Vývoj po průmyslové revoluci

V roce 1712 navrhl Thomas Newcomen první použitelný atmosférický parní stroj. V roce 1765 James Watt zásadně vylepšil jeho efektivitu a zažehl tím skutečný věk parních strojů. Richard Trevithick o 37 let později postavil první lokomotivu. Začalo století páry.

• parní stroj dokáže přeměnit vodu v páru a její tlak následně přetvořit v mechanický pohyb.
  
• období od roku 1800 se nazývá stoletím páry (po roce 1830 končila Malá doba ledová, nastalo oteplení a lidská populace se začala masově šířit z 1 miliardy na 7,7 miliardy)
• schopnost ekonomického myšlení a cílení na zisk. Právě to je motorem moderní společnosti, protože díky tomu vzniká konkurence a také tlak na inovace.  

https://www.dejepis.com/ucebnice/anglicka-prumyslova-revoluce-a-jeji-rozsireni/ 

Krvavé události, revoluce, války a genocidy se nedějí proto, že by lidé byli od přírody krutí, ale prostě proto, že se chtějí mít dobře − a žádají stát, aby jim zajistil blahobyt na úkor někoho jiného. 

• Kolem roku 1900 vyspělý svět čelil řadě rizik: terorismu (řada státníků se tehdy stala oběťmi atentátů, nejen arcivévoda Ferdinand), extrémní levici, antisemitismu, nerovnováze v zahraničním obchodě, extrémní levice ovládla půl Evropy a značnou část světa; k jakým hrůzným koncům vedl antisemitismus, snad není třeba zdůrazňovat.
  
• První světová válka byla nutná, protože nová průmyslová velmoc Německo chtěla velký trh a po dobrém to tehdy nešlo. 
• Bolševická revoluce byla nutná, protože carský režim byl prohnilý a marxismus tak lákavý a nevyzkoušený.
• Nástup Hitlera byl nutný, protože liberální demokratické strany selhaly při řešení hospodářské krize a voličstvo vyžadovalo změnu. 

Jakým hrozbám čelí svět a Evropa dnes? Je to terorismus, nyní spíše namířený proti řadovým občanům než proti velmi dobře střeženým politikům. Dále extrémní levice, antisemitismus a − věřte nebo ne − nerovnováha v zahraničním obchodě. 

• řešení světových problémů netkví v dalších daních, ale v nových technologiích 
  
• největší lidské utrpení a největší škody byly způsobeny státem. Moc státu není řešení, nýbrž problém. Zachraňme liberalismus, omezme moc státu, dokud je ještě čas. 

1945 Hirošima a Nagasaki

Spojené státy 1. března 1954 provedli plánovaný tajný test termonukleární zbraně pod krycím názvem Castle Bravo. Bomba Castle Bravo byla zhruba tisíckrát silnější nežli atomová bomba shozená na Hirošimu.  

Zprávy z tisku:

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

"Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
  
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového