Grónsko

Na dvou milionech čtverečních kilometrů bydlí dohromady sotva 58 tisíc lidí, z toho přes 45 tisíc Eskymáků či dnes korektně Inuitů (zbytek jsou etničtí Dánové, což je logické, protože Grónsko je součástí Dánského království). 

Grónsko je pokryto celkovou plochou ledu 1 799 000 kilometrů čtverečních o objemu 2 850 000 krychlových kilometrů. Pokud by všechen tento led roztál, hladina světových oceánů by stoupla o 7,42 metru. 

• Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o 6 -7,5 metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let. 
  
• Grónský ledovec je rozsáhlá masa ledu pokrývající 1 710 000 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 80 procent povrchu Grónska, autonomní součásti Dánského království. Jde o druhou největší zaledněnou plochu na světě po Antarktidě. Grónský ledový příkrov je od severu k jihu takřka 2400 kilometrů dlouhý a ve svém nejširším místě dosahuje šířky 1100 km. Průměrná nadmořská výška ledovce činí 2135 metrů. Jeho tloušťka je většinou přes dva kilometry a někde přesahuje i hranici tří kilometrů, obsahuje asi 2 500 000 gigatun ledu. Kromě hlavního ledovcového masivu ležícího na pevnině se podél jeho okrajů vyskytují četné samostatné ledovce pokrývající plochu přibližně mezi 76 až 100 tisíci čtverečními km. 
  

Samotné Grónsko, které si v roce 2009 vymohlo právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti, má plnou kontrolu nad využíváním svého nerostného bohatství. Význam dávno nemá uhlí či kryolit, který se využívá při výrobě hliníku, ale strategické suroviny jako uran či kovy vzácných zemin. Přičemž podle americké firmy Technology Metals Research by jen produkce dolu Kvanefjeld u jihogrónského Narsaqu mohla zajišťovat až 24 procent celosvětové spotřeby.  

Svého vlivu se nechce vzdát ani Dánsko, které navzdory postupně sílící touze 55 tisíc Gróňanů (většinou jde o Inuity) po autonomii a samostatnosti stále má na starosti měnovou a zahraniční politiku a obranu. Svůj interes Kodaň vyjadřuje každoroční dotací, nyní ve výši 500 milionů dolarů. V posledním roce i tím, že s ostrovními úřady uzavřela dohodu o budování nových letišť, čímž od těchto projektů vytlačila čínský kapitál, konkrétně společnost China Communications Construction Company, která usilovala o stavbu letiště v hlavním městě Grónska Nuuku a dalších dvou místech.  více

• Američané, kteří se Grónsko pokoušeli (2019) od Dánska získat již v 19. století a znovu ze strategických důvodů v roce 1946, když se rozbíhala studená válka, mají vedle tradičního Ruska i nečekaného rivala − Čínu. 
  
• Co znamená nabídka z USA Dánsku na odkup Grónska?
• Čína tam má také své zájmy, těží tam suroviny. Jde tedy o střed mocností o suroviny a prostor na planetě? Nebo je tam ještě něco jiného? (zlom San Andreas?)
• Dánské požadavky (Arktida, zmíněný Lomonosovův práh navazuje na Grónsko) relativizuje fakt, že Grónsko usiluje o samostatnost, takže by tyto nároky jednou mohly přejít na něj.  
  

od 9. století do 14. století bylo Grónsko osídleno (Mediecal warm period, max. cca 940-980)

1814 Grónsko po předchozí držbě Norskem přechází pod dánskou správu. 

1933 Rozhodnutí soudu v Haagu potvrdilo držení Grónska Dánskem. Norsko už předtím dostalo Špicberky. 

1945 Island, obsazený za druhé světové války americkou armádou, vyhlásil nezávislost na Dánsku. 

1951 USA zřídily v Grónsku leteckou základnu Thule, poté co neuspěly s nabídkou, že odkoupí ostrov za 100 milionů dolarů. 

Rozpouštění ledovců

Vědci tání v Grónsku dlouhodobě monitorují a zjistili, že na přelomu července a srpna bylo táním zasaženo 90 procent grónských ledovců. Během těchto letních měsíců tak do oceánu odteklo asi 55 miliard tun vody. 

Jak by vypadalo Grónsko, kdyby roztál všechen led? Vědci přináší zajímavý pohled

• více

Grónsko, zprávy z tisku:

21.7.2022 Grónsko zažívá neobvykle vysoké teploty. Kvůli tomu se do oceánu mezi 15. a 17. červencem uvolňovalo 6 miliard tun vody denně. Ledový příkrov v Grónsku se podle vědců možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit. Teploty se pohybují kolem 15 stupňů Celsia, což je skoro o 6 stupňů více, než je tam v tomto ročním období obvyklé.

Grónsko leží mezi Severním ledovým a Atlantským oceánem a je téměř celé pokryté ledem. Ledový příkrov pokrývá asi 80 procent povrchu pevniny, ale v posledních desetiletích se led ztenčuje a v současné době ztrácí 234 miliard tun ledu ročně. Led tam nyní taje sedmkrát rychleji než v 90. letech 20. století. Množství ledu je podle vědců takové, že kdyby všechen roztál, zvedl by hladinu moří na celém světě o 7,5 metru.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-take-v-gronsku-je-vedro-masivni-tani-zaskocilo-i-vedce-209470#

3.11.2021 Grónský ledovec taje tak rychlým tempem, že zvyšuje celosvětová rizika záplav, varují vědci. Více než 3,5 bilionu tun "ztraceného" tamního ledu za uplynulé desetiletí zvedlo globální hladinu moří o centimetr. K jedné třetině tohoto nárůstu došlo za pouhé dva roky: 2012 a 2019. Extrémní případy tání ledu v Grónsku se podle nového výzkumu za posledních 40 let staly častějšími a intenzivnějšími.

Vědci určili, že tání z grónského ledového příkrovu způsobilo asi 25 procent celosvětového vzestupu hladiny moří zaznamenaného za posledních několik desetiletí.

Pokud by veškerý grónský led roztál, hladina globálních moří by se zvýšila o dalších více než šest metrů - nicméně neočekává se, že by k tomu v dohledné době došlo.

"Množství ledu, které by zvýšilo hladiny světových moří o jeden až dva metry, už je pravděpodobně odsouzeno k roztání, nicméně podle expertů by to mohlo trvat i staletí. Roztání kompletního ledového štítu by zabralo tisíc let," tvrdí květnová studie.

• Podle další poměrně nedávné studie grónské ledovce obecně tají v současnosti sedmkrát rychleji než v 90. letech. Uvedl to tým vědců, kteří porovnávali satelitní snímky ledové pokrývky arktického ostrova za 26 let.
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/gronsky-ledovec-se-rozpousti-tak-rychle-ze-mohou-hrozit-celosvetove-zaplavy-varuji-vedci-40376747# 

20.8.2021 Na grónském vrcholu, který bývá normálně zasněžený, poprvé v zaznamenané historii pršelo. Déšť byl na tomto místě tak nečekaný, že vědci neměli žádné přístroje k jeho změření. Překvapivý úkaz je znakem klimatické krize.

Dešťové srážky dopadly na grónský vrchol s ledovou pokrývkou poprvé. Teploty se na místě, které se nachází ve výšce 3,216 metru, normálně pohybují hluboko pod bodem mrazu. Déšť místo sněhu tak vědce vyvedl z míry. Jedná se podle nich o jasný důkaz toho, že jsme svědky klimatické krize. 14.7. se z mraků se po celém Grónsku uvolnilo přibližně 7 miliard tun vody.

• S deštěm se Grónsko potýkalo během tří nezvykle horkých dnů, kdy teploty dosahovaly na některých místech dokonce více než 18 stupňů. Neobvyklé počasí vyústilo v tání na většině území Grónska. Zasažena byla oblast přibližně čtyřikrát větší, než je Velká Británie.

• Tání ledu může mít do budoucna dalekosáhlé dopady. Pokud by roztál všechen led, který Grónsko pokrývá, globální hladina moře by stoupla asi o šest metrů. To by ovšem trvalo celá staletí nebo tisíciletí. I přesto je ovšem zvyšování mořské hladiny hrozbou pro pobřežní města.

• Grónský led momentálně taje mnohem rychleji než za posledních 12 000 let, odhadli vědci. V roce 2019 za minutu roztál jeden milion tun ledu. 

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vedci-jsou-zdeseni-na-ledovcovem-cipu-gronska-poprve-v-historii-prselo-172813#
  

31.7.2021 V Grónsku ve čtvrtek roztálo 8,5 miliardy tun ledu (letos už z grónských ledovců zmizelo 100 miliard tun ledu) a v úterý zmizelo 8,4 miliardy tun ledu. Vědci to přirovnali k tomu, že voda, která z ledovce stekla, by americký stát Florida pokryla pěticentimetrovou vrstvou. Na ostrově ten den padl teplotní rekord, bylo tam 19,8 stupně.

• Při současném tání už zmizel sníh, který v zimě napadl, a odkryl jádro ledovce. Právě jeho tání zvyšuje hladiny oceánů. 
  
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/v-grosku-roztalo-85-miliardy-tun-ledu-za-den-40367745#
  

23.5.2021 Významná část grónského ledového příkrovu je podle studie publikované v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America odsouzena k zániku. Masu ledu, která odpovídá nárůstu hladiny moře o 1 - 2 metry, už zřejmě nemají zachránit ani okamžité kroky vedoucí ke zpomalení globálního oteplování. Nová analýza poukazuje zejména na rychlost, kterou v posledních letech tají ledovce v oblasti Jakobshavn. Podle studie dochází k destabilizaci příkrovu, což by dle názoru zainteresovaných odborníků mohl být jakýsi bod zlomu, jehož důsledkem je nevratnost procesu.

Současná situace však neznamená, že by Grónsko přišlo o celou svoji ledovou pokrývku. Pod tající vrstvou se má nacházet dosud stabilní část ledovce. Úplný zánik tohoto příkrovu by znamenal navýšení hladiny světových oceánů o 7 metrů.

• Výzkum probíhal pouze v jedné části Grónska. Autoři studie, Niklas Boers z Postupimského institutu pro výzkum změny klimatu a Martin Rypdal z norské Arktické univerzity v Tromsø, jsou však přesvědčeni, že neexistuje žádný důvod se domnívat, proč by se výsledky měly v ostatních částech ostrova lišit. K závěru dospěli za základě teplotních údajů, záznamů o změně velikosti ledového jádra a dalších údajů vedených od roku 1880. Kombinací dat pak připravili modelovou situaci, jež odhalila varovné signály o stavu současného vrchního ledu, u něhož s největší pravděpodobností neexistuje možnost plné obnovy.

• Klesající výška ledového příkrovu způsobuje ztenčování pobřežních ledovců, což umožňuje sklouznutí většího množství ledu do moře. Tím se také zmenšuje plocha pro sníh, který by mohl napomoci novému ledu. Namísto toho se objevují tmavší plochy, které absorbují více tepla.

• Boers uvedl, že je dynamika grónského ledovce velmi složitá a naléhavě upozorňuje na nutnost jeho monitorování. Destabilizace tohoto příkrovu nemusí znamenat jen fatální nárůst hladiny moří. Dalším negativním efektem by mohla být změna směru Golfského proudu, případně jeho úplné zastavení. Tento teplý proud ovlivňuje klima v Evropě a v nejkrajnějším případě by se mohlo kontinentální klima paradoxně proměnit v subpolární, které je nyní typické například pro kanadský Quebec. I tak se totiž může projevit současný nárůst globální teploty. 
  

• https://svetobeznik.info/varovne-signaly-gronskych-ledovcu-podle-vedcu-nastal-bod-zlomu/
  

14.11.2020 Hluboko v grónském ledu byly objeveny pozůstatky pradávného jezera, které je pod ledovou vrstvou pohřbené statisíce nebo možná miliony let. Toto takzvané fosilní jezero může ukrývat velice cenné vědecké informace nejen o klima, ale také složení vody v době, kdy bylo jezero uzamčeno v ledu.

• Dříve rozsáhlé jezero bylo uvězněno pod ledem stejně jako přibližně 50 subglaciárních jezer.
• Mohlo se v minulosti jednat o obrovské jezero s rozlohou až 7 100 kilometrů čtverečních. Obří dno jezera bylo identifikováno na základě pozorování z mise NASA Operation IceBridge, což je letecký průzkum polárních oblastí v různých částech světa.
  

https://veda.instory.cz/1448-v-gronsku-bylo-objeveno-prehistoricke-jezero-muze-byt-stare-miliony-let-a-ukryvat-cenne-informace.html?<br>

13.11.2020 Dvojice satelitních snímků výše ukazuje proměnu grónského ledovce Spalte během 30 let, a to z 16. srpna 1986 a 24. července 2020. (V srpnu letošního roku se na severovýchodě Grónska dokonce odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je rozloha srovnatelná s polovinou Brna.)

Ledový příkrov v Grónsku se pravděpodobně ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr nové studie publikované v srpnu časopisem Nature Communications Earth & Environment.

Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o šest metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tak-vypada-30-let-tani-ledove-pokryvky-satelitni-snimky-ukazuji-rozdil-120998#<br>

1.10.2020 Míra úbytku hmotnosti z Grónského ledového štítu překročí v tomto století hodnoty holocénu (před 11 700 lety). Největší předindustriální míry úbytku hmoty (až 6 000 miliard tun za století) se vyskytly na počátku holocénu a byly podobné současné míře ( REKLAMA 2000-2018) kolem 6 100 miliard tun za století 5 . Simulace budoucího úbytku hmoty z jihozápadního GIS, založené na scénářích Reprezentativní koncentrační dráhy (RCP) odpovídajících trajektoriím koncentrace skleníkových plynů s nízkou (RCP2,6) a vysokou (RCP8,5) 6, předpovídají hromadnou ztrátu mezi 8 800 a 35 900 miliardami tun v průběhu 21. století. Tyto míry ztráty hmoty GIS překračují maximální míry za posledních 12 000 let.

https://www.nature.com/articles/s41586-020-2742-6

Během minulé teplé epizody před asi 10 000 až 7 000 lety ztratilo Grónsko led rychlostí přibližně 6 000 miliard metrických tun každé století, odhaduje tým. Tato míra zůstala nepřekonatelná až do posledních dvou desetiletí: od roku 2000 do roku 2018 byla průměrná míra ztráty ledu podobná, kolem 6 100 miliard tun za století.

V příštím století se toto tempo zrychlí, říká tým. Kolik záleží na budoucích emisích skleníkových plynů: Podle scénáře s nižšími emisemi se předpokládá, že úbytek ledu bude v průměru do roku 2100 kolem 8 800 miliard tun za století. S vyššími emisemi by se míra ztráty mohla zvýšit až na 35 900 miliard tun za století.

https://www.sciencenews.org/article/greenland-ice-sheet-melt-sea-level-rise-climate-change?<br>

17.8.2020 Grónské ledovce se už neobnoví a hladina moří stoupne o šest metrů během desítek roků, tvrdí studie

Tání již nyní způsobuje, že se hladina světových oceánů zvedá v průměru o milimetr ročně. Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o šest metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let.

"Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý," říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/gronske-ledovce-se-jiz-neobnovi-tvrdi-studie-hladina-mori-st/r~1f0d1496dff811eab1110cc47ab5f122/?

23.4.2020 Spojené státy hodlají podpořit Grónsko milionovými investicemi. Celkově na ostrov patřící formálně Dánsku poputuje na civilní projekty částka 12,1 milionu dolarů (asi 308 milionů korun). Trump loni nabídl Kodani, že největší ostrov planety koupí. 

13.12.2019 Odborníci z Hokkaido University studující skalní podloží pod Grónskem se domnívají, že objevili podzemní řeku. Pojmenovali ji Dark River a tvrdí, že by mohla být až 1600 kilometrů dlouhá. více

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového