práce.
• Vlivem dalšího nezvyšování sazeb se může stát, že se v české ekonomice dvouciferná inflace zabydlí až do roku 2024. Dvouprocentní inflační cíl v roce 2024 zůstane jen zbožné přání odborných prognóz naší matky bank. 
• https://www.peak.cz/ceska-ekonomika-pada-do-stagflace/35487/? 
  

11.11.2022 Průměrná nominální mzda v České národní bance (ČNB) v příštím roce vzroste o 4,5 procenta. Inflační doložka v kolektivní smlouvě byla zrušena. Vyplývá to z dodatku ke kolektivní smlouvě uzavřeného mezi ČNB a odbory, o jehož obsahu dnes ČTK informovala vedoucí odboru komunikace ČNB Petra Krmelová (ČTK)

8.11.2022 Česká národní banka (ČNB) v září vydala na intervencích na podporu koruny 2,6 miliardy eur (63,2 miliardy korun). Od května centrální banka takto utratila 25,5 miliardy eur (619,8 miliardy korun), což je zhruba 16 procent devizových rezerv z jejich maximálního objemu v letošním dubnu. Vyplývá to ze zveřejněných čísel stavu devizových rezerv ČNB. Devizové rezervy České národní banky (ČNB) ke konci října meziročně klesly zhruba o 16,7 miliardy eur na 131,631 miliardy eur. Meziměsíčně byly nižší asi o 4,4 miliardy eur. Ve srovnání se zářím a loňským říjnem se snížily také v korunách a dolarech. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na svém webu zveřejnila ČNB.

V korunách činily devizové rezervy na konci října přibližně 3,22 bilionu korun. Meziročně byly nižší zhruba o 590,6 miliardy korun a meziměsíčně o 116,3 miliardy. V dolarech rezervy meziročně klesly o 42,3 miliardy na 130,5 miliardy. Proti září se snížily o 2,1 miliardy USD. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5217883/cnb-v-zari-dala-na-podporu-koruny-26-miliardy-eur-devizove-rezervy-v-rijnu-klesly-na-1316-miliardy.html

3.11.2022 Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Hlavní sazba tak nadále zůstává na sedmi procentech. ČNB ale zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Odpůrci dalšího zvyšování, kterých je v bankovní radě ČNB většina, nadále věří, že úroky jsou dostatečně vysoké na to, aby tlumily inflaci. Základní úroková sazba tedy od 22. června zůstává na sedmi procentech, nejvýše od roku 1999. Centrální banka tímto krokem naplnila očekávání odborníků. "Na příštím zasedání vyhodnotíme všechna data a rozhodneme, zda sazby ponechat či zvýšit," řekl novinářům na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl.

• Centrální banka zároveň zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

• ČNB také snížila odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 15,8 procenta. V srpnu odhadovala její růst na 16,5 procenta. V příštím roce ČNB počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,1 procenta, v srpnu odhadovala snížení na 9,5 procenta.

• Prognóza ČNB předpokládá, že inflace dosáhne svého vrcholu v posledním čtvrtletí letošního roku a následně se bude snižovat. Ke dvouprocentnímu cíli by se měla dostat v polovině roku 2024. 
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ceny-rostou-cnb-vyckava-uroky-znovu-ponechala-na-stavajicich-urovnich-218343#

1.11.2022 Kromě citelného propadu kolem začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu se drží v pásmu 24,20 - 24,50 za euro. Je to však za cenu intervencí České národní banky, která na obranu koruny vydává miliardy eur.

• Na jaře může přijít situace, kdy bude ČNB mít již jen polovinu devizových rezerv, sazby budou na úrovni jako všude jinde, vliv války tady bude stále silný... a pak si trh může dát dvě a dvě dohromady a koruna může být skutečně v problémech," vysvětlil na konferenci Investiční výhledy pořádané EMUN Investiční společností Dušan Jalový z PPF Banky.

• Podle něj je potřeba se podívat na okolní státy, které si ponechaly národní měny, tedy Polsko a Maďarsko. "Zlotý a forint za poslední léta značně oslabily. Není moc důvod, proč by příběh koruny měl být odlišný," dodal Jalový.

• A s oslabením koruny, ačkoli nikterak dramatickým, počítá také Česká národní banka, alespoň podle její stále ještě aktuální makroekonomické prognózy. "Kurz koruny do poloviny příštího roku oslabí mírně pod 26 korun za euro, následně bude lehce posilovat.
  

• "Od konce února do konce září se devizové rezervy ČNB snížily téměř o 40 miliard dolarů, což představuje už 23 procent devizových rezerv," uvedla analytička Ox Czechia Anna Kuhnová. Podle ní nejvyšší intenzitu měly intervence v průběhu letních měsíců.
  

• https://www.newstream.cz/nazory/stanislav-sulc-koruna-pod-tlakem-pristi-rok-muze-razantne-oslabit-priznava-i-cnb?

7.10.2022 Devizové rezervy ČNB poklesly v září na 135,89 mld. USD, v srpnu banka prodala na měnových trzích ekvivalent 2,4 mld. USD (Bloomberg) 

21.9.2022 Česká republika by nyní podle člena jestřábí menšiny v centrální bance Tomáš Holuba měla zvýšit úrokové sazby, aby tím snížila riziko cenového šoku ve stylu 70. let v USA a vyhnula se tím pozdějšímu přísnějšímu utahování měnové politiky.

Srpnové zpomalení inflace na 17,2 %, což bylo první zpomalení po více než roce, bylo "příjemným překvapením", které naznačuje, že vrchol růstu cen může být i pod 20 %, řekl v rozhovoru Tomáš Holub. Stále tu však jsou cenové tlaky, které si žádají další kroky k ochlazení ekonomiky, pramenící ze silnějšího růstu ekonomiky, mezd i spotřeby domácností, než se očekávalo, doplnil. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4903864/centralni-banky-dnes-zamavaly-s-trhy-vynosy-a-euro-leti-vzhuru-koruna-slabne.html<br>

13.1.2022 V ČR bylo ke konci loňského roku v oběhu zhruba 2,73 miliardy bankovek a mincí, což je meziroční nárůst o 3 %. Hodnota peněz v oběhu stoupla z předloňských 709 miliard zhruba na 728 miliard korun. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila ČNB. Údaje nezahrnují hodnotu a počet pamětních mincí (ČTK)

13.1.2022 Guvernér ČNB Rusnok: Odhadujeme, že by se inflace v měsících 1. čtvrtletí tohoto začínajícího roku mohla blížit k 9 %, může je ale i překročit. Koncem tohoto roku bychom se měli už vracet k našemu tolerančnímu pásmu a začátkem příštího roku pak ke 2 %.  (ČNB)

https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/vlog-cnb/Guverner-k-inflaci-Neni-duvod-k-obavam/<br>

27.12.2021 Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pokládá za extrémně nepravděpodobné, že by bankovní rada ČNB zvýšila v příštím roce úrokové sazby až nad pět procent. V rozhovoru pro Český rozhlas ale připustil další zvýšení sazeb, o jeho rozsahu však spekulovat nechtěl. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 procenta.

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/rusnok-zvyseni-urokovych-sazeb-pres-pet-procent-je-v-roce-2022-krajne-nepravdepodobne-1386547?

22.12.2021 Česká národní banka zareagovala na kumulaci pro-inflačních rizik opět agresivně a zvýšila sazby o 1procentní bod na 3,75 %. Navíc doprovodné jestřábí komentáře Jiřího Rusnoka nenechaly nikoho na pochybách, že sazby půjdou v novém roce dál vzhůru.

Hlavním důvodem pro agresivnější postup centrální banky je další kumulace pro-inflačních rizik. Listopadová inflace nehledě na dočasně nižší DPH skončila více než procentní bod na listopadovou prognózou. Současně s tím rostly ve třetím kvartále rychleji HDP (o jeden procentní bod oproti prognóze) i mzdy (o jeden procentní bod oproti prognóze). A aby toho nebylo málo, koruna je naopak setrvale slabší, než odhaduje odborný tým ekonomů ČNB - přes poslední zisky je koruna vůči euru také zhruba o procentní bod slabší, než ukazuje listopadová prognóza centrální banky.

Guvernér Rusnok otevřeně přiznal, že nová zimní prognóza (v únoru 2022) přinese výrazně vyšší inflační trajektorii než ta listopadová. I proto bude zapotřebí dál zvyšovat úrokové sazby i v roce 2022 tak, aby dlouhodobá inflační očekávání zůstala dobře ukotvena. Vrchol sazeb guvernér Rusnok také vidí výrazně výše než v listopadu - hovořil otevřeně o tom, že to může být výrazně nad 4 %.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4872285/komentar-jana-burese-cnb-opet-prekvapuje-sazby-na-375-a-pujdou-vyrazne-nad-4-.html

13.12.2021 Lednová inflace překročí podle člena bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáše Holuba téměř jistě sedm procent, jde podle něj o optimistický odhad. S deseti procenty se ale nepočítá, řekl Holub v Otázkách Václava Moravce České televize. V listopadu stoupla meziroční inflace na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Odhady ČNB překonala o 1,1 procentního bodu. Podle viceguvernéra ČNB Marka Mory centrální banka musí výrazněji zvýšit úrokové sazby kvůli vysoké inflaci i na svém prosincovém měnovém zasedání.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4864188/tomas-holub-z-cnb-inflace-v-lednu-temer-jiste-prekroci-7-procent-podle-mory-je-vyraznejsi-zyseni-sazeb-nutne-i-v-prosinci.html

14.11.2021 Premiér Andrej Babiš se v neděli ostře pustil do České národní banky (ČNB), která bojuje proti rychle rostoucí inflaci rychlým zvyšováním úrokových sazeb. Babiš prohlásil, že ČNB českou ekonomiku ničí.

• "Česká národní banka je jediná na světě, která bojuje proti inflaci zvyšováním sazeb, čímž zdražuje vaše hypotéky a úvěry a ničí naši ekonomiku," řekl Babiš.
• Následně citoval hlavního ekonoma Evropské centrální banky Philipa Lanea, že zpřísňování měnové politiky je nyní kontraproduktivní. Lane tvrdí, že zpřísnění by vedlo ke zpomalení ekonomiky a vysokou inflaci by nesnížilo.

Mluvil k politice ECB, která je centrální bankou pro země používající euro, určuje tedy úrokové sazby pro ně. Sazbu zatím nezvýšila a ta zůstává na rekordním minimu nula procent, kde je už od jara 2016.

• Vyšší sazby vedou k posílení kurzu koruny, což zlevní dovoz a tím i komodity, jejichž ceny jsou nyní nahoru, například ropa nebo plyn. Zpomalit by mohl také růst trhu s realitami. Hypotéky totiž podraží. Zdraží však také úvěry a náklady na správu státního dluhu (Jiří Rusnok). 
  
• https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/babis-cnb-nici-ceskou-ekonomiku-40378019#d<br>

4.11.2021 Česká národní banka zvýšila svou základní sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Razantně se snaží zasáhnout proti rostoucím cenám v ekonomice.

• Česká národní banka chce prudkým zvýšením základní sazby na 2,75 procenta srazit inflační očekávání domácností a firem. Od základní úrokové sazby se odvíjí úročení komerčních úvěrů i financování státního dluhu. Lidem, kteří refinancují úvěry, se tak o tisícikoruny ročně prodraží hypotéky.

• Primárním zájmem národní banky je však i přes zdražení úvěrů a zpomalení hospodářského růstu stabilita měny. "Domníváme se, že se rychle budeme muset se sazbami dostat na úroveň někde kolem tří procent.

• Podle aktualizované prognózy ČNB se ke konci roku zpomalí ekonomický růst Česka, který byl dosud svižný. Letos tedy ekonomika podle ČNB poroste jen o 1,9 procenta (původní odhad byl 3,5 procenta). V příštích dvou letech pak se bude růst pohybovat kolem 3,5 procenta. 
  

• ČNB v podzimní prognóze také zvedla odhad inflace v tomto roce na 3,7 % z dosud očekávaných 3,0 %. Příští rok čeká spotřebitelskou inflaci na 5,6 % proti dříve očekávaným 2,8 %. Odhad růstu české ekonomiky pro tento rok naopak snížila, a to na 1,9 %. Pro příští rok jej snížila na 3,5 %. 
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/guverner-rusnok-vysvetluje-agresivni-tazeni-proti-inflaci-179578#

• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4838287/cnb-opet-prekvapila-trhy-zakladni-sazbu-zveda-necekane-prudce-na-275-koruna-skokove-roste.html<br>

30.9.2021 Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky výrazně zvýšit úrokové sazby hodnotí premiér Andrej Babiš negativně. Předseda vlády ČTK sdělil, že krok podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, naopak rozhodnutí ČNB nezmírní, doplnil Babiš (ČTK).

30.9.2021Ministryně financí Alena Schillerová na Twitteru: "Dnešní rozhodnutí ČNB přehodilo výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země. Zatímco centrální banky ve vyspělém světě podporují růst a životní úroveň, ta naše zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně."

30.9.2021 Bankovní rada České národní banky dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Jde o nejvýraznější růst sazeb od roku 1997. Důvodem je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky. Guvernér ČNB Jiří Rusnok zároveň uvedl, že tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu.

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/sok-pro-korunu-cnb-zvysila-zakladni-urokovou-sazbu-nejvice-od-roku-1997-1383968?

30.9.2021 Kdyby nebyla rozpočtová politika vlády tak rozpínavá, nemusel by být růst sazeb tak výrazný. Vyplývá to z dnešního vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na tiskové konferenci po jednání bankovní rady. Rada dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4797710/umirnenejsi-rozpoctova-politika-by-nevyzadovala-tak-vyrazny-rust-sazeb-rika-guverner-cnb.html<br>

5.8.2021 ČNB zvyšuje lombardní sazbu o 50 bazických bodů na 1,75 %. Diskontní sazba zůstává na 0,05 %. ČNB podle očekávání zvýšila základní repo sazbu o 25 bazických bodů na 0,75 % (Bloomberg. Rada ČNB upravuje výhled: Růst HDP o 3,5 % v roce 2021 a 4,1 % v roce 2022, inflace na 3 % v roce 2021 a na 2,8 % v roce 2022 a PRIBOR na 0,9 % v 2021 a na 1,9 % v roce 2022 (Bloomberg). 

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cnb-zvysila-urokove-sazby-40368240#

23.6.2021 ČNB dnes v souladu s očekáváními zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bb na 0,50 %. Toto rozhodnutí podpořily hlasy čtyř členů bankovní rady, zatímco jeden další člen hlasoval pro ještě vyšší růst úrokových sazeb o 50 bb a zbývající dva členové pak preferovali jejich pokračující stabilitu. Pro vyšší sazby se bankovní rada rozhodla z důvodu přetrvávající vyšší inflace a výrazně nižší nejistoty ve vztahu k dalšímu vývoji pandemie. Inflace se již po dobu více než dvou let pohybuje nad dvouprocentním cílem centrální banky, což by mohlo ohrozit ukotvenost inflačních očekávání. V proinflačním směru navíc působí i současný ekonomický vývoj. Guvernér Rusnok na tiskové konferenci dokonce uvedl, že ČNB je připravena v případě potřeby zvýšit sazby na každém dalším měnově politickém zasedání. Doufá však, že takto strmý růst úroků nebude třeba. My pro letošní rok očekáváme ještě dvě další zvýšení repo sazby a ta by tak na jeho konci měla dosáhnout 1 %.

https://www.kurzy.cz/zpravy/599161-cnb-podle-ocekavani-zvysila-repo-sazbu-na-0-50--tematicke-reporty/

16.6.2021 Ve své aktuální Zprávě o finanční stabilitě Česká národní banka přepokládá, že v následujících měsících budou mít problém se splácením hypoték hlavně lidé, kteří vydělávají do 25 tisíc korun. České banky to však ustojí.

V základním scénáři, kdy se bude ekonomika po pandemii postupně zotavovat a nezaměstnanost se zvýší jen přechodně v druhé půli roku a pak bude klesat, budou mít problémy domácnosti s nižšími příjmy. U lidí s průměrným příjmem do 20 tisíc korun hrozí, že přestane splácet až pětina.

"Vysoká míra selhání se projeví také u skupiny domácností s příjmem od 20 do 25 tisíc korun, byť v porovnání s první kategorií dosahuje téměř čtyřikrát nižší úrovně.

• Pro banky však tito neplatiči nebudou představovat extrémní hrozbu, protože úvěrová expozice bank vůči těmto rizikovým skupinám se dlouhodobě pohybuje kolem desetiny objemu hypotečního portfolia. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cnb-varuje-na-krizi-doplati-nejvic-chudi-a-zadluzeni-167460#

27.5.2021 Česká národní banka dnes ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné obnovit další dva limity pro poskytování hypoték a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték. (ČTK). Banka také odhadla, že ceny bytů jsou v ČR nadhodnoceny v některých lokalitách až o čtvrtinu.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cnb-ceny-bytu-jsou-nadhodnoceny-az-o-ctvrtinu-40361570#

Banky budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila od července 2022 tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na jedno procento z aktuálních 0,5 procenta (ČTK)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4685642/cnb-zvysuje-sazbu-proticyklicke-rezervy-na-1-procento-uverove-standardy-bank-povazuje-za-hranicne-uvolnene.html<br>

12.4.2021 Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí. V diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to včera řekl guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Změny podle něj budou zřejmě nutné například ve valorizování klíčových položek sociálních transferů, včetně důchodů. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová zopakovala, že ČR narazí kvůli vývoji veřejného dluhu na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Guvernér kromě toho také prohlásil, že nemá strach z toho, že by Česko postihl v nejbližších měsících inflační šok a prudký růst cen.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovená je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později. Podle Rusnoka se tento stav nemusí stát rokem 2024 ani později, je ale nutné, pokud bude existovat "jasná trajektorie, že je to udržitelný vývoj".

"Budeme se muset podívat pravdě do očí, přestat vypouštět mlhu před volbami a samozřejmě říct, že na naše současné výdaje naše současné příjmy dlouhodobě nestačí. Musíme si říct, že někde zkrátíme ty výdaje, a to nejsou nějaké hry s tím, že někde propustíme pár set úředníků, možná i tisíc, možná i pár tisíc. To nebude stačit, to si bohužel musíme přiznat. Musíme si říct, jak pak valorizovat ty klíčové položky sociálních transferů včetně důchodů. Prostě asi nastane doba, kdy tak štědrá valorizace ve všech situacích nebude možná," řekl včera guvernér.

Podle Rusnoka jde o to najít politický konsensus. "V zájmu stability dnešní, zítřejší a pozítřejší musíme udělat určité kroky v určitém momentě, které nejsou samozřejmě příjemné a všichni je nebudou vítat a tleskat. A pak je tady strana příjmová, kdy naše příjmová kvóta, nejenže byla nízká i předtím, tak ještě podle mě zcela neuváženě byla snížena tím opravdu velmi podivným zásahem do úrovně zdanění příjmů," dodal.

Guvernér ČNB se už loni v srpnu ve stejném diskusním pořadu spolu s dalšími ekonomy Danuší Nerudovou a Filipem Matějkou shodl, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí. Vládní představitelé tyto kroky opakovaně hájí.

Rusnok se včera dále vyjádřil také k březnovému vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který vyzval, že ČNB by měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska. Babiš tehdy po jednání s prezidentem Milošem Zemanem poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4647896/na-nase-vydaje-prijmy-nestaci-rika-rusnok-v-roce-2024-muze-prijit-dluhova-brzda.html<br>

11.4.2021 Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nemá strach z toho, že by Česko postihl v nejbližších měsících inflační šok a prudký růst cen. Řekl to nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Připustil ale, že inflace může letos být mírně nad dvouprocentním inflačním cílem. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová uvedla, že souhlasí s Rusnokem v tom, že je otázkou, co s cenami udělá rozvolnění protikoronavirových opatření.

Není to žádná tragédie. To, že zdražuje ropa, třeba razantněji, než někdo čekal, to, že jsou nějaké výkyvy na světovém trhu potravin, jsou položky, které centrální banka dokonce ve svých měnově politických rozhodnutích dává do takzvaných výjimek. Ale celkovou inflaci to ovlivní, s tím souhlasí," řekl pro ČT guvernér Rusnok.

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/z-inflacniho-soku-a-prudkeho-rustu-cen-strach-nemam-rika-guverner-cnb-rusnok-1379503 

25.3.2021 Česká národní banka bude moci nově zákonem nařizovat limity hypoték. Dosud je mohla jen doporučovat. Pro žadatele o hypotéku do věku 36 let mají platit mírnější podmínky. Podobné oprávnění, tedy určovat právně závazné limity úvěrových ukazatelů, platí v řadě zemí Evropské unie, například na Slovensku či v Rakousku. A před absencích jejich zákonného ukotvení podle ČNB Česko varovala Evropská rada pro systémová rizika.

https://www.mesec.cz/clanky/nove-pravomoci-pro-cnb-centralni-banka-muze-urcovat-podminky-hypotek/<br>

16.3.2021 Člen bankovní rady ČNB Holub pro HN: Česká národní banka by mohla začít zvyšovat úrokové sazby ve druhé polovině letošního roku, až bude jasnější, kdy skončí uzavírky v sektoru služeb (Reuters) 

1.3.2021 ČNB: Harmonizovaný peněžní agregát M3 stoupl ke konci ledna o 10,5 % po růstu o 9,8 % na konci prosince (Reuters).

24.2.2021 Viceguvernér ČNB Marek Mora: Já se inflace nebojím. Je to fenomén, se kterým si centrální banka dokáže až hravě poradit, pokud tedy nejde o stagflaci. Ohledně dopadu koronaviru na krizi se Mora domnívá, že "v součtu vektorů proinflačních a protiinflačních vyhrají ty protiinflační s tím, že se může i stát, že inflace klesne na nějakou dobu dokonce pod cíl" centrální banky.Já jsem osobně očekával dopady covidové krize už na jaře, že (...) se rychleji propíšou do situace na trhu práce, do vývoje mezd, a tím pádem pak i do inflace. Do léta se k němu dostat nemusíme, protože tuto práci za nás vykoná pohyb měnového kurzu české koruny.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4613947/makromixer-jana-burese-a-roberta-brestana-ii-zvedne-cnb-prvni-ve-vyspelem-svete-sazby-hostem-viceguverner-marek-mora.html

24.2.2021 Ceny bydlení přestanou podle guvernéra České národní banky eskalovat teprve, až skončí uvolněná měnová politika centrální banky. I v loňském roce byly podle Jiřího Rusnoka nemovitosti nadhodnocené o nějakých 15 až 25 procent. Zájem o hypotéky, přestože je krize ve vzduchu a první firmy začaly propouštět, neutuchá. Loni banky poskytly hypotéky v rekordním objemu přes 250 miliard korun. Pro Jiřího Rusnoka to není důvod k obavám, hypoteční apetit vnímá pozitivně: "Když je někdo rozhodnutý si vzít úvěr na 20, 30 let, tak má víru minimálně ve vlastní budoucnost a svoje vlastní cash flow na dlouhou dobu

Průměrná sazba hypoték klesá už deset měsíců v řadě, aktuálně je na 1,94 %. Podle centrálního bankéře už níž nepůjde. "Tam bych další pokles spíše neočekával. Myslím si, že spíš jsme nastartováni na nějaký mírný růst. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/rusnok-ceny-hypotek-jsou-na-dne-odted-cekejte-mirny-rust-143901#

19.1.2021 Rusnok (ČNB): Míříme k recesi s dvojím dnem. Druhý pokles ekonomiky bude pravděpodobně mělčí než první. Koruna plní roli tlumiče šoků. Centrální banka v současné době necítí potřebu dále uvolňovat měnovou politiku. Smrštění ekonomiky se zřejmě promítne do kvality úvěrového portfolia (Reuters) 

8.1.2021 Ekonomický vývoj se podle většiny členů bankovní rady ČNB aktuálně obrací spíše k potřebě méně uvolněné měnové politiky, tedy k růstu úrokových sazeb ve střednědobém horizontu. Zároveň podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka první prognóza, nad kterou bude moci rada vést zásadnější debatu o budoucím směřování měnové politiky, bude na začátku května. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 17. prosince. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta. Ještě před květnovou prognózou zveřejní ČNB novou prognózu na počátku února.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4580230/Zaznam-CNB-Vyvoj-ekonomiky-smeruje-nyni-k-potrebe-zvysit-sazby.html

8.1.2021 Oslabení koruny nečekám, spíš mírné posílení, míní guvernér ČNB Rusnok. Nepředpokládá změnu úrokových sazeb. V nejbližších měsících by se tak měla inflace podle guvernéra pohybovat kolem dvou či mírně nad dvěma procenty.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/moje-penize/oslabeni-koruny-necekam-spis-mirne-posileni-mini-guverner-cnb-rusnok-nepredpoklada-zmenu-urokovych-s.A210108_173843_moje-penize_pev

Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/moje-penize/oslabeni-koruny-necekam-spis-mirne-posileni-mini-guverner-cnb-rusnok-nepredpoklada-zmenu-urokovych-s.A210108_173843_moje-penize_pev

7.1.2021 Devizové rezervy ČNB ke konci prosince dosáhly 135,07 mld. EUR proti revidovaným 135,67 mld. na konci listopadu (Reuters) 

18.12.2020 ČNB říká, že bude návrhy jednotlivých institucí na výplatu dividend posuzovat individuálně, bude vyhodnocovat jejich kapitálové vybavení, rizikový profil, obchodní model a další podstatné faktory (ČNB)

9.12.2020 Devizové rezervy ČNB ke konci listopadu dosáhly 133,52 mld. EUR proti revidovaným 134,38 mld. Kč na konci října (Reuters) 

7.12.2020 Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

Analýza mimo jiné uvádí, že ve vlastní připravenosti České republiky na přijetí eura přetrvávají slabá místa. Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces reálného přibližování ekonomické úrovně ČR k zemím eurozóny, kde odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, zůstává podle zprávy značný.
Nadále se podle materiálu také významně liší struktura českého hospodářství vůči eurozóně. To by následně komplikovalo podle ČNB výkon jednotné měnové politiky. "Vzhledem ke stárnutí populace není také dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, jejichž stabilizační působení by mělo po přijetí eura částečně nahradit ztrátu autonomní měnové politiky," uvedla ČNB.
Naopak pro přijetí eura dlouhodobě hovoří vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a její velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou. Pozitivně ČNB také hodnotí relativně stabilní kurz koruny k euru, a to i během letošního hlubokého ekonomického poklesu, nebo odolný bankovní sektor v ČR.
Centrální banka také upozornila, že během posledních let se změnily podoba institucí i pravidla eurozóny. "V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční i nefinanční závazky pro Českou republiku spojené se vstupem do eurozóny," uvedla ČNB. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4559891/mf-a-cnb-opet-nedoporucily-vlade-nyni-prijimat-euro.html<br>

2.12.2020 Viceguvernér ČNB Mora: Současné zadlužování státu způsobené krizí a zesílené razatním snižováním daní by mohlo vytlačit inflaci trochu výše, než předpokládá základní scénář ČNB na příští rok (Reuters) 

26.11.2020 Česko zažívá nejvyšší poptávku po hypotékách v historii. Lidé se v době pandemie vrhli do nákupů nemovitostí, aby si pojistili úspory, využili nízkých úrokových sazeb a ušetřili na zrušené dani z převodu. Česká národní banka teď opět přichází s varováním, že některé banky poskytují i "značně rizikové" hypotéky a ceny bytů a domů jsou leckde nadhodnocené až o čtvrtinu.

ČNB ve středu v tiskové zprávě uvedla, že rostoucí ceny nemovitostí jsou rizikem pro stabilitu českého bankovnictví. Rizikem jsou také "tendence některých bank poskytovat vyšší objem značně rizikových hypotečních úvěrů". Za rizikové ČNB považuje úvěry klientům, u kterých poměr splátky dluhu vůči měsíčnímu příjmu překračuje 40 procent a celkové zadlužení je vyšší než osminásobek ročního příjmu.

ČNB, jejíž bankovní rada ve středu projednávala rizika pro finanční stabilitu, také odhaduje, že jsou nemovitosti v Česku v průměru nadhodnocené o 17 procent. Ve vybraných lokalitách s velkým podílem investičních bytů jde až o 25 procent.

https://byznys.ihned.cz/c1-66850170-centralni-banka-varuje-pred-prekotnym-rustem-cen-nemovitosti-nektere-banky-podle-ni-poskytuji-mnoho-rizikovych-hypotek 

26.11.2020 Bankovní sektor je stabilní a i v době pandemie si udržel odolnost vůči možným nepříznivým šokům, a to i díky stabilizačním a podpůrným programům vlády. Banky zůstávají odolné vůči případným nepříznivým dopadům koronavirové krize, uvedl na dnešní tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok

25.11.2020 Zatímco loni se v debatě o státním rozpočtu rozhodovalo o tom, zda mít schodek 30 nebo 40 miliard korun, letos jsou diskutované deficity o řád vyšší. Díky nízkému výchozímu zadlužení však Česko může podle viceguvernéra České národní banky Marka Mory stamiliardové schodky na podporu ekonomiky ustát. Pokud tedy půjde o krátkodobé opatření.

Můžeme si to dovolit letos a možná i příští rok, pak už musíme velice šlapat na brzdu. Srazit deficit na desetinu ale bude velice obtížné zejména politicky, což ve mně vyvolává obavy," uvádí Mora 

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/mora-z-cnb-rust-zadluzeni-si-muzeme-dovolit-mozna-jeste-pristi-rok-pak-se-musi-brzdit-1375662?<br>

20.11.2020 Celková hodnota bankovek a mincí v oběhu překonala ve čtvrtek poprvé 700 miliard korun. Informovala o tom dnes Česká národní banka. Celkový počet bankovek a mincí v oběhu překonal 2,6 miliardy kusů. Nejvíce je v oběhu dvoutisícikorun a korunových mincí. Ke konci loňského roku bylo v oběhu zhruba 2,5 miliardy bankovek a mincí za zhruba 642 miliard korun (ČTK)

13.11.2020 Českem protéká největší objem hotovosti v dějinách. Druhá vlna tlačí peníze pod slamník. Hrozba druhé vlny pandemie přiměla Čechy napěchovat peněženky hotovostí. Podle zatím posledních statistik České národní banky obíhalo v zemi koncem září bezmála 685 miliard korun v hotovosti. To je takřka o 51 miliard korun neboli o osm procent více fyzických peněz v oběhu než v závěru února, tedy v předvečer pandemie. Více hotovosti v Česku podle statistik regulátora dosud ještě nikdy neobíhalo.  

Prudký nárůst objemu obíhajících peněz vzbudila už první vlna pandemie na jaře, druhá vlna ale posunula zásoby hotovosti na nová maxima. "Dalším faktorem růstu objemu hotovosti jsou i přetrvávající velmi nízké či nulové sazby na bankovních účtech," připomíná partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž. 

Nejsilnější nárůst držby hotovosti zažilo Česko v říjnu 2008 krátce po pádu americké banky Lehman Brothers, a tedy neoficiálním startu velké finanční krize. Za jediný podzimní měsíc tehdy vzrostl objem hotovosti v ekonomice o deset procent poté, co lidé vybrali 33 miliard korun.  

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/ceskem-proteka-nejvetsi-objem-hotovosti-v-dejinach-druha-vlna-tlaci-penize-pod-slamnik-1375099?<br>

10.11.2020 Biden je dobrá zpráva pro korunu...a tím špatná zpráva pro zisk ČNB. V souhrnu je tedy každoroční výsledek hospodaření ČNB výslednicí dvou klíčových mechanismů: úrokového, který existuje trvale a je zpravidla ziskový, a kurzového, který slábne a je zpravidla ztrátový. V dosavadní historii ČNB měly v tomto souboji celkově větší sílu efekty kurzu: na konci loňského roku byla ČNB celkově (včetně zmíněného zisku 60 miliard korun) v kumulované ztrátě téměř 130 miliard korun.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového