Čína

Když v roce 1860 francouzské a britské jednotky dobyly během druhé opiové války Peking, vyplenily jako demonstraci své síly starý císařský palác. Přes čtyři tisíce mužů potřebovaly tři dny, aby zcela srovnaly se zemí největší pýchu tehdejší Číny a definitivně stvrdily převahu západní techniky nad východním impériem. Čínská elita tehdy pokládala vlastní říši za vrchol civilizace a krutá vojenská porážka pro ni představovala šokující probuzení ze snu o vlastní výjimečnosti. Snaha vrátit se do pozice respektované světové velmoci je v Číně dodnes zdůvodňována právě odkazem na opiové války 19. století, které pro čínskou společnost znamenají zhruba to, co pro nás mnichovská dohoda. Ostatně ještě v roce 2017 prezident Si Ťin-pching veřejně označil opiové války za nejvíce ponižující moment čínských dějin, který se již nesmí opakovat. Bezuzdné řádění západních vojáků v pekingském císařském paláci ukázalo v roce 1860 Číňanům v plné nahotě, kde je jejich místo v globálním řádu 19. století. Situace se obrátila a v roce 2020 prosí západ kvůli epidemii koronaviru o pomoc Čínu (roušky, testy, atd.).

Podle šéfa a zakladatele Tesly Elona Muska bude časem čínská ekonomika minimálně 2krát až 3krát větší než ta americká, která zatím vede světové tabulky. Čínská ekonomika je aktuálně na druhé příčce (2020). Tento vývoj povede k dalšímu vzájemnému růstu napětí. HDP Spojených států v dolarovém vyjádřen dosahuje cca 21,44 biliónů USD. HDP Číny se pohybuje aktuálně kolem 14,14 biliónů USD a do roku 2028 by měla Čína překonat USA.
Populace Číny je zhruba 4krát větší než USA (1,3 miliardy oproti 330 milionům). Pro splnění výše uvedeného odhadu bude proto stačit, pokud se Čína v ukazateli HDP na hlavu dostane někam na polovinu americké úrovně. Aktuálně je poměr cca 65 000 USD ročně v USA vůči cca 10 100 USD ročně v Číně. (2.3.2020)

Investice Číny ve světě

Mezi lety 1978 až 2013 rostla čínská ekonomika v průměru zhruba desetiprocentním tempem (pro srovnání, americké HDP dokázalo překonat hranici 6 % tempa růstu v jednom jediném roce tohoto období - roku 1984 rostlo o 7,26 %). Zhruba 800 milionů Číňanů se díky tomuto raketovému růstu vymanilo z chudoby, přičemž jejich život se zlepšil i v mnoha dalších ohledech. Jen namátkou: průměrný věk dožití se za tu dobu zvýšil o 11 let a míra dětské úmrtnosti se snížila o 85 %.

• Základem čínského hospodářského vzestupu byly reformy Teng Siao-pchinga a nástup globalizace. 
• Překážkou je Si Ťin-pching, po svém nástupu k moci v roce 2012 totiž začal s demontáží řady prvků politicko-ekonomického systému, jež v předchozích letech umožnily raketový růst ekonomiky. Mimo jiné podstatně omezil hospodářské experimenty lokálních vlád, které byly dříve naopak podporovány.
• Čína podle světové banky za posledních 30 roků zvětšila svoje HDP 40 x.
• Pozoruhodný rozvoj čínské ekonomiky, ke kterému došlo po reformách provedených na konci sedmdesátých let. Prudce se zvedl životní standard, podle oficiálních čísel se příjmy na hlavu od roku 1978 zvýšily pětadvacetkrát. Příjmy na hlavu nyní v Číně dosahují asi 16 100 dolarů  (2020), příjmy na hlavu dnes v Číně dosahují asi 30 % příjmů v USA.
• Cca 600 milionu Číňanů má příjem nižší jak 4 500kč na měsíc (leden 2021).
• Čína se chce do roku 2049 stát nejsilnějším hráčem na globální scéně z hospodářského, politického i vojenského hlediska.

V 80. letech činil podíl Číny na světovém HDP pouze 2,7 %. V posledních třech desetiletích se však podíl Číny na světovém HDP zvýšil na téměř 26 %.

Čínská ekonomika běží na dluh, který začíná dosahovat neuvěřitelných rozměrů. Washingtonský Institut mezinárodních financí (IIF) odhaduje, že v prvním čtvrtletí letošního roku dosahoval podíl dluhů podniků, domácností i státu 303 procent hrubého domácího produktu (HDP). Celkový souhrn půjček v Číně podle agentury Reuters dosáhl na 40 trilionů dolarů (938 trilionů korun). Na největší asijskou ekonomiku tak připadá podíl 15 procent z veškerého světového dluhu. více

Čína je podle německého Spiegelu největší věřitel na světě a výměnou za přístup k surovinám financuje investice do infrastruktury v rozvíjejících se zemích po celém světě.

• Podle Der Spiegelu riziko další dluhové krize je významné, protože "úvěry od Pekingu dominují na světových trzích podobně jako čínské hračky". 
  
• Zahraniční aktiva Číny nyní dosahují hodnoty 6 bilionů dolarů. 
  
• Řada chudých zemí si vzala větší objem čínských úvěrů a další "strategické závazky" zvyšují riziko pádu těchto zemí do finanční krize.
  
• Peking převzal v Ekvádoru do svých rukou 80 % ropných rezerv této země jako kompenzaci za stavbu velké přehrady. 
  
• V Africe žije a pracuje 1,5 milionu Číňanů včetně podnikatelů, IT odborníků, techniků a obchodníků. Budují infrastrukturu, a to neuvěřitelným tempem. Staví přehrady, letiště, železnice a průmyslové komplexy.  více
• Čína je klíčovým obchodním partnerem EU. Čína představuje 9 % vývozu a 20 % dovozu EU. Slíbila také, že brzy otestuje vztahy s Čínou, aby byly pro EU bezpečné. Odhaduje, že Čína představuje 98 % evropského dovozu vzácných zemin, 97 % lithia a 93 % hořčíku. Jak upozornil šéf Evropské komise, EU hodlá tyto dodávky, které jsou pro rozvoj zelených technologií klíčové, aktivně diverzifikovat (2023).
  

Trendy v současné Číně:

• Populace rychle stárne, porodnost klesá (neblahý demografický vývoj). V roce 1979 byla ale v Číně zavedena politika jednoho dítěte (ukončeno v roce 2015), kvůli níž se podle odhadů nenarodilo jen do roku 2010 asi 400 milionů dětí. V následujících třech dekádách počet lidí v produktivním věku v Číně klesne o jednu čtvrtinu. Klesá porodnost, zvyšuje se počet rozvodu, trend kopíruje průběh v západních zemích. Počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat.
• Pokles ekonomického růstu, v letech 1978 až 2013 přitom tamní ekonomika každoročně rostla v průměru o 10 procent. Země se teď ale bude muset připravit na éru, v níž její hospodářství pošlape o hodně pomaleji. Například podle analytické společnosti Oxford Economics se růst čínského HDP do roku 2030 sníží na čtyři procenta a do roku 2040 na 2,8 %.  
  
• Růst dluhů: Čínský dluh v prvním čtvrtletí 2019 stoupl na 304 % HDP (firmy se podílí zhruba ze dvou třetin). Tak obrovské zadlužení je důsledkem nadměrné expanze ekonomiky a přeinvestování v řadě sektorů. V roce 2008 celkový čínský dluh na úrovni pouze 141 procent HDP země více.
• Splácení dluhů: za 11 měsíců roku 2019 nedokázalo včas splatit dluhopisy rekordních 4,9 % soukromých emitentů z Číny. Jen pro srovnání, před pěti lety mělo stejný problém jen 0,6 % čínských soukromých podniků.
• Zemědělská půda tvoří 10 - 13% území a stále se zmenšuje díky urbanizaci a klimatickým změnám, živí 20 % světové populace.
• Demografická křivka a politika jednoho dítěte (důsledky pro Čínu se projeví po roce 2030-40, výpadek minimálně jedné generace pracovníků a trend se zásadě nemění).
• Nepředvídatelné důsledky obchodní a technologické války s USA.
• Koronavirus (2020).
• Hlavním tématem roku 2021 tak bude "internacionalizace renminbi". To znamená zejména to, že renminbi bude Čínou používáno jako hlavní měna pro zahraniční investice. Konkrétně jde o druhou fázi této internacionalizace, ve fázi první bylo renminbi používáno jako měna pro vypořádání plateb.  
  
• V Číně se prodá více než polovina celosvětově nově vyrobených aut na elektřinu , V roce 2018 bylo v Číně vyrobeno 22 milionů aut. 
  
• Zpomaluje Čínská i světová ekonomika, díky obchodní válce s USA, covidu i válce na Ukrajině. 
• Některé firmy přesouvají továrny mimo území Číny Apple, Google nebo Nintedo (vysoká cla a nejista zahraničně politické situace, obchodní válka s USA).
• Recese není možná, růst HDP je pro ni otázkou prestiže, bude další růst dluhů, v současnosti přitom dluh země zahrnující vládu, domácnosti i firmy dosahuje téměř 300 procent čínského HDP. Vláda se zároveň obává toho, že případný ekonomický "neúspěch" by mohl ohrozit i samotný režim.
• Život zejména ve městech je zároveň čím dál nákladnější (podobně jako ve vyspělých západních zemích).
  
• Roste smog více Podle Nanjingské univerzity má smog podíl na každém třetím úmrtí v zemi (možná politická destabilizace). 
• Čína prosazuje "ekologickou civilizaci" a multipolární svět, dle projevu prezidenta Si Ťin-pchinga.
• Čína prosazuje pozice vizionářské mocnosti tzv. "měkká moc" s ekologickými ideály, představuje pro Čínu ideální šanci. 
• V Šanghajském komuniké 28. února 1972 Washington uznal, že "je jen jedna Čína a Tchaj-wan je součástí Číny".
  

"Lze říci, že Čína používá vody tibetských řek jako zbraň," konstatuje ekonom a specialista na asijské vztahy Hari Bansh Jha. 

• Narůstající pnutí mezi USA a Čínou (ropa - sankce Irán, Venezuela, blokace Huawei a obchodní válka) 3.5.2019.
• Eskalující Obchodní válka (nová cla od 10.5.2019), Čínští představitelé předpokládají, že v letošním roce se sníží Čínské HDP o 1% vlivem obchodní války.
• Základní směrnice v Čínské historii podle prof. Staňka je: kontinuita (ať vládne kdokoliv musí myslet na celou Čínu) a harmonie (nikomu strom neroste do nebe).  
  
• Čína vyrábí 98% všech technologicky náročných výrob, nemá problém s technologiemi, vlastní i nejrychlejší superpočítač na světě.
• Čína má však velký problém: penzijní pojištění (400 milionů toto pojištění nemá, pojištění má cca 30% lidí, kteří žijí převážně ve městech), díky politice jednoho potomka (tzv. sněhová vločka, je centrem pozornosti rodiny) se tento problém ještě zvětšuje.
• V kontinentální Číně se rozvíjí hnutí duchovní obrody (před tím jsme byli chudí a nešťastní, teď jsme bohatí a jsme stále nešťastní, chybí nám duchovní rozměr života).
• Sociální bonus (podle výše toho bonusu se odvíjí vaše pozice a možnosti ve společnosti) je projekt Čínské vlády.
• Americký obchodní deficit s Čínou v roce 2018 dosáhl 419 miliard dolarů a je nejnižší za 5 roků. 
  
• Zavilost ekonomiky na bateriích (Zelená energetika) by znamenala také vyšší závislost na tzv. vzácných horninách, kde klíčovým hráčem je Čína. 
  
• Číně hrozí pozvolná desertifikace severní části území, proto chtěla vysázet rozsáhlý lesní pás podél pouští Gobi a Taklamakan v délce 4500 km (investice cca 30 miliard, realizace do roku 2050 s výsadbou pomohlo více než 300 milionů lidí ). "Zelená čínská zeď", přežilo zde zatím pouze 15% stromů více.
• Od roku 2014 padá Bretton Woods 2, Čína již americké deficity nefinancuje a také nehromadí devizové rezervy. Jinak řečeno, "vztah mezi USA a Čínou, který byl charakteristický pro roky 1990 - 2013, úplně zmizel."

Čína svou ekonomiku izoluje od zbytku světa již od roku 2014, protože její růst je stále více tažen domácí poptávkou, a to zejména po službách. Tato poptávka tak přebrala otěže po exportech. Čínské dovozy pak už také nestimulují ekonomiku zbytku světa. Tvrdí to hlavní ekonom francouzské banky Patrick Artus a rozebírá, jak se tato situace dál rozvíjí a jaké má důsledky.  To vede k pádu systému nazývaného Bretton Woods 2. V jeho rámci Čína financovala americkou spotřebu pomocí nákupů amerických obligací a Spojené státy zase svou spotřebou financovaly výrobu a zaměstnanost v Číně. Jenže nyní již Čína americké deficity nefinancuje a také nehromadí devizové rezervy. Jinak řečeno, "vztah mezi USA a Čínou, který byl charakteristický pro roky 1990 - 2013, úplně zmizel."

Nová hedvábná stezka (One Belt, One Road, neboli OBOR)

Dokončení projektu OBOR Číňané plánují na rok 2049 a OBOR se podle Visual Capitalist má rozprostírat od okraje východní Asie až po východní Afriku a střední Evropu a ovlivňovat země, které dohromady představují 62 % světové populace a 40 % jeho ekonomické produkce. "Čína zkrátka aktivně buduje mezinárodní síť nátlaku prostřednictvím dravé ekonomiky, aby rozšířila svou sféru vlivu ve světě," Tento projekt má vyjít na čtyři až osm bilionů dolarů a ovlivní přes šedesát zemí. více

• Cílem je podpora hospodářského růstu ve světě.
• V roce 2013 čínský prezident Si Tin pching představil svou iniciativu BRI (Belt and Road Iniciative, Čínský Marshallův plán).
• Hedvábná stezka bude přímo propojovat 65 zemí světa, ve kterých žije 4,4 miliardy lidí (60% světové populace) tvořících 33% globální ekonomiky.
• Čínská rozvojová banka již vyčlenila téměř 900 miliard dolarů na financování 900 projektů. 
  
• Má se budovat ve třech směrech: 1. střední Asie (Taškent, Astana), Rusko ( Jekatěringurg, Moskva, Petrohrad) a dále do Evropy, 2. do Perského zálivu a Středozemního moře, 3. do jihovýchodní Asie a přes Indický oceán do Afriky.
• Mezi největší obchodní partnery Číny patří: export - USA, EZ, Hongkong, import - EU, Jižní Korea, Japonsko. 
• Podle odhadů by celkové výdaje na projekty související se stezkou mohly do roku 2023 dosáhnout téměř 1,3 bilionu dolarů (sedmkrát více než investice v rámci amerického Marshallova plánu na obnovu evropských ekonomik pro druhé světové válce).
• více

Obrázek, který jsem našel na internetu, ilustruje námořní obchodní cesty, hospodářské koridory, železniční sítě a plynovody, které tyto klíčové trhy propojí pomocí Nové hedvábné stezky propojí.  

12.5.2019 Čína se prý pomocí metody "dluhové pasti" snaží rozšiřovat svou moc v rámci iniciativy Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative - BRI) více

• Jako varovný příklad zmiňují kritici přístav Hambantota na Srí Lance. Čína převzala kontrolu nad strategicky významným přístavem v roce 2017 poté, co Srí Lanka nedokázala splatit čínský dluh. více

Vytáhnou Čínané těžký vyjednávací kalibr v podobě redukce svých rezerv US vládních dluhopisů? riziko je malé...

Čína drží US Treasuries v rozsahu cca 1,13 biliónu USD (Japonsko vlastní dluhopisy za 1,07 bilionu USD a Brazílie 0,308 bilionu USD) z celkových 22 biliónů v oběhu. Její držení odpovídá cca 17,7% všech takových dluhopisů v držení zahraničních vlád. Během posledních 12 měsíců se objem držených prostředků snížil o cca 4%. (14.5.2019)

• Prodeje US dluhopisů z čínského držení by oslabily dolar a to by zvyšovalo konkurenceschopnost amerických respektive dolarových firem na globálním trhu. 
  
• Úročení amerických vládních dluhopisů je nyní v rámci obdobných alokací jedno z nejvyšších a z tohoto úhlu pohledu by nemělo smysl je v této třídě aktiv opouštět. 
  
• Větším rizikem je snížení čínské aktivity na straně nákupu nově vydávaných dluhopisů (roste objem dluhopisů vydávaných vládou USA a kombinace obou faktorů může být problém).
• Další variantou jsou strategické suroviny pro elektrotechnický průmysl.

Jaké výhody má současný autoritativní režim?

• Může efektivně směřovat finanční zdroje.
• Vyvlastňování pozemků.
• Sázka na zelenou energii, protože díky slabému letectvu není schopna chránit dovoz ropy, tak se zlepší. 

Důvody proč chce Čína prosazovat zelenou energii?

• "Mandát nebes". Ani císaři neměli podle konfuciánské tradice právo vládnout poddaným, pokud nedokázali ochránit jejich životy. Obří ekonomický růst v posledních dekádách si vybírá i obří daň ze zdraví čínské populace. Podle Nanjingské univerzity má smog podíl na každém třetím úmrtí v zemi. Znečištění by mohlo být faktorem politické destabilizace.

• Zelené technologie už v roce 2016 zaměstnávaly 3,6 milionů Číňanů, v kontrastu se 770 tisíci Američanů. Na čínské poměry to není zásadní číslo. Co je ale důležitější, tento sektor dokáže produkovat dobře placená zaměstnání - na rozdíl třeba od čínského hornictví, které spíše produkuje tisíce mrtvých horníků při nesčetných nehodách. Práce s vysokou přidanou hodnotu je to, co Čína v této fázi svého hospodářského přerodu bolestně potřebuje.

• Obnovitelné zdroje mohou výrazně zlepšit strategickou pozici Číny. V současnosti je Peking v neobyčejně zranitelné pozici. Země s relativně slabým námořnictvem je životně závislá na lodních dodávkách ropy. Budování obnovitelných zdrojů je drahé. Budování bojeschopné flotily, která by dokázala životodárné linie udržet třeba i proti blokádě amerického námořnictva, je ještě dražší a zdlouhavější úkol.

• Největší čínský realitní developer, společnost Vanke. 

Čína z tisku:

25.3.2024 Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností AMD a Intel. Také operační systém Windows od společnosti Microsoft a databázový software zahraniční výroby mají nahradit domácí alternativy. O zaváděných čínských směrnicích píše deník Financial Times (ČTK)

5.3.2024 Čína chce letos zvýšit výdaje na obranu o 7,2 procenta oproti loňskému roku. Cíl pro růst hrubého domácího produktu (HDP) si Peking stanovil na pět procent, což je stejný cíl jako loni a nižší v porovnání s předchozími lety. S odkazem na dokumenty, které má schválit dnes zahájené jednání čínského parlamentu, o tom informovaly agentury Reuters a AFP. Čína podle nich zároveň zopakovala, že usiluje o sjednocení s Tchaj-wanem, oproti dřívějším oficiálním dokumentům ale vypustila slovo "mírové". Čínské výdaje na obranu pozorně sledují Spojené státy i regionální rivalové Pekingu jako Japonsko či Jižní Korea. Podle zmíněného dokumentu by obranný rozpočet měl činit 1,67 bilionu jüanů (5,38 bilionu korun), což je zhruba třetina armádního rozpočtu USA. Více než desetiletí od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga do čela země se podle Reuters čínský armádní rozpočet více než zdvojnásobil. Také v loňském roce chtělo čínské vedení zvýšit vojenské výdaje o 7,2 procenta.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5800833/cina-chce-pridat-na-obranu-72-procenta-ekonomika-ma-vzrust-o-pet-procent.html

3.12.2023 Čína je schopna zbrojit víc než USA. Strategické riziko roste, varuje Pentagon. V současné podobě dokumentu mimo jiné stojí, že americká industriální základna postrádá kapacitu, schopnost, odolnost a míru reaktivity potřebnou k uspokojení potřeb armády na úrovni rychlosti i celkového objemu produkce. Dokument s datem 27. listopadu dále uvádí, že "tradiční dodavatelé by měli rovněž problém reagovat na moderní konflikt v takovém tempu, rozsahu a s takovou flexibilitou, jakou by si velký moderní konflikt vyžadoval". Tento "nepoměr" podle dokumentu představuje "rostoucí strategické riziko pro Spojené státy", protože USA potřebují "podporovat aktivní operace" a zároveň "odstrašovat větší a technicky vyspělejší hrozbu, která hrozí v Indopacifiku", tedy Čínu.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ve-zbrojeni-neudrzime-tempo-s-cinou-stoji-v-dokumentu-z-pentagonu-240885#

25.9.2023 Čína se ve snaze upevnit své globální postavení snaží ovládnout zdroje surovin, jejich zpracování, trhy i logistické řetězce. Jelikož se devadesát procent globálního obchodu odehrává na moři, není divu, že Peking poslední dekády upřel značné úsilí tímto směrem. Čínské společnosti vlastní, spoluvlastní nebo provozují téměř stovku zahraničních přístavů po celém světě. Roste přitom podezření, že asijská země těchto nákupů používá také ke špionáži a vojenským účelům.

• Asijská velmoc má velké přepravní kapacity včetně obřích kontejnerových lodí a tankerů, produkuje více než devadesát procent přepravních kontejnerů a osmdesát procent přístavních jeřábů. A především se jí podařilo proniknout už do 96 zahraničních přístavů.
• Peking chce zbudovat základnu v Rovníkové Guineji, tedy na pobřeží Atlantského oceánu. Čínské ambice jsou ale patrně mnohem velkorysejší. Západní zpravodajci i experti zemi podezírají z toho, že zvažuje i základny v Kambodži, Spojených arabských emirátech, Pákistánu, Bangladéši či v Barmě. V současnosti má v zahraničí pouze jedinou: v Džibutsku.  
  
• Cosco má kromě podílu v Hamburku už vlastní menší podíly ve firmách, které provozují terminály přístavů Antverpy, Rotterdam, významnější účast má v Janově, Bilbau, Valencii a v Bruggách. A především zcela ovládá kontejnerové terminály v řeckém přístavu Pireus. 
  
• https://www.e15.cz/zahranicni/cina-chce-kontrolovat-namorni-prepravu-kvuli-obchodu-spionazi-i-vojenskym-ucelum-1410689?
  

12.9.2023 Takzvaný on-shore juan, tedy verze měny používaná primárně pro tuzemské platby, klesl v závěru uplynulého týdne vůči dolaru na 16letá minima kvůli rostoucímu pesimismu ve vztahu k čínské ekonomice a finančním trhům. Podobně se posunul i tzv. off-shore juan, který se primárně využívá pro zahraniční transakce.

• Oslabení přišlo navzdory tomu, že People's Bank of China, čínská centrální banka, ve čtvrtek stanovila svou denní referenční sazbu na silnější úroveň, než se očekávalo.
• Přílišné oslabení juanu by znamenalo riziko konkurenčního znehodnocení v celé Asii, podnítilo by odliv kapitálu a přinese jen malé výhody pro export," uvedl Wei Liang Chang, stratég v DBS Bank. "Věříme, že Čína bude pokračovat ve snaze udržet juan relativně silný, zatímco může tolerovat případná skoková posílení dolaru. 
• Centrální banka se rozhodně bude snažit, aby nedošlo k nějaké velké devalvační události, protože by to zničilo myšlenku stability juanu – juanu jako obchodní měny, potenciální rezervní měny atd.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5564738/cinsky-juan-oslabil-na-nejnizsi-uroven-od-roku-2007-muze-za-to-slaby-rust-i-neshody-s-usa.html
  

5.9.2023 Čína založí státní fond pro rozvoj výroby polovodičů o objemu 40 mld. USD (Bloomberg)

5.9.2023 Extrémní počasí posledních měsíců obnažuje známou, ale často opomíjenou noční můru Pekingu. Vedra, sucha a povodně letos kromě jiného zasáhly sektor nejvyšší důležitosti pro mocenské postavení země – produkci potravin.

• V cestě za potravinovou soběstačností Číně stojí už jen holý fakt, že živí 20 % světové populace, ale jako orná půda může kvůli geografickým podmínkám i masivní urbanizaci v posledních dekádách sloužit podle různých odhadů asi 10 až 13 % čínského území. Extrémní počasí nicméně představuje stále větší část problému a vědci vědí, že v následujících desítkách let to bude jen horší.

• Frekvence dešťů a povodní se tam s postupující změnou klimatu snižuje a intenzita zvyšuje. Extrémní deště jsou tam kvůli změně klimatu častější zejména na východě země. 
  

• Stále častější jsou i problémy se suchem, které Čínu v posledním půlstoletí zasahuje téměř každý rok. Rozloha oblastí zasažených suchem v Číně se nicméně mezi lety 1950 až 2009 zvýšila dvanáctinásobně. 
  

• Podle dat OSN je Čína klimatickou změnou nejzasaženější zemí v celém asijsko-pacifickém regionu. Do roku 2050 podle odhadů bude se změnou klimatu spojeným rizikům vystaveno 85 % populace Číny.
  

• Čína se svým druhým největším počtem obyvatel a druhou největší ekonomikou světa produkuje asi třetinu veškerých emisí skleníkových plynů, což je víc než například USA, EU a Indie dohromady.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-pocasi-mari-cine-mocensky-boj-dava-rany-tam-kde-to-nejvic-boli-236039# 
  

28.3.2023 Čína v letech 2008 až 2021 vynaložila 240 miliard USD na finanční pomoc 22 rozvojovým zemích v rámci svého programu nové Hedvábné stezky. V posledních letech tato částka prudce vzrostla, neboť řada států měla problémy se splácením půjček na výstavbu infrastruktury. Ukázala to studie, kterou dnes zveřejnila Světová banka (ČTK)

12.3.2023 Čína zprostředkovala dohodu mezi Saúdskou Arábií a Íránem, která má mezi dlouhodobými rivaly vést ke zlepšení vztahů. Tím se ale podle odborníků Peking stává dominantním hráčem na Blízkém východě a potlačuje tak vliv USA a Západu. Východní média hovoří o dohodě jako o "velké změně světového řádu" a podle odborníků je prohrou pro Ameriku a další západní země. Vliv může mít i na Rusko.

• Čína se stala v očích zemí Blízkého východu přitažlivou alternativou za Washington.
• Po letech, kdy se Peking obvykle vyhýbal tamním sporům, teď ale podle expertů nabízí Rijádu a Teheránu něco, co Amerika nemohla – možnost mluvit se všemi stranami, aniž by je třetí stát poučoval o lidských právech. Na rozdíl od USA má Čína navíc úzké diplomatické i ekonomické vztahy s oběma zeměmi. Je největším obchodním partnerem Íránu a předním odběratelem ropy ze Saúdské Arábie, čímž rozsévá vliv na obě strany.
• Dohoda mezi Saúdskou Arábií a Íránem, zprostředkovaná Čínou, znamená nejen pro USA, ale i Evropu velkou prohru.
• Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/494493-cina-sokovala-zapad-i-rusko-mluvi-se-o-zmene-svetoveho-radu-a-prohre-zapadu?

9.3.2023 Čínský parlament dnes jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga (ČTK)

7.3.2023 Spojené státy by měly změnit svou "chybnou" politiku vůči Číně, nebo dojde ke "konfliktu a konfrontaci". Podle agentury Reuters to dnes prohlásil čínský ministr zahraničí Čchin Kang na tiskové konferenci pořádané na okraj zasedání čínského parlamentu. Zopakoval také výzvu Pekingu k dialogu s cílem ukončit konflikt na Ukrajině (ČTK) 


21.2.2023 Rok války na Ukrajině ohraničují dvě zjištění USA, podle kterých Čína s Ruskem v tichosti spolupracuje. Navenek se však tváří jako mírotvůrce - brzy má vydat dokument, ve kterém slibuje "čínskou medicínu" na "válečné rány".

• Je tomu zhruba rok, co západní zpravodajské služby přišly se znepokojivou informací - Čína měla žádat Moskvu, aby s invazí na Ukrajinu počkala až po skončení zimních olympijských her v Pekingu. Hry skončily 20. února. A 24. února Rusko zaútočilo.

• Čínské společnosti již Rusku poskytují "nesmrtící podporu". A nové informace naznačují, že Peking by mohl poskytnout i tu "smrtící". Zároveň vyslal Číně varování, že v takovém případě by její jednání mělo "vážné důsledky" (A.Blinken). 

Těsně před ruskou invazí - minulý rok v únoru - představily Moskva a Peking prohlášení o pěti tisících slovech, v němž deklarovaly "neomezené" partnerství.


• Čínský prezident Si Ťin-pching dosud ani neodsoudil ruskou agresi na Ukrajině. Invazi dodnes čínská média neoznačují za "válku". Sám Si například na konci roku 2022 veřejně vyzdvihl, že ruský prezident Vladimir Putin nevylučuje diplomatické řešení konfliktu.
• V uplynulém roce ČLR dodávala přinejmenším tzv. technologie dvojího užití, které mohou být využity jak v civilním, tak i vojenském sektoru. Jedná se například o pokročilé elektronické systémy, polovodiče, sledovací zařízení nebo dodávky oxidu hlinitého, který je důležitou složkou mimo jiné při výrobě zbraní. Nadto je nyní už potvrzené, že čínské podniky dodávaly do Ruska neprůstřelné vesty či helmy, které napomáhají ruským jednotkám v jejich tažení proti Ukrajině.

• Zatímco se v Kyjevě nečekaně objevil americký prezident Joe Biden, do Moskvy přicestoval vysoce postavený čínský diplomat Wang I s cílem zvýšit roli Pekingu v urovnání konfliktu na Ukrajině. Jeho cesta do Ruska dle ruského deníku Kommersant pravděpodobně souvisí s plánem na vydání "dokumentu o míru", který Čína plánuje vypustit do světa na výročí války.  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-cinske-zbrane-moskve-by-znamenaly-svetovou-valku-uz-ted-ji-peking-podporuje-226061#d
  

13.2.2023 Díky dohodě s Filipínami budou mít Američané přístup k dalším vojenským základnám v Jihočínském moři. A Čína začíná mít silný pocit, že ji USA obkličují ze všech stran. Státy v regionu ale ke spojenectvím motivují čínské hrozby.

• Jihočínské moře patří k jedné z nejspornějších mořských oblastí na světě. Není divu. Podle americké neziskové organizace Council on Foreign Relations je v oblasti ukryto 11 miliard barelů ropy, přes 5 bilionů kubických metrů zemního plynu a 10 % světových zdrojů ryb.
  
• Jihočínským mořem ke všemu prochází zhruba 30 % světového námořního obchodu na své cestě do vysoce vytížených přístavů v jihovýchodní Asii. Na toto bohatství si činí nároky hned několik zemí - Filipíny, Vietnam, Čína, Brunej, Tchaj-wan a Malajsie.
  
• Například Čína má v současné době pocit, že jí patří více než 80 % ostrovů, Vietnam si nárokuje celou svrchovanost nad Paracelskými a Spratlyho ostrovy.
  
• Washington a Manila na začátku měsíce uzavřely dohodu, podle které USA získají přístup k dalším vojenským základnám na filipínském území. Už dohoda o posílení obranné spolupráce (EDCA) z roku 2014 umožňuje rotování amerických vojáků na celkem devíti základnách po celých Filipínách. Nový pakt jim otevírá další čtyři vojenské základny. Americké síly budou mít přístup ke společným výcvikům, budování zařízení a skladování zásob.
• V Pekingu už však převládl pocit, že Spojené státy Čínu strategicky obkličují a ohrožují stabilitu v regionu. Američané ji "hlídají" také z Guamu, strategicky důležitého ostrova východně od Filipín, letecké základny Misawa a námořní základny Jokosuka v Japonsku či letecké základny Kunsan v Jižní Koreji.
• Spojené státy se díky Filipínám dostanou přímo doprostřed dvou "ohnisek napětí" - Jihočínského moře a Tchaj-wanu - "s možností přivést do těchto strategicky významných oblastí své obranné síly", jak popsal analytik Euan Graham. USA dosud spoléhaly na Japonsko, Jižní Koreu a Singapur, přičemž šlo jen o dohodu na dobré slovo.
• Antony Blinken to okomentoval slovy, že "více než kterákoli jiná část světa bude indo-pacifický region - včetně tichomořských ostrovů - určovat trajektorii světa v 21. století".
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-usa-si-podmanuji-svetove-dulezity-region-maji-ho-chranit-pred-cinou-225352#
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4386478/cinska-ekonomika-v-prvnim-ctvrtleti-poprve-od-nejmene-1992-klesla.html

17.1.2023 Růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta. Oproti roku 2021 je to o 5,1 procentního bodu méně. Výsledek také zaostává za oficiálním cílem, který čínská komunistická strana stanovila na zhruba 5,5 procenta. Na vině pomalejšího růstu čínské ekonomiky jsou vládní omezení vyplývající z čínské nulové tolerance nákazy covidem-19, která držela miliony lidí doma, a propad na trhu s nemovitostm (ČTK)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5299879/cinsky-cyklicky-boom-bude-trvat-jen-nekolik-ctvrtleti-pote-promluvi-strukturalni-slabost.html

9.1.2023 Investice do čínských firem může být větší, než ukazují oficiální čísla. Zahraniční investoři k tomu totiž často využívají offshorové společnosti v daňových rájích. Ukazuje to výzkum Kolumbijské a Stanfordské univerzity.

Podle výzkumu The Global Capital Allocation Project, který popsala agentura Bloomberg, jsou americké a evropské investice do pevninské Číny z velké části směrovány přes offshore firmy zřízené čínskými společnostmi v daňových rájích. To může znamenat, že zahraniční investoři vlastní v Číně mnohem více aktiv, než uvádí oficiální statistiky. Podle odhadů projektu dosáhly podíly amerických a evropských investorů v akciích a dluhopisech vydaných offshorovými společnostmi ovládanými čínskými firmami, jako jsou Alibaba Group Holding a Tencent Holdings, na konci roku 2020 přes 1,4 bilionu dolarů (32,2 bilionu korun). To je téměř trojnásobek částky, kterou investoři z těchto zemí drželi ve společnostech registrovaných přímo v Číně.

• Více než 70 % čínských akcií a podnikových dluhopisů v držení amerických a evropských investorů je tak vedeno přes offshorové dceřiné společnosti. 
  
• Čínské společnosti využívají daňové ráje nejen k tomu, aby se vyhnuly placení daní, ale také proto, aby obešly přísná čínská omezení zahraničního vlastnictví.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-skryte-investuji-do-ciny-pres-danove-raje-tam-poslaly-32-bilionu-222602# 
  

29.12.2022 Čína zahájila v poušti ve své autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko výstavbu projektu obnovitelných zdrojů energie za 80 miliard jüanů. Projekt je celosvětově největším v oblasti obnovitelných zdrojů v poušti a má Číně pomoci dosáhnout ambiciózních klimatických cílů. Oznámila to dnes společnosti China Three Gorges Group, která je jedním ze dvou stavitelů. Zařízení by mělo mít po dokončení kapacitu 16 gigawattů. Ročně bude schopno přenášet 40 miliard kilowatthodin elektřiny do Pekingu, Tchien-ťinu a provincie Che-pej. Více než polovina bude pocházet z čisté energie.

• Agentura Nová Čína uvedla, že součástí projektu je solární elektrárna s kapacitou osm gigawattů, větrná elektrárna s kapacitou čtyři gigawatty a modernizovaná uhelná elektrárna s kapacitou čtyři gigawatty, jejímž smyslem je regulovat dodávky energie ve špičce.
• Čína má v plánu vybudovat elektrárny s obnovitelnými zdroji energie s kapacitou 450 gigawattů, především v rozlehlých vnitrozemských oblastech. V listopadu oznámila, že v rámci první fáze už zahájila výstavbu zařízení s kapacitou 95 gigawattů. Cílem je mít do roku 2030 větrné a solární elektrárny o výkonu 1200 gigawattů. Ve stejném roce by emise oxidu uhličitého v Číně měly dosáhnout maxima. 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5278961/cina-zahajila-vystavbu-nejvetsiho-projektu-obnovitelne-energie-v-pousti.html

27.12.2022 Čína revidovala svůj růst HDP v loňském roce o 0,3 procentního bodu směrem vzhůru na 8,4 %. Z konečných údajů vyplývá, že sektor služeb, který utváří 53 % čínského HDP, rostl v roce 2021 tempem 8,5 %. V původním odhadu statistického úřadu odvětví expandovalo o 8,2 %. Zpracovatelský průmysl a stavebnictví, který se na HDP podílel 39 procenty, loni v Číně vzrostl o 8,7 procenta. V tomto případě zvýšil úřad svůj původní odhad o půl procentního bodu. Světová banka snížila svou prognózu letošního hospodářského růstu Číny na 2,7 procenta, což je výrazně pod oficiálním cílem přibližně 5,5 procenta. V prvních devíti měsících letošního roku čínská ekonomika meziročně vzrostla o tři procenta.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5276267/cina-upravila-smerem-vzhuru-hodnotu-lonskeho-hdp-ekonomika-rostla-o-84-.html

16.12.2022 Bylo odpoledne patnáctého dubna roku 2022 a čínská kosmická loď Šen-čou 13 se oddělila od vesmírné stanice Tchien-kung. Následovalo několik orbitálních manévrů a zhruba o devět hodin později přistála loď na Zemi. Vystoupili z ní tři čínští tchajkonauté Jie, Čaj a Wang. Na Zemi s sebou přivezli 12 tisíc "vesmírných" semen různých druhů trav, ovsa nebo vojtěšky. O měsíc později už je čínští vědci seli do půdy ve svých laboratořích. Zahájili tím druhou fázi vesmírné mutageneze, která má přinést nové odolné a plodné rostliny.

• Čínský režim sází na to, že v semenech vystavených kosmickému záření dojde k náhodným mutacím v genetickém kódu a některé z těchto mutací budou užitečné. Sázka komunistické zemi zatím vychází, takto už vytvořila na 200 nových odrůd plodin. Vylepšili rýži, kukuřici, sóju, vojtěšku, ale i bavlnu, melouny nebo papriky. Velmi úspěšná je třeba odrůda pšenice označená Luyuan 502, dnes již druhá nejčastěji pěstovaná pšenice v Číně. Má o 11 procent vyšší výnosnost než běžné odrůdy a je odolnější vůči suchu i škůdcům.
  
• Cílem čínského vedení je dosáhnout co nejvyšší soběstačnosti na okolním světě, a především na západních zemích jak v potravinách, tak v energiích, nerostných surovinách nebo technologiích. Že se současným rychlým růstem světové populace a zhoršující se úrodností půdy může v budoucnu nastat výrazný nedostatek potravin, si ale uvědomuje nejen Peking.
  
• Podle odhadů bude potřeba zvýšit produkci životně důležitých obilovin o 50 procent, pokud má svět uživit další téměř dvě miliardy lidí, které přibudou do roku 2050.
• Čína se věnuje naplno také jaderné mutagenezi, která probíhá na Zemi. Ta se snaží vyvolat mutace v semenech prostřednictvím ultrafialového, rentgenového nebo gama záření. Jaderná mutageneze není jen doménou Číny, je známá už od 20. let minulého století a jedno středisko spadající pod Mezinárodní agenturu pro atomovou energii se nachází i 34 kilometrů jihovýchodně od Vídně. Na rozdíl od přirozeného kosmického záření jsou při jaderné mutagenezi dávky kratší a intenzivnější, což má za následek, že zhruba polovina semen nepřežije. Kosmickou výpravu zvládnou přitom téměř všechna.
  
• Podle čínských vědců tak kosmická mutageneze produkuje mnohem častěji semena s využitelnými mutacemi. Po jejich vyklíčení navíc probíhá další šlechtění. Podle Organizace pro výživu a zemědělství se po celém světě pěstuje už na 2500 odrůd plodin, které vznikly mutagenezí, jež pouze urychluje přirozené mutace, jaké u rostlin samovolně probíhají. Tím se liší od geneticky modifikovaných rostlin, v jejichž případě vědci do genetického kódu jedné rostliny vkládají geny z jiných organismů a které proto mají stále mnoho odpůrců. Veškeré rostliny i houby vyšlechtěné pomocí mutageneze přesto prochází přísným schvalovacím procesem.
  
• Kupříkladu zralé banány uvolňují látku etylen, která následně urychluje zrání banánů, ale i jiného ovoce v dosahu. Proto kuchaři vždy doporučují zabalit stopky banánů do fólie a dát je stranou. Stačí jediný uzrálý banán v zásilce z Ekvádoru - a na konci cesty může být na vyhození celá bedna.
  
• https://vikend.hn.cz/c1-67149730-jak-nakrmit-svet-a-predejit-nedostatku-potravin-cinane-vozi-nove-odrudy-plodin-z-vesmiru

10.12.2022 Čínský Si Ťin-pching na summitu v Perském zálivu v Rijádu vyzývá k obchodování s ropou v jüanech.

• Prezident Si Ťin-pching v pátek řekl vůdcům Arabského zálivu, že Čína bude usilovat o nákup ropy a plynu v jüanech, což je krok, který podpoří cíl Pekingu zavést svou měnu na mezinárodní úrovni a oslabit vliv amerického dolaru na světový obchod.
• Jakýkoli krok Saúdské Arábie opustit dolar ve svém obchodu s ropou by byl seismickým politickým krokem, kterým Rijád již dříve hrozil tváří v tvář možné americké legislativě vystavující členy OPEC antimonopolním žalobám.  
  
• "Nevěříme v polarizaci ani ve výběr mezi stranami," řekl princ na tiskové konferenci po jednání.
• Saúdská Arábie se tento týden dohodla s Huawei na memorandu o porozumění ohledně cloud computingu a budování high-tech komplexů v saúdských městech. Čínský technologický gigant se podílel na budování 5G sítí ve státech Perského zálivu navzdory obavám USA z možného bezpečnostního rizika při používání jeho technologie.

• Xi řekl, že Peking bude pokračovat v dovozu velkého množství ropy z arabských zemí Perského zálivu a rozšíří dovoz zkapalněného zemního plynu, a dodal, že jejich země jsou přirozenými partnery , kteří budou dále spolupracovat na rozvoji ropy a zemního plynu.

• Čína by také "plně využila Shanghai Petroleum and National Gas Exchange jako platformu pro vypořádání obchodu s ropou a plynem v jüanech. Peking lobboval za používání své měny jüan při obchodování místo amerického dolaru.

• Rozhodnutí prodat malé množství ropy v jüanech do Číny by mohlo mít smysl, aby bylo možné přímo platit čínské dovozy, ale "zatím ještě není ten správný čas".

• Většina aktiv a rezerv Saúdské Arábie je v dolarech, včetně více než 120 miliard dolarů amerických státních dluhopisů, které drží Rijád, a saúdský rijál je stejně jako ostatní měny Perského zálivu navázán na dolar.

• https://www.reuters.com/world/saudi-arabia-gathers-chinas-xi-with-arab-leaders-new-era-ties-2022-12-09/
  

29.11.2022 Pentagon připouští, že Čína se ve snaze násilně sjednotit s Tchaj-wanem může uchýlit k vzdušné nebo námořní blokádě nebo k úplné invazi, vyplývá ze zprávy, kterou v úterý zveřejnilo ministerstvo o stavu čínské vojenské síly."ČLR může využít řadu různých možností vojenských tažení proti Tchaj-wanu s různou mírou proveditelnosti a souvisejících rizik. Tyto možnosti mohou sahat od letecké a/nebo námořní blokády až po rozsáhlou obojživelnou invazi s cílem zachytit a obsadit některé pobřežní ostrovy nebo celý Tchaj-wan. Situace kolem Tchaj-wanu se vyhrotila po návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na ostrově začátkem srpna. Čína, která ostrov považuje za jednu ze svých provincií, návštěvu odsoudila a považovala tento krok za podporu USA tchajwanskému separatismu a uspořádala rozsáhlá vojenská cvičení. V polovině listopadu se čínský prezident Si Ťin-pching setkal na okraj summitu G20 v Indonésii s americkým prezidentem Joem Bidenem a řekl mu, že Tchaj-wan je červenou čárou v čínsko-amerických vztazích, "kterou nelze překročit". Biden na oplátku znovu potvrdil oddanost Washingtonu zásadě jedné Číny.

https://ria.ru/20221129/tayvan-1835129482.html?

28.11.2022 Napříč Čínou se v neděli rozšířily protesty vůči proticovidovým omezením. Na Šanghajských ulicích zazněly požadavky na odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga. Akciový index Hang Seng klesá o 1,7  (Bloomberg)

4.11.2022 Čínská lidová osvobozenecká armáda pokračuje v přípravách na válku a důrazně se staví proti jakékoli formě separatismu na Tchaj-wanu, uvedl mluvčí čínského ministerstva obrany Tan Kefei."Jde o vnitřní záležitost ČLR, která netoleruje žádné vnější zásahy. V současné době Spojené státy neustále oslabují princip "jedné Číny" a překračují všechny hranice ve svém úsilí "využít Tchaj-wan k ovládání Číny", všechny to hrubě porušuje suverenitu a územní celistvost Číny a také vážně ohrožuje mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu," řekl v komentáři ke zprávě o strategii národní obrany USA, která obsahuje negativní odkazy na Čínu.

• Spojené státy vidí svůj úkol ve snižování rizik jaderné války a pro dosažení tohoto cíle budou usilovat o spolupráci s dalšími jadernými mocnostmi. Strategie popisuje Rusko jako akutní hrozbu, která představuje rizika pro zájmy a hodnoty Washingtonu . Šéf Pentagonu Lloyd Austin v komentáři k dokumentu poznamenal, že "ČLR je jediným soupeřem, který má v úmyslu přetvořit mezinárodní řád a má k tomu stále větší sílu." 
  
• https://ria.ru/20221104/armiya-1829231514.html
  

1.11.2022 Opatrnému našlapování je evidentně konec, Čína se začíná učit, jak si v mezinárodních vztazích pořádně dupnout. A zkouší si to rovnou na Spojených státech amerických, kterým důrazně doporučila, aby přestaly vzestup nejlidnatější země světa potlačovat. Nebrzděte a nepotlačujte nás, ani nevytvářejte zbytečné překážky v našich vztazích. To ve zkratce řekl čínský ministr zahraničí Wang I svému americkému protějšku Antony Blinkenovi při pondělním telefonickém rozhovoru

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/474961-prestante-nebo-uvidite-cina-se-odhodlala-k-vyhruzkam-zapadu?

16.10.2022 Peking se zavázal k mírovému znovusjednocení s Tchaj-wanem, ale neslíbí, že se zřekne použití síly, prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching, generální tajemník Komunistické strany Číny v projevu na 20. sjezdu Komunistické strany Číny.

• Upřímně a ze všech sil trváme na vyhlídce na mírové znovusjednocení, ale nikdy neslíbíme, že se zřekneme použití síly a ponecháme si možnost přijmout všechna nezbytná opatření proti vměšování vnějších sil a extrémně malému počtu pro- separatisté za nezávislost Tchaj-wanu, stejně jako jejich separatistické aktivity.
  
• Čínský vůdce také oznámil svůj záměr pokračovat v reformách armády s cílem dosáhnout zamýšleného cíle získat ozbrojené síly světové třídy do stého výročí Čínské lidové osvobozenecké armády v roce 2027. 
  
• https://ria.ru/20221016/tayvan-1824363189.html
  

7.10.2022 Čína je vítěz války na Ukrajině. V Pekingu se právě rozhoduje, jak bude vypadat svět.

Energetický žrout

Zatímco Češi mají závratě z nedoplatků za elektřinu, řada Číňanů takové obavy nemá - kvůli výpadkům jim elektřina často ani nejde. Fabriky kvůli tomu zavíraly závody a dávaly volno zaměstnancům, kteří kvůli horkům a suchu stejně často skončili u větráku nebo zapnuté klimatizace, což nedostatek elektřiny ještě více prohlubovalo.

"Podle červencového měření Národní energetické správy vzrostla meziročně spotřeba energií o 6,3 procenta, v případě domácností vyskočila o 26,8 procenta," říká hongkongský novinář Zhao Ziwen. Letní potíže ale nebyly nic výjimečného, loni docházelo k výpadkům elektřiny v celých městech, chyběla energie k vytápění domácností, zavíraly se fabriky. Číně se totiž podařilo udělat podobné chyby jako Evropě a oba mocenské celky na to nyní doplácí.

Peking v rámci zelené politiky uzavřel řadu uhelných dolů, aniž by zajistil dostatek uhlí pro své elektrárny třeba dovozem. Když je pak ve zmatku a strachu z ještě větších blackoutů znovu otevíral, ukázala příroda svou ironickou tvář a řadu dolů Číňanům zatopila. Zaskočený Peking se proto rozhodl, že se nesmí taková situace opakovat, a letos proto už do země na topnou sezonu dovezl 8,5 milionu tun uhlí, což je o 57 procent více než loni.

Uhlí v Číně zajišťuje přes 60 procent spotřeby elektřiny. Jak se letos přesvědčuje Evropa, dostupné energie jsou naprosto zásadním předpokladem pro další ekonomický rozvoj společnosti. Čím bohatší je společnost, tím zpravidla spotřebuje více energií. A čím více bude postupovat klimatická změna, tím častěji bude příroda produkci energií sabotovat.

Prezident Si Ťin-pching proto začal konat - důkazem je třeba jeho první postcovidová zahraniční cesta do Kazachstánu, jenž je největším exportérem uranu na světě. Čínský prezident před zářijovým příjezdem do země označil Kazachstánce za "dobré sousedy, dobré přátele a dobré partnery". V překladu to znamená, že Čína potřebuje uran pro své elektrárny. Momentálně jaderné zdroje tvoří jen zhruba tři procenta elektřiny, kterou Čína produkuje. V provozu má 54 reaktorů, 22 jich je momentálně ve výstavbě.

Energetický mix

Skoro každý návštěvník, jenž se vrátil z Číny, neopomene zmínit, jak je to špinavá země, co se týče vzduchu a životního prostředí. Podíl uhelných elektráren na produkci elektřiny pořád přesahuje 60 procent, nicméně ještě před 15 lety činil podíl přes 80 procent. V Evropské unii má uhlí podíl 15 procent, ve Spojených státech 22 procent. Čína v posledních letech nejvýrazněji zvyšuje podíl na produkci u solárních, větrných a jaderných elektráren. 

Není náhodou, že Kazachstán patří k zemím, které hrají zásadní roli v čínském projektu nazvaném Nová hedvábná stezka, v rámci něhož Peking investuje do chudších zemí a získává si tam politický vliv. Během Si Ťin-pchingovy návštěvy se země dohodly na rozšíření energetické spolupráce včetně vzájemného propojení plynovodem a poskytnutí uranu. Astana má zhruba 15 procent světových zdrojů uranu a zodpovídá za 45 procent produkce.

Dalším velkým přítelem takzvaně na oko je pro Peking sousední Rusko. Číňané umně využívají současné krize kolem Ukrajiny a vyjednávají si na dovážených surovinách výrazné slevy, neboť Rusové ztrácí odběratele. Číňané přitom kupují ruskou ropu, plyn a uhlí. Od začátku války Čína takto utratila 44 miliard dolarů, v přepočtu více než jeden bilion korun.

"Čína je dnes asijským ekonomickým gigantem, zatímco Rusko zaostalou zkorumpovanou ekonomikou s bohatými surovinovými zdroji," říká investor Dan Vořechovský, jenž v Číně podnikal a nyní se zaměřuje na investice do asijských akcií. Tyto faktory společně s historickou křivdou, kterou Peking pociťuje vůči Moskvě, definují podle Vořechovského vztahy mezi zeměmi: "Troufnu si tvrdit, že Čína Rusko ekonomicky vysaje a jeho osud pro ni není důležitý, protože jestli něco Čína nepotřebuje, je to silné Rusko."

https://zahranicni.hn.cz/c1-67118820-cina-je-vitez-valky-na-ukrajine-v-pekingu-se-prave-rozhoduje-jak-bude-vypadat-svet

30.9.2022 Čínský úřad pro civilní letectví (CAAC) certifikoval čínské tryskové dopravní letadlo C919. S odvoláním na čínská státní média o tom dnes informovala agentura Reuters. První dodávky stroje se očekávají do konce roku. Čína se zaměřuje na technologický průlom, aby urychlila svůj rozvoj jako výrobní velmoc, reagoval na certifikaci stroje čínský prezident Si Ťin-pching (ČTK)

30.9.2022 Z čela čínské komunistické strany byl dle zdrojů Reuters eliminován bývalý lídr čínské společnosti China Unicom, Guohua. Důvodem mají být "vážná porušení práva a disciplíny" (Reuters) 

12.8.2022 Čína zastavila ukrajinizaci Tchaj-wanu. Oba dokumenty se objevily téměř současně. Jedná se o pekingskou "Bílou knihu" o znovusjednocení s Tchaj-wanem a publikaci Bloombergu o těžkém osudu dosud nepřijatého "Taiwanského zákona o politice" USA. Dokumenty jsou propojené a vyvolávají emoce jako "Ukrajina, taková Ukrajina!". Důležitá je zde chronologie, tedy co a kde začalo. Připomeňme, že 2. až 3. srpna se uskutečnila cesta předsedkyně Kongresu USA Nancy Pelosiové do Tchaj-peje , která vyhodila do povětří přinejmenším Asii . Ale kongresmani ze Spojených států tam byli už dříve, konkrétně Robert Menendez (demokrat) a Lindsey Graham (republikán) tam v dubnu přijeli . The Taiwan Times nám vypráví , co se stalo dále v příběhu z 21. června: pár se v dojemné bipartistické jednotě vrátil domů a navrhl samotný akt Kongresu ke zvážení.

A v něm - ať už se autor raduje, nebo zděsí - byla provedena nejradikálnější revize vztahů USA s ostrovním územím od roku 1979. Zejména zajišťuje vojenskou pomoc Tchaj-wanu v miliardách dolarů a sankce proti čínským představitelům, které by eskalovaly napětí. Jaké napětí - vždyť mluvíme o dubnu-květnu? Ukazuje se ale, že v některých kruzích ve Spojených státech se na jaře diskutovalo o tom, zda Peking bude následovat příklad Moskvy na Ukrajině a zda by některé kroky neměly být podniknuty bez čekání na takovou nepříjemnost, jako je nečekané přistání Číňanů na Tchaj-wan.

Menendez-Grahamův návrh zákona také počítá se zvýšením úrovně zastoupení USA v "tchajwanském úřadu", jehož šéfa bude stejně jako velvyslance jmenovat Kongres - ale to jsou všechno maličkosti. A co je nejdůležitější, ostrov by měl získat status "hlavního spojence USA mimo NATO ".A to je zajímavá věc, takový stav. Poskytuje základ pro napumpování spojence zbraněmi, vytváření vojenských základen na jeho území (opět je to čistá Ukrajina) - a obecně dává důvod k čemukoli. Vlastně i bez takového dokumentu se to děje s těmi, kteří se nestihli odrazit. Tento status ale nevyžaduje žádnou obrannou smlouvu s USA, natož vstup do Severoatlantické aliance. A to jednoduše znamená, že Amerika používá takového spojence v ocasu a v hřívě, ale nejsou zde stanoveny žádné pevné závazky k jeho ochraně, nemluvě o "jaderném deštníku" - bude to stát, bude to, jak se ukáže nebo jak se spojenec dostane ven. Obecně, ahoj na Ukrajině, kolem takového stavu, o kterém byl dlouhý a zábavný příběh. Nebo Afghánistán, která takový status získala - se známým výsledkem.

Z toho zejména vyplývá, že tchajwanské dějiny jsou podobné i odlišné od ukrajinské. Je nepodobná, už jen proto, že Tchaj-wan (to je prostě fakt) není samostatný stát s členstvím v OSN a další věci, ale území s komplexním postavením, přestože mezinárodní právo uznává Čínu za jednu, tedy jejich znovusjednocení je normální a pochopitelná vyhlídka. S Ukrajinou je společné, že velká část její populace by si přála být sjednocena s Ruskem ne zítra, ale včera. A jasná podobnost je v tom, že po několika desetiletích velmi kvalitní ekonomické integrace obou částí Číny - tedy vlastně totéž, co se Moskva po tři desetiletí snažila udělat s Ukrajinou - začaly problémy, když proamerická síly se dostaly v Taipei k moci a vše výše uvedené začalo a plně v souladu s ukrajinským scénářem. Podstatou a smyslem "Bílé knihy" z Pekingu je, že doslovně potvrzuje, že pro znovusjednocení Číny "by použití síly bylo posledním řešením, které by bylo použito za přesvědčivých okolností". To znamená, že celá zdánlivě odeznívající krize kolem ostrova neznamenala žádný druh násilného zabavení, byl to Peking, který ukázal Kuz'kinovu matku a její další strategická aktiva těm, kteří se velmi snažili zpomalit nějaké budoucí znovusjednocení Číny. A ukáže se, jestli se Američané pokusí krizi dál nafukovat a škodit celému regionu. 

Tento dokument je zaměřen především na tchajwanskou veřejnost a za prvé připomíná, jak dobře a klidně si ostrov žil při spolupráci a přátelství s jinou Čínou (což je prostě pravda). Za druhé, "Bílá kniha" kreslí červenou čáru předem někde ve světlé budoucnosti, až bude Čína přece jen jednotná. Peking chápe, dokument říká, že "pevnina a Tchaj-wan mají své vlastní odlišné sociální systémy a ideologie". A budou moci koexistovat (v té velmi světlé budoucnosti) pouze tehdy, bude-li dodržována zásada "jedna země, dva systémy", tedy že tento rozdíl bude možné udržet, jak bude potřeba. Červená čára je, pokud někdo začne, opět podle ukrajinského scénáře, rozdělovat sjednocenou Čínu, a tím vytvoří spoustu problémů pro všechny Číňany, nemluvě o ohrožení jejich životů a blaha.

https://ria.ru/20220812/tayvan-1809019735.html

25.7.2022 Čína si zadělává na obří dluhovou krizi. Přichází čas zúčtování? Další krize mezitím klepe na dveře druhé největší ekonomiky světa zevnitř. Realitní trh trpící nedostatkem likvidity má od minulého týdne další problém: desítky tisíc Číňanů odmítají splácet své hypotéky. V ohrožení mohou být závazky až za 350 miliard dolarů.

Pro čínský bankovní sektor je to už druhá významná reputační rána za poslední čtvrtrok. Pořád se totiž nevypořádal s následky jarního pádu čtveřice bank v regionu Che-nan, kde se ''ztratilo" šest miliard dolarů. Tamní bankovní sektor vyrostl od roku 2008 na šestinásobek a podle vládních statistik nyní spravuje aktiva za padesát bilionů amerických dolarů. Prudce vzrostlo i celkové zadlužení v zemi. Dluhy státu, firem a čínských občanů dosáhnou letos podle odhadů agentury Bloomberg 275 procent HDP.

https://forbes.cz/cina-si-zadelava-na-obri-dluhovou-krizi-prichazi-cas-zuctovani/

20.7.2022 Čína souhlasila, že bude koordinovat hospodářskou politiku s Evropskou unií, liberalizovat obchod a investice a pokračovat v otevírání svého finančního sektoru. Informovala o tom agentura Reuters po skončení devátého kola rozhovorů EU a Číny o vzájemných ekonomických a obchodních vztazích (ČTK)

12.6.2022 Čína dosáhla pokroku ve vývoji nových jaderných zbraní, má je ale pouze pro sebeobranu a nikdy je nepoužije jako první. Řekl to v neděli podle agentury Reuters čínský ministr obrany Wej Feng-che na bezpečnostní konferenci v Singapuru.

"Čína vyvíjí své kapacity přes pět dekád. Je fér přiznat, že jsme dosáhli působivého pokroku," řekl Wej. Politika Číny je podle něj v této věci neměnná. "Máme je pro sebeobranu. Nebudeme první, kdo je použije," dodal s tím, že cílem Pekingu je zabránit jaderné válce. O zrychlování rozvoje jaderného arzenálu Číny hovořila i zpráva amerického ministerstva obrany z loňského podzimu. Podle ní se Peking snaží "modernizovat, diverzifikovat a rozšiřovat" svou jadernou techniku. V roce 2027 by mohla nejlidnatější země světa podle Pentagonu disponovat 700 nukleárními hlavicemi a do konce dekády by jich mohla mít 1000. To by ale stále byla jen necelá pětina současného amerického jaderného arzenálu.

https://zahranicni.hn.cz/c1-67081190-cina-pry-pokrocila-ve-vyvoji-jadernych-zbrani-nikdy-je-ale-nepouzijeme-jako-prvni-vzkazuje-svetu

6.6.2022 Prezident Si dospěl k závěru, že globalizace, jež čínským firmám otevřela zahraniční trhy a významně přispěla ke zvýšení životní úrovně v zemi, nyní představuje riziko. Čína podle něj hospodářsky příliš závisí na liberálních demokraciích, včetně Evropy a Japonska, ale hlavně na USA, které jsou jejím největším odbytištěm (loni s více než 17procentním podílem na exportu).

Čínský lídr se také obává, že na Západě propukne hospodářská recese, která značně oslabí poptávku po čínském zboží a službách. Straší ho také tvrdé západní sankce vůči Rusku zavedené po jeho invazi na Ukrajinu. Co kdyby vyspělé země v čele s USA uplatnily své ekonomické a finanční svaly také vůči Číně?

Čína patří k zemím, jejíž hospodářství mělo velký prospěch z globalizace, která jí otevřela trhy se zbožím i službami a uvolnila kapitálové toky. Díky tomu v zemi výrazně stoupla životní úroveň a objevila se početná střední třída poptávající západní zboží, včetně aut a luxusních předmětů.

Když v prosinci 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), byla šestým největším exportérem zboží. Ale už v roce 2009 zaujala v globálním vývozním žebříčku podle zemí první místo, a od roku 2014 dokonce vyváží více zboží než celá Evropská unie.

Hodnota čínského exportu loni meziročně stoupla zhruba o čtvrtinu na 2,85 bilionu eur a obchodní bilance skončila v přebytku 583 miliard eur. Evropská unie zvýšila vývoz o 12,8 procenta na necelých 2,2 bilionu eur a vykázala přebytek 61,8 miliardy eur, vyplývá z údajů Eurostatu. Integrace Číny do světového hospodářství se neobešla bez problémů. Západ od ní po jejím vstupu do WTO očekával, že rychle otevře svůj trh dovozu zboží i přílivu kapitálu, což se stalo jenom částečně, nemluvě o účinné ochraně duševního vlastnictví v Číně. Silné napětí vzniklo hlavně v hospodářských vztazích s USA, které se staly největším odbytištěm čínských firem. Ty v obchodu s USA soustavně dosahují obrovského přebytku, který jenom za uplynulé tři roky (2019-2021) kumulovaně dosáhl více než bilion dolarů. Právě hluboká nerovnováha v čínsko-americké směně posloužila bývalému prezidentu USA Donaldu Trumpovi v březnu roku 2018 jako záminka k zahájení jeho prvního "obchodního útoku" na Čínu, kdy uvalil dodatečná sankční cla na dovoz jejího četného zboží.

I když Peking vyhlašuje "novou rozvojovou koncepci", nic se nemění na jeho strategickém záměru, aby se Čína do roku 2049 stala nejsilnějším hráčem na globální scéně z hospodářského, politického i vojenského hlediska. Ve zmíněném roce bude její komunistická strana slavit sté výročí svého vzniku.

Dosažení tohoto dlouhodobého cíle slouží také již v roce 2013 ohlášená iniciativa nazvaná "Jedno pásmo, jedna cesta" nebo také "Nová hedvábná stezka pro 21. století". Peking tvrdí, že chce její výstavbou podpořit všestrannou spolupráci se zeměmi, jimiž bude tato cesta procházet. Je jich něco přes 60, žije v nich zhruba polovina obyvatel světa a vytvářejí asi čtvrtinu globálního HDP. Čínské firmy ve spolupráci s lokálními partnery podél Nové hedvábné stezky staví například železnice a silnice, elektrárny, ropovody, námořní přístavy, bezdrátové telekomunikační sítě, ale také zdravotnické, školské a sociální objekty.

Západ ale pojal podezření, že Pekingu vůbec nejde o "vyváženější rozvoj světového hospodářství", jak deklaruje, nýbrž o výrazné posílení čínského vlivu ve světě.

https://archiv.hn.cz/c1-67078610-si-tin-pching-otaci-kormidlo-cinske-ekonomiky-snazi-se-zbavit-silne-zavislosti-na-zapadu

11.3.2022 Čína chce povzbudit svou ekonomiku snížením daní a dalších odvodů. Podle premiéra Li Kche-čchianga je to nejférovější, nejpřímější a nejefektivnější prostředek, jak podnikům pomoci. Předseda vlády to podle agentury DPA uvedl dnes na závěr plenárního zasedání čínského parlamentu (ČTK)

1.3.2022 Čínský státní rada a ministr zahraničí Wang Yi ve virtuálním projevu na vzpomínkové akci k 50. výročí podepsání Šanghajského komuniké vyzval USA, aby spíše respektovaly zásadu jedné Číny, než aby vyhloubily politický úhelný kámen dvoustranných vazeb. .

Obě země vydaly komuniké 28. února 1972, poslední den historické návštěvy tehdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona v Číně. V Šanghajském komuniké Washington uznal, že "je jen jedna Čína a Tchaj-wan je součástí Číny". Jde o první diplomatické jednání mezi oběma zeměmi od roku 1949, které připravilo půdu pro navázání diplomatických styků.

Přestože Tchaj-wan není v současné době středem zájmu světa, USA a tchajwanská separatistická autorita se domlouvají, aby narušili bezpečnost Tchaj-wanu uprostřed ukrajinské krize. Bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo také oznámil, že navštíví Tchaj-wan.

Wang vyzval USA, aby dostály svému politickému závazku vůči Číně a přestaly podporovat tchajwanské separatisty a přestaly se vměšovat do čínských vnitřních záležitostí, aby zajistily mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a ochránily celkové zájmy čínsko-amerických vztahů.

"Tchajwanská otázka je jádrem Šanghajského komuniké a princip jedné Číny je základním kamenem čínsko-amerických vztahů," řekl Wang.

"USA pravděpodobně letos zvýší prodej zbraní na Tchaj-wan a mohou také způsobit další problémy během listopadových místních voleb na Tchaj-wanu," řekl Diao.

Vzhledem k tomu, že summity G20 a APEC se letos budou konat v Asii a Tichomoří, Tchaj-wan bude pravděpodobně hrát větší roli při zadržování čínské pevniny, protože Biden posiluje svou indicko-pacifickou strategii, řekl Diao.

Expert uvedl, že mnoho problémů ve vztazích mezi Čínou a USA je způsobeno hlavně tím, že USA doufají, že si udrží regionální hegemonii v asijsko-pacifickém regionu a udrží určitou páku vůči Číně s Tchaj-wanem jako pěšákem.

https://www.globaltimes.cn/page/202202/1253530.shtml

7.2.2022 Argentina a Ekvádor podepsaly o víkendu v Pekingu dohody o další spolupráci s Čínou. Ekvádor během návštěvy svého konzervativního prezidenta Guillerma Lassa domluvil zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Čínou a argentinský levicový prezident Alberto Fernández dohodl zapojení své země do čínského megaprojektu zvaného Nová hedvábná stezka, na němž se podílí už na 140 zemí.

20.9.2021 Evergrande vyrostla v jednu z největších firem, když si půjčila stamiliardy dolarů - celkové závazky společnosti dosahují 305 miliard dolarů, zhruba 6,6 bilionu korun. Loni ale čínské úřady z obav před realitní bublinou zavedly přísnější pravidla pro kontrolu majetku velkých developerů. Firma proto začala nabízet své nemovitosti s velkými slevami, aby si zajistila přísun dalších peněz.

Obavy z pádu firmy

Případný pád firmy by měl nebývalé následky. Mnoho Číňanů zaplatilo developerovi za nemovitost, ještě než se začala stavět. Ti by o své vklady mohli přijít. Ohroženi jsou i dodavatelé včetně stavebních firem.

"Finanční dopad by byl dalekosáhlý, Evergrande zřejmě dluží peníze 171 čínským bankám a 121 dalším finančním společnostem," uvedl pro BBC Mattie Bekink z firmy Economic Intelligence Unit.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/obavy-rostou-mamuti-cinsky-developer-nema-na-splatky-umoruje-je-nemovitostmi-40372557#<br>

19.8.2021 Hlava Čínské lidové republiky Si Ťin-pching se patrně vydal na cestu boje s bohatými lidmi a prosperujícími podniky. Na finančním a ekonomickém mítinku představil plán "společné prosperity", který má snížit nerovnost příjmů v zemi. Šéf tamní komunistické strany také upozornil bohaté obyvatele, že by měli začít dávat více ze svého do společnosti.

• Zhruba pětina nejbohatších Číňanů vydělává desetkrát více než pětina těch nejchudších. Právě tuto nerovnost hodlá Si Ťin-pching odstraňovat.

• "Vyzýváme k rozumné úpravě nadměrných příjmů u nejbohatších osob. Vydělávající společnosti a osoby by měly peníze více vracet do společnosti."

• Čína chce rozšířit především skupinu se středními příjmy a více podporovat nejchudší skupiny žijící vesměs na venkově. V následujících letech by mělo být v Číně vytvořeno prostředí, ve kterém by měl kdokoli možnost si finančně přilepšit.

• Zavedení daně z kapitálových zisků čínských společností by mohlo být řešením k odstranění finanční nerovnosti čínských občanů. Zlepšit situace podle ní mohou i nová opatření týkající se rozdělování příjmů, posílení programu sociálního zabezpečení či více peněžních dotací pro méně rozvinuté oblasti.  
  

• Pro uskutečnění svých záměrů v menším měřítku si čínské vedení zvolilo jihovýchodní provincii Če-ťiang, kde sídlí například skupina Alibaba. Do roku 2025 by tam měl vzrůst průměrný disponibilní příjem na 75 tisíc jüanů ročně, zhruba 250 tisíc korun. Představuje to vzestup o 45 procent oproti nynějšímu stavu, na mzdy má do té doby připadat více než polovina HDP.
  

• https://www.e15.cz/zahranicni/bohatstvi-pro-vsechny-cinsky-prezident-nastolil-myslenku-spolecne-prosperity-1382917?
  

14.8.2021 Kvůli šíření varianty delta se částečně uzavřel třetí největší kontejnerový přístav na světě, čínský Ning-po Čou-šan. Pro české firmy to znamená další zpoždění dodávek zboží a zdražení.

Odstávka přístavu Ning-po Čou-šan vyvolává mezi rejdařskými společnostmi obavy, že po světě budou brzy zavedena stejná omezení, která loni zpomalila toky zboží od potravin až po elektroniku. Dodací lhůty zboží do Evropy se prodlouží.

"S trhem to znovu zamává. V přístavu bude karanténa. Znamená to prodloužení dodacích lhůt, další zpoždění a ceny samozřejmě půjdou nahoru," řekl pro SZ Byznys prokurista přepravní společnosti Geis CZ David Knobloch.

• Podle něho je v současnosti spolehlivost dodávek kontejnerů zhruba 35 procent. To znamená, že každý třetí nedorazí včas. Dodávka do Evropy trvá 40 až 50 dní, přičemž průměrné zpoždění je deset dní. "Kdo si neobjedná zboží na Vánoce během pár týdnů, bude mít problém s dodáním.
• Omezení provozu přístavu v Ning-po Čou-šanu může mít podobné následky jako červnové zavření nejrušnějšího kontejnerového přístavu na světě Jen-tchien, který musel zastavit přijímání exportních kontejnerů. 
  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/covid-ochromil-uzel-svetove-ekonomiky-zbozi-se-zpozdi-a-podrazi-172011#

1.7.2021 Čína dosáhla svého cíle vytvořit "středně prosperující společnost", řekl prezident Si na ceremonii ke stoletému výročí čínské komunistické strany (Bloomberg). 

25.5.2021 Sčítání lidu, které se v Číně koná jednou za deset let, ukázalo, že počet narozených dětí klesl na nejnižší úroveň od 60. let 20. století, kdy sčítání začalo. Mnozí Číňané si jednoduše nemohou výchovu dětí dovolit. Čínský statistický úřad na začátku května zveřejnil zprávu, podle níž byl roční růst populace nejpomalejším za posledních deset let od prvního sčítání lidu v Číně v roce 1953. Celková populace sice vzrostla za poslední dekádu o 5,38 procenta na 1,41 miliardy, panují ale obavy, že Čína bude čelit poklesu populace dříve, než se očekávalo. Za desetiletí před sčítáním v roce 2010 stoupl počet obyvatel o 5,84 procenta na 1,34 miliardy.

Organizace spojených národů odhaduje, že počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat. V roce 2020 se narodilo v Číně 12 milionů dětí, což je výrazný pokles ve srovnání s rokem 2016, kdy to bylo 18 milionů dětí. Nižší porodnost je podle něj přirozeným důsledkem sociálního a hospodářského rozvoje Číny. Jak se země stávají vyspělejšími, porodnost má tendenci klesat kvůli vzdělání nebo pracovním kariérám.

Dnešní situace v Číně je pozůstatkem přísné politiky jednoho dítěte, jež byla v zemi zavedena v roce 1979 s cílem zpomalit růst populace. V zemi, která historicky upřednostňuje chlapce před dívkami, vedla tato politika od 80. let k vynuceným potratům a hlášenému nadbytku nově narozených chlapců. V roce 2016 vláda tuto politiku ukončila a povolila párům mít dvě děti. Reformě se však klesající porodnost v zemi zvrátit nepodařilo, přestože bezprostředně poté došlo k jejímu dvouletému nárůstu.

Podle odborníků by však situace v Číně mohla být unikátní vzhledem k počtu mužů, kteří mají problém vůbec najít ženu, natož aby pomýšleli na založení rodiny. Koneckonců v zemi panuje výrazná nerovnováha mezi pohlavími - v loňském roce zde žilo o 34,9 milionu více mužů než žen.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/problem-velmoci-v-jedne-vete-deti-nechci-vycerpavajici-155884#

2.3.2021 Čínský bankovní a pojišťovací regulátor vyjádřil ostražitost před rizikem prasknutí bublin na zahraničních trzích a řekl, že Peking studuje účinná opatření k řízení přílivu kapitálu, aby se zabránilo turbulencím na domácím trhu (Reuters). 

26.2.2021 Čína má šanci do roku 2035 zdvojnásobit velikost své ekonomiky, jak to předpověděl prezident Si Ťin-pching. Řekla to analytička amerického finančního ústavu Bank of America Global Research Helen Čchiaová, která vede oddělení asijských ekonomik. Znamená to, že Čína by na pozici největší ekonomiky světa vystřídala Spojené státy (ČTK)

11.2.2021 Čína zakázala britské zpravodajské stanici BBC World Service vysílat na čínském území (Reuters).

31.1.2021 Číně hrozí populační krize, varují demografové a sociologové. Klesá zájem o sňatek, klesá porodnost a naopak roste věk vstupu do manželství. Na vině je podle odborníků politika jednoho dítěte, emancipace i pracovní podmínky. V Číně přibývá mladých lídi, kteří odkládají nebo dokonce odmítají sňatek. Za šest let se počet párů, které se rozhodly vstoupit do manželství, snížil o 41 procent. Zatímco v roce 2013 proběhlo 23,8 milionu svateb, o šest let později to bylo už jen 13,9 milionu, uvádí Čínský statistický úřad. Příčinou je rostoucí blahobyt, vzdělání a emancipace žen v nezdravé podobě.

• Komunistická strana se obává hrozící populační krize, která by výrazně narušila ekonomickou a sociální stabilitu celé země. "Manželství a reprodukce spolu úzce souvisejí. Menší počet manželství bude mít vliv na porodnost, což zase ovlivní ekonomický a sociální vývoj země.
• Čínské úřady pokles počtu manželství přisuzují následkům politiky jednoho dítěte, která vešla v platnost v roce 1979. Demografové už několik let varují před populační krizí, už v roce 2014 totiž počet obyvatel v produktivním věku začal klesat poprvé za více než třicet let. Následující rok čínská vláda oznámila konec politiky jednoho dítěte, počet dětí byl ale stále omezen na dvě. Ani toto uvolnění ale nezabralo a porodnost i zájem o sňatek nadále klesá. 
• Od roku 2016 pak začal počet žen převyšovat počet mužů na vysokých školách (52,5 %) i v postgraduálním studiu (50,6 %). "S vyšším vzděláním ženy získaly ekonomickou nezávislost, takže manželství již pro ně není nutností, jako tomu bylo v minulosti 
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/snatku-ubyva-zalozeni-rodiny-se-odklada-cina-se-obava-populacni-krize-140166# 
  

29.1.2021 Zejména ve druhé polovině minulého roku došlo ke zlepšení čínské ekonomiky a letos by tento trend měl pokračovat. Číňané jsou totiž více otevření očkování a tato země je také jednou z mála, které jsou schopny produkovat velké množství vakcíny. Uvedené dva faktory by měly zajistit další růst spotřeby v této zemi v letošním roce a vyšší ekonomickou aktivitu. Tak situaci v Číně vnímá CG Lai, který stojí v čele čínské pobočky BNP Paribas.

Hlavním tématem letošního roku tak bude "internacionalizace renminbi". To znamená zejména to, že renminbi bude Čínou používáno jako hlavní měna pro zahraniční investice. Konkrétně jde o druhou fázi této internacionalizace, ve fázi první bylo renminbi používáno jako měna pro vypořádání plateb. Pro Čínu by tato internacionalizace měla být velmi přínosná, měla by přinést stabilitu kurzu, akciových i dluhopisových trhů. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4591611/lai-druha-faze-internacionalizace-cinske-meny-dalsi-rust-ekonomiky.html

26.12.2020 Čína hospodářsky předstihne Spojené státy do roku 2028. Vlivem pandemie covidu-19 to bude o pět let dříve, než se čekalo. Vyplývá to ze zprávy britské konzultační společnosti Centre for Economics and Business Research (CEBR). Čína podle konzultační firmy "obratně" postupuje proti šíření koronaviru, a její hospodářství díky tomu poroste rychleji než USA či Evropa, informoval zpravodajský web BBC.

Společnost CEBR ve zprávě dále uvádí, že Čína se stane ekonomikou s vysokými příjmy už v roce 2023. Na konci desetiletí obsadí podle konzultační firmy příčku třetí největší světové ekonomiky Indie, čímž se ještě posílí hospodářské postavení Asie. Indie hospodářsky předstihne Británii v roce 2024, Německo za tři roky poté a v roce 2030 Japonsko.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cina-hospodarsky-predstihne-usa-uz-v-roce-2028-rika-britska-studie-135230#

28.11.2020 V Pekingu se nedávno konalo plenární zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny, na němž byly schváleny návrhy ohledně 14. pětiletého plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje a dlouhodobých cílů do roku 2035. příštím roce 2021 Čína vybuduje ve všech ohledech středně prosperující společnost, čímž uskuteční "první stoletý cíl" - vydá se na novou cestu všestranného budování moderní socialistické země a realizace "druhého stoletého cíle".V příštím roce 2021 Čína vybuduje ve všech ohledech středně prosperující společnost, čímž uskuteční "první stoletý cíl" - vydá se na novou cestu všestranného budování moderní socialistické země a realizace "druhého stoletého cíle".

• HDP na obyvatele přesáhl deset tisíc amerických dolarů a skupina se středními příjmy 400 milionů obyvatel. Očekává se, že HDP v roce 2020 překročí 100 bilionů jüanů (přibližně 330 bilionů korun).
• V letech 2016 až 2019 se průměrný roční disponibilní příjem na obyvatele reálně zvýšil o 6,5 procenta. Celkem 55 milionů vesničanů bylo vytaženo z chudoby a vytvořeno více než 60 milionů nových pracovních míst ve městech.
• Čína vytvořila nejrozsáhlejší systém sociálního zabezpečení na světě. Základní zdravotní pojištění pokrývá více než 1,3 miliardy lidí a základní důchodové pojištění pokrývá téměř miliardu lidí.
• Mezinárodní měnový fond nedávno předpověděl, že čínská ekonomika letos poroste o 1,9 procenta.

Postavení Číny, druhé největší ekonomiky na světě, bude ve světové ekonomice nadále růst a její vazba na světovou ekonomiku bude čím dál těsnější. Země poskytne větší tržní příležitosti ostatním a stane se obrovským gravitačním polem pro přilákání mezinárodních komodit a výrobních zdrojů. Když bude domácí cyklus hlavní sílou, nastane skutečné využití potenciálu domácí poptávky, lepší propojení domácího a mezinárodního trhu a lepší využití těchto trhů a zdrojů k silnějšímu a udržitelnějšímu rozvoji.

• Otevření se vnějšímu světu je jednou z jejích základních národních politik. Po více než 40 letech reforem a otvírání se světu se čínské ekonomice podařilo hluboce integrovat do světa.

Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/novy-rozvoj-ciny-nove-prilezitosti-pro-svet.A201125_225251_pozice-tema_lube

21.7.2020 Čína pohrozila Británii tvrdými odvetnými opatřeními kvůli rozhodnutí Londýna pozastavit platnost extradiční smlouvy s Hongkongem. Britský ministr zahraničí Dominic Raab pozastavení platnosti dohody oznámil v pondělí v reakci na kontroverzní nový bezpečnostní zákon v bývalé britské kolonii Hongkongu, která se roce 1997 vrátila pod čínskou správu. Čínská diplomacie uvedla, že Británie svým krokem porušila mezinárodní normy, a Londýn vyzvala k "okamžité nápravě chyb".

21.7.2020 South China Morning Post poukazuje na to, že kapitalizace čínského akciového trhu se blíží významné hranici 10 bilionů dolarů. Na této úrovni se již jedou pohybovala, bylo to v červnu roku 2015. Pak následoval propad ve chvíli, kdy se regulátoři začali snažit zabrzdit spekulace financované dluhy. SCHMP tvrdí, že vzpomínky na tuto dobu zůstávají v myslích investorů dodnes.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4455944/cinske-akcie-na-vyznamne-hranici-a-ekonomika-vetsi-nez-americka.html

19.7.2020 Britská letadlová loď Její Veličenstvo Královna Alžběta se má příští rok připojit k válečným lodím Spojených států a Japonska v Jihočínském moři. Čínský velvyslanec v Británii už nyní proti chystané přítomnosti letadlové lodi vystoupil. "Británie se po brexitu stále snaží hrát velkou roli ve světě," uvedl v sobotu Liou Siao-ming s tím, že jde o pokus o spolčení se s USA proti Číně.

V posledních měsících došlo k nárůstu napětí mezi Čínou a Velkou Británií. Nejnovější letadlová loď za 3 miliardy liber, Její Veličenstvo Královna Alžběta společně s doprovodnou flotilou, má být vyslána do Jihočínského moře během příštího roku. Peking, který je už tak v konfliktu se svými sousedy ohledně kontroly v Jihočínském moři, označuje čin Británie, jako pokus o spolčení se se Spojenými státy proti Číně, za účelem demonstrace hrubé síly. Spojené státy a Velká Británie obhajují přesun válečných lodí obavami z čínského námořního zbrojení a nárokování si sporných teritoriálních vod. 

https://echo24.cz/a/SCh2P/spolceni-se-proti-cine-britanie-posle-do-jihocinskeho-more-letadlovou-lod?

14.7.2020 Čína během pandemie covidu-19 podnikla několik akcí a kroků, aby posílila svou kontrolu nad spornými územími. Nejpatrnější byl střet s indickými vojáky v půlce června v Himálajích v údolí řeky Galvan. Čína dále upevňovala své pozice v Jihočínském moři, na které si v rozporu s verdiktem soudu v Haagu klade nároky a kde buduje umělé ostrovy.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/cina-zneuzila-pandemie-aby-prosazovala-sve-uzemni-zajmy-40330471#

1.7.2020 Roztržka mezi Čínou a Austrálií nabírá na obrátkách. Po několika měsících diplomatických sporů, hackerských útoků a obviňování z narušování vnitřní politiky, australský premiér Scott Morrison oznámil, že zvýší výdaje na obranu a chce vytvořit protiváhu Číně v oblasti Oceánie.

Austrálie se musí připravit na nové světové uspořádání po pandemii nemoci covid-19. Na svět, který bude "chudší, nebezpečnější a chaotičtější", uvedl na středeční tiskové konferenci australský premiér Morrison. Představil na ní novou agresivnější obrannou strategii, která má podle australské televize ABC za cíl postavit se Číně v regionálních sporech.

Konfliktní vztahy obou zemí se promítají i do ekonomické roviny. Peking již 12. května přestal odebírat hovězí maso ze čtyř velkých australských jatek s odvoláním na "zdravotní záležitosti". O pár dní později narostla cla na dovoz australského ječmene o 80 procent.Čína představuje pro Austrálii největšího obchodního partnera. V současné situaci, kdy je i australské hospodářství poškozené pandemií koronaviru, jde o významné kroky. V roce 2018 dosáhl celkový objem obchodu mezi oběma zeměmi astronomické výše 214 miliard dolarů.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/australie-se-chysta-na-nebezpecnejsi-svet-po-roztrzkach-s-cinou-prida-armade-miliardy.A200701_141313_ln_zahranici_mha?

30.6.2020 Odveta za smrtelný útok čínských vojáků na společné himalájské hranici. Tak Indie podle deníku New York Times vysvětlila, proč zakázala šest desítek aplikací včetně TikToku. Vojenský střet indických a čínských vojáků z počátku června je považován za nejvyostřenější konflikt obou zemí za posledních deset let.

Více na https://www.e15.cz/zahranicni/indie-zakazala-na-sedesat-cinskych-aplikaci-vcetne-tiktoku-1371148?

28.5.2020 Očekává se, že bohatí Číňané zaparkují v Hongkongu méně finančních prostředků kvůli obavám z pekingského návrhu zákona o národní bezpečnosti, uvedli bankéři a průmyslové zdroje. Město těží ze své blízkosti k Číně, samostatného právního systému a z měny navázané na dolar, ale nyní se obávají, že ztratí svůj náskok jako globální finanční centrum kvůli úniku kapitálu a talentů

28.5.2020 Čína schválila návrh nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii Hongkong, navzdory pohrůžce Donalda Trumpa na toto opatření silně odpovědět. Krok komunistické vlády v Pekingu podle ochránců demokracie zásadně omezí míru svobod v Hongkongu (Bloomberg) 

https://www.lidovky.cz/svet/cinsky-parlament-schvalil-novy-bezpecnostni-zakon-pro-hongkong.A200528_100331_ln_zahranici_ele?

27.5.2020 Technologická válka USA a Čína Strategie "Made in China 2025"

Všechny zmíněné oblasti (5G sítě a biotechnologie) jsou obsahem dlouhodobé vývojové strategie, která určuje směr klíčovým odvětvím v cestě za dokončením procesu, na jehož konci bude z Číny globální hráč číslo jedna. Strategie "Made in China 2025" poskytuje čínským představitelům ambiciózní koncepční rámec. 

https://www.euro.cz/byznys/v-technologickych-zavodech-stale-vedou-americane-cina-jim-ale-dycha-na-zada?

22.5.2020 Akcie v Hongkongu čeká s více než 5% propadem na 7týdenní minima asi nejhorší den od roku 2015 poté, co Čína učinila kroky k uplatnění nových zákonů o národní bezpečnosti v tomto Čínou ovládaném městě (Reuters)  

18.5.2020 Čína loni po více než 10 letech vypadla z trojice největších zahraničních investorů v Německu. Ukazují to záznamy německé rozvojové agentury GTAI, na které se dnes odvolává agentura Reuters. Čínská vláda se teď soustředí spíše na povzbuzení domácí ekonomiky, a v Německu tak loni více investovaly USA, Británie a Švýcarsko 

17.4.2020 Čínská ekonomika se od ledna do března zmenšila o 6,8 procenta oproti prvému čtvrtletí loňského roku, uvedl čínský statistický úřad. V prvém čtvrtletí aktivity v zemi prakticky ochromila epidemie nemoci covid-19, způsobené koronavirem. Agentura AFP označila toto zmenšení druhé největší ekonomiky světa za historicky nevídané, a to alespoň od roku 1976. Podle agentury Kjódó jde o první propad hrubého domácího produktu Číny od roku 1992, odkdy země začala čtvrtletní údaje zveřejňovat. Ještě ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku čínská ekonomika meziročně vzrostla o šest procent, připomněla AFP. Čínu postihl nejhorší propad ekonomiky přinejmenším od 70. let minulého století. Jde o nejhorší výsledek od doby, než v roce 1979 odstartovaly tržní reformy, napsala agentura AP. Zmenšení spotřebitelských výdajů (o 19 procent v prvním čtvrtletí), které se loni z 80 procent postaraly o hospodářský růst, a pokles dalšího motoru růstu - investic do výroby (o 16 procent) - podle AP napovídají, že zotavování čínské ekonomiky bude delší a obtížnější, než se předpokládalo.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávají, že za celý letošní rok čínská ekonomika vzroste o 2,5 procenta, nejpomaleji za téměř půl století. Mezinárodní měnový fond čeká zvýšení HDP jen o 1,2 procenta. 

16.3.2020 Průmyslová výroba v Číně se v lednu a únoru v porovnání se stejným obdobím loňského roku snížila o 13,5 %, informovala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší pokles za posledních 30 let. Výrazně se propadly i maloobchodní tržby a vzrostla také nezaměstnanost. Vláda ve 2Q očekává pokles ekonomiky (ČTK)  

29.2.2020 Představitelé Číny vyzvali k rychlému obnovení činnosti továren v regionech méně ovlivněných nemocí. Reakce jsou však zatím pomalé. Podle oficiálních údajů tento týden obnovilo výrobu zhruba jen 30 procent malých a středně velkých podniků v Číně. Některé z nich pak pracují na nižší výkon. Malé a středně velké firmy se na hrubém domácím produktu země podílejí 60 procent a na zaměstnanosti 80 procenty. Podle banky Nomura hrubý domácí produkt Číny v prvním čtvrtletí vzroste meziročně o dvě procenta. Analytici Capital Economics dokonce odhadují, že ekonomika v tomto čtvrtletí meziročně klesne, poprvé od nejméně 90. let minulého století.

24.2.2020 Ekonomický dopad (koronavirus) by měl vedle podílu Číny na světové ekonomice ovlivnit i nárůst globalizace a rozšíření globálních produkčních řetězců. Podíl světových vývozů na globálním HDP dosahoval v roce 2003 24 procent, vloni 37 procent. Na druhou stranu podíl globálních produkčních řetězců v posledních letech spíše stagnoval.

Negativní globální dopad COVID-19 by se tak mohl pohybovat mezi 0,3-0,4 procenta. Ano, pokud nepřeroste v pandemii. Tento negativní dopad bude koncentrovaný do prvního čtvrtletí tohoto roku. Čínská ekonomika se v únoru zastavila. Například spotřeba uhlí poklesla o cca 40% (y/y), prodeje aut poklesly o 90 procent (y/y). více

10.2.2020 Čína oznámila, že ceny vepřového masa v lednu meziročně vzrostly o 116 %, index ceny jídla díky tomu v čínské ekonomice vzrostla meziročně o 20,6 % (CNBC) Koronavirus cca 40560 nakažených, 910 mrtvých a epidemie překonala SARS

17.1.2020 Míra porodnosti v této zemi je nejníže za posledních 70 let. Agentura tvrdí, že mladí lidé v této zemi se bojí mít děti kvůli drahé zdravotní péči a vzdělání, k tomu se přidává drahé bydlení. A počet rozvodů prý během prvních třech čtvrtletí roku 2019 dosáhl 3,1 milionu, zatímco počet svateb dosáhl 7,1 milionu. Podobné "věci pod povrchem" jsou přitom tím, co bude určovat, zda se Čína vyhne pasti středních příjmů a jak bude vypadat její dlouhodobý ekonomický vývoj.

9.12.2019 FT: Čínská vláda nařídila všem vládním úřadům a veřejným institucím, aby během 3 let odstranily veškeré zahraniční počítačové vybavení a software a nahradily je domácími produkty. Nařízení by podle listu mohlo výrazně zasáhnout americké firmy HP, Dell či Microsoft (ČTK) více

15.11.2019 čína by mohla v příštích dvou až třech měsících začít vydávat svou vlastní digitální měnu zcela pod kontrolou čínské centrální banky. Čínská vláda již má hotový nástroj nazývaný DCEP (Digital Currency Electronic Payment), který by centrální bance umožnil vydávat virtuální měnu pro komerční banky. K dispozici má také soukromé nástroje na bezhotovostní placení, jako jsou Alipay nebo WeChat Pay. V Číně je placení jejich prostřednictvím velmi oblíbené, jen v prvním čtvrtletí pomocí nich proběhly transakce v celkové hodnotě 59 bilionů jüanů (zhruba 200 bilionů českých korun). Již dnes pouliční prodejci v malých čínských městech upřednostňují placení pomocí mobilního telefonu.

• Na rozdíl od známých virtuálních měn, jako je například bitcoin, ale měna nebude decentralizovaná. "Jako centrální banka musíme provozovat centralizovaný systém. Musíme kontrolovat celou monetární politiku a potenciální makroekonomické problémy," uvedl Mu. Aby mohla být měna kontrolovatelná, nebude používat technologii blockchainu, nepůjde tak o kryptoměnu, ale jen digitální měnu. VÍCE
  

7.10.2019 Čínské devizové rezervy na konci září na 3,0924 bln. USD, tržní odhad 3,1056 bln. USD (Bloomberg)   

25.7.2019 Zatímco Čína a Rusko soustavně upevňují svoji pozici na africkém kontinentu a uzavírají jednu obchodní i vojenskou dohodu za druhou, americký vývoz do Afriky klesl za posledních pět let téměř o třetinu. Podle listu Newsweek podepsalo zhruba 39 z 54 afrických zemí s Čínou dokumenty, ve kterých se zavazují ke spolupráci na projektu nové Hedvábné stezky, v rámci kterého chce Si rozšířit ekonomickou stopu své země tím, že vybuduje v Asii, Africe, Evropě a Latinské Americe nové koridory.

22.7.2019 Čína bude moci umístit své ozbrojené síly na námořní základně v Kambodži. Umožňuje to tajná dohoda těchto zemí. Takové ujednání by Číně poskytlo větší schopnost prosazovat sporné územní nároky a ekonomické zájmy v Jihočínském moři, což by ohrozilo spojence USA v jihovýchodní Asii. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedl list The Wall Street Journal (ČTK)

6.6.2019 USA chtějí prodat tanky a další zbraně v hodnotě 2 mld. USD na Tchaj-wan. S odvoláním na nejmenované činitele o tom včera informovala agentura Reuters. Pokud se obchod opravdu uskuteční, je pravděpodobné, že proti němu bude Čína protestovat, protože považuje ostrovní Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii

Vystřídá Čína USA na místě světové supervelmoci? NE

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového