Uhelné elektrárny

Přechod Česka na bezemisní ekonomiku bude Česko podle premiéra stát cca 675 miliard kč.

• Ročně se na celém světě vytěží 8 miliard tun uhlí a lignitu (2019). Zásoby pod zemí by mohli vydržet ještě několik století. V roce 2019 bylo v provozu 12 600 uhelných elektráren (Čína, Indie, USA, Německo atd.). V současnosti zajišťují uhelné elektrárny 40 % celosvětové spotřeby elektřiny. Skleníkové plyny, které při této výrobě vznikají patří mezi hlavní příčiny globálního oteplování.

Uhelné elektrárny trendy:

• Za 18 měsíců od začátku roku 2018 zmenšily dohromady všechny státy, kromě Číny, výkon uhelných elektráren o 8,1 gigawatthodin. Ve stejném období však Čína svou produkci zvýšila o 42,9 gigawatthodin.
• Čína má tak v různé fázi vývoje uhelné elektrárny s kapacitou 247 gigawattu (3.2.2021).
  
• v roce 2019 bylo uhlí největším zdrojem elektrické energie, proudu se z něj vyrobilo nejvíce v historii. Letos je to jiné. Elektřinu z uhlí by mohl čekat vůbec největší propad.
• V Číně, která tvoří skoro polovinu světové spotřeby energie z uhlí, bude spotřeba vrcholit v roce 2022, pak zpomalí. Prezident Si Ťin-pchin oznámil v roce 2020, že země chce být do roku 2060 uhlíkově neutrální.
  

Ústup od uhlí v Evropě

• Švédsko - zbývá poslední elektrárna Värtaverket, odstavena má být do roku 2022.
• Itálie - odejde od uhlí do roku 2025.
• Dánsko, Finsko - obě země chtějí přestat využívat uhlí do roku 2030.
• Rakousko - má dvě uhelné elektrárny, žádný oficiální plán, co s nimi, zveřejněn nebyl.
• Francie - chce uzavřít uhelné elektrárny do konce příštího roku (2021).
• Slovensko - stát do roku 2023 přestane dotovat provoz dvou posledních uhelných elektráren.

Česko

V současné době pochází z uhlí asi 40 procent elektřiny v ČR, v roce 2010 to byla ještě více než polovina. A podíl bude dále klesat. Čas pro plyn nastane až kolem roku 2035, kdy začnou dosluhovat další uhelné elektrárny.

• V roce 2023 -4 budou odstaveny Počerady, Elektrárnu Počerady na počátku roku 2020 získal od ČEZ majitel Vršanské uhelné Pavel Tykač. Těžba uhlí má v Česku skončit do roku 2038 (12.10.2020).
• Máme dostatek uhlí do roku 2050 a nemusí se kvůli tomu prolomit limity na Dolu ČSA. Zásoby jsou na dolech Bílina, Sokolov i Vršany .
  
• Povolenky jsou nástroj, jak lze proti uhlí tvrdě bojovat (z 25 eur na 30 až 40 eur).
  

Do roku 2040 klesne v ČESKU výkon uhelných elektráren více než desetkrát a v provozu zůstane jen nedávno spuštěný zdroj v Ledvicích.

Ledvice jsou nejnovějším zdrojem ČEZ, do zkušebního provozu vstoupily v roce 2017. Další dvě relativně nové elektrárny Tušimice a Prunéřov budou podle Štěpánka v provozu zhruba do roku 2037. Do obnovy a výstavby těchto bloků dal ČEZ v poslední dekádě okolo stovky miliard korun. 

POLSKO

Elektrárna Belchatów dosahuje výkonu 5298 MW. Připadá na ni výroba pětiny elektřiny v Polsku, kterou zásobuje skoro 11,5 milionu domácností. PGE tvrdí, že patří mezi nejmodernější uhelné elektrárny na světě a že je největší elektrárnou fungující na hnědé uhlí na světě. těžba uhlí zaměstnává přes 80 000 Poláků. Polská vláda počítá s tím, že uhlí bude i v roce 2030 pokrývat 60 procent spotřeby elektřiny v zemi.

26.5.2021 Podíl černého a hnědého uhlí na energetickém mixu v Polsku se loni meziročně snížil na necelých 70 % ze 73 %. Do roku 2030 by díky nové energetické politice měl klesnout pod 56 %. Vyplývá to ze zprávy společnosti Instrat Foundation, která podle agentury PAP vyhodnotila údaje agentury pro energetický trh (ČTK).

Německo

Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, na které jede 19 % elektrárenských kapacit v zemi. Ušlou energii z něj mají nahradit nové plynové kapacity ve stávajících elektrárnách. 

26.9.2022 Německá energetická společnost RWE se připravuje na opětovné zprovoznění tří hnědouhelných elektráren. Už od října by měly pomoci se zajištěním dostatku energie na zimu. O přípravách informovala s odkazem na firmu agentura Reuters (ČTK)

8.6.2022 Německá vláda chce, aby odstavené uhelné elektrárny zůstaly déle v pohotovostním stavu a v případě potřeby mohly začít vyrábět elektřinu. Mohly by tak vykrýt eventuální problémy s dodávkami plynu z Ruska, napsala dnes agentura AP. Kabinet kancléře Olafa Scholze ale trvá na cíli, že do roku 2030 Německo přestane vyrábět energii z uhlí (ČTK)

16.12.2020 Německá vláda dnes schválila dohodu, která má odškodnit výrobce elektřiny z hnědého uhlí za zrychlené ukončení provozu jejich elektráren. Podle dohody, která je součástí plánu Německa na úplný odchod od uhlí nejpozději do roku 2038, obdrží provozovatelé elektráren na hnědé uhlí celkem 4,35 miliardy eur (ČTK) 

3.7.2020 Poslanci německého Spolkového sněmu schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě dnes má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.

Více na https://www.e15.cz/zahranicni/nemecti-politici-schvalili-ustup-od-uhelne-energetiky-do-roku-2038-1371237?

31.1.2020 Jedna z nejmodernějších uhelných elektráren v Evropě, Datteln 4, bude produkovat více skleníkových plynů než starší elektrárny. Očekává se totiž, že pojede naplno. Proti spuštění elektrárny o instalovaném výkonu 1,1 gigawattu, jež se plánuje na léto, protestují aktivisté, kteří chtějí zabránit jejímu provozu. Její účinnost má přesáhnout 45 %, proto bude výkonnější, než většina starších elektráren, které se mají v Německu postupně uzavírat. Plánované spuštění na toto léto ale vyvolává velkou kritiku u ochránců klimatu, protože se Německo zavázalo, že se do konce roku 2038 zbaví úplně tohoto fosilního zdroje. Plánovaná životnost je 40 let, elektrárna Datteln 4 by se ale mohla ze sítě odpojit už po 13 letech v roce 2033.

21.1.2020 Německo bude nabízet kompenzace za uzavření černouhelných elektráren do roku 2026. Po roce 2026 bude uzavření uhelných elektráren nařízeno zákonem. Pokud by pobídky nedosahovaly v období 2024-2026 dostatečných výsledků, bylo by uzavření prosazováno zákonem, nejstarší elektrárny by v takovém případě byly uzavírány první. Vyplývá to podle agentury Reuters z návrhu zákona (Reuters)

16.1.2020 Na 1,75 miliardy EUR se může těšit těžební společnost Mibrag, vlastněná skupinou EPH českého podnikatele Daniela Křetínského. Tolik jí podle nepotvrzených zpráv hodlá přiklepnout německá vláda v souvislosti s uhelným exitem. Berlín se na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí právě dohodl se spolkovými vládami. Konec je stanoven na rok 2038 a vyjde na desítky miliard eur. S přechodem na klimaticky odpovědné hospodářství má největší evropské ekonomice pomoci EU. Česku také. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka je avizovaná podpora ale velmi malá.

16.1.2020 RWE předpokládá, že uhelný exit bude do roku 2030 stát asi 6 000 pracovních míst. Hodnota škod bude 3,5 mld. EUR (Bloomberg) 

16.1.2020 Německá vláda po nočních jednáních stanovila časový rozpis pro ukončování výroby elektrické energie z uhlí do roku 2038. Potvrdila také závazek uvolnit 40 mld. EUR, které předtím slíbila jako kompenzaci pro regionální infrastrukturní projekty (Bloomberg) 

Zprávy z tisku:

11.4.2024 Globální kapacita uhelných elektráren v loňském roce stoupla o dvě procenta, což byl nejvyšší růst od roku 2016. K růstu přispěla nová výstavba v Číně a zpožděné vyřazování starých elektráren z provozu v řadě zemí. Vyplývá to ze studie zveřejněné nezávislou skupinou Global Energy Monitor (GEM). Navzdory rekordnímu růstu kapacity obnovitelných zdrojů byly loni po celém světě uvedeny do provozu uhelné elektrárny o celkové kapacitě 69,5 gigawattu (GW), včetně 47,4 GW v Číně. Kapacita uhelných elektráren mimo Čínu se pak poprvé od roku 2019 zvýšila. Celosvětově bylo odstaveno z provozu pouze 21,1 GW kapacit, což znamená, že čistý nárůst činil 48,4 GW za rok, nejvíce od roku 2016. Celková kapacita uhelných elektráren na konci roku tak činila 2130 GW. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5850806/celosvetova-kapacita-uhelnych-elektraren-loni-vzrostla-nejvice-od-roku-2016.html

23.10.2023 Vláda plánuje konec uhlí v Česku k roku 2033. Uhelné elektrárny ale začnou jejich vlastníci zavírat zřejmě už za dva roky. Stát by se tím měl začít zabývat, upozorňuje generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) minulý týden zopakoval, že vláda stále plánuje konec uhlí v Česku k roku 2033. Kabinet ale nemá situaci pevně v rukou. Už od jara varuje druhý největší výrobce elektřiny v zemi Pavel Tykač, že se mu nevyplatí provoz uhelných elektráren už po roce 2025. A že je připraven ztrátové zdroje za dva roky zavřít. Teď se k němu přidává i šéf největší domácí energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš.

"Uhelné elektrárny se dostanou během dvou let do ztráty kvůli ceně emisní povolenky, ať chceme, nebo nechceme. Uhlí bude v minusu několika miliard korun," řekl Beneš pro SZ Byznys. Stát podle něj musí k problému rychle "zaujmout nějakou pozici".

• V Česku se loni vyrobilo 84,5 terawatthodiny (TWh) elektřiny, z toho 31 TWh z uhlí. Domácí spotřeba se blížila 71 TWh, zbytek jsme vyvezli. Uhlí tak pokrývá 44 procent domácí spotřeby. Do dvou či tří let za něj nenajdeme náhradu.
• Dovozní schopnosti přenosové soustavy se v současné době pohybují na zhruba 30 procentech domácí spotřeby,"
• S čím se naopak počítat nedá, je státní podpora uhelné energetiky, která by udržela v chodu ztrátové elektrárny. A to i přesto, že například Němci hodlají platbami za poskytování rezervní kapacity několik svých uhelných bloků držet v chodu až do roku 2038. Německo si ale tyto mechanismy v Bruselu vyjednalo včas, dnes je na to už pozdě. Podle Beneše je představa, že zvládneme v Evropské komisi obhájit kapacitní platby na uhlí, "iluzorní až naivní".
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-sef-cez-uhelne-elektrarny-zacnou-prodelavat-za-dva-roky-neudrzime-je-238687# 

22.3.2023 Skončí-li ČEZ počátkem 30. let s těžbou uhlí, způsobí rozvrat české energetiky. Bez fosilních zdrojů se ještě dlouho neobejdeme. A je lépe nechat ve hře zbývající uhlí než stavět plynové elektrárny, tvrdí poradce Jan Vondráš. Vláda Petra Fialy slíbila vytvářet podmínky pro to, aby Česko mohlo do roku 2033 skončit s uhlím v energetice. Novopečený ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) označil v rozhovoru pro iDnes konec uhlí v Česku do roku 2033 za hotovou věc.

• Podle Jana Vondráše, zakladatele a šéfa poradenské firmy Invicta Bohemica, se tu ale s občany "hraje nefér hra". Od uhlí můžeme odejít až ve chvíli, kdy za uhelné elektrárny a teplárny budeme mít náhradu v podobně jiných spolehlivých zdrojů, což podle Vondráše do začátku 30. let není z řady důvodů reálné.
• Vondráš doporučuje, aby ČEZ – vlastník jednoho ze dvou zbývajících perspektivních dolů v zemi – přehodnotil útlumové plány. A připravoval pokračování těžby na svém dole Bílina i v příští dekádě. Stát by na to měl nejen tlačit z pozice největšího akcionáře ČEZ, ale také by měl uhelnou energetiku podpořit pobídkami – takzvanými kapacitními platbami.
• Už před šesti lety jsme přišli s analýzou, která popsala, že tímhle směrem se řítíme do průšvihu. Teď naše varování potvrdila státní firma ČEPS, když začátkem března zveřejnila Zprávu o zdrojové přiměřenosti do roku 2040. Je to zdrcující sdělení. Při scénářích s koncem uhlí počátkem 30. let nám hrozí vysoké deficity elektřiny a obrovská závislost na dovozu. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-ritime-se-do-betonove-zdi-varuje-expert-pred-odchodem-od-uhli-227898#
  

31.1.2023 Podíl uhlí na výrobě elektrické energie sice vloni vzrostl, ale méně než se dalo očekávat. Na uhelné elektrárny připadalo v loňském roce 16 % vyrobené elektřiny v EU, uvedla agentura Reuters s odkazem na analýzu organizace Ember. To byl nejvyšší podíl uhlí od roku 2018. Emise oxidu uhličitého z výroby elektrické energie se tak loni meziročně zvýšily o 4 % (ČTK) 

24.8.2022 Cena kontraktu na černé uhlí do severní Evropy s dodávkou v roce 2023 stoupla na rekordních 312 USD/t (Reuters) 

17.8.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku se nejvíce elektřiny vyrobilo v České republice z hnědého uhlí. Připadá na něj 38,4 procenta vyrobené elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 36,7 procenta elektřiny. Vyplývá to z informací interaktivního modulu Energostat oborového webu oEnergetice.cz (ČTK)

28.7.2022 Celosvětová poptávka po uhlí se letos vrátí na maximum, kterého dosáhla v roce 2013, a příští rok se patrně vyšplhá na rekord. Ve své zprávě to dnes předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Za obnoveným zájmem o uhlí podle ní stojí vysoké ceny zemního plynu, kde růst nyní podporuje také invaze ruských vojsk na Ukrajinu (ČTK)

30.6.2022 Společnost OKD prodlouží těžbu minimálně do konce roku 2023. Má dostatek energetického i koksovatelného uhlí. Společnost má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do 30. června 2023, vedení OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025. Novinářům to dnes řekli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva OKD Roman Sikora (ČTK)

15.6.2022 Evropské země dovezly za prvních pět měsíců letošního roku z hlavního jihoafrického centra o 40 procent více uhlí, než za celý rok 2021. Ukázaly to údaje, které získala agentura Reuters. Evropa se snaží si zajistit alternativu k ruskému uhlí (ČTK)

8.6.2022 Německá vláda chce, aby odstavené uhelné elektrárny zůstaly déle v pohotovostním stavu a v případě potřeby mohly začít vyrábět elektřinu. Mohly by tak vykrýt eventuální problémy s dodávkami plynu z Ruska, napsala dnes agentura AP. Kabinet kancléře Olafa Scholze ale trvá na cíli, že do roku 2030 Německo přestane vyrábět energii z uhlí (ČTK) 

30.5.2022 Britská vláda říká, že některé uhelné elektrárny, které se během roku měly zavřít, budou možná muset zůstat v provozu, aby během zimy pomohly zajistit dodávky elektřiny (Bloomberg).

25.4.2022 Závislost světa na uhlí, tedy palivu, o němž si mnozí mysleli, že brzy skončí, je teď silnější než v minulosti. Poptávka roste od loňského roku v souvislosti s nedostatkem zemního plynu a prudkým růstem spotřeby elektřiny po zrušení koronavirových omezení. Ruská invaze na Ukrajinu pak trh s uhlím výrazně podpořila a vyvolala dominový efekt. Ten způsobil, že producenti elektřiny mají této suroviny nedostatek, ceny se proto zvyšují na nové rekordy, upozornila agentura Bloomberg.

• V Německu a v Itálii se nyní uvažuje, že budou opět uvedeny do provozu uhelné elektrárny, které už byly vyřazeny. V Jihoafrické republice se na obvykle klidnou trasu kolem mysu Dobré naděje směrem do Evropy vydává stále více lodí naložených uhlím. V USA spalování uhlí zažívá největší oživení za posledních deset let a Čína znovu otevírá už jednou zavřené doly a plánuje nové.
• Zájem o nejšpinavější fosilní palivo na světě má obrovské důsledky pro globální ekonomiku. Vyšší ceny budou nadále podporovat inflaci.  
  
• Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) svět loni vyrobil z uhlí více elektřiny než kdykoliv předtím. Meziročně produkce vzrostla o 9 % a letos se očekává, že celková spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny, oceli a další průmyslové využití vzroste skoro o dvě procenta na rekordních více než osm miliard tun. Na této úrovni pak zůstane nejméně do roku 2024. 
  
• Termální uhlí, které se spaluje v elektrárnách, jedním z nejlevnějších palivových zdrojů s náklady kolem 15 dolarů (342 Kč) za milion britských termálních jednotek. U ropy je to přibližně 25 dolarů a u zemního plynu 35 dolarů. 
  
• V Evropské unii, která má jeden z nejambicióznějších klimatických cílů, se loni spotřeba uhlí zvýšila o 12 %, což byl první růst od roku 2017. V USA spotřeba stoupla o 17 % a vyšší byla i v Asii, Africe a Latinské Americe. A to vše bylo před nedávným dalším oživením trhu. 
  
• Evropa zoufale hledá způsob, jak snížit závislost na Rusku, jejím hlavním dodavateli fosilních paliv. Usiluje o zákaz ruského uhlí a zároveň o zvýšení celkové spotřeby uhlí. K tomu se snaží snížit spotřebu ruského zemního plynu. Soustředí se tak na představu, že bude schopna platit za dodávky neruského uhlí více než ostatní odběratelé. To je ale hazard, který zvyšuje ceny na světových trzích a který by mohl způsobit, že rozvojové země se budou potýkat s nedostatkem uhlí. 
  
• K chaosu přispívá i to, že politici a firmy v Japonsku a Jižní Koreji také omezují dovoz ruského uhlí. To způsobí, že ještě větší část světa bude pro elektrárny hledat alternativy ke 187 milionům tun uhlí, které Rusko loni vyvezlo. To odpovídá zhruba 18 procentům světového obchodu s energetickým uhlím.
• Vzhledem k růstu cen se může stát, že rozvojové země a mladé trhy si nebudou moci dovolit nakupovat toto palivo, aby udržely ekonomiky v chodu. V ohrožení jsou hlavně země v jižní Asii, jako je Pákistán, Srí Lanka a Bangladéš.   
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4977308/bloomberg-valka-na-ukrajine-zvysuje-zavislost-sveta-na-uhli.html

5.4.2022 Ceny uhlí ve Spojených státech poprvé za 13 let překročily hranici 100 dolarů za tunu. Ruská invaze na Ukrajinu a celosvětová energetická krize zvyšují poptávku po fosilních palivech. Podle dnešních údajů americké vlády vzrostly ceny uhlí z centra Appalačského regionu o devět procent na více než 106 USD za tunu, nejvýše od roku 2008, uvedla agentura Bloomberg (ČTK)

7.9.2021 Británie v srpnu obnovila provoz zastaralé uhelné elektrárny West Burton A. Informoval o tom server BBC News. Stalo se tak kvůli nízké výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a vysokým cenám zemního plynu, který má v britském energetickém mixu významné postavení. Podle operátora uhlí v současnosti pokrývá zhruba tři procenta celkové spotřeby elektřiny v Británii.

V britském energetickém mixu představovalo uhlí před pěti lety 25 procent vyrobené elektřiny, vloni to bylo pouze 1,6 procenta. Podle stanice BBC by však kvůli vysokým cenám zemního plynu mohlo využití uhlí ve výrobě elektřiny vzrůst.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/britanie-obnovila-provoz-uhelne-elektrarny-kvuli-cenam-plynu-40371245# 

13.7.2021 Skupina Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače buduje ve Velké Británii obří baterie. Země se chystá na odchod od uhlí, záložních zdrojů k solárům a větrníkům má však zatím málo. Čelí tak stále častějším blackoutům.

Velká Británie se rozhodla urychlit odchod od uhlí. Koncem června oznámila ministryně energetiky a klimatické změny Anne-Marie Trevelyan, že země ukončí spalování uhlí pro výrobu energie už v roce 2024, tedy o rok dříve proti původním plánům. Přitom ještě před deseti lety ostrovní energetika na uhlí do značné míry stála. Uhelné elektrárny pokrývaly 40 procent její výroby, loni však představovaly už jen necelá dvě procenta britské energetiky.

• Obnovitelné zdroje jsou fajn, ale je třeba mít schopnost energii ukládat, je třeba mít zálohu, a tedy robustní přenosovou síť, aby to zvládla propojit v jakékoliv konfiguraci. A to Anglie nemá. I když je považována za pionýra nových modelů energetiky, tohle tam zatím nemají dotažené.
• Bateriová úložiště jsou čistě na krátkodobé výpadky. Držet nabitou baterku a čekat na megavýpadek, to je největší mrhání peněz, které si lze představit. A řízení spotřeby také funguje jenom nakrátko, protože říkat někomu, že 14 dní nemá svítit, protože zrovna není dost elektřiny v soustavě, taky nejde. 
• Plynovku musíte buď mít pro regulaci v síti, pak to není paroplynový cyklus, ale jednocyklová elektrárna, která slouží primárně pro vyrovnávání výkyvů. Její výrobní náklady na megawatthodinu jsou vyšší, nemá takovou účinnost. Ale je levnější na výstavbu. Anebo stavíte paroplynovou elektrárnu s vyšší účinností, ale pak se předpokládá, že bude vyrábět bez velkých omezení, je stavěna na dlouhodobý provoz, ne na špičkování.  
  
• Když mluvíme o plynových elektrárnách, tak je ale třeba říct, že jenom nahrazujete jedno palivo druhým. Uhlí i plyn mají emise CO2. A když už něco stavím, tak počítám s tím, že investice se vrací 30 let.  
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zeleny-sampion-narazi-na-realitu-zemi-hrozi-blackouty-169502#<br>

3.3.2021 Evropská komise (EK) začala vyšetřovat, zda Německo neporušilo unijní pravidla, když nabídlo firmám RWE a LEAG odškodné za to, že rychleji skončí s výrobou elektřiny z hnědého uhlí. Komise dnes uvedla, že se zaměří na to, zda nabídnutá kompenzace neporušuje unijní pravidla o státní pomoci. Firma LEAG, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského a skupina PPF Investments, sdělila ČTK, že očekává, že EU uzná dohodu se spolkovou vládou jako přiměřenou a jako celospolečenský kompromis

18.2.2021 Konec využívání uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla už v roce 2033 navrhuje také ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou. Vyplývá to z materiálu z meziresortního připomínkového řízení. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038, vládu termín odklonu od uhlí rozděluje (ČTK)

17.2.2021 V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru (ČTK)

3.2.2021 Čína loni uvedla nově do provozu uhelné elektrárny s celkovou kapacitou 38,4 gigawattu (GW). To je více než trojnásobek kapacity uvedené nově do provozu ve zbytku světa. Vyplývá to z průzkumu výzkumných společností Global Energy Monitor (GEM) a Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA). Loňský vývoj by tak moho ohrozit krátkodobé cíle Pekingu v ochraně klimatu (ČTK)

Čína loni schválila výstavbu dalších uhelných elektráren o kapacitě 36,9 gigawattu, což je třikrát více než předloni. Země má tak v různé fázi vývoje uhelné elektrárny s kapacitou 247 gigawattu. To je více než celková instalovaná kapacita pro výrobu elektřiny v Německu. 

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/cina-spustila-vice-uhelnych-elektraren-nez-zbytek-sveta-1377619?

16.12.2020 Německá vláda dnes schválila dohodu, která má odškodnit výrobce elektřiny z hnědého uhlí za zrychlené ukončení provozu jejich elektráren. Podle dohody, která je součástí plánu Německa na úplný odchod od uhlí nejpozději do roku 2038, obdrží provozovatelé elektráren na hnědé uhlí celkem 4,35 miliardy eur (ČTK)  

4.12.2020 Uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v ČR v roce 2038. O záměru bude rozhodovat vláda. Informaci od několika zdrojů ČTK potvrdil Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Je to součást dnešního usnesení uhelné komise, která doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. ČTK to řekl první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který je členem komise 

12.10.2020 Těžba uhlí má v Česku skončit do roku 2038. S uhlím do deseti let skončí přes deset států. Sousední Německo, kde se těží nejvíce hnědého uhlí v EU, sice přijalo stejný termín jako Česko, zároveň ale za dva roky odstaví i jádro. Nejpozději přestane uhlí pálit Polsko, a to v roce 2049. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66828250-tezba-uhli-ma-v-cesku-skoncit-do-roku-2038-podle-mnohych-je-to-prilis-pozde

3.9.2020 Německé uhlí bez budoucnosti? Křetínský s Kellnerem mu věří a tamní doly rozšiřují. Právě v těchto dnech začala demolice lužickosrbského městečka Mühlrose. Asi 200 lidí se odtud musí přestěhovat, protože toto místo ustoupí rozšíření nedalekého dolu Nochten. Ten je jedním ze čtyř povrchových dolů v obří německé hnědouhelné pánvi v blízkosti polských hranic provozovaných firmou LEAG. Děje se tak paradoxně jen dva měsíce od chvíle, kdy německý parlament definitivně rozhodl, že země do 18 let úplně skončí s uhlím.

LEAG, který v minulém roce vytěžil 52 milionů tun uhlí (více než všichni ostatní producenti v Česku dohromady), od roku 2016 napůl vlastní energetický koncern EPH Daniela Křetínského a PPF Investments spojené s nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem. Ti tehdy doly a čtyři na ně navázané uhelné elektrárny levně koupili od švédské energetické společnosti Vattenfall, která už nechtěla být spojována s fosilními palivy.

• V Německu se vytěží více než třetina hnědého uhlí v Evropě (loni 131 milionů tun). Dalších 40 milionů tun Němci dovezli. 
  

• Polsko: Země nepočítá s odklonem od uhlí dříve než v roce 2050. Její energetika je na uhlí závislá z 80 procent. Loni se v Polsku vytěžilo 50 milionů tun hnědého uhlí a téměř 62 milionů černého (v celé EU to bylo 67 milion 

https://archiv.ihned.cz/c1-66810800-nemecke-uhli-bez-budoucnosti-kretinsky-s-kellnerem-mu-veri-a-tamni-doly-rozsiruji<br>

3.8.2020 Celosvětová kapacita výroby elektřiny z uhlí za prvních 6 měsíců letošního roku poprvé klesla. Koronavirus totiž pozastavil některé nové projekty a zrychlilo se také odstavování některých elektráren. Podle studie amerického institutu Global Energy Monitor celková kapacita výroby elektřiny z uhlí klesla o čistých 2,9 GW, což je 0,1 % celosvětové kapacity výroby elektřiny z uhlí. To je sice málo, je to ale první pololetní pokles za dobu, kdy GEM tento údaj sleduje 

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě dnes má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.
Více na https://www.e15.cz/zahranicni/nemecti-politici-schvalili-ustup-od-uhelne-energetiky-do-roku-2038-1371237?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

30.6.2020 Španělsko se v rekordním čase zařadí mezi země, které se odklonily od uhlí. Od úterka začne země odstavovat veškeré zbývající uhelné elektrárny a teplárny. Doly zavřelo Španělsko již před rokem a půl (The Capitals/EurActiv)

7.5.2020 Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského odstaví uhelný blok své severoirské elektrárny Kilroot a postaví místo něj nízkoemisní plynovou jednotku. Firma tím končí s provozováním uhelných zdrojů v Británii (ČTK)

6.5.2020 Ekologické organizace kritizují postup společnosti Sev.en EC kvůli žádosti o emisní výjimku pro elektrárnu Chvaletice. Řízení bylo počátkem února přerušeno, nedávno firma doplnila některé údaje. Žádá, aby mohla vypouštět více rtuti a oxidů dusíku než činí limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021 (Reuters)

16.4.2020 Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů - více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Druhé jsou Tušimice II, další elektrárna ČEZ, se 4,7 milionu tun CO2 (ČTK)

14.1.2020 V loňském roce ukončily ve Spojených státech svoji činnost uhelné elektrárny o celkové kapacitě výroby 15.100 megawattů (MW), což odpovídá spotřeba zhruba 15 milionů domácností. To byl druhý nejvyšší údaj za rekordem z roku 2015, uvedla agentura Reuters s odvoláním na údaje od federální vlády a její vlastní (ČTK)

7.1.2020 Konec uhlí v Česku v pěti scénářích: Nejdříve za 10, nejpozději za 30 let. Musí se ale posílit obnovitelné zdroje, říká komise více

23.12.2019 I když se západní státy obracejí k čistším zdrojům elektrické energie, spotřeba uhlí bude v příštích pěti letech narůstat, předpovídá Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Důvodem je poptávka v rozvíjejících se zemích, která prý přebije zelenější snahy v těch vyspělých.

• pokud bude jeho spotřeba v příštích pěti letech stabilně narůstat, jak se domnívá IEA, může mít svět velký problém s tím, jak dodržet sliby o snížení emisí skleníkových plynů, které podle některých názorů způsobují globální oteplování. 
  

https://www.info.cz/podcasty/insider/zadna-jaderna-elektrarna-se-stavet-nebude-politici-vam-lzou-a-podvadi-rika-investor-snobr-43143.html

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového