Elektrická energie

Cca v roce 2025-7 se předpokládá nedostatek el. energie, což povede k jejímu zdražování v řádu 40-70 % s dopadem na průmysl, zemědělství a domácnosti (Prof. ing. Peter Staněk, CSc.)

Jaderná energetika se podílí na výrobě elektřiny v Česku z 38 % (Temelín a Dukovany). Česká elektroenergetika z hlediska zdrojové základy (více než 20 tisíc megawattů při denních špičkách spotřeby okolo 9 tisíc MW) i distribuční soustavy (koleje a vedení jsou všude) patří k nejrobustnějším a nejbezpečnějším na světě.

• 19.3.2020 Němečtí experti očekávají, že spotřeba elektřiny v zemi se zvýší cca o 2,5 terawatthodin ročně za každý milion elektromobilů. V naší zemi je podobné číslo prozatím nereálné - optimistické předpovědi pro rok 2020 počítají s prodejem okolo 3 500 elektřinou poháněných vozů, přičemž do roku 2030 se uvažuje o celkovém počtu zhruba čtvrt milionu e-aut na českých silnicích. více
• 27 největších měst spotřebovává téměř 8 % celosvětové produkce elektřiny (2015). Nemalou měrou se na tom  podílí internet, každou minutu jsou online 2,5 miliardy lidí.

• České domácnosti se na celkové spotřebě energií v zemi podílejí zhruba ze 30 %. Většinu své spotřeby, a to kolem 2/3, přitom používají na vytápění. Další významnou položkou je pak ohřev vody, vyplývá z dat ČSÚ. 20.10.2022

Nové trendy v energetice

• Budování lokálních modulových mobilních jaderných elektráren (není nutné budovat přenosovou soustavu, nulové přenosové ztráty, které dosahují až 30%).
• Efektivnější fotovoltaické panely (účinnost až 50%, současně vyráběné panely mají pouze max. 20% účinnost).
• Využití moderních technologií smartcity a kontrolované společnosti s UI.
• Nové objevy ve skladování el. energie (sklo).
• Efektivnější akumulátory s až 10 000 cyklem opakovaného nabíjení (Japonsko, hliníkové trubičky, nanotechnologie).
• Zelená dohoda pro Evropu, aktualizace myšlenku přechodu EU k "uhlíkově neutrální" ekonomice.
  

V nové solární elektrárně je možné vyrobit jednu megawatthodinu (mWh) za necelých tisíc korun, zatímco v nové uhelné elektrárně by stála výroba jedné megawatthodiny minimálně 1500 korun. U nové jaderné elektrárny se už pohybuje mezi 2700 až 4500 korunami. Zajímavější otázkou však je, jestli by se energetickým korporacím vyplatilo přestat používat uhelnou elektrárnu, kterou už provozují, a namísto ní postavit novou solární elektrárnu. Podle výzkumu Lazardu v obou případech vyjde jedna mWh na 750 korun. Pobřežní větrné elektrárny vyrábějí elektřinu ještě o sto korun levněji, takže předstihnou dokonce už existující jaderné elektrárny. více

Energetika a její vývoj, trendy (Prof. Peter Staněk)

Elektrická energie, zprávy z tisku:

22.2.2024 Češi v loňském roce spotřebovali nejméně elektřiny za posledních 14 let. Čistá spotřeba činila 57,8 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo meziročně o 4,1 procenta méně. Šetřily všechny kategorie odběratelů. Spolu s tím se snížila i výroba elektřiny, meziročně o deset procent. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ČTK)

31.1.2024 Německo zvažuje, že letos prodá část svého 99procentního podílu v energetické společnosti Uniper, kterou Berlín zachránil během evropské energetické krize. S odvoláním na dva zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Zúčastněné strany věc nekomentovaly (ČTK)

14.1.2024 Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.

• Největším vývozcem v EU byla Francie se 49 TWh, kde na výrobě elektřiny mají zásadní podíl jaderné elektrárny. V některých zemích je právě výroba z jádra společně s vhodnými podmínkami pro využívání vodní energie zásadním předpokladem pro vývoz elektřiny. Platí to například pro Švédsko, které v roce 2023 vyvezlo 29 TWh," uvedl řídící konzultant EGÚ Brno Petr Čambala. Třetím největším exportérem bylo Španělsko se 14 TWh, odkud většina elektřiny směřovala do Portugalska. 
  
• Poprvé od roku 2007 se do pozice vývozce elektřiny vrátilo Slovensko. V roce 2023 vyvezlo 3,5 TWh, což souvisí především se zprovozněním jaderné elektrárny v Mochovcích. Naopak Německo se po více než 20 letech stalo importérem elektřiny, když dovezlo devět TWh. Podle analýzy šlo o důsledek uzavření jaderných elektráren a nižší dodávky elektřiny z uhelných elektráren. Ještě v roce 2018 přitom Německo vyvezlo do okolních zemí téměř 50 TWh a předloni pak 28 TWh.
• Největším dovozcem elektřiny v EU byla s importovanými 50 TWh elektřiny Itálie. Mezi další významné importér v EU patřilo Maďarsko (11 TWh) a Portugalsko (deset TWh). Výrazně deficitní v roce 2023 byla také Británie, u níž dovoz elektřiny dosáhl 27 TWh.  
  
• Pokud bychom v regionu střední Evropy z politických důvodů odstavili uhelné elektrárny, bude i při ambiciózním rozvoji obnovitelné energetiky kolem roku 2030 nutné najít nový zdroj pro přibližně 250 TWh spotřeby, a to i v případě, že budeme očekávat pouze nepatrný celkový nárůst spotřeby o deset procent. 
  
• Výroba elektřiny v České republice loni podle EGÚ Brno klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 TWh elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Roční čistá spotřeba elektřiny ČR se už 17 let pohybuje okolo 60 TWh.
• https://echo24.cz/a/HZZTZ/zpravy-ekonomika-cesko-bylo-4-nejvetsi-vyvozce-elektrina-eu? 
  

4.1.2024 V EU i v ČR významně klesla spotřeba i výroba elektřiny

• Výroba elektřiny v EU klesla o 66 TWh (3 %), což je více než spotřeba celé ČR
• V samotném ČR poklesla výroba elektřiny o 10 % na 72 TWh, což je nejnižší výroba od roku 2002
• Čtyři pětiny elektřiny v Česku pocházejí z jádra a uhlí
• V EU i ČR roste výroba elektřiny z OZE, pro naplnění cílů do roku 2030 to nestačí

Evropská unie i Česko zaznamenaly v loňském roce další výrazný pokles výroby a spotřeby elektřiny. Ten je spojen především s nižší ekonomickou výkoností zejména průmyslových firem. Již v roce 2022 výroba elektřiny v EU meziročně poklesla téměř o 100 TWh, letos nastal pokles o dalších 66 TWh. Pro srovnání přibližně tolik činí roční spotřeba elektřiny celé České republiky.

"Jde především o důsledek nižší ekonomické aktivity a stagnující výkonnosti ekonomik států EU. Nesouvisí to s aplikací technických úsporných opatření. Spotřeba elektřiny klesá i přes očekávanou elektrifikaci vytápění, dopravy a průmyslu. Nižší spotřeba se pak nepřímo promítá do poklesu výroby elektřiny z uhlí, " uvedl Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno, a dodal: "Největší pokles výroby z uhlí nastal v Německu o 22 % (33 TWh), Polsku o 18 % (22 TWh) a potom v Česku, kde došlo k poklesu o 11 % (4 TWh). K významnému snížení výroby elektřiny došlo také v Itálii, Belgii nebo Rumunsku ."

Jádro a uhlí se loni na výrobě elektřiny v ČR podílely téměř z 80 % (56 TWh). V Česku po dlouhé době vzrostla výroba z fotovoltaiky (o 17 %) na 2,8 TWh. Jen nepatrně více elektřiny, než z fotovoltaiky bylo vyrobeno ze zemního plynu (3,3 TWh). Plynové elektrárny však vyráběly jen omezeně vzhledem k nižší spotřebě elektřiny a vysoké ceně komodity. Vodní elektrárny dodaly 2,3 TWh elektřiny. Větrná energie v Česku i v roce 2023 stagnovala, když její výroba dosáhla 700 GWh.

"Aktualizovaný český návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) počítá v roce 2030 s výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách ve výší přibližně 3 TWh. Významným impulzem pro další rozvoj by měla být nová legislativa, která nyní podporuje vznik komunitní energetiky. Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně sedm procent území České republiky a na nich 99 umístěných obcí, jež mohou z větru zajistit dalších až 1,5 TWh elektřiny," vysvětlil M. Hrubý.

Nejvyužívanějším zdrojem v celé EU nadále zůstává jádro (589 TWh). Dále z analýz poradenské společnosti EGÚ Brno vyplývá, že hned po jádru vyrobily nejvíce elektřiny větrné elektrárny. Jejich přínos se meziročně zvýšil o 13 % na 450 TWh. Podíl větru na celkové dodávce je nyní přes 18 %. Takové navýšení výroby však není na rozdíl od fotovoltaiky způsobeno navýšením výkonu, ale především příznivými povětrnostními podmínkami. Nejvíce elektřiny z větru se vyrobilo v Německu, více než 140 TWh. Dalšími významnými výrobci jsou Španělsko, Francie nebo Švédsko.

Meziroční navýšení o 18 % zaznamenala fotovoltaika a dosáhla 8% podílu na celkové výrobě elektřiny v EU (196 TWh). EU ve svých cílech přitom předpokládá výrobu ze slunce v roce 2030 na úrovni 600 TWh, což představuje těžce dosažitelné trojnásobné navýšení během sedmi let. Všechny obnovitelné zdroje, včetně biomasy a vody měly v EU v roce 2023 podíl na celkové výrobě 45 %, když celkově dodaly 1 100 TWh elektřiny. Například od roku 2015 přidaly obnovitelné zdroje na výrobě elektřiny přibližně 250 TWh, což je vzhledem k dlouhodobé spotřebě elektřiny okolo úrovně 2 500 TWh nedostačující.

https://www.kurzy.cz/zpravy/753952-v-eu-i-v-cr-vyznamne-klesla-spotreba-i-vyroba-elektriny/

"Loňský rok byl příznivý zejména pro větrnou energii. Výroba byla vyšší především v důsledku lepších povětrnostních podmínek, nikoliv v důsledku růstu instalovaného výkonu, který v poslední době stagnuje.

4.1.2024 Výroba elektřiny v České republice loni klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Spolu s tím tak klesá i spotřeba. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno, kterou poskytla ČTK. V celé EU výroba elektřiny v loňském roce klesla o 66 TWh (ČTK)

19.12.2023 Německo se letos poprvé od roku 2002 stalo čistým dovozcem elektřiny. V dnešní zprávě to uvedla německá organizace AGEB, která sleduje statistické údaje o energetickém sektoru. Německo na jaře ukončilo výrobu elektřiny z jádra, podle údajů AGEB v zemi navíc letos výrazně klesla produkce elektřiny z uhlí (ČTK)

27.10.2023 Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v ČR se podle Eurostatu v pololetí meziročně zvýšila o 26 procent na 0,3212 eura (zhruba 7,9 Kč) za kilowatthodinu (kWh). Na Slovensku přitom domácnosti za jednu kilowatthodinu platily pouze 0,1892 eura, v Polsku 0,1769 eura a v Maďarsku jen 0,1161 eura, plyne z údajů Eurostatu (ČTK)

23.10.2023 Vláda plánuje konec uhlí v Česku k roku 2033. Uhelné elektrárny ale začnou jejich vlastníci zavírat zřejmě už za dva roky. Stát by se tím měl začít zabývat, upozorňuje generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) minulý týden zopakoval, že vláda stále plánuje konec uhlí v Česku k roku 2033. Kabinet ale nemá situaci pevně v rukou. Už od jara varuje druhý největší výrobce elektřiny v zemi Pavel Tykač, že se mu nevyplatí provoz uhelných elektráren už po roce 2025. A že je připraven ztrátové zdroje za dva roky zavřít. Teď se k němu přidává i šéf největší domácí energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš.

"Uhelné elektrárny se dostanou během dvou let do ztráty kvůli ceně emisní povolenky, ať chceme, nebo nechceme. Uhlí bude v minusu několika miliard korun," řekl Beneš pro SZ Byznys. Stát podle něj musí k problému rychle "zaujmout nějakou pozici".

• V Česku se loni vyrobilo 84,5 terawatthodiny (TWh) elektřiny, z toho 31 TWh z uhlí. Domácí spotřeba se blížila 71 TWh, zbytek jsme vyvezli. Uhlí tak pokrývá 44 procent domácí spotřeby. Do dvou či tří let za něj nenajdeme náhradu.
• Dovozní schopnosti přenosové soustavy se v současné době pohybují na zhruba 30 procentech domácí spotřeby," 
• S čím se naopak počítat nedá, je státní podpora uhelné energetiky, která by udržela v chodu ztrátové elektrárny. A to i přesto, že například Němci hodlají platbami za poskytování rezervní kapacity několik svých uhelných bloků držet v chodu až do roku 2038. Německo si ale tyto mechanismy v Bruselu vyjednalo včas, dnes je na to už pozdě. Podle Beneše je představa, že zvládneme v Evropské komisi obhájit kapacitní platby na uhlí, "iluzorní až naivní". 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-sef-cez-uhelne-elektrarny-zacnou-prodelavat-za-dva-roky-neudrzime-je-238687# 
  

8.9.2023 Levný proud z Německa může být past. Češi platili 200 eur, Němci jen 15. "Elektřina prochází burzou a na ní jsou zájemci z celé Evropy. Nemáme tak žádnou přednost třeba proti Balkánu. Na burze se stanovuje průměrná cena podle principu wellfare - roli tedy hraje i přidaná hodnota. Tím dochází tomu, že ten, kdo nejenom nabídne více, ale také odebere více, může mít přednost," V případě blokových poptávek se tak levná elektřina v daleko větších objemech dostane do jiných států, protože toho nakoupí víc, i když třeba nabídnou nižší cenu než my. Koncentruje se tam vyšší mezní užitek," dodává Durčák s tím, že levná elektřina sice může protéct Českem, ale skončí jinde.

• Pokud proběhne elektrifikace průmyslu i domácností, očekává se, že spotřeba energie stoupne ze současných 60 TWh ročně na více než 100 TWh ročně. 
• Cena výstavby všech nových jaderných bloků je zatím podle zpráv v médiích odhadována na částku 1,75 bilionu korun. I to se musí promítnout do ceny energií. 
  
• Pokud bychom po roce 2040 museli elektřinu dovážet a v Evropě nebyla k dostání, nastoupilo by takzvané upravování spotřeby, které ceny elektřiny vystřelí do astronomických výšin. "Někdo by musel se vzdát své energie, kterou má nasmlouvanou, a potom jde taková cena v kalkulacích až na úroveň čtyř tisíc eur za MWh.
• Ukazuje se totiž, že některým uhelným elektrárnám nebude vycházet ekonomika dříve než v roce 2033, o kterém se zatím mluvilo jako o roku "konce uhlí". "Na základě výhledů, které máme, tak některé uhelné elektrárny přestanou být rentabilní po roce 2026," říká Durčák s tím, že problém pak nastane zejména v tom, že Česko pak bude přebytkové v létě a naopak v zimě mu bude energie chybět. V létě tak může být elektřina na úrovni 30 až 50 eur za MWh, v zimě a na podzim za 200 eur za MWh. "Znamená to, že musíme nahustit importy do omezeného počtu měsíců. Tam může být problém z hlediska průchodnosti sítí. Problém paradoxně dnes není na našich hranicích, ale v limitujících prvcích v zahraničí - například v Holandsku, Belgii a Německu.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-inside-talks-levny-proud-z-nemecka-muze-byt-past-cesi-platili-200-eur-nemci-jen-15-236534#
  

13.4.2023 Spotřeba elektrické energie vzroste během dvou desetiletí podle šéfa provozovatele přenosové soustavy ČEPS Martina Durčáka na zhruba dvojnásobek nejen v Česku, ale i v dalších zemích EU. ČR přestane být do roku 2030 energeticky soběstačná a bude muset elektřinu za draho dovážet, uvedl dnes Durčák na semináři v Senátu o rizicích plánů na dekarbonizaci evropské a české ekonomiky do roku 2050 (ČTK)

1.3.2023 Vláda musí rozhodnout, jak bude Česko v příštích letech získávat elektřinu. Pokud skončí všechny domácí uhelné elektrárny počátkem 30. let, hrozí nejen vysoké ceny, ale i nedostatek energie. Rychlý odchod od uhlí přitom nepřinese čistší energetiku. Při nejrychlejším zvažovaném tempu dekarbonizace energetiky budou uhlíkové emise vyšší, než při udržení uhlí až do 40. let. Bude totiž rychleji stoupat spotřeba elektřiny, což produkci emisí z její výroby potáhne nahoru. Při zachování uhelné energetiky alespoň do roku 2038 vážnější nouze o elektřinu nehrozí. Ovšem pod podmínkou, že se rozjede v roce 2036 v Dukovanech nový jaderný reaktor. ČEPS předpokládá, že ceny silové elektřiny se i nadále budou pohybovat průměrně nad 100 eury za megawatthodinu. Budou ale v průběhu roku podléhat prudkým výkyvům. ČEPS doporučuje udržet míru energetické soběstačnosti tak, aby země nemusela dovážet víc než deset procent roční spotřeby. Česko se proto neobejde bez výstavby nových elektráren, musí stavět energetická úložiště a posilovat přenosové kapacity.

K poklesu výdajů spotřebitelů podle ČEPS nepomůže ani vysoký podíl obnovitelných zdrojů, které při příznivém počasí vyrábějí elektřinu velmi levně. "Intenzivnější využití obnovitelných zdrojů sice vede ke snižování ceny silové elektřiny, nicméně bude docházet ke zvyšování nákladů na řízení soustavy. S ohledem na přechod k moderní decentrální energetice lze očekávat postupný nárůst síťových poplatků.

ČEPS modeloval budoucí vývoj ve čtyřech scénářích, jež se liší podle tempa odstavování uhlí. Takzvaný Respondentní scénář (2 349mld. kč) vychází z dosavadních plánů energetických firem a počítá s tím, že by spalování uhlí v Česku pokračovalo za horizont roku 2040. V té době přichází v úvahu fakticky ale jen provoz nejmodernější domácí uhelné elektrárny Ledvice, dokončené teprve v roce 2017. Druhý, Konzervativní scénář (2408 mld. kč) počítá s koncem uhlí do roku 2038, jak navrhovala uhelná komise, zřízená minulou vládou. Třetí, Progresivní scénář (2 971 mld. kč) předpokládá konec uhlí do roku 2033, jak o to podle svého programového prohlášení chce usilovat současná vláda. Čtvrtý, nejzelenější scénář zvaný Dekarbonizační (4 919 mld. kč) počítá s koncem uhlí už do roku 2030, jak o to usilují ekologičtí aktivisté a část levicově zaměřené politické scény. Rychlejší dekarbonizace je spojena s rychlejší elektrifikací dopravy, vytápění a průmyslu, což vede k vyššímu růstu spotřeby elektřiny.

Útlum uhlí ale může být spíš než politickými opatřeními určován ekonomikou. Při vysokém podílu obnovitelných zdrojů se bude zkracovat doba, kdy jsou fosilní elektrárny v provozu. A pak se přestane vyplácet jak jejich chod, tak těžba uhlí v přilehlých dolech. Sami lidé z vedení ČEPS tak předpokládají, že v Česku uhelná energetika skončí počátkem 30. let. A proto je třeba budovat nové elektrárny včas tak, aby se mohly počátkem příští dekády rozjet. ČEPS navíc varuje, že elektřinu zřejmě nebude odkud dovézt. "V roce 2030 pouze Francie, Německo, Nizozemsko a Norsko vykazují dlouhodobou přebytkovou bilanci, použitelnou pro export," upozorňuje. U Německa ale záleží na tom, zda se mu podaří splnit ambiciózní plány na bleskovou výstavbu obrovského počtu obnovitelných a plynových elektráren, což řada českých expertů nepovažuje za reálné.

Dlouhodobě u nás bude možné těžit jen ve dvou lokalitách – na lomu Vršany skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače a na lomu Bílina skupiny ČEZ. Oba by mohly energetiku zásobovat až k roku 2050. ČEZ s tím ale nepočítá, plánuje na Bílině skončit kolem roku 2033. A už do roku 2030 chce radikálně snížit výrobu elektřiny z uhlí. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-drsne-varovani-pro-vladu-cesku-hrozi-vazny-nedostatek-elektriny-226646#

14.2.2023 Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS by letos měl dostat od státu dotaci 7,2 miliardy korun na ztráty energie v síti a dalších 15,5 miliardy Kč na zajištění systémových služeb. Stát tím chce zabránit dalšímu zdražování elektřiny spotřebitelům. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík. Dalších asi 15 miliard korun pak stát rozdělí na ztráty energií v soustavě mezi distributory (ČTK)

17.1.2023 Loňský rok ukázal, že dosavadní podoba trhu s elektřinou nemá budoucnost. Zásady, jež Evropa 20 let prosazovala, jsou neslučitelné s masivní podporou vybraných zdrojů. Evropská unie proto hledá nový model, vysvětluje Pavel Šolc.

Energetická krize, jež loni zachvátila Evropu, není způsobena válkou na Ukrajině - ta zafungovala jen jako spouštěč problému. Skutečnou příčinou je nedostatek spolehlivých elektráren, schopných vyrábět energii za každého počasí. Sešlo se několik faktorů: deficit vody pro hydroelektrárny ve Skandinávii a na Balkáně. Do toho obrovské odstávky francouzských jaderných elektráren kvůli zanedbané údržbě. A navíc poměrně dlouhé období, kdy málo foukal vítr v Německu. To se nakumulovalo, výroba elektřiny klesla a převis nabídky nebyl dostatečný. Válka na Ukrajině navíc zásadně ovlivnila ceny komodit - plynu, uhlí a ropy, které jsou jedním z motorů cen elektřiny.

Jsme v situaci, kdy je cena elektřiny na tyto změny velmi citlivá. Bude ustřelovat od rovnovážných cen častěji, než jsme byli zvyklí. Projevuje se důsledek toho, že se v Evropě 15 let prakticky nestavěly velké elektrárny.

• Evropa hledala model, jak z přehršle nabídky zdrojů vybírat ty nejefektivnější. Právě toto volný trh založený na marginální ceně umí. Zajistí, že v daném okamžiku vždy vyrábí ten krátkodobě nejefektivnější zdroj. Výsledkem bylo dlouhé období, kdy ceny elektřiny byly nižší než průměrné náklady na výrobu elektřiny - pokud do nich počítáme i náklady na výstavbu a obnovu elektráren.

• Německo by mělo být přebytkové a schopné exportovat elektřinu ještě asi pět let, možná i trvale, ovšem za předpokladu, že budou naplněny jejich velmi ambiciózní plány na rozvoj obnovitelných zdrojů. Problém bude v tom, že jde o průměrnou výrobu elektřiny za rok. Budou období, kdy Německo bude masívně přebytkové a období, kdy výroba nebude dostatečná. Německo pak bude buď spoléhat na své sousedy, že přebytek elektřiny absorbují. A naopak, že v období nedostatku pomohou. Nebo bude muset masivně investovat do dlouhodobého skladování - a tady současné plány trochu pokulhávají. Navíc počasí bude často stejné v celé Evropě a tedy přebytky či deficity budou i v ostatních státech. 

• Česko se stane kolem roku 2025 s velkou pravděpodobností importní zemí a zůstane jí dlouhodobě. Starší elektrárny budou dožívat, dříve či později. My v Česku nemáme nastartovanou výstavbu nových zdrojů, zejména těch, které nejsou závislé na aktuálních klimatických podmínkách. A už je téměř jistě postavit nestihneme, nedá se to moc zvrátit. I Německo, pokud nezastaví trajektorii odstavování uhlí, bude muset vedle velkých výkonů v akumulaci každopádně zajistit i výstavbu nových špičkových a záložních zdrojů. Celá zbylá část střední Evropy se stane mírně deficitní a závislá na dodávkách ze zbytku Evropy.

• Přebytková bude oblast Francie, pokud tam jádro pojede podle dnešních předpokladů. Dále Skandinávie, za předpokladu, že bude dostatek vody pro hydroelektrárny. A také Německo, pokud se naplní ambice v oblasti obnovitelných zdrojů a pokud se tam rozjede výstavba nových špičkových zdrojů. Proto Německo uvažuje o dalším kapacitním mechanismu, podle kterého by stimulovalo výstavbu těchto zdrojů pro období, kdy nesvítí ani nefouká. 
  

• Pokud bude nadále trh fungovat jako teď, budou cenu pohánět jednak emisní povolenky, jednak palivové náklady, tedy ceny ropy, plynu nebo uhlí. Můj osobní názor je, že v následující dekádě nebude důvod se podívat pod 100 eur za MWh elektřiny. Ale v situaci, kdy máme malý převis nabídky nad poptávkou, jsou všichni v pokušení generovat nějakou tržní prémii. Takže cena může vystřelovat čas od času nad 150 i nad 200 eur. Trh bude nervózní občasnou nedostatečnou nabídkou. Momentálně to je chronický problém. My v České republice navíc stále máme kardinální problém, že nemáme zajištěný rozvoj dalších investic.

• Poslední ránu energetickému trhu loni daly vládami nařízené cenové stropy, odvody z tržeb za prodej elektřiny, mimořádné "windfall" daně. Jsou to podle vás dočasná opatření, nebo budou nutná i v budoucnu? Bude to souviset s nastavením nové cenotvorby na trhu. V zásadě jsou možné dvě cesty: buď odvod z prodeje elektřiny nad určitým cenovým stropem. Nebo druhá varianta, která říká: za prvé výrobce musí na trh nabídnout veškerou produkci a za druhé musí ji nabízet za náklady plus nějaký přiměřený zisk. Ne dráž. Prostě buď necháte nejdříve prostor, aby výrobci vytvořili i vysoké zisky, ale pak ty zisky přetáhnete přes státní rozpočet a přerozdělíte. Nebo rovnou řeknete, že na trh nemohou výrobci vstupovat s vysokou prémií. Myslím, že ten druhý mechanismus je pro zákazníky a pro celou ekonomiku lepší, protože poskytuje už v okamžiku tvorby ceny lepší signály.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-zapomente-na-trh-s-elektrinou-energetiku-budou-ridit-vlady-nebo-brusel-223575#

30.12.2022 Hlavní město nakoupí elektrickou energii v prvním pololetí roku 2023 od Pražské energetiky (PRE) za takzvané spotové ceny, které se odvíjí od cen aktuálně obchodovaných na burze. Od 1. ledna 2023 však budou dodávky pro hlavní město a jeho příspěvkové organizace účtovány podle stávajícího vládního zastropování ceny silové elektřiny, tj. za 5000 korun bez DPH za MWh (ČTK)

21.12.2022 Švédská vláda dnes varovala domácnosti a firmy, aby se během této zimy připravily na možné výpadky proudu. Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin doporučil lidem, aby si pořídili rádio na baterie, svítilny a měli zásoby balené vody a jídla snadného na přípravu (ČTK)

1.12.2022 Francie by za letošní zimy mohla v některých dnech čelit výpadkům v dodávkách elektrického proudu. Uvedl to dnes šéf provozovatele francouzské přenosové soustavy RTE Xavier Piechaczyk. Produkci elektřiny ve Francii v poslední době omezují výpadky v tamních jaderných elektrárnách (ČTK)

28.11.2022 Česko se chystá na povinné omezení spotřeby elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou, které v celé EU začne platit od čtvrtka. Stát spoléhá na to, že alespoň pětiprocentní úspory dosáhne kombinací dobrovolných úspor, nezastropováním celkové spotřeby u podnikatelů, úsporami vyvolaných růstem cen ve špičce, kampaní a dalšími už fungujícími opatřeními. Spotřební špičku stanoví podle statistik Energetický regulační úřad (ČTK)

23.11.2022 EdF ve třech svých reaktorech prodloužila odstávky kvůli údržbě. Francouzský kontrakt na elektřinu s dodáním příští měsíc stoupl až o 15,8 %, nejvíce za skoro dva týdny (Bloomberg)

20.10.2022 České domácnosti se na celkové spotřebě energií v zemi podílejí zhruba ze 30 %. Většinu své spotřeby, a to kolem 2/3, přitom používají na vytápění. Další významnou položkou je pak ohřev vody, vyplývá z dat ČSÚ. Podíl domácností na celkově spotřebě energií je tak podobný jako u průmyslu a služeb (ČTK). 

18.10.2022 Evropská unie v době války na Ukrajině vyrobila rekordní množství elektřiny ze solárních a větrných zdrojů. Vyplývá to ze studie organizací Ember a E3G. Nárůst produkce takto vyrobené elektřiny ušetřil Evropské unii zhruba 11 miliard eur (270 miliard Kč), které by jinak musela vynaložit na nákupy plynu (ČTK)

14.9.2022 Francie očekává, že tuto zimu vydá upozornění na omezení spotřeby elektrické energie (Bloomberg) 

13.9.2022 Státy EU se chystají zastavit cenu elektřiny na 180 eurech (tedy zhruba na 4400 korunách) za jednu megawatthodinu (MWh) pro výrobce energie z jádra a obnovitelných zdrojů. Daň z nadměrných zisků pro rafinérie, uhelné společnosti a další fosilní hráče pak má být nejméně 33 procent napříč EU ze zisku nad 120 procent průměru za několik posledních let. Zastropování cen elektřiny pro "levnější" výrobce, což jsou dnes jaderné či hnědouhelné elektrárny a také ty vyrábějící energii ze slunce a větru - netýká se to naopak vodních zdrojů - znamená, že peníze utržené nad 180 eur výrobci odevzdají státu. Ten z nich bude moci dotovat domácnosti, veřejný sektor nebo živnostníky, aby jim snížil faktury za energie.

Cena za jednu megawatthodinu se momentálně na burze pohybuje okolo 450 eur (11 tisíc korun). Komise ve svých propočtech tvrdí, že celkově by zastropování mohlo vynést 180 miliard eur napříč členskými státy.

https://zahranicni.hn.cz/c1-67113830-strop-na-180-eurech-dan-z-nadmernych-zisku-nejmene-33-procent-zname-cisla-ktera-maji-zkrotit-ceny-energii-v-eu

13.9.2022 Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek (ČTK) Vláda na svém včerejším mimořádném jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6 Kč vč. DPH za kWh, plyn bude stát maximálně 3 Kč/kWh. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi (ČTK).

• Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra stanovení cenového stropu znamená, že domácnostem se cena elektřiny oproti loňskému roku zvedne maximálně na dvojnásobek, uvedl na twitteru. V přepočtu na eura je strop za jednu MWh elektřiny stanovený na zhruba 240 eurech. Připomněl, že například ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2580 Kč) za MWh, 70 procent produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2230 Kč) za MWh.
  
• Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil na maximálně 130 miliard korun ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, dodal. Výnos daně z neočekávaných zisků očekává Stanjura v příštím roce 70 miliard korun, platit by podle něj měla tři roky.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5139560/vlada-zastropovala-energie-maloodberatelum-limit-pro-silovou-elektrinu-je-6-kc-za-kwh-a-pro-plyn-3-kc.html
  

12.9.2022 Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o zastropování cen energií. Cena silové elektřiny bude maximálně 6 korun za kWh, cena plynu pak za 3 koruny za kWh.

• Dopad do rozpočtu by podle ministra průmyslu Jozefa Síkely měl být maximálně 130 miliard korun. Záleží na vývoji cen energií v budoucnu.
  
• Vláda počítá s tím, že bude potřeba také uzákonit, aby výrobci energií prodávali část produkce - asi deset až 20 procent - státu nebo státnímu prodejci.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana hrozilo, že by cena elektřiny byla v roce 2023 až 12 Kč za kWh, což by množství domácností už neuplatilo. Zastropování na 6 korunách podle něj znamená, že reálná cena za elektřinu bude 9 až 10 korun za kWh. Modelová domácnost, která elektřinou i topí, podle něj ušetří ročně až 111 000 korun.

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vlada-zastropuje-ceny-elektriny-i-plynu-40408492#

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/zastroovani-ceny-elektriny-vlada-domacnosti-firmy.A220912_073649_ln_domov_hma? 

8.9.2022 Dánsko poskytne svým elektrárenským společnostem záruky za úvěry v objemu 100 mld. DKK (13,5 mld. USD) kvůli vysokým cenám energií (Bloomberg) 

2.9.2022 Zátěžové testy přenosové soustavy v Německu podle zdrojů ukázaly, že prodloužení životnosti dvou německých jaderných elektráren by tuto zimu mohlo odvrátit případný nedostatek energií (Reuters).

1.9.2022 Počátkem července oznámila energetická skupina ČEZ, že jí stát půjčuje tři miliardy eur na obchodování na energetické burze. O obdobnou státní půjčku nyní usilují také byznysmeni Pavel Tykač a Daniel Křetínský.

Nedostatek kapitálu brzdí obchody na energetické burze v Lipsku i na jejích filiálkách včetně pražské burzy PXE. Systém je ochromen a přestává fungovat. Podle burzovních cen se řídí celý trh, včetně přímých kontraktů na prodej elektřiny, jež uzavírají elektrárny s obchodníky. Dnes ale cenu elektřiny určují minimální obchody, jež se na burze uzavřou. Tržní prostředí to dál zkresluje. Ochromená burza přispívá ke všeobecné nejistotě a ta je zase jedním z motorů zdražování. Za úbytkem obchodů na burze je povinnost výrobců i obchodníků skládat u ní obrovské zálohy na vypořádání budoucích obchodů, takzvané margin cally. Skládané částky rostou s rostoucí cenou komodit.

"Jejich extrémní navýšení je dáno stále vyššími cenami plynu a emisních povolenek a potýkají se s ním všechny firmy na trhu s elektřinou," vysvětluje mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková-Benešová. Kapitál zmrazený v burzovních zárukách dosáhl výše, již burzovní hráči přestávají bez další pomoci zvládat. "Naše skupina v nich má miliardy eur," přibližuje Jiří Feist, člen představenstva skupiny EP Power Europe, což je výrobní část holdingu EPH Daniela Křetínského.

• Obří půjčky na margin cally čerpají i další evropští hráči. Například německý gigant Uniper získal od své finské mateřské společnosti Ortum a banky KfW IPEX už počátkem tohoto roku úvěr ve výši 11 miliard dolarů právě na bankovní záruky. 
  
• Přímý prodej části své elektřiny státu za předválečnou cenu nabídl už na jaře také Pavel Tykač. Vláda ale jeho nabídku vyhodnotila jako nevýhodnou a nepřijala ji. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-jako-cez-miliardari-tykac-a-kretinsky-zadaji-od-statu-uvery-na-burzu-213022#

29.8.2022 Uniper požaduje prodloužení úvěrové facility od KfW o dodatečných 4 mld. EUR na další stabilizaci, zatímco pokračují jedenání s německou vládou a společností Fortum o uskutečnění stabilizačního balíku (Bloomberg). Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, dnes poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24.600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Výrazně naopak klesá velkoobchodní cena plynu pro evropský trh, klíčový termínový kontrakt zlevnil zhruba o pětinu. Informovala o tom agentura Bloomberg. Cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce si dopoledne připisovala až 6,6 procenta na 1050 eur za MWh. Její francouzský ekvivalent pokořil hranici 1000 eur za MWh již v pátek, píše Bloomberg. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5121071/cena-elektriny-na-nemecke-i-ceske-energeticke-burze-poprve-presahla-1000-eurmwh.html

Cena plynu, od které se ceny elektřiny v poslední době odvozují, ale dnes na klíčové burze v Rotterdamu poklesla o plnou pětinu směrem k 272 EUR/MWh. Od začátku srpna je cena stále ještě vyšší o 70 EUR. Před rokem se cena pohybovala kolem 30 EUR.
Za poklesem ceny plynu stojí především zprávy o naplněnosti zásobníků v Německu, jež jsou vyšší než se odhadovalo. Zásobníky by během září měly být naplněny na cca 85%, což byl původně cíl až pro začátek října. K 1. listopadu by pak mohly zásobníky být naplněné na 95%. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/668259-ceny-el-energie-jsou-opet-rekordni-a-nad-1000-eur-mwh-cena-plynu-dnes-ale-klesla-o-20/

29.8.2022 Pražská energetická burza PXE: Cena české elektřiny v základním zatížení s dodávkou na následující rok CAL-23 překonala dnes v dopoledních hodinách hranici 1000 EUR/MWh. Elektřina na příští rok se v Německu obchoduje poprvé za 1 000 EUR (Bloomberg).

28.8.2022 Budou příští rok jezdit elektrické vlaky? Nikdo jim nechce dodávat elektřinu. Zkoušeli jsme nákupy na Českomoravské komoditní burze i na pražské burze a nikdo se nám nepřihlásil. Cena je stále rostoucí a často je větším tématem, zda vůbec bude ta zdrojovost než za kolik," řekl v pátek na tiskové konferenci generální ředitel firmy Jiří Svoboda. Podle něj přichází v úvahu například kvartální nákup nebo úhrady v cizí měně. Správa železnic je přitom se spotřebou 1,31 terawatthodiny největším odběratelem elektřiny v Česku. Od roku 2018 vybírala dodavatele formou aukce. Ve všech kromě jedné byl dodavatelem státem ovládaný ČEZ, ani ten se letos ale nepřihlásil.

Ještě větší roli ale nyní hraje obrovská finanční náročnost nákupů. Například ČEZ měl před měsícem na burzách vázáno přes 130 miliard korun. Tím garantoval, že pokud by nebyl schopný vyrobit už předprodanou elektřinu, má na "účtu" u burzy dostatek peněz na její nákup za aktuální ceny. 

https://byznys.hn.cz/c1-67107500-budou-pristi-rok-jezdit-elektricke-vlaky-nikdo-jim-nechce-dodavat-elektrinu

28.7.2022 Současná situace je však již o něčem jiném. V případě přetrvání astronomických cen energií by evropské ekonomiky/odběratele čekaly nepředstavitelné výdaje. Pokud vezmeme v úvahu poslední ceny elektřiny 984 EUR/MWh (24 206 Kč) a plynu 314 EUR/MWh (7 724 Kč) dostáváme se teoreticky s náklady na energie jen v České republice na více než 2,5 bilionu Kč (a to pouze za "silovou" energii, tedy bez cen distribuce). Tedy vztaženo ke spotřebě v loňském roce, kdy se v ekonomice využilo 73,7 TWh elektřiny a přes 100 TWh plynu. Zejména u plynu lze již za letošek očekávat pokles spotřeby, vzhledem zejména k omezení výroby elektřiny z plynu. Celkově lze predikovat, že spotřeba energií letos, a ještě výrazněji v příštím roce, dozná poklesu. Naštěstí pro příští rok mají dodavatelé snad z větší části pro zákazníky energie nakoupené. Například ČEZ měl k polovině roku zajištěno 70 % elektřiny za průměrnou cenou 90,5 EUR/MWh. Tedy za sotva desetinu oproti současné páteční ceně.

Doufat jen můžeme, že současné ceny energií jsou krátkodobým extrémem. Výše zmiňovaná teoretická částka 2,5 bilionu Kč za energie totiž pro porovnání již například převyšuje aktuální státní rozpočet České republiky. Tedy pro letošek plánované celkové výdaje státu ve výši 2 008 miliard Kč. Podíváme-li se na výkonnost domácí ekonomiky, ta loni vytvořila HDP v objemu 6 108 miliard Kč. Jak plyne i níže z naší kalkulačky, výdaje za energie by tak v porovnání tvořily již 42 %. V případě přepočtu na každého občana České republiky by náklady na všechny energie ve státě dosáhly zhruba 244 tis. Kč (pozn.: kolik by zaplatil přímo sám občan, by samozřejmě záleželo na jeho spotřebě).

https://www.kurzy.cz/zpravy/668086-ceny-energii-na-novych-maximech-v-navaznosti-na-domaci-spotrebu-jiz-dokonce-objemove-prevysuji/

27.8.2022 Černý pátek na energetické burze. Elektřina za den a půl zdražila o více než tři sta eur. V pondělí padl první milník, když jedna megawatthodina na energetické burze poprvé v historii zdražila o sto euro za jeden den. Konec týdne to ale ještě trumfnul. Mezi středou večer a pátkem odpoledne vyskočila cena ještě víc, a to téměř o 340 eur, když se jedna megawatthodina chvíli prodávala dokonce za 995 eur a skončila na 984 eurech.

A to je kontrakt na celý příští rok. Proud na zimní měsíce už stojí přes tisíc eur a první kvartál příštího roku se prodával dokonce za 1289 eur za megawatthodinu. To jsou hodnoty, které si nejen před rokem či dvěma, ale ani před několika týdny neuměl nikdo představit.

• Pro srovnání. Před rokem všichni věštili energetickou krizi, když se elektřina poprvé v historii dostala přes stovku. Dva roky nazpět nestála ani padesát eur.
  
• Plyn byl před dvěma lety za osm eur za megawatthodinu, před rokem za 43 eur. Nyní stojí zhruba 340 eur.

Problém současného evropského systému jsou tzv. marginální či závěrné elektrárny. Systém funguje tak, že pokud vyrábí 99 procent zdrojů elektřinu za 100 eur a jedno poslední procento za 500 eur, cena na trhu bude zmiňovaných 500 eur. A v současné době jsou těmito závěrnými elektrárnami plynové zdroje. Ty nyní vyrábí asi 15 procent elektřiny. Jaderné, obnovitelné, nebo dokonce i uhelné zdroje vyrábí násobně levněji.

K drahému plynu se navíc v posledních týdnech přidaly i odstávky některých zdrojů. Hlavně ve Francii nyní stojí zhruba polovina z jejich jaderné flotily. I proto tam elektřina na listopad či prosinec stojí dokonce přes dva tisíce eur za megawatthodinu.

https://byznys.hn.cz/c1-67107380-cerny-patek-na-energeticke-burze-elektrina-za-den-a-pul-zdrazila-o-vice-nez-tri-sta-eur

26.8.2022 Ceny elektřiny pokračovaly v extrémním růstu a vystřelily během včerejška o 105 EUR/MWH na 748 EUR/MWh. Není důvod k tak silného růstu. Zásoby plynu v Evropě nicméně pokračovaly v plynulém růstu na hodnoty přes 78%. Podle analýzy ENTSOG není při naplnění evropských zásobníků na úroveň 90% do 1.října potřeba ve střední Evropě vůbec žádné omezování spotřeby, při naplnění na 80% (kde již téměř jsme) by bylo rozumné omezit spotřebu o asi 2%. K takovému a většímu omezení již ovšem samovolně dochází z ekonomických důvodů.

Podle našeho názoru není aktuální růst cen odůvodněný, kdy Nord Stream I dnes dodává do Evropy již jen asi 5% dodávek a situace vypadá již jako tržní manipulace.

https://www.kurzy.cz/zpravy/667923-ceny-elektriny-pokracovaly-v-extremnim-rustu-a-vystrelily-behem-vcerejska-o-105-eur-mwh-na-748/

26.8.2022 Cenový strop pro účty za energie v Británii od 1. listopadu poroste o 80%. Další růst v r. 2023. Britský energetický regulátor oznámil respektive potvrdil, že počínaje prvním říjnem zvýší cenový strop pro dodávky energií domácnostem o plných 80% z dosavadních 1971 GBP na 3549 GBP ročně. Nový limit bude platný pouze do konce roku, kdy se očekává další navýšení cenového stropu. V říjnu 2021 se strop nacházel na úrovni 1400 GBP ročně.Regulace se týká cca 24 milionů domácností v Anglii, Skotsku a Walesu. Cca 4,5 milionu domácností se bude týkat navýšení účtů z 2017 na 3608 GBP ročně. Zastřešení se netýká domácností v Severním Irsku, kde funguje odlišný systém.

Podle některých odhadů poroste strop v 1Q příštího roku směrem k 4 650 GBP a k 5 341 GBP ročně ve 2Q23. Ve 3Q by pak mohlo dojít k poklesu směrem k 4 768 GBP ročně. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/667936-cenovy-strop-pro-ucty-za-energie-v-britanii-od-1-listopadu-poroste-o-80-dalsi-rust-v-r-2023/

26.8.2022 Roční kontrakt na dodávku elektřiny na německé burze +1,9 % na úrovni 795 EUR/MWh (Reuters) 

25.8.2022 Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní. Růst cen plynu přispívá i k silnému růstu cenu elektřiny. Cena termínového kontraktu na elektřinu na burze EEX v Lipsku ve středu uzavřela na rekordních 709 eurech (přes 17 480 korun) za megawatthodinu. Za poslední dva týdny vzrostla asi o 50 procent.

25.8.2022 Francouzský kontrakt na elektřinu s termínem dodání v prvním kvartálu 2023 roste o 19,5 % na rekordních 1500 EUR za MWh (ČTK) 

23.8.2022 Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh uzavřela v pondělí na dalším rekordu. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla o 14,6 procenta a zakončila obchodování na 280,24 eura (přes 6900 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem se ještě pohybovala pod 27 eury za MWh. Rostla také elektřina, kde k růstu ceny přispívají obavy z omezení dodávek plynu z Ruska. Cena termínového kontraktu na elektřinu na burze EEX v Lipsku poprvé překročila 700 eur (přes 17.200 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za pondělí si připsala více než 25 procent, přitom teprve před týdnem vystoupila nad 500 eur.

I po skončení údržby má plynovodem Nord Stream 1 proudit denně jen 33 milionů metrů krychlových, což odpovídá asi 20 procentům kapacity. Je to zároveň množství, na které Rusko dodávky zredukovalo už před několika týdny. Současná cena elektřiny je zhruba čtrnáctinásobkem sezonního průměru za posledních pět let.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5113107/cena-plynu-pro-evropsky-trh-uzavrela-na-rekordnich-vice-nez-280-eur-za-mwh-elektrina-poprve-nad-700-eur.html

18.8.2022 Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku zvýšila o 6,7 procenta a uzavřela na 241 eurech (asi 5930 Kč) za megawatthodinu. Zemní plyn se tak stává příliš nákladným pro průmyslové využití i pro výrobu elektřiny, uvedla agentura Bloomberg. Ceny jsou asi jedenáctkrát vyšší, než bylo do loňska v tomto ročním období obvyklé. Náklady evropských domácností a podniků raketově rostou, čelí nejhorší inflaci za několik desetiletí.

Na nová maxima stoupají i ceny elektřiny. Cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v příštím roce tento týden na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12.300 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cena-plynu-pro-evropu-prekonala-rekord-40406189#

16.8.2022 Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu dnes na energetické burze European Energy Exchange v Lipsku poprvé překročila 500 eur za megawatthodinu. Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent (ČTK) 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5106841/elektrina-na-nemecke-burze-presahla-500-eurmwh-plyn-prida-dalsich-60-snazi-se-strasit-gazprom.html

15.8.2022 Ceny elektřiny v Evropě se vyšplhaly na další rekord, podle analytiků je to zejména reakce na pokračující zdražování zemního plynu. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se dnes na evropské energetické burze European Energy Exchange (EEX) zvýšila o více než tři procenta nad 475 eur, v přepočtu 11.600 Kč za megawatthodinu (MWh). Za dva měsíce dvojnásobek, šestkrát víc než před rokem.

https://www.kurzy.cz/zpravy/666265-novy-rekord-elektriny-v-evrope-megawatthodina-v-nemecku-atakuje-500-eur/

25.7.2022 Cena elektřiny na burze neodpovídá současným cenám dodavatelům. U nich se dá 1 MWh silové elektřiny bez DPH s fixací alespoň na 2 roky sehnat za cenu kolem 6000 Kč. Jak ale ukazují současné nákupy dodavatelů na burzách, tak už koncem roku může cena překročit hranici 8 000 Kč. Na české energetické burze totiž cena dodání elektřiny na příští rok překročila 330 eur za MWh (8 085 Kč).

Některé menší firmy dokonce už tuto hranici prolomily. Pesimisticky vypadají letní nákupy dodavatelů pro kalendářní rok 2024, kde se pouze nákupní cena pohybuje mezi 8 000 Kč až 10 500 Kč za MWh.

https://www.kurzy.cz/zpravy/663336-cena-elektriny-2024-domacnosti-ceka-dalsi-zdrazovani/

12.6.2022 Dokud bude cena elektřiny závislá na plynu, ze kterého vyrábějí německé plynové elektrárny, zlevnění elektřiny nečekejme," píše v komentáři bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. Německo neprodlouží životnost jaderných elektráren v Bavorsku. Spor mezi bavorskou vládou a federální vládou v Berlíně dopadl, jak jinak, ve prospěch centrální moci.

Bavorská vláda, vědoma si problému, se snažila zvrátit odstavení 1 500 MW velkého druhého bloku jaderné elektrárny Isar u Landshutu. Dokonce si obstarala posudky od renomovaného institutu TÜV i regionálního ministerstva životního prostředí, které prodloužení provozu připouštějí.

• Německé jaderné elektrárny potřebují specifické palivové články a od objednání, a zatím nikdo nic neobjednal a už ani neobjedná, k dodávce to běžně trvá rok a půl až dva. Realisticky tak nové palivo může být nejdříve na počátku roku 2024, ovšem to dosluhující staré, i při snížené výrobě, dojde nejpozději na jaře 2023.
  
• Z toho nám pak realisticky vychází, že jádro v Německu opravdu nebude a jediným řešením je posun životnosti dosluhujících uhelných elektráren. S tím je i konzistentní ministerský plán, jehož detaily unikly na veřejnost - asi 8,5 gigawattu (8 500 MW) převážně hnědouhelných kapacit, které již byly nebo měly být v následujících letech natrvalo odstaveny, zůstanou v provozu jako nutná záloha.
  

• V nejbližších dvou kritických letech se na energetickém trhu nic podstatného nezmění, tak rychle nové bezemisní zdroje k dispozici nebudou. Takže si z toho můžeme pro nás odvodit jednoduchý závěr: Pokud bude plyn, bude závěrnou elektrárnou určující ceny ta plynová jako doposud. No a pokud plyn nebude, tak nastupují regulační stupně odběru, omezování dodávek plynu a vyšší ceny za energie.

• Ani jeden scénář za současného uspořádání trhu, kdy německé plynové elektrárny určují cenu elektrické energie, nepovede k potřebnému poklesu cen elektrické energie. Nezbývá než doufat, že v zimě bude na Baltu hodně foukat vítr - můžeme se totiž spolehnout, že slunce svítit nebude.
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-ocima-byznysu-nemci-zpackali-energetickou-revoluci-drahotu-vyvazeji-do-ceska-205488#

10.6.2022 Studio Beta - Hynek Beran o energetice.

• Povinná burza v Lipsku není, EU to nenařídila. Díky Lipsku se prodávají ceny elektřiny za ceny, jako kdyby v Německu nefoukalo celý rok, protože ve špičkách, když hodně fouká vítr a není odběr, tak se elektřina prodává i za záporné ceny, tento fakt se do cen nezapočítává. Lipská burza je udělaná jako zdražovací zdroj na peníze, ale tento zdražovací stroj energií nám EU nenařídila.
• Na ziscích Frankfurtsko-Lipské burze profitují německé penzijní fondy, ale může za to svobodné rozhodnutí Česka, jestli to připouští. My všichni občané za tento stav můžeme.
• Vyrábíme si o cca 20 % energie, než spotřebujeme a těchto 20 % vyvážíme.
• Výrobní cena energie je cca 0,5 - 0,6 kč za 1kWh.
• Praha spotřebuje 10 % energie celého státu.
• Existuje společnost, která je v gesci státu a jmenuje se operátor trhu s elektřinou a plynem (česká burza), který organizuje krátkodobou burzu. Tato společnost by mohla vykupovat energii pro české domácnosti (jejich spotřeba je cca 1 Temelín).
• Na Slovensku, Francii jsou zastropované ceny elektrické energie.
• Energie u nás reguluje podle energetického zákona ERÚ a u nás je absence ochrany spotřebitele a spotřebitel je vystaven cenovému diktátu. Stát přes ministerstvo financí může regulovat burzu, která je pod českými zákony, platí zde české regulační autority. www.ote-cr.cz
• Gazprom je nejvýznamnějším hráčem na evropském trhu.
• Pobaltí má totální energetickou závislost (elektrická energie a plyn) na Rusku. 5 států EU je 100 % závislé na ruském plynu, jediné Česko nemá žádný dlouhodobý kontrakt na plyn. Německo má dlouhodobý kontrakt s Ruskem a nemá zvýšené ceny za plyn (objemy plynu jsou dodržované). S Německem si můžeme vyměňovat elektřinu za zemní plyn za rozumnou cenu a nemusíme jít přes burzu.

15.3.2022 Vláda musí okamžitě začít se zásadními změnami v české energetice, aby srazila dolů rostoucí ceny. Pokud to neudělá, vyvolá drahota ještě letos nebezpečné společenské pnutí, varuje bývalý vládní zmocněnec Jaroslav Míl. Růst cen energií je neudržitelný, zastavit ho ale mohou jen zásadní změny v české energetice. Ta je provázaná s Německem, jež svůj boj s emisemi léta staví na plynu. Podle bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla to byla chybná německá koncepce a sázka na ruský plyn, co dovedlo Evropu k neúnosné energetické drahotě.

Podle Míla musí Česko usilovat o změnu fungování evropského trhu. Kromě toho máme bojovat o změnu systému obchodování s emisními povolenkami a rychle budovat vlastní cesty k terminálům na zkapalněný zemní plyn LNG. "Musíme konat okamžitě.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-mil-elektrinu-zdrazuje-chybna-nemecka-politika-zmenme-evropsky-trh-193513#

27.12.2021 V režimu dodavatele poslední instance (DPI) skončí dalších téměř 5000 odběratelů, dodavatel energií Františkovy energie ukončil činnost, vyplývá z informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Podle jeho dat dodává firma elektřinu 2635 zákazníkům a plyn 2350 zákazníkům, jde tak o téměř 5000 odběratelů. Společnost Františkovy energie je už několikátým dodavatelem energií, který od poloviny října oznámil ukončení činnosti. Po Bohemia Energy, která dodávala energie asi 900.000 klientům, skončily také firmy Kolibřík energie s 28.000 klienty, A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy, Ray Energy, která dodávala zhruba 3000 klientů a Microenergy, která dodávala energie více než 760 zákazníkům. Patřil mezi ně například i Energetický regulační úřad (ERÚ). Činnost ukončila také společnost Energie pro Tebe, která dodávala plyn více než třem stovkám odběratelům a Český Energetický Dodavatel, který měl více než 7000 odběratelů.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4872406/konci-dalsi-dodavatel-energii-do-rezimu-dpi-prechazi-5000-odberatelu-frantiskovych-energii.html

13.10.2021 Elektřina zdražuje, protože se jí čím dál víc vyrábí z drahého plynu. Obnovitelné zdroje letos selhávají kvůli počasí a Evropě chybí levná energie.

• Uhlí spolu s plynem letos vykrývá deficit způsobený slabším výkonem obnovitelných zdrojů, jimž nepřálo počasí.
• Plynu je ovšem v Evropě nedostatek, je drahý, a tak zdražuje i elektřinu. Uhelné elektrárny sice vyrábějí levně, zato jejich produkci zdražují emisní povolenky, jejichž cena se plně přenáší na spotřebitele.
• Povolenky přitom neplní svůj původní smysl, nemotivují ke snižování emisí. "Nevím o nikom z výrobců elektřiny, kdo by měnil kotel z uhelného na neuhelný kvůli povolence. V malé míře se to děje jen v teplárnách.
• Pokud měly povolenky sloužit k tomu, že vytlačí z trhu uhelné elektrárny, nezafungovaly vůbec. Zato se staly nástrojem v rukou spekulantů," dodává. 
• Situace se podle Tykače v dohledné době nezmění, závislost na plynu bude spíš sílit. A povolenkový systém Evropská komise nezreformuje, je v něm nainvestováno příliš mnoho politického kapitálu.
• Myšlenka zastavit uhlí co nejdřív má ještě druhou stranu, a to čím uhlí nahradit. A mluvili jsme o tom, jak to udělat co nejdříve a nejbezbolestněji.  
  

• To, co musí politici řešit, jsou čtyři zásadní veličiny: zaprvé mít k dispozici dostatečnou výrobní kapacitu. Dále schopnost uřídit, uregulovat síť. To znamená mít dostatečné záložní kapacity a schopnost rychlé reakce na změny v síti a zlomy, které tam občas nastávají.

• Třetí věc je cena. Elektřina je spolu s vodou pravděpodobně to nejzásadnější, co potřebujeme k životu. Dostupná cena elektřiny je fatální pro každého z nás, a tím pádem i pro politiky. A čtvrtá věc jsou samozřejmě emise a škody, které způsobuje výroba elektřiny životnímu prostředí.

• Trend závislosti na plynu bude pokračovat. Jestli bude pokračovat trend vysokých cen, to vám nedokážu říct. Myslím, že je možný návrat k nízkým cenám, ale pokud nastane, nebude rychlý.

• Problém elektřiny je, že jsme na ní všichni totálně závislí. Bez elektřiny nevyberete peníze z bankomatu, nezaplatíte u benzinové pumpy, nespustíte ani ten benzinový stojan. Doma vám nezapne topení, nenakoupíte v supermarketu.

• Bez elektřiny se z měst do dvou tří dnů stanou smrtící pasti a během několika dnů je v principu po civilizaci. To riziko je tak obrovské, že Evropa musí být v tomto směru předimenzována. Životní zkušenost říká, že když se něco může pokazit, tak se to pokazí. A většinou v blbý moment.

• Výroba elektřiny z vodíku. Ten ale vzniká elektrolýzou a vyžaduje obrovský nadbytek elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je to hrozně drahé a účinnost v tuto chvíli je někde hluboko pod deseti procenty, takže 90 procent energie při přeměně elektřiny na vodík a zpět na elektřinu přijde vniveč.  
  

• Tak ono nám nezbývá nic jiného než jádro, plyn a uhlí. Jádro, to je jeden z paradoxů moderní doby. Významná část evropských států se ho zbavuje. Uhlí je obecně odmítáno. A při dnešních cenách plynu asi těžko najdete nějakého fandu nových plynových elektráren. Ale já si neumím představit, že bychom teď to uhlí vypnuli. V zimě bychom fyzicky v Česku neměli dostatek elektřiny. 
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/era-uhli-nekonci-neni-za-ne-nahrada-rika-miliardar-tykac-177680#<br>

24.9.2021 Dopad vysokých cen energií na evropskou ekonomiku může mít delší trvání než nynější výpadky dodavatelských řetězců kvůli covidu-19. Eurozóna a celá Evropa se potýká s nedostatkem zemního plynu, který spotřebitelům zdražuje účty za energii. Zároveň jsou ale vinou nákazy covidu-19 a následných hospodářských omezení stále narušené dodavatelské řetězce. Potíže má například německý automobilový průmysl, který trpí nedostatkem polovodičů.

• Naopak nárůst cen energií - a jejich dopad na inflaci - může pro region představovat mnohem dlouhodobější problém.
• Energie bude záležitost, která s námi pravděpodobně zůstane déle. Protože také přecházíme ze zdrojů energie poháněných fosilním průmyslem ... Usilujeme o to, abychom byli mnohem méně závislí na fosilních zdrojích. 
  
• Podle některých odborníků umocnila nedávné cenové otřesy, a to zejména u zemního plynu, nová politika EU v oblasti klimatu. Souvisejí tak s širším tlakem na obnovitelné zdroje.
  
• Na dotaz, zda klimatické cíle a přechod na obnovitelné energie budou mít inflační nebo deflační efekt, Lagardeová odpověděla, že to ještě není jisté. Po přečtení několika studií se ona sama domnívá, že dopad bude zprvu inflační a posléze do jisté míry deflační.
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4791870/dopad-vysokych-cen-energii-delkou-prekona-covid-soudi-lagardeova.html 
  

5.8.2021 Více než třetina elektřiny vyrobené v Česku pochází i v létě stále z uhlí. V letošním červenci se hnědé a černé uhlí podílelo na tuzemské produkci elektřiny z 36,7 %, což je téměř o 10 p.b. více než před rokem. S odkazem na interaktivní modul oborového webu oEnergetice.cz to ČTK řekl mediální zástupce energetické skupiny Sev.en Energy Petr Dušek. Informace vychází z dat evropské ENTSO-E Transparency Platform.

17.6.2021 Evropský denní trh s elektřinou se dnešním dnem propojil, prodej či nákup elektřiny a získání potřebné přeshraniční přenosové kapacity tak bude na jednom místě, což zefektivní mezinárodní obchodování a zvýší likviditu na denních trzích s elektřinou. V dnešní společné tiskové zprávě to uvedly firmy ČEPS, provozovatel přenosové soustavy v Česku, a Operátor trhu s elektřinou (ČTK)

25.5.2021 Vláda včera vzdala další ze svých závazků: definitivně uložila k ledu rozhodnutí o tom, kdy se v Česku skončí se spalováním uhlí. Zadělává tak na investiční chaos podobný solárnímu boomu z roku 2010.

Je to už skoro půl roku, co vládní uhelná komise vedená ministry průmyslu a životního prostředí doporučila vyhlásit český uhelný útlum k roku 2038. Rozhodla tehdy po roční práci a řadě odborných debat. Verdikt opírala o rozbory společnosti ČEPS, která posuzuje českou energetickou bezpečnost.

ČEZ plánuje do roku 2030 postavit solární parky o kapacitě šest tisíc megawattů, tedy tří dnešních Temelínů. Znamená to 60násobek (!) dnešní obnovitelné kapacity skupiny. A přišlo by to asi na 90 miliard korun. Jenom samotné plány ČEZ se tak blíží cíli, který obsahuje prosincový "progresivní" scénář uhelné komise s koncem uhlí v roce 2033. Ten počítal v roce 2030 celkem se 7,4 tisíce obnovitelných megawattů, zatímco komisí doporučovaný "koncepční" scénář jich plánoval v roce 2030 jen 5,8 tisíce.

Většinu peněz vydávaných na dekarbonizaci energetiky nakonec bude platit spotřebitel - buď přímo v cenách energií, nebo v daních, z nichž se financují fondy na dotace. Iluze, že nám celou českou "energiewende" zaplatí bohatá Evropská unie, je nejen nemorální, ale i dost naivní.

Pak je tu ale ještě jeden zádrhel nekontrolovatelného zeleného boomu. Velký podíl obnovitelných zdrojů na středoevropském energetickém trhu začne v určité fázi škodit jaderné energetice: v době, kdy soláry a větrníky vyrábějí elektřinu o překot, protože svítí slunce a fouká vítr, je energie nadbytek a klesá její cena, někdy až do záporných hodnot. To bude čím dál víc ekonomicky poškozovat jaderné elektrárny, příliš velké na to, aby se kolísající dodávce do sítí dovedly flexibilně přizpůsobit. Bude při tomhle vývoji reálné stavět nové velké jaderné zdroje, jak s tím čeští politici pořád počítají?

A konečně je tu už zmíněná otázka kompenzací za uzavíraná uhelná aktiva a náhrady za drahé povolenky, o které usilují třeba teplárny. Obojí mělo už dávno mít transparentní pravidla a regule. Hodlá to vůbec někdo řešit, nebo to necháme na zákulisních lobbistických hrátkách?

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/komentar-vlada-kasle-na-energetiku-a-rozjizdi-se-velky-dotacni-tanec-155866#<br>

23.4.2021 Takhle drahá elektřina v Česku už hodně dlouho nebyla. Na pražské energetické burze PXE se ve čtvrtek prodával jeden megawatt elektřiny za více než 60 eur. To je nejvíce od roku 2008. Podle analytiků se přitom nedá vyloučit další růst.

Nutno dodat, že se jedná o cenu dodávky na celý nadcházející rok. Ty krátkodobé mohou být ještě dražší. Například elektřina na poslední kvartál letošního roku se ve čtvrtek prodávala až za 68 eur. Ta na dobu nejvyšší spotřeby, tzv. peak-load, pak dokonce v tom samém období stojí až 83 eur za megawatthodinu.

Hlavní důvod růstu vidí experti v rekordně drahé emisní povolence. Tu si musí kupovat velké podniky a elektrárny za každou tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší. Jedná se o hlavní nástroj Evropské unie pro boj s globálním oteplováním.

Systém dlouhé roky nefungoval, po jeho revizi před pár lety ale začaly ceny významně růst. Před pěti lety stálo vypuštění jedné tuny CO2 okolo pěti eur. Ještě loni to bylo něco přes 20 eur. Nyní se ale cena jedné povolenky vyšplhala historicky nejvýše na 47 eur.

"Mohou za to mimo jiné vyšší dekarbonizační ambice EU. Například vyjednávači Evropského parlamentu a rady se dohodli na snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990," říká hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek. A dodává, že právě růst ceny povolenky o 10 eur se promítá do výsledné ceny elektřiny zhruba pěti až šesti eury.

Aktuálně vedou ke zvyšování cen i další důvody. "V těchto dnech končí období, ve kterém musí firmy povolenky za minulý rok odevzdávat národním operátorům. To je ten fundament. Tedy - ukázaná platí, firmy musí teď mít povolenky fyzicky," vysvětluje nákupy zakladatel energetické firmy Amper Jan Palaščák.

https://archiv.ihned.cz/c1-66913990-elektrina-je-nejdrazsi-od-roku-2008-muze-za-to-i-evropsky-boj-s-globalnim-oteplovanim

25.1.2021 Spotřeba elektřiny v ČR loni i přes koronavirovou pandemii klesla meziročně jen minimálně, v posledním čtvrtletí dokonce mírně rostla. Na twitteru to dnes uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Covid měl podle společnosti nicméně vliv na strukturu spotřeby. Snížila se v podnicích, rostla naopak u domácností.

23.9.2020 Největší dodavatel elektřiny v Česku, skupina ČEZ, sníží od října cenu elektřiny pro domácnosti napříč ceníky v průměru o 9 %. Za každou megawatthodinu (MWh) zákazníci podle firmy uspoří zhruba 230 korun, což při průměrné roční spotřebě domácností ve výši 3,5 MWh znamená, že lidé ročně ušetří několik stovek korun. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Vyjádření dalších prodejců ČTK shání.

28.8.2020 Cena baseload elektřiny na německém OTC trhu s dodáním v pondělí dosáhla více než 9měsíčního maxima 50,25 EUR/MWh, je to o 21,8 % výše než cena pro dodání na dnešek (Reuters) 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4501458/CEZ-snizi-cenu-elektriny-pro-domacnosti-v-prumeru-o-devet-procent.html

4.8.2020 Trojice velkých přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II, které patří společnosti ČEZ, vyrobila v letošním prvním pololetí 652 mil. kWh elektřiny, meziročně o 23,3 % více. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier (ČTK)

9.6.2020 POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE (PXE) říká, že se poprvé ve své historii zaměří na koncové zákazníky z řad domácností a živnostníků. Nákup elektřiny a plynu jim zprostředkuje pomocí nového webového řešení PARC4U. Aplikace nabídne zákazníkovi nejvhodnější nabídky předních českých poskytovatelů energií bez skrytých poplatků. Umožní také změnit dodavatele každý rok na jedno kliknutí bez nutnosti fyzické či online komunikace s energetickou společností (PR)

5.6.2020 Vědci vytvořili šestihrannou sůl -chlorid sodný (NaCl) v hexagonálním tvaru . Nový vědecký úspěch by mohl pomoci v mnoha oborech. Tato uměle vyrobená šestihranná sůl bude mít velmi široké využití. Použít půjde prakticky ve veškeré elektronice, zejména tam, kde se jedná o velmi výkonné elektronické systémy. Tedy jako příklad lze uvést elektrická auta a jiné elektrické dopravní prostředky, či řadu telekomunikačních zařízení.

https://tech.instory.cz/technologie/1091-vedci-vytvorili-sestihrannou-sul-novy-vedecky-uspech-by-mohl-pomoci-v-mnoha-oborech.html

20.5.2020 Celosvětový pokles poptávky po elektřině se bude znát ještě dlouho poté, co státy zruší svá karanténní opatření. Povede k největšímu meziročnímu poklesu od dob Velké hospodářské krize a k zásadnímu přetvoření energetických trhů. Mezitím, co se ekonomiky snaží vzchopit, klesne podle Mezinárodní energetické agentury celosvětová spotřeba elektřiny v roce 2020 o 5 %, nejvíce za více než 80 let. V USA minulý týden vládní analytici předvídali nejhlubší propad v zemi vůbec. A v Evropě analytici upozorňují, že úplné zotavení může trvat roky. 

• Dlouhodobé zpomalení zvýší ekonomický tlak na starší, nehospodárné elektrárny (zejména ty, které spalují uhlí) a naopak pomůže urychlit přechod k uhlíkově čistší a levnější větrné a sluneční energii. Přispěje také k největšímu zaznamenanému meziročnímu poklesu skleníkových plynů z energií. 
  
• Vzhledem k tomu, že se využití uhlí a ropy snižuje, měly by podle IEA letošní rok emise z energií klesnout o rekordních 8 %. 
• Jeden z nejstrmějších poklesů ve spotřebě elektřiny nastane v Evropě, kde se letos podle IEA předpokládá pokles poptávky o 8 %. V Německu firmy jako RWE a Uniper provozují méně uhelných elektráren a více se spoléhají na plyn. Electricite de France varovala, že nízká poptávka povede k tomu, že výroba z jaderných reaktorů letos klesne o více než pětinu.
  
• Podobná dynamika se odehrává i u amerického maloobchodního prodeje elektřiny, kde se letos čeká pokles o 4,5 %, nejvíce od roku 1949, kdy se začaly vést záznamy. 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4409908/nejvetsi-pokles-poptavky-po-energii-otaci-trhy-vzhuru-nohama.html
  

15.5.2020 okud bude elektřina z nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech příliš drahá, zaplatí ji spotřebitelé ve svých fakturách. Počítá s tím nový zákon o nízkouhlíkové energetice, který má stavbu umožnit, vláda ho chce mít připravený do poloviny roku. Podle dokumentu, o němž informoval časopis Respekt, bude podpora nového reaktoru fungovat podobně jako u obnovitelných zdrojů. Položka za jadernou energii bude součástí regulované složky ceny elektřiny, která tvoří zhruba polovinu faktur.

12.5.2020 V Česku v druhé polovině března pokles denní spotřeby elektřiny byl mezi 5-10 % a v půlce dubna již okolo 15 %. Jak na tom budeme za celý letošní rok? Symetricky s HDP můžeme jen odhadovat, zda pokles budou nižší či vyšší jednotky procent nebo dokonce dvouciferné číslo. V roce 2008 netto spotřeba elektřiny (odlišný údaj od brutto spotřeby zahrnující i ztráty v přenosu a spotřebu pro výrobu elektřiny) v Česku překonala rekord a dosáhla úrovně 61 TWh. V roce 2018 jsme dosáhli dalšího vrcholu ekonomického cyklu a dostali jsme se přes 62 TWh, vloni již spotřeba stagnovala. Letos nepochybně půjdeme pod 60 TWh, hospodářská recese letoškem sotva skončí, ekonomiku čekají nezvratné změny, ne všechno se vrátí do stavu před pandemií.

Proto si dovolím prognózu, že na 62 TWh se nedostaneme dřív než v roce 2025. P 

1.4.2020 Cena baseload elektřiny na německém OTC trhu s dodáním příští den klesá o 10,1 % na 20 EUR/MWh, protože vzrostla proukce elektřiny z větru (Reuters)  

4.12.2019 Finská technická univerzita LUT vydala nedávno zprávu o modelové studii, kterou vytvořila ve spolupráci s německou Energy Watch Group. Nasimulovali v ní celosvětový přechod na obnovitelné zdroje v energetice, vytápění, dopravě a odsolování mořské vody. Studie operuje s rokem 2050, ale jeden z jejích autorů, profesor solární ekonomiky LUT Christian Breyer, upozorňuje, že výsledky studie ukazují, že všechny země mohou navýšit své závazky z Pařížské dohody. "Přechod na stoprocentně čisté, obnovitelné zdroje je naprosto realistický dokonce už dnes, s technologiemi, které máme nyní k dispozici," tvrdí profesor. více

30.10.2019 Andrej Babiš chce prodloužit životnost jaderné elektrárny Dukovany by se mohla prodloužit o deset let (životnost by měla skončit cca v roce 2035 -38, lze ji však ještě prodloužit). Náklady by byly 20 miliard korun, nový jaderný blok by stál zhruba 200 miliard.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. 

16.6.2019 Jižní Ameriku postihl velký blackout. Bez proudu je 48 miliónů lidí.K výpadku došlo v době, kdy se část Argentiny chytala na místní volby.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového