Evropský zelený úděl

Evropský zelený úděl (European Green Deal)

• EU se má zároveň stát světovým lídrem oběhové ekonomiky (způsob hospodářství zhodnocující již existující výrobky recyklací, opravou, atd.) a čistých technologií. 
  
• EU chce dosáhnout klimatickou neutralitu v roce 2050, 40 % snížení emisí do roku 2030 se považuje za nedostatečné. 
  
• Část Evropské investiční banky (EIB) se přemění na v novou Evropskou klimatickou banku. 
  
• V následujících letech půjdou investice na ekologický přechod ve výši 1 trilion eur.
  
• Evropa by měla vést svět v boji proti plastům na jedno použití, aby v roce 2050 nebylo ve světových oceánech více plastů než ryb.
• V unijní Zelené dohodě se státy EU zavázaly "k přísné ochraně" desetiny evropských lesů, což je přibližně rozloha stávající a obnovitelné divočiny. "Lesní ekosystémy jsou v důsledku změny klimatu vystaveny rostoucímu tlaku," uvádí v Zelené dohodě Evropská komise. "Je třeba zlepšit jak kvalitu, tak kvantitu plochy lesa v EU."

Evropa technologicky zaspala, proto vytvoří Investiční fond

Evropa ztrácí geopolitický vliv - Nové přerozdělení světa

Ekologie, klimatické projekty - Udržitelné investice

Fit for 55

Legislativní balíček, který konkretizuje cestu k dosažení uhlíkové neutrality v Evropě v roce 2050

Obsahuje tyto návrhy:

• revize systému obchodování s emisními povolenkami (rozšíření systému na lodní dopravu, zpřísnění pro leteckou dopravu, zavedení povolenek pro silniční dopravu a budovy),
• nařízení o stahování emisních povolenek z trhu do tzv. systému tržní stability do roku 2030,
• revize nařízení o snižování emisí v odvětvích mimo systém emisních povolenek,
• revize nařízení o emisích skleníkových plynů v zemědělství a lesnictví,
• revize směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie,
• přepracování směrnice o energetické účinnosti,
• revize směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva,
• zpřísnění emisních norem pro osobní automobily a dodávky,
• revize směrnice o zdanění energie,
• zavedení uhlíkového cla pro dovoz zboží,
• iniciativa týkající se udržitelných leteckých paliv,
• iniciativa týkající se zeleného evropského námořního prostoru,
• sociální fond pro klimatická opatření.

Green Deal, zprávy z tisku:

24.1.2024 Tanec bilionů. Green Deal je největším byznysem v dějinách energetiky. Do české energetiky budou muset jít v příštích letech až desítkách let obrovské investice. Šéf polostátní společnosti ČEZ Daniel Beneš je odhadl na čtyři biliony korun – a to bez nákladů na posílení přenosové a distribuční sítě.

• Emisní povolenky v dohledné době zdraží na 100 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého, produkce elektřiny z uhlí se přestane vyplácet a zavřou se všechny uhelné elektrárny, které dosud produkují 40 procent tuzemského proudu. 
  
• Investice do nových elektráren vyžádají tři až čtyři biliony korun. Do toho nepočítá náklady na posílení kapacity rozvodných sítí, které podle Energetického regulačního úřadu dosáhnou jen do roku 2030 dalších 300 miliard. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-tanec-bilionu-green-deal-je-nejvetsim-byznysem-v-dejinach-energetiky-244395#
  

26.9.2023 Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, uvedl dnes na úvod konference o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) je pro šéfku Evropské komise prioritou od jejího nástupu do funkce v roce 2019. Boj s klimatickými změnami tehdy označila za existenční otázku, která si žádá okamžité řešení. Dohoda se týká přechodu EU k obnovitelným zdrojům energií, jejímž základem je sada klimatických norem označovaná jako Fit for 55. Dalším krokem Evropské komise má být otevření diskuse o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2040. Ten by měla EK představit v první polovině příštího roku. Podle Fialy je debata o cílech pro rok 2040 důležitá jako revize strategie.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5588748/green-deal-zatim-nedokazal-zeme-eu-nasmerovat-k-inovacim-a-promenam-ekonomiky-uvedl-premier-fiala.html  

22.8.2023 Evropský komisař pro klima Frans Timmermans podal rezignaci. Dosavadní místopředseda komise odchází, aby v listopadových předčasných parlamentních volbách v Nizozemsku vedl společnou kandidátku nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice. Timmermansův post místopředsedy Evropské komise pro Green Deal převezme eurokomisař Maroš Šefčovič ze Slovenska.

https://www.e15.cz/zahranicni/eurokomisar-pro-klima-timmermans-rezignuje-hlavou-green-dealu-se-nove-stane-sefcovic-1410054?

26.6.2023 Mluví se o něm jako o jednom z pilířů Green Dealu, návrh nařízení o obnově přírodních ekosystémů však vyvolává ostrý odpor. A to i ze strany možná nečekaných států. Návrh, který má bojovat s úbytkem populace rostlin a živočichů či ochrana půdy, už odmítly dva výbory v Evropském parlamentu. Zásadní, opakované hlasování však normu čeká ve výboru pro životní prostředí. Podle kritiků jde o hrozbu pro evropské zemědělství i další odvětví. Naopak ministři životního prostředí unijních zemí záměr posvětili i přes odpor některých států.

Podle návrhu Evropské komise z minulého roku by země unie měly do roku 2030 na pětině svých suchozemských i vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. V zájmu ochrany vymírajících druhů i lidského zdraví by také zemědělci měli do konce desetiletí omezit využívání pesticidů na polovinu. Má jít o první celounijní pravidla k ochraně přírodních druhů a také zásadní část evropského Green Dealu.

Cílem nových opatření má být podle unijní exekutivy mimo jiné opětovné rozšíření ubývající populace včel, ochrana půdy a rozšíření rozmanitosti druhů na zemědělských plochách či posílení populace některých mořských živočichů. Unijní státy mají také zastavit úbytek zelených ploch ve městech či odstraňovat překážky na říčních tocích, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně. 

cho24.cz/a/HB9Yf/zpravy-svet-green-deal-navrh-evropska-komise-kritika? 

26.9.2022 Česko musí projít transformací, která se bude týkat dvou třetin tuzemské ekonomiky a nečekaného množství pracovníků, upozorňují experti z konzultační společnosti McKinsey, jež veřejně vystupuje výjimečně. Ve své studii, kterou exkluzivně poskytli Hospodářským novinám, se zabývají dopady Green Dealu, jenž má do roku 2050 udělat z Evropy první uhlíkově neutrální kontinent. Zároveň sledují dopady automatizace, která ve světě nabírá na rychlosti a změnu v Česku ještě zesílí. "Musíme se hlavně naučit vytvářet úplně nové byznysy. Nejen transformovat a adaptovat současný průmysl.

• Když se podíváme na HDP, tak samotný Green Deal přímo ovlivní 25 až 40 procent ekonomiky (tj. 1,5 až 2,4 bilionu Kč). Minimálně čtvrtina ekonomiky a zaměstnanců tedy bude muset projít výraznou transformací.
• Energeticky náročný průmysl se v Česku rozvinul do značné míry díky tomu, že jsme měli levné uhlí. Do budoucna v něm přežijí jen ti, kteří budou schopni vytvářet něco navíc a nebudou jen spoléhat na levnou energii. 
• https://archiv.hn.cz/c1-67118090-prilezitosti-green-dealu-budou-obrovske-promena-ceka-dve-tretiny-ekonomiky 
  

23.8.2022 Jednou z podstatných příčin energetické krize je zelený fanatismus, ať už se nazývá Green Deal nebo jakkoli jinak. Při setkání na Pražském hradě to dnes českým velvyslancům řekl prezident Miloš Zeman. Apeloval na ně, aby pečovali o prosazení českých exportérů na zahraničních trzích a o přivedení efektivních zahraničních investic do Česka.

25.4.2022 Závislost světa na uhlí, tedy palivu, o němž si mnozí mysleli, že brzy skončí, je teď silnější než v minulosti. Poptávka roste od loňského roku v souvislosti s nedostatkem zemního plynu a prudkým růstem spotřeby elektřiny po zrušení koronavirových omezení. Ruská invaze na Ukrajinu pak trh s uhlím výrazně podpořila a vyvolala dominový efekt. Ten způsobil, že producenti elektřiny mají této suroviny nedostatek, ceny se proto zvyšují na nové rekordy, upozornila agentura Bloomberg.

• V Německu a v Itálii se nyní uvažuje, že budou opět uvedeny do provozu uhelné elektrárny, které už byly vyřazeny. V Jihoafrické republice se na obvykle klidnou trasu kolem mysu Dobré naděje směrem do Evropy vydává stále více lodí naložených uhlím. V USA spalování uhlí zažívá největší oživení za posledních deset let a Čína znovu otevírá už jednou zavřené doly a plánuje nové.
• Zájem o nejšpinavější fosilní palivo na světě má obrovské důsledky pro globální ekonomiku. Vyšší ceny budou nadále podporovat inflaci.
  
• Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) svět loni vyrobil z uhlí více elektřiny než kdykoliv předtím. Meziročně produkce vzrostla o 9 % a letos se očekává, že celková spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny, oceli a další průmyslové využití vzroste skoro o dvě procenta na rekordních více než osm miliard tun. Na této úrovni pak zůstane nejméně do roku 2024.
  
• Termální uhlí, které se spaluje v elektrárnách, jedním z nejlevnějších palivových zdrojů s náklady kolem 15 dolarů (342 Kč) za milion britských termálních jednotek. U ropy je to přibližně 25 dolarů a u zemního plynu 35 dolarů.
  
• V Evropské unii, která má jeden z nejambicióznějších klimatických cílů, se loni spotřeba uhlí zvýšila o 12 %, což byl první růst od roku 2017. V USA spotřeba stoupla o 17 % a vyšší byla i v Asii, Africe a Latinské Americe. A to vše bylo před nedávným dalším oživením trhu.
  
• Evropa zoufale hledá způsob, jak snížit závislost na Rusku, jejím hlavním dodavateli fosilních paliv. Usiluje o zákaz ruského uhlí a zároveň o zvýšení celkové spotřeby uhlí. K tomu se snaží snížit spotřebu ruského zemního plynu. Soustředí se tak na představu, že bude schopna platit za dodávky neruského uhlí více než ostatní odběratelé. To je ale hazard, který zvyšuje ceny na světových trzích a který by mohl způsobit, že rozvojové země se budou potýkat s nedostatkem uhlí.
  
• K chaosu přispívá i to, že politici a firmy v Japonsku a Jižní Koreji také omezují dovoz ruského uhlí. To způsobí, že ještě větší část světa bude pro elektrárny hledat alternativy ke 187 milionům tun uhlí, které Rusko loni vyvezlo. To odpovídá zhruba 18 procentům světového obchodu s energetickým uhlím.
• Vzhledem k růstu cen se může stát, že rozvojové země a mladé trhy si nebudou moci dovolit nakupovat toto palivo, aby udržely ekonomiky v chodu. V ohrožení jsou hlavně země v jižní Asii, jako je Pákistán, Srí Lanka a Bangladéš.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4977308/bloomberg-valka-na-ukrajine-zvysuje-zavislost-sveta-na-uhli.html

1.3.2022 Ruský útok na Ukrajinu změní evropskou energetiku. Unie se pokusí snížit svou závislost na ruském plynu, což zpomalí časový plán Green Dealu a posílí obnovitelné zdroje a jádro, soudí Dana Drábová.

• Mám za to, že dojde k přehodnocení časového harmonogramu Zelené dohody pro Evropu. Je zřejmé, že nemusí být k dispozici ruský plyn. V energetice už nebudou platit žádná tabu, například německé tabu odstavení jaderných elektráren na konci tohoto roku.
  
• Ukrajina má 15 provozovaných bloků ve čtyřech lokalitách, pokrývají něco přes 50 procent ukrajinské spotřeby elektřiny. A tyto bloky jsou projektovány například na pád stíhačky Suchoj, ten by měly přežít bez významného poškození. 
  
• Mám za to, že dojde k přehodnocení časového harmonogramu Zelené dohody. Je zcela zřejmé, že ruský plyn nemusí být k dispozici. Nemusí být k dispozici jako významná součást chystaného přechodu k nízkoemisní energetice, nemusí být k dispozici jako náhrada stávajících uhelných elektráren. Tím pádem se Evropa rozhlíží, jak si s touto novou situací poradit.
• Tedy i například německé tabu odstavení jaderných elektráren na konci tohoto roku. Ukončení zbývajících tří jaderných bloků může být přehodnoceno, pravděpodobně bude přehodnocen i odchod od uhlí. 
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-valka-na-ukrajine-bori-energeticka-tabu-nemci-zrejme-omilostni-jadro-191099# 
  

28.12.2021 Zavedení Zelené dohody pro Evropu v navrhované podobě neprospěje životnímu prostředí, sníží úrodnost půdy a obyvatelstvo vystaví nebezpečí kvůli špatné kvalitě a nedostatku potravin. Na Mezinárodní konferenci Asociace samostatných odborů to dnes řekl bývalý předseda Agrární komory a člen jejího představenstva Zdeněk Jandejsek. Evropské zemědělské cíle například předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 % a minerálních hnojiv o 20 %.

4.11.2021 O samotném Green Dealu už žádná debata není. Přesněji, neměla by být, protože Green Deal je dávno schválen. Loni v prosinci ho odsouhlasila Evropská rada včetně českého premiéra Andreje Babiše. Teď se licituje o navazujícím balíčku Fit for 55, který navrhuje konkrétní nástroje k realizaci Green Dealu. A jde o velké téma.

• Zmíněný balíček by změnil život Evropanů tak jako žádné jiné zákony předtím.

Má výrazně zdanit benzin, naftu a topné oleje, a to i pro domácnosti. Urychlit zavírání uhelných elektráren a tepláren, jež mají nahradit štědře podporované obnovitelné zdroje. Změnit zemědělské postupy, což bude mít dopady na ceny potravin. Zvedá nároky na paliva pro leteckou dopravu i nároky na energetické úspory v budovách, čímž obojí zdraží. A od roku 2035 by zakázal automobilkám prodej vozů se spalovacími motory.

• Balíček Fit for 55 bude mít vážné sociální dopady. Podle bruselských analýz hrozí v důsledku Fit for 55 energetická chudoba asi 120 milionům Evropanů. Riziko má mírnit nově zakládaný Sociální fond pro klimatická opatření, z něhož budou dotovány nejohroženější domácnosti v chudších evropských zemích. 
  
• Česká republika má z tohoto fondu dostat na sedm let 1,7 miliardy eur, v přepočtu něco přes šest miliard korun ročně. Podle části politiků to nic neřeší. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/green-deal-nas-ozebraci-boji-se-cast-senatoru-radi-by-zaradili-zpatecku-179626#<br>

14.1.2021 EU chce divočinu rozlohou větší než Česko. Místa už má vytipovaná: Šumava, Delta Odry, Karpaty na pomezí Slovenska, Polska a Ukrajiny, ale i Apeniny ve střední Itálii nebo území na hranicích Portugalska a Španělska, to jsou překvapivá území "evropské divočiny". Míst, jejíž ochrana už je nyní i cílem EU. Dnes existuje vlivná nevládní iniciativa Wild Europe, společenství organizací usilujících o ochranu a návrat divoké přírody.

Dvě procenta divočiny

Nejdříve bylo třeba zmapovat, kde původní divočina v Unii stále ještě je. Ukázalo se, že dvě procenta území EU (84 000 km2, více než je rozloha ČR) jsou stále civilizací nedotčenou divočinou a 5 % území by se do stavu divočiny mohlo při důsledné ochraně vrátit. Důležitá je ale určitá velikost, za spodní hranici se považuje pět tisíc hektarů území.

• V unijní Zelené dohodě se státy EU zavázaly "k přísné ochraně" desetiny evropských lesů, což je přibližně rozloha stávající a obnovitelné divočiny. "Lesní ekosystémy jsou v důsledku změny klimatu vystaveny rostoucímu tlaku," uvádí v Zelené dohodě Evropská komise. "Je třeba zlepšit jak kvalitu, tak kvantitu plochy lesa v EU."
• Nejvýznamnějším územím v Česku s potenciálem divočiny je Šumava, ale i tundrové partie Krkonoš, lesy v Podyjí, prales u Žďáru nad Sázavou, či rašeliniště v Krušných horách.
  

Ve filozofii divočiny jde o to, nedělat za přírodu něco, co může udělá sama. To neplatí jen pro pralesy, ale klidně i na panelákovém sídlišti," uvádí. "My v mnoha případech v krajině a přírodě děláme věci, které dělat vůbec nemusíme".

Někdy se ale musí odstranit nevhodné lidské zásahy, například ty vzniklé odvodněním mokřadů, která pak neumožňují přirozeně fungovat rašeliništi. "Stačí zrušit odvodnění a nechat to být," uvádí Miko jeden příklad "návratu divočiny". Tímto obnovením původních podmínek se dává šance k návratu mnoha organismů.

Někdy se ale začne ze špatného konce. To je příklad návratu zubrů, koní a praturů do krajiny v okolí Milovic. "Tato zvířata pomáhají vytvářet a udržovat přirozenou bezlesní krajinu, která bývala v Česku rozšířenější, než si myslíme." "Aby ale byl obnoven celkový přirozený stav, museli by se tam žít i velcí predátoři," vysvětluje Miko o asi nejznámějším projektu "návratu divočiny" v Česku. Právě návrat velkých predátorů do krajiny, například vlků naráží podle něj na největší odpor.

https://www.denik.cz/cesko-a-eu/eu-divoka-priroda-2021.html

21.11.2020 Green Deal bude možná dobrý pro Evropu, ale špatný pro Zemi, varují vědci.

Na jedné straně výrazné snížení emisí uhlíku, na straně druhé podpora zalesňování, zemědělství, ekologických způsobů dopravy, recyklace a obnovitelných zdrojů. To jsou hlavní cíle programu Green Deal, který má Evropu do roku 2050 dovést k tomu, aby se stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Vědci z Karlsruhe Institute of Technology (KIT) se podívali blíže na způsoby, jakými se má Green Deal naplnit a došli k závěru, že Green Deal není tak zelený, jak by se na první pohled mohlo zdát. Svá zjištění zveřejnili v žurnálu Nature, informuje o tom EurekAlert.

Pokud bude cesta k naplňování Green Dealu pokračovat tak, jak je nyní nastavena, bude možná znamenat zelenou Evropu, rozhodně ale bude působit škody na životním prostředí jinde na planetě. To je jeden ze závěrů vědců z KIT.

Plánem programu je mít do roku 2030 asi čtvrtinu zemědělských ploch obhospodařovanou ekologicky. Užívání hnojiv a pesticidů by se mělo snížit o 20 % a později o 50 %. Navíc EU plánuje vysadit 3 miliardy stromů, obnovit 25 000 km řek a zvrátit pokles populací opylovačů jako jsou včely a vosy. "Tato opatření jsou důležitá a dávají smysl. Bude ale také zapotřebí specifikovat, jak přistoupit k obchodování se zahraničními partnery. Jinak hrozí, že budeme náš problém pouze přesouvat na jiné místo planety a dál ji ničit," říká Richard Fuchs z KIT.

Do EU se totiž ročně dovezou miliony tun zemědělských produktů. V roce 2019 byla ze zahraničí dovezena pětina plodin a mnoho tun masa a mléčných výrobků. Země, z nichž se nejčastěji do EU dováží, ale mají většinou mnohem méně striktní legislativu týkající se životního prostředí. 

• EU dováží geneticky modifikované sojové boby a kukuřici z Brazílie, Argentiny, USA a Kanady. "Obchodní partneři EU v průměru používají více jak dvojnásobné množství hnojiv než v EU.  
  
• EU měla přehodnotit svou reálnou uhlíkovou stopu. Pařížská dohoda totiž zohledňuje emise vytvořené domácí produkcí, ale ne emise, které vzniknou v zahraničí při výrobě produktů, které se do EU dovážejí. 
  
• Dalším doporučením týmu Richarda Fuchse, které by vedlo ke snížení CO2, je vědomé omezení spotřeby masa a mléčných výrobků. Tím by se zároveň snížil i jejich dovoz. Naopak by se měla posílit zemědělská produkce EU tím, že by se mohly začít využívat oblasti, které se doposud v zemědělství nevyužívaly. 
  

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/green-deal-bude-mozna-dobry-pro-evropu-ale-spatny-pro-zemi-varuji-vedci?<br>

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového