Hunzové, kmen Hunza

Hunzové neboli Burúšové jsou etnickou skupinou, která obývá území na severu Pákistánu. Donedávna šlo o velmi izolovaný kmen, žijící v horských údolích pohoří Karákóram, který si získal proslulost pověstmi o extrémním zdraví a dlouhověkosti svých členů.  Příslušníci tohoto kmene se prý vyznačují pevným zdravím a dlouhověkostí, která mnohdy atakuje naprosto neuvěřitelných 160 let. V roce 1984 obletěla svět zpráva o Saidu Abdulu Mobuduovi, členovi kmene Hunza, který způsobil šok úředníkům na londýnském letišti, když jim předložil pas, na němž se jako rok narození skvěl už tenkrát pradávný rok 1832. Ženy tohoto etnika prý ani po šedesátce ještě nejsou v menopauze, ale přivádějí na svět další potomky, navíc vypadají o 20 let mladší.

A ačkoliv se objevily i zprávy, které nadšení z neuvěřitelné vitality poněkud mírnily a poukazovaly například na to, že Hunzové počítají lidský věk jinak než my a započítávají do něj i odhad moudrosti dotyčného, je fakt, že Hunzové prostě žijí zdravě. I když i mezi ně již začínají pronikat nezdravé civilizační návyky, jejich tradiční způsob života je v souladu se zdravým životním stylem a mohli bychom se jím inspirovat i my. 

• Hunzové prakticky neznají stres. Jejich život plyne bez neustálých ataků sociálních sítí, spěchu a uzávěrek. Není divu, že jsou potom stále v dobré náladě a rádi se smějí. Dnes módní otužování je jejich tradičním způsobem života, který praktikují od nepaměti, ale ani tomu neříkají otužování, prostě se myjí ve studené vodě, která je tam samozřejmě dostupnější než teplá, ať je léto, nebo zima. K tomu mají skutečně dostatek pohybu - vzhledem k tomu, že nepoužívají dopravní prostředky, chodí zkrátka všude pěšky, což jim za den udělá pěkných 15-20 km, a navíc na čerstvém vzduchu.
• A neméně důležitým faktorem jejich vitality je strava, kterou mají výhradně z domácích zdrojů, nekonzumují žádné dovážené, natož instantní potraviny, jejichž používáním se my snažíme vyšetřit alespoň nějaký čas ve stále hektičtějších dnech. Základem stravy Hunzů jsou rostlinné produkty - zelenina a ovoce, obiloviny, luštěniny, nebo ořechy. Neznamená to ale, že by se stravovali výhradně vegansky - v menší míře si dopřávají i mléko, sýr nebo vejce, jedí i maso, ovšem jen párkrát do roka. Podle některých zpráv se jedná o libové maso z kuřat nebo jehňat, jiné verze hovoří spíš o tom, že Hunzové jedí maso jen v případě, když například potřebují zužitkovat zvíře, které již přestalo dávat mléko. Každopádně si ovšem maso dopřávají velmi střídmě a obecně jedí jen dvě jídla denně, snídani a oběd. 
  
• Z ovoce jsou mezi Hunzy oblíbené především meruňky, které jak v čerstvém, tak sušeném stavu, z meruňkových jader (v Česku je prodej zakázán) si připravují olej, který používají každý den. Tento olej ale používají jen v malém množství, protože ve velkém může být toxický. Obsahuje totiž amygdalin, někdy zvaný také vitamin B17, jehož největším zdrojem jsou právě meruňková jádra. Z toho se v těle uvolňuje kyanid, což ve velkém množství může vést k otravě. V rozumném množství naopak amygdalin působí jako prevence rakoviny a silný antioxidant. Meruňkovou šťávu ředěnou s vodou Hunzové také přijímají jako jedinou poživatinu během půstů, které každoročně drží a které můžou trvat i několik měsíců. A právě půsty v kombinaci se zdravou stravou a aktivním životním stylem bez stresů zřejmě stojí za dobrou kondicí i mladistvým zjevem Hunzů. 
  
• https://farmazdravi.cz/domorodci-kteri-ziji-pres-sto-let-jake-tajemstvi/, https://veda.instory.cz/450-lide-z-tohoto-mista-se-dozivaji-az-120-let-jak-je-to-mozne.html
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového