Stromy, lesy

Jakmile je les oslaben suchem, tak se do stromů pustí kůrovec s václavkou či jinými housenkami (listnaté stromy). Pokud by však byly stromy zdravé, tak se kůrovci lehce ubrání - třeba tím, že ho zalijí smůlou. Naše lesy jsou nemocné!! Stromy a lesy žijí v symbióze (homeostáza) s ostatními živočichy, energií planety a jejími cykly.

Monokultury v lesích a na polích nám zrcadlí stav nás samých (masa individualistů, kteří nespolupracují a nepředávají si zkušenosti a informace), nepracují ve prospěch celku, ale pouze na sebe (orientace na zisk za každou cenu). 

Evropské unie plánuje výsadba tří miliard stromů do roku 2030. 

Odborníci se shodují v tom, že Česko obecně nemá málo lesů. Mají ovšem nevhodnou druhovou skladbu a je tu ještě jeden problém - jinde než v lesích stromy prakticky nejsou (dostat je do otevřené krajiny).

  • NASA mapa požárů on-line
  • Máme 2,6 miliony hektarů lesů v ČR z toho asi 1,3 milionu hektarů je pokryto smrky a v Česku máme kolem jedné miliardy kubíků dřeva a přiroste kolem 23 milionů za rok. 
  • V roce 2016 tvořili lesy 34 procent celkové rozlohy země a množství dřeva v lesích rok od roku roste. Česko mírně pod evropským průměrem, žebříčku ale kralují lesnaté skandinávské státy jako Finsko nebo Švédsko. Naopak v Nizozemsku či Irsku tvoří lesy pouze 11 procent z celkové rozlohy zemí. Hmota dřeva v lesích u nás roste dlouhodobě, při srovnání s obdobím první republiky je více než dvojnásobná. Navíc už od roku 1990 přírůstek pravidelně převyšuje množství dřeva, které se vytěží. 
  • Lesy ČR mají program Vracíme vodu lesu, v rámci něhož Lesy ČR staví, obnovují a rekonstruují malé vodní nádrže a meandrující potoky. Cílem je vytvořit dostatek ploch s přirozenou zásobárnou vody, zpomalit její odtok z krajiny a zmírnit sucho.
  • Největší kalamita v naší historii (2019) může zničit 500 tisíc hektarů smrkových lesů, což je cca 40% jejich rozlohy u nás. (MŽP) více
  • Do státního rozpočtu odvedly lesy ČR za posledních 5 roků 30 miliard kč a dalších pět miliard v rámci daně z příjmu a v roce 2018 by to mělo být 2,5 miliard.
  • Spouštěč sucha pro Česko byl rok 2015, ohrožuje kromě smrků i borovice lesní (škůdci a jmelí) a duby zimní (srážky se nedostává do hlubších vrstev půdy)
  • V roce 2019 (v roce 2018 to bylo cca 20 milionů m3) bude podle odhadů bude objem cca 30-50 milionů m3 napadeného mrtvého dřeva (hnutí Duha, Jan Piňos), za kalamitní stav je považován již objem dřeva 1 milion m3
  • Lesníci 2.4.2019 spustili nový informační portál www.nekrmbrouka.cz určený drobným vlastníkům lesů, který přináší jednoduché a srozumitelné informace, jak postupovat v ochraně lesa  
  • Břízy jsou zasaženy houbovými chorobami a decimuje to jejich populaci
  • Kůrovec zabije strom tím, že mu přeruší tok živin, ale nezničí dřevo, v první fázi prakticky není poškozeno, co ho ale poškodí, je jeho vysoušení. když se dříví nedostane včas na zpracování, tak zmodrá, poškodí ho další hmyz nebo popraská. Kdybychom byli schopni strom rychle dostat na pilu nebo k jinému zpracování, nikdo prakticky nepozná, že je takzvaně kůrovcový.
  • Smrkové lesy zasáhl kůrovec kromě tradiční lýkožrout smrkový i lýkožrout severský, který zasahuje koruny a vyžaduje čerstvější smrky (nenapadá pokácené smrky, přezimuje v hrabance)
  • Lesy v okolí Bzence a Hodonína (tzv. Moravské sahara) decimují miliardy chroustů maďalových (poškodí kořenový systém stromů, dospělí se živí listím stromů), ohrožují asi 8500 hektarů lesů, příčinu napadení neznají, roli prý ale hraje špatné hospodaření a také sucho, které stromy oslabuje (10.5.2019)
  • Lesní hospodáře navíc trápí ještě další škůdce. V roce 2018 se na víc než 2000 hektarech přemnožila můra sosnokaz. "Housenky žijí v korunách stromů a ožírají jehlice. Při opakovaném žíru stromy hynou," řekl Zavrtálek 

Německo, podobně jako Česko přitom bojuje především se zkázou lesů, uměle vysázených v 19. století. Už v době napoleonských válek (1803 -1815) bylo totiž podle odborníků území dnešního Německa prakticky odlesněné, protože dřevo se ve velkém používalo jako topivo a stavební materiál. více

"To, co nám tu roste (Štýrsko), jsou všechno české stromy. Na konci 19. století byla zdejší oblast masově odlesněna, kvůli ocelářství, které potřebovalo spoustu energie. A v Česku se dala výhodně koupit semena, Teď, po sto letech, už to prostě tak dobře nefunguje," potvrzuje, že i v Rakousku se stejně jako v České republice vede debata o tom, jak by měl vypadat "les budoucnosti". 

Těžba dřeva:

  • V roce 2019 bylo vytěženo 26 mil. m3 dřeva v českých lesích. Drtivá většina byla poškozena suchem a kůrovcem.
  • 27.9.2019 Fenoménem letošního roku je ale vysychání borovice. To je způsobené nedostatkem vody ve střední části půdního profilu, protože borovice koření mnohem hlouběji než smrky. Evidujeme více než sto tisíc hektarů a statisíce kubíků borové hmoty, která usychá v podstatě stojící.

Stručné informace o lese

  • Ruské lesy se rozkládají se na více 800 milionech, podle analýzy think-tanku Earth.com tak představují více než 20 % celkové lesní plochy na Zemi. (6.12.2020) 
  • Lesy jsou životně důležitou součástí našeho života. Tvoří podzemní vodu, dávají nám dřevo, filtrují vzduch, snižují CO 2 a teplotu a nabízejí prostor pro ochranu druhů a lidskou relaxaci.  
  • Hospodářský les  x horský přírodní les, dva světy, které jsou velmi rozdílné...
  • Lesy jsou přírodní vodárnou krajiny, proto jsou velké lány a tlak na odlesnění sebevražedné (Jan Pokorný).
  • Před nástupem císařovny Marie Terezie bylo v lesích 11 % smrků, nyní je to podle něj v ČR 60 % a na Vysočině 70 %. (Richard Brabec 18.6.2019)
  • Buk je matkou lesa a smrk je otcem (který nyní z našich lesů odchází).
  • Lesy se vyvíjí více jak 300 milionů roků.
  • Stromy odchází (dřevo se rozkládá po dobu desítek roků a je zdrojem potravy pro spoustu živočichů) a přichází (rozkládající se dřevo je živnou půdou pro semenáče), ale les zůstává.
  • Polomy jsou jen důsledkem nemocného lesa, který je mrtvý - nemocný (rozpad, rozklad dřeva), ale následně dochází k ozdravění lesa a ten ožívá (přirozený koloběh přírody) - homeostáza.
  • Rostliny a stromy získávají v symbióze s houbami v divokém lese větší odolnost proti suchu, mrazu, toxickým látkám a využívají také větší plochu půdy, ze které čerpají vodu a živiny.
  • Při těžbě se nashromážděná energie stromů odváží z lesa, který tak vysáváme a nevracíme zpět přírodě pro její regeneraci a to má další degenerativní důsledky.
  • Stromy mají podobný "srdeční tep" jako lidé, podle vědců "čerpání" funguje tak, že se kmen jemně vytlačí vodu směrem nahoru přes xylém, což je systém cévní tkáně v kmenu, jehož hlavním úkolem je přenášet vodu a živiny z kořenů do větví a listů.
  • V noci neprobíhá fotosyntéza, která vede k přeměně slunečního světla na jednoduché cukry. Stromy tedy pravděpodobně šetří energii uvolněním větví, které se jinak přes den nakloní směrem ke slunci. 
  • Rostliny a stromy mají také meridiány jako lidské tělo, planeta i vesmír.
  • Stromy migrují, posunuje se jejich výskyt (v průběhu desetiletí o desítky kilometrů) jednou z příčin mohou být přirozená migrace, změna klimatu i činnost člověka, tento fakt potvrzuje ve své knize i Peter Wohlleben.
  • V lesích je absence divoce rostoucích ovocných stromů (jabloň lesní, polnička, tedy planá hrušně, ořešáky, lísky, různé druhy jeřábů, dřín, dříšťál atd.) vede ke vzniku potravní pouště. Zvěř má mnohem menší množství potravy. Zvířata milují nejen plody ovocných dřevin, ale i větvičky, semínka a podobně. V lesích chybí především plodonosné dřeviny produkující bobule a ořechy. 
  • I díky modernímu lesnictví vymírá u nás masově hmyz (pokles stavu o cca 75%, díky intenzifikaci zemědělství smogu), říká Prof. Dr. David Stroch Ph.D.
  • "Vzrostlý strom má výkon 70 kWh chladící energie. Tedy pokud má strom vodu, kterou může vypařovat," říká Ing. Martin Dočkal (ČVUT). Podle něho je celá řada opatření, která bychom měli učinit. Založit a pěstovat pestré lesy, vracet vodu do půdy a docílit toho, aby půda byla opět schopna vodu zadržet. 
  • Nová studie ukázala, že tropické pralesy jsou tak poničené (odlesňování, klimatické změny, zemědělství), trpí "ekologickou rakovinou"  a stávají se spíš zdrojem než úložištěm oxidu uhličitého. více

Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody (o rozloze dvakrát větší než Aljaška, což je 10% panenské přírody). Odborníci také tvrdí, že při tomto tempu devastace planety lze předpokládat, že na konci 21. století už nebude na Zemi jediné místo nedotčené civilizací. 

Význam lesa pro krajinu a člověka:

Známé rčení vystihuje podstatu: bez lesa není voda a bez vody není život.

  • Lesy zajišťují koloběh (tzv. malý cyklus vody) Vody, přírody a jsou domovem celého ekosystému včetně živočichů.
  • Mezigenerační paměť rostlin a stromů má značný vliv na konkurenční schopnosti rostlin i fungování celých ekosystémů.
  • Vzrostlé stromy fungují jako klimatizace pro svoje okolí. Ještě před 80 lety byly povinné aleje podél cest. Z jednoduchých důvodů. Všichni chodili pěšky: lidé dobytek i armády. Stromy tam musely být kvůli klimatu, to věděl každý, říká Jan Pokorný
  • Stromy zpomalují srážky svojí korunou, snižují energetické náklady díky stínu, který skýtá les (ochlazuje okolí). Důležitá je retenční schopnost lesa - (např. lužní lesy zadržují vodu při povodních). Snižují erozi, vysychání a zahřívání půdy
  • Les má i svého stařešinu (VŮDCE, prezidenta) - tzv. duch lesa.
  • Smrkové monokultury způsobují překyselení a vyčerpání půdy.
  • Lesy přitahují vodu z oceánů (biotická pumpa) a současně ji zadržují v půdě (akumulace v podzemí) a také ji čistí. Strom poskytuje útočiště různým živočichům. Když je zdravý, vylučuje volatilní organické látky, terpenoidy, a ty působí antidepresivně. (Jan Pokorný)
  • Poskytují prostor pro flóru a faunu, v dutinách starých stromů nachází domov různí živočichové.
  • Generují toky vzduchu a vlhkosti.
  • Stromy mezi sebou komunikují a migrují (pomocí kořenů a semen).
  • Procházka ve zdravém lese není jenom optický vjem uklidňující zelené barvy. Je to kvalita vzduchu, kyslík vytvořený fotolýzou vody s trochou ozonu, chemie těch terpenoidů, jehličí a listy vychytaly prach a další, co nevíme.
  • více

Dospělý strom dokáže za den odpařit na 400 litrů vody. To je spotřeba sluneční energie 280 kWh, které se díky stromu nepřemění na teplo. Jeden strom tak odpovídá svým výkonem deseti klimatizacím. A opačně. Když dospělý strom pokácím, tak místo něho mám 280 kWh slunečního tepla, které místo ohřeje. 

Výkon v čištění vzduchu jednoho stromu o průměru kmene 1 m totiž nahradí tisíc stromů o průměru 3 cm. Přitom v případě, kdy se pokácí statný strom, obvykle se nahradí jen jednou vzrostlejší sazenicí. V centrech měst je přitom sázení stromů poměrně nákladné. Odhaduje se, že cena zasazení a údržby stromu v centru měst s ohledem na podzemní infrastrukturu stojí až půl milionu korun. Pokud bychom měli tedy nahradit výkon pokáceného vzrostlého stromu a nahradit ho tisícovkou stromů, vyšlo by nás to ve městech na půl miliardy korun. "To je důvod, proč je třeba dbát na každý jednotlivý strom ve městech.

Mapa globálního odlesňování

Česko a střední Evropa, historický vývoj

Stav lesů v České republice

  • v České republice se zvýšil podíl lesů a zaujímá cca 33% území, před 150 lety to bylo pouze 20%
  • podporuje se výsadba smrků na úkor ostatních stromů (ve všech vegetačních pásmech) - tzv. hospodářský les (mají řídké dřevo)
  • zvýšila se hustota lesa o 100%, proti stavu před cca 200 lety a to zvyšuje náchylnost lesa (polomy, usychání, škůdci)
  • ubylo starých stromů a snížila se druhová rozmanitost
  • zvýšil se podíl smrku, který tvoří cca 50%, dříve většinu tvořily listnaté stromy (buky, duby, javory atd,,)
  • zmizely tzv, řídké lesy a travnaté bezlesí
  • z lesů zmizela velká zvířata (jeleni, zubři, daňci, atd.), která zprostředkovaně zajišťovala biodiverzitu flóry a fauny
  • díky kůrovci a suchu je ohroženo cca 30% území ČR (2019)

Jakou cestou se vydáme při obnově lesů?

  • umělá výsadba
  • příroda může být ponechána, aby si poradila sama a obnovila přírodní ekosystém

Úkolem je najít druhy schopné vypořádat se s horkými léty i tvrdými zimami. Potřebujeme smíšené lesy a stromy, které jsou přizpůsobeny jejich prostředí

  • jedle Douglas, severní červené duby, turecký líska, italský javor, stříbrné vápno a libanonský cedr

Výsadka stromů, umělé zalesňování

  • Velká Zelená zeď napříč Afrikou
  • Velká zelená zeď v Číně

Odlesňování

Odlesňování větších ploch než 10 000 m2 způsobuje vysychání půdy, hynutí živočichů a erozi půdy. Díky kůrovci a suchu dochází k masovému kácení i velkých ploch.

Zalesňování

Nejvíce ohrožené druhy stromů v Německu jsou, smrk, buk, jasan, javor norský a klen, dovážet se budou turecka líska, italský javor, stříbrné vápno a libanonský cedr.

  • ˇUkolem je najít druhy schopné vypořádat se s horkými léty i tvrdými zimami, potřebujeme smíšené lesy a stromy, které jsou přizpůsobeny jejich prostředí. 
  • více

Jak zabránit vysychání krajiny a půdy?

  • Klíčové jsou opatření v lese.
  • Nepotřebné lesní cesty a stopy po mechanizmech narušíme příčně tak, aby voda nemohla stékat a zůstala tam, kde spadla.
  • Dáme prostor přírodě a ta si pomůže sama?
  • Suché poldry (akumulace vody při povodních) a hráze na zadržování sedimentů v korytu toku.
  • Obnova původních dřevin.
  • Obnova meandrů toků.

Co je příčinou degenerace lesa?

  • Napadení kůrovcem, a lýkožroutem - důsledek.
  • Nadměrné kácení velkých ploch.
  • Lesní monokultůry, smrkové polomy, nevhodný způsob těžby.
  • Vysílená půda (dlouhodobé průmyslové těžení za účelem maximalizace zisku).
  • Lesní o obslužné cesty spojené s velkou erozí půdy.
  • Předčasné kácení lesa - průmyslová těžba lesa.
  • Lesní požáry - důsledek.
  • Uměle vysazované husté lesy.
  • Klimatické změny (vedra, sucha, extrémní deště).
  • Nárůst napadeného dřeva houbám téměř 30-40% - důsledek
  • Nepůvodní dřeviny, narušení přírodních cyklů.
  • Narušení podzemních cest vody těžkou technikou a budováním lesních cest.
  • Regulace toků (odstranění meandrů a mokřadů).
  • Klesající počet rozmanitosti druhů živočichů.
  • Hustá výsadba - lesy jsou hustější cca o 100% o proti stavu před 200 lety (tlak na efektivitu - výnos).

Požáry lesa, co je příčinou?

Po celém světě se šíří velké požáry lesů (Řecko, Chorvatsko, Španělsko, Kalifornie, Amazonie, Tajga atd...).

  • Rostoucí teploty, vysychání lesa - klimatické změny.
  • Oslabený narušený les.
  • Dlouhodobá nevhodná péče o lesy.
  • Požár je přirozenou očistou lesa a je součástí přirozeného koloběhu přírody a obnovy lesa.
  • Nepůvodní dřeviny a narušení přírodních cyklů.

Evropská unie planuje vytvoření společné letky, která bude používána na likvidaci požárů (2018), řeší se opět důsledek a ne příčina!!

Nedostatek minerálů v půdě:

Nedostatek fosforu a draslíku snižuje rezistenci proti rzím. Nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor. Bor má vliv na dobré přezimování a vývoj kořene. Jeho nedostatek způsobuje u dřevin odumírání vrcholových pupenů.  

Těžba dřeva v ČR loni (2018) kvůli rozsáhlé kůrovcové kalamitě vzrostla o třetinu na historicky nejvyšších 25,7 mil. m3. Drtivou většinu těžby v objemu 23 mil. m3 tvořila nahodilá těžba, kam spadají těžby kůrovcového dřeva či dřeva zničeného povětrnostními vlivy (ČTK). 

Orkán Kyrill, leden 2007, v Krkonoších, kde zdevastoval 72 tisíc kubíků dřeva.

11.srpen 2017, podle prvotních odhadů přes 100 tisíc kubíků dříví, větrná smršť měla znaky tornáda, táhl se především koridorem Libereckého, Královéhradeckého a Olomouckého kraje. Krkonoše.

2018, největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie, je napadena celá jižní část území (v roce 2017 padlo loni 120 tisíc kubíků dřeva díky kůrovci).

  • Na severní Moravě (Bruntálsko) spojená ještě s napadením václavkou (2017-18).
  • těžba dřeva v českých lesích v roce 2017 stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Pokořila tak rekord z roku 2007, kdy lesníci likvidovali dřevo poničené orkánem Kyrill.  

Rychle rostoucí dřeviny:

  • Jilm sibiřský
  • Japonský topol
  • Vrba

Zprávy z tisku, stromy, les:

25.3.2021 Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Modřín při použití správných lesnických postupů může pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů. Svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy dostávají více vody, uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.

  • Modříny rychle rostou ve smíšených porostech, jsou odolnější vůči biotickému či abiotickému poškození a svou korunou propouštějí poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny. 
  • Navíc často vedou k podpoře vzácnějších druhů rostlin pod korunovým zápojem a tím k podpoře celkové druhové rozmanitosti lesa. Vytvořená dřevní biomasa má nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití. 
  • Díky svým ekologickým vlastnostem jsou vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých 4 %. Navíc v porovnání k ostatním dřevinám je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin.
  • Modřín je dosud spíše opomíjená dřevina, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi. V českých lesích v roce 2019 poprvé mírně převýšil podíl listnáčů jehličnany, které v předchozích letech zabíraly okolo 60 procent plochy. Podíl smrku v umělé obnově se ale postupně snižuje. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který tvoří téměř polovinu mezi listnáči. Nejvíce ale vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, který se za posledních deset let zvýšil o 40 % na současných 16,6 %.
  • V rámci projektu se budou odborníci zabývat zvýšením produkce lesních porostů, možnostmi uplatnění přirozené obnovy s minimalizací ekonomických a energetických vstupů, zlepšením efektivity obnovy rozsáhlých holin nebo úlohou modřínu při podpoře jiných dřevin. Součástí výzkumu je například i zpřesňování poznatků o původu modřínových populací.   

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-se-zameri-na-vyuziti-modrinu-k-obnove-holin-po-kurovci?

21.3.2021 Nové studie upozorňují na měnící se funkci světových pralesů, které kvůli lidské činnosti místo zpomalování začínají urychlovat proces oteplování. "Například lesy v ČR jsou celkovým zdrojem emisí od roku 2018.

Lesy pohlcují CO2 díky tomu, že ho do atmosféry uvolňujeme - i když to vypadá jako dobrá zpráva, pro lesy je to svým způsobem také určitý stresor. Je to jako když posadíte malé dítě před cukrový dort a čekáte, až ho sní, a pak mu dáte další, a pak další. U stromů samozřejmě toto 'přejídání' není tak zřejmé, princip je však podobný.

  • První z jmenovaných došla k závěru, že v období 2001 až 2019 jsou veškeré lesní porosty v tomto období kromě pralesů v Indonésii, Malajsii, Kambodži a Laosu celkovým sinkem CO2, což znamená, že ještě zvládají uhlíku víc ukládat, než uvolňovat.
  • Druhá studie upozorňuje, že když se ale vezmou v potaz veškeré emise, tedy například i oxid dusičitý nebo metan, vypadá to, že konkrétně největší světový prales v Amazonii už v tuto chvíli víc emisí produkuje, než ukládá. Tím pádem přispívá k oteplování klimatu. 
  • Obě studie sice přiznávají jistou míru nepřesnosti a závěry nejsou definitivní. Podle Ače je ale trend stále horší úložné či čistící funkce lesů a pralesů v kontextu emisí zřejmý, 
  • Studie v časopise Frontiers Climate Change nasvědčuje tomu, že Amazonský prales přispívá k oteplování. To je v souladu i s některými předcházejícími studiemi, podle kterých odlesňování a s ním spojený pokles odpařování a následný pokles tvorby oblačnosti k oteplování přispívá. Obě studie poukazují také na poměrně vysokou mírou nejistoty, a vzhledem ke složitosti jednotlivých procesů to není překvapivé.
  • Téměř všechny porosty uhlík pohlcují, a to i se započítáním ztrát následků odlesňování, a třeba i lesních požárů. Je potřeba si uvědomit, že tato práce hodnotí průměrný stav v období za poslední dvě dekády a situace se dynamicky mění. Například lesy v ČR jsou od roku 2018 celkovým zdrojem emisí, v důsledku sucha a bezprecedentní kůrovcové kalamity.  
  • Na příkladu Amazonského pralesa National Geographic uvádí celou řadu lidských činností, které způsobují, že se z něj místo plic světa stává producent emisí. Na prvním místě zmiňuje člověkem založené lesní požáry, které do atmosféry uvolňují částice černého uhlíku. Odlesňování zároveň negativně ovlivňuje srážky a dochází tak l vysychání a ohřívání lesů. Negativní vliv má i samotná globálně se zvyšující teplota, stavba přehrad či těžebních dolů.
  • Podle Ače je celý proces ukládání a uvolňování emisí lesa velmi komplexní a ovlivňuje mnoho faktorů. Je nicméně zřejmé, že ztrátu rovnováhy mezi dýcháním a fotosyntézou lesů zavinila lidská aktivita. Zvýšení množství uhlíku v atmosféře podle něj sice v lesích vede ke zvýšení účinnosti fotosyntézy, a lesy díky tomu mohly pohlcovat až 25 % antropogenních emisí. Aby ale mohl les tuto funkci plnit, potřebuje dostatek vláhy a živin v půdě, které mizí kvůli výše zmiňovaným činnostem. Účinnost pohlcování uhlíku navíc podle Ače "není nekonečná a s oteplováním se může zvrátit". 
  • Metan v pralese tvoří mikrobi množící se ve vodou prosáklé půdě a do ovzduší se může tento skleníkový plyn podle National Geographic dostat skrze stromy, které slouží "jako komíny" do atmosféry. Podle Ače pochopení lesních emisí metanu ještě není úplné, ovlivňuje ho ale především teplota, srážky a dostupnost živin v půdě. 
  • Lesy stále pohlcují obrovské množství CO2, a to i navzdory masivnímu odlesňování, což je právě výsledkem té nerovnováhy v podobě zvyšování CO2 z fosilních paliv. V horizontu nejbližších desetiletí bude největší problém zvyšování respirace (dýchání) následkem růstu teploty, protože dýchání roste s teplotou exponenciálně a pro fotosyntézu to neplatí.
  • K tomu se podle něj bude stále víc přidávat další biotické poškození například v důsledku přemnožení hmyzu, co můžeme sledovat například v Česku. Hospodářské lesy tímto trpí víc, ale postupně se problém prohlubuje i v přírodních lesích, jako jsou právě tropické pralesy. "Tento stav bude výsledkem dlouhodobého působení člověka, které je v tomto ohledu kumulativní, tedy jednotlivé faktory se spolu sčítají a nastane situace, kdy les jednoduše kombinaci negativních faktorů již nedokáže účinně čelit a bude nahrazen jiným, obvykle méně produktivním lesním nebo jiným ekosystémem. 
  • Návrat k rovnováze by mohl nastat jedině v případě, že by lidé přestali vypouštět CO2 a další skleníkové plyny a zpomalil by se proces oteplování. Takový návrat by ale slovy odborníka byl "relativně velmi pomalý".  I kdyby se lidstvu podařilo zastavit oteplování dramatickým snížením emisí, pralesy už do té doby mohou zmizet kvůli odlesňování.
  • Podle nejnovějších studií není 'bod návratu' Amazonského pralesa příliš vzdálený, zejména pokud bude odlesňování pokračovat. Ještě hůře je na tom ale Indonésie, nebo Malajsie, kde mizí primární porosty přímo před očima. Prakticky ale všechny tropické lesy jsou velmi blízko stavu, kdy nebudou schopny odolávat rostoucímu tlaku lidí," nejlépe, či lépe řečeno nejméně špatně je na tom africký deštný prales. 
  • Jediný způsob, jak tento neradostný a zhoršující se stav zvrátit, je omezení konzumace (zejména hovězího) masa, a co nejrychlejší snížení odlesňování na nulu. "V opačném případě ztratíme deštné lesy mnohem dříve, než to stihne udělat změna klimatu a narušení režimu uhlíku.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lesy-otaceji-svou-funkci-ze-zachrance-planety-se-stava-pritez-147706# 

9.3.2021 Vstříc radostnému a bezpečnému setkávání v přírodě. Lesy ČR obnoví tři sta studánek a pramenů. Podpořit rekreační a sociální funkci přírody je dlouhodobým cílem projektu 2025 Lesy pro život. Pod jeho hlavičkou se během následujícího roku dočká obnovy tři sta studánek a pramenů v českých lesích.

"Chtěli bychom, aby si lidé letošní rok nespojovali jen s omezeními a covidem, ale aby vzpomínali i na společné výlety. Nové studánky a prameny se stanou turistickým cílem i místem odpočinku a bezpečného setkávání přátel a rodiny uprostřed lesů," řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Vodní hladinu studánek ochrání nové přístřešky a v plánu jsou i dřevěná posezení pro turisty. Každé odpočívadlo navíc získá QR kód, pod kterým se skrývá příběh daného místa. Návštěvníci si jej mohou přečíst v aplikaci Klub nového lesa. V průběhu pěti let chtějí Lesy ČR investovat do turistické infrastruktury a údržby přístřešků, altánů a laviček celkem 130 milionů korun.

https://pozitivni-zpravy.cz/vstric-radostnemu-a-bezpecnemu-setkavani-v-prirode-lesy-cr-obnovi-tri-sta-studanek-a-pramenu/<br>

10.2.2021 České lesy jsou v nejhorším stavu ve střední Evropě. Jako jediné už nevážou oxid uhličitý. Podle dat OSN jsou jediné v regionu, které přestaly jako celek vázat oxid uhličitý a přispívat tím k lepší bilanci skleníkového plynu. V posledních třech letech dokonce začaly být vlivem masivního kácení a větší krátkodobé spotřeby dřeva zdrojem skleníkového plynu.

Kvůli lesní kalamitě se české emise CO2 zvýšily v roce 2019 podle předběžných odhadů o celých 15 milionů tun ročně (emise státy vykazují zpětně se zpožděním dva roky). Celkově přitom země do roku 2018 vypouštěla skleníkových plynů 130 milionů tun za rok. Česku za to hrozí nákup emisních povolenek v rozmezí od 350 milionů do 2,1 miliardy eur (devět až 55 miliard korun). Ty jsou vlastně pokutami za nadměrné vypouštění skleníkových plynů a mají bránit změně klimatu. Výjimečnost Česka potvrzují nejnovější čísla o emisích skleníkových plynů z databáze OSN. Podle posledních dat z roku 2018 české lesy vyprodukovaly 7,32 milionu tun skleníkového plynu, zatímco u údajů všech našich sousedů je opačné znaménko. Tady lesy jako celek CO2 vázaly. Například Slováci si díky svým zdravějším hvozdům mohli odečíst od celkové bilance skoro 3,8 milionu tun skleníkového plynu, Němci dokonce 67 milionů tun.

  • Německé podniky využívaly ve větší míře vlastní dřevorubce a přešly v řadě polesí na přírodě blízké hospodaření už před deseti či dvaceti lety. Při něm nevznikají paseky a lesníci více využívají přirozenou schopnost lesa se obnovit. 
  • Les musí přestat být jen továrnou na dřevo. "Nejdůležitější je pěstovat do budoucna takové porosty, které budou odolné proti pokračujícím změnám klimatu.  
  • Část odborníků navíc kritizuje státní dotace podporující masivní kácení často uschlých stromů, ze kterých už dávno kůrovec vylétl. Subvencemi kolem pěti miliard korun podle nich stát jen podporuje těžbu už téměř bezcenného dříví. Těžba navíc zhoršuje bilanci oxidu uhličitého. "I kvůli půdě a vodě by bylo lepší ty kmeny nechat na místě. 
  • Zanechání velké části vyschlých kmenů v lese by podle něho omezilo přístup do lesů pro veřejnost a zvýšilo riziko požárů. Klasický způsob výsadby nových stromků na pasekách podle něho zajistí obnovu lesa dříve než spolehnutí se na přírodní proces. "Ponechání dřeva v lese vede v určitém nadhledu k tomu, že společnost je nucena hledat jiný zdroj materiálu pro svoji spotřebu. Jiným zdrojem je především plast.
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66880030-ceske-lesy-jsou-v-nejhorsim-stavu-ve-stredni-evrope-jako-jedine-uz-nevazou-oxid-uhlicity 

15.1.2021  Lesníci: Zbytečná těžba uschlých stromů je důsledkem pravidel nastavených Ministerstvem zemědělství. Zástupce Ministerstva zemědělství ve své odpovědi na výzvu "Kácením české lesy nezachráníme" odmítá, že by Ministerstvo svými příspěvky podporovalo nerentabilní a zbytečnou těžbu odumřelých stromů. Ke zbytečné těžbě stromů, na kterou v důsledku přispíváme my všichni, však jednoznačně dochází.

Více než 6600 signatářů zmíněné výzvy, mezi kterými jsou převážně odborníci z oblasti lesnictví, ekologie a biologie, je přesvědčeno, že kácení a odvoz odumřelých stromů není přínosem ani pro samotný les, ani pro jeho služby společnosti, jakými jsou například čištění vody a vzduchu, ochrana půdy a biologické rozmanitosti nebo stabilní klima. Naopak, ponechání odumřelých stromů v lese by pomohlo biologické rozmanitosti lesa, tj. řadě užitečných mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů, a zároveň by pomohlo při snaze o zmírnění klimatických změn, protože uhlík podílející se v atmosféře na oteplování klimatu by byl místo toho desítky let uložen ve dřevě, než by se rozložilo. Signatáři výzvy proto apelovali na Ministerstvo, aby namísto zbytečné těžby odumřelých stromů, podporovalo jejich ponechání v lese k zetlení. Ministerstvo namítá, že svými příspěvky nerentabilní těžbu nepodporuje, ale cílí na následnou obnovu postižených porostů.

Přitom pro ponechání odumřelých stromů v lese hovoří i další argumenty. Náklady na těžbu a dopravu dřeva v řadě případů převyšují příjem z prodeje dřeva. Těžba se tedy často nevyplatí ani ekonomicky a bez dotací by byla ztrátová, proto se i státní podnik jako celek loni do ztráty dostal. Na řadě míst je dostatečné množství malých stromků, tj. přirozené obnovy, která zajistí vznik nového porostu na místě odumřelých stromů. Výsadba, ani intenzivní a nákladná péče o nové stromy, kvůli které by bylo třeba odumírající stromy s podporou ministerských dotací vytěžit, proto na mnoha místech není potřeba, a i z tohoto pohledu je zbytečná. Těžba v takovém případě spíše vede ke zničení velké části malých stromků z přirozené obnovy. 

Dr. Vojtěch Čada, dr. Jeňýk Hofmeister, prof. Miroslav Svoboda
Autoři jsou pracovníky Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze. Podporu tomuto textu vyjádřila Česká společnost pro ekologii. 

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lesnici-zbytecna-tezba-uschlych-stromu-je-dusledkem-pravidel-nastavenych-ministerstvem-zemedelstvi-to-ale-pochybeni-odmita

13.1.2021 V přírodě zpravidla nezůstává nic nazmar a ani letos nebude tento fascinující koloběh v českých lesích přerušen. Osivo pro lesy nové generace totiž státní podnik Lesy ČR připravil z loňské úrody dřevin, která byla nebývale bohatá. Z plodů a semen lesních dřevin vytříděných, vyluštěných a uskladněných během loňského roku v Semenářském závodě Lesů ČR v Týništi nad Orlicí bude možné vypěstovat až 180 milionů sazenic lesních dřevin. Jen Lesy ČR jich plánují vysadit 85 milionů a znovu tak zalesnit 14 500 hektarů vytěžených kvůli kůrovcové kalamitě. A protože loni dřeviny plodily opravdu nadprůměrně, bez problémů zbyde i pro ostatní odběratele. Část osiva poslouží také jako zásoba na další léta.

  • Soustředíme se na krytokořennou metodu pěstování sadebního materiálu na vzduchovém polštáři, zejména ovocných planých dřevin, jako jsou jabloně lesní, třešně ptačí, hrušně polničky, jeřáby oskeruše nebo břeky, kaštanovníky jedlé a další. Tyto méně běžné druhy dřevin také patří do lesů nové generace, druhově pestrých a odolnějších vůči změnám klimatu.

https://pozitivni-zpravy.cz/fascinujici-kolobeh-prirody-ceske-lesy-nove-generace-se-zrodi-z-lonske-urody/<br>

8.1.2021 Jedna z nejlepších variant pro obnovení lesů je nesázet žádné stromy. Jak by to mělo vypadat v praxi? Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se ty měly kam nerušeně šířit. Zatím se totiž při svých hranicích potýkají s přepásáním, vysekáváním a klučením. "Pokud je necháme růst, zaplní Británii miliony stromů, samy o sobě," dodává Wrigley. 

Zachráníme, obnovíme, doplníme, vysadíme. Touha člověka opravovat jím narušenou přírodu nezná hranic a nevyhýbá se ani lesům. Ty nejrozmanitější lesní porosty světa, proslulé diverzitou druhů i vzájemností ekologických vazeb, totiž vznikají samovolně a bez lidského přispění. Pomalou postupnou samovolnou obnovou.  

  • Řízená výsadba stromů by měla ideálně probíhat jen tam, kde je přirozená a samovolná regenerace lesů buď nepravděpodobná, anebo by trvala příliš dlouho.
  • Přitom výhody přirozené obnovy jsou zřejmé. Pokud necháte les samovolně růst, bude se jako poněkud zbytnělý plevel šířit a rozrůstat do svého okolí. V horizontu vyšších dekád se postupně ustanoví rovnováha mezi jednotlivými přítomnými druhy, jejichž zastoupení bude odpovídat podmínkám konkrétního stanoviště a budou své lokalitě plně adaptované. Je to levné, kvalitní a vzniká to samo. Přirozeně rostlé lesy jsou také schopné ve své biomase vázat výrazně více uhlíku (silně přes odhadovaných 12,8 t/ha ročně platných pro vysazované lesy) než lesy uměle vysazované.  
  • Klimatická krize si totiž žádá okamžité řešení, a tím pádem i okamžitou výsadbu stromů. Ty jsou pak ale ve svém principu degradovány na pouhý biotechnický nástroj k lapání atmosférického uhlíku, aniž by se přemýšlelo o jejich dalších přínosech pro přírodu. 
  • Celonárodní zalesnění (v tomto případě Velké Británie) je zcestná. Jejím výsledkem jsou totiž často jen monokultury nebo výsadby naplněné nepůvodními na stanoviště neadaptovanými druhy. Kvalitu a původnost nahrazuje kvantita. Je nutné zahrnout taktiku přirozené obnovy lesa do svých zalesňovacích plánů. 
  • Jak by to mělo vypadat v praxi? Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se ty měly kam nerušeně šířit. 
  • V místech, kam by se stromy dostávaly jen stěží, na lokalitách, kde není přirozená regenerace lesa pravděpodobná, by měla dál fungovat umělá výsadba. Ta by ale neměla být jediným a hlavním aplikovaným přístupem. Jedna z nejlepších variant pro obnovení lesů je nesázet žádné stromy, protože ony si tam najdou cestu sami. 

Lekce pro Evropu i Česko

Z toho bychom si mohli vzít inspiraci i my v Česku a možná dát větší šanci přirozené obnově lesů. Protože cyklické obnovování suchem, kůrovcem a větrnými smrštěmi poničených smrkových monokultur, které coby hospodářský les stejně rostou mimo svůj přirozený areál, už začíná být - nejen ekonomicky - poněkud únavné.

Hodí se zmínit, že v pevninské Evropě se zatím úspěšně zelená, a za posledních 20 let se podařilo stávající rozlohu lesních porostů rozšířit o 2 miliony hektarů. A další výsadba tří miliard stromů do roku 2030 je aktuálním plánem Evropské unie.

https://www.sciencealert.com/restoring-forests-should-be-as-easy-as-letting-trees-plant-themselves<br>

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jedna-z-nejlepsich-variant-pro-obnoveni-lesu-je-nesazet-zadne-stromy

12.12.2020 Rostliny, které zažily nedostatek, plodí zdatnější potomky. Rostliny, které zažily nehostinné prostředí, plodí zdatnější potomky. Aspekty mezigenerační paměti rostlin popsal tým, jehož součástí jsou i vědci z Česka. Potomci zkoumaných rostlin byly podle výzkumníků zdatnější v boji o životní prostor. Přenos zkušeností měl dopad i na další složky ekosystému. O výzkumu informovala Miroslava Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd (BÚ AV) ČR.

  • ústřední roli hraje u rostlin konkurence. "Rostliny nemají možnost pohybu a nemohou si jednoduše vybrat místo svého pobytu. Proto jakmile jednou zakoření, musí být
  • vědci dosud přehlíželi mezigenerační paměť rostlin. Právě ta má značný vliv na konkurenční schopnosti rostlin i fungování celých ekosystémů.
  • Jako mezigenerační paměť odborníci popisují například situaci, kdy rostlina zažije strádání, sucho či nedostatek světla, a tuto zkušenost předá svým potomkům. Ti jsou tak lépe připraveni na možné nesnáze a mají výhodu proti rostlinám, které od předků tuto zkušenost nezískaly.

  • Zážitek strádání rostlina předává skrze epigenetické procesy. Pomocí takzvané metylace cytosinu v DNA může organismus zapínat či vypínat aktivitu genů a rostlina tak svým potomkům předá "předaktivované" geny užitečné pro boj s nehostinným prostředím.

  • To, že rostliny, které rostly například v hustém porostu, plodí zdatnější potomky, zjistili vědci při experimentech s pampeliškami. Zkoumané rostliny rychleji klíčily a celkově měly rychlejší vývoj či intenzivnější růst kořenů. Byly tak úspěšnější v boji o životní prostor s jinými rostlinami. To, že se tato paměť přenášela epigenetickými procesy, vědci ověřili tím, že u části rostlin odstranili některé epigenetické značky. Takto zasažené rostliny se pak chovaly tak, jako by jejich předci náročnější podmínky nezažili.

  • listy konkurenčně zdatnějších rostlin se rozkládají po odumření mnohem pomaleji, než listy geneticky totožných rostlin bez zmíněných zkušeností. To podle týmu naznačuje, že paměť rostlin má dopad i na související procesy v přírodě - v tomto případě koloběh živin v ekosystému.

  • mezigenerační paměť zaslouží více pozornosti a měla by být zohledněna třeba při modelování funkce ekosystémů během klimatické změny nebo při produkci osiv v zemědělství.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/rostliny-ktere-zazily-nedostatek-plodi-zdatnejsi-potomky.A201210_162324_ln_veda_ape

6.12.2020 Ruské plíce světa se zmenšují. Ruské lesy se rozkládají se na více 800 milionech, podle analýzy think-tanku Earth.com tak představují více než 20 % celkové lesní plochy na Zemi. Vedle nekontrolovaného odlesňování je ohrožují také masivní požáry.

Od roku 2001 do roku 2019 přišlo Rusko o 64 milionů hektarů lesů což podle serveru globalforestwatch představuje ekvivalent emisím oxidu uhličitého o objemu 10,1 gigatuny (Gt). Jen pro srovnání: letošní rozsah brazilského rekordního odlesňování postihl necelý 750 tisíc hektarů pralesů, zatímco v Rusku se v posledních letech těžba týkala milionu hektarů.

Jak podotýká organizace Jamestown Foundation za 80 procent mohou lesní požáry, ale dalších 20 procent připadá na těžbu dřeva. Například letos v květnu shořely lesy v okolí Bajkalu na ploše velikosti Jihočeského kraje. Nicméně řada požárů je často založena, aby zakryla právě stopy po nelegální těžbě dřeva, které míří do Číny.

Miliardové zisky

Podle expertů činí škody napáchané "černými dřevorubci" až 100 miliard rublů ročně (cca 29 mld. Kč). Oficiální statistiky ovšem přiznávají pouze 15 miliard rublů (4,3 mld. Kč). "Někdo z obchodu má zisk, a to na obou stranách rusko-čínské hranice,

Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/misto-tajgy-pustina-pohostinne-rusko-by-cine-prodalo-celou-sibir.A201204_103837_firmy-trhy_tesa

3.10.2020 Návrat ovocných stromů do lesů. V České republice byly lesy co do skladby mnohem pestřejší, než je tomu dnes. Převládaly především listnaté lesy a také smíšený porost. Dalo se tady běžně setkat i se dřevinami, které v současném hospodářském porostu úplně chybí. Hovoříme především o původních druzích ovocných stromů a keřů.

  • jabloň lesní, polnička, tedy planá hrušeň, jeřáby, oskeruše nebo břeky, kaštanovníky jedlé. 
  • dřín, dříšťal

Hospodářský les v Polsku je velmi pestrý a často se nedá srovnat ani s porosty v chráněných krajinných územích u nás. Absence divoce rostoucích ovocných stromů (jabloni lesní, polničce, tedy plané hrušni, různých druzích jeřábů, dřínu, dříšťálu atd.) vede ke vzniku potravní pouště. Zvěř má mnohem menší množství potravy. Zvířata milují nejen plody ovocných dřevin, ale i větvičky, semínek a podobně. V lesích chybí především plodonosné dřeviny produkující bobule a ořechy. 

https://www.nasezahrada.com/navrat-ovocnych-stromu-do-lesu-vedci-zacnou-s-lesniky-uz-nyni/?

24.9.2020 Pando je kolonie topolu osikového, která se rozprostírá na ploše 43 hektarů na jihozápadě amerického státu Utah. Kvůli obrovskému přemnožení jelena je tento unikátní ekosystém ve vážném ohrožení.

Pro příležitostného pozorovatele vypadá Pando jako obyčejný les. Každý strom však sdílí společný kořenový systém a je geneticky identickým klonem svých okolních stromů. Takto prakticky jedna rostlina tvoří celý rozsáhlý lesní komplex.

Ačkoli Pando je často nazýván nejstarším živým organismem na Zemi, datovací techniky v rámci kolonie nelze příliš dobře aplikovat, a jsou proto velmi nepřesné. Přesto se odhaduje, že stáří kolonie je až 80 tisíc let. Nový výzkum ale ukazuje, že majestátní superorganismus má velké problémy a velice rychle stárne. Podle odborníků lze potíže lesa přirovnat k lidské populaci. Hlavní příčinou je přemnožení jelena, který konzumuje všechny mladé výhonky a noví jedinci nemají šanci dospět. Les tedy tvoří pouze staré a vzrostlé stromy. Absence menších vzrůstajících stromů je na první pohled patrná. Téměř všechny stromy topolu jsou ve věku mezi 110 a 130 lety. Země pod nimi je pokryta uhynulými stromy, ale žádné nové nerostou, aby ubývající populaci nahradily.

https://technika.magazinplus.cz/1846-nejvetsi-zivy-organismus-na-zemi-pomalu-umira-vedci-bojuji-o-jeho-zachranu.html?

15.9.2020 Zbytečná těžba uschlých kůrovcových stromů lesu nepomáhá, upozorňují lesníci a biologové. Ponechání odumřelých stromů v lese již nemůže přispět k šíření škůdců. Naopak představuje jednu z nejlepších cest, jak současně zpomalit úbytek pestrosti v přírodě i klimatickou změnu, protože odumřelé stromy jsou domovem mnoha mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů a je v nich uložený uhlík, který by se jinak v atmosféře podílel na oteplování klimatu.

"Pokud se vlastníkům nevyplatí odumřelé stromy zpracovat, stát by je k tomu neměl nutit, ani jejich zpracování nepřímo financovat. Těžba odumřelých stromů nepředstavuje pro samotný les ani jeho ekosystémové služby žádný přínos," doplňuje lesník profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v Praze. "Vykácení odumřelých stromů a odvoz dřeva české lesy nezachrání. Stát by měl podpořit ponechávání mrtvého dřeva v lese ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa."

"Stát by měl v soukromých lesích podporovat přirozenou a postupnou obnovu dřevinami přizpůsobenými danému místu, protože takovéto lesy budou dostatečně odolné ke změnám klimatu a schopné zajistit zachování biologické rozmanitosti," říká Karel Prach, předseda České botanické společnosti. "Zcela samozřejmě by se těmito principy mělo řídit hospodaření v hospodářských lesích ve vlastnictví státu, jejichž správcům by stát též neměl poskytovat prostředky na nerentabilní těžbu odumřelých stromů."  

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zbytecna-tezba-uschlych-kurovcovych-stromu-lesu-nepomaha-upozornuji-lesnici-a-biologove?

29.7.2020 Dřív snižoval spotřebu letadel, dnes raději zalévá stromy. Že chce udělat něco dobrého pro přírodu, věděl už ve třetí třídě. Životnímu prostředí pomáhá od svého mládí. Čtyřiačtyřicetiletý Michal Polanský loni vytvořil webovou aplikaci Zalejme.cz, aby lidé mohli přehledně a efektivně zalévat brněnské stromy. V polovině července se aplikace z Brna a Tišnova rozšířila také do Litomyšle a Českých Budějovic.

https://www.denik.cz/regiony/mrzel-ho-pohled-na-schnouci-stromy-sel-luzankami-a-vymyslel-zalevaci-aplikaci-20200725.html?

27.7.2020 Sbírejte semínka dřevin, tak zní netradiční výzva lesníků. Kvůli těžbě kůrovcového dřeva vznikají velké paseky a lesní hospodáři se potýkají s nedostatkem pracovních sil. I proto se obrací na veřejnost, aby jim pomohla lesy znovu zasázet a zároveň omladit současný porost. Sbírat by proto měli semena z okolí Spáleného Poříčí, kde s tímto nápadem přišli.

https://plzenska.drbna.cz/z-kraje/2706-sbirejte-seminka-ze-sveho-okoli-prosi-lesnici.html?

8.11.2016 Přestože příroda dostává od člověka dost zabrat, a to i v Česku, lesům se zde, zdá se, daří. Aktuálně tvoří lesy 34 procent celkové rozlohy země a množství dřeva v lesích rok od roku roste.

Co se zalesnění týče, je sice Česko mírně pod evropským průměrem, žebříčku ale kralují lesnaté skandinávské státy jako Finsko nebo Švédsko. Naopak v Nizozemsku či Irsku tvoří lesy pouze 11 procent z celkové rozlohy zemí.

Hmota dřeva v lesích u nás roste dlouhodobě, při srovnání s obdobím první republiky je více než dvojnásobná. Navíc už od roku 1990 přírůstek pravidelně převyšuje množství dřeva, které se vytěží. Výjimku tvoří pouze roky 2006 a 2007, a to z důvodu rozsáhlých škod způsobených orkánem Kyril.

https://pozitivni-zpravy.cz/v-cesku-je-dvakrat-tolik-lesu-nez-pred-desitkami-let/<br>

Kalendář sběru semen stromů

2.6.2020 Odborné společnosti chtějí lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje důsledněji chránit, osm jich ohledně toho podepsalo společné prohlášení. Lokalitě se přezdívá Moravská Amazonie, podle odborných společností, které zastupují 6000 členů, ji stát spravuje především jako zdroj dřeva. (ČTK) 

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.