Kapitalismus 21. století

Za TEZÍ: maximalizace krátkodobého zisku za jakoukoliv cenu bez ohledu na ztráty ve společnosti a v přírodě (tzv. ekonomika smrti, kapitalismus 21. století) stojí nobelista z roku 1976 Milton Friedman (1912 - 2006) - na těchto základech se vybudoval ekonomický systém, který nyní selhává, systém, který drancuje lidské zdroje a zdroje naší planety na kterých jsme závislí. Maximalizace zisku v byznysu je jenom to, jak realitu vnímáme, to není objektivní fakt. Jediné co je potřeba udělat, je změnit vnímání a říci NE! CÍLEM BYZNYSU JE TVOŘENÍ DLOUHODOBÝCH VÝHOD PRO všechny. Tím se tvoří ekonomika života. To je ekonomický systém založený na odstraňování znečištění, regeneraci zničené krajiny, využití nových technologií, recyklaci, využít slunce, větru a další možnosti. (3.9.2020 Perkins John)

• Imperialismus (Technokracie) je nevyšší stádium kapitalismu, vládu od národních států přebírají globální technologické firmy a vytvoří digitální virtuální státy. Zde již nejde o to ovládat půdu (území), rozhoduje zde kapitál, který se rozpíná, ovládá vše pomocí svých nástrojů (technologie, UI, robotizace, pohlcování jiných kapitálů atd.) a hnacím motorem je zisk. Budou zanikat republiky v podobě jak jsme je znali ve 20. století a jsme v přechodném období (přechod od feudalismu ke kapitalismu, trval cca 100 roků), kdy vstoupíme do nové epochy a kapitalismu se změní na něco jiného (změní se politický a ekonomický systém atd.). Tento přechod často bývá provázen na začátku, či konci válkou.
• Pravděpodobně nejpozději ve 20 - 40 letech tohoto století dojde ke kolapsu kapitalismu 21. století (princip tohoto systému je založený na růstu, nebo udržitelném růstu na planetě s omezenými zdroji) díky vyčerpání přírodních zdrojů (spotřebováváme více než je schopna planeta obnovit - žijeme na dluh planety a budoucích generací). Poslední fáze kapitalismu 21. století je Digitální imperialismus s využitím Metaverse, který se realizuje například pomocí technologie a cestovní mapy Velkého resetu.
• Základní zákona kapitalismu: pohlcuj (požírej) jiné, abys mohl růst, nebo budeš pohlcen (požrán). Vyčerpal se prostor růstu v reálném světě, proto se přesouváme do šedé ekonomiky a virtuální reality, kde probíhá proces digitalizace (sběr dat - zlatý rybník), který je motorem růstu v 8 miliardové populaci. Čas na obsazení a vyčerpání i tohoto prostoru se však exponenciálně krátí, protože už nebude koho pohltit (požrat).
• V kapitalismu
• "BUĎ BUDEŠ EKONOMICKY RŮST A TEDY RYCHLE POŽÍRAT DRUHÉ, NEBO BUDOU RYCHLEJŠÍ TI DRUZÍ, KTEŘÍ POŽEROU TEBE A BUDOU EKONOMICKY RŮST". 
  
• Je to kupodivu mimořádný úspěch, a nikoli neúspěch kapitalismu (jak mylně předvídal Karl Marx), který jej jednoho dne – lidově řečeno – přivede do hrobu (zpohodlnění populace – navyknutí si na aktuální blahobyt a částečné intelektuální oslepení znemožňující správně vidět hybné síly, které v minulosti onen pokrok táhly, ale kariera zejména u žen, které nemají čas na rodinu a stěhují se do velkoměst). Josef Alois Schumpeter. 
  
• Exponenciální růst a neustálé vytváření spotřeby, blahobytu a závislosti, jako základních pilířů tohoto systému. Exponenciální růst je vždy svázaný s bodem zlomu (bodem obratu), jako bezpečnostního protokolu. Růst (exponenciální růst) již nelze dosahovat v reálném prostředí, proto se přesouvá do umělého digitálního prostředí (Digitální imperialismus), vytvořeného člověkem - odtržení od přírody a planety.
• Kapitalismus a jeho vývojové fáze si vybraly z přirozeného koloběhu pouze RŮST, spotřeba, blahobyt (nyní udržitelný růst), tedy jednu část, která ho přivede i k jeho konci (úspěch ho přivede ke kolapsu a zániku).

Vzniká "Ekonomika digitálních platforem", nejhodnotnější komoditou světa se stávají právě osobní data, která se stávají kapry (i s využitím dopaminové závislosti) ve "zlatém rybníku". Čeká nás nějaký nový vývojový střet civilizací po 500 letech (dobytí Mexika, získání zlata a stříbra, tyto komodity se stali hybatelem světové globalizace) působení kapitalismu? Budou osobní data novou rozbuškou (černou labutí) v tomto desetiletí a kdo z nich bude těžit?

• Díky rozvoji "ekonomiky digitálních platforem", které aplikují nadnárodní technologické společnosti narůstá polarizace, důsledkem může být střet mezi státy a globálními technologickými společnosti. Jak zareaguje spotřebitel, na kterou stranu se přidá? Co tento střet způsobí? Co si o tom myslíte Vy?
• Výkonová společnost, chceme být stále lepší a lepší, vzniká nezdravá soutěživost, člověk ne nedokonalý, nahradíme ho umělou inteligencí a algoritmy, vše kontrolujeme a řídíme, aby byl výkon ještě větší a dále rostl.
• Čeká nás kontrolovaná společnost a přechod do Technokracie?
• Doc. Ilona Švihlíková současný ekonomický model nazývá rentiérský kapitalismus.
• Zainteresovaný kapitalismus.

Koronavirová krize (řešením je např. vršení dalších nesplatitelných dluhů), energetická krize, konflikt na Ukrajině nám v nahotě ukazují, že kapitalismus (nyní dekadentní poslední fáze - kapitalismus 21. století - triumf individuálního myšlení, peníze na prvním místě) je jako systém neudržitelný, selhává na různých úrovních je nahrazen digitálním imperialismem a následně ho čeká ho transformační kolaps! Nová společnost bude podobná "komunismu" s využitím i moderních technologií (robotizace, UI) ve prospěch člověka, (základem bude morálka, víra, soulad rozumu a emocí bez jejich potlačování, tedy vědomý člověk), aby k tomuto procesu mohlo dojít, je nutná vývojová změna, změna paradigma společnosti, změna myšlení lidí prostřednictvím transformačního bodu zlomu. 10.10.2022

Historické základy kapitalismu v Evropě

• Dobytím Mexika před 500 roky začala globalizace (kolonizace) a odstartoval kapitalismus (Evropu zaplavilo zlato a stříbro z Mexika). Konquista byla také zásadním příspěvkem k první globalizaci, vzniku jednotného trhu, vzestupu námořního obchodu a k nečekanému hospodářskému a mocenskému vzestupu západní Evropy. Na začátku 16. století totiž neměli Evropané za přepychové orientální zboží, koření, hedvábí nebo porcelán co jiného nabídnout. O jejich výrobky nebyl na východních trzích zájem.
• Bez ohledu na sociální rozdíly drahé kovy z Nového světa umožnily Evropě jako celku žít nad poměry a investovat, což se ukázalo být rozhodují v konkurenci s ostatním světem (v letech 1550 až 1800 Mexiko a Jižní Amerika zajistily kolem 80 procent světové těžby stříbra a asi 70 procent světové těžby zlata).
• Před půl tisíciletím se setkaly dva naprosto rozdílné světy (Španělé si mysleli, že do Mexika přicházejí šířit civilizaci a humanitu, opak byl ale pravdou), globalizace dodnes někomu bere a jiným dává.
• Za prvních sto let španělské nadvlády (díky železu a střelnému prachu) tak Mexiko přišlo až o 90 % obyvatelstva (epidemie neštovic), jehož počet klesl z 22 až 25 milionů na dva až tři miliony.

Znaky a projevy kapitalismu 21. století

Jde o výkonovou společnost, která potřebuje neustále růst, to je parametr, kterému je vše podřízeno i za cenu ztráty lidství, posledním stádiem je Imperialismus.

• Základní zákon "HONBA ZA ZISKEM a NEKONEČNÝ RŮST", který se stal celosvětovou drogou a likviduje současnou civilizaci a Přírodu. Kapitalismus 21. století je zaslepen finančním ziskem a ostatní ho nezajímá, pokles biodiverzity (vytváření monopolu, bohaté elity, chudoby atd.) je důsledkem i lidské činnosti způsobené právě slepotou kapitalismu (důsledkem slepoty je náraz do překážky).
• Toleruje Daňové ráje, brání zdanění neproduktivní činnosti (investice na burze, atd.), které ale současná politická elita díky např. "tlakům lobbistů", daňovým rájům, komplikovaným a děravým zákonům není schopna rychle a efektivně realizovat.
• ZPŮSOB MYŠLENÍ, člověk je nedokonalý a proto musí být jeho řízení a kontrola nahrazena roboty a umělou inteligencí - " NADČLOVĚKEM" (digitální diktátor). Podporuje se digitální myšlení, virtuální realita a dopaminová závislost, které umožňují lepší přechod zejména mladé populace do metaverse.
• Bořiči zavedených pravidel v rámci jednotlivých segmentech trhu - Disruptoři, start-upy.
• Kapitalismus 21. století je zaslepen finančním ziskem a ostatní je nezajímá, pokles biodiverzity je důsledkem i lidské činnosti způsobené právě slepotou kapitalismu (důsledkem slepoty je náraz do překážky).
• Z POHLEDU KAPITALISMU 21. STOLETÍ NENÍ KLÍČOVÁ VODA, ALE LEVNÝ a dostupný ZDROJ ENERGIE, KTERÝ UMOŽNÍ MIMO JINÉ I LEVNÉ EFEKTIVNÍ ODSOLOVÁNÍ MOŘSKÉ VODY.
• Pro současnou západní společnost jsou charakteristické tyto znaky: individualismus, spotřeba, žít na účet jiného, informace, udržitelný růst (zisku, nerovnováhy, dluhů, spotřeby, počtu chudých, moci atd.), bezohlednost k člověku a přírodě, rozklad morálky a rodinného modelu, růst byrokracie, ideologizace všeho a potlačování jiného názoru, neschopnost vytvořit dlouhodobé koncepce a neodpovědnosti za své činy.
• Dluhy mají celoplanetární charakter a zejména u vyspělých západních zemí jsou nesplatitelné (zejména díky demografické křivce, způsobu myšlení, modelu kapitalismu 21. století a nutnosti poklesu průmyslové produkce).
• Neochota vyspělé "bohaté" západní civilizace platit vlastní finanční dluhy a dluhy vůči planetě Zemi, žene současnou civilizaci 21. století do kolapsu!
• Nový obchodní model kapitalismu 21. století: mailová schránka zadarmo. cloud zadarmo, sociální síť zadarmo, wi-fi zadarmo (to jsou jen některé nástroje na sbírání dat o nás). Ne, není to zadarmo, je to naopak, my platíme informacemi o nás, které tyto společnosti o nás sbírají zdarma (my platíme a společnosti mají metadata zdarma) a akumulují je ve zlatém rybníce.
• Snižování diverzity všeho má celoplanetární charakter (růst globálních digitálních firem, koncentrace majetku, přerozdělení sfér vlivu na globální úrovni), která je důsledkem kapitalismu 21. století, důsledky vidíme v podobě klimatických změn na planetě.
• Současné největší společnosti na planetě denně skupují (pohlcují) desítky až stovky společností (chtějí byt největší, nejmocnější) a stávají se nástrojem na ovládání všeho a všech (kontrolovaná společnost, která všechny vaše starosti a problémy vyřeší).
• Používá tradiční lineární ekonomiku založenou na principu "vyrobit, použít a vyhodit" (nefunguje oběhového hospodářství neboli cirkulární ekonomika s udržitelným rozvojem), zboží se neopravuje, protože náhradní díly jsou drahé (mnohdy vyšší než samotný výrobek).
• Chronická nadprodukce všeho (spotřební zboží, potraviny, automobily, oblečení, služby, technologie) na úkor člověka a Přírody (na dluh přírody), např. až 40 % potravin se vyhodí (Prof. Václav Smil).
• KAPITALISMUS 21. století je pouze projevem ztráty diverzity (různosti) ve společnosti a ve vývojovém koloběhu lidské civilizace (vznik, růst a zánik), který čeká očistná metamorfóza a ta již začala koronavirovou krizí.
  
• Globalizace, která mimo jiné rozšířila konzumní způsob života po celém světa a využívala levnou pracovní sílu na maximalizaci zisku globálních firem, se nyní transformuje do tzv. lokalizace s využitím moderních technologií a robotů (náhrada lidské práce), začíná proces deglobalizace (výroby zboží a produkce potravin) - programy, technologie, roboty, patenty a data o nás všech akumulované ve zlatém rybníku však budou vlastnit globální firmy - tím se ještě zvýší koncentrace majetku (digitální technologie a roboti nejsou zdaněni, jako lidská práce) .
• Hrneme problémy před sebou a čekáme až se to tzv. "ZADRHNE"!  
  
• Směřujeme do Technokracie (vrcholná fáze kapitalismu, Imperialismus) s kontrolovanou společností a sociálním bonusem po Pádu světového měnového systému.
  
• Rentiérský kapitalismus.
• Digitální koncentrační tábory.
  
• Úzká vládnoucí elita (v průběhu staletí se stále zmenšuje) ovládá masy (tato skupina se v průběhu staletí stále zvětšuje) prostřednictvím vlád jednotlivých národních států.
• V březnu 2022 padl klíčový princip kapitalismu - nedotknutelnost soukromého vlastnictví (konfiskace zmrazení majetku ruských občanů) - na kolena. Zbytku světa se nelíbí, jak nyní Washington, Londýn a Brusel jednají . 

Jaké globální nástroje používá kapitalismus 21. století?

Současný svět je díky globalizaci natolik vzájemně provázaný, že jakékoliv obchodní sankce dolehnou postupně na obě strany. Způsoby jakých "vyspělý západní svět" používá v komunikaci s ostatními zeměmi jen dokazuje, že nedokáže a nechce najít dohodu na řešení současných problému. Za nejefektivnější nástroj považuje "silové řešení".

• Obchodní sankce (Venezuela, Irán, Rusko, Severní Korea atd.).
• Obchodní války (např. USA a Čína), důsledky této a dalších obchodních válek budou pro celou civilizaci, kalamita v lesích severní polokoule je pro nás zrcadlem pro stavu lidské civilizace, která je oslabená podobně jako stromy.
• Platební systém SWIFT.
• Obchodní špionáž a využívání mozkového potenciálu rozvojových zemí.
• Ozbrojené zásahy v autoritářských režimech (Libye, Sýrie, Irák atd.) s cílem prosadit "západní demokratický ekosystém".
• Propaganda, manipulace, korupce, ideologie, rozklad hodnot a kultury jednotlivých civilizačních modelů (např. i útoky pod falešnou vlajkou).
• Vývozní spotřební a dovozní výrobní a surovinový ekonomický kolonialismus , život na dluh včetně přírody.
• Dotace, vládní balíky podpory v jednotlivých státech.
• Medicína založená na udržování nemocí (závislost na udržovacích lécích, neřeší se příčina nemocí).
  
• Vlivové neziskové organizace.
  
• Daňové ráje, daňové prázdniny, globální daňová optimalizace, státní podpora, dotace, které poskytují národní státy globálním korporacím.
• Zákony na míru nadnárodních korporací.
• Závislostní vztahy (moderní technologie, financování, peněžní systém, burza).
  
• Konzum a život na dluh (blahobyt na úkor většinové populace, která je chudá).
• Globalizace se transformuje na lokalizaci s využitím robotizace, umělé inteligence a moderních technologií.
• Dolaroví jednorožci, Disruptoři, start-upy.
• Home office - (atomizace lidí) přechod do digitálního prostředí a virtuální reality, následovat bude Technokracie s kontrolovanou společností a digitální měnovou reformou.
• Záporné úrokové sazby, Nepodmíněný příjem, Kurzarbeit, Digitální bankovní identita, Satelitní internet.
• Agenturní zaměstnanci (jiná forma švarcsystému).

Projevy krize kapitalismu 21. století, nástup Imperialismu

• Eskalace (stupňování) a prodlužování obchodní války mezi Čínou a USA se stává dalším spouštěčem v řadě, který čeká na aktivaci v nastávajícím období (připravená sněhová koule) s důsledky pro světovou ekonomiku a planetu. Již nyní probíhá informační, kybernetická a další války, které mají za cíl změnit sféry vlivu.
• Další růst dluhů, záporné úrokové sazby (plošná aplikace na firmy a fyzické osoby) a spotřeba.
• Vrtulníkové peníze, MMT, modern monetary theory.
• Příchod krize spotřeby, spotřeba a zisk jsou hnacím motorem kapitalismu 21. století.
• Vystoupení Velké Británie - Brexit (a postupně dalších států) z EU.
• Snižující se výnosová křivka státních dluhopisů.
• Krize demokracie (omezování svobod, potlačování jiných názorů, růst zákazů a nařízení).
• Dynamický rozvoj a vznik technologických společností (tzv. star-upy, Dolaroví jednorožci), které nerealizují zisk a přesto mají miliardové tržní ocenění v USD na burze.
• Rostoucí chudoba a střet mezi bohatými a chudými.
• Celoplanetární pokračující negativní působení vůči Přírodě (spouštěčem je sucho - důsledkem nedostatek potravin, migrace a války o vodu a potraviny).
• Vysávání ovládaných států (intelektuálně, surovinově, finančně, ve formě levné pracovní síly).
• Politicky prosazovaná elektromobilita a její důsledky např. uhlíková daň a další.
• Zneužití moderních technologií, UI a robotů na další omezení svobod člověka (proti člověku) a koncentraci majetku.
• Zvyšování daní a nové daně jako důsledek rostoucí byrokracie, korupce, složitosti a nákladnosti systému, další nekontrolovatelný růst počtu zákonů a nařízení. 
• Virtuální realita, digitální diktátor a digitální koncentrační tábory.
• Velký Reset, The Great Reset.
  

Nová vlna kolonizace

Technologický rozvoj, honba za ziskem, růst populace a Klimatické změny způsobují novou vlnu kolonizace. Nyní se jedná o tyto oblasti:

• Arktida, zdroje ropy, zemního plynu a rud a kontrolu nových námořních tras.
• Měsíc (předpokládá se v průběhu dvacátých let 21. století, USA, Rusko, Čína, Indie) - kolonizace Měsíce a Vesmíru (Mars).
• Asteroidy, těžba surovin.
• Grónsko (USA se pokoušeli od Dánska získat již v 19. století a znovu ze strategických důvodů v roce 1946, když se rozbíhala studená válka, mají vedle tradičního Ruska i nečekaného rivala − Čínu, nyní se objevila nabídka znovu).
• Kapitalismus hledá cestu k expanzi. V minulosti pronikal do třetího světa, teď může jít o vesmír. Americký miliardář Elon Musk a jeho firma SpaceX už plánují kolonizaci Marsu. 
  
• více

Čína chce realizovat Polární hedvábnou stezku (Arktida může být od roku 2045 v létě bez ledu), zkrátí námořní spojení ze Šanghaje do nizozemského Rotterdamu by trvalo o dvacet dní méně.

Kapitalismus 21. století vystihuje film" Země medu"

Film na elementárním příkladu předvádí neblahé důsledky chamtivosti kapitalistického systému. Drancování neprospívá nikomu.

Film se odehrává v hornaté krajině kdesi v Makedonii, kde osamoceně hospodaří "poslední chovatelka divokých včel v Evropě" Hatidze. Padesátnice s tureckými kořeny se kromě včel pečlivě stará také o svou nemohoucí matku. Její život probíhá v harmonii s přírodou; se včelami se Hatidze domlouvá tajuplnými popěvky a vždy jim nechá dostatek medu, tak aby byli všichni spokojeni. Občas vyrazí do města prodat svůj produkt, na nějž může být právem hrdá. Jednoho dne se však v jejím těsném sousedství usadí rodinka kočovných pastevců skotu. Tatík Hussein, jeho manželka Ljutvie a kupa jejich dětí jsou jako z divokých vajec, to však Hatidze nevadí a ráda se s nimi druží. Horší je, že se kočovníkům zalíbí její způsob výdělku. Vrhnou se sami na včelaření, ale nedbají přitom na Hatidziny rady. Nejenže jsou co chvíli zasaženi žihadlem, ale hlavně nedodržují zásadu neodebírat včelám moc medu - tlačí na ně totiž nenasytný odběratel, který požaduje vysoké dodávky. Husseinovy včely potom začnou napadat ty Hatidziny a je zle. Nakonec rozčarovaní kočovníci odjíždějí ze zplundrovaného kraje a Hatidze může jen doufat, že se jí znovu podaří nastolit rovnováhu.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/kultura/neber-prilis-medu-vcele-se-odvdecis-festival-jeden-svet-uvede-i-dokument-zeme-medu.A200304_095630_ln_kultura_jto

Kapitalismus v 21. století

• 1989 Ve střední Evropě padl komunismus a za další dva roky se rozpadl i Sovětský svaz. V souboji ekonomických systémů, který trval více než 70 let, jednoznačně zvítězil kapitalismus zkombinovaný s politickým liberalismem.
• 2014 Čína velikostí HDP - měřeno paritou kupní síly - předstihla USA. Její ekonomice dominují soukromé podniky a investice, její základní cíle se ale dál centrálně plánují. Rozhodující politickou silou současně je komunistická strana, v níž nyní znovu nabývá na váze marxismus.
  
• 2022 Podle amerického politologa Richarda Haasse nastala nebezpečná dekáda, kdy se rozhoduje, zda si USA uchovají dosavadní ekonomické a mocenské postavení ve světě.
  
• 2040 Podle prognózy společnosti PwC bude hospodářská síla organizace G7, sdružující západní velmoci, jen poloviční ve srovnání se sedmi největšími nezápadními ekonomikami v čele s Čínou, Indií a Indonésií. Podíl samotné Číny na světovém HDP má v roce 2050 představovat 20 %, podíl USA 12 %.
  
• 2045 Umělá inteligence se naučí myslet a ve spo­jení s daleko větším "výpočetním" výkonem překoná intelektuální schopnosti lidí. A začne přebírat jejich místo ve společnosti i byznysu.
  
• 2060 Podle prognostika George Friedmana začnou USA ve velkém využívat energii z vesmíru - z fotovoltaických elektráren na oběžné dráze kolem Země a na Měsíci. Na zemský povrch by se přenášela mikrovlnami a pak přeměňovala na elektřinu.
  
• 2100 Z hlediska dostupné pracovní díly na tom nejlépe budou podle předpovědi medicínského časopisu Lancet populačně silné Indie a Nigérie. Čína naopak zestárne, což umožní USA, kterým pomůže přistěhovalectví a technologický náskok, vrátit se na pozici hospodářsky nejsilnější země světa.

Informace z tisku:

20.7.2023 Temná budoucnost kapitalismu. Čeká nás po letech růstu strmý pád?

Ukazuje se, že jeden z vůbec nejuznávanějších ekonomů Joseph Alois Schumpeter, rodák z moravské Třeště, nebyl daleko od pravdy, když světu prorokoval konec kapitalismu. Představil nám pozoruhodnou myšlenku, že výjimečně zdařilý ekonomický růst, který je s kapitalismem nerozlučně spojen, se mu paradoxně může stát osudným.

• Schumpeter ve svém díle Kapitalismus, socialismus a demokracie vyjádřil svoji skepsi ohledně dlouhodobé udržitelnosti tržního hospodářství. Opřel ji o tvrzení, že je to kupodivu mimořádný úspěch, a nikoli neúspěch kapitalismu (jak mylně předvídal Karl Marx), který jej jednoho dne – lidově řečeno – přivede do hrobu. Jak zvláštní, že silná stránka tržního hospodářství, kterou je nepopiratelný rozmach všeobecné životní úrovně, může být současně jeho největší slabinou...
• Proč by se kapitalismus, ono soukolí pohánějící ekonomický růst, měl zadrhnout? Možnou překážku představuje zpohodlnění populace...

Kapitalismus nutně doprovází dočasné strádání určitých odvětví. Blahobyt, který lidstvu tržní hospodářství v tak hojné míře přináší, není zadarmo (stejně jako vše ostatní na naší planetě). Povahou kapitalismu je proces, který Schumpeter výstižně pojmenoval kreativní destrukce. Ten v zásadě spočívá na principu neustálého narušování a obnovování ekonomické struktury.

Kapitalismus je svojí povahou neodmyslitelně dynamický, vnitřně nepokojný systém a jen máloco v něm je stálé. K různorodým změnám dochází nepřetržitě. Tu vzniká něco nového a tu zase zaniká něco starého. Stávající rovnováha je inovujícími podnikateli věčně bořena a následně je jimi nastolena nová, kterou dříve či později čeká stejný osud jako tu předchozí.
V tomto duchu ekonom Israel Kirzner kdysi napsal: "Existence podnikatele je neslučitelná se stavem rovnováhy, je však kompatibilní a samozřejmě zcela zásadní pro vysvětlení procesu dosahování rovnováhy." To vše sice posouvá svět v souhrnu kupředu, ale neobejde se to bez nákladů. Některá odvětví nutně skončí, když se dominantního postavení chopí ta efektivnější. Je proto zjevné, že se tato proměna – ač v širším pojetí blahodárná – trpce dotkne některých subjektů.

Co je ale oním důvodem, proč by se kapitalismus, ono soukolí pohánějící ekonomický růst, měl zadrhnout? Možnou překážku představuje, zjednodušeně řečeno, zpohodlnění populace – navyknutí si na aktuální blahobyt a částečné intelektuální oslepení znemožňující správně vidět hybné síly, které v minulosti onen pokrok táhly.

• Od chvíle, kdy se začíná silně opovrhovat podnikateli, kteří jsou strůjci bohatství, z něhož těží celá společnost, se datuje úpadek kapitalismu...

Konec prosperity?

Buďme konkrétnější. Po dosažení určité míry prosperity mohou lidé přestávat chtít snášet potřebné přizpůsobování se nahodilým změnám. Časem už nemusí být ochotni tolerovat nutné zlo, které růst životní úrovně nerozlučně doprovází, domnívaje se při tom, že se jedná o nepříjemnosti, které jsou zbytné a jež lze nadobro odstranit.

Když stávající bohatství a vyspělost země začínají lidé považovat za samozřejmé či dokonce určitou entitou přímo zaručené, dochází k tendenci zapomínat, že za tím vším postupným rozmachem stála zejména politika svobody.

Je příznačné, že zatímco se bohatství národů buduje s potem ve tváři, tedy pomalu a těžko, lze jej ztratit bez sebemenší námahy. Ani se nenadějeme a rázem přicházíme o po generace vytvářené bohatství. Prvním krokem je přitom zpochybnění základního stavebního kamene, instituce, jejíž zdárné fungování předurčuje vyspělost zemí – soukromého vlastnictví.

A to není jediný důvod. Ludwig von Mises ve své útlé (leč velmi poučné) knížce Antikapitalistická mentalita popisuje, že jakmile utichá touha po zlepšování okolního prostředí, přestává účinkovat pohnutka, která dříve podněcovala ekonomický růst.

Spokojí-li se společnost se svojí materiální situací a zachová-li se lhostejně k příležitostem pro její další zlepšení, pak zhasíná jiskra, která dříve roznítila prosperitu tržního hospodářství. Od chvíle, kdy se navíc začíná silně opovrhovat podnikateli, kteří jsou strůjci bohatství, z něhož těží celá společnost, se datuje úpadek kapitalismu a s ním i růstu blahobytu jako takového.

Nemluvě o neblahých důsledcích, které přinese věk byrokratů a úředníků, kteří postupně vytlačují inovativní podnikatele.

• Ačkoli lidstvo stojí před mimořádně náročnými výzvami (turbulentní geopolitické dění, koncentrace moci v rukou nedemokratických režimů, globální oteplování či opomíjený, ale velmi závažný úbytek počtu obyvatel), pokud – anebo spíše dokud – bude k nalezení alespoň trochu přijatelné prostředí pro působení soukromé iniciativy a svobodného podnikání, vždy budou objeveny možnosti, jak se popasovat s aktuálními tíživými problémy.
• To je ta klíčová podmínka, která rozhodne o úspěchu, nebo neúspěchu nadcházejícího vývoje civilizace. To vše ovšem za předpokladu, že liberální principy budou všeobecně přijímány a chápány jako jediný skutečný zdroj prosperity. A to zvláště v dnešní době a v naší zemi.

Kapitalismus vs. socialismus

Znamená to snad, že kapitalismus selhává, a je proto třeba se vydat novou ("třetí") cestou? Je řešením přidat před sousloví tržní hospodářství další přívlastky? Nabízí se třeba lasiččí slovo sociální, jak jej označil F. A. Hayek ve svém díle Osudná domýšlivost s doplněním, že se toto adjektivum stalo pravděpodobně tím nejošidnějším a nejšálivějším výrazem našeho politického slovníku.

Je tedy tohle to správné východisko? Rozhodně ne! Kapitalismus má své nedostatky. Nicméně je nutné – slovy autora nejznámější učebnice ekonomie, Paula Samuelsona – nedokonalosti jednoho uspořádání porovnávat s nedokonalostmi jiného. A v tomto relativním vyjádření vůči ostatním zřízením tržní hospodářství bezkonkurenčně vítězí.

Všechny země, které se vydaly cestou socialismu (tedy antiteze liberalismu), skončily v utrpení a bídě. V komunistických režimech zavládá taková chudoba a strádání, že v nich – slovy Karla Čapka – dokonce není nikde k mání ani hřebík na oběšení. A není to náhoda.

Ekonomická teorie už dávno předtím, než byly socialistické experimenty praxí ozkoušeny a shledány zoufale neúspěšnými, dokázala perverzní myšlenky stojící za kolektivistickými režimy nelítostně rozcupovat. Zejména pak popření soukromého vlastnictví a s ním i lidské přirozenosti jako takové. Je však v konečném důsledku jen na nás (respektive na vládách jednotlivých zemí), zdali se budeme řídit platnými teoretickými poznatky, anebo se budeme opět pokoušet popřít lidskou přirozenost centrálním plánováním, ať už bude jeho konkrétní podoba zrovna jakákoli.

https://finmag.penize.cz/spolecnost/443723-temna-budoucnost-kapitalismu-ceka-nas-po-letech-rustu-strmy-pad?

8.6.2023 Organizace spojených národů zůstává jedinou univerzální globální organizací, ale její Rada bezpečnosti musí být reformována. Na plenárním zasedání mezinárodního fóra "Astana" to prohlásil prezident Kazachstánu Kassym-Jomart Tokajev.

.Samotná hospodářská politika je otevřeně používána jako zbraň. Tato konfrontace zahrnuje sankce a obchodní války, cílenou dluhovou politiku, omezování přístupu ke zdrojům financování nebo izolaci od zdrojů financování a kontrolu investic. Společně tyto faktory postupně podkopávání základů, na nichž je založen globální mír a prosperita posledních desetiletí: volný obchod, globální investice, inovace a spravedlivá hospodářská soutěž.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/17959021 

16.12.2022 Poprvé v novodobých dějinách na celé planetě existuje - až na nepatrné výjimky - jeden ekonomický systém. Kapitalismus. Ukázal se totiž jako výkonnější a pružnější než dřívější feudální systém nebo ve 20. století jeho konkurenti, fašismus a hlavně socialismus. Nepochybně mu patří přítomnost, bude mu ale patřit i budoucnost?

• Kapitalismus vytáhl miliardy lidí z chudoby a ve své moderní podobě nabízí většině ve společnosti slušnou obživu i obstojné zacházení. Mnoha lidem přinesl blahobyt a uspokojil jejich touhu po nezávislosti.
• Naučil nás totiž považovat materiální úspěch za konečný cíl našeho jednání.
• Zejména na Západě se kapitalismus potýká s rozmařilostí a plýtváním a v rozvojovém světě i s vysokou korupcí.  
  

Liberální kapitalismus, který se vyvinul v ekonomicky nejvyspělejších zemích, zejména v USA a západní Evropě, podle amerického liberálního filozofa Jamese Rawlse přispěl nejen k rozvoji technologií a organizaci byznysu, ale i ke zjemnění mezilidských vztahů. Protože úspěch v obchodě do značné míry souvisí s tím, jak se firma zavděčí zákazníkům. Znamená také postupné vyrovnávání příležitostí pro lidi různých ras, náboženství a stírá rozdíly mezi pohlavími. Především ale přinesl prosperitu, přičemž s bohatstvím roste spokojenost. Ačkoliv se stalo módou tvrdit opak, podle řady studií existuje těsná souvislost mezi výší HDP na osobu a průměrným pocitem štěstí. Ať se porovnávají obyvatelé jednotlivých zemí nebo různě bohatí občané uvnitř států.

• Jádrem moderního kapitalismu zůstávají USA, které po druhé světové válce díky své hospodářské a vojenské síle vytvořily globální systém založený na kombinaci trhu a politické demokracie. A určují pravidla hry.  
• Vázne nepsaná dohoda, že majitelé podniků budou většinu vydělaných peněz užívat nikoliv pro svoji spotřebu, ale k investicím, které přinesou blahobyt také zaměstnancům. Někteří sice investují, ale často jinde. Přispívají tím k růstu v rozvojovém světě, doma nicméně peníze chybějí, jak o tom svědčí klesající tempo hospodářského růstu v USA.  
  
• Čína patří k lídrům státního, podle nové definice "politického" kapitalismu. I když dnes už největší ekonomiku světa, měřeno paritou kupní síly, řídí komunisté. Podobně jediná a stále stejná strana - i když ne komunistická - po desítky let vládne v Singapuru, Malajsii či řadě afrických zemí. Čínský systém lze dobře označit i za státní socialismus. Do jisté míry jde o obdobu hybridu, který v dvacátých letech minulého století dočasně existoval v SSSR pod zkratkou NEP.
• Pro kapitalismus v Číně má svědčit i to, že státní podíl na průmyslové výrobě klesl pod dvacet procent a soukromé investice mnohonásobně převyšují veřejné, byť v rukách vlády zůstávají největší banky. Na soukromou bázi přešlo zemědělství a trh tak určuje naprostou většinu cen. V Číně HDP na osobu za posledních třicet let stoupl desetkrát a Čína je už na dohled úrovně nejchudší země Evropské unie, Bulharska.
  
• Komunismus nebyl definitivně poražen a kapitalismus po rozpadu SSSR zcela nezvítězil. Čína a její model je přitom vzorem pro řadu asijských a afrických zemí. 
  
• Nejisté je zachování demokratické podoby kapitalismu, protože byznysové elity na Západě přímo usilují o politickou moc. V zájmu úlev ve prospěch kapitálu, omezení regulace nebo nižšího zdanění vysokých příjmů. Což byla politika někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Výsledkem by pak bylo sblížení západního modelu s "východními" poměry. Tedy zřetelné oddělení elit od zbytku společnosti, růst byrokracie a s ní spojené korupce. Jakási refeudalizace.
• Od počátku průmyslové revoluce nové technologie - parní lokomotivy, elektromotory či computery - zavádějí, aniž by to na podstatě kapitalismu něco změnilo, takže nenaplnili obavy, že se technologie stanou hrobařem kapitalismu, bude to změna myšlení lidí.
  
• Jinou věcí by se mohla stát umělá inteligence, v okamžiku, kdy by na nějakém superpočítači převzala od lidí civilizační štafetu. Futurolog a vývojář Googlu Ray Kurzweil takový přelom v dějinách očekával již pro rok 2045, nyní svoji prognózu posouvá dále do budoucnosti. Pokud se dříve či později jeho předpověď splní, úvahy o zachování kapitalismu ztratí půdu pod nohama. Počítače by dokázaly podnikat i vynalézat daleko lépe než lidé, a pokud by k tomu nabyly vědomí, neměly by žádný důvod lidem sloužit a přistupovat na jejich představy o společenském uspořádání. 
  
• Když ale tak radikální proměna nenastane, tak pouze různé, do značné míry národní varianty kapitalismu spolu budou soupeřit. I to může přinést docela drama­tickou budoucnost. Nedávná analýza globální poradenské společnosti Fathom Consulting předpovídá, že v roce 2100 bude ekonomická převaha jednoznačně na straně asijských mocností. Daleko vepředu by měla být Čína, za ní Indie a teprve pak USA. Evropské mocnosti včetně Německa i Japonsko by se ocitly za Tureckem, Indonésií, či dokonce Etiopií.
• Jinak může karty zamíchat demografie. Podle prognózy zveřejněné ve zdravotnickém časopisu Lancet bude koncem 21. století disponovat nejvyšším počtem pracovních sil Indie a Nigérie. Na polovinu jejich současného množství, tedy na půl miliardy aktivních lidí, by naopak měla klesnout Čína. Zatímco USA si díky pokračujícímu přistěhovalectví pracovní sílu udrží, což - spolu s pokračující technologickou převahou - povede k tomu, že se znovu po desítkách let začnou vracet do čela světové ekonomiky. 
  
• POZN. Bohužel, nejsou zde zmíněny změny, klimatu , které zásadně změní osidlení na planetě. 20 %území, kde se nyní koncentruje nejvíce populace nebudou vhodné pro život a vznikne 15 % nového území pro život.
• https://ekonom.cz/c1-67143980-kapitalismus-dosud-nenasel-funkcni-alternativu-stat-se-ji-muze-umela-inteligence?
  

3.11.2022 Současný světový systém stojí na kolonialismu a genocidě za účelem hromadění bohatství rozvinutého světa a je potřeba jej kompletně změnit, domnívá se aktivistka Greta Thunbergová. I klimatická krize má podle ní kořeny v rasistické a utiskující těžbě pro krátkodobé zisky několika lidí. Nejvýraznější klimatologická aktivistka posledních let to prohlásila u příležitosti vydání své knihy. V ní také označila ponechání civilizace v rukou kapitalistického konzumerismu za chybu.

Podle Thunbergové svět nemůže dále fungovat stejným způsobem jako doposud. Naopak, potřebujeme "celosystémovou přeměnu". "Nikdy se nemůžeme znovu vrátit k normálu. To, co označujeme za 'normální', je extrémní systém, založený na vykořisťování lidí i planety," pronesla mladá Švédka při vydání své knihy v Londýně, píše deník Telegraph.

"Je to systém definovaný kolonialismem, imperialismem, útlakem a genocidou, prováděnými takzvaným globálním Severem k nashromáždění bohatství," popsala svůj pohled Thunbergová. Tento systém podle ní stále ovlivňuje současný světový řád. Současná klimatická krize je prý také způsobena obdobnými problémy: "(Klimatická krize) má kořeny v rasistickém a utiskujícím extraktivismu (získávání přírodních zdrojů, pozn. red.), který vykořisťuje lidi i planetu pro maximalizaci krátkodobých zisků pár lidí."

• Antikapitalistický postoj zaujímá pro mnohé kontroverzní aktivistka i v samotné knize: "Ponechání kapitalistického konzumerismu a tržní ekonomiky jako dominantních správců civilizace se nejspíše bude v budoucnosti při zpětném pohledu zdát jako příšerný nápad."

• Ve stejném úryvku však dodává, že v zajištění udržitelnosti selhaly všechny systémy a ideologie: "Socialismus, liberalismus, komunismus, konzervatismus, centrismus. Všechny selhaly. Některé však jednoznačně selhaly více než ostatní."

• Problém spatřuje jedna z nejvýraznějších postav klimatického hnutí také v "nárůstu a normalizaci fašistických hnutí, nabízejících snadná a lživá řešení na složité problémy".

• "Greta Thunbergová říkala, že jejím cílem je ochrana planety před klimatickou změnou, ale nyní přiznává, že jím je svržení kapitalistického systému," reagoval na vyjádření aktivistky Michael Shellenberger, spisovatel a samozvaný "ekomodernista", který na rozdíl od Thunbergové věří v možnost udržení ekonomického růstu bez jeho negativních dopadů na životní prostředí. 
  

• https://cnn.iprima.cz/greta-kapitalismus-byl-chybou-stoji-na-rasismu-prisel-cas-na-kompletni-systemovou-zmenu-192017?

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

28.12.2021 Celosvětový hrubý domácí produkt již v příštím roce poprvé překoná hranici 100 bilionů dolarů. Předpověděla to podle agentury Reuters britská poradenská společnost Cebr. Loni přitom předpokládala, že globální HDP tuto hranici pokoří až v roce 2024.

Cebr nyní očekává, že Čína vystřídá Spojené státy na postu největší ekonomiky světa v roce 2030, tedy o dva roky později, než předpovídala loni. Indie, která je letos na sedmé příčce, by v příštím roce měla z hlediska výkonu ekonomiky předstihnout Francii a v následujícím roce Británii, píše Reuters. "Důležitou otázkou tohoto desetiletí je, jak se světové ekonomiky vypořádají s inflací," uvedl náměstek předsedy společnosti Cebr Douglas McWilliams. Varoval, že pokud se inflace nedostane pod kontrolu, mohla by světová ekonomika v roce 2023 nebo 2024 čelit recesi.

Zpráva společnosti Cebr rovněž uvádí, že Německo by se mělo v roce 2033 z hlediska ekonomického výkonu dostat před Japonsko. Rusko by se pak do roku 2036 mohlo dostat mezi deset největších ekonomik světa. Japonsko je nyní třetí největší ekonomikou světa za USA a Čínou. Německu patří čtvrtá příčka a Rusku dvanáctá, plyne z údajů společnosti Cebr. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4872955/celosvetove-hdp-pristi-rok-zrejme-poprve-prekona-hranici-100-bilionu-dolaru.html

13.7.2021 Kapitalismus možná skutečně umírá. Nahradí ho technofeudalismus? Vše nasvědčuje tomu, že kapitalismus neskončí revolučním třeskem, ale evolučním skomíráním. Stejně tak jako sám postupně a skrytě vytlačoval feudalismus, až byla jednoho dne většina lidských vztahů založená na trhu a feudalismus byl smeten, je dnes opět kapitalismus svrháván novým ekonomickým režimem - technofeudalismem. Je to troufalé tvrzení, které navazuje na mnohé předpovědí o zániku kapitalismu ze strany levice. Tentokrát to ale může být pravda.

Signály jsou viditelné už nějakou dobu. Ceny dluhopisů a akcií, které by se měly pohybovat ostře opačnými směry, buď závratně rostou nebo klesají, ale vždy v jednom šiku. Podobně náklady na kapitál (návratnost očekávaná z vlastnictví cenného papíru) by měly s volatilitou klesat, místo toho ale rostou, protože budoucí výnosy jsou stále nejistější.

Snad nejvýraznější známka toho, že se děje něco vážného, se objevila 12. srpna loňského roku. Toho dne jsme se dozvěděli, že za prvních sedm měsíců roku 2020 se národní důchod Spojeného království propadl o více než 20 procent, což výrazně překonalo i ty nejhorší předpovědi. O několik minut později poskočila londýnská burza o více než 2 procenta. Nic podobného se nikdy nestalo. Finance se zcela oddělily od reálné ekonomiky.

Znamená však tento bezprecedentní vývoj doopravdy to, že už nežijeme v kapitalismu? Koneckonců kapitalismus prošel zásadními proměnami již dříve. Neměli bychom se jednoduše připravit na jeho nejnovější inkarnaci? Ne, nemyslím si. To, co zažíváme, není jen další metamorfóza kapitalismu. Je to něco hlubšího a znepokojivějšího.

Od pekaře a sládka k bankéřům

Ano, kapitalismus prošel od konce devatenáctého století nejméně dvěma extrémními proměnami. K první velké proměně - od konkurenční podoby k oligopolu - došlo při druhé průmyslové revoluci, kdy elektromagnetismus uvedl do života velké síťové korporace a megabanky nezbytné k jejich financování. Ford, Edison a Krupp nahradili v roli hlavních hybatelů dějin pekaře, sládka a řezníka, o nichž psával Adam Smith. Následný bouřlivý koloběh megadluhů a megavýnosů nakonec vedl k ekonomickému krachu v roce 1929, k New dealu a po druhé světové válce k brettonwoodskému systému, který svými omezeními v oblasti financí zajistil vzácné období stability.

Konec brettonwoodského měnového systému v roce 1971 odstartoval druhou transformaci kapitalismu. S rostoucím americkým obchodním deficitem, který se stal světovým poskytovatelem agregátní poptávky (nasával čistý vývoz Německa, Japonska a později i Číny), poháněly Spojené státy nejdynamičtější fázi globalizace kapitalismu, kdy se zisky Německa, Japonska a následně i Číny neustále vracely zpět na Wall Street a vše financovaly.

Aby však mohli sehrát svou roli, požadovali funkcionáři z Wall Street osvobození od všech omezení New dealu a Bretton Woodu. S deregulací se oligopolní kapitalismus postupně přeměnil ve financializovaný kapitalismus. Stejně jako Ford, Edison a Krupp nahradili Smithova pekaře, sládka a řezníka, novými protagonisty kapitalismu se staly bankovní korporace Goldman Sachs, JP Morgan a Lehman Brothers.

Ačkoli tyto radikální proměny měly závažné důsledky (velká hospodářská krize, druhá světová válka, Velká recese a dlouhá stagnace po roce 2009), hlavní rysy kapitalismu se nezměnily: zůstal systém poháněný soukromým ziskem nebo rentou.

Ano, přechod od Smithova k oligopolnímu kapitalismu nadměrně zvýšil zisky a umožnil konglomerátům využít své obrovské tržní síly (tj. nově nalezené svobody bez konkurence) k získání vysoké renty od spotřebitelů. Ano, Wall Street získával rentu od společnosti tržními formami loupeže za bílého dne. Nicméně jak oligopol, tak financializovaný kapitalismus byly poháněny soukromými zisky, které byly zvyšovány rentami získávanými prostřednictvím určitého trhu - trhu, který ovládaly například General Electric nebo Coca-Cola, případně trhu, jejž vykouzlil Goldman Sachs.

Všichni tvoříme kapitál zdarma

Po roce 2008 se ale vše změnilo. Od chvíle, kdy se centrální banky skupiny G7 v dubnu 2009 spojily, aby využily své kapacity pro tisk peněz k opětovnému rozběhnutí globálních financí, vznikla hluboká diskontinuita. Dnes je globální ekonomika poháněna neustálou tvorbou peněz centrálními bankami, nikoliv soukromým ziskem. Mezitím se získávání hodnoty stále více přesouvá z trhů na digitální platformy, jako jsou Facebook a Amazon, které již nefungují jako oligopolní firmy, ale spíše jako soukromá léna nebo panství.

To, že je ekonomický systém poháněn účetními bilancemi centrálních bank, a nikoli zisky, vysvětluje, co se stalo 12. srpna 2020. Když k finančníkům dorazila zmíněná chmurná zpráva, pomysleli si: "Skvělé! Bank of England v panice vytiskne ještě více liber a nasměruje je k nám. Je čas nakupovat akcie!" Na celém Západě tisknou centrální banky peníze, které finančníci půjčují korporacím, a ty za ně nakoupí své akcie (jejichž ceny se oddělily od zisků). Mezitím digitální platformy nahradily trhy v roli míst k získávání soukromého bohatství. Poprvé v historii produkuje téměř každý z nás zdarma akciový kapitál velkých korporací - a to tím, že nahrává něco na Facebook nebo někam jede podle Google Maps.

Není to samozřejmě tak, že by tradiční kapitalistická odvětví zmizela. Na počátku devatenáctého století také zůstalo mnoho feudálních vztahů zachováno, ale kapitalistické vztahy začaly převládat. I dnes zůstaly kapitalistické vztahy nedotčeny, ale začaly je předbíhat vztahy technofeudalistické.

Pokud mám pravdu, každý stimulační program musí být zároveň příliš velký i příliš malý. Žádná úroková sazba nebude nikdy v souladu s plnou zaměstnaností, aniž bychom se mohli vyhnout postupným bankrotům. A s politikou založenou na existenci tříd, v níž soupeří strany nakloněné kapitálu se stranami bližšími práci, je konec.

Kapitalismus skomírá a brzy může následovat velký třesk. Pokud ti, kdo jsou vystavení technofeudálnímu vykořisťování a paralyzujícím nerovnostem, najdou kolektivní hlas, bude jistě pořádně silný.

https://a2larm.cz/2021/07/kapitalismus-mozna-skutecne-umira-nahradi-ho-technofeudalismus/?

9.7.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.

• začíná se vážně diskutovat o možnosti mimořádné monetizace koronavirového dluhu, kdy by centrální banka pokryla dodatečné výdaje státního rozpočtu tiskem nových peněz. Rozdíl oproti dnešnímu QE je zásadní - centrální banka by nakupovala státní dluh napřímo (nikoli skrze sekundární trh) a hlavně by nikdy nevyžadovala jeho splacení.
  
• Monetizace státního dluhu však rozhodně není bezproblémová a mezi ekonomy je všeobecně považována za absolutní tabu. Přímé financování státního rozpočtu mělo historicky za následek řadu hyperinflačních epizod, příkladem budiž Výmarská republika nebo Zimbabwe.
  
• problematičtějším aspektem je legálnost monetizace dluhu - primární právo Evropské unie tuto operaci explicitně zakazuje, což má garantovat nezávislost centrální banky. Na druhou stranu, v průběhu euro krize a také v pozdějších letech to byla právě ECB, jež významně ohnula vlastní pravidla, aby pomohla nejvíce zadluženým státům a plnila roli věřitele poslední instance.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4448458/Rozbresk-Svet-po-koronaviru---jak-se-vyporadat-s-monstroznimi-dluhy.html?utm_source=TOP_EVENTS&utm_medium=e-mail&utm_campaign=Trhy_data_vysledky_PD

24.4.2020 Investor a miliardář Leon Cooperman uvedl pro CNBC, že koronakrize "pravděpodobně" navždy změní kapitalismus a že bude nutné brzy zvýšit daně. "Když je vláda oslovená, aby vás ochránila, když jste dole, má všechna práva vás regulovat, když jste nahoře," řekl Cooperman. "Kapitalismus se tudíž změnil." země posouvá doleva a že daně budou muset růst bez ohledu na to, kdo v listopadu vyhraje prezidentské volby. "Rychle, pokud vyhraje Biden, pomalu, pokud vyhraje Trump, ale daně musí narůst (carry, daně z kapitálových výnosů, možnost zdarma přerolovat daň z prodeje nemovitostí, to vše bude muset být odstraněno, mimochodem navždy).

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4391615/miliardar-cooperman-koronakrize-navzdy-zmeni-kapitalismus-dane-musi-narust.html

2.3.2020 Investiční fond Breakthrough Energy Ventures, který řídí zakladatel Microsoftu Bill Gates, vložil spolu s dalšími investory dvacet milionů dolarů do newyorského start-upu C16 Biosciences. Ten vyvíjí ekologicky udržitelnou náhradu za palmový olej, píše agentura Bloomberg. Firma C16 Biosciences experimentuje s mikroby, kteří mění potravinové zbytky a vedlejší produkty průmyslové výroby na syntetickou kapalinu, která má svými vlastnostmi plně nahradit palmový olej. Investici společnost využije na nábor nových zaměstnanců a vývoj technologie, která umožní olej vyrábět ve větším měřítku.

Globální trh s palmovým olejem stále roste, jeho hodnota by příští rok měla dosáhnout 93 miliard dolarů, odhaduje společnosti Zion Market Research. Podle neziskové společnosti Palm Oil Investigations obsahuje palmový olej zhruba polovina průmyslově vyráběných potravin. Většina palmy olejné, z níž se olej získává, se pěstuje v tropech na plantážích, kvůli kterým dochází k masivnímu kácení lesů.

• Breakthrough Energy Ventures investuje do společností, jejichž technologie nebo produkty mohou snížit světové emise skleníkových plynů. Do fondu vstoupili například zakladatel Amazonu Jeff Bezos, šéf Virgin Group Richard Branson nebo mediální magnát Michael Bloomberg.
  

Nastal čas na změnu?

Jak transformovat společnost?

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového