Írán (Persie)

Regionální mocnost na blízkém východě (90% obyvatelstva Šíité), ovlivňuje politiku Iráku, Sýrie, Jemenu a Libanonu. Počet obyvatel 81 972 000, 18. nejlidnatější země (21.11.2018), plocha: 1 648 195 km². Zemědělství je založeno na chovu dobytka a pěstování tradičních zemědělských plodin jako je pšenice, ječmen, rýže, brambory, cukrová třtina nebo čaj a také plodin, které jsou hojně exportovány do zahraničí - citrusové plody, ořechy (pistácie, vlašské a lískové ořechy) a sušené ovoce (rozinky, datle, fíky).

Hormuzkým průlivem (v nejužším místě je průliv široký 21 mil) proudí denně 21 miliónů barelů ropy = 21% globální spotřeby, plných 76% ropy a ropných destilátů, které prošly v roce 2018 průlivem skončilo na asijských trzích. 65% skončilo v Číně, Indii, Japonsku, Jižní Korei a Singapuru.  

• https://www.farsnews.ir/en/
  

Írán a jeho současné problémy:

• Odstoupení od tzv. jaderné dohody ze strany USA ze dne 14.7.2015.
  
• Znovuzavedení zavedení sankcí na export ropy a surovin (2019), klíčové exportní komodity.
• Sucho a nedostatek vody by vyhnat ze země až 50 milionů ekologických uprchlíků.
• 25% mladých Íránců nemůže najít práci - a to je Írán mimořádně mladá země, 60 % obyvatel je méně než 30 let.
• Růst masových nepokojů, zejména chudí a zoufalí lidé (klesající ekonomika, sankce a sucho).
• Nefunkční sociální stát, náboženské napětí.
• Vodovodní síť Íránu spravují Izraelci (mají velké problémy s nedostatkem vody, rozvodná vodovodní síť má ztráty až 90 %).
• Kásim Sulejmání 3.1.2020, na začátku listopadu 2020, zemřel při atentátu přední íránský jaderný fyzik a jeden z architektů tamního atomového programu Mohsen Fachrízádeh. 
  
• Americké sankce.

Separatismus v Balúčistánu

Balúčové žijí na území tří států - Íránu (sedm milionů), Pákistánu (dva miliony) a Afghánistánu (0,5 milionu). Jak v Íránu, tak Pákistánu patří toto etnikum k nejchudším a tamním režimům vyčítá malé zastoupení a diskriminaci. Například v Íránu patří právě Balúčové k nejčastěji zabitým lidem v rámci protirežimních protestů po násilné smrti Kurdky Mahsy Amíníové.

Balúčové vyznávají sunnitský islám, jejich teroristická organizace Džundalláh (Vojáci Boží) často v minulosti útočila v Íránu na šíitské mešity. Írán ale v letech 2009 až 2010 Džundalláh porazil a vůdce popravil, organizace Džajš al-Adl je nástupnickou organizací. Na svém teroristickém seznamu ji nemá jen Írán, ale i Spojené státy.

Irán a voda:

• Jedna z největších nádrží Urmijské jezero se slanou vodou na světě mizí.
  
• O vodovodní síť se mu stará Izrael, ztráty pitné vody ve vodovodní síti činní až 80% a hrozí max. 10 roků kritický nedostatek vody (2018).
• Írán čelí v různé intenzitě suchu už půl století, průměrné srážky klesly o 20 %.
  
• Suchu budu čelit v roce 2019 na 35 milionů lidí. Více než 17 milionů Íránců spadá do tzv. "červené zóny", kde má být nedostatek vody dramatický. 

Odvetou za útok na těžební zařízení Saudi Aramco, byl tajný kybernetický útok Američanů na Írán poté, co ten napadl Saúdská ropná zařízení. 

Výběr milníků ve vztazích USA s Íránem za posledních 40 let 

(americká armáda při nočním raketovém útoku v Bagdádu zabila íránského generála Kásema Sulejmáního a několik dalších lidí):

Duben 1979 - V Íránu byl svržen Američany podporovaný autokratický režim šáha Rezy Pahlavího, byla vyhlášena islámská republika a moc převzalo islámské duchovenstvo v čele s imámem Chomejním.

Listopad 1979 až leden 1981 - Íránští radikální studenti zajali přes 60 diplomatů a zaměstnanců na americkém velvyslanectví v Teheránu. Protože Írán odmítl rukojmí propustit, přerušily USA s touto zemí diplomatické styky a byl vyhlášen zákaz vývozu všeho zboží do Íránu s výjimkou potravin a léků. Rukojmí byli propuštěni po 444 dnech v zajetí na oplátku za uvolnění íránských kont a další ústupky.

Listopad 1986 - Vyšla najevo aféra Irangate: vláda Ronalda Reagana navzdory embargu tajně prodala Íránu prostřednictvím Izraele zbraně výměnou za dohodu, že Teherán zprostředkuje propuštění amerických rukojmích držených v Libanonu.

3. července 1988 - Za irácko-íránské války sestřelil americký křižník Vincennes íránský civilní airbus (možná následovala odveta v lookerbee), při neštěstí zemřelo všech 298 lidí na palubě. USA to označily za omyl, Írán za vraždu.

29. ledna 2002 - Americký prezident George Bush zařadil Írán do "osy zla" spolu s Irákem a Severní Koreou.

2003-2013 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) na podzim 2003 odhalila, že Írán léta tajně obohacoval uran. Následovalo desetiletí diplomatických vyjednávání a bylo uvaleno několik sérií sankcí ze strany OSN, USA a Evropské unie proti režimu ultrakonzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

2013-2016 - Nový íránský prezident Hasan Rúhání po svém nástupu v září 2013 telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou, jednalo se o první rozhovor mezi oběma státy na nejvyšší úrovni za 30 let. Ženevská jednání šesti mocností (Francie, Británie, USA, Rusko, Čína a Německo) a Íránu v listopadu 2013 vyústila v předběžnou dohodu o omezení jaderného programu. Mocnosti se v červenci 2015 dohodly s Teheránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání sankcí. Írán se zavázal k vyřazení části centrifug, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě těžkovodního reaktoru v Iráku. Díky dohodě se zahraničním firmám otevřel přístup na osmdesátimilionový íránský trh. MAAE v lednu 2016 uvedla, že Írán splnil veškeré požadavky dohody s velmocemi ohledně svého jaderného programu. USA a EU následně zrušily sankce vůči Íránu.

2018-2019 - V květnu 2018 americký prezident Donald Trump oznámil, že USA odstupují od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle něj je neúčinná, neboť nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. USA také obnovily proti íránské sankce. V květnu 2019 Írán přestal plnit některé závazky z jaderné dohody, Trump poté vyslal do oblasti americké vojáky. Napětí mezi oběma státy vyvolaly také útoky, při nichž bylo v květnu a červnu 2019 poničeno šest ropných tankerů. USA z incidentů obvinily Írán, ten ale podíl na útocích odmítl. Írán 20. června 2019 sestřelil americký bezpilotní letoun, podle Teheránu byl nad íránským územím, podle USA v mezinárodním prostoru. Trump vzápětí uvedl, že na poslední chvíli zrušil vojenskou odvetu za sestřelený dron.

17.1.2020 "Ve vzdušném prostoru na hranici s Íránem bylo (tou dobou) nejméně šest stíhaček F-35. Tato informace se musí ještě potvrdit, ale chci zdůraznit napětí, které vždy provází takové situace," řekl Lavrov na tiskové konferenci věnované bilanci činnosti ruské diplomacie v uplynulém roce (ČTK) Íránskou protivzdušnou obranu v době před nechtěným sestřelením civilního letadla ukrajinských aerolinií vystrašily zprávy o přítomnosti amerických stíhaček F-35 na hranicích íránského vzdušného prostoru. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (ČTK).

3. ledna 2020 - Americká armáda při nočním raketovém útoku v iráckém Bagdádu zabila íránského generála Kásema Sulejmáního a několik dalších lidí. Útok vyvolal rozhořčenou reakci a hrozby ze strany Íránu a jeho spojenců. USA doporučily svým občanům, aby Irák urychleně opustili.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/pri-raketovem-utoku-v-bagdadu-zemrel-sef-iranskych-jednotek-kuds-chamenei-slibuje-odplatu.A200103_065731_ln_zahranici_ele?

Informace u tisku

15,4,2024 V neděli Írán provedl odvetný raketový útok, který byl ohlášen minulý týden v reakci na izraelský útok na íránský konzulát v Damašku, při němž zahynulo sedm členů IRGC, včetně dvou generálů odpovědných za řízení operací v Sýrii a Libanonu, a šest dalších osob.

• Jednalo se o největší útok dronem v nedávné historii. Íránská odveta byla navíc prvním přímým útokem této země na Izrael za posledních 50 let, což současně zvýšilo riziko další eskalace konfliktu, do něhož je zapojen stále větší počet spojenců.
• Operace Teheránu byla vysoce organizovaná a zjevně navržená tak, aby minimalizovala ztráty a zároveň maximalizovala ukázku vojenských schopností.
• Biden a jeho poradci se obávají, že izraelská odpověď na íránský útok na Izrael by vedla k regionální válce s katastrofálními důsledky.
• Teherán varoval, že pokud Izrael nebo USA podniknou odvetný úder za íránský útok na Izrael, udeří znovu a s větší silou.

3.4.2024 Zabití sedmi vysokých velitelů Íránských revolučních gard je pro tuto organizaci největší ztrátou od atentátu na Kásima Solejmáního. Odveta se ale omezí jen na ostřelování Izraele z Libanonu nebo Sýrie, odhaduje expert. Po zahájení války v Pásmu Gazy se svět nejvíce obával rozšíření konfliktu na celý Blízký východ. K tomu dosud nedošlo, po pondělním izraelském útoku na budovu íránského konzulátu v Damašku se napětí v oblasti nepochybně zvýší.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-izrael-zasadil-iranu-tvrdou-ranu-analytik-rika-co-vyvola-utok-v-damasku-248952#

17.2.2024 Izrael je zodpovědný za výbuchy na největším íránském plynovodu, píše New York Times s odkazem na dva nejmenované západní představitele a vojenského teoretika blízkého íránským islámským revolučním gardám. Izrael tento týden provedl tajný útok na dva hlavní plynovody v Íránu. Zatím není známo, jak byl plynovod napaden — za použití dronu s výbušninami nebo jinou metodou. K výbuchům ale došlo na několika místech současně.

• Izrael byl také zodpovědný za výbuch, ke kterému došlo 15. února v továrně na předměstí Teheránu.
  
• 14. února došlo ve městě Borujen k výbuchu na hlavním íránském plynovodu, který zde vyvolal silný požár. Následující den se vešlo ve známost o požáru závodu na výrobu chemických rozpouštědel na předměstí Teheránu. Podle velitele hasičů mohl požár vzniknout kvůli netěsnosti palivových nádrží.
  
• https://ria.ru/20240217/izrail-1927905763.html
  

18.1.2024 Pákistán v noci na dnešek zaútočil na cíle v íránské provincii Sístán a Balúčestán, která leží na hranicích obou zemí. Informují o tom dnes agentury AFP a Reuters, podle nichž při úderech zahynulo nejméně devět lidí, včetně čtyř dětí a tří žen. Írán předtím v týdnu podnikl vzdušné údery na území Pákistánu, což Islámábád tvrdě kritizoval a varoval před vážnými následky.  Islámábád tvrdí, že při úderech zemřelo několik teroristů. Teherán zatím informoval jen o úmrtí civilistů, ze čtyř dětí ani tří žen podle něj nikdo neměl íránské občanství. "Při raketovém útoku v jedné z pohraničních vesnic zahynuli také dva muži, čímž se počet obětí zvýšil na devět," uvedla íránská státní tisková agentura IRNA s odkazem na místního představitele.

Írán požaduje od Pákistánu ohledně útoků okamžité vysvětlení, řekl agentuře Tasnim nejmenovaný íránský představitel. Teherán si předvolal pákistánského chargé d'affaires, uvedla tisková agentura YJC, která je napojená na íránskou státní televizi. Pákistán ve středu odvolal svého velvyslance z Teheránu v souvislosti s úterními vzdušnými údery Íránu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání rovněž uvedl, že Teherán pákistánské útoky důrazně odsuzuje.

Írán v týdnu útočil na území Pákistánu na dvě základny balúčské militantní skupiny Džajš al-Adl. Podle Islámábádu přišly o život dvě děti, tři dívky utrpěly zranění.

Írán v posledních dnech útočil také na cíle v Sýrii a Iráku, který se kvůli tomu obrátil na OSN. 

https://echo24.cz/a/HbVsx/zpravy-svet-pakistan-utok-iran?

18.1.2024 Konflikt, který se nyní odehrává v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě, je sice konfliktem vedeným prostřednictvím spojenců, ale Írán oznámil světu - a konkrétně Izraeli - že je ochoten sám vstoupit do boje, když k tomu bude dotlačen. V souvislosti s rolí Teheránu v době sílícího napětí mezi blízkovýchodními, ale i dalšími zeměmi, to napsala agentura Bloomberg (ČTK) 

17.1.2024 Íránský ministr zahraničí ve středu řekl, že útoky "Osy odporu" proti Izraeli a jeho zájmům se zastaví, pokud válka v Gaze skončí, a varoval, že konflikt by mohl zvýšit napětí na Blízkém východě. Islámská republika podporuje palestinskou islamistickou skupinu Hamas v její válce s Izraelem, která při letecké a pozemní ofenzivě zpustošila Gazu, a Teherán obviňuje Spojené státy z podpory toho, co nazývá izraelskými zločiny v Gaze. Bezpečnost Rudého moře je svázána s vývojem v Gaze a každý bude trpět, pokud se izraelské zločiny v Gaze nezastaví... Všechny (odbojové) fronty zůstanou aktivní."

https://www.reuters.com/world/middle-east/davos-iran-says-it-shared-intelligence-mossad-with-iraq-2024-01-17/

3.1.2024Nejméně 103 lidí ve středu zahynulo při dvou explozích v íránském městě Kermán nedaleko místa, kde je pochován generál Kásem Solejmání, který zahynul při americkém atentátu v Bagdádu v roce 2020. Dalších více než 140 lidí při nynějším útoku utrpělo zranění. K incidentu došlo v době, kdy se na místě konala pieta připomínající čtvrté výročí Solejmáního úmrtí. Místní úřady hovoří o teroristickém útoku, ale neuvádějí zatím žádné podrobnosti.

• K první explozi došlo kolem 12:20 našeho času v davu asi 700 metrů od kermánského hřbitova nazvaného Zahrada mučedníků, kde je Solejmáního hrobka. Druhá exploze, tentokrát v davu lidí, kteří se seběhli na pomoc obětem prvního výbuchu, se odehrála zhruba o 15 minut později. Proto jsou mezi oběťmi druhého výbuchu také záchranáři.
• Explodovaly dvě bomby, které byly odpáleny pomocí dálkového ovládání. Styl odpálení a načasování, kdy jedna z bomb exploduje o několik minut později než druhá, nahrává spekulacím, že strůjcem masakru by mohl být teroristický Islámský stát.
• Solejmání, velitel jednotek Al-Kuds, elitního expedičního sboru íránských revolučních gard, byl zabit 3. ledna 2020 při útoku amerického bezpilotního letounu u letiště v iráckém Bagdádu.
  
• Solejmání "zařídil" záchranu syrského prezidenta Bašára Asada, jemuž za vydatné podpory Ruska pomohl zatlačit rebely i teroristy z Islámského státu. Íránský generál měl také značný vliv Iráku, kde po pádu Saddáma Husajna pomohl místním šíitům dostat se k moci.
• Traduje se, že jako jediný íránský generál jednal s duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím přímo, bez prostředníků. Jako oblíbenec nejvyššího vůdce získal také přezdívku Ajatolláhův meč. Elitní jednotky pod jeho velením kontrolovaly v Íránu údajně majetek za desítky miliard dolarů.
  
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-pri-explozich-u-hrobu-solejmaniho-zahynulo-v-iranu-pres-20-lidi-40456027#

7.12.2023 Írán - o co hraje na Blízkém východě? Expert Břetislav Tureček na Hausbotu Petra Horkého. Írán, to je vlivná země v pozadí krize v Gaze. Opakují to snad všichni komentátoři. Ale už se dál neříká, proč je Írán vlivný. Jaký má historický příběh? Jaké má vztahy se Západem anebo třeba s Ruskem nebo Čínou?

https://www.youtube.com/watch?v=7JMf_TyBVFA

18.9.2023 USA a Írán si vyměnily zajatce. Americké úřady propustily pět občanů islámské republiky v rámci dohody o výměně. Íránská stálá mise při OSN uvedla, že Teherán a Washington se dohodly na výměně vězňů ve formátu pět na pět. V rámci dohody bude mít islámská republika přístup k 6 miliardám dolarů, které byly zmrazeny na účtech jihokorejských bank kvůli sankcím. Po odstoupení od jaderné dohody Spojené státy uvalily na Teherán sankce, které zakázaly osmi největším dovozcům íránské ropy, včetně Jižní Koreje, nakupovat energetické zdroje z islámské republiky. Následně íránské úřady uvedly, že Soul na žádost amerického ministerstva financí zmrazil asi 7 miliard dolarů, které měl Teherán dostat za dodávky ropy uskutečněné v posledních několika letech. Jižní Korea uložila ve svých bankách finanční prostředky určené k platbě za ropu, ale nemohla je převést do Íránu kvůli režimu amerických sankcí.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18777649

19.2.2023 Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) došli k závěru, že Íránu se podařilo dosáhnout obohacení uranu až na 84 %. Informovala o tom v neděli agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje. Inspektoři MAAE podle nich minulý týden zjistili, že Írán obdržel uran obohacený až na 84 %. Jde o nejvyšší úroveň obohacení paliva zaznamenanou v zemi, zdůrazňuje agentura.

Bloomberg poznamenává, že pro vytvoření jaderných zbraní je nutné dosáhnout obohacení uranu až na 90 %. Experti MAAE podle agentury ještě nezjistili, zda Írán dosáhl rekordní úrovně obohacení uranu, nebo se tak stalo "neúmyslně kvůli nahromadění" paliva v potrubích.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/17089811

30.1.2023 Rusko předstihlo Čínu a stalo se největším investorem v Íránu. S odvoláním na íránský list Donjá-je eqtesád o tom informovala agentura Bloomberg. Podle údajů státní Organizace pro investice a ekonomickou a technickou pomoc Íránu Rusko od nástupu vlády prezidenta Ebrahíma Raísího v srpnu 2021 investovalo do 2 ropných projektů v západní provincii Ílám zhruba 2,7 mld. USD (ČTK)

29.1.2023 Tři bezpilotní letouny zaútočily v noci na neděli na vojenský závod v íránském městě Isfahán. Íránské ministerstvo obrany tvrdí, že dva z nich se podařilo sestřelit, zatímco jeden způsobil menší škody na jedné z budov. Kdo za útokem stojí, zatím není jasné.

• Útok se odehrál v době, kdy na severozápadě země simultánně vypukl požár v rafinerii a v její blízkosti došlo k zemětřesení o síle 5,9 stupně, při němž zahynuli dva lidé.
• V okolí íránských vojenských, jaderných a průmyslových zařízení se v posledních letech odehrála řada výbuchů a požárů. Z útoků se někdy vzájemně obviňují Írán a Izrael.
  

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-iran-tvrdi-ze-zmaril-utok-dronu-na-vojensky-objekt-40421382#

Americká letadla se účastnila útoku dronů na vojenské zařízení v íránském městě Isfahán, uvádí televizní kanál Al-Arabíja s odkazem na zdroje.Cílem byl podle nich sklad s balistickými raketami.

https://ria.ru/20230129/ataka-1848222554.html

Za útokem bezpilotního letadla na závod íránského ministerstva obrany ve městě Isfahán stojí Izrael, uvádí Wall Street Journal s odvoláním na americké úředníky."Izrael zahájil skrytý útok na obranný komplex v Íránu," píše se v publikaci.

https://www.wsj.com/articles/israel-strikes-iran-amid-new-international-push-to-contain-tehran-11675004979?

https://ria.ru/20230129/ataka-1848250752.html

31.12.2022 Íránská armáda v sobotu v pobřežní oblasti nedaleko strategicky významného Hormuzského průlivu otestovala nové útočné bezpilotní letouny Ababil-5. Informovala o tom státní televize. Podle agentury AP šlo o součást vojenského cvičení, které se koná pravidelně touto dobou.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-iran-otestoval-u-hormuzskeho-prulivu-utocne-vojenske-drony-40418748#

22.12.2022 Rusko a Írán zruší Evropu. Po analýze vývoje na energetickém a logistickém trhu za posledních šest měsíců dospěli k závěru, že sankce nejenže nezpůsobily kritické škody Rusku a Íránu, dvěma hlavním geopolitickým odpůrcům kolektivního Západu, ale také je přinutily posílit dvoustrannou spolupráci a zvýšit obchod zrychleným tempem. Najednou se ukázalo, že zatímco Washington, Londýn a Brusel sledují dění v NMD a naslouchají slzavým výzvám ukrajinského prezidenta, Moskva a Teherán cílevědomě a ve shodě budují nový dopravní koridor. Logistický řetězec podle západních expertů umožní oběma zemím nejen do značné míry kompenzovat ztráty vzniklé sankcemi.

• Přibližně před šesti měsíci šel lví podíl obchodu přes přístavy v Baltském moři. Produkty ruských podniků, potravinářské produkty z našich polí a mnoho dalšího - to vše absolvovalo dlouhou 40denní cestu, po vodách Baltského moře, Severního moře , kolem Francie , Španělska , Itálie , proklouznutí Středozemním mořem a dále. Suezský průplav , takže nakonec obchází Arabský poloostrov a nakonec zasáhne indický přístav Bombaj, lodě urazily vzdálenost 14 tisíc kilometrů.
  
• Ukázalo se, že pokud se zboží raftuje po řekách na jih do přístavu Astrachaň , Olya nebo Machačkala , pak po Kaspickém moři do íránských přístavů Astara, Anzali, Nowshahr a Amirabad jsou doslova na dosah. A co je nejdůležitější, tato trasa má nejen délku pouhých tří tisíc kilometrů, ale je také zcela chráněna před jakýmikoli západními sankcemi a provokacemi, protože je zcela v národních hranicích obou zemí. Je známo, že Rusko a Írán společně investují do "spojení" dopravního koridoru více než 25 miliard dolarů.
  
• V Rusku se bavíme o zvýšení frekvence a objemu lodní dopravy na Volze a také o budování překladištní infrastruktury. Očekává se, že díky těmto opatřením budou moci po říčních plavebních dráhách proplout plavidla o výtlaku do šesti tisíc tun, přičemž nyní hloubka omezuje toto číslo na tři tisíce.
• Iránská státní agentura IRSL již investovala více než deset milionů dolarů do modernizace přístavu Soljanka u Astrachaně. Investice zvýší překládku zboží až na 85 000 tun měsíčně.
  
• Druhá logistická trasa podle amerických analytiků povede přes Azovské moře. Moskva současně pracuje na zvýšení lodní dopravy po Donu . Dále bude ruské zboží posláno přes vody Azov přes aktivně obnovený přístav Mariupol do Turecka , které se již stalo klíčovým plynovým uzlem v jižní Evropě a nevadí mu stát se tranzitní zemí pro překládku zboží do sousedního Íránu. Faktem je, že tento směr je také zcela chráněn před všemi možnými hrozbami ze strany západní koalice, protože vody Azovského moře jsou nyní pokryty zeměmi DPR , Záporoží a Cherson .a pak - Krymský poloostrov. Iránské kolejnice již dosáhly přístavu Bandar Abbas a ve druhé fázi je hlavním úkolem dostat se k odbočce do přístavu Chabahar. Jakmile toto bude hotovo, můžeme mluvit o vytvoření nejkratšího logistického spojení s indickým přístavem v Bombaji.
  
• V současné době je možné rozšířit přístavy na Volze, jak chcete, ale vše bude zbytečné, pokud z íránských přístavů nebude přímé železniční spojení. Nákladní nádraží je v tuto chvíli pouze v přístavu Amirabád. Íránci budují ne jednu, ale hned dvě pozemní cesty, z nichž jedna se přiblížila k hranicím Ázerbájdžánu a druhá směřuje do Turkmenistánu. K fyzickému propojení ruských a íránských výrobců zbývá ujít nějakých 160 kilometrů směrem na Ázerbájdžán, bavíme se však o ražení chodeb a tunelů přes horská pásma. V tuto chvíli Írán utratil 25 miliard dolarů na stavbu severovýchodního průchodu a je připraven utratit stejnou částku více, protože Baku projevuje živý zájem a je připraveno pomoci penězi ze své strany.
  
• Indie na státní úrovni pracuje na projektu výstavby námořních železničních trajektů. Řeč je o pobřežních nákladních lodích, na jejichž palubě bude možné řídit železniční vozy, kde se hned po cestě mění dvojkolí z íránského rozchodu na indický (tedy britský). Dillí má tedy takový zájem, že je také připraveno investovat a není připraveno ztrácet čas.
• V současné době jsou hlavní pozicí obchodu mezi Ruskem a Íránem především zemědělské produkty. Íránské ovoce přichází k nám - obilí pochází od nás. Z hlediska ruského dovozu obilí je Írán třetím nejvýznamnějším kupcem. Když si vzpomeneme, že trasa je postavena dále do Indie, tak se do počtu potenciálních kupců dá započítat jeden a půl miliardy Indů, za kterými je stále stejný počet Číňanů. A to si připomínáme za předpokladu, že obilí a další produkty ruských farmářů přijdou třikrát rychleji, což znamená, že to bude výrazně levnější.
  
• Pokud začne fungovat dopravní koridor, obchodní obrat mezi Ruskem a Íránem jen na této trase by mohl přesáhnout 40 miliard dolarů.
  
• Administrativa Joea Bidena v poslední době jednoduše prokopává zem nosem a hledá způsoby, jak nějak torpédovat nebo alespoň zpomalit formování rusko-íránského koridoru.
• https://ria.ru/20221222/otmena-1840387903.html

1.11.2022 Rijád poskytl Washingtonu zpravodajské informace o "bezprostředním útoku" Íránu na cíle v Saúdské Arábii. Informoval o tom 1. listopadu list The Wall Street Journal . Saúdští představitelé uvedli, že Teherán údajně plánuje zahájit útoky nejen na samotné království, ale také na Erbil v iráckém Kurdistánu, tvrdí publikace. Je třeba poznamenat, že cílem Íránu je odvrátit pozornost od vnitřních protestů.

Od poloviny září probíhají v Íránu lidové nepokoje: Íránci vyšli do ulic ve většině provincií země a po smrti 22leté Mahsy Amini požadovali změnu moci . Podle jedné verze policisté zadrželi dívku za "nesprávné nošení hidžábu", po chvíli zemřela. Íránci začali protestovat proti zasahování státu do života občanů a požadovali demisi vlády. Akce vyústily ve střety s policií, v jejichž důsledku bylo zabito více než 40 lidí, další desítky byly zraněny.

• Íránské úřady poznamenaly, že nepokoje v zemi byly realizovány zpravodajskými agenturami Spojených států , Velké Británie, Izraele a Saúdské Arábie. Teherán z podpory protestů obviňuje západní země, které v jejich médiích kolují zprávy vyzývající ke svržení vlády.
• https://iz.ru/1419540/2022-11-01/saudovskaia-araviia-podelilas-s-ssha-dannymi-o-planiruiushcheisia-atake-irana?

18.10.2022 Íránské revoluční gardy (IRGC) zahájily rozsáhlé vojenské cvičení na hranicích Arménie a Ázerbajdžánu v severozápadním regionu Aras. Válečné hry jsou součástí rutiny zaměřené na zvýšení připravenosti bojových sil, prohlásil íránský generál Mohammad Pakpour podle portálu Iran International. Zpravodajský server Armenia News se domnívá, že se Írán připravuje na nejrůznější válečné scénáře, včetně vojenského úderu na Ázerbajdžán. V případě potřeby se Turecko rozhodlo podpořit Ázerbajdžán, který nebude Íránu čelit sám. Írán už dříve vyhrožoval Ázerbajdžánu, že v případě obsazení dalšího území Arménie zaútočí.

• Teherán už v minulosti vyjádřil znepokojení nad údajnou přítomností izraelských bojových sil v Ázerbajdžánu, píše Iran International. Íránci tak jasně posílají "geopolitický signál, aby si ázerbajdžánsko-turecký tandem nechal zajít chuť" na arménský region Syunik.
  
• Pokud Ázerbájdžán posílí, existuje vysoká pravděpodobnost, že se íránsko-ázerbájdžánští Turci obrátí od Teheránu k Baku. Proto se Teherán ve všech arménsko-ázerbájdžánských válkách postavil na stranu Arménů, dodává Daily Sabah.
• Není žádným tajemstvím to, že se Ázerbajdžán stal výchozím bodem pro izraelské protiíránské operace. 
  
• Ázerbajdžán buduje síť letišť na okupovaném území Arcach, které slouží jako základny k operacím proti Íránu, Arménii a Rusku. "Tato letiště mají výhradně vojenský význam a budou sloužit Izraeli a zemím NATO. 
  

https://echo24.cz/a/S7twQ/zpravy-svet-iran-vyhrozuje-azerbajdzan-armada-hranice-cviceni?

20.8.2022 Írán upustil od svého požadavku na odstranění islámských revolučních gard (IRGC) ze seznamu teroristických organizací ve Spojených státech v rámci vyjednávání o obnovení jaderné dohody (JCPOA), tvrdí CNN s odkazem na vysokého představitele americké administrativy. 

https://ria.ru/20220820/iran-1810903355.html

19.7.2022 Národní íránská ropná společnost (NIOC) a ruský plynárenský gigant Gazprom podepsaly memorandum o porozumění v hodnotě 40 miliard dolarů. Gazprom podle tiskové agentury íránského ministerstva ropného průmyslu SHANA pomůže společnosti NIOC s rozvojem plynových polí Kiš a Severní Pars a také šesti ropných polí
(ČTK)

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového