Ing. Lukáš Kovanda Ph.D.

Lukáš Kovanda (27.9.1980), hlavní ekonom CZECH FUND, raný popularizátor bitcoinu a kryptoměn v České republice, duchovní otec první české knihy o bitcoinu, přednáší na CEVRO institutu, byl členem expertního týmu poradců prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše (2017-2018). Je uveden na stránkách Aspen institutu.

  • Trinity bank, malá česká banka

Lukáš Kovanda, názory, komentáře:

9.10.2022

  • Život je bojem o ekonomické zdroje (o peníze, ale to je zjednodušení), ale je i společenské postavení.
  • Nejvíc štěstí lidem přináší (nejsou to peníze) Láska? Láska vyprchá, ale co nevyprchá (nebo velice pomalu) je společenský obdiv a úcta (dodávává vám to energii), který máte přirozeně (lékaři, učitelé, vědci, profesoři, herci), ale nemusí to platit ve všech zemích. Zisk Nobelovy ceny prodlužuje život o 2-3 roky.
  • Zastropování (rozdíl mezi tržní cenou a stropem, který nastavila vláda, 6kč elektřina a 3kč plyn za 1kWh, který musí někdo uhradit) - je to z jedné kapsy do druhé a bereme z kapsy našim dětem a vnukům a dáváme si to na elektřinu, je to půjčka a úrok jde mezinárodním bankám, spekulantům a fondům.
  • Politik je služebník, kterého si platíme ze svých daní.
  • https://www.youtube.com/watch?v=M0eN8_HA0GI

5.9.2022

  • "V nejkrajnějším případě by Němci dali přednost své ekonomice, ale ministr Síkela musí uklidňovat veřejnost. Nepříznivým krokem Gazpromu jsou země Německo a Česká republika kompletně odříznuty od plynu, a to na dobu neurčitou. V případě ČR je to poprvé od šedesátých let, kdy nemáme dodávku ruského plynu.
  • Češi by se měli připravovat na to, že krokem Gazpromu začala energetická zima v obrazném slova smyslu. Při delším výpadku bude totiž muset ČR přistoupit k přídělovému hospodaření s plynem, a to alespoň na úrovni průmyslu. Ale jak víme, tak pan ministr Síkela nedávno naznačil, že v takovém scénáři by se to mohlo vztáhnout i na domácnosti, tedy alespoň co se týká dodávek tepla
  • Situace je nyní taková, že pokud by výpadek trval týden až dva, tak se nic zásadního neděje, protože ČR nakupuje dopředu od dodavatelů z Německa, kteří nakupují na burze. Pokud by výpadek trval v řádu týdnů, což nelze vyloučit, tak musí dojít k přídělovému hospodaření a znamená to, že plyn i elektřina mohou dramaticky podražit. To znamená, že na úrovni domácností čekejme další navýšení plateb za energie, to znamená, že lidé si finanční pomoci v rámci energetického tarifu ani nevšimnou. A je potřeba také říct, že zásobníky plynu nepokrývají naši celkovou spotřebu a my vedle těch zásobníků si dodávky musíme pokrývat jinde. To znamená, že musíme využívat terminály na zkapalněný plyn. To ale budou dělat i další evropské země, a tak o plyn začne s nadsázkou řečeno pranice. Výrok ministra hospodářství je tedy tak trochu z říše pohádek.
  • https://zivotvcesku.cz/ekonom-lukas-kovanda-nastinil-co-cechy-nejspise-ceka-pokud-rusko-neobnovi-dodavky-plynu-vyrok-ministra-sikely-oznacil-za-z-rise-pohadek/?

30.8.2022

  • Myslím, že nejhorší měsíce jsou teprve před námi. Zatím lidé mají finanční rezervy, zatím lidé mají finanční »polštář« z pandemie, zatím mají fixované ceny energií, hypoték a podobně. Až o toto budou přicházet a začne se projevovat růst míry nezaměstnanosti, kdy jim začne hrozit ztráta zaměstnání, tak teprve začnou pociťovat hořkost současné ekonomické krize. Zatím ji pociťuje jen část veřejnosti, ta zbylá se diví, co se děje, protože třeba v rámci dovolených to byl rekordní rok, to znamená, že krize dusí lidi postupně.
  • https://zivotvcesku.cz/ekonom-lukas-kovanda-nejhorsi-mesice-chudoby-v-cr-jsou-teprve-pred-nami-ekonomicka-krize-zacne-lidi-dusit-postupne/?

29.8.2022

  • Inflace se zřejmě přiblíží 20 procentům, ale ještě by jich neměla dosáhnout. Znamená to, že domácnosti by se měly připravit na další zhoršení své životní úrovně, ale myslím si, že inflace jako taková není to nejpodstatnější číslo. Podstatnější jsou účty a zálohy na energie, ty půjdou nahoru podle toho, co se děje na burzách, a to jak na podzim, tak v příštím roce. Češi by neměli sázet na to, že letos na podzim zdraží energie a že pak to bude pohoda. To zdražení energií se bude propisovat do cen pro domácnosti letos, v dalším roce i přespříštím roce, to je prostě dlouhodobá záležitost," 
  • https://zivotvcesku.cz/inflace-jako-takova-neni-to-nejpodstatnejsi-cislo-rika-ekonom-lukas-kovanda-vysvetlil-co-je-pro-ceske-domacnosti-skutecny-financni-prusvih-ktery-prichazi/?

19.7.2022

  • Pokud bude veškerá automobilová doprava v EU (osobní, nákladní, kamionová a další) plně elektrifikována, klesnou celosvětové emise oxidu uhličitého oproti nynějšímu stavu o přibližně dvě procenta. To je z hlediska celoplanetárního tak nepatrné snížení, že jej příroda sotva zaznamená. Navíc, stačí, když Čína bude svým současným tempem stavět dále uhelné elektrárny a ta dvě procenta rychle zase nabere zpět.
  • Zákazem prodeje aut se spalovacími motory do roku 2035 si EU prakticky "pro nic, za nic" ničí jedno z posledních průmyslových odvětví, v němž celosvětově udává tón.EU říká, že chce jít vzorem ostatním globálním ekonomickým celkům, tedy Spojeným státům, Číně, Indii, Rusku a dalším. A věří, že ji budou následovat.  
  • A tak by měla postupovat i EU. Nechat lidi být. Dát volný průběh inovativnímu procesu. Až budou elektroauta opravdu ekonomicky výhodná, spotřebitelé si k nim sami nejdou cestu. Bez příkazů a zákazů. Stejně jako vyměnili pevné telefonní linky za mobily - mobily také stát nedotoval, pevné linky nezakazoval....
  • https://www.newstream.cz/nazory/lukas-kovanda-evropa-se-ekonomicky-likviduje-a-planete-to-nijak-neprospeje?

10.7.2022 Lukáš Kovanda l CBDC - cesta do monetárního otroctví

  • SBDC (digitální peníze centrálních bank - neexistuje hotovost) na úrovni jednotlivce představují úbytek svobody a na úrovni států s určitou pravděpodobností také, protože posílí spíše totalitární  autokratické režimy (Rusko, Čína atd.).
  • SBDC peníze jsou cestou do totalitárního světa, do monetární nesvobody a v tomto smyslu jsou v přímém rozporu s étosem decentralizovaného krypta (krypto mělo dát lidem svobodu, nezávislost na současném centralizovaném platebním systému bank).
  • Od roku 2008 se začali ve velkém tisknout elektronické peníze (záchrana bank v USA, které krizi v 2008 způsobily).
  • Západ by neměl přistoupit na zavedení SBDC peněz (elektronické peníze vznikající pouze v centrálních bankách), protože se neshoduje s ničím, na čem západ vyrost, tedy na konkurenci, svobodné soutěži myšlenek, na tržním principu. Dnes už v kapitalismu nejsme, žijeme v socialismu s tržními prvky, je zde svoboda, demokracie. SBDC peníze znamenají nesvobodu, vládu jedné strany, nevolení bankéři v ECB budou řídit naše životy. Monetární politika bude mít daleko silnější vliv na naše životy, co děláme, co nakupuje a nenakupujeme, jak se bavíme, co konzumujeme, jakou máme uhlíkovou stopu atd. A to je cesta do monetárního nevolnictví.
  • https://www.youtube.com/watch?v=wu2nPk_H-Qk

9.7.2022

  • I v rámci určité prevence a přípravy na to, co nás čeká. To bude náraz, který bude nesrovnatelný s tím, co zatím lidé prožívají. Zatím je situace ve stádiu určitých obav nebo prvotních těžkostí, ale inflační náraz lidi čeká, až budou v zaměstnání čelit zvýšenému riziku propuštění, případně budou propouštěni. Zároveň dále porostou ceny všeho, i ceny energií budou daleko vyšší než dnes. To všechno nás v příštích měsících i v příštím roce čeká a lidé by se na to proto měli připravovat už nyní, když je ještě relativně dobře.
  • Prevence je dobrým prostředkem, jak pak nebýt úplně zaskočený, až ta doba přijde. Je dobré vytvářet rezervy a budovat si určitý finanční polštář. Lidé se zatím chovají jako na potápějícím se Titanicu, kdy se ještě v těch horních patrech slavilo, tančilo a hrála hudba, ale do podpalubí už zatékala voda. V takové fázi je česká ekonomika a lidé se zatím baví a netvoří si příliš úspor. Jsou rekordní útraty například za letní dovolené a lidé pak mohou přijít na to, že ty peníze utracené za letní dovolenou jim chybí, když budou muset zaplatit třeba účet za plyn či elektřinu,
  • Lidé by neměli utrácet za zbytečnosti. Měli by si uvědomit, že léta hojnosti a prosperity, částečně koupená na dluh v době pandemie, jsou definitivně pryč. Třeba utrácet zrovna za letní dovolené v zahraničí je zbytný výdaj, ale lidé si stále myslí, že tak jako při pandemii je z této krize vytáhne vláda, Centrální banka srážením úrokových sazeb a litím stovek miliard korun do ekonomiky. Tato vláda to ale už dělat nebude a ani nemá z čeho, protože chce šetřit a i Centrální banka musí zvyšovat úrokové sazby. Lidé by s tím měli počítat.
  • https://zivotvcesku.cz/lide-se-zatim-chovaji-jako-na-potapejicim-se-titanicu-rika-ekonom-lukas-kovanda-varuje-ze-vlada-tentokrat-nepomuze-a-ani-nema-z-ceho/?

5.7.2022

  • To, co si lidé loni nakoupili za tisícovku, letos pořídí za dvanáct stovek. Je to sice mírné zjednodušení, i tak se ale dá vysvětlit, jak vypadá dvacetiprocentní inflace. Ve hře jsou však i horší scénáře. "Pokud by došlo k odpojení ruského plynu od Evropské unie, tak v takovém případě překročíme úroveň dvaceti procent a budeme v pásmu dvaceti až třiceti procent, což by bylo samozřejmě ničivé ekonomicky i sociálně.
  • https://cnn.iprima.cz/inflace-muze-dosahnout-az-triceti-procent-varuji-ekonomove-112242?u 

2.7.2022

  • Benzín a nafta v Česku by stály takřka 90 korun za litr, přesněji přibližně 88 korun za litr. Předpokládá to, že by jak spotřební daň, tak DPH, tak i marže rafinérií a čerpacích stanic byly na nynější úrovni. A na nynější úrovni by byl také kurs koruny k dolaru," uvedl Kovanda. "Přitom pokud by opravdu na ruskou odvetu došlo, lze předpokládat spíše další oslabení koruny vůči dolaru, jež by cenu pohonných hmot dostalo do pásma od 90 do 100 korun za litr,"
  • https://echo24.cz/a/S8Z5P/cena-ropy-pohonne-hmoty-rusko-g7-valka?

2.7.2022 ČEZ zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zvyšování cen. Na podzim domácnosti čeká naprostý cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 procent.

  • V polovině prázdnin bude ČEZ opět zdražovat. Největší tuzemský dodavatel elektřiny domácnostem, kterým končí fixace, zvedne cenu od 1. srpna, a to na všech tarifech - nejčastěji zhruba o 10 procent. Přitom zdražil také od včerejška, tedy pro období od 1. července. Cenová politika společnosti ČEZ udává tón celému trhu, takže to znamená, že spirálovitě budou zdražovat také všichni další tuzemští dodavatelé jak elektřiny, tak plynu.
  • Meziročně elektřina na burze zdražila šestinásobně, tudíž ČEZ i další dodavatelé musí toto obrovské zdražení postupně promítat do cen pro koncové zákazníky - jak domácnosti, tak firmy. Srpnové zdražení ČEZ tedy letos není rozhodně poslední. A další spirálovitý růst cen nastane v příštím roce.
  • 48 korun na akcii, což pro stát znamená příjem na dividendě zhruba 18 miliard korun. Pokud by si stát řekl o dividendu o desítky korun na akcii vyšší, mohl jeho celkový příjem z ní přesáhnout třeba 30 miliard korun. Takže by pokryla hned polovinu z 66miliardové pomoci, kterou stát letos a v příštím roce plánuje na pomoc lidem s platbami za energie.
  • Na podzim je třeba počítat až s více než 100 % meziročním růstem cen elektřiny. Vládní analýza zpracovaná na žádost ministerstva průmyslu a obchodu sice počítá s "jen" 86procentním nárůstem cen, avšak situace na evropském energetickém trhu je den ode dne tísnivější.  
  • Hrozí, že Rusko do zimy odpojí Evropu od svého plynu zcela. Varoval před tím třeba i šéf Mezinárodní agentury pro energii. To by vedlo k dalšímu citelnému růstu cen elektřiny v EU, neboť trhy s energiemi jsou propojeny. Celková inflace v Česku by v takovém případě atakovala, či dokonce překonala úroveň 20%.  
  • https://www.newstream.cz/nazory/lukas-kovanda-dalsi-velke-zdrazovani-elektriny-prijde-po-podzimnich-volbach?

28.6.2022 "To není reálné, je nutné nalít si čistého vína. Vláda nemá na to, aby nenechala nikoho padnout, jedná se o politický výrok. Příští měsíce padne spousta lidí, mohou to být až statisíce. Následující rok bude situace dramatičtější než nyní, neboť čekáme krušnou zimu kvůli energetické situaci.

Doplnil, že zasaženy budou zejména zranitelné domácnosti. "Očekáváme nejhlubší propad životní úrovně, jaký kdy v Česku byl. Nebudeme pod mostem, ale budeme se muset potýkat se zhoršením životní úrovně. 

https://cnn.iprima.cz/vlada-nema-na-to-aby-kazdeho-zachranila-padnou-az-statisice-lidi-vzkazal-kovanda-111642?

22.6.2022 Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib - ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní - se tak nemusí dočkat neplnění.

Kabinet ke sdělení zprávy, která jistě nebude populární, využívá své těleso expertních poradců, Národní ekonomickou rady vlády (NERV). Ta se dnes sešla vůbec poprvé. Projednávala právě i to, co dále s veřejnými financemi "Nejen odborná veřejnost, ale i politická reprezentace začíná cítit, že je potřeba se dívat na všechny možnosti ve státním rozpočtu, včetně zvyšování daní," uvedl po skončení jednání ekonom David Marek, člen NERV.

Z Markova vyjádření je zřejmé, že zvyšování daní ještě za vlády Fialova kabinetu se jeví daleko pravděpodobnějším, než se zdá z dosavadních vyjádření jeho představitelů. Ti dosud prakticky jakékoli navyšování daní odmítali. Současně se ovšem ocitají pod tlakem, neboť evidentně nejsou s to uskutečnit dostatečné rozpočtové úspory. Až do roku 2025, tedy do konce svého řádného funkčního období, vláda předběžně plánuje schodky kolem 300 miliard korun, plyne z materiálu, který projednávala počátkem června.

  • Za účelem snížení schodku tak Fialova vláda bude evidentně muset zvýšit daně, což nyní už opatrně a nepřímo začala připouštět. Mezinárodní organizace typu MMF doporučují například zvýšit daň z příjmu zaměstnanců. Ta byla citelně snížena v rámci takzvaného zrušení superhrubé mzdy, ze zhruba 20 na 15 procent. Nyní by se mohla částečně vrátit, a činit tak například 17,5 procenta. 
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/658320-fialova-vlada-dnes-poprve-zacina-pripoustet-ze-by-mohla-zvysit-dane-padl-by-tak-stezejni/

15.6.2022 Vedení Evropské centrální banky na dnešek narychlo svolává své mimořádné zasedání. Téma se zdá být zřejmé: Itálie. Úrok na dluhu této předlužené ekonomiky se začíná nebezpečně zvyšovat. Rozevírají se totiž nůžky mezi úrokem na dluhu právě Itálie a na dluhu Německa, jenž je obecně považován za bezproblémový. Takovéto rozevírání nůžek je nyní zásadním bolehlavem vedení ECB. Z hlediska ekonomů jde o příznak možného tříštění neboli fragmenatce eurozóny. Jestliže by takovéto tříštění nabylo krajní polohy, je ohrožena samotná existence eura.

  • Důvodem rozevírání nůžek je vedle předluženosti Itálie také rapidní inflace celé eurozóny. Ta je na čtyřnásobku inflačního cíle ECB ve výši dvou procent. Inflace nutí ECB signalizovat poměrně citelné navyšování základní úrokové sazby.
  • Italské desetileté dluhopisy za posledních šest měsíců přišly o pětinu své hodnoty. To je ve sféře podnikových dluhopisů znak finanční tísně dané firmy, tedy daného dlužníka. Nyní se v této tísni tedy ocitá dlužník jménem Itálie.
  • Tento týden se úrok na italském desetiletém dluhu dostal poprvé za skoro 8,5 roku přes úroveň čtyř procent. Je tak na čtyřnásobku v porovnání s počátkem letošního roku. Zmíněné nůžky mezi úrokem dluhu italského a dluhu německého se rozevřely do šíře více než 2,3 procentního bodu, což je dvouleté maximum.
  • Dluhová pozice Itálie se od té doby ovšem dále zhoršila. S příchodem světové finanční krize roku 2008 se italský veřejný dluh pohyboval "jen" lehce nad úrovní jednoho sta procent velikosti ekonomiky. Nyní činí zhruba 150 procent velikosti ekonomiky, měřené hrubým domácím produktem. Navíc třetina italského dluhu, v objemu přesahujícím 850 miliard eur (více než 21 bilionů korun), je splatná během následujících čtyř let.
  • Jen v příštím roce musí Řím umět najít zdroje na pokrytí splátky jistiny a úroků z dluhu za celkem 290 miliard eur, neboli 7,2 bilionu korun. To je částka, která převyšuje celkový nominální hrubý domácí produkt ČR v příštím roce, který tuzemské ministerstvo financí prognózuje na zhruba 7,1 bilionu korun.
  • Za uplynulý rok se úrok až zdevítinásobil na řeckém dluhu, přičemž trpí také dluhopisy španělské a portugalské. Při ní vytvářením bilionů nových eur a návazným masivním odkupem dluhopisů členských zemí eurozóny uměle stlačovala úrok na jejich dluhu. Tlumila tak prohlubování makroekonomických rozdílů mezi zeměmi eurozóny, které nyní hrozí obnažit právě zmíněné tříštění. To ohrožuje samotnou existenci eura, neboť měnová unie obecně může být funkční pouze při alespoň elementární míře makroekonomické sladěnosti jejích členů.
  • Bude muset s pravdou ven. Bude muset přiznat, tak či onak, že dluhopisy alespoň některých členských zemí nyní bude odkupovat čistě proto, aby zabránila růstu úroků na jejich dluhu. ECB zřejmě nepřistoupí na plošný odkup dluhopisů, ale selektivně vybere jen dluh některých zemích. Což může být v rozporu se samotným principem jednotného trhu, základním stavebním kamenem EU.
  • Navíc to již může být prakticky k nerozlišení od starodávné praxe "látání dluhu tiskem peněz". A to je pochopitelně inflační. Hlavně ale takové látání značí, že eurozóna není s to stát na svých vlastních nohou - a že tedy potřebuje berličku v podobě tištění dalších miliard a bilionů.
  • Jenže ani s touto berličkou si nevystačí navěky, pokud se vnitřně neuzdraví. Bez uzdravení, pro něž ale v posledních takřka patnácti letech vlastně nic neudělala, dříve či později projekt eurozóny, jak ji známe, zákonitě skončí na smetišti dějin. Potíž je v tom, že berlička uzdravení brání, neboť na dluh a za cenu - jak dnes vidíme - rapidní inflace vytváří dojem, že Itálie, ani eurozóna vlastně ani nijak churavé nejsou.
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/656988-vedeni-ecb-dnes-narychlo-mimoradne-zaseda-ve-hre-je-budoucnost-predluzene-italie-a-tedy-i-eura/

7.6.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to nejnovější čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.

Co by tedy měla teď ideálně dělat?

  • Zaprvé, sestavit tří- a desetiletý plán rozpočtových úspor, v řádu stovek miliard. Takové úspory ostatně slibovala před volbami.
  • Zadruhé, díky úsporám ulevit lidem plošně od inflace trvalým snížením daní.
  • A zatřetí, navýšit sociální podporu 25 procentům nejpotřebnějších.
  • https://www.newstream.cz/nazory/lukas-kovanda-cesko-miri-do-krize-jakou-nepamatuje?

8.4.2022 Rafinační marže společnosti MOL vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže maďarské společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel.

Mimořádná rafinační marže společnosti MOL v březnu umožnila plně pokrýt náklady spojené se zastropováním cen pohonných hmot v domovském Maďarsku, o němž už loni v listopadu rozhodl nyní čerstvě znovuzvolený premiér Viktor Orbán. Ten tehdy stanovil maximální mez pro cenu litru pohonných hmot na úrovni 480 forintů, což odpovídá zhruba 31 korunám. Letos v únoru platnost tohoto opatření protáhl až do května. Podle analýzy rakouské banky Erste Bank přichází MOL tímto opatřením až o 1,5 miliardy forintů denně, tedy v přepočtu až o zhruba 100 milionů korun.

Jenže tato ztráta je více kompenzována právě díky enormně navýšené rafinační marži, tedy především díky enormní slevě ruské ropy, způsobené válečnými sankcemi Západu, resp. reakcí západních firem na ně. Řada západních firem ruskou ropu přestala odebírat, pročež ta se ocitla ve slevě oproti severomořské ropě Brent čítající až zhruba 30 dolarů na barel. MOL ale ruskou ropu nadále odebírá. I řidiči a dopravci v Česku se tak ocitají v paradoxní situaci, kdy nadále jezdí z velké části "na produkty z ruské ropy", která se nachází v historicky rekordní slevě, přičemž ovšem platí u čerpacích stanic historicky rekordní ceny. MOL je druhým největším provozovatelem čerpacích stanic v ČR.

Jestliže se v historické slevě nakupuje vstupní surovina, zatímco se historicky draze prodává finální produkt, je zřejmé že si "kapsu mastí" někdo uprostřed tohoto řetězce. Tedy částečně čerpací stanice, ale zejména právě rafinérie.

Podle zmíněné analýzy Erste Bank maďarský MOL využíváním dramaticky zlevněné ruské ropy k výrobě paliv, jež prodává za "západní ceny", dosahuje dodatečného hrubého zisku (EBITDA) až 230 milionů korun denně. MOL se tedy i přes uvedenou ztrátu způsobenou Orbánovým zastropováním dostává v důsledku války na Ukrajině a sankcí, resp. reakcí západních společností na ně, do plusu až zhruba 130 milionů korun hrubého zisku denně.

https://www.kurzy.cz/zpravy/644841-erste-bank-spolecnosti-mol-nakupy-zlevnene-ruske-ropy-a-nasledny-prodej-pohonnych-hmot-za-zapadni/

23.3.2022 Ruský prezident Vladimir Putin dnes rozhodl, že Rusko bude za svůj plyn a ropu žádat od takzvaných nepřátelských států platbu v rublech. Země, které uplatňují sankce vůči Rusku, včetně zemí EU a Česka, tak budou muset za ropu i plyn platit místo v dolarech či eurech právě v ruské měně.

Kreml tak vytváří dodatečnou poptávku po ruské měně, která utlumí citelné oslabování rublu, k němuž dochází v důsledku sankcí Západu uvedených v důsledku ruské invaze na Ukrajinu koncem února. Putin zadal ruské centrální bance, aby během týdne připravila platební schéma, které platby v rublech umožní.

Kreml svým opatřením reaguje na sankce Západu ještě z jiného hlediska. Sankce vedly ke zmrazení zhruba poloviny devizových rezerv ruské centrální banky. Putin si tak uvědomil, jak je Rusko zranitelné, drží-li měnu zemí, jež jej sankcionují. Bude se tedy snažit přejít v nejvyšší možné míře k přijímání plateb v rublu, případně v čínské nebo indické měně, protože v případě těchto měn zmrazení nehrozí.

Krok Kremlu tak v Evropě zdraží plyn i ropné produkty, včetně benzínu či nafty, a to i odběratelům z řad českých firem a domácností. Evropští odběratelé si budou musel vyčlenit prostředky v rublech, za něž suroviny uhradí. S držením rublu je ovšem spojeno poměrně výrazné kursové riziko, neboť ruská měna je zejména po invazi Ruska na Ukrajinu značně rozkolísaná a hrozí její hluboký propad. Proti kursovému riziku se budou muset odběratelé v EU poměrně nákladně pojistit, bude-li to možné, případně akceptovat ztráty spjaté s rozkolísaností rublu. Tyto dodatečné náklady pak přenesou na konečné odběratele včetně těch z řad českých firem a domácností.

  • S vyšší pravděpodobností nyní hrozí odvetný krok EU v podobě odstřižení se od ruských dodávek energií. Proto ceny benzínu, nafty či plynu v EU porostou i z tohoto důvodu. Ruku v ruce s tím zdraží také elektřina, neboť podstatná část elektřiny se v EU vyrábí právě z plynu.
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/641642-putin-bude-chtit-za-plyn-ci-ropu-rubly-to-radovym-cechum-zdrazi-plyn-elektrinu-nebo-pohonne/

15.3.2022 V současné době je asi největší pravděpodobnost jaderné války. Jaké změny čekají svět, zejména svět finanční, ekonomický, hospodářský a obchodní v souvislosti s válkou na Ukrajině, spolu se sílící izolaci Ruska?

Lukáš Kovanda: Zcela zásadní, protože to je věc, která skutečně zahýbe s ekonomickým pořádkem. Zejména jde o to, že Rusko bude zbídačeno, protože to je smysl těchto sankcí, které byly zavedeny. A nebude zbídačen pouze řadový ruský lid, ale také oligarchové, protože část těchto sankci míří právě na nejbohatší Rusy, na byznysovou elitu, což je do značné míry smyslem těchto sankcí, protože Západ si slibuje, že tito lidé využijí svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina, a přimějí ho k tomu, aby nějakým způsobem ukončil válku na Ukrajině, což je podle mého soudu poměrně odvážná představa.

Nemyslím si, že je to tak jednoduché, protože tito lidé, podle mého soudu, na něho nemají takový vliv. Uvidíme, jaký vliv bude mít frustrace a nespokojenost širokých vrstev obyvatelstva, ale také bych si moc nesliboval od západními sankcemi zbídačeného obyvatelstva, protože tito lidé se sice mohou bouřit v ulicích, a už se také částečně bouří, a může klesat jejich životní úroveň, a už částečně klesá, ale než to skutečně nabude takového poklesu, aby došlo k nějakým masovým protestům, které by už mohly Kreml rozkymácet, tak to bude řádově doba minimálně několik měsíců, což nedává šanci nějakým rychlým způsobem zvrátit trend ve vývoji na Ukrajině.

Martina: Lukáši Kovando, Rusko vojensky destruuje Ukrajinu, svět hospodářsky destruuje Rusko - v co to může vyústit?

Lukáš Kovanda: V krajním případě v to, že se Rusko bude pod vlivem destruktivních ekonomických sankcí, které jsou vůči němu namířené, které jsou skutečně nebývale účinné, a v této šíři, hloubce a razanci ještě nikdy nebyly použity vůči tak velké a významné ekonomice, jako je ruská, Rusko se může ocitnout v pasti, může být zahnáno do kouta. Ale je to ovšem stále země, která disponuje jadernými hlavicemi, a má jich nejvíce na světě, nějakých 6000, a pokud bude zoufalá z toho, že ji Západ ekonomicky zatlačil do kouta, tak ne jenom zoufalí lidé, ale i zoufalé země činní zoufalé kroky, a Kreml bude v takovém případě hodně zoufalý, protože jeho vyhlídkou bude buď válečný tribunál, nebo už příliš nic moc jiného. Takže co takový člověk může ztratit? Tudíž si myslím, že v současné době je asi největší pravděpodobnost jaderné války v historii lidstva.

Hlavní protagonisté současných střetů zašli už tak daleko, že je velice obtížné, aby zařadili zpátečku, aniž by ztratili tvář

Martina: Vy jste do svého článku pro Reflex doslova napsal: "Západ stisknul finanční jaderné tlačítko, a nezbývá než doufat, že odpovědí nebude stisk skutečného, ruského jaderného tlačítka. Ale nebude moc jiných možností, jak se Kreml bude moci ze zmrazení stovek miliard pomstít tak, aby to Západ bolelo." Vy si opravdu myslíte, že už může nastat konec jakýkoliv diplomatických nót, diplomatických řešení, a jakýkoliv ekonomických ústupků, a že skutečně poslední zhasne?

Lukáš Kovanda: Nemyslím si. Myslím, že diplomatické řešení může být vždy, ale zatím k němu Kreml není příliš ochotný, příliš svolný, jakkoliv ukrajinská strana, zdá se, vyjednávat chce. Ale boje jsou každým dnem těžší a brutálnější, a šance na diplomatické řešení je mizivější. Bohužel jsme nyní tak daleko, hlavní protagonisté těchto střetů zašli tak daleko, že je velice obtížné, aby nějakým způsobem zařadili zpátečku, aniž by přitom ztratili tvář - a pro ně může být v jisté fázi větší pohromou ztratit tvář, než vyvolat nějakou jadernou válku.

To jsou lidé, kteří uvažují v jiný dimenzích, kteří už jsou také opiti mocí, kterou mají. Často také třeba mají pocit až určité nesmrtelnosti, a mají vybudovanou logistiku, jak sami mohou jadernou válku přečkat v dobře opevněných bunkrech, které jsou k tomu přímo vytvořeny, takže vnímají tuto hrozbu jinak, než řadoví lidé v celém světě. A jim prostě někdy z toho všeho může vyjít taková kalkulace, že jaderný útok provedou, protože, jak říkám, další alternativou pak může být válečný tribunál, a to je něco, co si asi nikdo nepřeje a čeho se také děsí jako čert kříže. A právě proto jsem poměrně pesimistický stran dalšího vývoje.

Martina: Lukáši Kovando, je to tak, že Rusko už směřuje k bankrotu? Že zmrazení těch, tuším, 425 miliard dolarů je prostě taková rána, že se z toho ruská burza nevzpamatuje? A navíc je ruská burza zavřená nejdéle od roku 1998.

Lukáš Kovanda: Jednoznačně je to součást toho, o čem jsem hovořil, co jsem popsal: Jsou zahnáni do kouta. Tyto sankce jsou opravdu nebývalé. To se skutečně nestalo v životě kohokoli nás, aby společenství zemí udeřilo proti jiné zemi tak ekonomicky razantně. Ruská ekonomika totálně krvácí a totálně se hroutí. Nemá stovky miliard devizových rezerv, hroutí se i největší banky, včetně v Česku působící Sberbank. Z Ruska v masovém měřítku odcházejí západní firmy, i třeba česká Škoda, která tam ruší svou výrobu v závodech v Kaluze a v Nižném Novgorodě, a také tam už nebude vyvážet auta, což je něco, co by bylo před pár dny nemyslitelné. Pro Škodu je ruský trh významný, je to její druhý významnější trh. Mizí investoři, mizí elementární důvěra v Rusko, v ruskou měnu, v tamní instituce, v legislativu, v cokoliv. Propad důvěryhodnosti Ruska je takový, že se s tím může potýkat 50 let, než si zase obnoví svou pověst. A zhoršení pověsti s sebou nese chudnutí celé země, a pochopitelně i desítek milionů ruských domácností, které si ještě neuvědomují, do jaké černé díry padají, a pro něž opravdu příští léta budou poznamenána bídou, chudnutím, zhoršovaným finanční a ekonomické situace, propadem životní úrovně.

Rusko v podstatě nastupuje cestu Severní Koreje, ale stále je to Severní Korea, Severní Korea v uvozovkách, která má 6000 jaderných hlavic, a je otázka, zda je nevyužije, když bude takto ekonomicky zahnána do kouta, což není určitě obhajoba toho, že by Západ neměl proti Rusku postupovat ekonomický striktně, jenom je třeba si uvědomit všechny konsekvence a souvislosti, které to může mít.

Moskva nečekala, že se Západ tak sjednotí, a zmrazí stovky miliard ruských devizových rezerv. A nečekali, že budou mít na Ukrajině takové problémy.

Martina: Lukáši, vrtá mi hlavou jedna věc. Když Putin tuto akci připravoval, tak - odmyslíme-li si, že se zbláznil, což poslední dobou hodně často slýcháme - to asi byl krok, který promyslel. A nedává mi logiku, nezdá se mi, že by nevěděli, že přijdou sankce a že se svět proti nim sjednotí - a že by se tedy Putin po 14 dnech po invazi ráno probudil a řekl: "Bože, došly nám peníze." To mi v tom nějak nesedí.

Lukáš Kovanda: Nečekali dvě věci. Za prvé nečekali, že se Západ tak sjednotí a že bude ochoten jít až tak daleko, ke zmrazení stovek miliard devizových rezerv. Ale také nečekali, že budou mít na Ukrajině takové problémy. Čekali, že se jim Ukrajina poddá, že to bude takové zabrání území, jako bylo na Krymu, což byla samozřejmě závažná věc, a Západ tehdy zavedl sankce. Rusko si tudíž myslelo, že zabere Ukrajinu, třeba její východní část, a že se Ukrajinci vzdají bez boje, nebo že dojde k lokálním, místním k šarvátkám, přestřelkám, ale zásadně že mu padne Ukrajina do rukou, a Západ si ničeho nevšimne, a proto ani v podstatě žádné sankce nezavede. A když nějaké zavede, tak budou třeba o něco silnější, než po anexi Krymu, ale vzhledem k tomu, že Rusko, jak říkáte, se připravovalo snižováním svého zadlužení, nebo udržováním svého zadlužení na nízké úrovni, nižší než jaké mají země EU, a také budováním svých mohutných devizových rezerv.

Vezměme si, že když Putin nastupoval do úřadu, na přelomu milénia, tak devizové rezervy činili zhruba 12 miliard dolarů. A za jeho působení v čele země se navýšily na 640 miliard dolarů, takže panovala představa, že i když budou zavedeny sankce, a i kdyby byly silnější než po anexi Krymu, takže to stále Rusko ustojí. A navíc, že třeba ani nebudou moc zavedeny, protože Západ je zpohodlněný, a nechce se pouštět do střetu, takže něco řekne, a nakonec přijme fakt, že Ukrajina už je ruská.

Takže to podle těch původních plánů neměla být ani anexe Ukrajiny, ale měla to být opravdu hladká vojenská operace, kdy dojde k výměně režimu v Kyjevě, bude tam dosazena loutková vláda a země bude nadále formálně nezávislá, se svým parlamentem a se svými institucemi, se svou vlajkou, a tak dále, ale bude povolná Rusku tak, jako je povolné třeba Bělorusko.

Martina: Vy se teď vlastně dopouštíte politologického rozboru. Můžete toto všecko jakožto ekonom vyčíst z jejich ekonomických kroků?

Lukáš Kovanda: Myslím, že je velmi pravděpodobné, že takto uvažovali, protože se skutečně na tuto válku připravovali. Ale tyto sankce jsou tak razantní, že se na to připravit ani dost dobře nedalo. A o tom, že jsou těmito sankcemi zaskočeni, svědčí i to, jak se chovají ruští oligarchové, což jsou lidé, kteří jsou dobře informováni o tom, co se v Kremlu děje, a jaké jsou záměry Kremlu, byť třeba nemusí mít detailní představu, ale aspoň rámcovou mají. Když Západ nyní zavedl sankce vůči těmto oligarchům, jejichž jachty kotví v různých exotických místech Středozemního moře, třeba na Azurovém pobřeží ve Francii, nebo v německém Hamburku, případně na Jadranu, tak oni jsou tak vyplašení, že se rychle snažili své jachty přeparkovat ze zemí EU do bezpečnějších vod, jako třeba do Kaliningradu, což je ruská enkláva mezi Polskem a Litvou.

Tedy se snažili své super jachty, dokonce lodě v přepočtu za 11 až 13 miliard korun přeparkovat. Ale v některých případech to nestihli. Takže se třeba stalo, že na Azurovém pobřeží francouzští celníci zabavili super jachtu, opravdu luxusní jachtu panu Sečinovi, což je pravá ruka Vladimira Putina. Igor Sečin je dlouholetý šéf státního ropného podniku Rosněft, a snažil se na poslední chvíli, tedy ne přímo on, ale spíše dal pokyn k tomu, ať je tato jachta rychle přeparkována do bezpečného přístavu, kam už by se nevztahovala legislativa EU, nebo obecně Západu, ohledně zabavení. Ale nestihli to, takže byla na poslední chvíli zabavena francouzskými úřady.

Podobně jachta Putina, která je spojována s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. I když on oficiálně nic nevlastní, má tři auta a jeden byt, ale neoficiálně je to zřejmě nejbohatší muž na světě, protože minimálně jeho nepřímý vliv na oligarchy mu zajišťuje velký majetek, takový, že v podstatě ve světě nemá konkurenci. On se o to také snažil, a tam se to povedlo, takže přeparkoval svou jachtu z Hamburgu do Kaliningradu, a to ještě před propuknutím bojů na Ukrajině. Ale dalším oligarchům, například Ališeru Usmanovovi, se to nepovedlo.

V případě Putinovy jachty je zajímavé, že rychle přeparkoval, než byly dokončeny opravy v hamburském doku, a tudíž je zjevné, že pospíchali, a Putin to ještě stihnul. Ale další oligarchové často ne. Takže ruská oligarchie buď nečekala, že Putin udeří, nebo nečekala, že udeří na Ukrajinu, nebo že odveta Západu přijde tak rychle, a že bude tak razantní.

Čína je asi zaskočena postupem Ruska na Ukrajině. Mohla dát původně Rusku zelenou s tím, že to bude vyřízeno během několika dnů, a nevzbudí to celosvětovou bouři a vlnu solidarity.

Martina: Lukáši Kovando, ale to, co jste teď řekl, když se ještě chvíli budeme věnovat rejdařství ruských oligarchů, znamená, že pokud Putin přeparkoval svou jachtu ještě předtím, než udeřil, a převezl ji z vod, na které se vztahuji zákony EU, že i s těmito sankcemi musel počítat, nebo si je musel připustit, což by odporovalo tomu, že je najednou tak zaskočen. A proto navážu další otázkou, a to: Zdali není tak zaskočen proto, že ho z finančního tlaku může vytáhnout třeba Čína, nebo Indie?

Lukáš Kovanda: Myslím, že mohl jednat preventivně, opatrně, on je přece jenom nejviditelnějším reprezentantem režimu, takže si mohl říct: "I kdyby se mi povedlo Ukrajinu zabrat relativně hladce blitzkriegem, tak přesto západ asi něco udělá. A na koho půjde jako prvního? Nejprve půjde po mě, takže že si radši majetek, majetek se mnou spojovaný, přeparkuji jinam." Ale už nečekal, že tato válka vyvolá takovou bouří, a bude se mrazit majetek další oligarchie, která je, řekneme, v druhém sledu za Putinem.

Ostatně, když už jste to zmiňovala, tak sama Čína se zdá být zaskočena postupem Ruska na Ukrajině. Zřejmě došlo k určitému formování záměru provést invazi na ukrajinské území nejpozději na olympijských hrách, kde se setkal ruský a čínský prezident. Nicméně Čína mohla dát Rusku zelenou také k útoku na Ukrajinu s tím, že to bude vyřízeno během několika dnů, a hlavně hladce, a že to nevzbudí celosvětovou bouři a vlnu solidarity.

Martina: To jsou asi naše spekulace. Nevíme přesně. Jsou to domněnky, není-liž pravda?

Lukáš Kovanda: Čína se už opakovaně vyjádřila v tom smyslu, že se jedná o válku, to znamená, že už to nenazývá pouze konfliktem, což je jedno ze znamení v diplomatických kruzích, že už je znepokojenější, než kdyby to probíhalo tak, jak si představovala. A také se vyjadřuje v tom smyslu, tedy uvádí doslova, že je situací na Ukrajině extrémně znepokojena a že by se obě strany měly usadit k jednacímu stolu. Takže používá relativně silný slovník, alespoň v diplomatických kruzích, což může indikovat, že si opravdu nepřeje nějakou dlouhou válku, že by třeba byla ráda, kdyby Rusko Ukrajinu hladce zabralo, a prosadilo nějaký svůj loutkový režim, ale toto ji znepokojuje. A to myslím, že je pravda, že ji to extrémně znepokojuje, protože Čína vnímá i ekonomickou dimenzi této věci, že skutečně kvůli této krizi, kvůli této válce, se citelně zpomalí výkon, nebo zhorší výkon světové ekonomiky, a to samozřejmě poškozuje také čínské hospodářství.

Takže pokud by do rozsáhlého a vleklého válčení zatáhli další země, a stal se z toho opravdu mezinárodní konflikt na úrovní světové války, tak to není něco, co by Čína vítala, minimálně z ekonomického hlediska.

Rusko nemůže vývoz ropy a plynu do EU nahradit jejich prodejem do Číny a Indie

Martina: Plynovody a potrubí na naftu do Číny a Indie už vedou, nebo jsou ve výstavbě, a Čína a Indie těchto komodit nemají nikdy dost. A když se podívám na to, co jste říkal o oligarších, tak nemůže to, že se jim zmrazí majetek ve světě, na Západě, a zmrazí se jim podnikatelské aktivity, přesto vše, co jste říkal o Číně a Indii, zahojit možnost, že oligarchové dostanou možnost podílet se na dostavbě Sibiře, a tak dále? Jenom zkoumám, jak moc je Rusko zahnané do kouta. A zkoumám to i proto, co jste řekl, co by Rusko, zahnané do kouta, mohlo udělat.

Lukáš Kovanda: Čína ani Rusku, ani řadovým Rusům, ani oligarchům, ani Putinovi, nemůže nahradit Západ. To Čína nezvládne. Například v případě plynu Rusko 70 % plynu vyváží do Evropy. Ano, může případně část těchto 70 %t přesměrovat do Číny, ale do Číny už nyní něco vyváží, takže jestliže by Čína vzala z těchto 70 % dalších 20 %, tak pak má Rusko dalších 50 % plynu, polovinu toho, co nyní vyváží, který by pak nemělo komu udat. Takže Rusko potřebuje Evropu. Ostatně, kdyby ji nepotřebovalo, a bylo tak lehké Evropu nahradit Čínou, tak už by to dávno učinilo, a nás by nechali víc vycukat, tedy by nás ještě víc zatlačili tam, kam potřebují, protože určitě vědí, jak jsme na jejich energiích závislí.

Jenže Rusko je zase závislé na nás, na našem odběru energie, je to provázaná věc. A ruská oligarchie má z velké části své majetky právě z vývozu buď plynu, ropy, nebo dalších surovin typu hliníku, niklu a zlata.

Takže ano, Rusko má v tomto výhodu, a může nás skřípnout tím, že utáhne kohoutky, ale pak na to bude také těžce ekonomicky doplácet Rusko, a ne jenom Rusko jako takové, tedy Kreml, ale celá oligarchie. Takže proto jsme nyní paradoxně v situaci, že kdykoliv postavíme hrnec na sporák, tak přispíváme na munici a kvér někomu, kdo pak bude v Charkově vraždit civilisty, protože my stále platíme, a přispíváme svým odběrem elektřiny a plynu z velké části na ruskou invazi na Ukrajinu.

Vše může vyústit do přímého vojenského střetu NATO s Ruskem

Martina: To, co jste říkal, je razantní, a vede to k zamýšlení. Zároveň jste ale předtím řekl, že máte starost o budoucnost právě proto, že těmito kroky a sankcemi je Rusko stále víc zaháněno do kouta, a může to skončit pověstným červeným jaderným tlačítkem. Znamená to, že vy, jako ekonom, radíte začít bojkotovat, což je asi úplně neproveditelné, protože naše ekonomika je na tom postavena, takže to asi není proveditelné do důsledku? Nebo si naopak myslíte, že by Západ měl začít s těmito sankcemi víc diplomaticky tančit, už jen z pudu sebezáchovy? Co z toho je správně? Nebo je to ještě úplně jinak?

Lukáš Kovanda: Tak sankce všech sankcí by znamenala embargo na ropu a plyn, a ta ještě zavedena nebyla. To by skutečně byla sankce, která by těžce poškodila ruskou ekonomiku, dost možná vlastně více, než zmrazení devizových rezerv. Ale to je otázka. Každopádně toho lze dosáhnout dvěma způsoby: Odstřižením od dodávek ruské energie, plynu, ropy do Evropy, a to tak, že blokaci systému SWIFT, který zajišťuje mezinárodní platby, rozšíříme na všechny ruské banky. To je možnost číslo jedna. A druhou možností, jak přestřihnout dodávky plynu a ropy z Ruska do Evropy, je uvalit přímé embargo na ruskou ropu, a na ruský plyn. Podobné embargo platí třeba vůči Íránu, takže to není nic, co by bylo ojedinělé. Írán také nemůže vyvážet ropu tak, jak by si přál, a kam by si přál na světové trhy, a je to tedy něco, co už je prověřeno, nebo se už zkusilo.

Ale samozřejmě Írán není Rusko. Írán není z globálního hlediska tak významná ekonomická síla, jako je Rusko, a proto Rusko hýbe světovými trhy. A je zde skutečnost, že zahnání Ruska, které má jaderné hlavice, do kouta, muže vést k nějakému jadernému konfliktu. Na stranu druhou je velice těžké s Ruskem jednat, a ono zatím dosahuje svého. Sice ekonomicky krvácí, ale zatím se z Ukrajiny stahovat nehodlá, a hodlá naopak dobýt Ukrajinu celou, jak opětovně ujistil Vladimir Putin svůj francouzský protějšek Macrona.

Tudíž si myslím, že je tady bohužel možná eskalace až po podoby vojenského střetu, protože i když teď nakrásně Západ zavede další sankce, a ještě striktnější embargo, tak myslím, že to stále nebude stačit, aby se Rusko nějakým způsobem stáhlo, nebo aby se dosáhlo nějakého příměří na Ukrajině, a že Rusko bude dále stupňovat svou agresivitu a brutalitu, s jakou postupuje nyní, když vidíme vybombardované domy v Charkově, a v jiných ukrajinských městech. Je to opravdu razantní nárůst nesmlouvavosti s porovnáním s tím, jak Rusové postupovali na začátku své invaze. To znamená, že když se jim to nepodařilo na začátku blitzkriegem a chirurgickým zásahem, kdy měli původně plán pouze atakovat infrastrukturu, vojenské kapacity, budovy, letiště, tak nyní svůj útok vztáhli i na civilní cíle, na celou zemi. A Západ to vlastně toleruje.

A jakmile toto Rusku projde, tak projde i něco většího, a Západ se pak dostane před situaci, kdy dojde k nějakému totálnímu masakru, který někdo zaznamená na sociálních sítích, a bude z toho celosvětový povyk nebývalého rázu, a Západ už bude muset přistoupit k embargu na ropu a plyn, protože už nebude mít nic jiného v rezervě. Ale Rusko to stále nebude vnímat tak, že by mělo zastavit své počínání na Ukrajině, a pak už Západu nebude zbývat nic jiného, než se pustit do vojenského konfliktu s Ruskem, tedy NATO versus Rusko, což v podstatě znamená start třetí světové války. A některé kroky Ruska svědčí o tom, že Rusové jsou na to připraveni, dokonce je součástí jejich taktiky takový postup vyvolat.

Martina: Než se pustím do toho, jakým způsobem celá tato ekonomická situace zasáhne, a bude bolet Západ, tak řeknu tuto otázku konkrétněji: Bude to nakonec ekonomika, která rozhodne, zda válka na Ukrajině bude ukončena, nebo myslíte, že ne?

Lukáš Kovanda: Může přispět, ale nebude to přímý důvod. Přímý důvod to, podle mého soudu, nebude, protože vedení Kremlu, zejména Putin, už je tak izolovaný od reálného světa, že na něj ekonomické problémy nedoléhají. A myslím, že už na ně nemají vliv ani oligarchové, kteří jsou rozčílení a naštvaní na to, co se děje. Vezmete si, že šéf Lukoilu Alekperov, jeden z oligarchů, od začátku této invaze zchudnul, nebo přišel o majetek, třeba při pádu akcií, v objemu 408 miliard korun, což jsou obrovské peníze, je to dramaticky větší majetek, než měl třeba Petr Kelner, nejbohatší Čech. O to šéf Lukoilu přišel během pár dnů kvůli tomu, že se Putin rozhodl provést invazi, a jinak by tento svůj majetek měl i nadále.

Takže pochopitelně je takový člověk rozčilen, ale zároveň se tito lidé bojí Putina, a proto často sice skřípou zuby, ale přijmou to, akceptují, protože i když je to pro ně náročné, tak je to pro ně pořád přijatelnější, než jít do střetu s Kremlem. I když se právě Lukoil, jako první z ruských velkých podniků, vyjádřil ve smyslu, že by válka měla co nejdříve skončit. Ale myslím, že to je stále slabý hlas na to, aby v současném Putinově rozpoložení dokázal ruského prezidenta přesvědčit, aby zásadním způsobem změnil své počínání na Ukrajině.

https://www.radiouniversum.cz/kovanda-lukas-1d-v-soucasne-dobe-je-asi-nejvetsi-pravdepodobnost-jaderne-valky/

14.3.2022 Sankce proti Rusku se Západu, ale i Česku, vracejí jako bumerang. Ekonom Lukáš Kovanda vám přiblíží tři konkrétní případy, které západní civilizaci v blízké době mohou velmi ublížit. To se samozřejmě projeví na cenách a nutnosti nakupovat některé suroviny jinde.

  • Světové trhy s uranem jsou v napětí. Cena uranu totiž v důsledku válečných sankcí koncem minulého týdne vylétla nejvýše od havárie na japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. Trhy se totiž obávají odstřižení světa od ruského uranu. Světové zásoby využitelného uranu by se tak ztenčily, což právě žene jeho cenu vzhůru. V případě, že by se k sankcím proti Rosatomu přidal celý Západ, jsou dodávky paliva pro Dukovany ohrožené. Elektrárna měla v době zahájení ruské invaze na Ukrajinu zásoby minimálně na dva roky. Nicméně i tak je v určité pohotovosti. Proto si nechala počátkem března zavézt z Ruska nové zásoby paliva. Ruský iljušin z Moskvy dovezl nové články navzdory sankcím, které zakazují letecký provoz mezi EU, resp. ČR a Ruskem. V Dukovanech se zjevně obávají, že sankce mohou dopadnout právě i na jejich palivo, které nikdo jiný než Rusové nevyrábí. Proto se předzásobují.  
  • Závratná rychlost dalšího zdražování již tak rekordně drahých pohonných hmot každopádně ohrožuje tuzemské dopravce. Ti varují, že každý z nich, jenž v Česku podniká, je nyní ohrožen krachem. Dopravci jsou přitom nyní ve ztrátě čítající až čtyři koruny na každý kilometr.
  • Když se v roce 2007 začínala biosložka přimíchávat do nafty, stoupla kvůli tomu cena nafty až o 40 haléřů na litr. Tehdy se ovšem do nafty přimíchávala pouze dvě procenta. Přimíchávání šesti procent tak dnes i po zohlednění inflace zdražuje naftu o zhruba 1,20 až 1,80 koruny na litr. V případě benzínu tak má biosložka na svědomí zdražení o zhruba jednu korunu na litr. 
  • Ceny pšenice a mouky v ČR, minulý týden zdražila na nový historický rekord, v přepočtu bezmála 11 tisíc korun za tunu. Průměrná cena za období od začátku roku 1999 až dodnes přitom odpovídá zhruba 4600 korunám. 
  • https://g.cz/uran-benzin-psenice-sankce-se-vraceji-jako-bumerang-i-cesku-rika-kovanda/?

2.3.2022

  • Ekonom Lukáš Kovanda se domnívá, že v případě dobytí Kyjeva ruskými vojsky se již nyní propadající koruna ocitne ve volném pádu. Česká národní banka zřejmě bude muset intervenovat, třeba prodávat devizy, míní.
  • Podobný efekt, tedy 'volný pád', by na korunu mělo citelné přerušení dodávek plynu či ropy z Ruska do Evropy.
  • Mezinárodní měnoví obchodníci korunu 'hází do jednoho pytle' s dalšími měnami zemí, jež jsou z globálního hlediska geograficky poblíž Ukrajiny. Roli hraje také obchodní provázanost Česka s Ruskem, případně s Ukrajinou, či energetická závislost na Rusku. V souvislosti s oslabováním koruny hrozí Česku závažná inflační spirála. Ta podle dnešní analytické zprávy Deutsche Bank hrozí také euru. Koruně však tím pádem ještě mocněji, neboť se jedná o měnu mnohem menší ekonomiky, než je eurozóna. Česko je navíc geograficky blíže válčící Ukrajině než eurozóna jako celek. Geografická blízkost má minimálně svůj psychologický efekt.

  • Euro se podle zmíněné zprávy Deutsche Bank ocitá v inflační spirále a Evropská centrální banka by měla na jeho podporu intervenovat. Stalo by se tak prvně po 11 letech. Čím je totiž nyní dolarová ceny ropy vyšší, tím je euro slabší vůči dolaru, což právě hrozí eurozónu uvrhnout do inflační spirály. Ta tedy hrozí i Česku. Česká národní banka tak asi bude muset intervenovat, například i prodejem části svých devizových rezerv. Současně také bude muset výrazněji zvednout základní úrokovou sazbu, zřejmě až na 5,5 procenta.

  • https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kdyz-padne-Kyjev-padne-ceska-koruna-Jasne-varovani-694596

9.12.2021 Emisní povolenky živelně zdražují, Evropě hrozí blackouty

  • Zprovoznění Nord Streamu 2 by zlepšilo zásobování EU plynem, což by zmírnilo tlak na růst jeho ceny, který je nyní enormní.
  • Ve Finsku se na okamžitém trhu elektřina prodávala za více než 1000 eur za megawatthodinu. To je více než desetinásobek běžné ceny. Švédsko zase předevčírem muselo nahodit ropnou elektrárnu, která představuje "elektrárnu poslední záchrany. 
  • Kvůli nedostatku plynu se za účelem výroby elektřinu spaluje nejen více uhlí, ale dokonce právě už i ropy. To způsobuje růst emisí, takže příslušné elektrárny si musejí kupovat více povolenek, aby mohly elektřinu vyrábět. Vedle toho také s povolenkami spekulují banky, investiční fondy nebo finanční instituce, protože jejich současný dramatický cenový růst, připomínající růst ceny bitcoinu v nejlepší formě, z nich činí velmi atraktivní zdroj finančních výnosů. 
  • Velkoobchodní cena plynu ve středu v EU roste o více než pět procent opět na více než 105 eur za megawatthodinu. Trhy se obávají, že v případě tuhé zimy a dalšího stupňování konfliktu na ukrajinsko-ruské hranici nebude mít EU v nadcházející době dostatek plynu.
  • Obtížné dostupné a zdražující zdroje pro výrobu elektřiny mohou letos v zimě způsobit na četných místech EU rozsáhlé blackouty. V Česku mohou způsobit krachy dalších alternativních dodavatelů energií, ale už menších než Bohemia Energy.
  • Růst cen energií na začátku příštího roku může mít lví podíl na tom, že spotřebitelská inflace vystoupá nečekaně vysoko, až k úrovni deseti procent. Jednalo by se o suverénně nejvyšší inflaci od 90. let. 
  • https://www.newstream.cz/nazory/lukas-kovanda-cena-emisni-povolenky-prolamuje-rekordy-evrope-hrozi-blackouty?  

12.11.2021 Překotný odklon od jádra a uhlí v EU je jedním z klíčových zdrojů současné rapidní inflace v ČR. 

  • Je potřeba revidovat Green Deal tak, aby nebyl tak překotný, aby vyhovoval specifikům české ekonomiky, jež je tradičně silně průmyslově orientovaná. Také je třeba prosadit na úrovni EU jadernou energii jako bezemisní zdroj a začít rychle stavět nové jaderné bloky.
  • Částečně se situace uklidní. A zejména s příchodem jara. Výrazně navýšené však mohou ceny energií zůstat i po celý rok 2022 a částečně i v roce 2023. Ale ani po tom se situace nemusí nijak zásadně zlepšit. Právě proto, že energie místo dopadu pandemie budou v ještě vyšší míře než dnes zdražovat opatření prosazovaná v rámci zelené agendy EU, tedy v rámci Green Dealu. 
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/618648-prekotny-odklon-od-jadra-a-uhli-v-eu-je-jednim-z-klicovych-zdroju-soucasne-rapidni-inflace-v-cr/<br>

19.10.2021 Ceny českých výrobců dramaticky rostou, v průmyslu nejvíce za skoro 30 let. Hrozí inflační spirála, zejména kvůli o 100 % dražší ropě - úrok na českém dluhu je nejvyšší od roku 2014

České výrobní ceny prudce rostou. Jejich dramatický růst předznamenává, že brzy podstatnou část tohoto cenového nárůstu pocítí na svých peněženkách běžní spotřebitelé v obchodech.

Ceny průmyslových výrobců stouply v září meziročně o 9,9 procenta, což představuje nevýraznější nárůst od března 1993. Nejvíce rostly ceny v oboru koksu a ropných produktů, což značí, že růst způsobuje zejména prudké zdražení ropy. Ropa Brent se dnes na světových trzích prodává až za více než 86 dolarů za barel. To je nejvíce od roku 2014, nepočítáme-li jeden jediný den v říjnu 2018, kdy byla ještě o několik desítek centů po krátký čas vyšší. Za poslední rok zdražila ropa o zhruba sto procent. Takže je zřejmé, že vydatně musí růst ceny také ropných produktů, včetně pohonných hmot, což se pak promítá zásadním způsobem do enormního růstu výrobních cen v průmyslu v ČR.

  • Razantně zdražují ovšem také třeba výrobky z kovů či chemické látky. Důvodem je zejména mezinárodní přepravní a výrobní krize a také aktuální zdražování energií v čele se zemním plynem.
  • Rapidně ovšem zdražují také zemědělští producenti. Jejich ceny přidaly v září meziročně 8,4 procenta. Obiloviny navzdory mírně nadprůměrné letošní úrodě zdražují o bezmála devatenáct procent. Růst cen obilovin a mouky by se společně s růstem cen energií a vzestupem mezd mohl projevit až třicetiprocentním růstem cen pečiva v obchodech.
  • Prudký letošní růst cen zemního plynu omezuje a prodražuje výrobu hnojiv, neboť jejich producentům už se často výroba prostě nevyplácí. Dražší a hůře dostupná hnojiva v příštím roce zadělají na pokračování, ba umocnění růstu výrobních cen v zemědělství, a tedy také v potravinářství.
  • Růst inflačních očekávání nutí Českou národní banku zvyšovat základní úrokovou sazbu. Trh nyní sází na to, že za dvanáct měsíců bude základní sazba až na úrovni tří procent, tedy nejvýše od roku 2008. Nyní sazba činí 1,5 procenta.
  • Růst základní úrokové sazby ČNB zásadně přispívá k růstu úroku na dluhopisech vlády ČR. Dnes se tak poprvé od poloviny ledna 2014 vyhoupl úrok na desetiletém dluhopisu vlády ČR nad 2,5 procenta. Citelný růst úroku na vládním dluhu v posledních týdnech znamená, že zamýšlené reformy pravděpodobné vlády premiéra Petra Fialy, zejména pak výrazné zpomalení tempa veřejného zadlužování, budou muset být sociálně ještě bolestivější.
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/614361-ceny-ceskych-vyrobcu-dramaticky-rostou-v-prumyslu-nejvice-za-skoro-30-let-hrozi-inflacni-spirala/

5.10.2021 Lukáš Kovanda 1. díl: Kvůli Zelenému údělu zdraží vše - nájmy, elektřina, jídlo, elektronika, stavby

23.8.2021

  • Tálibán hladce zvládl dobýt Kábul i celý Afghánistán. Navazuje další výzva. Vládnout. A hospodařit. Hospodářskou správu země ovšem samopaly, kulomety, ani pušky nezajistí. Tálibán potřebuje ekonoma. Někoho, kdo by jeho bojovníkům ozřejmil základy současného finančnictví.

  • Drtivá většina afghánského národního finančního majetku je deponována v New Yorku. V tamní pobočce americké centrální banky má Afghánistán sedm miliard dolarů. Přes tři miliardy, tvoří americké vládní dluhopisy. Na více než miliardu pak vyjde zlato.
  • Další majetek má Afghánistán ještě na jiných mezinárodních účtech a u basilejské Banky pro mezinárodní platby, odpovídá jeho národní poklad nějakým 9,5 miliardy dolarů. Na světě tak žije zhruba 270 miliardářů, jejichž osobní majetek je rozsáhlejší než celý afghánský národní finanční majetek.
  • Ve finančnictví zkrátka Spojené státy drží stále všechny potřebné páky. Oč méně se jim a Západu obecně daří "vyvážet demokracii", o to úderněji dokáže využít své "finanční zbraně". Dokonce i západní zpravodajci jsou v oblasti financí zjevně protřelejší než v jiných oblastech. Vždyť ještě o minulé sobotě, den před pádem Kábulu, americký ministr zahraničí Antony Blinken telefonicky přislíbil afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghánímu další zásobu dolarové hotovosti. Peníze už nedorazily. Ani nebyly na cestě. Západní politici sice do poslední chvíle navenek vyjadřovali přesvědčení, že Kábul jen tak nepadne, peníze už se ovšem poslat zdráhali.
  • Afghánská měna, afghání, tak v tomto týdnu znehodnotila na svoji historicky nejslabší úroveň vůči dolaru. Afghánci totiž v době vrcholícího tažení Tálibánu, zejména během letošního července, intenzivně převáděli domácí měnu právě dolarů, které posílali do zahraničí. Tím, jak se svých afghání zbavovali, vytvářeli tlak na znehodnocení, jenž vyvrcholil v panice konce minulého a tohoto týdne.
  • Tálibán může disponovat pouze maximálně 0,2 procenta afghánského národního finančního majetku. I kdyby Tálibán získal jako svého ekonoma třeba i laureáta ekonomické Nobelovy ceny, je to na účinnou hospodářskou správu země zatraceně málo. Na zbraně se však peníze pochopitelně vždy najdou. Hlavním poraženým tak tentokrát bude prostý afghánský lid. Ten se musí připravit na to, že Tálibán omezí přístup k dolarové hotovosti.
  • Tálibánu ovšem hraje do karet alespoň to, že Spojené státy sice umí bleskurychle zemi odříznout od oficiálních mezinárodních finančních toků, nikoli však od finančních toků živených obchodem s opiem nebo heroinem. Washington v období patnácti let vyčlenil dohromady osm miliard dolarů na to, aby tyto finanční toky přeťal, aby zlikvidoval tolik makovic, kolik jen bude možné. Dokonce i podnikal zátahy na výrobny drog. Bez úspěchu. Afghánistán nadále zůstává světovou jedničkou v černém obchodu s opiáty.
  • Pád měny, inflace či zhoršená dostupnost potravin pochopitelně jen přiživí chaos v zemi, který pro změnu představuje živnou půdu další expanzi opiové produkce. Vzhledem k odstřižení od mezinárodních finančních toků a vzhledem k takřka prázdné kábulské státní pokladně představuje nyní opium pro Tálibán možná ještě důležitější zdroj příjmu, než si dosud myslel. Během své předchozí nadvlády, v roce 2000, sice Tálibán pěstování makovic zapověděl, ovšem následně tlaku lidu ustoupil. A zřejmě i rád.
  • Nejinak tomu bude zřejmě i nyní. Tálibán se sice navenek bude proti obchodu s opiáty stavět znova, bude však jen převážně "kalit vodu". Peníze potřebuje jak on sám, tak afghánský lid, aby se nebouřil. A více než osmdesát procent světových dodávek opia a heroinu, které Afghánistán zajišťuje, zkrátka představuje pro celou zemi natolik důležitou ekonomickou hodnotu, že si ji nebude chtít odepřít. Afghánská ekonomika by totálním vymýcením obchodu s opiáty přišla zhruba o takovou část svého hrubého domácího produktu jako česká ekonomika vymýcením veškeré automobilové výroby.

https://zpravy.magazinplus.cz/2695-rozcarovani-bojovniku-talibanu-neco-podobneho-zrejme-necekali.html?

26.7.2021

Pokud běžný občan zdražování zatím ještě výrazněji nepocítil, brzy se tak stane. Výrobní ceny v tuzemském průmyslu rostly letos v červnu nejrychleji za více než deset let. Citelně stoupají i ceny zemědělců nebo stavebních prací. Lidi tak nejvíce zajímá, jak dlouho bude inflace trvat.

  • Překročení tříprocentní inflační hranice značí, že tempo růstu spotřebitelských cen nadobro opouští toleranční pásmo České národní banky pro cílování inflace.
  • Babišova vláda si letos v březnu půjčovala na deset let za skoro dvě procenta, nyní ovšem jen za 1,7 procenta. A to přesto, že v mezidobí nepřišla s žádnou věrohodnou strategií post-covidového ozdravování veřejných financí a že naopak oznámila, že příští rok plánuje schodek státního rozpočtu 390 miliard korun. To je po přepočtu na velikost ekonomiky více než dvojnásobek deficitu, který příští rok plánuje Německo.
  • Pokles výnosů tuzemských dluhopisů, jenž je v porovnání se začátkem letošního jara zřetelný, odráží z velké části právě to, že mezinárodní investoři považují nynější inflační tlaky - patrné ve světě, ale i v českém průmyslu či zemědělství - za přechodné. Pokud by se obávali, že se inflace "utrhne ze řetězu", u nás či za hranicemi, žádali by za půjčení té či oné vládě mnohem vyšší úrok. A výnos na desetiletých českých vládních dluhopisech by dávno převyšoval hodnotu dvou procent.
  • https://zpravy.magazinplus.cz/2590-cechy-inflace-zatim-prilis-nepotrapila-zlom-ale-prijde-brzy-nejdulezitejsi-otazka-je-vsak-stale-nezodpovezena.html? 

13.5.2021 Dubnová meziměsíční inflace Spojených států očištěná o kolísavé ceny potravin a energií vyskočila na 0,9 procenta, nejvýše od roku 1982. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů amerického Úřadu statistiky práce.

Experty takový vzestup hladiny spotřebitelských cen zaskočil. Takřka sedmdesátka analytiků, které oslovila agentura Bloomberg, čekala ve střední hodnotě i v průměru inflaci čítající jen 0,3 procenta. Inflace je výrazná i v meziročním pohledu, kdy vykazuje nejvyšší úroveň za posledních více než deset let. Meziroční inflace je ovšem částečně navýšena statistickým zkreslením plynoucím z faktu nízké srovnávací základny meziročního porovnání. Loni v dubnu se totiž ceny citelně propadaly vinou nastupující pandemie a souvisejících opatření a uzavírek.  

  • Centrální banka USA - Fed - může být nečekaně silnou inflací přinucena zvedat základní úrokovou sazbu dříve a razantněji, než se obecně čeká.
  • Růst inflačních očekávání totiž investory vede k přehodnocení svých investic. Tak, že za ty do vládních dluhopisů požadují vyšší výnos, kdežto akcií se spíše zbavují, neboť vyšší inflace nahlodává vyhlíženou reálnou ziskovost firem. Zároveň akcie ztrácí na atraktivitě vůči náhle výnosnějším dluhopisům.
  • Rychlejší než očekávaná americká inflace ovšem zprostředkovaně zdraží půjčování také české vlády, neboť lze nyní předpokládat celosvětový nárůst inflačních očekávání, tedy i úroků na vládních dluhopisech, i těch Babišovy vlády. 
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/592789-experty-v-usa-zaskocila-tamni-inflace-vyletla-trikrat-vyse-nez-cekali-na-maximum-od-roku-1982/    

20.4.2021 Z Česka odtéká v rámci OECD třetí největší podíl vytvořeného bohatství, každý Čech přichází o 50 až 60 tisíc korun ročně. Španělsko ani Itálii proto Česká republika fakticky ještě ekonomicky nedohání

Česká republika je stále přední "odtokovou" ekonomiku v rámci zemí skupiny OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Z nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky plyne, že na území Česka se vytváří výrazně vyšší objem bohatství, než jaký v zemi také zůstává.

V roce 2019 činil hrubý domácí produkt na obyvatele v ČR celkem 40 937 mezinárodních dolarů, tedy dolarů přepočtených dle parity kupní síly měny. Parita kupní síly měny zajišťuje lepší mezinárodní porovnatelnost, neboť eliminuje vliv působení odlišných cenových hladin a efektů směnných kursů.

Ve stejném roce, 2019, ovšem hrubý národní důchod na obyvatele představoval v ČR jen 38 326 mezinárodních dolarů (viz tabulka níže). Jinými slovy, na každého obyvatele ČR včetně nemluvňat připadlo v průměru o 2611 mezinárodních dolarů menší bohatství, než jaké se v Česku v přepočtu na obyvatele vytvořilo. A to je započítán příliv bohatství ze zahraničí, například v podobě dividend zahraničních dcer mateřských společností sídlících v ČR. Orientačně lze říct, že každý obyvatel ČR včetně nemluvňat přichází kvůli "odtoku" bohatství z ČR, například ve formě dividend zahraničním matkám českých podniků, o 50 až 60 tisíc korun ročně.

Obyvatelé ČR tak mezi sebe ve výsledku rozdělují pouze přibližně 94 procent bohatství, které je na území ČR vytvořeno. V rámci zemí OECD už nižší hodnotu tohoto podílu vykazují pouze Irsko a Lucembursko, což jsou ovšem poměrně specifické ekonomiky, které se obě objevují na přehledech evropských daňových rájů. Například čtyři z pěti největších irských firem jsou evropské dcery velkých amerických technologických firem, jako je Apple, Facebook nebo Microsoft.

Česko tak v roce 2019 bylo 22. zemí v pořadí států OECD dle bohatství, které se na jejich území vytváří, ovšem až 25. zemí v pořadí států OECD dle bohatství, které se skutečně rozděluje mezi jejich obyvatele. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/589193-z-ceska-odteka-v-ramci-oecd-treti-nejvetsi-podil-vytvoreneho-bohatstvi-kazdy-cech-prichazi-o-50-az/<br>

11.3.2021 V Americe probíhá obří záchrana ekonomiky na dluh. Do toho všude zdražuje ropa i potraviny. Svět se opět začíná bát něčeho, na co už takřka zapomněl. Tedy obří inflace. A vrásky na čele to významně přidělá i české vládě. Covidová fiskální pomoc americké ekonomice tak nyní o čtvrtinu předčí souhrn fiskálních pomocí z uplynulého půlstoletí, včetně té z doby globální finanční krize před třinácti lety. "Historicky obří pomoc vedoucí ekonomice světa je vlajkovou lodí opatření Bidenovy administrativy, současně však velmi přispívá k růstu inflačních očekávání v USA. Ta jsou nejvyšší od roku 2008. A má to zásadní význam i pro českou ekonomiku," míní ekonom Lukáš Kovanda.

Navýšená inflační očekávání, pokud se naplní, znamenají vyšší inflaci v budoucnosti. A tak peníze budou ztrácet kupní sílu. Investoři do dluhopisů s takovou vidinou žádají vyšší výnos, který by poztrácenou kupní sílu peněz kompenzoval. Peníze z Bidenova balíku poplynou do ekonomiky přímo, například v podobě "helikoptérového shazování" sumy 1400 dolarů každému Američanovi s příjmem do 75 tisíc dolarů ročně, tedy více než 85 procentům americké populace.

  • Výnos z amerických dluhopisů citelně roste. Dokonce se po světě rozlévá vlna rostoucích výnosů. Nevyhýbá se ani dluhopisům vlády české. Finanční svět tak začíná vážně přemítat nad tím, zda se nevrací nepřítel po léta zdánlivě pohřbený, tedy citelná inflace.
  • Podle Kovandy by měl růst inflačních očekávání dělat vrásky na čele dělat i české vládě. V souvislosti s jejich vzestupem totiž stoupá úrok na českých dluhopisech. Úrok na desetiletých dluhopisech vlády se strmě blíží 1,9 procenta ročně a je tak nejvyšší od jara 2019. Tehdy však byl ekonomický boom, nyní krize a útlum. Takový vzestup úroků vládě prodražuje obsluhu dluhu, který i letos enormně naroste.
  • Kabinet tedy bude čelit nepříjemné kombinaci rostoucího dluhu a současně i rostoucích úrokových měr. Ty by však rostly i bez navyšování dluhu. Kvůli tomu však porostou tím rychleji, takže to umocní celkový růst nákladů obsluhy. Vládě tak zbude méně peněz na starobní důchody, školy, nemocnice, dálnice a další veřejné výdaje

https://zpravy.magazinplus.cz/2263-svet-se-zacina-bat-neceho-na-co-uz-temer-zapomnel-strach-by-mela-mit-i-ceska-vlada.html

27.11.2020 Pro statisíce českých domácností bude rok 2021 nejtěžším za posledních bezmála deset let. Budou čelit citelnému poklesu příjmů či vzrůstající hrozbě propuštění z práce, a to zejména ty, jejichž členové jsou zaměstnáním či podnikáním tak či onak navázáni na turistický ruch, gastronomii, sektor kultury či ubytování a obecně sektor služeb.

https://faei.cz/jaky-bude-rok-2021-ekonomicky-tezky-a-plny-zmen/?

18.11.2020 Komentář Lukáše Kovandy: Vyhozené miliardy za testování? Od středy se mohou obyvatelé České republiky nechat dobrovolně a bezplatně antigenně testovat na přítomnost koronaviru způsobujícího onemocnění COVID-19. Pokud však platí závěr článku listopadového vydání odborného časopisu Journal of Clinical Microbiology, který vydává Americká společnost pro mikrobiologii, vyhodí česká vláda více než miliardu oknem.

  • antigenní testy nejsou v plošném měřítku účinné. "Snaha využít ve větším měřítku antigenních testů k zamezení šíření koronaviru je jako snažit se zabránit globálnímu oteplování na základě předpovědi počasí
  • levnější a snadno dostupná opatření: nošení roušek, dostatečná hygiena rukou, dodržování odstupu při kontaktu a pohybu mezi více lidmi či důsledná izolace nemocného. Primárním cílem testování by podle nich mělo být monitorovat účinky těchto opatření.
  • Klíčovým problémem plošného antigenního testování je podle autorů studie jeho poměrně vysoký podíl falešně pozitivních výsledků. Tento podíl je údajně tak vysoký, že obyvatelstvo nemůže mít k závěrům testování dostatečnou důvěru. To se pak projeví tím, že nebude na základě jejich výsledku v uspokojivé míře jednat - pozitivně testovaní například nebudou dodržovat zásady dostatečné izolace od ostatních.
  • Obecně nižší spolehlivost testů - například v porovnání s laboratorními PCR testy - ale může vést také k tomu, že výsledek bude falešně negativní, takže testovaný člověk - ačkoli ve skutečnosti pozitivní - přestane dodržovat prověřená opatření, jako je nošení roušky nebo dodržování odstupu.
  • Ačkoli jsou PCR testy nákladnější než testy antigenní, toto dvojstupňové testování vyjde veřejnou kasu stále levněji - v porovnání se slabším poklesem daňového inkasa bez testování. Dvojstupňové testování, které běží v Česku, zároveň zajistí, že pozitivně testovaní nebudou zbytečně končit v karanténně (jsou­ -li pozitivní jen falešně) a že důvěra veřejnosti v celý testovací program nebude zásadně narušena.
  • https://www.e15.cz/nazory/komentar-lukase-kovandy-vyhozene-miliardy-za-testovani-1376384?

3.12.2020 Lukáš Kovanda 1. díl: Peníze z plánu obnovy EU nepotřebujeme. Česko má na to, aby se zotavilo i bez nich. 

  •  Já covid vnímám spíše jako světový fenomén. Ale není to pouze o koronavirové situaci, to, co jsem předpověděl, je vlastně i o té léčbě této situace, protože vlády a centrální banky tuto situaci do značné míry zatím řeší uspokojivě. Protože když se podíváme například na vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, tak je až zázračně nízká. Je na úrovni necelých 4 procent, přičemž přes léto měla být už 5, 6, 7 procent. Mnozí říkali, že na podzim dokonce až 10 procent. 
  • Vláda dokázala tento vývoj zbrzdit, ale za cenu obrovského zadlužení. A takové zadlužení je světovým fenoménem. Spojené státy se zadlužují, a také celá eurozóna, i celá EU se zadlužují. V těchto evropských zemích je to dnes v průměru dluh na úrovni 100 % HDP. 
  • To znamená, že vše, co se v těchto vyspělých evropských zemích za rok vyprodukuje, tak to se zároveň dluží. A my se můžeme zadlužovat dost dlouho, ale jednou přijde ten den "D", kdy bude třeba začít tyto dluhy ve velkém splácet.
  • A pak nastane velký problém, protože současný ekonomický růst, už před covidem, a po covidu ještě výrazněji, je poháněn dluhem, a toto nelze do nekonečna. Prostě dluh nelze navyšovat do nekonečna, to je, myslím, jasné jakémukoliv školákovi druhého stupně. 
  • Ale z historie víme, že dluhové navýšení dříve či později končí problémy i v sociální oblasti. A z tohoto dluhového podhoubí může pramenit příští krize, která bude svým důsledkem mnohem horší, zásadnější, transformativnější, vážnější a tíživější, než současná krize covidová. 
  • Jestliže řešíme současné problémy dluhem, tak je to řešení na úkor budoucnosti, na úkor našich dětí a vnuků, zejména ovšem lidí, kteří se ještě nenarodili, a nemají vůbec žádným způsobem možnost promlouvat do tohoto dění.  
  • Roztáčejí rotačky, a tisknou se miliardy a biliony nových peněz, tak to jde ruku v ruce s nulovými, nebo dokonce zápornými úrokovými sazbami, přičemž tyto sazby se budou ještě snižovat. Co to znamená pro budoucí generace? Když budoucí generace, třeba naše děti a vnuci, budou mít v bankách záporné úrokové sazby kvůli tomu, že my teď spotřebováváme budoucí bohatství, tak budou žít v prostředí, kde ztrácíte peníze. My zatím žijeme v prostředí, nebo nedávno jsme žili, kde ještě spoření znamenalo, že se peníze množily a zhodnocovaly. Ale naši potomci, budoucí generace, už budou žít v prostředí, kde tím, že si spoří a odkládají, budou splácet naše dluhy, které teď vytváříme. A to samozřejmě vytvoří obrovský problém, protože vznikne velká nedůvěra v systém 
  • Už dnes mladá generace ve Spojených státech, v západní Evropě, volá po jakémsi novém socialismu. Já jsem před 25, 30 lety nečekal, že se ještě dožiju doby, kdy lidé, zejména mladí lidé, budou zase volat po nějaké obdobě socialismu. Ale tito lidé ztrácí víru v tržní ekonomiku, a důvodem je, že vidí ten dluh, a ztrácí perspektivu ohledně své vlastní budoucnosti, protože ztrácí naději na to, že se budou mít lépe, než jejich rodiče. Přičemž to bylo vždy tak, že generace dětí se měla lépe, než jejich rodiče, což udržovalo víru v tržní ekonomiku - řekněme v kapitalismus. Ale nyní je tady generace, která už to nepociťuje, a to kvůli dluhu, který se vytváří, a který se ještě bude v důsledku covidu navyšovat. 
  • A politici se stále tváří, jako že se nic neděje, protože oni mají svůj krátkodobý horizont 4 roky, a po nás potopa - a nezajímá je, co bude za 10, 20, 30 let.
  • https://www.kupredudominulosti.cz/kovanda-lukas-1d-penize-z-planu-obnovy-eu-nepotrebujeme-cesko-ma-na-to-aby-se-zotavilo-i-bez-nich/

22.11.2020

  • Centrální banky musejí pochopit, že nejsou nezúčastnění pozorovatelé, kteří jen reagují na vývoj přirozené úrokové míry, ale že neustálým tištěním miliard tuto přirozenou úrokovou míru stlačují, a tím vytvářejí podhoubí pro rozrůstání a bytnění zombie firem 
  • Udržování těchto firem při životě podle něj narušuje základní motor civilizačního růstu, kdy je staré nahrazováno novým, produktivnějším. 
  • "Překonané firmy musejí zkrachovat, jinak zkrachuje celý kapitalismus a nastane celosvětový socialismus v režii centrálních bank".
  • https://www.e15.cz/zahranicni/sestina-velkych-firem-v-usa-jsou-zombie-brzdi-zotaveni-globalni-ekonomiky-1375425?<br>

16.11.2020 Světový dluh vykazuje v historicky rekordní míře záporný výnos. Investoři se proto obávají vzedmutí inflace, což pomáhá bitcoinu k cenovému růstu až takřka na rekord. Celkový celosvětový objem dluhu, který vykazuje záporný výnos, se právě teď nachází nejvýše v historii. Daný objem nyní dosahuje hodnoty 17,05 bilionu amerických dolarů, přičemž dosavadní rekord z roku 2019 činil 17,04 bilionu. Za uplynulých osm měsíců se údaj více zdvojnásobil.

  • Záporný výnos dluhu znamená, že investor do příslušného dluhopisu získá k datu jeho splatnosti méně peněz, než za kolik jej koupil, a to po zahrnutí kuponu, tedy úrokových plateb. Dlužník - tedy emitent dluhopisu - tak dostává zaplaceno za to, že je mu možné peníze půjčit.
  • Záporný výnos nyní vykazují třeba i dvouleté dluhopisy řecké vlády. To znamená, že athénské vládě nyní mezinárodní investoři vlastně platí za to, že ji mohou na dva roky své peníze půjčit. Ještě před několika měsíci by bylo něco takového nemyslitelné.
  • Za znatelným nárůstem objemu dluhu, který vykazuje záporný výnos, stojí v současnosti zejména extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s americkým Fedem. Ty tak postupují proto, aby tlumily neblahé ekonomické dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření.
  • V důsledku růstu objemu aktiv, která nejen že nepokrývají inflaci, ale dokonce ani nezaznamenávají jakýkoli kladný výnos, stoupá mezi investory po celém světě sháňka po aktivech, která inflaci pokrývají, či jsou proti ní alespoň odolnější. Mezi ně patří například nemovitosti, ale také nyní opět intenzivně sledované kryptoměny v čele s bitcoinem. Ten se aktuálně prodává za více než 16 400 dolarů a jeho se cena se tak čistě nominálně začíná přibližovat historickému maximu z konce roku 2017, kdy stál takřka 20 tisíc dolarů.
  • Klíčový představitel americké Citibank, Tom Fitzpatrick, který šéfuje produktům Citifxtechnicals, tak míní, že do konce roku 2021 se cena bitcoinu vyhoupne až na bezmála 320 tisíc dolarů, tedy takřka dvacetkrát výše, než kde je právě teď. Zdá se, že je jen otázkou času, kdy se cena bitcoinu přehoupne přes úroveň 20 tisíc dolarů, a tedy dosáhne svého nového cenového rekordu.
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/566872-svetovy-dluh-vykazuje-v-historicky-rekordni-mire-zaporny-vynos-investori-se-proto-obavaji-vzedmuti/

15.9.2020

  • na podzim narůstá pravděpodobnost, že přijdete o práci, mzdy už neporostou takovým tempem jako v minulosti (2014 -2019) - spějeme k dluhové megakrizi, protože zachraňujeme pracovní místa na dluh, který dále celosvětově bobtná, důsledkem budou jak ekonomické, tak sociální dopady, občanské nepokoje
  • narůstá velká nerovnost ve společnosti, narůstá frustrace většinového obyvatelstva
  • peníze bych nechával na účtě a vzdělával bych se, na akciový trh může přijít druhá vlna pandemie, nemovitosti jsou dobrý investiční nástroj např. nemovitostní fond, protože je velká pravděpodobnost, že nemovitosti dále porostou
  • současné dluhy budou platit ti nenarození (např. fond obnovy se bude splácet do roku 2058)

21.8.2020 

  • Základní nepodmíněný příjem vyzkouší v Německu. V ČR by jeho zavedení znamenalo, že průměrný starobní důchod se sníží ani ne na polovinu nynější úrovně. Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Německo. Naši západní sousedi jej otestují pilotní studií pod vedením berlínského Institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Institut to oznámil tento týden. Studie se bude účastnit 1500 lidí, z nichž 120 obdrží 1200 eur (31 270 korun) měsíčně bez jakýchkoli podmínek. Financovat to bude 140 tisíc drobných soukromých dárců.

https://www.kurzy.cz/zpravy/554630-zakladni-nepodmineny-prijem-vyzkousi-v-nemecku-v-cr-by-jeho-zavedeni-znamenalo-ze-prumerny/

13.7.2020

  • Lidé se musí připravit na to, že potraviny budou v příštích letech zdražovat. Budou i vyšší daně, ne letos, asi ani ne za rok, bude to záležet taky na volebním cyklu. Velmi se obávám, že po volbách v roce 2021 dojde ke zvyšování daně z tabáku a lihovin. Majitelé nemovitostí se budou muset připravit na dramatický nárůst daně z nemovitostí., dále se budou zavádět dosud nové a ekologické daně. Lidé budou platit za to, že jezdí na tradiční pohon, ve starých autech.
  • Při druhé vlně by nemuselo dojít k tak citelnému vypnutí ekonomiky a už by to bylo kratší
  • Nyní letíme nad údolím smrti. Stát na dluh nafoukl horkovzdušný balón, do něj se pokusil dostat co nejvíce lidí, firem a živnostníků a teď letíme nad údolím smrti. Od října do prosince letošního roku a také v první polovině příštího roku skončí ošetřovné, kurzarbeit, moratorium na splátky půjček, různé podpůrné programy.
  • Toto není standardní tržní krize. Před deseti, dvanácti lety byla tržní krize, tzn. že trh jako takový selhával. Krize byla způsobena nikoli tím, že by trh v sobě měl chyby, ale tím, že ho vláda vypnula, je to státní krize.
  • My potřebujeme bankroty, abychom se mohli posouvat dál. Na tom je založena civilizace a lidský pokrok. Nebýt bankrotů, dál tu jezdíme v koňských povozech. Toto je ale státní krize a při ní hrozí, že skončí i ti, co jsou dobří. Stát by měl být velkorysý a dávat peníze.
  • Stát ani EU žádné peníze nevydělává, to jsou všechno peníze od daňových poplatníků. A pokud stát nebude schopen v příštích letech osekat náklady, tak daňoví poplatníci ponesou stále větší břímě a budou jim muset stoupat daně. To si nikdo z nás nepřeje. Odpovědná cesta je šetřit na chodu státu. Musí přijít propouštění státních zaměstnanců, tj. úředníci a přebyteční státní zaměstnanci. Takových 30 % všech státních zaměstnanců by se klidně mohlo propustit v příštích letech
  • Utrácet peníze, investovat je, rozhýbat ekonomiku ze státních peněz je řešením s tím, že ujistíme všechny investory do českého dluhu, což jsou třeba banky, že budeme v dobrých časech ten dluh osekávat
    Zdroj: https://www.extra.cz/odbornik-varuje-letime-nad-udolim-smrti-prijdou-bankroty-propousteni-a-zdrazeni-potravin?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=h2UBddOsFUM-202007130726&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box


25.5.2020

  • Česko bylo před covidem na 30ti % poměru veřejného dluhu k HDP a vůbec nic by se nestalo, kdybychom vystoupali na 45 %. Přimlouvám se za vyšší pumpování peněz do ekonomiky. (HN)

22.5.2020

  • koruna během koronakrize citelně oslabila. Na úroveň před úderem viru, tedy na kurz pod 25 korunami za euro, se trvaleji dostane teprve v roce 2023, shodují se experti na trhu.  
  • oslabení koruny z let 2013 až 2017 (intervenční režim České národní banky) bylo nejen nominální, ale i reálné. Podnítilo například poptávku cizinců po pražských nemovitostech, jež kulminovala v roce 2016 
  • Intervenční režim bezesporu prospěl exportu. Zároveň však konzervoval postavení české ekonomiky na mezinárodním poli coby poměrně levné subdodavatelské ekonomiky. Nynější oslabení měny je z mnohem větší části oslabení tržní. 
  • Země, jež sdílí euro, se změněným ekonomickým podmínkám zkrátka všechny nemohou přizpůsobit směnným kurzem. To však neznamená, že přizpůsobení neprobíhá. Probíhat musí, zvláště jde-li o šok typu koronakrize. Pokud přizpůsobení nemá podobu oslabení kurzu, může mít třeba podobu o to citelnějšího oslabení na trhu práce, tedy citelnějšího nárůstu míry nezaměstnanosti.

14.5.2020

  • My teď musíme být v první řadě rádi, když hospodští a hoteliéři přežijí, a když přežijí za cenu daňového úniku, tak bych to bral v tuto dobu jako další stimul, kterým je stát podpořil," říká ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády 
  •  český stát mohl a měl v této situaci dovolit rozdávat ještě mnohem více peněz. "Můžeme si dovolit zadlužení i kolem 500 miliard korun v letošním roce 
  • Nyní je vytěžené ropy na trhu tolik, že bude trvat dlouho, než se v zásobnících vypotřebuje - ropný cenový šok  dá obchodníkům prostor pro zlevňování zboží
  • Úroky z úvěrů by tak nejspíš mohly začít klesat až v příštím roce, kdy budou mít banky jasněji v tom, jak přesně krize dolehla na české domácnosti a podnikatele, a ekonomika oživí. "Do konce roku 2021 hypotéky budou na svém rekordním dně, to znamená, že budou ještě levnější než v roce 2016 (průměrné sazby hypoték klesly až na 1,7 %)
  • úroky z vkladů jsou na nule, Banky nepotřebují peníze střadatelů, mají dost svých (až do 2022 budou úroky téměř nulové) 
  • Návratnost investic do nájemních bytů v Praze při jejich pořízení na hypotéku aktuálně přesahuje 30 let 
  • Avšak ani při naplnění optimistického scénáře a restartu ekonomiky česká měna k dřívějším 25 korunám za euro v dohledné době nejspíš neposílí. "Koncem roku 2021 bude kurz na úrovni kolem 26,20 koruny k euru. Pod 25 korun za euro se nepodívá ani v roce 2023

10.5.2020

Desítky procent českých firem omezí nebo zcela zruší vysílání svých zaměstnanců na zahraniční cesty, ať už ty obchodní, či kongresové. Má to i nevýhody (na dálku se špatně a nepříliš názorně dají pořádat prezentace mechanických či přímo technologických zařízení), ty ale spolehlivě vyváží finanční úspory a environmentální šetrnost

Velké firmy zaměstnávající tisíce zaměstnanců mohou na cestovném ušetřit řádově až desítky milionů korun ročně

24.4.2020

Česká vláda uvažuje o tom, že by mohla kapitálově vstoupit do aerolinek Smartwings. Považuje je totiž za strategicky důležitou firmu. "Ten postup není ojedinělý, italská letecká společnost Alitalia už prochází procesem znárodnění. Německá vláda je připravená vstoupit do aero­linek Condor. Stejně tak v Austrálii se diskutuje o tom, že by vláda mohla vstoupit do dvojky na tamním leteckém trhu − aerolinek Virgin Australia 

Koronavirová krize urychlí už nastartovanou konsolidaci v odvětví. "Leteckých přepravců je příliš a je mezi nimi tak silná konkurence, že je nejvyšší čas, aby někteří z nich z toho byznysu odešli

20.4.2020

Levná ropa a nezájem o paliva ale není postrachem jen v Texasu. S tím, jak na českých silnicích ubývají řidiči ochotní tankovat, klesá tuzemským čerpacím stanicím objem doplňkového prodeje - například nápojů či potravin. Z tohoto druhotného prodeje přitom v běžných časech měly často citelně vyšší marži než z prodeje samotných paliv. Ve výsledku jsou tak zejména mnohé menší pumpy existenčně ohroženy. Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství benzínek.

19.4.2020

Navrhovaný deficit 300 miliard korun by byl nejvyšším schodkem v historii novodobé ČR píšící se od roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k HDP.  Je samozřejmě otázka, z čeho vláda tak vysoké manko veřejných rozpočtů bude financovat. Jednou z nejpravděpodobnějších cest je zvýšení daní doprovázené tolerancí dlouhodobě vyššího absolutního i relativního (v poměru k HDP) veřejného zadlužení ČR. Občané se tedy musí připravit na možnou realitu vyšších daní, například majetkových, po odeznění koronavirové krize. Za současný výpadek ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnaní a mnozí pak vyššími daněmi

11.4.2020

  • V Česku se chystá znárodňování. Kdo by pomyslel, že takovou větu ještě někdy uslyší. Nyní něco takového připouštějí jak premiér Babiš, tak ministr průmyslu Havlíček. 
  • Hrozí pakování třicátých let a tehdejší krize, nikoli let padesátých. Čekejme historicky bezpříkladné záchranné akce na mezinárodní úrovni, včetně takzvaného "shazování peněz z vrtulníku
  • v souvislosti s možným kapitálovým vstupem jsou v hledáčku letecké společnosti (Smartwings, Alitalia,  Condor, Brussels Airlines, člen skupiny Lufthansa, Virgin Australia atd.)
  • Státní vlastnictví firem je totiž, jak známo, velmi často značně neefektivní, takže celospolečensky může být přínosnější žádné znárodňování nepodnikat a kolabující firmu ponechat svému osudu - jakkoli krutě to může znít. Nicméně je zřejmé, že vlády celého světa - včetně vlád tradičních tržních ekonomik - se v mnoha případech raději zadluží a kolabující firmě znárodněním alespoň prodlouží život. A nepůjde jen o letecké přepravce.
  • Bývalý italský premiér a někdejší dlouholetý eurokomisař Mario Monti už minulý týden varoval, že pokud na sebe další díl spoluodpovědnosti za italský dluh nepřevezmou rozpočtově ukázněnější země ze severu eurozóny, zejména Německo a Nizozemsko, bude to znamenat smrt eura.  
  • Itálie a některé další evropské státy jsou totiž už tak předlužené, že dříve či později - dost možná dříve než později - jim nezbyde nic jiného než magie typu již zmíněného "shazování peněz z vrtulníku (vláda od centrální banky získá nově vytištěné miliardy eur, korun či jiné měny, aniž by je musela kdy splatit )"
  • Vláda ČR a Česká národní banka by ovšem i tak měly co nejdříve prověřit a případně odstranit možné legislativní překážky "shazování peněz z vrtulníku". Vězme, že po "shazování peněz z vrtulníku" jako možném řešení ekonomické koronakrize právě teď volají největší světové kapacity akademické ekonomie 
  • https://voxeu.org/article/helicopter-money-time-now
  • Lze si tak představit, že již v dohledné době budou některé západní ekonomiky, a nejen Itálie, znárodňovat a zachraňovat svá pracovní místa prostě tak, že jim na to centrální banka vytiskne peníze, takže se nezadluží ani o eurocent. 
  • Netřeba domýšlet, že Česko se v takovém případně ocitne hned ve dvojí nevýhodě, pokud tento trend vývoje v západních zemích nebude reflektovat. Jestliže totiž jiné západní ekonomiky budou znárodňovat a zachraňovat svá pracovní místa, aniž by se přitom - díky "shazování peněz z vrtulníku" - zadlužily, Česko se střelí do nohy jednak tím, že takové převzetí neprovede, a zadruhé tím, že i když jej provede, bude ho "po staru" financovat dluhem. Český dluh pak může snadno růst rychleji než dluh jiných zemí, což jej relativně prodraží a vládě ztíží podporu ekonomiky při jejím zotavování ze současné situace.
  • https://faei.cz/znarodneni-za-vytistene-prachy/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu 

3.4.2020

  • Během dubna lze čekat opravdový náraz koronavirové krize, takže tuzemský trh práce se otřese jako už dlouho ne
  • Schillerová rozdá 25 tisíc korun plošně a bez podmínek. Zaplatíme to vyššími daněmi v budoucnu, zaplatíme tedy i nynější "černé pasažéry"
  • https://www.kurzy.cz/zpravy/538385-schillerova-rozda-25-tisic-korun-plosne-a-bez-podminek-zaplatime-to-vyssimi-danemi-v-budoucnu/

31.3.2020 Odkaz současné krize může být to, že lidstvo povýšilo zdraví lidí nad zisk a peníze. 20 tisíc mrtvých by byla pro ekonomiku menší ztráta, než současná opatření, ale asi děláme správně

  • Vláda podceňuje vážnost situace, měla by podnikatelům a zaměstnancům pomoct daleko víc a zadlužit se klidně i o 600 miliard, Česko si to totiž může dovolit
  • Ve hře je i "shazování peněz z vrtulníku" českou centrální bankou
  • Problémem je teď obrovská deflace, klesají ceny ropy a budou bankrotovat čerpací stanice
  • Tištěním peněz si zaděláváme na problémy v budoucnosti, ale teď nemáme jinou možnost
  • Velký problém ale může být situace v Itálii, které hrozí dokonce ekonomická deprese, a proto může chtít reálně Itálie opustit eurozónu 
  • https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/100509/ekonom-20-tisic-mrtvych-by-byla-pro-ekonomiku-mensi-ztrata-nez-soucasna-opatreni-ale-asi-delame-spravne.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

25.3.2020

Poškozenou ekonomiku v současné době zachraňujeme my všichni. "Vláda žádné peníze nemá, jediný s penězi je daňový poplatník. Odvádí daně a z nich jsou teď zachraňovány podniky,"

23.3.2020

  • Současné šíření koronavirové nákazy dost možná povede k významnému omezení, či dokonce úplnému zrušení hotovosti a hotovostních plateb. V době postupu globální pandemie se totiž do popředí dostává otázka hygieničnosti hotovosti. Vzhledem k tomu, že třeba virus lidské chřipky přežívá na bankovkách až 17 dní a zůstává po celou tuto dobu infekčním podle studie: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2394922/
  • zejména mladí lidé budou v důsledku šíření koronaviru celosvětově rychleji přecházet na zcela bezhotovostní platební styk, což by mohlo uspíšit konec hotovosti. Svým způsobem tedy koronavirus nahrává společnostem typu MasterCard nebo Visa, ale potenciálně také kryptoměnám typu bitcoinu

18.3.2020

  • Podle mého odhadu bude deficit rozpočtu minimálně 100 miliard korun. Ale může se to vyšplhat až někam na 300 miliard korun. Jestliže byl v roce 2009 schodek 192 miliard korun, což odpovídalo zhruba pěti procentům HDP, tak kdybychom vycházeli z této matematiky a krize byla se stejně závažným dopadem na veřejné finance, bude muset být schodek přibližně na úrovni 285 miliard korun. A pokud bude horší, což jsme si řekli, že nelze vyloučit, tak může být i přes 300 miliard korun 
  • blíží se propouštění
  • Česká ekonomika pravděpodobně míří do recese. Stejně tak narůstá i pravděpodobnost recese v Německu, odkud přišly v úterý špatné předstihové ukazatele z tamního podnikového sektoru. Dá se v podstatě říct, že celá Evropa skončí v recesi. Itálie už v ní je
  • otázka nestojí v současné chvíli na tom, jestli to recese bude, či ne, ale spíše, jak hluboká bude, zda se bude opakovat rok 2009 nebo přijde nějaká mírnější forma
  • všichni ekonomicky pohorší, mzdy porostou pomaleji a budou stagnovat, a bude spousta propuštěných lidí, kteří s tím ještě před čtyřmi dny nepočítali 
  • Kdyby to trvalo měsíc dva, tak by byl propad určitě hlubší než v roce 2009. Riziko je velké 

143.3.2020

Úplný zákaz prodeje připraví prodejce o miliardy. Provozovatelé restaurací přijdou na tržbách v příštích 10 dnech o 4,1 miliardy, prodejci oděvů o 2,5 miliardy, obchody s nábytkem o 1,3 miliardy

  • https://www.kurzy.cz/zpravy/534697-uplny-zakaz-prodeje-pripravi-prodejce-o-miliardy-provozovatele-restauraci-prijdou-v-pristich-10/

13.3.2020

  • Trhy po celém světě včera prožily katastrofální den. Klíčový ukazatel výkonu amerických akcií, index Standard & Poor's 500, se propadl nejvýrazněji od burzovního krachu roku 1987, o 9,5 procenta. Ústřední evropský akciový index, Euro Stoxx 600, ztratil 11,5 procenta, tedy nejvíce ve své historii. Hlavní index kanadských akcií měl svůj nejhorší den od roku 1940. Takzvaný "index strachu" vykázal včera svoji nejvyšší hodnotu od 28. října 2008, kdy - měsíc po pádu investiční banky Lehman Brothers - vrcholila kritická fáze světové finanční krize.
  • Investorům po celém světě totiž včera došlo, že zřejmě řadu dalších oblastí Západu, včetně USA, čeká to, čím prošla čínská provincie Chu-pej a čím prochází Itálie. 
  • Koronavirus už je plně na Západě. Je jen otázkou, otázkou, již zodpoví příští dva nebo tři týdny, jaké jeho země či oblasti budou další "Itálií".
  • Zkrátka a dobře, trhy nyní žijí v přesvědčení, že to nejhorší, co se šíření nákazy týče, Západ teprve čeká. A děsí je i to, že politici a centrální bankéři jsou tváří v tvář této historické hrozbě bezradní a bezmocní a v horším případě navíc ještě nekompetentní, způsobující další zhoršení již tak extrémně závažné situace. 

11.3.2020

  • "Stát může uzavřením škol přijít denně až o 850 milionů korun," během čtrnácti dnů by to tedy mohlo být až dvanáct miliard. Stát během dvou týdnů přijde o miliardy i v případě památek.

9.3.2020

  • Na koronaviru nejvíc děsí nejistota, neznámá věc, první globální epidemie (to je krize, která je vyvolaná mimo finanční systém), turistický trh a letecká doprava pocítí první náraz způsobený koronavirem, následovat bude průmysl a zadrhne se spotřeba - vzniká nepříjemná spirála
  • Situaci by mohl řešit koordinovaný postup států a centrálních bank, bude vel i těžké aby vlády nalezli společnou řeč (obchodní války, protekcionismus atd.)
  • koronavirus (milník, který odstartuje změnu globální ekonomiky) poodhalil velkou závislost na Číně (dílna světa) z pohledu produkčních systémů - není možné se spoléhat na jeden článek výrobního globalizačního řetězce u klíčových položek (léky, komponenty, automobily atd.)
  • Itálie je demograficky jedna z nejstarších populací, to je možná důvod šíření koronaviru a vysokého úmrtí
  • Rosněfť se rozhodl těžit také na maximum, stejně jako SA, to není dobré Americké a evropské ropné společnosti (Shell, Exxon, BP, břidlicový těžaři atd.) mohou propouštět a může to ohrozit znovuzvolení Trumpa
  • Padání akcií může odstartovat novou vlnu propouštění a globální recesi
  • Saudská Arábie je klíčový exportér a sází na to, že si Rusko uvědomí, že může vykrvácet a zasedne k jednacímu stolu (nová dohoda o omezení těžby v rámci OPEC), důsledkem rozhodnutí SA je celosvětový propad trhů
  • Padající cena ropy prohlubuje současný pesimismus způsobený koronavirem
  • Sešup bude parádní, za ropným krachem je cenová válka i koronavirus (9.3.2020)
  • Něco takového nepamatujeme od války v Zálivu. Saúdská Arábie přestala mít trpělivost s Ruskem a teď sází na to, že Rusové vykrvácí dřív. Ceny benzinu a nafty záhy klesnou pod 30 korun za litr a můžeme se přiblížit k 25 korunám  (9.3.2020)
  • Investory děsí i koronavirus, je to neznámá věc a první epidemiologie globalizované ekonomiky, Česko by ji ale mohlo přečkat bez recese (9.3.2020)
  • Zprávy o množících se případech nového koronaviru, zejména v Itálii, vyvolaly obavy z mnohem většího ekonomického dopadu, než se původně očekávalo, napsal dnes zpravodajský server BBC. Pesimisté podle Kovandy větří další hluboké propady, a dokonce krizi typu písmene "L". "Zejména pokud se v USA potvrdí takzvané komunitní šíření koronaviru, tj. pokud se budou v jednotlivých částech země objevovat shluky nakažených, lze čekat další dramatický burzovní propad," predikuje ekonom s tím, že trhy po celém světě se obávají, že může představovat první ničivou pandemii éry moderní globalizace. (28.2.2020)

Lukáš Kovanda, co nás čeká v roce 2020?

  • Nelze čekat, že by si Spojené státy s Čínou 'padly do náručí', navzdory dílčímu smíru v obchodní válce z konce roku 2019 
  • Za největší hrozbu, které bude muset globální ekonomika čelit v několika příštích letech je trend snižování úrokových sazeb centrálních bank v čele s tou americkou. "Zvláště závažná situace může nastat tehdy, až základní úroková sazba americké centrální banky klesne na nulu. To je scénář, který v příštím desetiletí rozhodně nelze vyloučit 
  • Pro centrální banky bude uvolňováním měnové politiky mnohem obtížnější podněcovat jakýkoliv ekonomický růst
  • Ideální by  bylo zastavit či zvrátit trend snižování úrokových sazeb, k čemuž ale s největší pravděpodobností nedojde. "V éře soustavně klesajícího růstu celkové produktivity, pokračujícího stárnutí populace a dalšího utužování regulací, například v oblasti environmentální za účelem boje s klimatickými změnami, jsou to všechno jen obtížně naplnitelné předpoklady 
  • Napjaté vztahy mezi USA a Čínou v roce 2020 přinášejí i velkou ekonomickou příležitost, pakliže se státům podaří najít společnou řeč. "Pokud se bude zjitřená situace během roku 2020 dále převážně uklidňovat, tj. pokud například USA a Čína dosáhnou dalšího význačného posunu ve svém obchodním usmiřování, globální ekonomika dostane poměrně silný růstový impulz 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů. Rozšíření NATO na východ se stalo jedním z důvodů konfliktu mezi...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.