Evropská unie

EU ujíždí vlak v moderních digitálních technologiích (vývoj telekomunikačních sítích 3G (pouze kopírovali), 4G a 5G - nyní jsou lídry Číňané), které se stávají doménou USA a Číny (jejich globálních technologických firem).

Jak bude řešit EU vztahy v geopolitice (vůči USA, Číně, Rusku), nedostatek energie (přechod na obnovitelné zdroje, zelenou energii) a změny klimatu v následujícím období do roku 2030?

Budeme vyrábět v Evropě kvalitní nebo nekvalitní výrobky?

Už v příštím rozpočtu na léta 2021−2027 Evropská komise navrhuje, aby jeho čtvrtina byla určena na klimatické cíle.

Evropa si připomněla 26. března 2020 25. výročí, kdy vstoupila v platnost dohoda o schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (ČTK) .

  • Evropský automobilový průmysl představuje 7 % HDP Evropské unie a zaměstnává přímo i nepřímo na 13,8 milionu lidí. Důsledky pandemie koronaviru jsou dramatické, výrazné omezení provozu výrobních závodů mělo dopad až na 1,1 milionu zaměstnanců v Evropě. Kvůli zastavení nebo omezení produkce automobilky nevyrobily 2,3 milionu vozidel, a tedy 15 % z celoročního objemu.
  • Turistika představuje cca 10 % HDP v EU.

Zásadní návrhy a trendy v EU, které ovlivní naše životy do roku 2040:

  • Přechod na elektromobilitu (koloběžky, kola, motorky, auta atd.) v Evropě je náraz do zdi (Lenka Zlámalová 17.3.2019) a do roku 2040 konec výroby vozidel se spalovacím motorem.
  • Doprava, rozvoj a realizace individuální, sdílené  (elektrokola, elektrokoloběžky, elektromotorky, elektromobily) a autonomní dopravy (automobily, autobusy atd.), která je součástí integrované vysokorychlostní železnice (s rychlostí 300 km/h a výše) na střední a delší vzdálenosti.
  • Trvale udržitelné finance - regulace bank, rezignace na zisk, půjčování tzv. zelených peněz - na udržitelný rozvoj (zachraňujeme planetu) -  finanční sektor bude muset podporovat zelené cíle EU (z bank uděláme neziskovky, které nemají vydělávat svým akcionářům, ale subvencemi a pobídkami plnit nějaký politický cíl," varuje ekonom Mojmír Hampl.
  • Lokální zdanění nadnárodních korporací (např. digitální daň, uhlíková daň), místa na částečný úvazek, nepodmíněný příjem, zdanění robotů.
  • Růst regulací a jiných nařízení omezující svobodu firem a obyvatelstva.
  • 100% recyklace výrobků, plán na hrazení 100% recyklace u všech výrobků obyvatelstvem
  • Zelená energetika (zelené finance), postupné odstavení uhelných a jaderných elektráren a nahrazení jejich výroby alternativními přírodními zdroji (fotovoltaika, větrné elektrárny, bioplynové stanice atd.).
  • Povinná výbava vozidel, (2022) které budou muset mít ve výbavě bezpečnostní prvky, které sníží o 20 % počet úmrtí na silnicích.
  • Kvalita výrobků, klíčové je rozhodnutí, zda vyrábět kvalitní výrobky, opakovaně opravitelné x nekvalitní výrobky, které po záruce kolabují a neopravují se (vyhodí se) - Evropský zelený úděl.
  • Životní prostředí, klimatické změny - mix opatření na snížení emisí, revitalizace, krajiny.
  • Bydlení, koncentrace obyvatel do velkých měst (odhaduje se, že až 75% obyvatel do roku 2030 -50 bude žít ve městech) - růst nerovnováhy mezi městem a venkovem.
  • Udržitelné zemědělství, podpora zemědělských farem, ekologizace zemědělství, přechod na udržitelný potravinový systém tak, aby měl neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí (snižování použití pesticidů, hnojiv a antibiotik, a vzít v úvahu vědecké důkazy o rizicích dalších chemických látek, jako jsou například endokrinní disruptory, to je látky narušující fungování hormonálního systému). 
  • Zajištění kvalitních potravin při šetrném zemědělství - to je cíl strategie "od zemědělce ke spotřebiteli" (Farm to Fork), kterou připravuje Evropská unie v rámci Zelené dohody pro Evropu. https://ec.europa.eu/food/farm2fork_en , Potravinový řetězec ale nezahrnuje jen zemědělce, ale i zpracování potravin, balení a dopravu zboží, které by měly směřovat k principům cirkulární ekonomiky.
  • Průmysl 4.0.
  • Digitalizace ekonomiky, robotizace, rozvoj umělé inteligence a technologií.
  • Armáda, obrana - vlastní nezávislá na NATO.
  • Kybernetická bezpečnost.
  • Společnost, která změní současný model zaměřený na zisk, kterému je vše podřízeno na jiný model (omezí opravdu svoji vlastní spotřebu všeho i za cenu poklesu HDP?).
  • Evropské unie se vzdaluje obyčejným lidem, trend směřuje k dvou i více rychlostní Evropě, je velká názorová roztříštěnost (tak na hlasování většinou hlasů, nikoliv všemi hlasy).
  • Lidská společnost postavená na vzájemné závislosti člověka a Přírody v homeostáze.
  • Plošné zateplování budov v celé EU.
  • Investice 100 miliard, EU zvažuje vytvořit obří fond, který by vyšlechtil konkurenci Amazonu nebo Googlu více.

Co se má realizovat do roku 2030

  • Do roku 2030 se má podle Evropské komise 30 procent nákladní dopravy na vzdálenost delší než 300 kilometrů převést na koleje. To se ale nepovede. Není prostor, tratě nemají dostatečnou propustnost," říká výkonný ředitel Sdružení železničních nákladních dopravců Oldřich Sládek. Zmíněný převod nákladní dopravy ze silnic na koleje do roku 2030 je součástí evropského plánu na dosažení takzvané uhlíkové neutrality, tedy nulových emisí CO2, do roku 2050.

Ničení neprodaného zboží a potravin:

  • Ve Francii bude do dvou až čtyř let zakázáno ničení nového neprodaného zboží, jako je oblečení, hygienické potřeby, kosmetika a elektronika.
  • Ve Francii je podle vlády za rok zničeno nepotravinové zboží v hodnotě 650 milionů eur (16,7 miliardy korun).
  • V roce 2021 by tak podle něj měl začít platit zákaz likvidace zboží, které lze recyklovat, a v roce 2023 zákaz ničení zbylých výrobků.

Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje tzv. Evropský zelený úděl (European Green Deal),

  • EU se má zároveň stát světovým lídrem oběhové ekonomiky (způsob hospodářství zhodnocující již existující výrobky recyklací, opravou, atd.) a čistých technologií. 
  • EU chce dosáhnout klimatickou neutralitu v roce 2050, 40 % snížení emisí do roku 2030 se považuje za nedostatečné. 
  • Část Evropské investiční banky (EIB) se přemění na v novou Evropskou klimatickou banku. 
  • V následujících letech půjdou investice na ekologický přechod ve výši 1 trilion eur. 
  • Evropa by měla vést svět v boji proti plastům na jedno použití, aby v roce 2050 nebylo ve světových oceánech více plastů než ryb. 
Evropská unie, vlajsky členských států
Evropská unie, vlajsky členských států

Evropská unie, zprávy z tisku:

17.3.2021 Evropská unie, Británie a Norsko dosáhly nové třístranné dohody o kvótách pro rybolov v Severním moři po brexitu. Dohoda, která zahrnuje kvóty pro tresky, platýse a sledě, je prvním krokem k ukončení právních zmatků kolem klíčových vod pro lov ryb po dokončení odchodu Británie z Evropské unie (ČTK)

15.3.2021 Evropská komise dnes zahájila s Británií řízení kvůli tomu, že bývalá členská země EU odložila zavedení kontrol zboží směřujícího do Severního Irska. Podle unijní exekutivy tím Londýn necelé tři měsíce po završení svého odchodu z evropského bloku porušuje podmínky dohodnuté ve výstupní smlouvě. Spor může skončit až u Soudního dvora EU. Británie tvrdí, že kontroly pouze dočasně odložila a pravidla neporušuje

15.3.2021 EU možná již brzy začne vyjednávat s Ruskem o nákupu vakcíny Sputnik V. Agenturu Reuters o tom informoval nejmenovaný unijní diplomat, který má na starosti jednání s výrobci vakcín. Podle něj se na EU obrátily s žádostí o zahájení jednání s Ruskem již čtyři členské státy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dříve Rusko kritizovala za to, že státům EU nabízí svou vakcínu, aniž by mělo dostatek výrobních kapacit. (Reuters, EURACTIV.com)

11.3.2021 EU bude mít až do června možnost zakázat vývoz vakcín proti covidu-19 od firem, které nedodrží své závazky dodávek pro unijní země. Evropská komise dnes prodloužila platnost systému, který umožňuje členským státům dohlížet na vývoz očkovacích látek a v krajním případě jej zakázat. Původně měl skončit tento pátek.

11.3.2021 Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes doporučila podmínečnou registraci vakcíny od americké firmy Johnson & Johnson v zemích EU. Agentura to oznámila na svém webu. V pořadí čtvrtou očkovací látku proti covidu-19 budou moci členské země začít využívat po souhlasu Evropské komise, které v minulých případech následovalo několik hodin po rozhodnutí EMA.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4625994/lekova-agentura-eu-doporucila-vakcinu-firmy-johnson-and-johnson.html

10.3.2021 Aby toho nařizování nebylo dost, Evropská unie se rozhodla už od roku 2022 zařadit nové bezpečností prvky do povinné výbavy automobilů. Bohužel, jak to vypadá, si budou muset lidé a firmy zakoupit právě nové vozy, aby splňovali podmínky. Některá auta staršího typu požadované bezpečnostní prvky totiž nemají.

Na jaké novinky se z Bruselu od roku 2022 můžete těšit?

Je to například systémy detekce a varování před zranitelnými účastníky silničního provozu vpředu a po stranách vozidla, především při změně směru jízdy nebo hlídání mrtvého úhlu u autobusů a nákladních automobilů. Dále je to černá skříňka a u osobních vozidel nebude chybět sledování únavy řidiče a také bezpečné couvání s kamerou a inteligentní asistent rychlosti.

Předpokládá se, že povinný bude i asistent hlídání jízdy v pruhu nebo systém nouzového brzdění. Některé tyto prvky už moderní auta mají, ale co ty, která byla vyrobena dříve? Dostanou majitelé těchto aut nějaké dotace, aby si mohli pořídit nové a bezpečnější auto dle směrnic Evropské unie? To se nikde samozřejmě nepíše. Dle statistik se udává, že až 90% nehod je způsobeno lidskou chybou, avšak nutno se zamyslet nad tím, jestli opravdu povinná armáda bezpečnostních prvků automobilu zaručí, že se lidé poučí a začnou se více věnovat dění na silnici.

Zavedení těchto bezpečnostních prvků do povinné výbavy automobilů není zatím povinné, avšak to se může brzy změnit. Evropský parlament a Rada EU musí návrh nyní schválit. Přesto se už předtím na tzv. třístranném jednání dohodly o podobě.

https://www.autojournal.cz/evropske-unie-bude-vyzadovat-novou-povinnou-vybavu-automobilu/?

10.3.2021 Pro budoucnost Evropské unie bude rozhodující, jak zvládne ekonomickou obnovu po pandemii koronaviru. Pokud se to Evropanům nepovede, opustí unii další státy, podobně jako loni Velká Británie, upozorňuje britský politolog a historik Timothy Garton Ash z Oxfordské univerzity.

"V sázce je dnes mnohem více než před pandemií," prohlásil s tím, že řešení covidové nákazy a jejích dopadů je pro unii největší výzvou od finanční krize z let 2008 až 2009. Případné potíže s restartem ekonomiky prohloubí už nyní viditelné rozdíly mezi státy.

  • Zamezit problémům může především rychlé a efektivní využití peněz z fondu obnovy, především na pomoc nejhůře zasaženým ekonomikám na jihu. "Pokud se země jižní Evropy, hlavně Itálie, nedostanou do další dluhové krize, budou moci historici říci, že dopad pandemie byl pozitivní," řekl Ash.
  • Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru, k němuž se sbírala data loni v říjnu a listopadu, se na Evropskou unii pozitivně dívá 47 % obyvatel členských zemí a jen 14 % negativně. Pro 26 procent oslovených se pohled na unii za půlrok pandemie zhoršil. V Česku vidí unii pozitivně 40 % dotázaných a negativně 29 %. 60 %  Evropanů v průzkumu uvedlo, že je pandemie donutila zamyslet se nad budoucností společného svazku.  
https://archiv.ihned.cz/c1-66894010-evropa-musi-zvladnout-obnovu-po-covidu-jinak-hrozi-rozpad-unie-varuje-oxfordsky-politolog-ash

10.3.2021 Evropská komise varovala, že pokud Česko schválí povinné kvóty na prodej tuzemských potravin, může se Praha dočkat žaloby. Komisař pro jednotný trh Thierry Breton uvedl, že český zákon zavádějící kvóty by se rovnal nedovolenému omezování dovozu zahraničních potravin. Jako první na to dnes upozornil server ihned.cz. Zákon už schválila Poslanecká sněmovna, v Senátu však zřejmě neprojde.

10.3.2021 Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes oznámí dodatečnou dodávku očkovací látky proti covidu-19 od společností Pfizer/BioNTech, řekl dnes CNN Prima News premiér Andrej Babiš (ANO). Česká republika by díky tomu podle něj ještě v březnu mohla dostat o 80.000 dávek navíc. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek řekl, že ČR v březnu dostane přes milion dávek vakcíny, z toho zhruba 700.000 od Pfizer/BioNTech (ČTK)

10.3.2021 Evropský parlament schválil vyhrazení 26 miliard eur, které budou v začínajícím sedmiletém období sloužit k podpoře investic do hospodářského oživení. Garance ve fondu nazvaném InvestEU by měly aktivovat veřejné a soukromé investice v celkové výši až 400 miliard eur. Cílem fondu má být mimo jiné podpora projektů v oblastech zdravotnictví, digitalizace či klimaticky šetrných technologií (ČTK)

9.3.2021 Evropská unie v reakci na současnou pandemii COVID-19 výrazně posílí svůj společný rozpočet na zdravotnictví. Evropský parlament v úterý velkou většinou hlasů schválil financování nového unijního zdravotnického programu částkou 5,1 miliardy eur (téměř 135 miliard korun). Sedmadvacítka zemí ji v příštích sedmi letech vyhradí na společnou prevenci chorob či vybudování krizových zásob léků a zdravotnického materiálu.

https://www.e15.cz/zahranicni/europoslanci-schvalili-spolecny-zdravotnicky-fond-na-prevenci-a-nakup-leku-pujde-pet-miliard-eur-1378602

9.3.2021 Evropská unie by se neměla nechat oklamat přístupem Číny a Ruska, které nabídku svých vakcín proti covidu-19 využívají k propagandistickým účelům. Prohlásil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož obě země nabízejí evropským státům s velkou pompou vemi malá množství očkovacích látek. Hlavním producentem a vývozcem ale podle šéfa unijních summitů bude letos evropský blok (ČTK)

8.3.2021 Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová říká, že EU již unavuje být obětním beránkem v otázce vakcín (Bloomberg).

1.3.2021 Vědci Evropské unie spustili velmi ambiciózní projekt Destination Earth (DestinE), který by měl vést k vytvoření detailní digitální simulace celé planety Země. Jeho hlavním účelem bude modelovat budoucí klimatické trendy a hodnotit rizika možných katastrofických událostí, k nimž by mohlo dojít právě kvůli klimatu.

Projekt Destination Earth by měl přispět k úsilí Evropy stát se k roku 2050 uhlíkově neutrální. Digitální dvojče Země by mělo být spuštěno do deseti let. Umožní digitální modelování rozmanitých prostředí a procesů, které v nich probíhají, stejně jako vývoj a dopady změn klimatu. Badatelé si hodně slibují také od možnosti analyzovat budoucí environmentální katastrofy a plánovat možná řešení.

Aby bylo možné vytvořit a provozovat model Destinaton Earth, bude nutné zapojit mohutnou výpočetní sílu superpočítačů a cloudových systémů. Digitálně Země totiž bude modelována rozlišením na 1 kilometr, což znamená přímo apokalyptické nároky na výpočty. Bude to chtít "exascale" superpočítače, které zvládnou 10¹⁸ FLOPS, čili operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu. Takové superpočítače je ale nejprve nutné postavit, což má Evropská unie v plánu, i díky projektu Projekt Destination Earth.

https://www.stoplusjednicka.cz/evropsti-vedci-stvori-digitalni-verzi-zeme-kvuli-priprave-na-budouci-katastrofy 

1.3.2021 Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová říká, že EU tento měsíc představí návrh koronavirového pasu s cílem napomoci opětovnému otevírání cestovního ruchu (FT)

25.2.2021 Lídři zemí EU vyjádřili na včerejším virtuálním summitu své rozhořčení ze zpožděných dodávek vakcín od nasmlouvaných farmaceutických firem. EU podle nich musí co nejdříve urychlit schvalování, výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19, aby očkování mohlo po počátečních problémech nabrat tempo. Podle zdrojů EURACTIV.com chtějí také přísnější zákaz vývozu vakcín z Evropy pro firmy, které nerespektují kontrakty. Lídři mají také v plánu během příštích tří měsíců připravit podmínky pro vytvoření společného očkovacího certifikátu (The Capitals).

24.2.2021 Evropská unie plynovod Nord Stream 2 nepotřebuje, svou energetickou bezpečnost je schopna zajistit i bez něj. Zastavení projektu však není v rukou Evropské komise, rozhodnutí by muselo přijít z Berlína. Europoslancům to potvrdila šéfka generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku Ditte Juul Jorgensenová. Polský ministr zahraničí Zbignew Rau se telefonicky spojil se svým americkým protějškem Anthonym Blinkenem. Ministři se shodli, že plynovod Nord Stream 2 je pro Evropu špatným řešením (The Capitals) 

23.2.2021 Španělská centrální banka se domnívá, že složité a nestabilní ekonomické prostředí v Evropě vyžaduje masivní reakci EU prostřednictvím "plně sdíleného evropského fondu pojištění vkladů". Guvernér Pablo Hernández de Cos zdůraznil, že jeho banka musí jako nejvyšší španělský bankovní supervizor "pokračovat v pečlivém dohledu nad institucemi" a "přijímat opatření ke zmírnění rizik", která mohou finančnímu sektoru kvůli krizi vzniknout (The Capitals)

23.2.2021 Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po schůzce se svými protějšky v Bruselu prohlásil, že pozice Maďarska ve vztazích s Ruskem musí být vnímána "strategicky" a nemůže být redukována jen na sankce, ani na případ zadržení ruského opozičního lídra Alexeje Navalného (The Capitals)

21.2.2021 Evropská unie plánuje vytvořit nový systém hodnocení letů a letadel podle jejich uhlíkové stopy. Letadla i lety by tak měly mít svou ekoznačku podobnou té, jakou mají domácí spotřebiče. Informuje o tom německý týdeník Welt am Sonntag. Evropská agentura pro bezpečnost letectví vypsala výběrové řízení na vypracování klasifikačního systému.

Cílem projektu je poskytnout zákazníkům "spolehlivé, srovnatelné a ověřitelné informace", které jim pomohou činit udržitelná rozhodnutí, cituje list dokumenty s informacemi o novém systému, které má k dispozici. Než ale první letadlo nebo letecká společnost obdrží ekologické hodnocení, bude to ještě chvíli trvat. Technické podrobnosti k udělování značek mají být stanoveny do konce roku 2022. Termín, od kdy bude hodnocení k dispozici cestujícím, zatím stanoven nebyl.

Výrobce letadel Airbus má za cíl uvést do roku 2035 letadlo bez emisí, jako palivo bude místo kerosinu používat vodík. Plány EU jdou ale mnohem dál. Ekologická značka by měla zohledňovat řadu dalších věcí, které ohrožují klima, nejen emise oxidu uhličitého z motorů. Hodnocení by tak mělo zahrnovat i životní cyklus letadel, hluk nebo emise oxidů dusíku.

https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/eu-planuje-ekologicke-hodnoceni-letadel-a-letu-podobne-jako-u-televizoru-nebo-pracek-1378157?

20.2.2021 Ponížením Borella urazilo Rusko celou Evropskou unii a to se mu vrátí, říká bývalý švédský premiér Bildt. Podle něj bude důležité, aby v příštích letech nevznikaly uvnitř unie nové ekonomické dělicí linie. "Fond obnovy je pobídka k další integraci, podobně jako důraz na zelenou ekonomiku a digitální transformaci

16.2.2021 Evropské země mohou v létě zažít mimořádně silné hospodářské oživení, k němuž přispěje stále rozšířenější vakcinace proti covidu-19. Řekl to dnes nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra. V loňském roce ekonomika EU klesla o 6,4 %, neboť pandemie zastavila velkou část ekonomických aktivit. Nadále však platí nejrůznější omezení, což vyhlídky na letošní rok zastiňuje.

Celoevropské problémy s vakcínami a očkováním nejsou podle něj nutně způsobené špatnými politickými rozhodnutími nebo špatným managementem. "

EU musí podle Bildta tvrdě stát za svými požadavky na územní integritu všech zemí včetně Ukrajiny a Gruzie, jejichž části Rusko okupuje. Pandemii režim Vladimira Putina podle něj používá především k tomu, aby zajistil své přežití. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66885500-rusko-podle-expremiera-bildta-ponizilo-celou-evropskou-unii 

12.2.2021 Tři desítky let stará strategie EU, jak udržet dluh na uzdě, se během pandemie otřásá v základech. Co by ji mohlo nahradit? A otevřou se nová bojiště? Napsala o tom agentura Bloomberg. Pakt stability a růstu požaduje po členských státech EU plánovat si takové rozpočtové schodky, které nepřekračují 3 % HDP, a takový veřejný dluh, který se drží pod 60 % HDP. Jenomže v pandemických časech sama Evropská komise předpokládá, že v tomto roce budou jenom v eurozóně tato čísla na více než 6 % a 100 %. Unijní lídři se budou muset shodnout, co bude dál. Hlavní překážkou bude ale asi nedůvěra. Němečtí nebo nizozemští politici dlouhou dobu požadují, aby se pravidla pro dluh snížila, a jihoevropské státy jako Itálii nebo Španělsko mají za hýřily, závislé na pomoci ostatních. Jižní státy naopak tvrdí, že úsporná opatření, ke kterým ve jménu snížení dluhu v minulosti přikročily, jejich ekonomiku srazila na kolena, a že se to může stát klidně znovu.

Vidět bylo toto rozdělení znovu během projednávání záchranného fondu EU s rozpočtem 750 miliard EUR. Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko prosazovaly, aby byly základním kamenem tohoto projektu výhradně půjčky a žádné granty.

Dalším klíčovým faktorem je nyní skutečnost, že nejnižší možné úrokové sazby změnily pojetí toho, kolik dluhu je ještě udržitelných. Dluhové břemeno Itálie se blíží 160 % HDP. Země ale dokáže vydávat dluhopisy s desetiletou splatností a úrokem kolem 0,5 %. To je méně než polovina nákladů, které měla před rokem. Francouzské desetileté výnosy jsou v záporu, což znamená, že vláda de fakto platí investorům za to, aby si u ní půjčili.

"Vlády skupiny G7 nahromadili loni dluh za zhruba 7 bilionů dolarů. A co je stejně udivující: Skutečné náklady na obsluhu nových emisí jsou negativní a zůstanou takové až do roku 2030, pokud nedojde k posunu výnosových křivek. A v tom je ten háček. Tyto křivky se mění

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4606088/bloomberg-v-eurozone-vznika-prostor-pro-otevreny-souboj-o-pravidla-dluhu.html


12.2.2021 ECB vydala důrazné varování před zapojením velkých technologických společností do projektů okolo kryptoměn. Varovala, že tento krok by mohl ohrozit soukromí, vytvořit další rizika pro hospodářskou soutěž a dokonce "ohrozit měnovou suverenitu" (The Capitals) 

11.2.2021 Evropská unie by měla stanovit závazný cíl vybudovat jeden milion veřejných nabíjecích stanic pro elektromobily do roku 2024 a tři miliony do roku 2029. Evropské komisi to dnes ve společném dopise napsalo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA), spotřebitelé a sdružení za udržitelnou dopravu. Je to podle nich nezbytné k tomu, aby spotřebitelé nabyli důvěry k přechodu na novou technologii (ČTK)

11.2.2021 Evropská komise předpokládá, že ekonomika eurozóny po loňském smrštění o 6,8 % vzroste o v roce 2021 o 3,8 % a v roce 2022 vzroste opět o 3,8 %. (Reuters) 

Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle dnešní makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta (ČTK)

10.2.2021 Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil balík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. . Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.

Schválený balík je zásadní součástí fondu obnovy o celkovém objemu 750 miliard eur, na který si Evropská komise hodlá vzít bezprecedentní půjčku na finančních trzích. Poslanci takzvaný nástroj na podporu oživení a odolnosti schválili hlasy téměř všech parlamentních skupin: pro se vyslovilo 582 zákonodárců, proti bylo 40 a 69 se hlasování zdrželo. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4604106/ep-schvalil-balik-6725-miliardy-eur-na-pokrizovou-obnovu-eu.html

9.2.2021 Zákonodárci EU dohlížející na přípravu nové regulace digitálních aktivit v Evropě chtějí postupovat podobně jako Austrálie, aby přiměli velké technologické společnosti k placení za zpravodajství. Na svých internetových stránkách o tom informoval britský list Financial Times

8.2.2021 Evropská unie připravuje tzv. uhlíkové clo, které má odradit průmysl od přesunu do Asie kvůli emisním limitům a zároveň jej chránit před ekologicky nezodpovědnou konkurencí. Podle europoslanců z environmentálního výboru by měla Evropská komise přijít s návrhem uhlíkového cla co nejdříve, fungovat by podle nich mělo začít nejpozději v roce 2023 (The Capitals)

5.2.2021 Dva významní představitelé španělských vládnoucích stran se připojili k výzvě některých ekonomů a dalších lidí, kteří žádají po ECB, aby smazala část státního dluhu zemí eurozóny. Výzvu dnes otiskly deníky v pěti evropských zemích, uvedla agentura AFP. Podle signatářů drží ECB až čtvrtinu státního dluhu eurozóny, kterou by šlo smazat. Podobné výzvy v minulosti členové Výkonné rady ECB odmítali

5.2.2021 EU stále zaostává za Čínou a USA, pokud jde o investice do klíčových technologií, jako jsou umělá inteligence a kvantové počítání, upozornila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. K vyplnění této mezery Komise plánuje využít 20 % prostředků z fondu obnovy, což je přibližně 150 miliard eur (The Capitals)

4.2.2021 Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém. Šéfka EK to řekla v rozhovoru, který poskytla pátečnímu vydání listu Süddeutsche Zeitung a dalším evropským médiím a o kterém včera informovala agentura DPA.

Von der Leyenová připustila, že EU se příliš zaměřila na otázku, zda nějaká vakcína vůbec bude, tedy na její vývoj. Z dnešního pohledu by podle ní bylo lepší "zároveň přemýšlet o úskalích výroby ve velkém"."Měli jsme lidem říci, že to postupuje, ale pomalu, a že se při této zcela nové věci vyskytnou problémy a zdržení. Ale podcenili jsme, jaké komplikace se mohou objevit."

V souvislosti s kritikou, že sedmadvacítka postupovala při objednávání vakcín liknavě, řekla: "Samozřejmě. Jedna země může být jako rychlý člun. A EU je spíše jako tanker."

Evropská unie u šestice farmaceutických firem objednala až 2,3 miliardy očkovacích dávek. V současné době ale výrobci přípravky dodávají v menším počtu, než slíbili, nebo než EU očekávala, připomíná DPA. Evropská komise pro použití v unijních zemích podmínečně povolila vakcíny firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Ve středu Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) oznámila, že začala posuzovat účinnost a bezpečnost očkovací látky vyvinuté americkou společností Novavax.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4599613/von-der-leyen-eu-podcenila-komplikace-pri-vyrobe-vakcin-ve-velkem.html

2.2.2021 Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 85,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Jde o druhý nejlepší výsledek od vstupu ČR do EU v roce 2004. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 70 miliard Kč. Česká republika loni obdržela z unijního rozpočtu 145,9 miliardy korun a odvedla do něj 60,2 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

V roce 2019 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14,3 miliardy eur (zhruba 372 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 12 miliard eur víc (zhruba 312 miliard korun), než do něj odvedlo.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4597511/cr-loni-ziskala-z-eu-o-857-miliardy-kc-vice-nez-zaplatila.html

31.1.2021 Začíná světová válka o vakcínu. Evropská unie vystřelila jako první. Evropská unie se dostává pod palbu kritiky pro své rozhodnutí omezit vývoz koronavirových vakcín mimo své území. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že takové projevy "vakcinačního nacionalismu" mohou zpomalit postup vakcinace a tím pádem i podvázat globální ekonomické zotavení.

https://zpravy.magazinplus.cz/2171-zacina-svetova-valka-o-vakcinu-evropska-unie-vystrelila-jako-prvni.html?

28.1.2021 Estonsko, Lotyšsko a Litva chtějí z unijních fondů zajistit financování baltského vysokorychlostního železničního spojení, které má v budoucnu propojit všechny tři státy. Železnice má následně pokračovat až do Varšavy. Pobaltští poslanci jsou rozhodnutí blokovat i unijní fond obnovy ve výši 750 miliard eur v případě, že nezíská záruky financování tohoto projektu (Tha Capitals)

28.1.2021 Spor mezi Evropskou komisí a britsko-švédskou společností AstraZeneca pokračuje. Komise trvá na tom, že AstraZeneca musí zajistit dodávky vakcín proti covid-19 tak, jak slíbila v podepsaných dohodách. Společnost se však brání, podle ní se totiž smlouva vztahuje pouze na vakcíny vyrobené v závodech umístěných na území EU, které ale mají omezené výrobní kapacity, a nikoli na dvě továrny ve Velké Británii. Komise má navíc podezření, že AstraZeneca prodává vakcíny původně určené pro Evropany za vyšší ceny do třetích zemí. Poslanci Evropského parlamentu i Evropská komise nyní vyzývají společnost, aby zveřejnila podepsané dohody a vnesla do celého sporu jasno. Smlouvy má k dispozici i Komise, ta je však bez souhlasu společnosti AstraZeneca nemůže zveřejnit. Vakcína AstraZeneca zatím nebyla v EU autorizována, Evropská léková agentura (EMA) o ní bude jednat v pátek (The Capitals)

25.1.2021 Evropská komise (EK) by v rámci boje proti praní špinavých peněz mohla sáhnout ke sjednocení limitu pro platby v hotovosti. Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung to vyplývá z dokumentu z pátečního jednání evropských úředníků, který má deník k dispozici. V tuto chvíli se horní hranice pro platby v hotovosti v evropské sedmadvacítce liší. Nejpřísnější jsou pravidla v Řecku, kde nejsou možné platby v hotovosti nad 500 eur (13 tisíc korun). Naopak nejvyšší limit mají Chorvati, a sice 15 tisíc eur (390 tisíc korun). V Česku činí horní hranice pro platby v hotovosti 270 tisíc korun a je tak po Chorvatsku druhá nejvyšší.

Devět členských států EU potom k nelibosti EK limit pro platbu v hotovosti vůbec nemá. Jedná se o Estonsko, Finsko, Irsko, Kypr, Lucembursko, Maltu, Německo, Rakousko a Švédsko.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/evropska-komise-chce-kvuli-prani-spinavych-penez-omezit-platby-v-hotovosti-40348902#

24.1.2021 Úřady Evropské unie daly zelenou prodeji a používání prvního kompletně umělého srdce (TAH, podle anglického Total Artificial Heart), jehož výrobcem je společnost CARMAT. Má za sebou většinu zkoušek a klinických testů. Závěrečné testy fáze III by měly skončit letos v prosinci. Jeho uživatelem se mohou stát pacienti, kteří nutně potřebují transplantaci srdce, ale nemohou srdce dostat, protože schází vhodný dárce. Jde o celosvětový problém, který má skličující důsledky.

Umělé srdce TAH funguje velmi podobně jako přírodní lidské srdce. Pracuje automaticky a jeho baterie by měly vydržet zhruba čtyři hodiny provozu na jedno nabití. Umělé srdce ale není určené jako trvalá náhrada srdce v případě jeho selhání. Účelem tohoto zařízení je poskytnout pacientovi čas, obvykle 180 dní, během nichž může čekat na vhodného dárce živého lidského srdce. To velmi zvyšuje šance pacienta na přežití takové situace.

https://www.stoplusjednicka.cz/bije-jako-zvon-eu-schvalila-pouziti-prvniho-kompletne-umeleho-lidskeho-srdce

21.1.2021 Přitvrdíme vůči rudým zónám. A to je i Česko, shodli se lídři EU. Lídři EU jednali o koronavirové pandemii. Více než čtyři hodiny diskutovali o možném zavření hranic. Kvůli zajištění vnitřního trhu se však rozhodli nechat hranice otevřené.

"Necháme hranice otevřené, ale musíme se zaměřit na konkrétní kritické zóny," řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci, která následovala po několikahodinovém jednání lídrů EU. Von der Leyenová zdůraznila, že je pro členské země naprosto zásadní udržet v chodu vnitřní trh.

Šéfka Evropské komise také zopakovala, že podle nich nejdůležitější je zaměřit se na zóny, které jsou aktuálně v nejhorší situaci. Označila je za "rudé zóny". Do ní aktuálně patří i Česká republika. "Tyto zóny se musí připravit na to, že ostatní státy budou vyžadovat negativní testy na covid-19," dodala také von der Leyenová. Řekla také, že EU důrazně nedoporučuje lidem v takových zónách cestovat nejen mezi regiony, ale především přes hranice.

Očkovací pas

Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel na tiskové konferenci zmínili také očkovací pasy. "My už takový pas máme, je to WHO žlutý dokument o očkování," řekla von der Leyenová. Jde o snahu některých států zajistit systém společný celé EU, pomocí kterého by mohlo fungovat bezpečné cestování mezi členskými státy.

Tak zvaný očkovací pas prosazovaly především jižní státy jako Řecko nebo Portugalsko, které mimochodem od začátku ledna předsedá Radě EU, a to kvůli turismu, který jejich země ekonomicky posiluje.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesko-je-ruda-zona-a-z-tech-radeji-nikam-necestujte-shodli-se-lidri-eu-138855

21.1.2021 Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali země Evropské unie k zastavení stavby plynovodu Nord Stream 2 kvůli zatčení opozičního předáka Alexeje Navalného. V usnesení schváleném výraznou většinou hlasů také vybídli EU, aby uvalila sankce na oligarchy blízké ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Unijní země jsou v pohledu na stavbu plynovodu rozděleny, klíčovou podporu Německa však projekt ani s ohledem na poslední vývoj neztratil. 

21.1.2021 Všichni zaměstnanci v zemích EU by měli mít možnost odpojit se mimo pracovní dobu od komunikace se svými nadřízenými a zaměstnavateli. Poslanci Evropského parlamentu v dnes přijatém usnesení vyzvali členské státy, aby zavedly pravidla zajišťující lidem právo být mimo dosah šéfů. Evropská komise by podle zákonodárců měla připravit celounijní normu řešící problém, který zvýraznilo rozšíření práce z domova během covidové pandemie

19.1.2021 Mouční červi se možná brzy objeví na talířích lidí po celé Evropě. Ke konzumaci je doporučil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který jim již dříve přiřkl status nového jídla, informuje agentura Reuters.

Evropská komise má nyní na základě rozhodnutí úřadu předložit členským státům návrh, který by umožnil uvést moučné červy na trh jako potravinu pro lidi, upřesňuje agentura AFP.

Mouční červi jsou ve skutečnosti larvy potemníka moučného a v Evropě jsou již používáni jako přísada do krmiv pro domácí mazlíčky. Vzhledem k tomu, že jsou bohatí na bílkoviny, tuky a vlákninu, se pravděpodobně stanou prvním z mnoha hmyzích druhů, které se v nadcházejících letech ocitnou na jídelníčku Evropanů, myslí si chemik a potravinový vědec úřadu EFSA Ermolaos Ververis.

Zdroj: https://stars24.cz/magazin/zajimavosti/25708-v-eu-dostala-zelenou-nova-potravina-lidem-se-moc-libit-nebude

15.1.2021 Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové bude možné v Evropské unii v létě cestovat buď s očkovacími pasy nebo negativními testy. Předsedkyně EK to uvedla po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou, napsala agentura AP. O zavedení evropských očkovacích osvědčení, která by nahradila negativní testy, žádají země v jižní Evropě. Chtějí tímto způsobem podpořit cestovní ruch. K pasům je ale

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/podle-leyenove-se-v-lete-bude-v-evropske-unii-cestovat-s-ockovacimi-pasy-nebo-negativnimi-testy.A210115_213055_ln_zahranici_lros

14.1.2021 Evropská komise podle informací serveru EURACTIV připravuje pokyny k "očkovacím certifikátům". Cíl je jasný - certifikát o očkování vydaný v jedné zemí, například v ČR, by měl být uznávaný ve všech ostatních členských státech EU. V Evropě se také zvažuje vytvoření evropského očkovacího pasu, který by usnadnil cestovaní napříč hranicemi, což požaduje například řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Myšlenku ale kritizuje rumunský prezident Klaus Iohannis. Evropské očkovací pasy by mohly být tématem videokonference lídrů EU, která se má uskutečnit 21. ledna (The Capitals)

12.1.2021 Evropská komise by tento týden mohla uzavřít první fázi jednání o nákupu vakcíny proti covidu-19 od francouzské společnosti Valneva. Exekutiva EU také usiluje o dokončení kontraktu s americkým výrobcem Novavax, aby mohla dále rozšířit nabídku očkovacích látek pro členské státy

12.1.2021 Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) obdržela žádost o podmínečnou registraci vakcíny proti covidu-19 vyvinutou ve spolupráci firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity. EMA o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Pokud shledá vakcínu kvalitní, bezpečnou a účinnou, mohla by ji Evropské komisi doporučit ke schválení na svém zasedání 29. ledna

11.1.2021 Británie sice schvaluje vakcíny proti covid-19 rychleji než Evropská unie, čelí ale kvůli tomu mnohem vyššímu riziku. Za jakékoli komplikace s vakcínami totiž bude zodpovědná Velká Británie, nikoli farmaceutické společnosti. V rozhovoru pro EURACTIV.com na to upozornil předseda výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí a veřejné zdraví Pascal Canfin (The Capitals)

8.1.2021 Evropská komise zajistila pro členské země EU dalších 300 mil. dávek první využívané vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech. Oznámila to dnes předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž bude první část nové dodávky k dispozici na jaře. Komise tak po kritice od některých politiků členských zemí, podle nichž není v první fázi dostatek vakcín pro všechny státy, zvýšila dosud objednané množství očkovací látky od zmíněných firem na dvojnásobek

4.1.2021 Čínské diplomatické mistrovské dílo, nevítaný dáreček pro Američany, plané sliby o dodržování lidských práv. Přívlastky udělované nové investiční dohodě mezi EU a Čínou napovídají, že ani ta k všeobecné spokojenosti nevedla. Když bývalí předsedové Evropské komise a Evropské rady v roce 2013 navštívili Peking, věřili, že by investiční dohoda Evropské unie s Čínou mohla vzniknout do 30 měsíců. Jose Manuel Barroso i Herman Van Rompuy se však o pár let přepočítali. Dohoda je na stole po sedmi letech a 35 jednacích kolech.

Konečnou dohodu představitelé Evropské unie a Číny na takto pochmurném pozadí oslavili nepřekvapivě jen symbolicky. "Prezident Si Ťin-pching a evropští vůdci společně oznámili dokončení jednání o dohodě," uvedl čínský ministr zahraničí Wang Ji v závěru roku. "Přineseme nejen velký impuls do čínsko-evropské spolupráce, je to také skvělá zpráva pro zdeprimovanou světovou ekonomiku." Komplexní dohoda o investicích (CAI), jak zní její oficiální název, je však podle kritiků důvodem oslav jen pro jednu stranu.

  • Pro Čínu je to nejvýznamnější hospodářská dohoda, geoekonomicky, geopoliticky i z širokého ekonomického hlediska, od podpisu protokolu o přistoupení Světové obchodní organizace v roce 2001 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dohoda-eu-s-cinou-jde-proti-usa-brusel-jen-doufa-ze-peking-dodrzi-slovo-135871#

1.1.2021 Nedostatek vakcíny proti koronaviru tkví nejen v tom, že v rámci Evropské unie byla schválena zatím jen jedna očkovací látka, ale i v nákupní politice Evropské unie, tvrdí šéf společnosti BionTech Ugur Sahin. Firma se nyní snaží získat větší kapacity pro výrobu vakcíny.

Spojené státy si podle Sahina od společnosti Biontech zajistily v červenci 600 milionů vakcín, což je dvakrát tolik než Evropská unie. Ta navíc objednávku zadala až v listopadu. "Proces v Evropě rozhodně nebyl tak rychlý a přímý jako v jiných zemích," řekl Sahin. 

https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/za-nedostatek-vakcin-muze-nakupni-politika-eu-tvrdi-sef-spolecnosti-biontech-40346642#<br>

30.12.2020 Evropská unie a Čína dnes dojednaly úvodní dohodu o investicích, která usnadní investorům z obou regionů vzájemný přístup na trhy. Oznámila to předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Obě strany o dohodě jednaly téměř sedm let.

Nejméně další rok ale zřejmě potrvá, než dohoda vstoupí v platnost, upozornila agentura Reuters. I tak je ale uzavřená dohoda součástí nového vztahu s Čínou, kterou EU považuje jak za partnera, tak za svého velkého konkurenta. Evropské firmy díky dohodě získají povolení působit v Číně v odvětvích, jako jsou elektromobily, soukromé nemocnice, reality, reklama, námořní doprava, telekomunikační cloudové služby, systém rezervací letenek a pozemní odbavení. Některé požadavky, že firmy musejí fungovat v rámci společného podniku s čínským partnerem, budou zrušeny. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4574975/eu-a-cina-dojednaly-uvodni-dohodu-o-investicich.html<br>

29.12.2020 Vakcína proti Covid-19 od AstraZeneca a Oxfordské univerzity není připravena na rychlé schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA). Úřad to v lednu nejpravděpodobněji nestihne, řekl náměstek jeho ředitele Noel Wathion (Reuters) 

29.12.2020 EU se rozhodla přikoupit 100 milionů dávek vakcíny proti koronaviru od firem Pfizer/BioNTech, uvedla v tweetu šéfka Evropské komise Von der Leyenová. Státy unijní sedmadvacítky jich tak budou mít 300 milionů (Reuters) 

28.12.2020 Prakticky bez povšimnutí veřejnosti vstoupilo v platnost pravidlo, které umožňuje sledovat konkrétní spotřebu jakéhokoli nového auta v provozu. Data jsou ukládána už nyní, od 1. ledna si je EU bude moci nárokovat.

Krom pár znalců evropských předpisů si toho bude málokdo vědom, Evropská unie si ale normou přijatou už v listopadu roku 2018 vymínila právo sledovat reálnou spotřebu každého nového auta v provozu. Od 1. ledna 2020 se povinnost evidovat reálnou spotřebu auta během každé jízdy dotýká všech nově homologovaných vozů a v ten samý moment začalo platit dvanáctiměsíční přechodné období pro auta, která se na trh dostala dříve. Od 1. ledna 2021, tedy už za čtyři dny, budou muset tuto povinnost plnit všechny nově registrované vozy bez ohledu na moment, kdy poprvé přišly na trh.

https://www.autoforum.cz/zajimavosti/eu-zacala-tise-sledovat-spotrebu-kazdeho-noveho-auta-za-par-dnu-dostane-data/?<br>

28.12.2020 Zástupci členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně podpořili dohodu, která upravuje mimo jiné i budoucí obchodní vztahy s Británií. Informoval o tom mluvčí německého předsednictví EU. Na Vánoce uzavřená úmluva tak může vstoupit v platnost od 1. ledna i bez souhlasu Evropského parlamentu (EP), který ji bude schvalovat až dodatečně během prvního měsíce příštího roku (ČTK)  

25.12.2020 Evropská unie mohla získat pro své členské země včetně České republiky mnohem více dávek vakcín od výrobců, když měla tu možnost, avšak nestalo se tak. V posledním čísle to napsal týdeník Der Spiegel. "Spojené státy si už v červenci zajistily 600 milionů dávek od německo-amerického konsorcia BioNTech/Pfizer a 200 milionů od americké Moderny. Také Japonsko, Kanada, Hongkong a další podepsaly v létě a na podzim smlouvy. EU si je jen zamluvila. Objednávat začala teprve v polovině listopadu. A i tehdy méně, než bylo možné," upozornil týdeník.

Německo dostane v první fázi jen 400 000 dávek a dalších 11 až 13 milionů bude následovat v březnu. V USA by přitom mělo 20 milionů Američanů být očkováno už do třech týdnů a do konce března by jich mělo být 100 milionů.

Německo si podle Spiegelu objednalo u BioNTechu jen 200 milionů dávek, s opcí na dalších sto milionů - a to na později. "Z kruhů zúčastněných na vyjednávání prosáklo, že BioNTech počítal s větší výrobní kapacitou a nabízel až 500 milionů," tvrdí Spiegel.

Evropská komise to však odmítla. "K přesným důvodům nechtěla Stella Kyriakidesová, eurokomisařka pro zdravotnictví, zaujmout stanovisko. K průběhu vyjednávání se nevyjadřujeme, sdělil mluvčí Komise," podotkl časopis. Spiegel nicméně neuvedl, že Pfizer a BioNTech se dostaly do problémů a slíbené dodávky krátily, protože nedostaly od subdodavetelů dost kvalitních surovin.

https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/eu-nemela-zajem-o-miliony-davek-tvrdi-der-spiegel-40346060#<br>

22.12.2020 Německá firma BioNTech uvedla, že do konce letošního roku dodá Evropské unii 12,5 milionu dávek koronavirové vakcíny, kterou vyvinula spolu s americkou farmaceutickou společností Pfizer. Ředitel společnosti je přesvědčen, že vakcína bude účinná i proti novému kmeni koronaviru, který se objevil v Británii (ČTK).

21.12.2020 Evropský parlament již letos nestihne schválit případnou dohodu mezi Evropskou unií a Británií, podle níž se měly obchodní a další vztahy obou stran řídit od začátku ledna. Europoslanci dnes konstatovali, že na prostudování a schválení dokumentu nebudou mít dostatek času, i kdyby Brusel a Londýn v nejbližších hodinách či dnech úmluvu nakonec podepsaly (ČTK) 

21.12.2020 Rozšíření: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že doporučila vakcínu proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech k podmínečné registraci na trhu Evropské unie. Aby se mohlo začít látkou očkovat, zbývá jen souhlas Evropské komise, který se očekává během několika málo dní. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová už ve čtvrtek uvedla, že se proti covidu-19 začne v zemích EU očkovat 27. prosince a ve dvou následujících dnech (ČTK) 

Evropská agentura pro léčivé přípravky říká, že nemá žádný důkaz, který by naznačoval, že vakcína od Pfizer/BioNTech nebude fungovat proti nové mutaci viru. Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučila podmínečně povolit používání vakcíny proti covid-19 od Pfizer/BioNTech (Reuters)

18.12.2020 Evropská komise nakoupila dalších 80 milionů dávek vakcíny proti Covid-19 od společnosti Moderna. Celkové nákupy tak zdvojnásobila na 160 milionů dávek (FT)

18.12.2020 Evropská unie a Čína se blíží uzavření dohody o investicích, která by evropským firmám měla usnadnit přístup na nejrychleji rostoucí trh světa. Napsal to dnes list South China Morning Post (SCMP), který vychází v Hongkongu. Dohoda by také měla vytvořit rámec, který by evropským podnikům umožnil působit v Číně za stejných podmínek, jaké dnes mají čínské firmy v EU (ČTK)

16.12.2020 Evropský parlament ve středu schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.

Nová podmínka se bude vztahovat na celý historicky největší balík společných unijních peněz o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (asi 48 bilionů korun). Zatímco z více než bilionového rozpočtu budou moci členské země začít čerpat hned od ledna, 750 miliard eur z fondu obnovy jim bude k dispozici až poté, co národní parlamenty schválí využití nových daní a poplatků jako příjmů unijní kasy. Právě z nich chce Evropská komise splácet půjčku, kterou si bude muset na finančních trzích kvůli mimořádnému fondu vzít. 

  • podstatná část peněz z rozpočtu i fondu má podporovat přechod unie ke klimaticky odpovědnému hospodářství.

  • Česko bude i v příštím sedmiletém období patřit k čistým příjemcům z rozpočtu, i díky mimořádnému fondu bude moci vyčerpat celkem až 960 miliard korun.

  • https://www.e15.cz/zahranicni/europoslanci-schvalili-sedmilety-unijni-rozpocet-podporili-spojeni-penez-a-vlady-prava-1376336<br>

14.12.2020 Technologičtí giganti by podle aktuálního návrhu regulace mohli čelit pokutě až 10 % ročních příjmů, pokud nebudou dodržovat nová pravidla Evropské unie o využívání dat, která budou zveřejněna v úterý.

Mimo jiné budou mít společnosti, včetně Googlu, Amazonu a Applu, zakázáno používat jakákoli data od firemních uživatelů k tomu, aby jim konkurovaly nebo zvýhodňovaly své vlastní služby.

Společnost, která bude "systematicky porušovat" tyto povinnosti, by mohla čelit nařízením Evropské komise k provedení behaviorálních a strukturálních změn, jako např. divesticím. Společnosti budou považovány za subjekty, které systematicky neplní požadavky, pokud jim EU během pěti let udělila alespoň tři pokuty. Pravidla jsou ale stále ve formě konceptu a mohou být předmětem revizí.

Na technologické giganty, které podle dokumentu Evropská komise definuje podle řady kritérií, včetně počtu uživatelů v milionech, celkových příjmů v miliardách dolarů a také jejich dopadu na jednotný trh, se zaměřuje nový zákon o digitálních trzích. Komise bude jejich označení aktualizovat každé dva roky.

Plány EU přicházejí v době, kdy se s těmito technologickými obry potýkají regulační orgány na celém světě, které je považují za příliš velké, příliš silné a příliš ziskové. Facebook již čelí hrozbě rozpadu svého podnikání v USA poté, co byl zažalován protimonopolními úředníky USA a koalicí států, které chtějí zvrátit jeho akvizici společností Instagram a WhatsApp.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4565345/technologickym-gigantum-hrozi-v-evrope-pokuty-az-10-rocniho-prijmu.html<br>

12.12.2020 Project Syndicate: Lídři EU musí ubránit zelenou linii. Historici se za rokem 2020 budou nepochybně ohlížet jako za zlomovým bodem pro Evropskou unii. Který ze dvou soupeřících titulků však tento rozhodující okamžik popíše?

Na jedné straně by letošek mohly vystihovat sváry a dezintegrace: odchod Spojeného království z EU, spory nad přístupy k migraci, blokace rozpočtu EU a fondu zotavení z covidu-19 ze strany Maďarska a Polska kvůli nové podmíněnosti výplat unijních fondů vládou práva. Na druhé straně by rok 2020 mohl do dějin vejít jako doba, kdy se Evropa konečně rozhodla usilovat o zelenou, dekarbonizovanou ekonomiku, obnovený smysl pro solidaritu a hlubší integraci s cílem formovat své hospodářské oživení.

Summit přišel právě ve chvíli, kdy se s křišťálovou jasností ukazují přínosy fondu oživení. EU prodala svůj nový desetiletý dluhopis s výnosem -0,24 %. Itálie své desetileté dluhopisy prodala s výnosem 0,76 %. Tyto emise dluhopisů přitom zdaleka nepokrývají poptávku zájemců.
Prostřednictvím dluhopisů pro zotavení navíc spěje vpřed mutualizace dluhu, neboť emisí společného dluhu vzniká bezpečné evropské aktivum. Tím se také vyvíjejí základy rozhodovacího rámce pro fiskální politiku na evropské úrovni. Důvěra trhů v EU náležitě vzrostla. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4563808/project-syndicate-lidri-eu-musi-ubranit-zelenou-linii.html<br>

10.12.2020 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek na summitu v Bruselu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Šéfové států a vlád se shodli na pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním nezávislosti justice. Informoval o tom mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.

https://www.e15.cz/zahranicni/madarsko-polske-veto-padlo-lidri-eu-odblokovali-unijni-rozpocet-i-krizovy-fond-1376169?<br>

Schválený text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude "objektivní, férové, nestranné a založené na faktech". Návrh také počítá s tím, že pokud by Evropská komise na základě podmínky související s vládou práva chtěla některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud. Na ten se podle Morawieckého Polsko kvůli mechanismu určitě obrátí.

"Chápu, že některé země se mohou kvůli naprosté právní jistotě v této důležité věci chtít obrátit na Soudní dvůr EU. Je to jejich právo. Já očekávám, že tento proces bude rychlý. Podle mě to budou spíše měsíce než roky," prohlásila po schválení kompromisu místopředsedkyně komise Věra Jourová. Za pozitivní označila fakt, že se na principu samotném nic nezměnilo.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/summit-evropske-unie-schvalil-spojeni-unijnich-penez-a-vlady-prava-odblokoval-i-krizovy-fond-koronav.A201210_191544_ln_zahranici_lihav?

Maďarsku a Polsku se ale - v rámci takzvaných závěrů summitu, což je nejvyšší politická deklarace - slibuje, že Evropská komise nejprve připraví metodiku a postup ("guidelines"), na základě kterých bude princip právního státu ve vztahu k evropským dotacím aplikován. Do té doby komise sankční proceduru nenavrhne (a nové dotace zároveň poplynou). 

Podobně se Polsku a Maďarsku slibuje, že pokud by někdo napadl nové pravidlo u Evropského soudního dvora, nebude možné státu odebrat peníze do doby, než zazní konečný verdikt evropské justice. Dosavadní praxe je, že zpochybnit lze u evropského soudu jakýkoli unijní zákon; ten však až do jeho konečného zrušení justicí platí.

Oba přísliby oddalují možnou stopku dotacím kvůli porušení právního státu a poskytují Maďarsku s Polskem více času, jak se připravit na novou realitu (soudní přezkum unijní legislativy trvá v průměru dva roky). Sepsání metodiky, kde má komise úzce spolupracovat se členskými státy, pak otevírá pro národní politiky další okno pro obstrukce a získávání času.

"Pokud bude takto vypadat konečná dohoda, půjde o vítězství Viktora Orbána, který byl hlavním iniciátorem blokace rozpočtu," zhodnotil to pro Respekt Christian Kvorning Lassen, zástupce ředitele pražského think-tanku Europeum. "Jakkoli to Unii zachová tvář, protože to ukáže, že jí na principu právního státu záleží, maďarskému premiérovi to umožní dále konsolidovat jeho režim v zemi. A ta konsolidace nikam nezmizí."

https://www.respekt.cz/agenda/rysuje-se-dohoda-o-evropskem-rozpoctu-eu-ustoupila-orbanovi?

9.12.2020 Po jarním úderu pandemie nového koronaviru se v Česku hluboce propadla obliba Evropské unie. Došlo k tomu pod vlivem kritiky ze strany politiků, podle nichž EU proti nemoci covid-19 neudělala dost - byť k tomu unijní instituce neměly prakticky žádné pravomoci. Jednotlivé členské státy unie si také zpočátku prakticky neposkytovaly pomoc. Nálada Čechů vůči EU se ale teď výrazně změnila - s členstvím země v unii je spokojeno 57 procent občanů, což je nejvyšší údaj za posledních 10 let. Ukázal to průzkum ústavu STEM. Evropany se podle stejného průzkumu cítí být osm z deseti Čechů, což je vyrovnání rekordu z roku 2005.

Ještě v květnu vyjadřovalo spokojenost s členstvím v EU jen 46 procent občanů. Nynější výrazný nárůst analytiky společnosti STEM překvapil.

"Vnímání EU se pohybuje většinou podle celkové nálady a ekonomických očekávání. Obojí se přitom zhoršuje. Proto se dá předpokládat, že Češi hodnotí pozitivně poslední kroky EU kolem vakcíny, stejně jako další příklady zvýšené míry spolupráce v rámci unie. Navíc oceňují, že se EU snaží pomoci nastartovat i ekonomiku," řekl HN analytik STEM Nikola Hořejš.

Podle zatím posledního, červencového průzkumu Eurobarometr mělo pozitivní pohled na unii 30 procent Čechů, což byl třetí nejnižší výsledek z 27 členských států. Negativně EU vidělo 29 procent českých občanů, což z Čechů dělalo druhé největší skeptiky.

V době nynější pandemie je ale zatím patrné, že Češi výrazně oceňují spolupráci v rámci EU. Dvě třetiny Čechů souhlasí s tím, že pokud se hospodářsky nezotaví všechny země unie, podkope to i prosperitu Česka, které kvůli tomu bude v recesi. Stejně tak dvě třetiny Čechů podporují myšlenku, aby země EU společně ručily za dluhy a použily tyto peníze na překonání dopadů pandemie.

https://domaci.ihned.cz/c1-66855870-u-cechu-prudce-narostla-obliba-eu-jsou-unii-vdecni-za-vakcinu-i-pomoc-proti-pandemii-ukazal-pruzkum-stem

8.12.2020 Splnění vyššího celoevropského emisního cíle renovacemi budov a rozvojem obnovitelných zdrojů energie přinese v ČR přes 900 mld. Kč nových investic zejm. pro malé a střední firmy a nejméně 80.000 pracovních míst. K jejich vyvolání bude potřeba zhruba 300 mld. Kč veřejné podpory, kterou stát může zajistit z dostupných evropských programů. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie a aliance Šance pro budovy

8.12.2020 Podle polského konzervativního premiéra Mateusze Morawieckého bude možná kvůli příštímu rozpočtu Evropské unie a krizovému fondu koronavirové pomoci potřeba uspořádat další summit. Tomuto tématu se budou šéfové vlád a států sedmadvacítky věnovat na své schůzce, která začne ve čtvrtek. Morawiecki dnes také uvedl, že v současné chvíli nelze vyloučit žádný scénář. Do Varšavy dnes zamířil maďarský premiér Viktor Orbán. Polská a maďarská vláda jsou připraveny unijní rozpočet na roky 2021 až 2027 a s ním spojený fond v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu vetovat, protože vyplácení unijních peněz má být nově podmíněné dodržováním principů právního státu.

7.12.2020 Francie chce vyřadit Polsko a Maďarsko z unijního plánu obnovy. "Pokud budou Maďarsko a Polsko i nadále trvat na svém vetu, pak přistoupíme k radikálnějšímu řešení a schválíme evropský plán obnovy pro 25 členských států," uvedl v nedělním rozhovoru pro Journal du Dimanche státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune (The Capitals)

5.12.2020 Evropská unie chce mít do roku 2030 na svých silnicích nejméně 30 milionů aut bez emisí, a snaží se členské státy odvrátit od dopravy využívající fosilní paliva. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument o budoucí strategii, který má Evropská komise (EK) oficiálně zveřejnit příští týden. Brusel se chystá předložit opatření, která se mají vypořádat se čtvrtinou emisí skleníkových plynů z dopravy. EK se k věci nevyjádřila.

To by znamenalo ohromný pokrok ve srovnání s 1,8 milionu elektrických a hybridních vozů, jež byly v Evropě podle neziskové organizace ICCT registrovány na konci roku 2019

Evropa bude v roce 2030 potřebovat tři miliony dobíjecích stanic a jeden tisíc vodíkových čerpacích stanic. Nyní má Evropa kolem 200 tisíc dobíjecích míst. Brusel podle dokumentu příští rok představí plán ohledně zavádění těchto zařízení a jeho financování. . 

Evropská unie se chystá příští rok navrhnout přísnější standardy ohledně emisí oxidu uhličitého pro osobní vozy a dodávky od roku 2025, stojí v dokumentu, podle nějž by se mohla tato opatření případně rozšířit i na autobusy.

Do roku 2030 má Brusel v plánu zdvojnásobit a do roku 2050 ztrojnásobit vysokorychlostní železniční dopravu. Do roku 2035 mají být podle dokumenty pro trh připraveny lodě a letadla bez emisí.

https://www.e15.cz/zahranicni/eu-chce-mit-do-2030-na-silnicich-nejmene-30-milionu-aut-bez-emisi-pripravuje-strategii-1375976?<br>

4.12.2020 Intenzivní jednání o dohodě, která by měla od počátku příštího roku upravit podobu vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií, nedospěla ani po týdnu k dohodě a budou přerušena. V sobotu odpoledne bude o stávající situaci hovořit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s britským premiérem Borisem Johnsonem.

Vyjednávací týmy jsou pod výrazným časovým tlakem, neboť případná dohoda musí být schválena parlamenty do konce roku. Tehdy totiž končí pobrexitové přechodné období a Británie, která z EU odešla na konci ledna letošního roku, se přestane řídit unijními pravidly, opustí vnitřní trh EU i celní unii. Pokud se strany nedohodnou na jiném řešení, zkomplikují od ledna obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty.

Británie i EU zdůrazňují, že je lepší nemít nakonec žádnou dohodu než dohodu, která není v jejich zájmu.

https://www.e15.cz/zahranicni/rozhovory-mezi-eu-a-britanii-nikam-nedospely-z-patu-budou-hledat-cestu-johnson-a-von-der-leyenova-1375973?<br>

4.12.2020 6 dní před zásadním summitem EU odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. Přes náznaky možné nejednoty premiéři obou zemí i dnes zopakovali, že je pro ně nepřijatelné podmínit čerpání peněz kvalitou právního státu přijímající země. Další státy na podmínce trvají a rozepře může vedle schválení rozpočtu a krizového koronavirového fondu ohrozit i přijetí nových emisních závazků, které mají šéfové států a vlád podpořit na vrcholné schůzce příští týden

3.12.2020 Evropská komise by v případě pokračování rozpočtové krize, kdy Budapešť a Varšava blokují dohodu o budoucí podobě unijních financí, mohla připravit mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám bez Maďarska a Polska. Peníze by stejně jako v případě dosud plánovaného fondu obnovy mohly do zemí začít proudit do poloviny příštího roku. Novinářům to řekl vysoce postavený činitel unijní exekutivy, podle něhož Brusel považuje vynechání Budapešti a Varšavy za krajní a dočasnou variantu. Obě země, které by odříznutím od balíku přišly o desítky miliard eur, stále odmítají schválit fond i budoucí víceletý rozpočet kvůli spojování přístupu k penězům s otázkou kvality právního státu a nezávislosti justice.

Týden před summitem prezidentů a premiérů 27 členských zemí bloku se diplomaté a představitelé Evropské komise začínají vážněji zabývat myšlenkou, že by fond v plánované výši 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) mohl sloužit k oživení ekonomik po koronavirové krizi jen 25 unijním státům. 

Podle unijních pravidel by k jednomyslné shodě na sedmiletém rozpočtu musely státy dospět do pondělka, aby mohl být do konce roku schválen rozpočet na příští rok. Pokud se tak nestane, začne EU v lednu fungovat podle rozpočtového provizoria a na výdaje bude každý měsíc k dispozici dvanáctina letošního rozpočtu. Zatímco například zemědělské dotace či humanitární pomoc to neohrozí, na nové projekty ze strukturálních fondů, z nichž vůbec nejvíc čerpá Polsko, peníze nebudou.
"Španělsko chce, aby se Polsko a Maďarsko chovaly v souvislosti se záchranným fondem odpovědně," vyzvala dnes oba státy španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálesová. Stejně jako předsednické Německo, Francie či Nizozemsko dává její země jasně najevo, že v dohodnuté podmínce neustoupí. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4557226/eu-zvazuje-krizovy-fond-bez-madarska-a-polska.html<br>

3.12.2020 Evropská unie bude účinněji postihovat záměrné šíření dezinformací, které může ohrožovat fungování evropské demokracie. Evropská komise proto mimo jiné chystá závazná pravidla pro internetové platformy, které budou muset odstraňovat manipulativní příspěvky. Povinné bude rovněž označování politické reklamy či zveřejňování jejích zadavatelů. Počítá s tím akční plán pro demokracii, který dnes představila místopředsedkyně komise Věra Jourová (ČTK)

2.12.2020 Dolní sněmovna nizozemského parlamentu přijala v úterý rezoluci, která ukládá vládě povinnost žalovat Polsko a Maďarsko u Soudního dvora EU za porušování principů právního státu. Rezoluce přichází v době unijního rozpočtového patu poté, co Maďarsko a Polsko vetovaly víceletý rozpočet a fond obnovy kvůli novému mechanismu, který provazuje čerpání peněz z evropské kasy s dodržováním principů právního státu (The Capitals)

1.12.2020 Účinná odpověď na fiskální ochromení Evropy podle George Sorose

  • O vhodnosti toho, aby Evropská unie vydala věčné dluhopisy, jsem už napsal mnoho. Dnes však navrhuji, že by tak měly učinit jednotlivé členské státy.
    EU by právě teď vydat věčné dluhopisy nedokázala, protože členské státy jsou příliš nejednotné. Polsko a Maďarsko vetovaly příští rozpočet EU a fond na podporu zotavení z covidu-19 a takzvaná "šetrná pětka" (Rakousko, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko) má větší zájem šetřit peníze než přispět ke společnému dobru. Investoři věčné dluhopisy koupí jen od subjektu, u něhož budou věřit, že bude v předvídatelné budoucnosti existovat. To platilo pro Británii osmnáctého století (kdy vydala "konsolidované dluhopisy") a pro Spojené státy devatenáctého století (kdy konsolidovaly dluhy jednotlivých států). Pro EU to dnes bohužel neplatí.
  • Ukazuje se, že existuje snadný způsob jak veto překonat: využít takzvaného postupu posílené spolupráce. Formální podobu mu dala Lisabonská smlouva s výslovným záměrem vytvořit právní základ pro další integraci eurozóny, přesto za tím účelem nikdy využit nebyl. Jeho obrovskou výhodou je, že jej lze využít k fiskálním účelům. Podmnožina členských států si může stanovit rozpočet a dohodnout se na jeho financování - řekněme prostřednictvím společného dluhopisu.
  • V tomto bodě by se mohly velice hodit věčné dluhopisy. Emitovaly by je členské státy, jejichž setrvalou existenci by dlouhodobí investoři jako životní pojišťovny ochotně akceptovali.
  • Věčné dluhopisy nabízejí úžasnou výhodu v tom, že jistinu není nikdy nutné splatit; splatný je jen každoroční úrok. Diskontovaná současná hodnota budoucích splátek úroků časem klesá - bude se blížit nule, byť jí nikdy nedosáhne. Určitá suma finančních prostředků - řekněme aktuálně plánovaných 1,8 bilionu eur - by přinesla několikanásobně víc, kdyby jí bylo využito k vydání věčných dluhopisů, oproti těm běžným. To by do velké míry vyřešilo finanční problémy Evropy.
  • Kdyby věčné dluhopisy vydala jedna země, mělo by to tu přidanou výhodu, že by další evropské země viděly příklad hodný následování. Obzvlášť přitažlivými by věčné dluhopisy měla shledat šetrná pětka. Vždyť její členové rádi šetří peníze.
  • V Evropě je spousta neuspokojené poptávky po dlouhodobých dluhopisech ze strany pojišťoven a dalších dlouhodobých investorů. Zprvu budou možná za věčné dluhopisy požadovat přirážku, protože s tímto instrumentem nemají zkušenost. Jakmile se s ním ale obeznámí, přirážka se pravděpodobně vytratí.
  • Itálie nepatří k zemím, které mají to štěstí, že mohou vydat věčné dluhopisy na své jméno; jejich přínosy však potřebuje víc než ostatní. Itálie je přitom třetí největší ekonomikou EU - čím by EU byla bez ní?
  • Bylo by nádherným gestem solidarity, kdyby se země prodávající věčné dluhopisy na své jméno zaručily také za jejich emisi ze strany Itálie. Posílilo by to EU, a tedy i jim by to nepřímo prospělo. Nakonec by EU mohla růst dostatečně rychle na to, aby věčné dluhopisy vydala i na své jméno. To je meta, o jejíž dosažení stojí za to usilovat.
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4554324/ucinna-odpoved-na-fiskalni-ochromeni-evropy-podle-george-sorose.html<br>

1.12.2020 Státy eurozóny se po několikaletém vyjednávání shodly na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který poskytuje asistenci zemím ve finančních problémech. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to oznámil šéf euroskupiny Paschal Donohoe. Fond má nově od roku 2022 sloužit také jako pojistka pro krajní případy záchrany bank. Dohodu musí příští rok stvrdit parlamenty zemí platících eurem (ČTK) 

  • ESM je mezivládní organizací, jejímž smyslem je v případě nutnosti poskytnout pomoc zemím eurozóny, které se dostanou do finančních problémů. V rámci současné covidové krize se státy shodly, že z tohoto krizového fondu budou moci především na výdaje spojené se zdravotní péčí čerpat úvěry celkem za 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). 
  • ESM bude na základě dnešní shody sloužit i jako krajní pojistka pro takzvaný Jednotný fond pro řešení krizí (SRF). Ten pomáhá při restrukturalizaci bank, které se dostanou do problémů, a má předcházet závažnějším dopadům jejich případných krachů na ekonomiku. 
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4555196/eurozona-se-po-letech-shodla-na-zakladech-reformy-zachranneho-fondu-esm-ma-kryt-i-krachy-bank.html<br>

26.11.2020 Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem, shodli se na dnešní schůzce šéfové vlád obou zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury Reuters tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Podle šéfa maďarské vlády Viktora Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu (ČTK)

24.11.2020 EU prodává další speciální dluhopisy na podporu zaměstnanosti, tentokrát získá 8,5 miliardy eur (přes 223 miliard Kč). Vysoký zájem přitom trvá, investoři nabídli více než 90 miliard eur, poptávka tak více než desetkrát převyšuje nabídku. Uvedla to dnes agentura Reuters. Jde o třetí kolo nabídky bondů, které unie za tímto účelem vydává

24.11.2020 Evropská komise dojednala smlouvu s americkou firmou Moderna, která státům Evropské unie zajistí až 160 milionů dávek vakcíny proti covidu-19. Oznámila to dnes předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž unijní exekutiva schválí smlouvu ve středu. Komise tak má v rámci společných nákupů unijních zemí již šestý kontrakt a jedná o sedmém (ČTK)

24.11.2020 Vyřešení rozpočtového patu EU by mohlo přijít v řádu dní. Dnes to na Berlínském fóru o zahraniční politice prohlásil německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země nyní EU předsedá. Maďarsko a Polsko zablokovaly přijetí rozpočtu Evropské unie na období 2021 až 2027, protože nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. Polské a maďarské veto se vztahuje i na balík koronavirové pomoci ve výši 750 mld. eur

20.11.2020 EU by podle zdrojů Reuters za stovky milionů dávek vakcín proti Covid-19 od společností CureVac a Pfizer-BioNTech zaplatit přes 10 mld. USD (Bloomberg)

17.11.2020 Maďarsko a Polsko zablokovaly přijetí rozpočtu Evropské unie na období 2021 až 2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur, tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur.

11.11.2020 Evropská unie by neměla učinit z fondu obnovy trvalý nástroj, pokud členské státy nepřenesou rozpočtovou suverenitu do Bruselu. Uvedl to dnes výbor nezávislých ekonomických poradců německé vlády. Fond obnovy v objemu 750 miliard eur (zhruba 20 bilionů Kč) má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru (ČTK)

11.11.2020 Německo, Francie, Rakousko a Nizozemsko během úterního minisummitu vyzvaly k reformě schengenského prostoru a hlubší spolupráci v boji proti islámskému terorismu. Jednání se účastnila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (The Capitals)

4.11.2020 Evropská unie by měla vytvořit nezávislý orgán, který bude dohlížet na efektivní boj proti praní špinavých peněz. Shodli se na tom dnes ministři financí členských zemí, kteří podpořili návrh Evropské komise počítající také se sladěním pravidel používaných úřady jednotlivých států (ČTK)

13.10.2020 Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který je považován za nejmocnějšího politika ve své zemi, pohrozil, že Varšava vetuje konečné schválení finančního balíku EU na pomoc ekonomikám a dlouhodobý unijní rozpočet. V rozhovoru pro pravicový list Gazeta Polska Codziennie řekl, že to udělá, pokud EU nepřestane Polsko vydírat kvůli jeho snaze hájit svou kulturní identitu 

8.10.2020 Evropský parlament ve finálním hlasování potvrdil svou podporu pro snížení úrovně emisí do roku 2030 o 60 % oproti úrovni z roku 1990, současný cíl pro státy EU byl přitom nastaven na snížení o 40 % (Reuters)  

30.9.2020 Od Nového roku začne v Evropské unii platit nová daň. Členské státy začnou už od 1. ledna 2021 odvádět poplatek ve výši 80 centů (zhruba 21 korun) za každý kilogram nerecyklovaných plastů. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že Česko bude na této dani odvádět do evropského rozpočtu zhruba dvě miliardy korun ročně.

V Evropské unii bylo v roce 2017 recyklováno přibližně 42 % veškerého odpadu z plastových obalů. V sedmi členských státech EU, včetně Česka, se dařilo druhotně využít více než polovinu plastů s vysokou mírou ekologické zátěže. Z 249 tisíc tun materiálu se u nás podařilo zpracovat 146 tisíc tun. 

 Podle firmy, která na českém trhu zajišťuje sběr a likvidaci plastových obalů, by mohlo zavedení daně vést k tomu, že členské státy budou "ukrývat" plast všude tam, kde je to možné. Čím méně plastu totiž zbude na skládkách, tím méně peněz bude Česko na nové evropské dani odvádět.

"Obáváme se, že v důsledku jejího zavedení bude cílem najít způsob co nejjednodušší recyklace plastů, který je možné realizovat v co největším objemu a zároveň jej bude stále ještě možné legálně uznat za recyklaci," upřesnila Müllerová. Recyklovaný plast se podle ní bude využívat zejména ve stavebních materiálech, jako je například asfalt. "Ve svém důsledku to povede pouze ke hledání způsobů, jak plastové odpady levně a legálně odstranit, namísto jejich materiálového využití v oběhovém hospodářství

Recyklovaný plast se podle ní bude využívat zejména ve stavebních materiálech, jako je například asfalt. "Ve svém důsledku to povede pouze ke hledání způsobů, jak plastové odpady levně a legálně odstranit, namísto jejich materiálového využití v oběhovém hospodářství 

29.9.2020 Maďarský premiér Orbán vyzval k rezignaci místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou, která se na dálku dostala do sporu s maďarskou ministryní spravedlnosti Judit Vargovou. Orbán žádá rezignaci Jourové kvůli údajně pohrdavým veřejným prohlášením o Maďarsku (Reuters). Jourová v pátečním rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel řekla, že maďarský premiér vytváří "nemocnou demokracii".

24.9.2020 Evropská komise dá v budoucnu členským státům na vybranou: buď přijmou migranty, nebo se budou muset postarat o jejich návrat do země původu. "Není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Migranti budou také muset podstoupit podrobnou prověrku na hranicích EU. Budou jim odebrány otisky prstů, vzorek DNA a zjišťována identita. Podstoupí i zdravotní a bezpečnostní kontrolu. Proces má trvat nejvýše pět dní. Brusel se v novém návrhu migrační a azylové politiky rozhodl upustit od povinných kvót, které před několika lety vedly k silným rozporům mezi státy EU. Hlasitě proti nim vystupovalo Česko a Maďarsko.

Pokud se státy rozhodnou pro přijetí běženců zachráněných na moři nebo pobývajících v přetížených zemích, získají z evropského rozpočtu příspěvek 10 tisíc eur, tedy v přepočtu 270 tisíc korun na člověka.

Státy, které je nebudou chtít převzít, se místo toho musí podílet na vyhošťování těch, kteří azyl nezískali. Dnes unie vyhostí jen zhruba třetinu odmítnutých žadatelů. Evropská komise proto doufá, že se jí tento podíl podaří postupně navýšit.

https://archiv.ihned.cz/c1-66820720-brusel-chce-vetsi-solidaritu-clenske-zeme-budou-muset-migranty-bud-prijmout-nebo-zaridit-jejich-navrat-do-zeme-puvodu<br>

16.9.2020 Evropská unie hodlá necelou třetinu svého balíčku na podporu hospodářského zotavení z dopadů koronaviru financovat z prodeje zelených dluhopisů. Konkrétně tak plánuje prodat zelené papíry v objemu 225 miliard EUR, napsala agentura Reuters. To by odpovídalo všem zeleným cenným papírům, které se v loňském roce prodaly po celém světě, ukazují data Bloombergu.

"Jsme světovými lídry v zelených financích a největším emitentem zelených dluhopisů na světě," prohlásila podle CNBC von der Leyenová před evropskými poslanci v Bruselu. "A dnes mohu oznámit, že si stanovíme cíl získat 30 % ze 750 miliard EUR pro Next Generation EU prostřednictvím zelených dluhopisů.

Zelené dluhopisy jsou finanční nástroje, které slouží k získání peněz na projekty související se změnou klimatu nebo životním prostředím. Se zelenými dluhopisy přicházejí i firmy jako Volkswagen. Jiné firmy v regionu pak vydávají dluh započítávající faktory ESG, tedy chování vzhledem k životnímu prostředí, v sociální oblasti a řízení firem.

Next Generation EU je fond na podporu oživení ekonomiky, který má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření nového koronaviru. Lídři EU se na jeho obrysech shodli v červenci. Plán EK půjčit si peníze na naplnění tohoto fondu na finančních trzích je pro tuto instituci bezprecendentní.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4495933/eu-chce-ziskat-skoro-tretinu-penez-do-fondu-obnovy-z-prodeje-zelenych-bondu.html<br>

16.9.2020 Evropská komie plánuje prodat zelené dluhopisy za 225 miliard EUR (Bloomberg) 

EU by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % proti stavu z roku 1990. Ve svém poselství o stavu unie to dnes řekla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích 12 měsíců. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 %. Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho dnes v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pro Česko nereálné. Bude to podle něj možné, ale později, pokud si země má zachovat energetickou soběstačnost, nezničit v dalších letech průmysl a pracovat s reálnými čísly v čisté mobilitě. EK by podle něj měla cíle nejprve probrat s členskými státy a teprve poté stanovovat závěry (ČTK)

3.8.2020 Evropská komise podepsala kontrakt s firmou SAP a s divizí Deutsche Telekom o vytvoření softwarové platformy, která umožní, aby národní aplikace jednotlivých členských zemí EU sledující kontakty lidí nakažených koronavirem spolu navzájem komunikovaly (ČTK)

29.7.2020 Evropská komise podepsala s firmou Gilead smlouvu na dodávky léku remdesivir (Reuters) 

20.7.2020 "Jste vyděrači." Boj o unijní pomoc se vyostřuje, Merkelová odešla, Babiš je spokojen. Evropští lídři se na summitu v Bruselu možná ani v neděli, třetí den jednání, na podpoře evropské ekonomiky nedohodnou. Podle tiskových agentur to řekla německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země Evropské unii nyní předsedá. Unijní ekonomika se kvůli dopadům šíření nového koronaviru potýká s rekordním propadem a na vzestupu je nezaměstnanost. Vyhrocenost debaty potvrdil agentuře Reuters také představitel druhé strany, nizozemský předseda vlády Mark Rutte. Podle něj odešli Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron ze sobotního jednání předčasně a s podrážděním. "Velké neshody stále zůstávají.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/babis-cesko-si-na-summitu-eu-vyjednalo-ze-vsech-zemi-nejvyss/r~2357e9f0c97c11ea80e60cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=iqAj1ZMz94q-202007201450&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

17.7.2020 Průzkum ECB mezi prognostiky ukazuje na mírnější recesi a silnější zotavení eurozóny. Její ekonomika by podle tohoto průzkumu mohla letos klesnout o 8,3 %, zatímco vlastní odhad ECB je na -8,7 %. V 2021 by mohla stoupnout o 5,7 %, červnový odhad ECB počítá s +5,2 % (Reuters)

16.7.2020 Soudní dvůr Evropské unie dnes označil za neplatné rozhodnutí Evropské komise, které umožňuje firmám předávat osobní údaje uživatelů do Spojených států. Soud tak reagoval na podnět rakouského aktivisty Maxe Schremse, podle něhož společnost Facebook nerespektovala pravidla ochrany citlivých dat. Podle nejvyššího orgánu unijní justice dohoda známá jako "štít EU-USA" nezajišťuje dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů (ČTK)
 

10.7.2020 Michel Barnier, hlavní unijní brexitový vyjednavač, doporučil zástupcům byznysu v EU, aby zintenzivnili svou přípravu na to, že se Unie s Británií nedohodne na budoucích vztazích a země na konci letošního roku opustí unijní jednotný trh. Ve čtvrtek (9. července) po skončení dalšího vyjednávacího kola v Londýně se nechal Barnier slyšet, že mezi EU a Británií stále přetrvávají výrazné neshody (The Capitals/EurActiv)

9.7.2020 Hlavní prioritou začínajícího německého předsednictví Evropské unie bude, aby EU ze současné krize vyšla jednotná a silnější. Rychlé schválení balíku na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními je v zájmu všech zemí bloku. Europoslancům to řekla německá kancléřka Angela Merkelová, která v Bruselu představila zásadní cíle nadcházejícího půlročního předsednictví své země (ČTK)

2.7.2020 Šéfka EK Van der Leyenová říká, že EU nepřijme dohodu o brexitu za jakoukoli cenu. EU a Británie jsou si pořád poměrně vzdáleny a "my se budeme muset připravit na jiné možné exitové strategie" ohledně brexitu (Reuters) 

26.6.2020 Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová (ČTK) Varovala ale před druhou vlnou a tím, že oživení bude nerovnoměrné, neúplné a transformační, což znamená, že některé společnosti v odvětvích, jako je letecká doprava a zábava, se nikdy plně nezotaví, zatímco jiné vyjdou z krize silnější.

ECB tento měsíc rozšířila rozsáhlý program nákupů dluhopisů zahájený kvůli koronavirové krizi o 600 miliard na 1,35 bilionu eur (36 bilionů Kč). Program má trvat nejméně do června 2021. Stejnou částku půjčí bankám za negativní úrok. Tyto kroky mají podpořit ekonomiku eurozóny a poskytování úvěrů.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4439269/lagardeova-eurozona-ma-zrejme-to-nejhorsi-z-krize-sebou.html

16.6.2020 Státem podporovaným mimoevropským firmám mohou při podnikání či snahu o koupi evropských podniků nastat složitější časy. Evropská komise zveřejnila zatím nezávazný návrh počítající s možností pokut pro cizí firmy, které jsou proti konkurenci z Evropské unie zvýhodněny různými formami státní pomoci. Unijní exekutiva jim chce také ztížit možnost získání kontroly nad evropskými společnostmi (ČTK)

12.6.2020 Možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory EU s Británií se definitivně uzavřela. Shodli se na tom dnes místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a člen britského kabinetu Michael Gove, kteří hodnotili dosud zásadně odlišné postoje obou stran během dosavadních vyjednávání o pobrexitových vztazích. Jejich rozhodnutí znamená, že pokud Brusel a Londýn neuzavřou do konce roku dohodu o volném obchodu, začnou platit cla a kvóty

10.6.2020 Sociální sítě by měly každý měsíc podrobně informovat Evropskou komisi o tom, co dělají proti šíření dezinformací. Velké internetové platformy by také měly začít více spolupracovat s ověřovači faktů a poskytovat prostor oficiálním zdrojům informací. Komise k tomu dnes vyzvala v nové strategii boje proti dezinformacím, která reaguje též na výrazný nárůst lží a manipulací šířených po internetu v souvislosti s pandemií covidu-19 

9.6.2020 Chorvatsko, nejnovější člen EU se možná zapojí do mechanismu směnných kurzů ERM II podle plánu, tedy i přes současnou situaci spojenou s koronavirem. Chorvatsko o vstup do mechanismu pravděpodobně požádá v polovině července, a následně začne čekací lhůta 2,5 roku. Chorvatská vláda oznámila, že splnila všech 19 cílů definovaných akčním plánem, a je tak připravené přijmout euro jako svou novou měnu (The Capitals/EurActiv)

3.6.2020 Na čtvrtečním zasedání ECB bude jedním z "nejžhavějších témat" přestřelka mezi Frankfurtem a Karlsruhe - přesně řečeno mezi Evropskou centrální bankou a německým ústavním soudem.

Podle německých soudců program nákupu aktiv (PSPP) narušuje princip proporcionality. Jednoduše řečeno, ECB touto politikou překračuje to, co je nezbytně nutné k naplnění jejího zákonného cíle - cenové stability. Němečtí soudci chtějí, aby ECB lépe zdůvodnila, proč jsou její kroky "nezbytné" k dosažení inflačního cíle. Problém je, že německý ústavní soud nemá nad ECB žádnou pravomoc - ta je odpovědná Evropskému parlamentu a Evropskému soudnímu dvoru, který program v roce 2018 posvětil. Na druhou stranu, pokud požadavky německých soudců nebudou vyslyšeny, mohou soudci zatrhnout německé Bundesbance účast v programu. A to už by pro ECB byla hodně hořká pilulka.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4420636/rozbresk-jak-se-ecb-popere-s-namitkami-nemeckych-ustavnich-soudcu.html 

29.5.2020 Za absurdní a zvrácený považuje konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán záměr Evropské komise, která chce v rámci obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím unie 750 mld. EUR. Orbán dnes v rozhovoru pro maďarský rozhlas řekl, že plán komise by znamenal financování bohatých z peněz chudých. Představitelé Polska, kterému má z balíku připadnout třetí největší suma, jsou naopak spokojeni

29.5.2020 KOMENTÁŘ VĚRY JOUROVÉ | Když Evropská komise předložila ve středu členským státům a Evropskému parlamentu předělaný návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie v hodnotě 1,1 bilionu eur, doplněný bezprecedentním fondem obnovy za 750 miliard eur, dělala dějiny. Předvedla, že je schopná přijít s návrhem, který může reálně pomoci Evropě překonat ekonomické a sociální dopady koronavirové pandemie.

Budoucí generaci předáváme nejen ambici překonat potíže co nejlépe, ale také odkaz v podobě společného dluhu - oněch 750 miliard se bude splácet v letech 2028-58.

Návrh sleduje tři hlavní cíle, které spolu souvisejí:

  • Zacelit rány, napravit napáchané škody, zachránit pracovní místa, pomoci zejména nejvíce zasaženým zemím, firmám a lidem.
  • Investovat do správných oblastí, modernizovat hospodářství, aby nezatěžovalo životní prostředí, podpořit digitalizaci a technologie potřebné pro lidi. Využít vynucené přestávky k úpravě kurzu směrem k šetrnější a modernější ekonomice.
  • Poučit se z krize a investovat do razantního posílení odolnosti a soběstačnosti Evropy, aby byla schopna snáze čelit podobným neštěstím v budoucnu. Prvním úkolem bude vytvořit strategické zásoby zdravotnického materiálu, podpořit klíčová zdravotnická zařízení a zbavit se závislosti na třetích zemích. Evropa si musí být schopna v těžkých chvílích pomoci sama.
  • https://www.info.cz/nazory/jourova-vytvorili-jsme-navrh-ktery-nema-v-historii-eu-obdoby-45263.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=VazgTsKgT03-202005291031&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

27.5.2020 Pro Česko je důležité prosazovat opatření, která recesi v EU zkrátí na minimum. Shodli se na tom ekonomové a podnikatelé v ekonomické analýze projektu České zájmy v EU. V českém zájmu podle ekonomů je, aby nyní EU masivně investovala a zároveň se zajistila solidarita a na krizi nevydělaly jen silné ekonomiky. Hospodářství má být obnoveno například návratem důležité výroby do Evropy, digitalizací umožňující práci na dálku a přípravou na dlouhodobé krize spojené například se suchem či změnou klimatu

27.5.2020 "Komise dnes navrhuje nový nástroj obnovy, zvaný EU příští generace, v rámci přepracovaného dlouhodobého rozpočtu EU. Celkově tento evropský plán obnovy poskytne 1,85 bilionu eur, které pomohou nastartovat naši ekonomiku a zajistí, že se Evropa posune kupředu,". Evropská komise navrhuje začít splácet výpůjčky na rekonvalescenci po roce 2027, maximální splatnost dluhopisů by byla v roce 2058

Evropská komise navrhuje nové zdroje příjmů společného unijního rozpočtu, jako jsou příjmy z obchodování s povolenkami, firemní daň a uhlíková daň na dovážené zboží. Dokument Evropské komise: Plán na zotavení a příští dlouhodobý společný rozpočet použijí 1,85 bilionu EUR na nastartování evropské ekonomiky. Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur. Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. ČTK to sdělily zdroje obeznámené s návrhem (ČTK) 

  • Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. 
  • Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi něž patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 procenta unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou 2 %. 
  • Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Podle zdrojů agentury Reuters jim má připadnout 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4415162/plan-bruselu-na-zotaveni-z-koronaviru-nevratne-granty-pujcky-a-prepracovany-rozpocet.html

26.5.2020 Evropská komise chce naplnit příští sedmiletý rozpočet a budoucí fond pokrizové obnovy ekonomik také s pomocí nových ekologických daní a poplatků. Podle unijních činitelů bude návrh chystaný na středu počítat s tím, že do společné unijní kasy budou mířit například příjmy z nové daně z nerecyklovaných plastů či z prodeje emisních povolenek.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4414171/ek-chce-financovat-obnovu-ekonomik-novymi-prijmy-rozpoctu.html

24.5.2020 Zuckerberg naléhavě žádá EU, aby opustila čínský model a chránila evropské hodnoty. Mark Zuckerberg, vyzval Evropskou komisi (EK), aby podpořila vývoj a implementaci rámce pro regulaci online platforem. Tento rámec by měl hlavně ctít evropské hodnoty a díky němu bychom se měli odklonit od stávajícího čínského modelu.

Rámec, na který se odvolával, je zákon Evropské unie o digitálních službách, který bude vydán koncem tohoto roku. Dokument obsahuje sadu bezpečnostních pravidel pro digitální platformy, služby a produkty. 

Nutná spolupráce mezi digitálními platformami a vládami

Nová nařízení budou mimo jiné také ovlivňovat digitální reklamu či řešit problémy online světa, včetně nenávistných projevů a porušování autorských práv. Dokument navrhuje, aby se zvážilo nasazení "algoritmů pro technologie automatizovaného filtrování" z důvodu lepší "transparentnosti a odpovědnosti".

Zuckerberg dále uvedl, že Facebook identifikoval kolem 20 kategorií škodlivého obsahu, který dokáže sledovat, včetně nenávistných projevů, dezinformací, vykořisťování dětí, terorismu, podněcování násilí a dalších druhů násilného obsahu. Během rozhovoru poznamenal:

Dva různé regulační modely - dvě různé sady hodnot

Zuckerberg dále zdůrazňoval vznik dvou velmi odlišných rámců, jež se prezentují velmi odlišnými soubory pravidel. První model přichází z východu ze zemí, jako je Čína a ten druhý, výrazně demokratičtější, ze západních zemí. Podle Zuckerberga dává čínský model online správy vládě větší kontrolu.

  • navrhl, že tento rámec, vyvinutý západními zeměmi, by se mohl stát standardem pro všechny země po celém světě.

Boj proti nezákonnému obsahu a skupinám hackerů podporovaných vládou

Zuckerbergovy komentáře přišly v návaznosti na společné prohlášení Federálního úřadu pro vyšetřování a Agentury pro bezpečnost kybernetiky a infrastruktury, ve kterém obvinili Čínu ze sponzorování a podporování hackerských skupin, které mají za úkol útočit na americké laboratoře provádějící výzkum související s COVID-19.

https://kryptomagazin.cz/zuckerberg-nalehave-zada-eu-aby-opustila-cinsky-model-a-chranila-evropske-hodnoty/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu 

22.5.2020 Evropská unie by nemusela přežít problémy způsobené současnou koronavirovou krizí, pokud těžce zasažené členské země, jako například Itálii, nepodpoří prostřednictvím vydávání věčných dluhopisů. Myslí si to americký miliardář a filantrop maďarského původu George Soros.

"Mimořádné okolnosti vyžadují mimořádná opatření. A věčné dluhopisy jsou právě takovým opatřením. V normální době by se o nich ani nemělo uvažovat. Pokud však o nich EU není schopna uvažovat nyní, nemusí být schopna přežít potíže, kterým v současnosti čelí 

"Není to teoretická možnost; může to být tragická realita. Koronavirus a klimatické změny ohrožují nejen lidské životy, ale i přežití naší civilizace," dodal.
U věčných dluhopisů emitent nikdy nesplatí jistinu, trvale však jejich držitelům vyplácí úroky. EU by podle Sorose mohla peníze získané prodejem těchto dluhopisů poskytovat zemím v největší nouzi. "Většina peněz by směřovala do jižních zemí, protože ty byly zasaženy nejvíce 

Soros také varoval, že ekonomika eurozóny se bude s dopady koronaviru potýkat déle, než se většina lidí domnívá. "Jedním z problémů je, že tento virus se rychle vyvíjí a mění způsob, jak útočí na lidské orgány. To výrazně zkomplikuje vývoj spolehlivé vakcíny 

13.5.2020 Evropská komise zveřejní sérii doporučení, podle nichž mají země Evropské unie postupně uvolňovat omezení na hranicích před letní turistickou sezónou. Kontroly by měly státy podle Bruselu rušit, až to umožní příznivý vývoj nákazy, aniž by přitom diskriminovaly obyvatele některých zemí. Balíček počítá také s podporou dopravců zasažených koronavirem; mimo jiné nabídne aerolinkám možnost dočasně nahrazovat zrušené lety poskytováním voucherů (ČTK)

12.5.2020 ekonomové obvykle ústavním soudům nevěnují velkou pozornost. Toto tvrzení zcela jistě neplatí pro výrok německého Spolkového ústavního soudu, který v minulém týdnu poukázal na chyby měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Z právního, ale i z ekonomického hlediska je v mnoha směrech zlomový, možná až revoluční. Bude mít zcela jistě dopady na další integraci Evropské unie a eurozóny a vyvolává otázky i v centrálním bankovnictví. To vše v době, kdy centrální banky výrazně ovlivňují chod světové ekonomiky v covidové krizi.

O co jde? Po velké finanční krizi v letech 2008 až 2009 se eurozóna dostala do recese a Evropská centrální banka dělala svou práci, to znamená, že začala pumpovat peníze do ekonomiky. Nejprve tradičním způsobem − snižovala úroky, tedy cenu peněz. Poté i méně tradičně − jednak snížila úrokové sazby pod nulu, jednak začala kupovat různé druhy cenných papírů, zejména vládní dluhopisy. Druhý krok se nelíbil některým německým politikům, ekonomům a právníkům. Počínání ECB napadli u Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe s argumentem, že ECB − byť nepřímo − financuje vlády, jejichž dluhopisy kupuje. A to je zakázáno. Žalobcům se také nelíbilo, že ECB překračuje svůj mandát, protože sleduje cíle, které jí nepřísluší, například soudržnost eurozóny.

Spolkový ústavní soud v minulém týdnu dospěl k názoru, který by se dal shrnout zhruba následovně: ECB sice neporušuje zákaz měnového financování vlád, přesto je její počínání částečně v rozporu s německou ústavou. Rozpor spočívá v tom, že ECB přesvědčivě neprokázala, že nástroje, jež používá k dosažení svých cílů, jsou přiměřené. Jinými slovy, Spolkovému ústavnímu soudu se zdá, že ECB střílí po vrabcích z kanonu. Málokdy nějakého vrabce trefí a navíc nadělá spoustu škody okolo. Pokud ECB do tří měsíců neprokáže, že tomu tak není, zakazuje Spolkový ústavní soud Bundesbance (německé centrální bance) se na těchto operacích podílet.

Z pozice centrálního bankéře se druhé důležité poselství výroku Spolkového ústavního soudu týká nezávislosti centrálních bank. Od konce minulého století se centrální banky staly orgány s jasně svěřeným cílem, jímž je nejčastěji dosahování cenové stability. V některých zemích, mezi něž patří i Česko, se k těmto kompetencím začaly přidávat nové. Nicméně v měnové politice, která zůstává jádrem působnosti centrální banky, ústavy a zákony diktují, že centrální banky mají být zcela nezávislé, a že proto nesmějí od nikoho, zejména ne od jiných orgánů státu, přijímat při dosahování svých cílů žádné pokyny. Skutečnost, že se Spolkový ústavní soud obrací k nezávislé centrální bance a ukládá jí povinnosti v oblasti, která doposud byla považována za její výsostné právo, tedy v oblasti provádění měnové politiky, je naprosto přelomová. 

 Spolkový ústavní soud vyslovil něco, co si myslí řada ekonomů i občanů. A pokud by jeho výnos byl ignorován, stalo by se z něj nebezpečné politikum. Koneckonců i samotní představitelé ECB si často stěžovali, že mají na svých bedrech větší zátěž, než jaká jim přísluší. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66761770-revoluce-z-karlsruhe-nemecky-ustavni-soud-rozklizil-system-evropskeho-prava-muze-zpochybnit-fungovani-eu

12.5.2020 Evropská unie po krizi vyvolané pandemií nového koronaviru už dost možná nebude takovou institucí, jako jsme byli zvyklí. V rozhovoru pro server Independent to kromě jiného uvedl americký miliardář s maďarským původem George Soros (89 roků, americký finančník a filantrop).

  • jako poslední důvod svých obav uvedl verdikt německého ústavního soudu, jenž minulý týden rozhodl o tom, že nákupy dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou 
  • takové rozhodnutí by mohlo vytvořit precedens, kterého by se mohly chytit ostatní země jako Polsko či Maďarsko. "Mohly by se najednou rozhodnout, zda se budou řídit evropským právem, nebo vlastními soudy? 
  •  v roce 2019 přirovnal EU v komentáři pro deník Guardian k Sovětskému svazu před rozpadem. Pokud se neprobudí, Evropská unie skončí stejně jako Sovětský svaz v roce 1991,"
  • Je to největší krize, kterou jsem ve svém životě zažil. Nedá se přirovnat k žádné jiné. Vyžaduje změnu lidského chování, narušuje to běžný život, překvapuje ho, jak nepřipravené byly na pandemii jednotlivé státy. 
  • Podle Sorose už se společnost nevrátí do stejné situace, v jaké byla před pandemií. "To je skoro jisté. Ale je to také asi jediná věc, která jistá je.
  •  Donald Trump by se rád stal diktátorem, ale nemůže, protože je tady pořád ústava Spojených států a lidé v ni věří. Neznamená to ale, že by to nemohl zkusit. Věřil jsem, že se Trump zničí sám, ale on dokázal překonat všechna moje očekávání 
  • https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/miliardar-soros-se-obava-konce-eu-kritice-neusla-ani-cina-ci-trump-40323764#seq_no=7&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=97BApMHmrj4-202005121433&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

11.5.2020 Ministři práce a sociálních věcí portugalské, španělské a italské vlády volají po vytvoření systému evropské minimální mzdy. Na krizi způsobenou novým koronavirem je podle nich nutné reagovat solidaritou a zavedení společného rámce pro minimální mzdu může být jedním z klíčových kroků (The Capitals/EurActiv)

20.4.2020 Představitelé ECB vedou jednání o vytvoření špatné banky pro eurozónu, která by z rozvah bank odstranila toxické dluhy za miliardy eur, zbylých z finanční krize roku 2008. Panují obavy, že koronavirová krize vyvolá další vzestup těchto pohledávek v selhání. Nápad ale naráží na odpor v Evropské komisi (FT)

19.4.2020 Ministři financí Evropské unie se 9. dubna dohodli na záchranném balíčku v objemu 540 miliard eur z prostředků ESM. Peníze mají pomoci k zotavení ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Ekonomika eurozóny podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos kvůli dopadům koronaviru vykáže propad o 7,5 procenta. pro druhou fázi budeme potřebovat dalších nejméně 500 miliard eur od evropských institucí, ale může to být i více," řekl Regling šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) . Nejjednodušší by podle něj bylo zorganizovat takové financování prostřednictvím Evropské komise (EK) a rozpočtu Evropské unie, ale hovořil také o potřebě diskuze o nových nástrojích.

17.4.2020 Evropský parlament v pátek schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi.

Méně jednoznačným poměrem hlasů 395 ku 171 - dalších 128 se zdrželo - přijal europarlament nezávazné usnesení vyzývající státy ke schválení robustního plánu obnovy ekonomik po odeznění pandemie, který by se měl podle nich pohybovat v řádech bilionů eur. Jeho součástí mají být podle poslanců i společné dluhopisy, o jejichž vydání usilují zejména nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko. Naopak Německo či Nizozemsko, které tradičně vyznávají fiskálně zdrženlivou politiku, na společné sdílení dluhu nechtějí přistoupit.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/ep-schvalil-koronavirovou-pomoc-zemim-eu-podporil-dluhopisy.A200417_175709_ln_zahranici_hetom

9.4.2020 Italský premiér Giuseppe Conte se obává o stav Evropské unie po koronavirové krizi. Domnívá se, že je v ohrožení a současnou situaci by nemusela ustát. Evropská unie musí být podle něj jednotná a adekvátně pomáhat zemím, které virus zasáhl nejvíce. Současnou situaci nazval "největším testem od druhé světové války".

8.4.2020 EU podle dokumentu Evropské komise přijme celoevropský přístup k mobilním aplikacím ke sledování šíření koronaviru. Přijme společný systém pro používání anonymních agregovaných údajů ke sledování osob, které přicházely do styku s infikovanými osobami, a ke sledování osob v karanténě. Pro zmírnění obav o soukromí bude přísné omezovat zpracování osobních údajů, které budou zničeny, jakmile bude virová krize pod kontrolou, uvedl dokument Komise 

8.4.2020 Vlády Rakouska, České republiky a Dánska si vysloužily hněv Evropské unie. Tentokrát je důvodem uvolňování restriktivních opatření zavedených proti šíření koronaviru a snaha země vrátit se do normálního stavu. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/eu-se-opet-hneva-na-cesko-tentokrat-za-rozvolnovani-opatreni-40319862?seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

7.4.2020 EU uvalí cla až 99,7 % na skleněná textilní vlákna z Číny a Egypta, protože jejich výrobci své zboží prodávají za nepoctivě nízkou cenu. Vyplývá to ze včerejšího oznámení v úředním věstníku EU (ČTK) 

3.4.2020 Evropská komise se omluvila Itálii za nedostatek evropské solidarity při řešení koronavirové krize. Slíbila větší pomoc při zvládání hospodářského propadu. V Itálii panuje všeobecné rozhořčení nad reakcí Evropy na pandemii koronaviru, počínaje neschopností zemí EU poslat do země lékařské vybavení a konče neochotou severních států bloku k vydávání společných evropských dluhopisů, které by snížily náklady jižních států na hospodářskou obnovu (ČTK) 

2.4.2020 Příští rozpočet EU by měl mít podobu nového "Marshallova plánu", který by nastartoval zotavení Evropy z krize koronavir, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen (Reuters)

31.3.2020 Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová: Nouzová opatření, která zavádějí vlády některých členských zemí, musí být časově omezená a respektovat hodnoty EU. Vlády nemohou boj s koronavirem vést na úkor svobody projevu či médií (ČTK) 

30.3.2020 Země EU formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize. Unijní země budou moci od středy začít čerpat peníze z nového fondu, který jim umožní přesunout nevyužitých 37 miliard eur z politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Aerolinky pak dočasně nebudou muset využívat své odletové a příletové časy na letištích (FT) (ČTK)  

28.3.2020 Leyenová se obává ztráty soudržnosti EU, chce co nejrychleji zrušit omezení pohybu. Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích mezi státy se ocitl v kritické situaci, uvedla v rozhovoru pro agenturu DPA. Komise podle ní připravuje společnou strategii, jak co nejrychleji zrušit omezení přeshraničního pohybu. "Rozhodující je: Nesmí se to stát příliš brzy, neboť pak je tu riziko, že se virus znovu rozšíří," řekla von der Leyenová. "Na druhou stranu to musí jít co nejdříve, aby tím naše hospodářství zbytečně netrpělo. Důvěřujeme radám lékařů, ale také ekonomickým expertům, kteří se vyznají v dodavatelských řetězcích."

https://www.e15.cz/zahranicni/leyenova-se-obava-ztraty-soudrznosti-eu-chce-co-nejrychleji-zrusit-omezeni-pohybu-1368150?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

27.3.2020 Evropský parlament jasnou většinou schválil trojici návrhů, které mají státům Evropské unie či firmám pomoci v boji proti koronaviru a jeho ekonomickým následkům. Poslanci podpořili mimo jiné vznik investičního fondu, který umožní členským zemím přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion korun) ze strukturálních fondů do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Česko z tohoto balíku dostane téměř 1,2 miliardy eur (326 miliard Kč) (ČTK)

24.3.2020 Záchranný fond eurozóny (ESM) by zemím platícím společnou měnou mohl poskytnout úvěry až do výše dvou procent jejich hrubého domácího produktu (HDP). Po dnešní videokonferenci ministrů financí eurozóny věnované hospodářským dopadům pandemie to řekl šéf ESM Klaus Regling. Fond má k dispozici pro úvěrovou pomoc všem zasaženým zemím 410 miliard eur (téměř 11,4 bilionu Kč) (ČTK)

20.3.2020 Evropská komise dnes členským zemím bloku navrhla uvolnit rozpočtová pravidla Evropské unie, což vládám umožní snáze se vyrovnat s dopady koronavirové krize na jejich hospodářství. Oznámila to večer předsedkyně EK Ursula von der Leyenová (ČTK) 

18.3.2020 Na uzavření vnějších hranic Evropské unie na 30 dní se včera shodli premiéři a prezidenti členských zemí EU. Šéfové států a vlád se také dohodli, že jejich země zajistí plynulou přepravu léků a potravin přes vnitřní hranice zemí unie (ČTK) 

16.3.2020 Evropská unie by mohla okamžitě poskytnout 28 až 40 miliard eur na podporu malých a středních podniků, které se potýkají s negativními dopady pandemie nového typu koronaviru. Uvedla to Evropská investiční banka (ČTK)

13.3.2020 Místopředsedkyně EK Věra Jourová ve včerejším rozhovoru s ČTK: Bezprecedentní kroky některých evropských států v boji proti koronavirové nákaze jsou přiměřené a země by se o nich měly vzájemně předem informovat. Velký vliv v současné situaci mají dezinformace, na jejichž omezení Evropská komise úspěšně spolupracuje se sociálními sítěmi. Virová pandemie může ovlivnit i podobu příštího dlouhodobého rozpočtu EU (EurActiv)

11.3.2020 Evropská unie v rámci boje s novým typem koronaviru umožní státní pomoc pro postižené firmy a vytvoří investiční fond v hodnotě 25 miliard eur (asi 640 miliard korun) s cílem zmírnit dlouhodobý ekonomický dopad současné epidemie. V úterý večer se na tom při telekonferenci shodli šéfové zemí a vlád Evropské unie.

3.3.2020 Evropská komise by chtěla mít možnost rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů Evropské unie bez přímého souhlasu členských států a Evropského parlamentu. Počítá s tím návrh normy označované jako "Evropský klimatický zákon", který komise zveřejní ve středu. Cílem nařízení je zajistit, aby "unie splnila cíl dosažení takzvané uhlíkové neutrality do poloviny století". (ČTK) 

29.2.2020 Po snaze sjednotit nabíječky mobilů a menší elektroniky má nyní Evropská unie spadeno na baterie mobilů, tabletů a bezdrátových sluchátek. Chce, aby si je uživatel mohl vyměnit sám. Dnes je smartphone s jednoduše vyměnitelnou baterií zcela výjimečný. Navíc baterie vcelku obstojně vydrží dva roky provozu, což je běžný životní cyklus smartphonu.

28.1.2020 :33 Páteční odchod Británie z EU výrazně promluví do vyjednávání o budoucím dlouhodobém rozpočtu společenství. Po ostrovní zemi zůstane jako po čistém plátci v unijní kase pro příštích 7 let mezera v řádu desítek miliard eur, kterou budou muset zaplnit ostatní země. Zmizí patrně i systém finančních korekcí pro velké plátce, který si Londýn vybojoval a těžily z něj i další ekonomicky silné země 

14.1.2020 Evropská unie by měla v příštích 10 letech dát na boj se změnami klimatu bilion eur, tedy přes 25 bilionů korun. Navrhla to Evropská komise. Zhruba desetinu z této částky mají dostat země, jako je Česko, které jsou nyní při výrobě energií ve velké míře závislé na uhlí.

Peníze, které chce Evropská komise dát na boj s klimatickými změnami, už z velké části na tyto účely vyčlenila dřív. Jde například skoro o 500 miliard eur, které navrhla v rámci příštího společného evropského rozpočtu použít na zateplování budov či na snižování energetické náročnosti průmyslu. 

Snaha EU snížit emise k roku 2050 téměř na nulu je v souladu se závěry tisíců vědců sdružených v rámci OSN. Podle nich je to nutné k tomu, aby se planeta Země neoteplila o víc než 1,5 stupně Celsia. Vyšší oteplení by podle nich vedlo například k extrémním výkyvům počasí, vysychání rozsáhlých oblastí nebo ke zvýšení hladiny oceánů, což by z domovů vyhnalo desítky milionů lidí. Řada z nich by se nejspíš snažila dostat do Evropy. 

2.12.2019 Šéfka EK zveřejnila návrh souboru environmentální legislativy "Green Deal", jejímž stěžejním bodem je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. V nadcházejících měsících by tak mělo být projednáno několik desítek dílčích zákonů. Šéfka EK chce kromě uhlíkové neutrality do roku 2050 také zpřísnit cíl na snížení emisí CO2 pro rok 2030 z aktuálních 40% na nejméně 50% oproti roku 1990. Český premiér uvedl, že je připraven legislativu vetovat, pokud by nezahrnovala zařazení nukleárních zdrojů mezi zdroje vedoucí ke snižování emisí. Česká republika bude chtít, aby legislativa umožňovala státní podporu pro výstavbu jaderných zdrojů.

27.11.2019 Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen říká, že ve svém rozpočtu 2021-2027 uvolní finance na změnu klimatu a na přilákání soukromých investic, ochrana klimatu je existenčním problémem pro Evropu i svět a že nemáme čas dál čekat  (Reuters)

  • vedle klimatické politiky patří také digitalizace či sociálně odpovědná ekonomika. Hodlá rovněž zajistit bezvýhradné dodržování vlády práva v unijních zemích. 
  • je digitalizace evropské ekonomiky 
  • Zásadní otázkou bude pro ni rovněž vyřešení reformy azylového systému, o kterou se unie neúspěšně snaží od migrační krize v roce 2015. "Evropa musí být schopna přijít s reakcí, která je zároveň humánní i efektivní,"
  • další cíl je dokončení unie kapitálových trhů, která podle ní zlepší přístup k financím pro malé a střední podniky. Jejím cílem je také dokončení bankovní unie. Více 

22.11.2019 "Čelíme globálnímu prostředí, které je poznamenáno nejistotou. Vysoká míra růstu obchodu, na kterou jsme byli zvyklí, již není absolutně jistá," pronesla na úvod. Pokud má eurozóna čelit slabosti v zahraničí, musí posílit domácí poptávku, a to i prostřednictvím větších veřejných investic (prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde)

  • Evropa potřebuje inovovat a investovat
  • Akomodativní politika byla a je klíčovým pohonem domácí poptávky,  koordinovaný postup ECB a politiků, kteří by podporovaly růst 

  • Díky silnější domácí poptávce bude národní ekonomiku Evropy odolnější, a tím lépe odolá výkyvům

  • "Měnová politika bude dále podporovat hospodářství a reagovat na budoucí rizika v souladu s naším mandátem na stabilitu cen. Nadále budeme sledovat vedlejší účinky našich politik. Akomodativní politika byla klíčovým pohonem domácí poptávky během doby zotavení a tento postoj zůstává nadále stejný," více

19.11.2019 Členské státy EU se v pondělí po mnohahodinovém jednání shodly s euro-parlamentem na unijním rozpočtu pro rok 2020. Kompromisní návrh počítá s částkami 168,7 miliardy eur (4,3 bilionu korun) pro smluvní závazky a 153,6 miliardy eur (3,9 bilionu korun) pro skutečně provedené platby.

10.10.2019 Evropská komise, musí od roku 2021 změnit. Sada směrnic zavádí pravidlo, že veškeré náhradní díly pro vybranou elektroniku a domácí spotřebiče musí být jednoduše dostupné alespoň deset let a firmám také nařizuje vyrábět produkty, které se tak snadno nepokazí. svým nařízením Evropská komise změnit, je rostoucí produkce elektronického odpadu. Každoročně se jedná o 50 milionů tun po celém světě, ale pouze 20 % z toho je řádně recyklováno. Pro představu bylo v roce 2016 mezi státy Evropské unie největším producentem elektronického odpadu Norsko s 19,6 kily na obyvatele. Češi vyprodukují ročně 8,6 kilo na osobu a nejméně elektronického odpadu mají v Rumunsku, a to pouze 1,6 kilo na osobu.

23.8.2019 EU chce zřídit investiční fond ve výši 100 miliard eur, který by posílil "evropské šampiony" vůči americkým a čínským rivalům, jako jsou Google, Apple nebo Alibaba. Tento návrh se objevil mezi řadou neobvykle radikálních plánů, které chtějí členové Evropské komise zařadit do agendy nově zvolené předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Informuje o tom zpravodajský server Politico (ČTK) 

25.4.2019 ČR získala z EU za 15 let o 741 miliard korun víc než zaplatila

27.3.2019 Evropští poslanci schválili návrh na snížení škodlivých emisí u nových osobních aut do roku 2030 o 37,5 procenta a u nových lehkých užitkových vozů o 31 procent

27.3.2019 Do roku 2021 zmizí z prodeje jednorázové plastové příbory, talíře a další nádoby na potraviny

27.3.2019 Evropský parlament rozhodl, že od roku 2022 musí být povinně nově vyrobená auta (již v základní výbavě) bezpečnější než dnes, dopomůže jim k tomu systém automatického dodržování maximální povolené rychlosti (omezovač rychlosti, který nedovolí jinou možnost - nepříjemný zvukový signál jako např. u pásů). Společně s ním bude povinné, aby všechna nově vyrobená auta měla od tohoto roku také asistent pro udržování jízdního pruhu, systém detekce únavy řidiče, couvací kamery a také přípravu pro kontrolu přítomnosti alkoholu v dechu řidiče. A to již od základních výbav, nemělo by to tedy fungovat jako dnes, kdy většinu těchto asistentů automobilky nabízejí, ale jen za tučný příplatek. (seznam bezpečnostních prvků)

26.3.2019 Europoslanci schválili směrnici regulující užívání děl na internetu. Podle kritiků krok povede k digitální cenzuře. Google v reakci na přijetí směrnice uvedl, že novinka "povede k právní nejistotě a poškodí kreativní a digitální ekonomiku EU". Více

Měsičník EU aktualit duben 2019

Co může způsobit rozpad Evropské únie?

  • migrace a její rozkladné důsledky spojené s kriminalitou (nespokojenost domácího obyvatelstva), nárůstem extremistických a národnostních stran
  • pokles vnitřní bezpečnosti v rámci Schengenu (obnova celních kontrol atd.)
  • obchodní válka a jiné obchodní vztahy
  • nejasná rozpolcená pozice EU v geopolitice, vztah k USA, Číně, Rusku atd.
  • rostoucí ekonomická a sociální polarizace, zejména mezi západem a východem
  • nový tandem v EU (Francie a Německo) - vícerychlostní Evropa
  • nezvládnutý Brexit - stav dlouhodobé nejistoty neprospívá nikomu
  • sankce vůči Rusku (omezení exportu - omezuje růst HDP jednotlivých zemí EU) a jejich vynucování USA (Nord stream 2, export ropy, růst nákladů na zbrojení atd.)
  • více

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.

Před odpovědí je důležité si položit otázku: víme v jaké části vývojovém cyklu civilizace se nacházíme? (stav světové ekonomiky lze přirovnat k lepení děr starého chladiče). Koloběh, který probíhá v přírodě i v ekonomice můžeme demonstrovat na životním cyklu stromů (zrození ze semene, růst, plody, zánik a rozklad, který vytváří prostředí pro...

Evropské a světové banky vysílají signál snižováním úroků a dalších stimulů: utrácejte peníze jsou levné, nemá smysl spořit a v některých zemích mají úspory i záporný úrok. Spotřebitelé však zatím dělají pravý opak, protože v období současné nejistoty a společenských změn zvyšují svoje úspory a omezují nákup spotřebního zboží (výdaje). Tento...

Obchodní válka (nyní probíhá hybridní válka, ale i technologická, měnová, špionážní, dezinformační, ideologická, geopolitická, surovinová, civilizační atd.) mezi USA a Čínou se transformovala do další fáze jménem STUDENÁ VÁLKA 2.0, nebo je to počátek procesu směřující k 3. světové válce? Je to jen vážná hrozba před volbami v USA? Nebo se vyostřuje ...

Vizionáři, akademici a komentátoři již přemýšlejí (navrhují a modelují různé scénáře budoucího vývoje) nad tím, co udělají dopady pandemie koronaviru následně, až jednou utichne, se společností a ekonomikou. Svět po pandemii se přesouvá do digitálního prostředí, důsledkem bude ztráty svobod, větší koncentrace majetku a moci, budeme závislí na...