Stromy, lesy

Voda vyrovnává teplotu ve svém okolí. Při odpařování se mnoho energie spotřebuje - na jeden litr vody 0,7 kWh - takže se okolí ochladí. Naopak když se z vodní páry stávají opět kapičky, třeba když padá ranní rosa, stejné množství energie se opět uvolní a okolí se ohřeje. Ano, voda klimatizuje. Krajinu, obce, města. Nemáme za ni náhradu. Kde voda chybí, tam se krajina přehřívá. Voda se může odpařovat přímo z hladiny řeky či rybníka, ale nejlépe odpařuje vegetace, zejména stromy. Hovoříme o tzv. evapotranspiraci. Takový pěkně vzrostlý strom dokáže za letní den odpařit až několik set litrů vody, funguje tak jako velmi účinná klimatizační jednotka. Nikde není v parném dni příjemněji, než ve stínu velkého stromu. Slunečníkem stín stromu nahradit nejde - slunečník totiž žádnou vodu neodpařuje, a tedy ani aktivně nechladí. Když ale strom dostatek vody mít nebude, třeba proto, že jsme jeho okolí vyasfaltovali a vodu odtud svedli do kanálu, mikroskopické průduchy v jeho listech se uzavřou a s klimatizováním je konec.

Jakmile je les oslaben suchem, tak se do stromů pustí kůrovec s václavkou či jinými housenkami (listnaté stromy). Pokud by však byly stromy zdravé, tak se kůrovci lehce ubrání - třeba tím, že ho zalijí smůlou. Naše lesy jsou nemocné!! Stromy a lesy žijí v symbióze (homeostáza) s ostatními živočichy, energií planety a jejími cykly.

Podle sčítání vědců (2020) s využitím moderních technologií je na planetě cca 3 -5 bilionů stromů a ročně zmizí cca 10 miliard stromů.

Monokultury v lesích a na polích nám zrcadlí stav nás samých (masa individualistů, kteří nespolupracují a nepředávají si zkušenosti a informace, degradují krajinu, její diverzitu a tím jsou zranitelní), nepracují ve prospěch celku, ale pouze na sebe (orientace na zisk za každou cenu, konzum, chybí rovnováha). 

Evropské unie plánuje výsadbu tří miliard stromů do roku 2030. 

Odborníci se shodují v tom, že Česko obecně nemá málo lesů (zalesněno je cca 33% území). Mají ovšem nevhodnou druhovou skladbu a je tu ještě jeden problém - jinde než v lesích stromy prakticky nejsou (musíme je dostat do otevřené krajiny).

  • NASA mapa požárů on-line
  • Máme 2,6 miliony hektarů lesů v ČR z toho asi 1,3 milionu hektarů je pokryto smrky a v Česku máme kolem jedné miliardy kubíků dřeva a přiroste kolem 23 milionů za rok. 
  • Zemědělský půdní fond, který tvoří 54 % území České republiky, lesy tvoří 34 % a urbánní krajina tvoří 11 % .
  • V roce 2016 tvořily lesy 34 % celkové rozlohy země a množství dřeva v lesích rok od roku roste. Česko mírně pod evropským průměrem, žebříčku ale kralují lesnaté skandinávské státy jako Finsko nebo Švédsko. Naopak v Nizozemsku či Irsku tvoří lesy pouze 11 procent z celkové rozlohy zemí. Hmota dřeva v lesích u nás roste dlouhodobě, při srovnání s obdobím první republiky je více než dvojnásobná. Navíc už od roku 1990 přírůstek pravidelně převyšuje množství dřeva, které se vytěží. 
  • Lesy ČR mají program Vracíme vodu lesu, v rámci něhož Lesy ČR staví, obnovují a rekonstruují malé vodní nádrže a meandrující potoky. Cílem je vytvořit dostatek ploch s přirozenou zásobárnou vody, zpomalit její odtok z krajiny a zmírnit sucho.
  • Největší kalamita v naší historii (2019) může zničit 500 tisíc hektarů smrkových lesů, což je cca 40% jejich rozlohy u nás. (MŽP) více
  • Do státního rozpočtu odvedly lesy ČR za posledních 5 roků 30 miliard kč a dalších pět miliard v rámci daně z příjmu a v roce 2018 by to mělo být 2,5 miliard.
  • Spouštěč sucha pro Česko byl rok 2015, ohrožuje kromě smrků i borovice lesní (škůdci a jmelí) a duby zimní (srážky se nedostává do hlubších vrstev půdy)
  • V roce 2019 (v roce 2018 to bylo cca 20 milionů m3) bude podle odhadů bude objem cca 30-50 milionů m3 napadeného mrtvého dřeva (hnutí Duha, Jan Piňos), za kalamitní stav je považován již objem dřeva 1 milion m3
  • Lesníci 2.4.2019 spustili nový informační portál www.nekrmbrouka.cz určený drobným vlastníkům lesů, který přináší jednoduché a srozumitelné informace, jak postupovat v ochraně lesa  
  • Břízy jsou zasaženy houbovými chorobami a decimuje to jejich populaci
  • Kůrovec zabije strom tím, že mu přeruší tok živin, ale nezničí dřevo, v první fázi prakticky není poškozeno, co ho ale poškodí, je jeho vysoušení. když se dříví nedostane včas na zpracování, tak zmodrá, poškodí ho další hmyz nebo popraská. Kdybychom byli schopni strom rychle dostat na pilu nebo k jinému zpracování, nikdo prakticky nepozná, že je takzvaně kůrovcový.
  • Smrkové lesy zasáhl kůrovec kromě tradiční lýkožrout smrkový i lýkožrout severský, který zasahuje koruny a vyžaduje čerstvější smrky (nenapadá pokácené smrky, přezimuje v hrabance)
  • Lesy v okolí Bzence a Hodonína (tzv. Moravské sahara) decimují miliardy chroustů maďalových (poškodí kořenový systém stromů, dospělí se živí listím stromů), ohrožují asi 8500 hektarů lesů, příčinu napadení neznají, roli prý ale hraje špatné hospodaření a také sucho, které stromy oslabuje (10.5.2019)
  • Lesní hospodáře navíc trápí ještě další škůdce. V roce 2018 se na víc než 2000 hektarech přemnožila můra sosnokaz. "Housenky žijí v korunách stromů a ožírají jehlice. Při opakovaném žíru stromy hynou," řekl Zavrtálek. 
  • Zádrž vody v lesích se nevyřeší budováním lesních rybníčků. Aby lesy příznivě přispívaly k vodnímu režimu, měly by mít přirozenější složení, mělo by se v nich ponechávat mrtvé dřevo a mělo by se pečovat o to, aby lesní půdy nebyly vyčerpané a utužené intenzivním lesnickým hospodařením. 

Německo, podobně jako Česko přitom bojuje především se zkázou lesů, uměle vysázených v 19. století. Už v době napoleonských válek (1803 -1815) bylo totiž podle odborníků území dnešního Německa prakticky odlesněné, protože dřevo se ve velkém používalo jako topivo a stavební materiál. více

"To, co nám tu roste (Štýrsko), jsou všechno české stromy. Na konci 19. století byla zdejší oblast masově odlesněna, kvůli ocelářství, které potřebovalo spoustu energie. A v Česku se dala výhodně koupit semena, Teď, po sto letech, už to prostě tak dobře nefunguje," potvrzuje, že i v Rakousku se stejně jako v České republice vede debata o tom, jak by měl vypadat "les budoucnosti". 

Těžba dřeva:

  • V roce 2019 bylo vytěženo 26 mil. m3 dřeva v českých lesích. Drtivá většina byla poškozena suchem a kůrovcem.
  • 27.9.2019 Fenoménem letošního roku je ale vysychání borovice. To je způsobené nedostatkem vody ve střední části půdního profilu, protože borovice koření mnohem hlouběji než smrky. Evidujeme více než sto tisíc hektarů a statisíce kubíků borové hmoty, která usychá v podstatě stojící.

Stručné informace o lese

Každý živý organismus v lese je součástí složitého ekosystému, pro který je příznačný neustálý vývoj a samoregulace. Stromy, rostliny a lesní zvěř jsou stejně jako houby, bakterie a hmyz součástí neustálého koloběhu života. Stromy produkují kyslík - a to ve výrazně větším množství, než samy spotřebují. Naštěstí pro jeleny, datly, divoká prasata, veverky, roháče a všechny ostatní živé tvory, kteří kyslík dýchají. Včetně nás lidí. Všichni tito spotřebitelé kyslíku zase vydechují oxid uhličitý, který stromy přijímají nazpět přes svoje zelené listy. S pomocí sluneční energie a vody stromy v procesu zvaném fotosyntéza přeměňují oxid uhličitý na glukózu, kterou potřebují ke svému růstu, a kyslík. Není podivuhodné, že právě kyslík, který denně dýcháme, vzniká jako "odpadní produkt" fotosyntézy?

Stabilní rovnováha lesa je fascinující. Běžný les obývá více než 4 000 druhů rostlin a hub a přes 6 000 druhů zvířat a prakticky všichni jsou propojeni vzájemnými vztahy. Například veverky se živí mimo jiné žaludy a vytváří si z nich zásoby na zimu. Tím, že je zahrabou do země a všechny nespotřebují, zajišťují bezděky rozmnožování dubů. Také jiní lesní živočichové jsou stromům prospěšní - mravenec lesní se živí larvami škůdců, jako je například kůrovec. Mravenci se zase stávají potravou žluny zelené - proto žluna z čeledi datlovitých nebubnuje do kmene stromu jako třeba její příbuzní strakapoudi. 

  • Ruské lesy se rozkládají se na více 800 milionech km2, podle analýzy think-tanku Earth.com tak představují více než 20 % celkové lesní plochy na Zemi. (6.12.2020) 
  • Lesy jsou životně důležitou součástí našeho života. Tvoří podzemní vodu, dávají nám dřevo, filtrují vzduch, snižují CO 2 a teplotu a nabízejí prostor pro ochranu druhů a lidskou relaxaci.  
  • Hospodářský les  x horský přírodní les, dva světy, které jsou velmi rozdílné...
  • Lesy jsou přírodní vodárnou krajiny, proto jsou velké lány a tlak na odlesnění sebevražedné (Jan Pokorný).
  • Před nástupem císařovny Marie Terezie bylo v lesích 11 % smrků, nyní je to v ČR 60 % a na Vysočině 70 %. (Richard Brabec 18.6.2019)
  • Buk je matkou lesa a smrk je otcem (který nyní z našich lesů odchází).
  • Lesy se vyvíjí více jak 300 milionů roků.
  • Stromy odchází (dřevo se rozkládá po dobu desítek roků a je zdrojem potravy pro spoustu živočichů) a přichází (rozkládající se dřevo je živnou půdou pro semenáče), ale les zůstává.
  • Polomy jsou jen důsledkem nemocného lesa, který je mrtvý - nemocný (rozpad, rozklad dřeva), ale následně dochází k ozdravění lesa a ten ožívá (přirozený koloběh přírody) - homeostáza.
  • Rostliny a stromy získávají v symbióze s houbami v divokém lese větší odolnost proti suchu, mrazu, toxickým látkám a využívají také větší plochu půdy, ze které čerpají vodu a živiny.
  • Při těžbě se nashromážděná energie stromů odváží z lesa, který tak vysáváme a nevracíme zpět přírodě pro její regeneraci a to má další degenerativní důsledky.
  • Stromy mají podobný "srdeční tep" jako lidé, podle vědců "čerpání" funguje tak, že se kmen jemně vytlačí vodu směrem nahoru přes xylém, což je systém cévní tkáně v kmenu, jehož hlavním úkolem je přenášet vodu a živiny z kořenů do větví a listů.
  • V noci neprobíhá fotosyntéza, která vede k přeměně slunečního světla na jednoduché cukry. Stromy tedy pravděpodobně šetří energii uvolněním větví, které se jinak přes den nakloní směrem ke slunci. 
  • Rostliny a stromy mají také meridiány jako lidské tělo, planeta i vesmír.
  • Stromy migrují, posunuje se jejich výskyt (v průběhu desetiletí o desítky kilometrů) jednou z příčin mohou být přirozená migrace, změna klimatu i činnost člověka, tento fakt potvrzuje ve své knize i Peter Wohlleben.
  • V lesích je absence divoce rostoucích ovocných stromů (jabloň lesní, polnička, tedy planá hrušně, ořešáky, lísky, různé druhy jeřábů, dřín, dřišťál atd.) vede ke vzniku potravní pouště. Zvěř má mnohem menší množství potravy. Zvířata milují nejen plody ovocných dřevin, ale i větvičky, semínka a podobně. V lesích chybí především plodonosné dřeviny produkující bobule a ořechy. 
  • I díky modernímu lesnictví vymírá u nás masově hmyz (pokles stavu o cca 75%, díky intenzifikaci zemědělství smogu), říká Prof. Dr. David Stroch Ph.D.
  • "Vzrostlý strom má výkon 70 kWh chladící energie. Tedy pokud má strom vodu, kterou může vypařovat," říká Ing. Martin Dočkal (ČVUT). Podle něho je celá řada opatření, která bychom měli učinit. Založit a pěstovat pestré lesy, vracet vodu do půdy a docílit toho, aby půda byla opět schopna vodu zadržet. 
  • Nová studie ukázala, že tropické pralesy jsou tak poničené (odlesňování, klimatické změny, zemědělství), trpí "ekologickou rakovinou"  a stávají se spíš zdrojem než úložištěm oxidu uhličitého. více
  • Mrtvé dřevo tlející v lese dobře zadržuje vodu v přírodě a na jeho rozkladu se podílí nejrůznější bakterie, plísně a houby. V závislosti na druhu dřeva a velikosti porostu může být jeden strom kolonizován až 600 druhy plísní a hub a asi 1 350 brouky. Díky jejich rozkladné činnosti je půda obohacována o důležité živiny, které mohou svými kořeny přijímat další rostliny. Ty je využívají ke svému růstu až do doby, než se přiblíží konec jejich životnosti a odumřou. Pak celý cyklus obnovy lesa začíná nanovo. V bezzásahových lesích tak mají lesníci snahu mrtvé dřevo z lesa neodstraňovat. Dokonce existují programy na zvýšení podílu mrtvého dřeva v lese. Ukazuje se totiž, že jeho role v přirozené a samovolné obnově lesa je nezastupitelná. Mrtvé dřevo obrůstá mechem, pod kůrou se činí tisíce brouků, z rozpadajících se kmenů vyrůstá nová zeleň. Na bezzásahových plochách byly napočítány tisíce nových, mladých stromků. Co se ale stane, když na podzim ze stromů spadá všechno listí na zem? Tak jako jiný organický odpad, například exkrementy, mrtvé dřevo nebo zvířecí mršiny, je i listí rozkládáno a mineralizováno houbami a bakteriemi. Vzniká vrstva živin neboli humus. Déšť pak spláchne živiny hlouběji do půdy, kde se dostávají ke kořenům rostlin. Ty jej opět použijí pro svůj další růst a tvorbu nových listů. 
  • Náhrada za jeden 100-letý dub (objem koruny: 4000 m3, celkový počet listů: 150.000) = 100 10-letých dubů (objem koruny: 40 m3). Čím větší koruna stromu a povrch listů, tím silnější je chladicí účinek. Také konkrétní druh stromu a jeho schopnost a strategie hospodaření s vodou mají vliv na míru chladícího efektu. Při nedostatku vody se totiž zastaví proces transpirace a s tím spojený chladicí efekt. Bříza vypařuje ve velkém vedru přes 100 litrů vody za den, smrk pouze asi 10 litrů, ovšem pokud mají k dispozici dostatek vody v půdě.

Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody (o rozloze dvakrát větší než Aljaška, což je 10% panenské přírody). Odborníci také tvrdí, že při tomto tempu devastace planety lze předpokládat, že na konci 21. století už nebude na Zemi jediné místo nedotčené civilizací. 

Význam lesa pro krajinu a člověka:

Známé rčení vystihuje podstatu: bez lesa není voda a bez vody není život.

  • Lesy zajišťují koloběh (tzv. malý cyklus vodyVody, přírody a jsou domovem celého ekosystému včetně živočichů.
  • Mezigenerační paměť rostlin a stromů má značný vliv na konkurenční schopnosti rostlin i fungování celých ekosystémů.
  • Vzrostlé stromy fungují jako klimatizace pro svoje okolí. Ještě před 80 lety byly povinné aleje podél cest. Z jednoduchých důvodů. Všichni chodili pěšky: lidé dobytek i armády. Stromy tam musely být kvůli klimatu, to věděl každý, říká Jan Pokorný.
  • Stromy zpomalují srážky svojí korunou, snižují energetické náklady díky stínu, který skýtá les (ochlazuje okolí). Důležitá je retenční schopnost lesa - (např. lužní lesy zadržují vodu při povodních). Snižují erozi, vysychání a zahřívání půdy.
  • Les má i svého stařešinu (VŮDCE, prezidenta) - tzv. duch lesa.
  • Smrkové monokultury způsobují překyselení a vyčerpání půdy. Zadržují také méně vody ve srovnání s listnatými a smíšenými lesy.
  • Lesy přitahují vodu z oceánů (biotická pumpa) a současně ji zadržují v půdě (akumulace v podzemí) a také ji čistí. Strom poskytuje útočiště různým živočichům. Když je zdravý, vylučuje volatilní organické látky, terpenoidy, a ty působí antidepresivně. (Jan Pokorný)
  • Poskytují prostor pro flóru a faunu, v dutinách starých stromů nachází domov různí živočichové.
  • Generují toky vzduchu a vlhkosti.
  • Stromy mezi sebou komunikují a migrují (pomocí kořenů a semen).
  • Procházka ve zdravém lese není jenom optický vjem uklidňující zelené barvy. Je to kvalita vzduchu, kyslík vytvořený fotolýzou vody s trochou ozonu, chemie těch terpenoidů, jehličí a listy vychytaly prach a další, co nevíme.
  • Některé stromy vytvářejí temný stín (kaštanovník), pod jinými je světlo rozptýlené, ale jsou náročné na živiny (jasan) nebo vysušují půdu (bříza).  
  • více

Dospělý strom dokáže za den odpařit na 400 litrů vody. To je spotřeba sluneční energie 280 kWh, které se díky stromu nepřemění na teplo. Jeden strom tak odpovídá svým výkonem deseti klimatizacím. A opačně. Když dospělý strom pokácím, tak místo něho mám 280 kWh slunečního tepla, které místo ohřeje. 

Výkon v čištění vzduchu jednoho stromu o průměru kmene 1 m totiž nahradí tisíc stromů o průměru 3 cm. Přitom v případě, kdy se pokácí statný strom, obvykle se nahradí jen jednou vzrostlejší sazenicí. V centrech měst je přitom sázení stromů poměrně nákladné. Odhaduje se, že cena zasazení a údržby stromu v centru měst s ohledem na podzemní infrastrukturu stojí až půl milionu korun. Pokud bychom měli tedy nahradit výkon pokáceného vzrostlého stromu a nahradit ho tisícovkou stromů, vyšlo by nás to ve městech na půl miliardy korun. "To je důvod, proč je třeba dbát na každý jednotlivý strom ve městech.

  • Náhrada za jeden 100-letý dub (objem koruny: 4000 m3, celkový počet listů: 150.000) = 100 10-letých dubů (objem koruny: 40 m3). Čím větší koruna stromu a povrch listů, tím silnější je chladicí účinek. Také konkrétní druh stromu a jeho schopnost a strategie hospodaření s vodou mají vliv na míru chladícího efektu. Při nedostatku vody se totiž zastaví proces transpirace a s tím spojený chladicí efekt. Bříza vypařuje ve velkém vedru přes 100 litrů vody za den, smrk pouze asi 10 litrů, ovšem pokud mají k dispozici dostatek vody v půdě.

Mapa globálního odlesňování

Česko a střední Evropa, historický vývoj

Stav lesů v České republice

  • V České republice se zvýšil podíl lesů a zaujímá cca 33% území, před 150 lety to bylo pouze 20%.
  • Podporuje se výsadba smrků na úkor ostatních stromů (ve všech vegetačních pásmech) - tzv. hospodářský les (mají řídké dřevo), zvýšil se podíl smrku, který tvoří cca 50%, dříve většinu tvořily listnaté stromy (buky, duby, javory atd.).
  • Zvýšila se hustota lesa o 100%, proti stavu před cca 200 lety a to zvyšuje náchylnost lesa (polomy, usychání, škůdci).
  • Ubylo starých stromů a snížila se druhová rozmanitost.
  • Zmizely tzv, řídké lesy a travnaté bezlesí.
  • Z lesů zmizela velká zvířata (jeleni, zubři, daňci, atd.), která zprostředkovaně zajišťovala biodiverzitu flóry a fauny.
  • Díky kůrovci a suchu je ohroženo cca 30% území ČR (2019).

Jakou cestou se vydáme při obnově lesů?

  • Umělá výsadba.
  • Příroda může být ponechána, aby si poradila sama a obnovila přírodní ekosystém.

Úkolem je najít druhy schopné vypořádat se s horkými léty i tvrdými zimami. Potřebujeme smíšené lesy a stromy, které jsou přizpůsobeny jejich prostředí

  • Jedle Douglas, severní červené duby, turecká líska, italský javor, stříbrné vápno a libanonský cedr.

Výsadka stromů, umělé zalesňování

  • Velká Zelená zeď napříč Afrikou
  • Velká zelená zeď v Číně

Odlesňování

Odlesňování větších ploch než 10 000 m2 způsobuje vysychání půdy, hynutí živočichů a erozi půdy. Díky kůrovci a suchu dochází k masovému kácení i velkých ploch.

Zalesňování

Nejvíce ohrožené druhy stromů v Německu jsou, smrk, buk, jasan, javor norský a klen, dovážet se budou turecká líska, italský javor, stříbrné vápno a libanonský cedr.

  • Úkolem je najít druhy schopné vypořádat se s horkými léty i tvrdými zimami, potřebujeme smíšené lesy a stromy, které jsou přizpůsobeny jejich prostředí. 
  • více

Jak zabránit vysychání krajiny a půdy?

  • Klíčové jsou opatření v lese.
  • Nepotřebné lesní cesty a stopy po mechanizmech narušíme příčně tak, aby voda nemohla stékat, vsakovala se, zůstala tam, kde spadla.
  • Dáme prostor přírodě a ta si pomůže sama?
  • Suché poldry (akumulace vody při povodních) a hráze na zadržování sedimentů v korytu toku.
  • Obnova původních dřevin.
  • Obnova meandrů toků.

Co je příčinou degenerace lesa?

  • Napadení kůrovcem, a lýkožroutem - důsledek.
  • Nadměrné kácení velkých ploch.
  • Lesní monokultury sázené v jedno dobu  (chybí časová rozmanitost výsadby - různě staré stromy), smrkové polomy, nevhodný způsob těžby.
  • Ve vytěženém lese nezůstává dřevní hmota, která by zajistila přirozenou výživu pro nové semenáče.
  • Vysílená půda (dlouhodobé průmyslové těžení za účelem maximalizace zisku).
  • Lesní o obslužné cesty spojené s velkou erozí půdy.
  • Předčasné kácení lesa - průmyslová těžba lesa.
  • Lesní požáry - důsledek.
  • Uměle vysazované husté lesy.
  • Klimatické změny (vedra, sucha, extrémní deště).
  • Nárůst napadeného dřeva houbám téměř 30-40% - důsledek
  • Nepůvodní dřeviny, narušení přírodních cyklů.
  • Narušení podzemních cest vody těžkou technikou a budováním lesních cest.
  • Regulace toků (odstranění meandrů a mokřadů).
  • Klesající počet rozmanitosti druhů živočichů.
  • Hustá výsadba - lesy jsou hustější cca o 100% o proti stavu před 200 lety (tlak na efektivitu - výnos).
  • Chybí rovnováha mezi dáváním a braním.

Požáry lesa, co je příčinou?

Po celém světě se šíří velké požáry lesů (Řecko, Chorvatsko, Španělsko, Kalifornie, Amazonie, Tajga atd...).

  • Rostoucí teploty, vysychání lesa - klimatické změny.
  • Oslabený narušený les.
  • Dlouhodobá nevhodná péče o lesy.
  • Požár je přirozenou očistou lesa a je součástí přirozeného koloběhu přírody a obnovy lesa.
  • Nepůvodní dřeviny a narušení přírodních cyklů.

Evropská unie plánuje vytvoření společné letky, která bude používána na likvidaci požárů (2018), řeší se opět důsledek a ne příčina!!

Nedostatek minerálů v půdě:

Nedostatek fosforu a draslíku snižuje rezistenci proti rzím. Nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor. Bor má vliv na dobré přezimování a vývoj kořene. Jeho nedostatek způsobuje u dřevin odumírání vrcholových pupenů.  

Těžba dřeva v ČR loni (2018) kvůli rozsáhlé kůrovcové kalamitě vzrostla o třetinu na historicky nejvyšších 25,7 mil. m3. Drtivou většinu těžby v objemu 23 mil. m3 tvořila nahodilá těžba, kam spadají těžby kůrovcového dřeva či dřeva zničeného povětrnostními vlivy (ČTK). 

Orkán Kyrill, leden 2007, v Krkonoších, kde zdevastoval 72 tisíc kubíků dřeva.

11.srpen 2017, podle prvotních odhadů přes 100 tisíc kubíků dříví, větrná smršť měla znaky tornáda, táhl se především koridorem Libereckého, Královéhradeckého a Olomouckého kraje. Krkonoše.

2018, největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie, je napadena celá jižní část území (v roce 2017 padlo loni 120 tisíc kubíků dřeva díky kůrovci).

  • Na severní Moravě (Bruntálsko) spojená ještě s napadením václavkou (2017-18).
  • těžba dřeva v českých lesích v roce 2017 stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Pokořila tak rekord z roku 2007, kdy lesníci likvidovali dřevo poničené orkánem Kyrill.  

Rychle rostoucí dřeviny:

  • Jilm sibiřský
  • Japonský topol
  • Vrba, Líska
  • Paulovnie plstnatá
  • Vrba Smidtova, kříženec vrby jívy a vrby košíkářské, pěstována i jako dřevo na topení
  • Olše žijí v symbióze s bakteriemi, s jejichž pomocí dokážou vázat vzdušný dusík. Aby pokryly potřebu dusíku nutného k syntéze proteinů, čerpají ho nejen z půdy, ale i ze vzduchu. Stromům to umožňuje růst i na půdách chudých dusíkem, proto jsou také vysazovány na mrtvých půdách, což vede k obohacení půdy cennými dusíkatými sloučeninami a tím i k zlepšování půd a každoročním shazovaným listí podporují tvorbu humusu.
  • Topol osika
  • Jilm
  • Lípa

Pionýrské dřeviny:

  • Olše šedá, používá se na zpevnění sesuvných svahů nebo zpevnění čerstvých násypů a navážek nebo jako dřevina krycí a výchovná. Je vhodná k zalesňování extrémních stanovišť.
  • Bříza
  • Jeřabiny, přizpůsobivý strom, zvyšují zásaditost půdu (regenerují půdu smrkových monokultur)
  • Jeřabina ptačí se vyskytuje v jehličnatých lesech, snižuje tam kyselost půdy, jde o pionýrskou dřevinu, neumí však konkurovat ostatním stromům, které ho vytlačují
  • Osiky
  • Vrby
  • Pajasan žláznatý
  • Líska
  • Modřín
  • Pauvonie plstnatá

Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD)

  • Buk lesní
  • Dub letní
  • Jedle bělokorá
  • Lípa velkolistá i malolistá
  • Javor klen a javor mléč
  • Modřín opadavý
  • Olše lepkavá
  • Jasan ztepilý

K MZD se řadí také dub pýřitý, javor babyka (polní), jilm habrolistý a jilm horský, bříza pýřitá, ale také borovice kleč, jeřáb ptačí, jeřáb břek, topol osika, vrba bílá a vrba křehká a třešeň ptačí.

Stromy pro zpevnění svahů

  • Líska
  • Olše šedá
  • Rakytník řešetlákový

Zprávy z tisku, stromy, les:

4.6.2022 Všechnu biomasu z Lesů ČR získala firma uhlobarona Petra Pauknera levně, na deset let a bez tendru. Státní lesy prodaly celou svou produkci biomasy na deset let dopředu bez výběrového řízení společnosti Carbounion Bohemia miliardáře Petra Pauknera. Firma za stále žádanější energetickou surovinu platí zhruba o třetinu méně, než za kolik ji kupuje další velký hráč na trhu se štěpkou, Škoda Auto. Teplárny a další spotřebitelé štěpky tak nyní musí spoléhat na dohodu s Carbounionem, případě shánět štěpku jinde.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-v-boji-o-biomasu-ze-statnich-lesu-vitezi-uhlobaron-paukner-204891#

22.1.2022 Agrolesnictví je novou příležitostí, která čeká na využití. Čeští zemědělci, vystavení stále neočekávanějším rozmarům počasí, hledají vlastní cestu k řešení nejisté budoucnosti. Jedna z alternativ se jim však přímo nabízí. Koncept tzv. agroforestry, chcete-li agrolesnictví, čili leso-zemědělství, totiž nese příslib stabilní a pestré produkce v klimaticky rychle se měnícím prostředí.

Politika řešení klimatických změn povšechně může skrývat nejrůznější zhoubnou agendu, ale existenci samotné změny klimatu úplně popřít nemůžeme. Dost důrazně nám totiž klepe na dveře. Stávající a navrhovaná opatření se v zásadě soustředí buď na adaptaci, tedy přizpůsobení se změně (třeba změnou způsobu hospodaření a skladby pěstovaných plodin) anebo mitigaci, tedy varianty zaměřené na odrušení či zmírnění následků/projevů změny. Adaptační reakcí na sucho tak může být třeba nahrazení pěstované pšenice čirokem, mitigací pak budování vodních nádrží či tůněk, se zalesněním části orné půdy. Vymezení to není nejpřesnější, protože adaptační a mitigační strategie se volně prolínají. Žádná z nich není univerzální, a je třeba ušít je na míru konkrétnímu stanovišti, v tomto případě zemědělci. Obvykle se s nimi ale pojí dost zásadní proměna způsobu hospodaření, často pak s omezením výnosu či produkce. Nic veselého.

Zdroj: https://www.ceskestavby.cz/clanky/agrolesnictvi-je-novou-prilezitosti-ktera-ceka-na-vyuziti-30237.html

19.1.2022 BIOPÁSY POMÁHAJÍ DLE STUDIE PTÁKŮM A SAVCŮM PŘEČKAT ZIMU. Biologická rozmanitost zemědělské půdy v posledních desetiletích prudce klesá. Experti z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické dokázali v nové studii přínos jednoho z opatření - krmných biopásů.

  • Výsledky jasně prokázaly, že druhová bohatost i početnost polních ptáků či zajíců byly výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině.
  • Biopásy, ať již nektarodárné, pro podporu opylovačů, nebo krmné, patří mezi opatření ke zvýšení biodiverzity zemědělské krajiny. Krmné biopásy mají především sloužit jako zásobárny potravy a úkryt pro ptáky a některé druhy savců zejména v průběhu zimního období.
  • Ze získaných výsledků jasně vyplývá, že druhová bohatost i početnost polních ptáků (včetně ubývajících druhů), zajíců i drobných savců byla výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině. Jedinou výjimkou byla srnčí zvěř, u které se efekt biopásů neprojevil.
  • I když se nejvíce ptáků vyskytovalo v biopásech kolem křovinatých koridorů, největší rozdíly v početnosti a druhové diverzitě mezi biopásy a kontrolními transekty byly nalezeny u biopásů uprostřed polních bloků. Tato skutečnost platila i pro zajíce a drobné savce, kteří byli početnější také v biopásech uprostřed polí. Detailní analýzy ale ukázaly, že jednotlivé druhy ptáků dávají přednost biopásům s různým krajinným kontextem.
  • Důležité bylo také zjištění, že se výrazně snížila početnost a diverzita ptáků v biopásech (ale ne v okolní krajině) ve druhé polovině zimy, což znamená, že v důsledku vyčerpání zásob biopásy přestávají plnit svoji pozitivní funkci. Výsledky též naznačují, že záleží na jejich velikosti. Při porovnání několika velkých biopásů s větším počtem menších o stejné rozloze se ukázalo, že pro mnoho druhů ptáků a savců mohou být důležité i malé biopásy. Početnost ptáků a savců je sice obecně vyšší v těch větších, nicméně ani menší nejsou bez významu a někdy mohou být užitečnější než ty větší.
  • https://techfocus.cz/veda-vesmir/3977-biopasy-pomahaji-dle-studie-ptakum-a-savcum-preckat-zimu.html?

5.1.2022 Tepelná modifikace aneb mutace dřeva, která zajišťuje úžasné vlastnosti. Ke zlepšení některých vlastností dřeva slouží tzv. thermo modifikace, tedy úprava dřeva pomocí tepla. Mezi vylepšené vlastnosti pak patří zvláště stabilita dřeva a odolnost vůči vlhku a povětrnostním podmínkám.

Abychom nemuseli venkovní terasy, bazény a sauny obkládat drahými a vzácnými tropickými dřevinami, tepelně se upravují se typické evropské dřeviny, jako je například borovice.

Jak vytváříme thermoborovici?

Proces tepelné modifikace borovice (a dalších vhodných evropských dřevin) trvá asi 36 hodin a lze jej rozdělit do tří hlavních fází.

  1. fáze - Vysoušení dřeva pomocí páry. Ano, zní to paradoxně, ale je to tak. Dřevo zahřejeme na 100 °C a následně teplotu zvyšujeme na 130 °C. Tímto zdlouhavým, ale účinným prostředkem snížíme vlhkost dřeva téměř na nulu. Upřesnění pro fyziky: během této fáze se volná voda uvolňuje v důsledku rozdílu povrchového napětí a tlaku páry.
  2. fáze - Samotná tepelná úprava dřeva. V komoře následující po třech vysoušecích cyklech dochází k samotnému tepelnému zpracování. Teplota v komorách se zvyšuje na 190-215 °C. Podle míry zahřátí pak rozdělujeme materiály na Thermo S a Thermo D. V této teplotě je dřevo ponecháno asi 2-3 hodiny.
  3. fáze - Stabilizace dřeva. Ochranná pára vytvoří v poslední z komor ideální prostředí pro normalizaci vlastností dřeva a ustálení teplot. Zde dřevo pomalu a kontrolovaně ochlazuje a nabývá požadovaných vlastností. Také je nutné do dřeva opět nasát vlhkost (a to mezi 5-7 %), protože s příliš vysušeným dřevem se nepříliš dobře pracuje.

Zdůrazňujeme, že celý proces úpravy vlastností dřeva probíhá bez chemických přísad a zásahů, zlepšení kvality dřeva je tak ryze přírodní. Hustota takto kvalitního dřeva se pohybuje v rozmezí cca 450-470 kg/m?.

Jaká má thermoborovice pozitiva?

Vydrží. V první řadě vydrží dlouho. Díky změně fyzikálních vlastností dřeva i jeho vnitřní struktury jsou tepelně modifikované dřeviny schopny vydržet minimálně 30 let. A to dokonce ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách a při velké vlhkosti.

Nekroutí se. Tepelně modifikované dřevo bývá mezi odborníky označováno za "mrtvé". Při tepelné úpravě totiž dochází k rozkladu celulózy a odstranění pryskyřice i většiny biologických látek. To přispívá k rozměrové stabilitě dřeva, které již nemění svůj tvar. Při porovnání s tepelně neošetřeným dřevem bývá uváděno až 90 % snížení průhybu.

Snížená absorpce vlhkosti. Schopnosti dřeva vstřebávat vlhkost jsou pomocí tepelné úpravy sníženy až o 50 %. Stabilní vlhkost se drží mezi 5-7 %, přestože se dřevo často nachází na velmi vlhkých a mokrých místech. Nedochází u něj k bobtnání, prohýbání či praskání. Ideálně se tedy hodí na venkovní obklady domů, dřevěné terasy, výrobu zahradního nábytku či obklady bazénů a saun.

Bez údržby? Máte dvě možnosti, přičemž první z nich je thermoborovici povrchově nijak neošetřovat. Tím žádným způsobem nesnížíte její životnost, ale není možné již plně garantovat povrchový vzhled dřeva a některé další vlastnosti. Neošetřené dřevo může obsahovat drobné vlásečnicové trhliny a v průběhu dvou až pěti let mírně zešedne. K mnohým účelům se však takové dřevo hodí a rozhodně se nemusíte obávat o jeho technické vlastnosti. Druhou možností je thermoborovici ošetřit speciálním olejem či lakem, vždy je nutné prostudovat si daný příbalový leták pro více informací.

A negativa tepelně modifikovaného dřeva?

Rovnou můžeme říct, není jich mnoho. Ale jak to u dobrých výrobků bývá, pořizovací cena thermoborovice je ve srovnání s jinými dřevinami i několikanásobně vyšší. Cena souvisí mimo jiné s dlouhým procesem modifikace a spotřebovanými energiemi.

Modifikací u thermoborovice však kromě zlepšení mnoha kvalit dochází také ke ztrátě části její pevnosti, a tudíž není možné počítat s takovou tvrdostí, jako před tepelnou úpravou. Týká se to hlavně pevnosti ohybu.

https://www.drevostavitel.cz/clanek/sel-tepelna-modifikace-aneb-mutace-dreva-ktera-zajistuje-uzasne-vlastnosti?

16.12.2021 Za existencí demonstračního objektu Klokočná stojí z velké části jeden člověk, lesník Vladislav Ferkl, který si projekt před třiceti lety vymyslel, prosadil a zrealizoval. A napsal o tom knihu Může být nepasečný - výběrný způsob alternativou pro naše lesy?, která shrnuje třicet let jeho zkušeností s pěstováním lesa, kde nejsou paseky.

  • pasečný způsob hospodaření x nepasečný - výběrný způsob hospodaření v lesích. 

Je totiž potřeba změnit pohled například na těžbu stromů. Při nepasečném, výběrném způsobu hospodaření je důležité dodržování zásady, že vše je součástí dlouhodobého procesu vývoje a nic nesmí být při obhospodařování lesního porostu řešeno jednorázově, i když se jedná prokazatelně o momentálně pozitivní činnost.

  • Nelze kupříkladu v jednom či několika málo letech doplnit podsadbou celé množství chybějících dřevin, byť by šlo o závazný podíl ministerstva zemědělství, stejně jako nelze jedním těžebním výběrem odstranit z porostu všechny jedince, kteří nevyhovují kritériím výběru. 
  • Zkušenosti z Klokočné prokazují, že hospodářský les pěstovaný výběrným způsobem ve srovnání s klasickým lesem obstojí ve všech ohledech. 
  • Má navíc výhody v odolnosti lesa vůči vnějším vlivům jako jsou škůdci a počasí, a zachovává si i funkce mimoprodukční, o kterých na pasece nemůže být řeč. Přesto se lesu kůrovec nevyhnul, a v lese typu Klokočná není snadné vyhledávat a označovat napadené stromy. Zatím ale rozšíření lýkožrouta nedosáhlo kalamitních rozměrů. Se suchem si pak les poradil velmi dobře. Nevýhodou jsou naopak větší náklady na přibližování stromů a tím pádem na těžbu jako takovou. Podle Ferkla ale v celkové bilanci převažují ekonomické i ekologické výhody.
  • https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/tricet-let-zkusenosti-lesnika-vladislava-ferkla-jako-nadeje-pro-ceske-lesy? 

1.11.2021 České lesy jsou významným zdrojem emisí. Jak je dostat zpátky do kondice? České krajině dominuje zemědělská produkce (v roce 2018 to bylo 56 % plochy ČR) a lesní porosty (36 % plochy ČR). 22 % českého území je nějakou formou chráněno. Zemědělství je zodpovědné za přibližně 7 % celkových českých emisí. Z toho polovina pochází z chovu hospodářských zvířat, krávy a přežvýkavci totiž produkují skleníkový plyn metan. 40 % zemědělských emisí pak uniká z půdy, především v důsledku hnojení průmyslovými hnojivy a za zbytek je zodpovědný provoz zemědělské techniky.

  • Naše lesy dříve pohlcovaly oxid uhličitý z ovzduší, pokryly tak zhruba 5 % celkových českých emisí ročně. V posledních letech jsme ale svědky kůrovcové kalamity a velkého usychání lesních porostů, které vedou k intenzivní těžbě dřeva.
  • České lesy se tak podle dat Eurostatu od roku 2018 stávají významným zdrojem emisí CO2. V roce 2019 sektor lesnictví v Česku generoval emise ve výši 14 milionů tun oxidu uhličitého. Jen pro srovnání, to je přibližně stejné množství emisí, za které je zodpovědná celá osobní automobilová doprava v zemi (přibližně 10 % celkových českých emisí).
  • Ve vztahu ke změnám klimatu je krajina klíčovým partnerem, právě díky své schopnosti zadržovat oxid uhličitý. "Když se mluví o zadržování uhlíku v krajině, tak si většinou představíme, kolik roste lesů, stromů. Ale pravděpodobně mnohem důležitější je nakládání s půdou a konkrétně to, kolik půda obsahuje organické hmoty humusu. Pokud by se v půdě objevovalo více organické hmoty, bude odebírat další uhlík, který by se za jiných okolností ocitl ve vzduchu, a bude tak přispívat tak k lepší emisní bilanci.

  • Množství organické hmoty ale zejména v zemědělské půdě v poslední době výrazně klesá, což má za následek kromě uvolňování skleníkových plynů také větší erozi půdy. Příčiny ubývání humusu v půdě leží v hnojení syntetickými hnojivy v zemědělství nebo nevhodném managementu lesa. 

  • Zatímco v minulosti jsme v lesích odebírali jednotlivé stromy a na vznikajících ostrůvcích znovu vyrůstal les, tak dnes při běžně používaném holosečném kácení se těží velké kusy lesa najednou. Na paseku se pak opírá slunce, půda se přehřívá a humus z ní vymizí. 

  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ceske-lesy-jsou-vyznamnym-zdrojem-emisi-jak-je-dostat-zpatky-do-kondice-179102<br>

19.10.2021 Klokočná, místo kam se jezdí učit lesníci z celé republiky. Sjelo se sem asi osmdesát lesníků z celé republiky. Chtějí se podívat na les, který bývá dáván za vzor: Klokočná. U malé stejnojmenné obce v okrese Praha-východ se totiž 30 let pěstuje les přírodě blízkým způsobem. Za jeho vznikem stojí z velké části jeden člověk, Vladislav Ferkl, který si Klokočnou vymyslel, prosadil a zrealizoval.

  • Les u Říčan o výměře 393 ha ve vlastnictví státu, hospodaří zde Lesní závod Konopiště. Půdy jsou hlinité až jílovité, slabé až středně úrodné s kyselou reakcí, chudé na vápník a hořčík a naopak bohaté na draslík a sodík. Nadmořská výška se pohybuje mezi 420 - 510 m, roční úhrn srážek je 550 - 600 mm.

Na Klokočné přitom není nic okázalého: na pohled je to hezký les s různě starými stromy, je tu spousta malých semenáčků, mezi smrky a jedlemi jsou početné skupinky mladých buků, někde je borovice nebo dub, modřín, ale i douglaska a bříza.

Jeho jedinečnost vynikne, když se na skladbu lesa podíváte pozorněji: roste tu jedle, a přirozeně se obnovuje. Přitom z většiny českých lesů jedle téměř vymizela a nyní se do lesů za vydatných nákladů dosazuje. Roste tu i buk, který se do lesa vnáší ve skupinkách, kterým Vladislav Ferkl říká kotlíky. Další poznatek: není to stejnověký les, ale rostou tu stromky od semenáčků přes dorostence až po dospělé vysoké jedince. Ve srovnání s Klokočnou působí klasický hospodářský les poněkud chudě. Jako plantáž.

Jak se "dělá" přírodní les?

"Došlo tu k rekonstrukci nikoli porostů, ale hospodaření," říká Vladislav Ferkl, jak se mu podařilo proměnit les poškozený polomy do dnešní podoby, kterou jezdí obdivovat lesníci z celé republiky. Před třiceti lety se totiž kromě toho, co bylo potřeba s lesem udělat, hledalo i to, co nedělat: nemýtit a nedosazovat. A to může být pro lesníka obrovsky těžká práce. Nicméně teprve určitá míra "nedělání" vytvořila prostor pro přírodní procesy.

Dnes se tu hospodaří výběrným způsobem. Ke kácení se vybírají jen konkrétní stromy. Porazí se motorovou pilou, na cestu je z lesního porostu vytáhne kůň. Z přibližovacích linek, které jsou na Klokočné vesměs jednorázové, je odveze traktor. Les zůstává na pohled téměř stejný. Rozhodující je, že les zůstává - s tím, co je pro stromy důležité: mikroklimatem, půdou s půdními živočichy, vlhkostí, kořenovým systémem, kterým spolu stromy komunikují.

  • Za těch 30 let tu nevznikla jediná holina, zásadní je to proto, že pokud nevzniká holina, nevzniká ani zalesňovací povinnost. Obnova lesa se tedy může ponechat na přírodě, což zákon při pasečném způsobu hospodaření neumožňuje. 
  • Obnova lesa se modeluje světlem," že odstraněním určitých stromů z porostu se vytvoří prostor pro to, aby mohly vyrůst stromy jiné. 
  • Hlavním trumfem je jedle, která by měla z 0,2% zastoupení povýšit na 30-35 %. A musím přiznat, že současný vývoj spodní etáže již na tom intenzivně a úspěšně pracuje," pyšní se Vladislav Ferkl. Smrk by se z původního zastoupení 80 % měl snížit asi na polovinu.
  • Tím, že se nevysazují stromky, se ušetří hodně peněz. Zato náklady na kácení a přibližování stromů jsou vyšší než v lese, kde se hospodaří pasečně. V celkové bilanci se to ale vyplatí. "Rozsah prací i finanční náklady v pěstební činnosti se výrazně snížily a zvýšené náklady na těžební činnost jsou kompenzovány větší produkční schopností porostů.
  • Klokočná ale není papírově obyčejný hospodářský les, je to tzv. les zvláštního určení, kde podle zákona převažují mimoproduční zájmy nad tím hospodářským. Od roku 1990 je tenhle les takzvaným demonstračním objektem. Stát na něm ukazuje "vzorový způsob hospodaření s ohledem na dosažení určitého hospodářského cíle". A tím cílem je ověřit, zda je možné v lesích hospodařit výběrným způsobem tak, aby to bylo ekonomicky výhodné. Proto Klokočná nemá žádné "zvláštní zacházení". Jak zdůrazňuje Vladislav Ferkl, "přiznání charakteru účelového lesa v žádném případě neznamená jakékoliv výjimky, hospodářská privilegia či úlevy oproti provozním povinnostem v hospodářském lese či snížení ekonomických nároků na provoz. 
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/reportaz-z-lesa-kam-se-jezdi-ucit-lesnici-z-cele-republiky? 

1.9.2021 Mrtvé dřevo v různé fázi rozkladu ročně uvolní množství uhlíku odpovídající celosvětovým emisím z fosilních paliv. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu s českou účastí. Odborníci také poprvé zjistili, jak se na rozkladu dřeva podílí hmyz. Na projektu spolupracovalo 50 výzkumných skupin, za Česko se zúčastnil Mikrobiologický ústav AV (MÚ AV). Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature. Vědci v 55 lokalitách na šesti kontinentech rozložili dřevo více než 140 druhů stromů. Cílem bylo posoudit vliv klimatu na rychlost rozkladu. Polovinu dřeva uzavřeli do síťových klecí, které zamezily přístupu hmyzu. Zbytek nechali bez ochrany. Výsledky výzkumu ukázaly, že rychlost rozkladu a podíl hmyzu závisí na klimatu a s rostoucí teplotou se zvyšují. Vyšší množství srážek urychluje rozklad v teplejších oblastech a zpomaluje ho tam, kde jsou teploty nižší.

  • Odhadujeme, že z mrtvého dřeva se ročně celosvětově uvolní přibližně 10,9 gigatun uhlíku. Část uhlíku se přitom absorbuje do půdy, další část se uvolňuje do atmosféry. Množství uhlíku uvolněného z mrtvého dřeva zhruba odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv," uvedl Baldrian. "Studie rovněž dokládá význam hub a hmyzu při obratu mrtvého dřeva. Vzhledem k poklesu rozmanitosti hmyzu v důsledku globálních změn se ukazuje, že změna klimatu má potenciál významně ovlivnit rozklad dřeva, a tím i globální bilanci uhlíku.
  • https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/mrtve-drevo-rocne-uvolni-uhlik-ve-vysi-celosvetovych-emisi-z-fosilnich-paliv-40370805#

17.8.2021 Již desetiletí se vědci zabývají výzkumy, jejichž cílem je najít opatření, která by dokázala eliminovat negativní dopady globálních klimatických změn. Nejnovější výzkum naznačuje, že jedním z nejúčinnějších obranných aktivit lidstva může být poměrně prosté vysazování nových lesů. Vědci poprvé v historii zahrnuli do klimatických modelů oblaka, která nad lesy vznikají, a výsledkům se doslova nestačili divit.

Podle nového výzkumu tak může být masové vysazování lesů tím nejjednodušším a zároveň nejefektivnějším způsobem, jak vyřešit v určitých oblastech problémy s klimatickými změnami. Stromy totiž mají jedinečnou schopnost vázat na sebe obrovské množství oxidu uhličitého. Přesto je problematika vysazování stromů a jejich kompenzace množství oxidu uhličitého trochu více složitá, než se na první pohled může zdát.

  • Podle některých starších studií by totiž vysazování lesů v určitých zeměpisných šířkách mohlo působit zcela opačně, než je žádáno. Hraje zde totiž roli ještě takzvané albedo, tedy schopnost povrchu odrážet sluneční záření, a to mají stromy velice nízké. Existovaly proto obavy, že v mírném podnebí by zadržované sluneční teplo mohlo vyvážit jakýkoli ochlazující účinek, který by lesy poskytovaly díky odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry.
  • Většina klimatických modelů, na kterých byly tyto obavy postaveny, však nezohledňovala mračna, která nad lesy vznikají. Hustší formace mraků nad lesnatými oblastmi totiž znamenají, že zalesňování je mnohem účinnější, než se doposud předpokládalo. Samotné mraky totiž mají výrazný ochlazující účinek, protože znemožňují slunečním paprskům dopadat na zemský povrch. Nad lesy se tvoří mnohem více oblačnosti, což celkově s absorpcí oxidu uhličitého působí jako velice efektivní nástroj pro redukci teploty.
  • https://technika.magazinplus.cz/2160-existuje-prekvapive-ucinna-zbran-proti-nelitostnym-klimatickym-zmenam-vysledky-vedce-prekvapily.html? 

9.7.2021 Podle nové studie by mohla výsadba nových stromů pomoci v celé Evropě s bojem proti změnám klimatu, a to zvýšením množství srážek. Vysazení stromů na zemědělských plochách by mohlo zvýšit množství letních dešťů o 7,6 %. Vědci zjistili, že když dojde k nárůstu lesních ploch rovnoměrně po celé Evropě o 20 %, dojde k zesílení místních srážek.

https://www.bbc.com/news/science-environment-57722879<br>

https://fzone.cz/clanky/vysadba-novych-stromu-v-evrope-by-mohla-zvysit-mnozstvi-srazek-2419?<br>

8.6.2021 Vláda premiéra Andreje Babiše v pondělí schválila záhadný převod dohromady více než 70 tisíc hektarů lesů. Ohromný přesun majetku se má uskutečnit bezúplatně mezi organizací Lesy ČR a Vojenské lesy a statky (VLS). První jmenovaná společnost spravuje převážnou část lesních porostů v České republice a převede 41 tisíc hektarů na VLS. Druhá firma, spadající pod ministerstvo obrany, spravuje přibližně 126 tisíc hektarů lesů převážně v bývalých nebo současných vojenských újezdech a z toho převede 32 tisíc hektarů na Lesy ČR.

https://www.forum24.cz/zahadny-prevod-70-tisic-hektaru-statnich-lesu-muze-nahrat-babisovu-byznysu/?<br>

16.5.2021 Odlesňování představuje jednu z největších hrozeb pro biologickou rozmanitost světa. Nová studie ukázala, že oblast o rozloze Francie se přirozeně zalesnila od roku 2000. Přirozená regenerace lesů nabízí řadu výhod oproti aktivnímu vysazování.

  • Srovnáme-li tento pasivnější přístup s aktivní výsadbou, je přirozená obnova až o 76 % levnější. 
  • Navíc podporuje vyšší biologickou rozmanitost rostlin a živočišných druhů, zadržuje vodu a zkvalitňuje půdu.

Nová studie je založena na satelitních datech sbíraných po 30 let a průzkumu v terénu. Bylo odhaleno, že od roku 2000 přirozeně narostlo téměř 59 milionů hektarů lesa, což je dostatečné množství pro uložení ekvivalentu 5,9 gigatun CO2. Pro představu jde o množství vyšší, než představují roční emise v USA. 

  • Podle OSN bylo v letech 1990 až 2020 pokáceno 420 milionů hektarů globálních lesů. Roční míra odlesňování ale zpomaluje. Zatímco v devadesátých letech postupovalo rychlostí 16 milionů hektarů ročně, mezi lety 2015 a 2020 došlo k poklesu na 10 milionů hektarů ročně.
  • https://storymaps.arcgis.com/stories/87fa5cbe59f2460e9702a590314cdc0e 
  • https://www.worldwildlife.org/press-releases/forests-the-size-of-france-have-regrown-in-the-last-20-years-new-research-shows<br>

https://www.czechsight.cz/v-poslednich-20-letech-doslo-k-prirozene-obnove-lesu-o-plose-francie/?<br>

25.3.2021 Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Modřín při použití správných lesnických postupů může pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů. Svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy dostávají více vody, uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.

  • Modříny rychle rostou ve smíšených porostech, jsou odolnější vůči biotickému či abiotickému poškození a svou korunou propouštějí poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny. 
  • Navíc často vedou k podpoře vzácnějších druhů rostlin pod korunovým zápojem a tím k podpoře celkové druhové rozmanitosti lesa. Vytvořená dřevní biomasa má nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití. 
  • Díky svým ekologickým vlastnostem jsou vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých 4 %. Navíc v porovnání k ostatním dřevinám je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin.
  • Modřín je dosud spíše opomíjená dřevina, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi. V českých lesích v roce 2019 poprvé mírně převýšil podíl listnáčů jehličnany, které v předchozích letech zabíraly okolo 60 procent plochy. Podíl smrku v umělé obnově se ale postupně snižuje. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který tvoří téměř polovinu mezi listnáči. Nejvíce ale vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, který se za posledních deset let zvýšil o 40 % na současných 16,6 %.
  • V rámci projektu se budou odborníci zabývat zvýšením produkce lesních porostů, možnostmi uplatnění přirozené obnovy s minimalizací ekonomických a energetických vstupů, zlepšením efektivity obnovy rozsáhlých holin nebo úlohou modřínu při podpoře jiných dřevin. Součástí výzkumu je například i zpřesňování poznatků o původu modřínových populací.   

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-se-zameri-na-vyuziti-modrinu-k-obnove-holin-po-kurovci?

21.3.2021 Nové studie upozorňují na měnící se funkci světových pralesů, které kvůli lidské činnosti místo zpomalování začínají urychlovat proces oteplování. "Například lesy v ČR jsou celkovým zdrojem emisí od roku 2018.

Lesy pohlcují CO2 díky tomu, že ho do atmosféry uvolňujeme - i když to vypadá jako dobrá zpráva, pro lesy je to svým způsobem také určitý stresor. Je to jako když posadíte malé dítě před cukrový dort a čekáte, až ho sní, a pak mu dáte další, a pak další. U stromů samozřejmě toto 'přejídání' není tak zřejmé, princip je však podobný.

  • První z jmenovaných došla k závěru, že v období 2001 až 2019 jsou veškeré lesní porosty v tomto období kromě pralesů v Indonésii, Malajsii, Kambodži a Laosu celkovým sinkem CO2, což znamená, že ještě zvládají uhlíku víc ukládat, než uvolňovat.
  • Druhá studie upozorňuje, že když se ale vezmou v potaz veškeré emise, tedy například i oxid dusičitý nebo metan, vypadá to, že konkrétně největší světový prales v Amazonii už v tuto chvíli víc emisí produkuje, než ukládá. Tím pádem přispívá k oteplování klimatu. 
  • Obě studie sice přiznávají jistou míru nepřesnosti a závěry nejsou definitivní. Podle Ače je ale trend stále horší úložné či čistící funkce lesů a pralesů v kontextu emisí zřejmý, 
  • Studie v časopise Frontiers Climate Change nasvědčuje tomu, že Amazonský prales přispívá k oteplování. To je v souladu i s některými předcházejícími studiemi, podle kterých odlesňování a s ním spojený pokles odpařování a následný pokles tvorby oblačnosti k oteplování přispívá. Obě studie poukazují také na poměrně vysokou mírou nejistoty, a vzhledem ke složitosti jednotlivých procesů to není překvapivé.
  • Téměř všechny porosty uhlík pohlcují, a to i se započítáním ztrát následků odlesňování, a třeba i lesních požárů. Je potřeba si uvědomit, že tato práce hodnotí průměrný stav v období za poslední dvě dekády a situace se dynamicky mění. Například lesy v ČR jsou od roku 2018 celkovým zdrojem emisí, v důsledku sucha a bezprecedentní kůrovcové kalamity.  
  • Na příkladu Amazonského pralesa National Geographic uvádí celou řadu lidských činností, které způsobují, že se z něj místo plic světa stává producent emisí. Na prvním místě zmiňuje člověkem založené lesní požáry, které do atmosféry uvolňují částice černého uhlíku. Odlesňování zároveň negativně ovlivňuje srážky a dochází tak l vysychání a ohřívání lesů. Negativní vliv má i samotná globálně se zvyšující teplota, stavba přehrad či těžebních dolů.
  • Podle Ače je celý proces ukládání a uvolňování emisí lesa velmi komplexní a ovlivňuje mnoho faktorů. Je nicméně zřejmé, že ztrátu rovnováhy mezi dýcháním a fotosyntézou lesů zavinila lidská aktivita. Zvýšení množství uhlíku v atmosféře podle něj sice v lesích vede ke zvýšení účinnosti fotosyntézy, a lesy díky tomu mohly pohlcovat až 25 % antropogenních emisí. Aby ale mohl les tuto funkci plnit, potřebuje dostatek vláhy a živin v půdě, které mizí kvůli výše zmiňovaným činnostem. Účinnost pohlcování uhlíku navíc podle Ače "není nekonečná a s oteplováním se může zvrátit". 
  • Metan v pralese tvoří mikrobi množící se ve vodou prosáklé půdě a do ovzduší se může tento skleníkový plyn podle National Geographic dostat skrze stromy, které slouží "jako komíny" do atmosféry. Podle Ače pochopení lesních emisí metanu ještě není úplné, ovlivňuje ho ale především teplota, srážky a dostupnost živin v půdě. 
  • Lesy stále pohlcují obrovské množství CO2, a to i navzdory masivnímu odlesňování, což je právě výsledkem té nerovnováhy v podobě zvyšování CO2 z fosilních paliv. V horizontu nejbližších desetiletí bude největší problém zvyšování respirace (dýchání) následkem růstu teploty, protože dýchání roste s teplotou exponenciálně a pro fotosyntézu to neplatí.
  • K tomu se podle něj bude stále víc přidávat další biotické poškození například v důsledku přemnožení hmyzu, co můžeme sledovat například v Česku. Hospodářské lesy tímto trpí víc, ale postupně se problém prohlubuje i v přírodních lesích, jako jsou právě tropické pralesy. "Tento stav bude výsledkem dlouhodobého působení člověka, které je v tomto ohledu kumulativní, tedy jednotlivé faktory se spolu sčítají a nastane situace, kdy les jednoduše kombinaci negativních faktorů již nedokáže účinně čelit a bude nahrazen jiným, obvykle méně produktivním lesním nebo jiným ekosystémem. 
  • Návrat k rovnováze by mohl nastat jedině v případě, že by lidé přestali vypouštět CO2 a další skleníkové plyny a zpomalil by se proces oteplování. Takový návrat by ale slovy odborníka byl "relativně velmi pomalý".  I kdyby se lidstvu podařilo zastavit oteplování dramatickým snížením emisí, pralesy už do té doby mohou zmizet kvůli odlesňování.
  • Podle nejnovějších studií není 'bod návratu' Amazonského pralesa příliš vzdálený, zejména pokud bude odlesňování pokračovat. Ještě hůře je na tom ale Indonésie, nebo Malajsie, kde mizí primární porosty přímo před očima. Prakticky ale všechny tropické lesy jsou velmi blízko stavu, kdy nebudou schopny odolávat rostoucímu tlaku lidí," nejlépe, či lépe řečeno nejméně špatně je na tom africký deštný prales. 
  • Jediný způsob, jak tento neradostný a zhoršující se stav zvrátit, je omezení konzumace (zejména hovězího) masa, a co nejrychlejší snížení odlesňování na nulu. "V opačném případě ztratíme deštné lesy mnohem dříve, než to stihne udělat změna klimatu a narušení režimu uhlíku.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lesy-otaceji-svou-funkci-ze-zachrance-planety-se-stava-pritez-147706# 

9.3.2021 Vstříc radostnému a bezpečnému setkávání v přírodě. Lesy ČR obnoví tři sta studánek a pramenů. Podpořit rekreační a sociální funkci přírody je dlouhodobým cílem projektu 2025 Lesy pro život. Pod jeho hlavičkou se během následujícího roku dočká obnovy tři sta studánek a pramenů v českých lesích.

"Chtěli bychom, aby si lidé letošní rok nespojovali jen s omezeními a covidem, ale aby vzpomínali i na společné výlety. Nové studánky a prameny se stanou turistickým cílem i místem odpočinku a bezpečného setkávání přátel a rodiny uprostřed lesů," řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Vodní hladinu studánek ochrání nové přístřešky a v plánu jsou i dřevěná posezení pro turisty. Každé odpočívadlo navíc získá QR kód, pod kterým se skrývá příběh daného místa. Návštěvníci si jej mohou přečíst v aplikaci Klub nového lesa. V průběhu pěti let chtějí Lesy ČR investovat do turistické infrastruktury a údržby přístřešků, altánů a laviček celkem 130 milionů korun.

https://pozitivni-zpravy.cz/vstric-radostnemu-a-bezpecnemu-setkavani-v-prirode-lesy-cr-obnovi-tri-sta-studanek-a-pramenu/<br>

10.2.2021 České lesy jsou v nejhorším stavu ve střední Evropě. Jako jediné už nevážou oxid uhličitý. Podle dat OSN jsou jediné v regionu, které přestaly jako celek vázat oxid uhličitý a přispívat tím k lepší bilanci skleníkového plynu. V posledních třech letech dokonce začaly být vlivem masivního kácení a větší krátkodobé spotřeby dřeva zdrojem skleníkového plynu.

Kvůli lesní kalamitě se české emise CO2 zvýšily v roce 2019 podle předběžných odhadů o celých 15 milionů tun ročně (emise státy vykazují zpětně se zpožděním dva roky). Celkově přitom země do roku 2018 vypouštěla skleníkových plynů 130 milionů tun za rok. Česku za to hrozí nákup emisních povolenek v rozmezí od 350 milionů do 2,1 miliardy eur (devět až 55 miliard korun). Ty jsou vlastně pokutami za nadměrné vypouštění skleníkových plynů a mají bránit změně klimatu. Výjimečnost Česka potvrzují nejnovější čísla o emisích skleníkových plynů z databáze OSN. Podle posledních dat z roku 2018 české lesy vyprodukovaly 7,32 milionu tun skleníkového plynu, zatímco u údajů všech našich sousedů je opačné znaménko. Tady lesy jako celek CO2 vázaly. Například Slováci si díky svým zdravějším hvozdům mohli odečíst od celkové bilance skoro 3,8 milionu tun skleníkového plynu, Němci dokonce 67 milionů tun.

  • Německé podniky využívaly ve větší míře vlastní dřevorubce a přešly v řadě polesí na přírodě blízké hospodaření už před deseti či dvaceti lety. Při něm nevznikají paseky a lesníci více využívají přirozenou schopnost lesa se obnovit. 
  • Les musí přestat být jen továrnou na dřevo. "Nejdůležitější je pěstovat do budoucna takové porosty, které budou odolné proti pokračujícím změnám klimatu.  
  • Část odborníků navíc kritizuje státní dotace podporující masivní kácení často uschlých stromů, ze kterých už dávno kůrovec vylétl. Subvencemi kolem pěti miliard korun podle nich stát jen podporuje těžbu už téměř bezcenného dříví. Těžba navíc zhoršuje bilanci oxidu uhličitého. "I kvůli půdě a vodě by bylo lepší ty kmeny nechat na místě. 
  • Zanechání velké části vyschlých kmenů v lese by podle něho omezilo přístup do lesů pro veřejnost a zvýšilo riziko požárů. Klasický způsob výsadby nových stromků na pasekách podle něho zajistí obnovu lesa dříve než spolehnutí se na přírodní proces. "Ponechání dřeva v lese vede v určitém nadhledu k tomu, že společnost je nucena hledat jiný zdroj materiálu pro svoji spotřebu. Jiným zdrojem je především plast.
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66880030-ceske-lesy-jsou-v-nejhorsim-stavu-ve-stredni-evrope-jako-jedine-uz-nevazou-oxid-uhlicity 

15.1.2021  Lesníci: Zbytečná těžba uschlých stromů je důsledkem pravidel nastavených Ministerstvem zemědělství. Zástupce Ministerstva zemědělství ve své odpovědi na výzvu "Kácením české lesy nezachráníme" odmítá, že by Ministerstvo svými příspěvky podporovalo nerentabilní a zbytečnou těžbu odumřelých stromů. Ke zbytečné těžbě stromů, na kterou v důsledku přispíváme my všichni, však jednoznačně dochází.

Více než 6600 signatářů zmíněné výzvy, mezi kterými jsou převážně odborníci z oblasti lesnictví, ekologie a biologie, je přesvědčeno, že kácení a odvoz odumřelých stromů není přínosem ani pro samotný les, ani pro jeho služby společnosti, jakými jsou například čištění vody a vzduchu, ochrana půdy a biologické rozmanitosti nebo stabilní klima. Naopak, ponechání odumřelých stromů v lese by pomohlo biologické rozmanitosti lesa, tj. řadě užitečných mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů, a zároveň by pomohlo při snaze o zmírnění klimatických změn, protože uhlík podílející se v atmosféře na oteplování klimatu by byl místo toho desítky let uložen ve dřevě, než by se rozložilo. Signatáři výzvy proto apelovali na Ministerstvo, aby namísto zbytečné těžby odumřelých stromů, podporovalo jejich ponechání v lese k zetlení. Ministerstvo namítá, že svými příspěvky nerentabilní těžbu nepodporuje, ale cílí na následnou obnovu postižených porostů.

Přitom pro ponechání odumřelých stromů v lese hovoří i další argumenty. Náklady na těžbu a dopravu dřeva v řadě případů převyšují příjem z prodeje dřeva. Těžba se tedy často nevyplatí ani ekonomicky a bez dotací by byla ztrátová, proto se i státní podnik jako celek loni do ztráty dostal. Na řadě míst je dostatečné množství malých stromků, tj. přirozené obnovy, která zajistí vznik nového porostu na místě odumřelých stromů. Výsadba, ani intenzivní a nákladná péče o nové stromy, kvůli které by bylo třeba odumírající stromy s podporou ministerských dotací vytěžit, proto na mnoha místech není potřeba, a i z tohoto pohledu je zbytečná. Těžba v takovém případě spíše vede ke zničení velké části malých stromků z přirozené obnovy. 

Dr. Vojtěch Čada, dr. Jeňýk Hofmeister, prof. Miroslav Svoboda
Autoři jsou pracovníky Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze. Podporu tomuto textu vyjádřila Česká společnost pro ekologii. 

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lesnici-zbytecna-tezba-uschlych-stromu-je-dusledkem-pravidel-nastavenych-ministerstvem-zemedelstvi-to-ale-pochybeni-odmita

13.1.2021 V přírodě zpravidla nezůstává nic nazmar a ani letos nebude tento fascinující koloběh v českých lesích přerušen. Osivo pro lesy nové generace totiž státní podnik Lesy ČR připravil z loňské úrody dřevin, která byla nebývale bohatá. Z plodů a semen lesních dřevin vytříděných, vyluštěných a uskladněných během loňského roku v Semenářském závodě Lesů ČR v Týništi nad Orlicí bude možné vypěstovat až 180 milionů sazenic lesních dřevin. Jen Lesy ČR jich plánují vysadit 85 milionů a znovu tak zalesnit 14 500 hektarů vytěžených kvůli kůrovcové kalamitě. A protože loni dřeviny plodily opravdu nadprůměrně, bez problémů zbyde i pro ostatní odběratele. Část osiva poslouží také jako zásoba na další léta.

  • Soustředíme se na krytokořennou metodu pěstování sadebního materiálu na vzduchovém polštáři, zejména ovocných planých dřevin, jako jsou jabloně lesní, třešně ptačí, hrušně polničky, jeřáby oskeruše nebo břeky, kaštanovníky jedlé a další. Tyto méně běžné druhy dřevin také patří do lesů nové generace, druhově pestrých a odolnějších vůči změnám klimatu.

https://pozitivni-zpravy.cz/fascinujici-kolobeh-prirody-ceske-lesy-nove-generace-se-zrodi-z-lonske-urody/<br>

8.1.2021 Jedna z nejlepších variant pro obnovení lesů je nesázet žádné stromy. Jak by to mělo vypadat v praxi? Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se ty měly kam nerušeně šířit. Zatím se totiž při svých hranicích potýkají s přepásáním, vysekáváním a klučením. "Pokud je necháme růst, zaplní Británii miliony stromů, samy o sobě," dodává Wrigley. 

Zachráníme, obnovíme, doplníme, vysadíme. Touha člověka opravovat jím narušenou přírodu nezná hranic a nevyhýbá se ani lesům. Ty nejrozmanitější lesní porosty světa, proslulé diverzitou druhů i vzájemností ekologických vazeb, totiž vznikají samovolně a bez lidského přispění. Pomalou postupnou samovolnou obnovou.  

  • Řízená výsadba stromů by měla ideálně probíhat jen tam, kde je přirozená a samovolná regenerace lesů buď nepravděpodobná, anebo by trvala příliš dlouho.
  • Přitom výhody přirozené obnovy jsou zřejmé. Pokud necháte les samovolně růst, bude se jako poněkud zbytnělý plevel šířit a rozrůstat do svého okolí. V horizontu vyšších dekád se postupně ustanoví rovnováha mezi jednotlivými přítomnými druhy, jejichž zastoupení bude odpovídat podmínkám konkrétního stanoviště a budou své lokalitě plně adaptované. Je to levné, kvalitní a vzniká to samo. Přirozeně rostlé lesy jsou také schopné ve své biomase vázat výrazně více uhlíku (silně přes odhadovaných 12,8 t/ha ročně platných pro vysazované lesy) než lesy uměle vysazované.  
  • Klimatická krize si totiž žádá okamžité řešení, a tím pádem i okamžitou výsadbu stromů. Ty jsou pak ale ve svém principu degradovány na pouhý biotechnický nástroj k lapání atmosférického uhlíku, aniž by se přemýšlelo o jejich dalších přínosech pro přírodu. 
  • Celonárodní zalesnění (v tomto případě Velké Británie) je zcestná. Jejím výsledkem jsou totiž často jen monokultury nebo výsadby naplněné nepůvodními na stanoviště neadaptovanými druhy. Kvalitu a původnost nahrazuje kvantita. Je nutné zahrnout taktiku přirozené obnovy lesa do svých zalesňovacích plánů. 
  • Jak by to mělo vypadat v praxi? Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se ty měly kam nerušeně šířit. 
  • V místech, kam by se stromy dostávaly jen stěží, na lokalitách, kde není přirozená regenerace lesa pravděpodobná, by měla dál fungovat umělá výsadba. Ta by ale neměla být jediným a hlavním aplikovaným přístupem. Jedna z nejlepších variant pro obnovení lesů je nesázet žádné stromy, protože ony si tam najdou cestu sami. 

Lekce pro Evropu i Česko

Z toho bychom si mohli vzít inspiraci i my v Česku a možná dát větší šanci přirozené obnově lesů. Protože cyklické obnovování suchem, kůrovcem a větrnými smrštěmi poničených smrkových monokultur, které coby hospodářský les stejně rostou mimo svůj přirozený areál, už začíná být - nejen ekonomicky - poněkud únavné.

Hodí se zmínit, že v pevninské Evropě se zatím úspěšně zelená, a za posledních 20 let se podařilo stávající rozlohu lesních porostů rozšířit o 2 miliony hektarů. A další výsadba tří miliard stromů do roku 2030 je aktuálním plánem Evropské unie.

https://www.sciencealert.com/restoring-forests-should-be-as-easy-as-letting-trees-plant-themselves<br>

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jedna-z-nejlepsich-variant-pro-obnoveni-lesu-je-nesazet-zadne-stromy

12.12.2020 Rostliny, které zažily nedostatek, plodí zdatnější potomky. Rostliny, které zažily nehostinné prostředí, plodí zdatnější potomky. Aspekty mezigenerační paměti rostlin popsal tým, jehož součástí jsou i vědci z Česka. Potomci zkoumaných rostlin byly podle výzkumníků zdatnější v boji o životní prostor. Přenos zkušeností měl dopad i na další složky ekosystému. O výzkumu informovala Miroslava Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd (BÚ AV) ČR.

  • ústřední roli hraje u rostlin konkurence. "Rostliny nemají možnost pohybu a nemohou si jednoduše vybrat místo svého pobytu. Proto jakmile jednou zakoření, musí být
  • vědci dosud přehlíželi mezigenerační paměť rostlin. Právě ta má značný vliv na konkurenční schopnosti rostlin i fungování celých ekosystémů.
  • Jako mezigenerační paměť odborníci popisují například situaci, kdy rostlina zažije strádání, sucho či nedostatek světla, a tuto zkušenost předá svým potomkům. Ti jsou tak lépe připraveni na možné nesnáze a mají výhodu proti rostlinám, které od předků tuto zkušenost nezískaly.

  • Zážitek strádání rostlina předává skrze epigenetické procesy. Pomocí takzvané metylace cytosinu v DNA může organismus zapínat či vypínat aktivitu genů a rostlina tak svým potomkům předá "předaktivované" geny užitečné pro boj s nehostinným prostředím.

  • To, že rostliny, které rostly například v hustém porostu, plodí zdatnější potomky, zjistili vědci při experimentech s pampeliškami. Zkoumané rostliny rychleji klíčily a celkově měly rychlejší vývoj či intenzivnější růst kořenů. Byly tak úspěšnější v boji o životní prostor s jinými rostlinami. To, že se tato paměť přenášela epigenetickými procesy, vědci ověřili tím, že u části rostlin odstranili některé epigenetické značky. Takto zasažené rostliny se pak chovaly tak, jako by jejich předci náročnější podmínky nezažili.

  • listy konkurenčně zdatnějších rostlin se rozkládají po odumření mnohem pomaleji, než listy geneticky totožných rostlin bez zmíněných zkušeností. To podle týmu naznačuje, že paměť rostlin má dopad i na související procesy v přírodě - v tomto případě koloběh živin v ekosystému.

  • mezigenerační paměť zaslouží více pozornosti a měla by být zohledněna třeba při modelování funkce ekosystémů během klimatické změny nebo při produkci osiv v zemědělství.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/rostliny-ktere-zazily-nedostatek-plodi-zdatnejsi-potomky.A201210_162324_ln_veda_ape

6.12.2020 Ruské plíce světa se zmenšují. Ruské lesy se rozkládají se na více 800 milionech, podle analýzy think-tanku Earth.com tak představují více než 20 % celkové lesní plochy na Zemi. Vedle nekontrolovaného odlesňování je ohrožují také masivní požáry.

Od roku 2001 do roku 2019 přišlo Rusko o 64 milionů hektarů lesů což podle serveru globalforestwatch představuje ekvivalent emisím oxidu uhličitého o objemu 10,1 gigatuny (Gt). Jen pro srovnání: letošní rozsah brazilského rekordního odlesňování postihl necelý 750 tisíc hektarů pralesů, zatímco v Rusku se v posledních letech těžba týkala milionu hektarů.

Jak podotýká organizace Jamestown Foundation za 80 procent mohou lesní požáry, ale dalších 20 procent připadá na těžbu dřeva. Například letos v květnu shořely lesy v okolí Bajkalu na ploše velikosti Jihočeského kraje. Nicméně řada požárů je často založena, aby zakryla právě stopy po nelegální těžbě dřeva, které míří do Číny.

Miliardové zisky

Podle expertů činí škody napáchané "černými dřevorubci" až 100 miliard rublů ročně (cca 29 mld. Kč). Oficiální statistiky ovšem přiznávají pouze 15 miliard rublů (4,3 mld. Kč). "Někdo z obchodu má zisk, a to na obou stranách rusko-čínské hranice,

Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/misto-tajgy-pustina-pohostinne-rusko-by-cine-prodalo-celou-sibir.A201204_103837_firmy-trhy_tesa

3.10.2020 Návrat ovocných stromů do lesů. V České republice byly lesy co do skladby mnohem pestřejší, než je tomu dnes. Převládaly především listnaté lesy a také smíšený porost. Dalo se tady běžně setkat i se dřevinami, které v současném hospodářském porostu úplně chybí. Hovoříme především o původních druzích ovocných stromů a keřů.

  • jabloň lesní, polnička, tedy planá hrušeň, jeřáby, oskeruše nebo břeky, kaštanovníky jedlé. 
  • dřín, dříšťal

Hospodářský les v Polsku je velmi pestrý a často se nedá srovnat ani s porosty v chráněných krajinných územích u nás. Absence divoce rostoucích ovocných stromů (jabloni lesní, polničce, tedy plané hrušni, různých druzích jeřábů, dřínu, dříšťálu atd.) vede ke vzniku potravní pouště. Zvěř má mnohem menší množství potravy. Zvířata milují nejen plody ovocných dřevin, ale i větvičky, semínek a podobně. V lesích chybí především plodonosné dřeviny produkující bobule a ořechy. 

https://www.nasezahrada.com/navrat-ovocnych-stromu-do-lesu-vedci-zacnou-s-lesniky-uz-nyni/?

24.9.2020 Pando je kolonie topolu osikového, která se rozprostírá na ploše 43 hektarů na jihozápadě amerického státu Utah. Kvůli obrovskému přemnožení jelena je tento unikátní ekosystém ve vážném ohrožení.

Pro příležitostného pozorovatele vypadá Pando jako obyčejný les. Každý strom však sdílí společný kořenový systém a je geneticky identickým klonem svých okolních stromů. Takto prakticky jedna rostlina tvoří celý rozsáhlý lesní komplex.

Ačkoli Pando je často nazýván nejstarším živým organismem na Zemi, datovací techniky v rámci kolonie nelze příliš dobře aplikovat, a jsou proto velmi nepřesné. Přesto se odhaduje, že stáří kolonie je až 80 tisíc let. Nový výzkum ale ukazuje, že majestátní superorganismus má velké problémy a velice rychle stárne. Podle odborníků lze potíže lesa přirovnat k lidské populaci. Hlavní příčinou je přemnožení jelena, který konzumuje všechny mladé výhonky a noví jedinci nemají šanci dospět. Les tedy tvoří pouze staré a vzrostlé stromy. Absence menších vzrůstajících stromů je na první pohled patrná. Téměř všechny stromy topolu jsou ve věku mezi 110 a 130 lety. Země pod nimi je pokryta uhynulými stromy, ale žádné nové nerostou, aby ubývající populaci nahradily.

https://technika.magazinplus.cz/1846-nejvetsi-zivy-organismus-na-zemi-pomalu-umira-vedci-bojuji-o-jeho-zachranu.html?

15.9.2020 Zbytečná těžba uschlých kůrovcových stromů lesu nepomáhá, upozorňují lesníci a biologové. Ponechání odumřelých stromů v lese již nemůže přispět k šíření škůdců. Naopak představuje jednu z nejlepších cest, jak současně zpomalit úbytek pestrosti v přírodě i klimatickou změnu, protože odumřelé stromy jsou domovem mnoha mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů a je v nich uložený uhlík, který by se jinak v atmosféře podílel na oteplování klimatu.

"Pokud se vlastníkům nevyplatí odumřelé stromy zpracovat, stát by je k tomu neměl nutit, ani jejich zpracování nepřímo financovat. Těžba odumřelých stromů nepředstavuje pro samotný les ani jeho ekosystémové služby žádný přínos," doplňuje lesník profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v Praze. "Vykácení odumřelých stromů a odvoz dřeva české lesy nezachrání. Stát by měl podpořit ponechávání mrtvého dřeva v lese ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa."

"Stát by měl v soukromých lesích podporovat přirozenou a postupnou obnovu dřevinami přizpůsobenými danému místu, protože takovéto lesy budou dostatečně odolné ke změnám klimatu a schopné zajistit zachování biologické rozmanitosti," říká Karel Prach, předseda České botanické společnosti. "Zcela samozřejmě by se těmito principy mělo řídit hospodaření v hospodářských lesích ve vlastnictví státu, jejichž správcům by stát též neměl poskytovat prostředky na nerentabilní těžbu odumřelých stromů."  

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zbytecna-tezba-uschlych-kurovcovych-stromu-lesu-nepomaha-upozornuji-lesnici-a-biologove?

29.7.2020 Dřív snižoval spotřebu letadel, dnes raději zalévá stromy. Že chce udělat něco dobrého pro přírodu, věděl už ve třetí třídě. Životnímu prostředí pomáhá od svého mládí. Čtyřiačtyřicetiletý Michal Polanský loni vytvořil webovou aplikaci Zalejme.cz, aby lidé mohli přehledně a efektivně zalévat brněnské stromy. V polovině července se aplikace z Brna a Tišnova rozšířila také do Litomyšle a Českých Budějovic.

https://www.denik.cz/regiony/mrzel-ho-pohled-na-schnouci-stromy-sel-luzankami-a-vymyslel-zalevaci-aplikaci-20200725.html?

27.7.2020 Sbírejte semínka dřevin, tak zní netradiční výzva lesníků. Kvůli těžbě kůrovcového dřeva vznikají velké paseky a lesní hospodáři se potýkají s nedostatkem pracovních sil. I proto se obrací na veřejnost, aby jim pomohla lesy znovu zasázet a zároveň omladit současný porost. Sbírat by proto měli semena z okolí Spáleného Poříčí, kde s tímto nápadem přišli.

https://plzenska.drbna.cz/z-kraje/2706-sbirejte-seminka-ze-sveho-okoli-prosi-lesnici.html?

8.11.2016 Přestože příroda dostává od člověka dost zabrat, a to i v Česku, lesům se zde, zdá se, daří. Aktuálně tvoří lesy 34 procent celkové rozlohy země a množství dřeva v lesích rok od roku roste.

Co se zalesnění týče, je sice Česko mírně pod evropským průměrem, žebříčku ale kralují lesnaté skandinávské státy jako Finsko nebo Švédsko. Naopak v Nizozemsku či Irsku tvoří lesy pouze 11 procent z celkové rozlohy zemí.

Hmota dřeva v lesích u nás roste dlouhodobě, při srovnání s obdobím první republiky je více než dvojnásobná. Navíc už od roku 1990 přírůstek pravidelně převyšuje množství dřeva, které se vytěží. Výjimku tvoří pouze roky 2006 a 2007, a to z důvodu rozsáhlých škod způsobených orkánem Kyril.

https://pozitivni-zpravy.cz/v-cesku-je-dvakrat-tolik-lesu-nez-pred-desitkami-let/<br>

Kalendář sběru semen stromů

2.6.2020 Odborné společnosti chtějí lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje důsledněji chránit, osm jich ohledně toho podepsalo společné prohlášení. Lokalitě se přezdívá Moravská Amazonie, podle odborných společností, které zastupují 6000 členů, ji stát spravuje především jako zdroj dřeva. (ČTK) 

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů. Rozšíření NATO na východ se stalo jedním z důvodů konfliktu mezi...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...