Kyjevský bezpečnostní pakt

Navrhovaná doporučení tzv. Kyjevského bezpečnostního paktu zahrnují zejména:

• Nejsilnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její schopnost bránit se proti agresorovi podle článku 51 Charty OSN. K tomu Ukrajina potřebuje zdroje k udržení významné obranné síly schopné odolat ozbrojeným silám a polovojenským jednotkám Ruské federace.
• To vyžaduje mnohaleté úsilí o trvalé investice do ukrajinské obranné průmyslové základny, škálovatelné přesuny zbraní a zpravodajskou podporu od spojenců, intenzivní výcvikové mise a společná cvičení pod vlajkami Evropské unie a NATO.
• Bezpečnostní záruky by měly pozitivně a jasně formulované; stanoví řadu závazků přijatých skupinou ručitelů společně s Ukrajinou. Musí být právně a politicky závazné na základě dvoustranných dohod, ale musí být sdruženy v rámci společného dokumentu o strategickém partnerství - nazvaného Kyjevský bezpečnostní pakt.
• Balíček záruk obsahuje preventivní opatření vojenské, finanční, infrastrukturní, technické a informační povahy s cílem zabránit nové agresi, jakož i opatření, která mají být okamžitě přijata v případě nového zásahu do svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Struktura kyjevského bezpečnostního paktu navíc zahrnuje plnohodnotný sankční balíček proti státu agresora a může zahrnovat i další složky, jako jsou dohody o poskytnutí moderních systémů protivzdušné obrany/protiraketových systémů Ukrajině, regionální dohody o bezpečnosti v Černém moři a další
• Pakt spojí základní skupinu spojeneckých zemí s Ukrajinou. To by mohlo zahrnovat USA, Velkou Británii, Kanadu, Polsko, Itálii, Německo, Francii, Austrálii, Turecko a severské, pobaltské a středoevropské země.
• Bezpečnostní záruky nejsou náhradou za ambici Ukrajiny vstoupit do NATO. Tato aspirace je chráněna ukrajinskou ústavou a je suverénním rozhodnutím Ukrajiny. Ukrajina je také na cestě ke členství v EU. Jako členská země EU bude Ukrajina využívat doložku EU o vzájemné obraně. Členství v NATO i EU dlouhodobě posílí bezpečnost Ukrajiny. Dnes nastíněné záruky tyto cíle nijak nenarušují, ale zajistí, že Ukrajina bude mít to, co potřebuje k obraně za jakýchkoli okolností.

4.2.2023 Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen společně s ukrajinským náčelníkem generálního štábu Andrijem Jermakem vymysleli "Kyjevský bezpečnostní pakt," který by poskytl Ukrajině bezpečnostní záruky pro dobu, kdy by ještě nebyla členem EU, případně Severoatlantické aliance. Rasmussen propaguje iniciativu několik týdnů a to i s jistým úspěchem, píše německý deník Handelsblatt. Příští týden se bývalý šéf NATO chystá do kancléřství, ve snaze přimět Berlín, aby s bezpečnostní smlouvou s Kyjevem souhlasil.

• Rasmussenova iniciativa dosáhla nyní určitého úspěchu, když Evropský parlament ve čtvrtek odhlasoval rezoluci, která výslovně "Kyjevský bezpečnostní pakt" zmiňuje. Europoslanci vyzvali členské státy EU, aby "úzce spolupracovaly s Ukrajinou na bezpečnostních zárukách založených na Kyjevském bezpečnostním paktu".
• "Kyjevský bezpečnostní pakt" by měl pomoci zajistit bezpečnost Ukrajiny, jakmile ruská útočná válka skončí. Nyní ale Rasmussen žádá po evropských zemích, aby ho podepsaly už teď v době války. "Čím dříve bude bezpečnostní pakt podepsán, tím lépe," řekl Rasmussen deníku Handelsblatt. Evropané by neměli čekat na příměří nebo dokonce mírovou dohodu s Ruskem. "To by dalo Kremlu podnět k pokračování agrese," varoval. "Abyste vyhráli válku, musíte překvapit a přemoci nepřítele," dodal bývalý generální tajemník NATO. 
• https://echo24.cz/a/HiAZn/zpravy-svet-kyjevsky-bezpecnostni-pakt-rasmussen-zada-nemecko-podepsat? 
  

18.9.2022 Ukrajina už téměř sedm měsíců svádí těžký boj s ruskou armádou a nadále požaduje po Západu co největší pomoc a záruky, nejen v nynějších bojích s invazními silami, ale i z dlouhodobého hlediska. I proto nyní kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského představila první návrh dlouhodobého Kyjevského bezpečnostního paktu, který připravila odborná skupina pod vedením vedoucího kanceláře prezidenta Andrije Jermaka a bývalého generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena. Moskva se svou reakcí neotálela a už zazněla i slova o prologu třetí světové války.

• Nejsilnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její schopnost bránit se proti agresorovi podle článku 51 Charty OSN. K tomu Ukrajina potřebuje zdroje k udržení významné obranné síly schopné odolat ozbrojeným silám a polovojenským jednotkám Ruské federace.
• Sami autoři ve zprávě hovoří o tom, že skupina ručitelů musí společně s Ukrajinou přijmout právně a politicky závazné záruky na základě dvoustranných dohod, právě tyto dohody by se pak měly nazývat oficiálně Kyjevský bezpečnostní pakt. 
• Balíček záruk by měl obsahovat preventivní opatření vojenské, finanční, infrastrukturní, technické a informační povahy s cílem zabránit nové agresi, jakož i opatření, která mají být okamžitě přijata v případě nového zásahu do svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. 
• Struktura Kyjevského bezpečnostního paktu navíc zahrnuje plnohodnotný sankční balíček proti státu agresora a může zahrnovat i další složky, jako jsou dohody o poskytnutí moderních systémů protivzdušné obrany či protiraketových systémů Ukrajině, regionální dohody o bezpečnosti v Černém moři a další související věci 
• Pakt by podle autorů vytvořil základní skupinu spojeneckých zemí s Ukrajinou. To by mohlo zahrnovat USA, Velkou Británii, Kanadu, Polsko, Itálii, Německo, Francii, Austrálii, Turecko a severské, pobaltské a středoevropské země. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už podle svých slov stihl návrh představit svému protějšku z Litvy Gabrieliusi Landsbergisovi a Irska Simonu Coveneymu.  
  
• https://echo24.cz/a/S9Dt4/zpravy-zahranici-kyjevsky-bezpecnostni-pakt-ukrajina-nato-rusko-treti-svetova-valka
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového