Evropská unie

EU ujíždí vlak v moderních digitálních technologiích (vývoj telekomunikačních sítích 3G (pouze kopírovali), 4G a 5G - nyní jsou lídry Číňané), které se stávají doménou USA a Číny (jejich globálních technologických firem).

Jak bude řešit EU vztahy v geopolitice (vůči USA, Číně, Rusku), nedostatek energie (přechod na obnovitelné zdroje, zelenou energii) a změny klimatu v následujícím období do roku 2030?

Budeme vyrábět v Evropě kvalitní nebo nekvalitní výrobky?

• Co může způsobit rozklad Evropské unie?
• Evropě však chybí jasná vize pro příští desetiletí, říká zástupce evropských byznysmenů Pierre Gattaz (zastupuje 20 milionů podniků v Evropě, 2019), více.
  
• Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj (https://sdgs.un.org/2030agenda). 
  

Už v příštím rozpočtu na léta 2021−2027 Evropská komise navrhuje, aby jeho čtvrtina byla určena na klimatické cíle.

Evropa si připomněla 26. března 2020 25. výročí, kdy vstoupila v platnost dohoda o schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (ČTK) .

• Evropský automobilový průmysl představuje 7 % HDP Evropské unie a zaměstnává přímo i nepřímo na 13,8 milionu lidí. Důsledky pandemie koronaviru jsou dramatické, výrazné omezení provozu výrobních závodů mělo dopad až na 1,1 milionu zaměstnanců v Evropě. Kvůli zastavení nebo omezení produkce automobilky nevyrobily 2,3 milionu vozidel, a tedy 15 % z celoročního objemu.
• Turistika představuje cca 10 % HDP v EU.

Zásadní návrhy a trendy v EU, které ovlivní naše životy do roku 2040:

• Přechod na elektromobilitu (koloběžky, kola, motorky, auta atd.) v Evropě je náraz do zdi (Lenka Zlámalová 17.3.2019) a do roku 2040 konec výroby vozidel se spalovacím motorem.
  
• Doprava, rozvoj a realizace individuální, sdílené  (elektrokola, elektrokoloběžky, elektromotorky, elektromobily) a autonomní dopravy (automobily, autobusy atd.), která je součástí integrované vysokorychlostní železnice (s rychlostí 300 km/h a výše) na střední a delší vzdálenosti.
• Trvale udržitelné finance - regulace bank, rezignace na zisk, půjčování tzv. zelených peněz - na udržitelný rozvoj (zachraňujeme planetu) -  finanční sektor bude muset podporovat zelené cíle EU (z bank uděláme neziskovky, které nemají vydělávat svým akcionářům, ale subvencemi a pobídkami plnit nějaký politický cíl," varuje ekonom Mojmír Hampl.
• Lokální zdanění nadnárodních korporací (např. digitální daň, uhlíková daň), místa na částečný úvazek, nepodmíněný příjem, zdanění robotů.
• Růst regulací a jiných nařízení omezující svobodu firem a obyvatelstva.
• Digitalizace (digitální bankovní identita, covid pasy, digitální peněženka - vypůjčit si v zahraničí auto, otevřít bankovní účet nebo požádat o lékařské ošetření bude jednodušší).
• 100% recyklace výrobků, plán na hrazení 100% recyklace u všech výrobků obyvatelstvem
• Zelená energetika (zelené finance), postupné odstavení uhelných a jaderných elektráren a nahrazení jejich výroby alternativními přírodními zdroji (fotovoltaika, větrné elektrárny, bioplynové stanice atd.).
• Povinná výbava vozidel, (2022) které budou muset mít ve výbavě bezpečnostní prvky, které sníží o 20 % počet úmrtí na silnicích.
• Kvalita výrobků, klíčové je rozhodnutí, zda vyrábět kvalitní výrobky, opakovaně opravitelné x nekvalitní výrobky, které po záruce kolabují a neopravují se (vyhodí se) - Evropský zelený úděl.
• Životní prostředí, klimatické změny - mix opatření na snížení emisí, revitalizace, krajiny.
• Bydlení, koncentrace obyvatel do velkých měst (odhaduje se, že až 75% obyvatel do roku 2030 -50 bude žít ve městech) - růst nerovnováhy mezi městem a venkovem, sdílené bydlení, atd.
• Udržitelné zemědělství, podpora zemědělských farem, ekologizace zemědělství, přechod na udržitelný potravinový systém tak, aby měl neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí (snižování použití pesticidů, hnojiv a antibiotik, a vzít v úvahu vědecké důkazy o rizicích dalších chemických látek, jako jsou například endokrinní disruptory, to je látky narušující fungování hormonálního systému). 
• Zajištění kvalitních potravin při šetrném zemědělství - to je cíl strategie "od zemědělce ke spotřebiteli" (Farm to Fork), kterou připravuje Evropská unie v rámci Zelené dohody pro Evropu. https://ec.europa.eu/food/farm2fork_en , Potravinový řetězec ale nezahrnuje jen zemědělce, ale i zpracování potravin, balení a dopravu zboží, které by měly směřovat k principům cirkulární ekonomiky.
• Průmysl 4.0.
• Digitalizace ekonomiky, robotizace, rozvoj umělé inteligence a technologií.
• Armáda, obrana - vlastní nezávislá na NATO.
• Kybernetická bezpečnost.
• Společnost, která změní současný model zaměřený na zisk, kterému je vše podřízeno na jiný model udržitelný model. (omezí opravdu svoji vlastní spotřebu všeho i za cenu poklesu HDP?).
• Evropské unie se vzdaluje obyčejným lidem, trend směřuje k dvou i více rychlostní Evropě, je velká názorová roztříštěnost (tak na hlasování většinou hlasů, nikoliv všemi hlasy).
• Lidská společnost postavená na vzájemné závislosti člověka a Přírody v homeostáze.
• Plošné zateplování budov v celé EU.
• Výsadba 3 miliard stromů do roku 2030
• Investice 100 miliard, EU zvažuje vytvořit obří fond, který by vyšlechtil konkurenci Amazonu nebo Googlu.
• Globální brána do světa (Global Gateway), globální investiční plán Evropské unie do roku 2027, která chce poslat do světa 300 miliard eur (ze zdrojů Evropské komise, členských států EU a soukromého sektoru) a nabídnout tak alternativní volbu pro země, kam dosud investovala hlavně Čína, projekt "Pás a stezka", známého též jako Nová hedvábná stezka, ve velkém investuje do obrovských infrastrukturních projektů v chudších zemích. 300 miliard eur chce investovat EU do projektů, jež by oslabily čínský vliv ve světě. Přitom má jít o projekty "strategické" a hlavně nové - nikoli ty dosavadní zahrnuté do rozvojové spolupráce. Na financování projektů "Global Gateway" se bude podle plánu podílet mimo jiné Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) či německá státní podpůrná banka Kreditanstalt für Wiedereaufbau (KfW). Záruky až ve výši 135 miliard eur by mohl poskytnout Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD+) podporující mezinárodní partnerství.
•  více.

Co se má realizovat do roku 2030

• Do roku 2030 se má podle Evropské komise 30 procent nákladní dopravy na vzdálenost delší než 300 kilometrů převést na koleje. To se ale nepovede. Není prostor, tratě nemají dostatečnou propustnost," říká výkonný ředitel Sdružení železničních nákladních dopravců Oldřich Sládek. Zmíněný převod nákladní dopravy ze silnic na koleje do roku 2030 je součástí evropského plánu na dosažení takzvané uhlíkové neutrality, tedy nulových emisí CO2, do roku 2050.
  

Ničení neprodaného zboží a potravin:

• Ve Francii bude do dvou až čtyř let zakázáno ničení nového neprodaného zboží, jako je oblečení, hygienické potřeby, kosmetika a elektronika.
  
• Ve Francii je podle vlády za rok zničeno nepotravinové zboží v hodnotě 650 milionů eur (16,7 miliardy korun).
  
• V roce 2021 by tak podle něj měl začít platit zákaz likvidace zboží, které lze recyklovat, a v roce 2023 zákaz ničení zbylých výrobků.

Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje tzv. Evropský zelený úděl (European Green Deal),

• EU se má zároveň stát světovým lídrem oběhové ekonomiky (způsob hospodářství zhodnocující již existující výrobky recyklací, opravou, atd.) a čistých technologií. 
  
• EU chce dosáhnout klimatickou neutralitu v roce 2050, 40 % snížení emisí do roku 2030 se považuje za nedostatečné. 
  
• Část Evropské investiční banky (EIB) se přemění na v novou Evropskou klimatickou banku. 
  
• V následujících letech půjdou investice na ekologický přechod ve výši 1 trilion eur. 
  
• Evropa by měla vést svět v boji proti plastům na jedno použití, aby v roce 2050 nebylo ve světových oceánech více plastů než ryb. 
  

Evropská unie, zprávy z tisku:

17.4.2024 Životní úroveň Čechů se během posledních dvou dekád přiblížila k úrovni západní Evropy. Loni dosáhl hrubý domácí produkt na obyvatele (HDP) v paritě kupní síly 91 procent evropského průměru, zatímco při vstupu to bylo 80 procent. Vyplývá to z ekonomické analýzy, kterou dnes Česká spořitelna představila novinářům. Autoři nicméně upozornili, že některé regiony jako Karlovarský a Ústecký kraj se spíše vzdalují. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji. Některé země, které stejně jako Česko vstoupily do EU v roce 2004, rostly rychleji. Polsko se z životní úrovně 50 procent dostalo na 80 procent, a Litva dokonce 43 na 90 procent průměru EU (ČTK) 

2.4.2024 Statisíce obytných domů potřebují zateplit. Aby se tak do roku 2050 stalo, rychlost renovací se musí ztrojnásobit. Jinak Česko nesplní požadavky na energetickou náročnost budov, které stanovuje Evropská unie. Do roku 2050 by neměla téměř žádná budova v Česku, ani v Evropské unii, produkovat emise. Výjimku dostanou pouze historické stavby. Vyžaduje to Směrnice o energetické náročnosti budov, kterou v březnu schválil Evropský parlament jako součást balíčku Fit for 55. Pojem bezemisní budova však může být matoucí. Nevztahuje se ani tolik k produkci emisí, ale především ke spotřebě energie. "K dosažení tohoto cíle je klíčové mít dobře zateplenou budovu, která minimalizuje potřebu energie pro vytápění a chlazení. Snižování spotřeby energií a emisí uhlíku jdou ruku v ruce.

• Motivací pro tvorbu těchto opatření byl podle Evropské unie fakt, že na budovy připadá 40 % spotřeby energie a mají 36procentní podíl na spotřebě emisí skleníkových plynů, které souvisí s energiemi. 
  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-vetsinu-domu-v-cesku-ceka-renovace-unie-urcila-do-kdy-je-chce-bez-emisi-248544#

28.2.2024 Evropská unie se po dvou letech dostala do opačného extrému. Ceny energií byly poslední dva roky na maximech, trpěl tím průmysl i domácnosti. Nyní prožíváme zvrat, kdy cena elektřiny silně poklesla, plyn je na předválečné úrovni a do toho razantně zlevnily emisní povolenky. Evropské plány budované na bezemisních zdrojích tím dostávají zásadní trhliny. Investovat do nových zelených zdrojů se totiž nikomu nebude vyplácet.

https://www.echoprime.cz/a/HCfVg/levnejsi-elektrina-zkaza-pro-eu-proc-se-klesajicich-cen-boji

19.2.2024 Účastníci jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu se shodli na zahájení nové námořní mise EU v Rudém moři. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na evropské diplomaty.

Operace Aspides ("Štíty") bude zaměřena na ochranu evropských lodí. Očekává se, že evropské lodě budou reagovat pouze na útoky z moře a nebudou střílet směrem k pevnině. Mise EU bude nezávislá na operaci Prosperity Guardian pod vedením USA, ale bude mezi nimi probíhat spolupráce a sdílení informací.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/20023751

27.12.2023 Evropská unie chystá záložní plán, jak poskytnout Ukrajině 20 miliard eur (přes 490 miliard korun) i bez maďarského souhlasu. Podle deníku Financial Times hledá Unie alternativní řešení poté, co maďarský premiér Viktor Orbán zablokoval finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Tu chce zbytek členských států zahrnout do unijního rozpočtu na příští čtyři roky.

• Takové řešení by nevyžadovalo záruky od všech sedmadvaceti členských států EU a hlavními účastníky by byly ty země, které mají nejvyšší ratingy úvěruschopnosti. Zároveň by pro plán nebylo zapotřebí jednomyslné podpory všech členských států.
• Jednou z nevýhod tohoto řešení oproti původnímu plánu je, že by pomoc Ukrajině sestávala pouze z půjček a nezahrnovala by dotace.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/evropska-unie-ukrajina-financni-pomoc-plan-bez-madarska.A231227_102347_ln_zahranici_lsva?

15.12.2023 Šéfům států a vlád zemí EU se v noci ze čtvrtka na pátek nepodařilo najít shodu na změnách v unijním rozpočtu na roky 2021 až 2027, které by umožnily dlouhodobou finanční podporu bránící se Ukrajině. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho s dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko, což potvrdil i maďarský premiér Viktor Orbán.

"Shrnutí noční směny: veto na peníze navíc pro Ukrajinu, veto revize unijního rozpočtu. K tématu se vrátíme v Evropské radě příští rok po náležité přípravě," napsal Orbán na síti X. Už při příchodu na jednání podle diplomatů opakoval svůj postoj, že finance na dlouhodobou pomoc Ukrajině by se měly brát odjinud než z rozpočtu Unie. Lídři členských států EU jednali o vyčlenění další pomoci Ukrajině z unijního rozpočtu v hodnotě 50 miliard eur. S tím však některé země nesouhlasily, a tak se částka snížila na 17 miliard eur s tím, že zbylých 33 miliard by si EU mohla půjčit na finančních trzích, čímž by Kyjev získal potřebnou pomoc v původní výši. Ani to se však nezamlouvalo maďarskému premiérovi.

• Shodu na revizi rozpočtu a výši další pomoci Kyjevu našlo 26 členských států, nesouhlasila pouze Budapešť. 
  
• Jednání o revizi rozpočtu skončilo neúspěchem jen několik hodin poté, co lídři na summitu odsouhlasili zahájení přístupových jednání s Ukrajinu, na jejichž konci by se země na východě Evropy měla stát právoplatným členem EU. Stejný krok udělala sedmadvacítka i vůči Moldavsku. Status kandidátské země obdržela Gruzie. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ukrajina-nedostane-dalsi-penize-z-eu-unijni-lidri-se-nedohodli-na-rozpoctu-241798#
  

4.12.2023 Lídři 27 členských zemí EU na summitu 14. až 15. prosince rozhodnou o zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o vstupu do společenství. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na návrh závěrečné deklarace summitu.

Jak je uvedeno v návrhu dokumentu, "Evropská rada se rozhodla zahájit jednání o členství s Ukrajinou a Moldavskem". Lídři EU navíc prohlásí, že jsou připraveni zahájit jednání s Bosnou a Hercegovinou o členství, jakmile země splní nezbytné podmínky. Návrh prohlášení rovněž uvádí, že EU je připravena udělit Gruzii status kandidátské země na členství v EU, "když a pokud země splní nezbytné podmínky".

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/19451651

9.11.2023 Evropská komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Po zasedání EK to oznámila její šéfka Ursula von der Leyenová. Gruzii pak EK doporučila udělit status kandidátské země na členství v EU. Návrh unijní exekutivy budou nicméně ještě muset na svém prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Evropská komise dnes zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do Evropské unie. 

Ukrajinští představitelé v posledních dnech dávali najevo své přesvědčení, že z Bruselu přijdou dobré zprávy. Na reformách podle svých slov intenzivně pracovali, což při své poslední návštěvě v Kyjevě o uplynulém víkendu ocenila i von der Leyenová."Bojujete nejen za svou svobodu, svou demokracii a svou budoucnost, ale také za naši," řekla šéfka unijní exekutivy v ukrajinském parlamentu. "Bojujete za Evropu. To je něco, co si bolestně uvědomujeme," dodala tehdy. Zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou ještě letos podporuje také Česko. "Když jsem byl v Kyjevě na neformální radě ministrů zahraničí, tak nám ukrajinský premiér Denys Šmyhal deklaroval, že jsou připraveni proměnit Ukrajinu během jednoho roku, že dokážou změnit 5000 zákonů tak, aby byla Ukrajina připravena na vstup," podotkl k tomu v nedávném rozhovoru s ČTK šéf české diplomacie Jan Lipavský. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5645353/ek-doporucila-pristupova-jednani-s-ukrajinou-bosnou-a-moldavskem.html

3.11.2023 Celkové ztráty Evropské unie z ekonomických sankcí vůči Rusku dosáhly zhruba 1,5 bilionu dolarů. Celkové ztráty Evropské unie – to jsou nejkonzervativnější odhady – z uvalených sankcí a rozhodnutí přijatých v hospodářské oblasti o omezení spolupráce s Ruskem dosahují přibližně 1,5 bilionu dolarů. V roce 2013 činil objem obchodu mezi Ruskou federací a Evropskou unií 417 miliard dolarů. "Pokud se podíváme na dynamiku růstu tohoto obchodu, tak letos by to mohlo činit přibližně 700 miliard eur. "V roce 2022, po zavedení sankcí, to bylo přibližně 200 miliard, v prvních šesti měsících roku 2023 to bylo 46 miliard, to znamená, že do konce roku to bude méně než 100 [miliard]."

V příštím roce může podle náměstka ministra zahraničí obrat obchodu mezi Ruskem a EU klesnout na 50 miliard eur. Pak toto číslo může mít tendenci k nule.

https://tass.ru/ekonomika/19191295

25.10.2023 Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu (AFCO) dnes odhlasoval Němci a Francouzi připravený dokument, který výslovně navrhuje zrušit členským státům právo veta a předat jejich další kompetence do Bruselu, jako jsou obrana, zahraniční politika, energetika a další. Očekává se, že další kroky tohoto postupu proběhnou brzy, oznámil na platformě X náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta. Současně prohlásil, že tyto smlouvy by znamenaly konec Polska a jako jedinou možnost vidí vyhlásit v Polsku referendum. Právo veta by se mělo rušit až v 65 oblastech unijního práva.

• Podle dřívějšího varování polské europoslankyně za PiS Anny Zalewské hlasováním v EP začíná postup na jehož konci vznikne jeden superstát, ve kterém nebude 27 komisařů, ale jen 15, bude povinnost vstoupit do eurozóny a dodržovat všechna rozhodnutí a dohody uzavřené v Bruselu. Změny se mají týkat hranic, obrany, zahraniční a měnové politiky. 
  
• https://echo24.cz/a/HJ8zD/zpravy-svet-eu-ustavni-vybor-ep-odhlasoval-zruseni-pravo-veta-odebrat-dalsi-kompetence?
  

19.10.2023 Evropská komise požádala společnosti Meta a TikTok o informace o opatřeních, které přijaly v souvislosti s bojem proti šíření dezinformací a nezákonného obsahu. Množství dezinformací, které se šíří na internetu, narostlo poslední dobou zejména v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. V reakci na odpovědi oznámí komise další případné kroky (ČTK)

3.10.2023 Evropská komise je připravena uvolnit Maďarsku miliardy eur z fondů Evropské unie, které zmrazila kvůli pochybnostem ohledně dodržování zásad právního státu. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. Komise podle těchto zdrojů hodlá do konce listopadu uvolnit zhruba 13 miliard eur (téměř 320 miliard Kč), tedy více než polovinu zmrazené částky (ČTK)

13.9.2023 Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes 90 procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno. Ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie to ve středu v Evropském parlamentu prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

https://www.e15.cz/zahranicni/podarilo-se-nam-splnit-90-procent-toho-co-jsme-si-vytycili-rekla-von-der-leyenova-1410462?

12.9.2023 Evropská komise dnes představila nový balíček opatření, která mají usnadnit život malým a středním podnikům. Ty v posledních letech zasáhlo množství krizí, od pandemie covidu-19, přes vyšší náklady na energie způsobené ruskou válkou proti Ukrajině až po zvyšující se inflaci. Jedním z hlavních předložených pravidel je návrh nařízení o opožděných platbách v obchodních transakcích. Ten má pomoci zajistit, aby podniky získávaly své peníze včas. Součástí balíčku je i směrnice o zjednodušení daní pro malé a střední podniky zapojené do přeshraniční činnosti (ČTK)

22.8.2023 Mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích, zkráceně CBAM, je nové nařízení EU, které má podpořit snižování emisí skleníkových plynů v dalších zemích, a hlavně odstranit znevýhodnění evropských výrobců dané existencí emisních povolenek. Mechanismus CBAM, tedy v podstatě určité uhlíkové clo, se bude vztahovat na dovoz výrobků spojených s vysokými emisemi uhlíku ze třetích zemí, které většinou nemají stejně ambiciózní politiku v oblasti ochrany klimatu jako EU.

Tyto výrobky budou podléhat clu ve výši ceny odpovídající jejich obsahu uhlíku. Ta bude stanovena podle systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). CBAM se bude postupně uplatňovat od 1. října 2023 do roku 2035, kdy skončí bezplatné přidělování emisních povolenek v rámci EU ETS. CBAM se bude týkat odvětví cementu, hliníku, hnojiv, vodíku, elektřiny a železa a oceli. Cílem tohoto mechanismu je zajistit rovné podmínky pro evropské podniky a ty mimoevropské motivovat k investicím do čistších technologií.

https://www.epenize.eu/od-rijna-zacne-platit-cbam-mechanismus-uhlikoveho-vyrovnavani-na-hranicich/?

30.7.2023 Evropa začíná čím dál tím více zaostávat za Spojenými státy. Alespoň co se HDP na hlavu týče. Evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii nedávno publikovalo dlouholetý výzkum z počátku století až do roku 2021, z něhož vychází, že většina amerických států v této statistice evropské státy hravě přeskočí. V porovnání s jednotlivými státy USA tak Evropané chudnou. Podle studie EU zaostává především v investicích a technologickém pokroku, který považuje za klíčový pro ekonomický růst. Americký Wall Street Journal nedávno vydal text, který upozorňuje především na vyšší míru zdanění v Evropě či rozdílný přístup k podpoře ekonomiky v době krize.

• Spojené státy Evropě utíkají. Od roku 2010 roste HDP na osobu v EU tempem 1,6 % za rok, zatímco ve státech USA o 3,4 % za rok. 
  
• Soukromá spotřeba od roku 2019 klesla v EU o 1 %, zatímco ve Spojených státech stoupla o 9 %. 
  
• Ekonomika Spojených států je flexibilnější s menší mírou regulace například pracovního trhu. 
  
• Nižší podíl daní na HDP. Zatímco v evropských státech se pohybuje mezi 40-45 % HDP v USA je to okolo 27 %.
  
• Zatímco ve Spojených státech velká část pomoci po ekonomické krizi 2008 mířila k zákazníkům a nadále posilovala spotřebu domácností, v Evropě pomoc mířila především k zachování pracovních pozic a pomoci firmám. Tato pomoc je podle deníku stále méně efektivní a evropské vlády vyčerpává.  
  
• V HDP na obyvatele v paritě kupní síly se naopak podařilo EU náskok Spojených států snížit. Zatímco v roce 2010 činil náskok USA v tomto ukazateli 48 % v roce 2022 už byl pouze 41%. 
  
• V trendu většího rozdílu v růstu HDP podle něj Evropa zaostává především kvůli třem faktorům. Většímu stárnutí populace, větší míře regulace a většímu státnímu paternalismu. "Jinými slovy se tedy Spojeným státům daří zajišťovat blahobyt čím dál většímu množství lidí, zatímco Evropa zvládá totéž dělat pro stále stejný počet obyvatel.
• https://echo24.cz/a/HLyz9/zpravy-ekonomika-hdp-nuzky-mezi-usa-eu-se-rozeviraji  
  

26.7.2023 Větší počet dobíjecích a plnicích stanic pro auta na alternativní paliva v celé Evropě mají zajistit nová pravidla, na kterých se dnes shodly členské země Evropské unie. Předpis má umožnit odvětví dopravy výrazně snížit uhlíkovou stopu, uvádí dnešní prohlášení Rady EU. Společnost KPMG ale upozornila, že Česko není na splnění nových standardů dostatečně připraveno. (ČTK)

Řada zemí Evropské unie včetně Česka, Německa či Francie kritizuje možné prodloužení zákazu dovozu ukrajinských obilovin do Polska a čtyř dalších zemí sousedících s Ukrajinou. Po dnešním jednání ministrů zemědělství zemí EU o tom v Bruselu mluvili zástupci některých unijních vlád. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského zvažuje Evropská komise možnosti, jak financovat přepravu ukrajinské zemědělské produkce přes EU do zemí severní Afriky či Blízkého východu. (ČTK)

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového