Apokalyptický růst teploty

• Vlna veder a vlhkosti nazývaná 35 WBT, kombinace teploty 35°C a výše s velkou vlhkostí vzduchu (oblasti: Arabský poloostrov, Jižní Asie, Severní Afrika).
• V městských aglomeracích je teplota vyšší o 1 - 3 % než v okolí a současný trend do roku 2040 počítá, že v těchto aglomeracích bude žít 70 - 75 % světové populace. Velké světové přímořské aglomerace budou postupně vystaveny zvyšování hladin oceánů.
• Tzv. "tepelná cytotoxicita", která poškozuje celou řadu orgánů," jde o určitou formu spálenin, jen uvnitř těla - venku je horko a vlhko, teplo se z těla nemůže vyloučit (snižuje se schopnost lidského těla ochladit se prostřednictvím vylučování potu).
  
• Do roku 2100 však budou extrémní vedra ohrožovat 48 procent lidí na planetě, pokud se nesníží emise skleníkových plynů počet ohrožených může vzrůst dokonce na tři čtvrtiny populace (Camilo Mora z Havajské univerzity v časopise Nature Climate Change).
• Vědci se shodují, že by trvalo 5000 let, než se veškerý led na planetě Zemi rozpustí. Zároveň však platí varování, že pokud budeme do ovzduší nadále oxid uhličitý, ledovce by mohli zmizet mnohem rychleji. Podle National Geographic by se totiž takto mohla zvýšit průměrná teplota Země ze zhruba 15 stupňů až na 26°C. V současnosti je na planetě asi 21 milionů kilometrů čtverečních ledu a sněhu.
  
• Podle nové vědecké studie publikované v časopise The Lancet Planetary Health Journal by extrémní počasí v Evropě mohlo koncem století zabít až 152 000 lidí ročně, pokud se nic neudělá k omezení účinků klimatických změn (srpen 2017). 
  

Podle fyzika Stefana Rahmstorfa působícího na Potsdam Institute for Climate Impact Researchse v této souvislosti hovoří zejména o změně v proudění vzduchu ve vysokých výškách kolem severní polokoule. Tento "jet stream" podle studie z roku 2015 skutečně v posledních desetiletích výrazně zpomalil. Pravděpodobnou příčinou bude oteplování Arktidy, protože tyto větry jsou vyvolávány teplotními rozdíly mezi tropy a Arktidou. Zmíněný rozdíl se přitom snižuje a jet stream proto slábne a zároveň se zvětšuje jeho nestabilita. Jelikož se následně omezuje celková cirkulace vzduchu během léta, počasí se tolik nemění a nastává buď delší období sucha či naopak srážek v závislosti na geografické poloze.  

• Můžeme přitom podle něj čekat ještě větší vlny veder, které budou vysušovat půdu a způsobovat požáry v přírodě. 
• Stejně tak bude více extrémních dešťů, protože teplejší atmosféra je celkově schopna absorbovat více vlhkosti. A hlavně se mění "celková dynamika počasí". 
  
• více