Jak bude vypadat společnost za 50 roků?

Příštích 50 let přinese největší technologické změny a inovace, jaké jsme kdy viděli v naší práci i volném čase. Digitální revoluce, stejně jako průmyslová revoluce před 250 lety, torpéduje všechny naše předpoklady o tom, jak bude probíhat náš budoucí život." 

• Podle průzkumu co nás čeká v budoucnu: 63 % dotázaných uvedlo, že preferuje samočistící domy poháněné robotickou technologií, dále následují implantáty pro sledování zdravotních statistik a létající taxíky a autobusy.
• Příčiny změn hladiny oceánu.
  
• Kolaps, podmínky pro změnu civilizace.
  

Zrychlování a změny v dopravě

• Do roku 2069 prý dojde k revoluci v dopravě, a to použitím podvodních trubkových dopravních systémů mezi Velkou Británií, kontinentální Evropou a dalšími regiony, kde se vysokorychlostně budou přepravovat cestující mezi některými zeměmi za kratší dobu než hodinu. 
• Létající taxíky a autobusy budou také používány v městských oblastech ke snížení přetížení dopravy, zatímco dálkové cestování bude zahrnovat opakovaně použitelné rakety létající v horní atmosféře a při vysoké rychlosti, což zkrátí dobu cestování mezi Londýnem a New Yorkem na méně než 30 minut. 
  
• prázdniny ve vesmíru 
  

Zdraví:

• Virtuální společníci a pečovatelé se stanou běžnou záležitostí. Budou sledovat zdravotní stav člověka po celý život a budou schopni příznaky přeložit do jakéhokoli jazyka.  
• Velkoplošný 3D tisk životně důležitých orgánů nabídne jejich okamžité nahrazení u těch, kteří je potřebují.  
  
• Hmyz se stane klíčovým zdrojem bílkovin. Kuchyně budoucnosti budou vybaveny nástroji pro sběr hmyzu. 

Redukce populace:

• Do roku 2050 se podle některých studií očekává redukce populace a to až na 1 miliardu. Důvody? Války, klimatické změny, pandemie, nedostatek potravin, vody, zemědělské půdy, boj o nového světového hegemona atd. Více.

Po roce 2024 nás čeká kolonizace Měsíce a do konce desetiletí i cesta na Mars

2030 - 2040 Malá doba ledová, v té době totiž klesne sluneční aktivita až o 60 % (A v následujícím 26. cyklu (v letech 2030 - 2040 by mělo dojít k desynchronizaci těchto vln, což povede k dočasnému útlumu sluneční činnosti, a to až o 60 % oproti normálu). 

Do roku 2050 může zmizet náš svět pod vodou:

• Stoupající hladina oceánů bude ohrožovat 90 % velkých světových měst do roku 2050, odhaduje i Bjarke Ingels Group (BIG).  
  

Stoupající hladiny oceánů do roku 2050 ohrozí přes 300 milionů lidí. Studie zároveň odhalila, že v současnosti žije pod hranicí přílivu 110 milionů lidí. Obyvatelnou půdu jim vytváří systém mořských a protipovodňových hrází a vlnolamů. V nebezpečí jsou i velkoměsta:

• Alexandrie
• Londýn
• Bruggy
• New York
• Jakarta
• Tokio
• Ribe
• Panama city
• více

Řešením budou Oceanix City

7.12.2020 Prezident a CEO evropské Toyoty Thiebault Paquet a senior manager pro Cell Business Unit Freddy Bergsma představili vizi celé vodíkové společnosti, "hydrogen society", která u využití vodíku pro automobily pouze začíná. Určitou představu, co všechno je v budoucnu s využitím vodíku možné, ostatně nabízí již spuštěné Woven City - celoměstská laboratoř, v níž Toyota testuje podobu 30 let vzdálené budoucnosti.

V zásadě jde o směr, kterým chceme jít v Evropě do roku 2050. Stejně tak jde ale o konkrétní cestu, kterou tím směrem vyšlapeme. Primární myšlenkou je, že hlavním nosičem energie bude pro takovou společnost vodík. Čili už žádný další přírodní plyn, žádný další benzin, žádná další nafta. Neznamená to ale, že by tu nebyl žádný další prostor pro elektřinu a využití baterií. Vodíková společnost je pro nás navíc mnohem širší než jen průmysl automotiv. Jde o to, aby nosič energie umožnil kompletní oduhličení světa budoucnosti.

https://forbes.cz/budoucnosti-je-vodikova-spolecnost-vyhlizi-do-roku-2050-freddy-bergsma-z-toyoty/<br>

10.9.2020 Rychlý růst populace, nedostatek jídla a vody, zvýšený výskyt přírodních katastrof a rostoucí napětí mezi zeměmi. Kombinace, která během následujících třiceti let donutí opustit své domovy více než miliardu lidí.

Institut pro ekonomiku a mír (IEP), think-tank každoročně reportující o stavu terorismu a míru podle údajů OSN, sesbíral data a sestavil registr ekologických hrozeb. Na základě definování osmi možných problémů vyhodnotil seznam nejohroženějších zemí, který má však platnost pro celý svět. I ty nejstabilnější státy totiž zřejmě pocítí dopady migrace více než jedné miliardy lidí prchajících za lepším životem.

90ti stránková analýza pracuje s úrovní společenské odolnosti v jednotlivých zemích a určuje, zda mají potřebné kapacity pro zvládání budoucích ekologických šoků. Podle ní více než miliarda lidí žije v zemích, u nichž je nepravděpodobné, že budou schopny přizpůsobovat se novým ekologickým hrozbám a zmírňovat jejich dopady natolik, aby svým obyvatelům poskytly životaschopné podmínky. Podle reportu bude "nejméně jedné ekologické hrozbě" v následujících 30 letech čelit 141 zemí.

• Celá zpráva stojí na předpokladu, že světová populace do roku 2050 vzroste na téměř 10 miliard. Report předpokládá, že 31 zemí těchto regionů velice pravděpodobně ekologické dopady neustojí. Pro představu - v loňském roce vedly ekologické faktory a válečné konflikty k přesídlení přibližně 30 milionů lidí.
  
• Registr rozděluje hrozby do dvou širších kategorií: potravinová nejistota, nedostatek vody a populační růst v jedné, a přírodní katastrofy jako povodně, sucha, cyklóny, zvyšování hladiny moří a oteplování v druhé. 
  
• Zpráva předpokládá, že do roku 2050 celosvětová poptávka po potravinách vzroste o 50 %. V současné době nemají jistotu přístupu k dostatečnému množství potravin více než dvě miliardy lidí na celém světě. Do roku 2050 se počet těchto lidí zvýší na 3,5 miliardy. 
  
• Do roku 2040 bude v 59 zemích s vysokým nebo extrémním nedostatkem pitné vody žít celkem 5,4 miliardy lidí, tedy "více než polovina předpokládané světové populace". Obyvatelstvo 19 nejohroženějších zemí zaujme přibližně 25 %světové populace. Všech těchto 19 zástupců zároveň patří mezi ty s nejhorší mírovou situací na světě, včetně Afghánistánu, Sýrie, Iráku, Čadu, Indie a Pákistánu. 
  
• Nejistotu přístupu k pitné vodě dnes zažívá 2,6 miliardy lidí, což je číslo, které se v následujících 20 letech zdvojnásobí. Většina z těchto zemí se nachází v jižní Asii, na Středním východě, v severní Africe, v jihozápadní Evropě a Tichomoří. Vyhlídky na rok 2040 nejsou růžové zejména pro Libanon, Singapur, Izrael a Irák. 
  
• Světové zásoby pitné vody jsou o 60 % menší než před 50 lety. Zároveň však poptávka po potravinách v následujících 30 letech vzroste o dalších 50 %, což bude z velké části způsobeno expanzí střední třídy v Asii 
  
• Jen přírodní živly by tak mohly do roku 2050 donutit opustit domovy 1,2 miliardy lidí. Nejvíce obětí přírodních katastrof má na kontě Asie a Tichomoří, kde v jejich důsledku jen od roku 1990 zemřelo více než 581 000 lidí. V těchto oblastech si za stejné období 319 000 životů vyžádala zemětřesení, následovaná bouřemi, které mají na svědomí 191 000 obětí. 
  
• Celkem 19 zemí pocítí riziko zvyšující se hladiny moře, která bude v následujících třech desetiletích nejbolestnější pro nízko položené pobřežní oblasti v Číně, Bangladéši, Indii, Vietnamu, Indonésii a Thajsku, ale také pro hustě osídlená města jako je egyptská Alexandrie, nizozemský Haag a japonská Ósaka. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/hlad-zizen-valky-pocasi-do-roku-2050-svet-zaplavi-miliarda-uprchliku-119031#

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového