Velká Británie

Britská říše (angl. British Empire) byla největší koloniální říše v dějinách lidstva. Rozloha v roce 1921 činila 33 milionů km², čili přibližně čtvrtinu celkové rozlohy zemské souše.[1] Celkový počet obyvatel byl v tomto roce cca 458 milionů, což představovalo čtvrtinu tehdejší světové populace. Díky neobyčejnému rozsahu britské koloniální říše se do mnoha zemí rozšířila mimo jiné anglická kultura, anglický právní systém (zvykové právo), tradiční sporty (např. kriket, ragby a fotbal), anglická měrná soustava, způsob vzdělávání a zejména angličtina, která je dnes všeobecně nejpoužívanějším dorozumívacím jazykem. Od roku 1931 neslo impérium nové označení Commonwealth a v letech 1931–1947 pak Britské společenství národů.

Kolonie, kde převažovali britští kolonisté nad domorodým obyvatelstvem, obdržely status dominia a právo na samosprávu: Kanada (1867), Austrálie (1901), Nový Zéland (1907), Newfoundland (1907) a Jihoafrická unie (1910). Představitelé těchto států se scházeli s britskými politiky na pravidelných imperiálních konferencích, první se konala v roce 1887 v Londýně.

Dominia byla relativně nezávislá, zahraniční politika přesto zůstávala pevně v britských rukou, na těchto územích také neomezeně platilo britské právo. Když byla v roce 1914 vyhlášena válka Německu a začala první světová válka, válečný stav platil i pro všechna dominia.

Zločiny Britského impéria

Jedním z mnoha zločinů Britského impéria je vyhlazení domorodých Tasmánců během britské kolonizace Tasmánie v 19. století. Velký irský hladomor v letech 1845–1851, ke kterému přispěla politika britské vlády, zahubil nebo vyhnal do emigrace polovinu irského obyvatelstva. Britská armáda během druhé búrské války v Jižní Africe v letech 1899–1902 budovala koncentrační tábory, ve kterých zemřely desítky tisíc búrských žen a dětí.

Nespokojenost Keňanů s britskou nadvládou přerostla v letech 1952 až 1960 k povstání Mau Mau proti britské koloniální správě. V té době byl britským premiérem podruhé Winston Churchill a situace přispěla k jeho rezignaci. Tisíce Afričanů zemřely a statisíce Kikujů byly internovány v koncentračních táborech.

Po druhé světové válce se Britové snažili systematicky zahlazovat důkazy o zločinech Britského impéria a všechny dokumenty schopné kompromitovat britskou vládu a "britské metody správy a vládnutí" byly ničeny. Britské ministerstvo pro kolonie pojmenovalo masové ničení citlivých dokumentů jako Operace dědictví.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium

• Brexit
  
• 6.9.2022 Borise Johnsona střídá Liz Truss a obměňuje vládu.
• 8.9.2022 Ve věku 96 let dnes zemřela britská královna Alžběta II., oznámil Buckinghamský palác, na kterém byla spuštěna vlajka. Šlo o nejdéle vládnoucí panovnici v britských dějinách. Novým britským králem se stal nejstarší syn Alžběty II., princ Charles. (ČTK) 
  

21.6.2023 Čistý dluh Británie v květnu poprvé od roku 1961 překročil 100 procent hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení bylo vyšší, než se očekávalo. Inflace v květnu zůstala na 8,7 procenta, zatímco analytici čekali její zpomalení. Jádrová inflace pak nečekaně stoupla nejvýše od roku 1992. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad (ONS).

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5489918/cisty-dluh-britanie-poprve-od-roku-1961-prekonal-100-procent-hdp.html

31.1.2023 Britská ekonomika si od roku 2016 prošla výraznou ztrátou na potenciálu. Podle hlavního ekonoma Natixisu Patricka Artuse tvoří ztráta na potenciálním růstu téměř 1 procentní bod ročně a kumulativně tak v současnosti dosahuje přibližně 5 procentních bodů. Co je její hlavní příčinou?

• Ekonom tvrdí, že zmíněná ztráta nepřišla kvůli tomu, že by brexitem trpěly exporty či investice do realit. Příčiny jsou dvě a první z nich tkví ve vývoji celkové pracovní síly. Ta totiž po brexitu ztratila na síle růstu a podle Artuse je to dáno omezením imigrace ze zemí Evropské unie. 
• Druhou příčinou je podle Artuse vývoj celkových korporátních investic. Ekonom se domnívá, že Velká Británie odchodem z EU ztratila na investiční atraktivitě.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5308839/ztraty-britske-ekonomiky-po-brexitu.html
  

18.11.2022 Zatímco vláda Spojeného království oznamuje zvýšení daní a výdajů ve výši 55 mld. GBP, čelí tato země nejprudšímu poklesu životní úrovně od začátku záznamů. Nezávislý Úřad pro rozpočtovou odpovědnost kromě potvrzení, že země vstoupila do recese a že HDP se v roce 2023 sníží o 1,4 %, odhaduje, že reálný disponibilní příjem domácností (měřítko životní úrovně) se v letech 2022-23 podle projekcí sníží o 4,3 % (CNBC)

17.9.2022 Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 % a prodlouží ji o 3 roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Dnes to řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi pomoct zalepit díru ve státních financích (ČTK)

26.9.2022 Britská libra se při dnešním obchodování v Asii propadla na rekordní minimum vůči dolaru. Obchodníci prodávají libru kvůli obavám, jaký dopad bude mít nový ekonomický plán vlády na britské finance. Pokles kurzu libry pomohl americkému dolaru, považovanému za bezpečnou investici, dostat se na další dvacetileté maximum vůči koši hlavních světových měn. Libra se propadla až o téměř pět procent na dosavadní minimum 1,0327 USD. Později se stabilizovala a obchodovala se kolem 1,06 USD se ztrátou 2,1 procenta. V pátek, kdy britský ministr financí Kwasi Kwarteng představil největší snížení daní od roku 1972, libra klesla o 3,6 procenta. Investoři se obávají, že fiskální stimuly vyvolají zadlužení země na nedostupnou úroveň a dál podpoří inflaci. 

Libra byla pod tlakem už poté, co britská centrální banka minulý týden rozhodla o zvýšení úroků jen o 0,5 procentního bodu, zatímco Fed zvýšil základní sazby o 0,75 procentního bodu. K negativní náladě vůči libře přispívají také obavy z inflace v Británii, rekordně nízká spotřebitelská důvěra a známky poklesu výrobního sektoru i sektoru služeb.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5159797/britska-libra-na-novem-rekordnim-dnu-na-paru-s-dolarem-obchodnici-se-obavaji-planu-pro-ekonomiku.html 

23.9.2022 Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Součástí pomoci, kterou dnes představil nový ministr financí Kwasi Kwarteng, jsou miliardové daňové škrty a dotace zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu Kč), která má snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky. Vláda v dubnu příštího roku, což je proti původním plánům o rok dříve, zruší nejvyšší sazbu daně z příjmů a sníží základní sazbu. Od dubna bude v zemi platit jediná vyšší sazba daně z příjmů, a to 40 procent. Zruší se tak dodatečná sazba 45 procent z příjmů nad 150.000 liber (4,2 milionu Kč) za rok. Základní sazba daně z příjmů se příští rok v dubnu sníží na 19 procent, uvedla agentura Reuters.

• Podle Kwartenga to znamená, že už za několik měsíců se sníží daně pro více než 31 milionů lidí. Vláda chce těmito kroky podpořit hospodářský růst. 
  
• Vláda počítá s tím, že v příštím finančním roce jí bude balíček daňových škrtů stát asi 19 miliard liber. Do finančního roku 2026/2027 by náklady měly vzrůst na 45 miliard liber. 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5155721/britanie-snizi-dane-nejvice-od-roku-1972-na-pomoc-s-energiemi-chce-dat-60-miliard-liber.html
  

23.9.2022 Největší ránu však dnešnímu obchodování zasadila britská vláda. Nový kabinet byl v rozpočtových plánech ještě odvážnější, než se čekalo. Soubor fiskálních výdajů a deregulačních opatření doplnily výrazné škrty daní. Hlavní problém je v tom, že na to rozpočet nemá a že jde o jednoznačně proinflační krok. Deficit rozpočtu se z téměř 15 procent HDP stihl loni smrsknout na 6 procent, načež ho vláda hodlá znovu nafouknout. Ekonomika přitom pravděpodobně už vstupuje do recese, která dál přiškrtí příjmy. A aby toho nebylo málo, obsluha dluhu se podstatně zdraží kvůli zvedání sazeb.

Právě reakce měnové politiky je potom dalším důležitým aspektem. Když vláda šlape na plyn, centrální banka musí o to více brzdit, aby dokázala uřídit inflaci. Očekávání o sazbách BoE tak poskočily vzhůru, na nejbližším zasedání se trh kloní ke zvýšení o 100 bazických bodů a odhadovaný vrchol sazeb se výrazně posunul až na 5,4 procenta. Rozpočtové plány pak způsobily doslova masakr na britských státních dluhopisech, giltech. Jejich výnosy na středních splatnostech stoupaly přes půl procentního bodu, což se stalo naposledy před více než 30 lety, kdy Británie mířila k měnové krizi. 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového