Mokřady

Mokřady a malé vodní nádrže jsou životně důležité pro nespočet rostlin i živočichů, ačkoliv rozvoj zemědělství si často vyžádal jejich odvodňování a vysoušení. Typickým příkladem mokřadů jsou rašeliniště, bažiny, mangrovy, nivy říčních toků nebo také lužní lesy. Některé tradiční způsoby zemědělského využívání rybníků se zachovaly do dnešní doby, využívají se také člověkem vytvořené mokré louky. 

• 1 200km2, taková je dle odhadů plocha mokřadů v ČR, což je přibližně 1,5 % plochy ČR. Jedná se o mokřady dle Rámsarské úmluvy 1971 (zahrnují také slatiniště, rašeliniště, trvale podmáčené louky, lužní lesy, říční nivy a dokonce i rybníky)
• 8,6 milionů km2, taková je celková rozloha mokřadů ve světě. Jen mezi lety 1970-2018 zaniklo až 35 % světových mokřadů.
• Za posledních sto let v Evropě zaniklo až 90 % mokřadů. 
• https://www.mokrady.wbs.cz/

Mokřady se zásadně podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Pomáhají také zmírňovat dopady klimatických změn. Mokřady ovšem čelí neustálému tlaku člověka a z krajiny postupně mizí. 

Co je to mokřad?

Mokřad je místo v krajině s vyšší hladinou povrchové nebo podpovrchové vody. Lidově řečeno jde o místa, která jsou podmáčená a pokud se zde chcete pohybovat a nechcete mít mokro v botách, musíte mít holínky. Konkrétně se jedná o vlhké louky, nivy vodních toků, tůně, jezera, rybníky atd. Přesná vědecká definice je samozřejmě složitější, není navíc jednotná, protože i různých typů mokřadů je v celosvětovém měřítku velké množství. Z hlediska co nejlepší funkčnosti by mokřad měl zadržovat vodu a zavodňovat také svoje okolí. Mezi dobré mokřady tak můžeme zařadit např. i mělké rybníky s pozvolnými okraji, ale už ne hluboké rybníky nebo nádrže se strmými břehy.

• Od roku 1948 zmizelo na našem území 950 tisíc hektarů mokřadů, v roce 2019 bylo s pomocí dotací ministerstva obnoveno 100 tůní, mokřadů a rybníků. Nyní (2020) máme cca 50 tisíc hektarů mokřadů.

Definice mokřadů byla stanovena pro účely takzvané Ramsarské úmluvy. Tato definice hovoří o území bažin, slatin, rašelinišť (vrchovišť) i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů. Vedle mokřadů v užším slova smyslu zahrnuje také vodní plochy, například hluboká jezera. Toto opravdu široké pojetí mokřadů umožňuje mezinárodní ochranu biotopů a ekosystémů velkého rozsahu. Není ale vhodné pro vědecké účely, zde jsou vhodnější funkční definice (například definice používaná federální organizací U. S. Fish and Wildlife Service, podle ní je mokřad území na přechodu mezi suchozemskými a vodními systémy, kde leží vodní hladina obvykle mělce pod povrchem nebo při povrchu anebo mírně nad úrovní podkladu (dna či půdního povrchu)).

Typy mokřadů

• Bažina (také močál, obecněji zamokřené území)
• Rašeliniště (místa, kde se tvoří rašelina)
• Vrchoviště (území s nepropustným podložím zásobené srážkami)
• Slatiniště (území zásobené podzemní vodou)
• Slanisko (mokřad s vyšším obsahem solí pocházející z mořské vody nebo z minerálních pramenů)
• Mangrovy (místa s brakickou vodou, kde se mísí mořská a sladká voda)

 Mokřady především představují přirozenou zásobárnu vody v krajině a mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek. Poskytují též vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů a jsou přirozeným prostředím pro řadu rostlin a živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených (viz výše). Vlastně jde o jedny z největších fondů genetické biodiverzity v krajině i na celé planetě, patří tedy mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (hned po deštných pralesech a korálových útesech). https://www.ceskestavby.cz/clanky/chrante-mokrady-maji-v-prirode-nezastupitelnou-funkci-a-jsou-dnes-obnovovany-30225.html?

Mokřady, zprávy z tisku:

31.3.2023 Martin Rathan: Koupil jsem si pozemek a vybudoval na něm mokřady.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-rathan-koupil-jsem-si-pozemek-a-vybudoval-na-nem-mokrady?

3.2.2023 Plocha mokřadů mizí na světě rychleji než plocha lesů. Mokřady jsou přitom důležitou součástí ekosystémů, filtrují vodní zdroje, fungují jako zásobárny vody, chrání krajinu před lijáky a povodněmi, udržují biologickou rozmanitost a ukládají uhlík. Biodiverzita mokřadů je významná pro celý ekosystém, neboť udržuje rovnováhu mezi jednotlivými druhy a zajišťuje zdroje potravy pro mnoho živočichů, včetně ryb, ptáků a savců. Mokřady také slouží jako filtr pro čistění vody, regulují klima a vodní toky v oblasti.

• Od roku 1970 došlo k degradaci nebo zániku více než 35 % mokřadů po celém světě a tento úbytek se stále zrychluje. I situace v Česku je alarmující - celková délka říční sítě se zkrátila o 30 %, plocha niv a mokřadů se pak snížila o závratných 80 %. O více jak dvě třetiny také klesla od 17. století rozloha rybníků.
  
• Mokřady jsou jedny z největších zásobáren uhlíku na Zemi. Odhaduje se, že více než třetina světového suchozemského uhlíku je obsažená právě v mokřadech. Jejich ničení má často za následek velké uvolňování skleníkových plynů do atmosféry. 
  
• Pokud jsou mokřady odvodněny, vypáleny nebo vykáceny, uvolňují do atmosféry po staletí uložený uhlík, a tím ještě prohlubují současnou klimatickou krizi. Emise oxidu uhličitého z odvodněných a vypálených rašelinišť se přitom rovnají přibližně 10 % celosvětových ročních emisí z fosilních paliv. 
  
• Vnitrozemské mokřady v záplavových oblastech či v blízkosti řek, jezer a bažin, fungují jako houby - absorbují a zadržují přebytečné srážky a snižují povodňové vlny. V období sucha v suchých oblastech poskytují mokřady útočiště volně žijícím živočichům a zásobují vodou obce a dobytek. Když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu. Podílejí se tak na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem. Zachování mokřadních sítí a koridorů umožňuje rostlinám a živočichům závislým na mokřadech přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám a přesunout se do nových oblastí.
  
• https://medium.seznam.cz/clanek/greenpeace-svetove-mokrady-mizi-trikrat-rychleji-nez-lesy-znicili-jsme-jich-tretinu-2650?
  

2.1.2022 Mokřady patří k nejvíce ohroženým ekosystémům na Zemi. Jen mezi lety 1970-2018 zaniklo až 35 procent světových mokřadů, což je třikrát větší škoda, než kterou člověk napáchal na světových lesích.

Úbytek mokřadů je především důsledkem rozvoje zemědělství, ekonomickým rozvojem a větší výstavbou. "Většina lidí považuje tento specifický ekosystém za nehostinný a snaží se jej rekultivovat," uvádí agentura AP s odkazem na zveřejněnou zprávu. Podle generálního ředitele IUCN Bruna Oberleho je význam mokřadů nedoceněn. "Mokřady nám poskytují základní služby. Skladují uhlík, dávají nám čistou vodu a potravu, chrání nás před povodněmi a vytvářejí vhodné prostředí pro život mnoha organismů. Tyto ekosystémy ale mizí třikrát rychleji než lesy."

• Vědci považují vážky za klíčový ukazatel čistoty močálů, bažin a řek. 
• Vážky hrají důležitou roli v rámci potravního řetězce mokřadu. Vážky ve stadiu larev jsou opravdu klíčovými predátory ve sladkovodních systémech. Pojídají larvy jiných druhů, zvláště pak komárů. A jak každý ví, komáři přenášejí různé nemoci, jako je malárie, žlutá zimnice a tak dále. Pomáhají tak přirozeně s kontrolou nemocí a jejich role je klíčová. Zároveň jsou také důležitým zdrojem potravy pro ostatní druhy - žáby, ryby, ptáky a tak dále. A spousta z nich je závislá na vážkách."

V jihovýchodní Asii je ohrožena více než čtvrtina všech druhů vážek. Je to z velké části způsobeno mýcením deštných pralesů a vysušováním mokřadů; mají uvolnit místo pro sójové či palmové plantáže, píše se ve zprávě mezinárodní organizace.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-vazky-v-ohrozeni-kvuli-ubytku-mokradu-mizi-rada-druhu-184013#

3.1.2021 Češi se snaží zastavit sucho a vzkřísit přírodu všemi dostupnými prostředky. Proto u nás vznikly nové tůně a mokřady díky revitalizaci Knínického potoka. Toto oživení přispělo ke zpomalení odtoku povrchové vody a zlepšila se i funkci krajiny zadržovat vodu.

Nová opatření uskutečněná Povodím Moravy pomůžou také s adaptací na změnu klimatu. "Vytvořené tůně poskytnou přirozené podmínky pro rozvoj vodních a mokřadních rostlin, které jsme do tůní vysadili," popsal projekt generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Celkem vzniklo sedm tůní mimo vodní tok a dva průtočné mokřady. Také byl vybudován průtočný sedimentační prostor a další dvě vodní nádrže mimo koryto toku nad tímto prostorem. 

https://pozitivni-zpravy.cz/vice-vody-v-krajine-v-cesku-vznikaji-nove-tune-a-mokrady/<br>

25.9.2020 Pole a hlušiny mění v lesy a mokřady. Projekt biocenter v Šumicích ukazuje trend návratu k původní krajině (95 milionů). Za několik let bude na těchto 75 hektarech poblíž obce Šumice na Brněnsku hustý les, mokřady a celá zelená struktura biocenter a biokoridorů, kde najdou útočiště malí i velcí živočichové a vzácné druhy rostlin.

Konkrétně projekt přináší výsadbu tvrdého luhu přecházejícího do porostu keřů a květnatých luk. Tvrdý luh je typ lužního lesa, kde dominují stromy s tvrdým dřevem, hlavně dub letní, jasany nebo jilmy. "Jedno biocentrum (biocentrum je geograficky vymezená plocha, která díky svým vlastnostem umožňuje život původních živočišných i rostlinných společenstev, pozn. red.) obsahuje výsadbu tvrdého luhu, druhé květnatou louku a další například tůně a mokřady. V našem případě se jedná o projekt významu přesahujícího hranice ČR a podobně rozsáhlý projekt se zde doposud nerealizoval. V blízké době se pokusíme, pokud získáme dotaci, doplnit stávající biokoridory také o mokřad, který měl být součástí původního projektu, ale nakonec z něj byl kvůli zdlouhavému procesu schvalování vyřazen," dodává k projektu současný starosta Šumic Marek Moudrý. Projekt začal letos v dubnu a tvorba biocenter potrvá ještě dva roky.

Pozemky určené k založení biocenter se nejprve zoraly, pak upravily kombinátorem, aby se rozmělnila původní orba, pak oplotily, zasela se tráva začalo se s výsadbou keřů a stromů. "V současné době je vysázena veškerá výsadba, vše je oploceno a máme za sebou první rok následné péče. Kompletně hotovo bude koncem roku 2022. Projektů budování biocenter, která narušují monotónnost zemědělské krajiny, v posledních letech v Česku přibývá. "Právě území ekologické stability a biocentra do krajiny vnášejí rozmanitost, jsou domovem - nebo místem, kudy se mohou pohybovat - pro řadu druhů živočichů a rostlin, hrají roli v zadržování vody. A v neposlední řadě jsou důležité i pro lidi

https://byznys.ihned.cz/c1-66820850-pole-a-hlusiny-meni-v-lesy-a-mokrady-projekt-biocenter-v-sumicich-ukazuje-trend-navratu-v-puvodni-krajine<br>

26.7.2020 Nový šumavský projekt navrátí vodu do vysušených mokřadů a pramenišť. Celý projekt "Život pro mokřady" bude trvat až do roku 2024 a během této doby počítá s obnovou kolem 2000 hektarů mokřadů a rašelinišť. Jeho součástí jsou aktivity pro veřejnost, které zahrnují hlavně program pro návštěvníky Šumavy, mnoho dobrovolnických akcí na záchranu mokřadů, řadu publikací a také výukový program pro děti a školní mládež.

https://plzenska.drbna.cz/zpravy/2693-novy-sumavsky-projekt-navrati-vodu-do-vysusenych-mokradu-a-pramenist.html?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového