Příčiny krize západního civilizačního modelu

příčiny současného stavu západního civilizačního modelu můžeme vidět na tzv. Calhounově experimentu, blahobyt znamená bod zlomu, následuje rozklad.

Co jsou příčiny kolapsu západní civilizace?

ve standardním scénáři vychází hlavní bod zlomu, když se zastaví růst a začne výrazný pokles (mezi roky 2030-2040, MIT), výsledky kolapsu budou viditelné desítky roků před tím i potom. Většina lidí si neuvědomuje, že se civilizace nachází uprostřed vážné krize (změna klimatu, migrace, vymírání druhů, znečištění půdy, oceánu a ovzduší, prohlubující se nerovnost), která je poháněná mohutnými dlouhodobými sociálními a enviromentálními silami. Lidstvo tlačí příliš na pedál ekonomického růstu a ekologické zátěže, blikají nám kontrolky, systém se rozpadá a lidé přesto nechtějí nic měnit více

• HDP = hrubá destrukce planety, proto musíme snížit svoji spotřebu ve všem co nutně nepotřebujeme (omezením spotřeby stávkujete oproti HDP říká Graeme Maxton)
• Není možné žít na ohraničené planetě a současně donekonečna zvětšovat ekologickou stopu (malá menšina, která hromaděním vlastního bohatství postavila nad zájmy většiny, tím uvrhla do krize ostatní většinu a všechnu živou přírodu), byl narušen a selhal demokratický proces
• Zejména západní civilizace žije na dluh budoucích generací a jiných národů, stále zvyšuje spotřebu všeho bez ohledu na důsledky pro Přírodu a rozvojové země
• Rychlý růst populace (nyní přibývá cca 80 milionů lidí za rok) zejména v nejchudších oblastech s nedostatkem vody a potravin (migrace), lidstvo se stalo příliš početným (7,7 miliardy) na limitované zdroje Země, lidstvo musí zredukovat ekologickou stopu, přestože to poškodí ekonomiku a sníží životní úroveň (jde o minimalizaci škod, proces již nejde zastavit, bezbolestná transformace není možná, čím později to uděláme tím budou větší škody a rozvrat).
• Nesplatitelné dluhy, kdy berlička tištění peněz již nebude fungovat.
• Posouvání hranic, které dříve byli tabu, hrnutí problémů před sebou a čekání až se to tzv. "ZADRHNE  
  
• Lidstvo překračuje přírodní limity již od roku 1980 (40 roků žijeme na dluh přírody), nejvíce to jde tento ekologický dluh planety na vrub nejvyspělejších států, kde žije menšina populace
• Např. USA nesplácí své dluhy již od roku 1960 (západní civilizace mají největší dluhy, které si kupují nejchudší země), proces se zrychluje po roce 1971, kdy byla zrušena směnitelnost USD za zlato
• V současnosti také probíhá trend přesunu moci a společenského vlivu od "vůle lidu" k požadavkům korporací a finančních institucí (koncentruje se velká moc do rukou úzké skupiny osob, která vytváří extrémní ekonomický, informační a politický tlak) 
  
• Globalizace urychlila růst (vyčerpala přirozenou spotřebu na globální úrovni, vytvořila tlak na vynucenou spotřebu a přechod do digitální globalizace) a současně se stává faktorem, který přispívá ke kolapsu civilizace
• Již je naplněno 7 zákonu zániku civilizací , podle prof. Bárty to vede ke kolapsu civilizace
• Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (15.6.2020, Reuters). Platí tento názor i pro ECB a další banky? 
  
• Hrozí pád světového finančního systému?
• Sucho (srážkový šok) je obecně faktorem, které urychluje pád (kolaps) starého civilizačního modelu a vznik nového

15.6.2022 Vedení Evropské centrální banky na dnešek narychlo svolává své mimořádné zasedání. Téma se zdá být zřejmé: Itálie. Úrok na dluhu této předlužené ekonomiky se začíná nebezpečně zvyšovat. Rozevírají se totiž nůžky mezi úrokem na dluhu právě Itálie a na dluhu Německa, jenž je obecně považován za bezproblémový. Takovéto rozevírání nůžek je nyní zásadním bolehlavem vedení ECB. Z hlediska ekonomů jde o příznak možného tříštění neboli fragmenatce eurozóny. Jestliže by takovéto tříštění nabylo krajní polohy, je ohrožena samotná existence eura.

• Důvodem rozevírání nůžek je vedle předluženosti Itálie také rapidní inflace celé eurozóny. Ta je na čtyřnásobku inflačního cíle ECB ve výši dvou procent. Inflace nutí ECB signalizovat poměrně citelné navyšování základní úrokové sazby.
  
• Italské desetileté dluhopisy za posledních šest měsíců přišly o pětinu své hodnoty. To je ve sféře podnikových dluhopisů znak finanční tísně dané firmy, tedy daného dlužníka. Nyní se v této tísni tedy ocitá dlužník jménem Itálie.
  
• Tento týden se úrok na italském desetiletém dluhu dostal poprvé za skoro 8,5 roku přes úroveň čtyř procent. Je tak na čtyřnásobku v porovnání s počátkem letošního roku. Zmíněné nůžky mezi úrokem dluhu italského a dluhu německého se rozevřely do šíře více než 2,3 procentního bodu, což je dvouleté maximum.
• Dluhová pozice Itálie se od té doby ovšem dále zhoršila. S příchodem světové finanční krize roku 2008 se italský veřejný dluh pohyboval "jen" lehce nad úrovní jednoho sta procent velikosti ekonomiky. Nyní činí zhruba 150 procent velikosti ekonomiky, měřené hrubým domácím produktem. Navíc třetina italského dluhu, v objemu přesahujícím 850 miliard eur (více než 21 bilionů korun), je splatná během následujících čtyř let.
  
• Jen v příštím roce musí Řím umět najít zdroje na pokrytí splátky jistiny a úroků z dluhu za celkem 290 miliard eur, neboli 7,2 bilionu korun. To je částka, která převyšuje celkový nominální hrubý domácí produkt ČR v příštím roce, který tuzemské ministerstvo financí prognózuje na zhruba 7,1 bilionu korun.
  
• Za uplynulý rok se úrok až zdevítinásobil na řeckém dluhu, přičemž trpí také dluhopisy španělské a portugalské. Při ní vytvářením bilionů nových eur a návazným masivním odkupem dluhopisů členských zemí eurozóny uměle stlačovala úrok na jejich dluhu. Tlumila tak prohlubování makroekonomických rozdílů mezi zeměmi eurozóny, které nyní hrozí obnažit právě zmíněné tříštění. To ohrožuje samotnou existenci eura, neboť měnová unie obecně může být funkční pouze při alespoň elementární míře makroekonomické sladěnosti jejích členů.
  
• Bude muset s pravdou ven. Bude muset přiznat, tak či onak, že dluhopisy alespoň některých členských zemí nyní bude odkupovat čistě proto, aby zabránila růstu úroků na jejich dluhu. ECB zřejmě nepřistoupí na plošný odkup dluhopisů, ale selektivně vybere jen dluh některých zemích. Což může být v rozporu se samotným principem jednotného trhu, základním stavebním kamenem EU.
  
• Navíc to již může být prakticky k nerozlišení od starodávné praxe "látání dluhu tiskem peněz". A to je pochopitelně inflační. Hlavně ale takové látání značí, že eurozóna není s to stát na svých vlastních nohou - a že tedy potřebuje berličku v podobě tištění dalších miliard a bilionů.
  
• Jenže ani s touto berličkou si nevystačí navěky, pokud se vnitřně neuzdraví. Bez uzdravení, pro něž ale v posledních takřka patnácti letech vlastně nic neudělala, dříve či později projekt eurozóny, jak ji známe, zákonitě skončí na smetišti dějin. Potíž je v tom, že berlička uzdravení brání, neboť na dluh a za cenu - jak dnes vidíme - rapidní inflace vytváří dojem, že Itálie, ani eurozóna vlastně ani nijak churavé nejsou.
  
• https://www.kurzy.cz/zpravy/656988-vedeni-ecb-dnes-narychlo-mimoradne-zaseda-ve-hre-je-budoucnost-predluzene-italie-a-tedy-i-eura/

19.6.2020 Angela Merkelová: EU čelí velmi, velmi těžké době. Čelí nejhorší recesi od druhé světové války. Přesto někteří nemusí docenit, jak špatná tato situace je (Bloomberg)  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového